Konference o veřejné podpoře 2023

Na Úřadě pro ochranu hospodářské soutěže proběhl ve dnech 14. a 15. června 2023 další ročník pravidelné Konference o veřejné podpoře, kterou Úřad pořádá již od roku 2008.

Více než sto účastníků, mezi nimiž je i řada zahraničních hostů, přivítal místopředseda ÚOHS Petr Solský. Ve svém zahajovacím projevu připomněl, že Úřad v posledních letech zaznamenal výrazný nárůst agendy veřejné podpory, která se však proměňuje. „Ve srovnání s covidovým obdobím sice nepřipravuje Česká republika takový počet podpůrných opatření, zato jsou programy podle současného dočasného krizového a transformačního rámce výrazně složitější a komplexnější,“ uvedl Solský. Místopředseda ÚOHS shrnul také nejvýznamnější podpůrná opatření z poslední doby, která již byla dle uvedeného předpisu EU schválena nebo jsou ve schvalovacím procesu u Evropské komise.

Zástupce Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise Koen Van de Casteele následně přiblížil poslední změny v Dočasném krizovém a transformačním rámci (dále „DKTR“), jejichž smyslem je podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů energie, dekarbonizaci průmyslu a strategické investice na přechod k uhlíkově neutrální ekonomice. René Neděla z Ministerstva průmyslu a obchodu prezentoval z pohledu poskytovatele podpory problematiku zastropování cen energií, související legislativu i konkrétní realizaci opatření při využití DKTR. Jan Měkota z AK Rowan Legal posléze přiblížil zastropování cen energií z hlediska příjemců podpory. Upozornil na administrativní náročnost zpětných kontrol a nevyjasněnost dopadu pravidel na podniky a jejich skupiny.

Druhý panel konference se týkal chystané novely obecného nařízení o blokových výjimkách  (GBER), která by v průběhu měsíce června měla vstoupit v platnost. Základní parametry novely shrnul Koen Van de Casteele. Libuše Bílá z ÚOHS poté představila další právní předpisy EU, které byly v nedávné době rovněž novelizovány a dále předpisy, u nichž revize probíhá či se revize připravuje. Uvedla také statistické údaje o využívání GBER v České republice. Výše oznámených podpor tohoto druhu přesáhla v roce 2022 165 miliard korun, přičemž téměř 60 % těchto podpor bylo poskytnuto v oblasti kultury.  Bohumil Šmucr z Odboru strukturálních fondů Ministerstva průmyslu a obchodu pak představil poznatky z využití GBER v rámci operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost.

Ve třetím panelu prvního dne se Jiří Kindl z AK Skils zabýval problematikou soukromého vymáhání neoprávněné veřejné podpory, k níž se české soudy dosud staví odmítavě. Řešil také vztah mezi § 19a zákona o ochraně hospodářské soutěže a veřejnou podporou, neboť podle něj existuje množina podpor, na které nedohlíží ani EK ani ÚOHS.

Jakub Kocmánek z AK HAVEL & PARTNERS se nejprve zabýval oblastí služeb obecného hospodářského zájmu, v jehož rámci rozebíral stížnosti a následné žaloby společností Mediaservis/PNS a Zásilkovna na subvencování univerzální poštovní služby v ČR. Věnoval se také otázce hrozby protiprávní veřejné podpory, jakožto dosud neuznaného důvodu pro zásahovou žalobu a konečně rozebral také nové nařízení o zahraničních subvencích. Posledním řečníkem prvního dne konference byl Michael Kincl z Nejvyššího soudu ČR, který přiblížil nejzajímavější rozhodnutí Evropské komise a rozsudky Soudního dvora Evropské unie. Jednalo se například o nizozemský případ Jachthaven Scharedijke, v němž se řešila otázka ovlivnění obchodu mezi členskými státy, nebo slučitelnost irské podpory rezidenčního bydlení s vnitřním trhem.

Druhý den konference byl zaměřen zejména na vyhodnocování čtyř definičních znaků veřejné podpory, a to především u poskytovatelů z řad územních samospráv. Jako první zprostředkovala zkušenosti ze Slovenské republiky Soňa Drobová z Protimonopolného úradu SR, která se věnovala posuzování lokálního účinku podpory. Na konkrétních případech demonstrovala, jakým způsobem a do jakých podrobností musí poskytovatel lokální charakter prokázat, z uvedeného vyplývá, že se nelze spokojit s prohlášením poskytovatele, ale je potřeba zpracovat analýzu.

Konzultant v oblasti veřejné podpory Milan Bumbálek seznámil účastníky s problematikou podpory brownfieldů, která se realizuje prostřednictvím dvou programů Státního fondu podpory investic. V této souvislosti pak přiblížil problematiku určení hospodářské a nehospodářské činnosti, způsob jejich určení a výpočtu a související záležitosti.

Poskytování veřejné podpory v oblasti zemědělství představila zástupkyně Ministerstva zemědělství ČR Radana Dejlová. Věnovala se zejména novým předpisům, a to včetně předpisů pro lesnický sektor.

Gabriela Kinclová z ÚOHS se zaměřila na zcela praktické aspekty související s podporami služeb obecného hospodářského zájmu. Nejprve upozornila na zdroje informací o tomto druhu podpor, např. sdělení Komise k vyrovnávacím platbám na SOHZ, příručku Komise pro oblast SOHZ a rejstřík rozhodnutí Evropské komise. Následně se podrobně věnovala reportingu údajů o poskytovaných podporách na SOHZ a popisu nové aplikace, kterou za tímto účelem ÚOHS provozuje.

Povinností transparentnosti se zabývala Eva Slaměnová z ÚOHS, která připomněla, že u řady předpisů veřejné podpory v poslední době došlo ke snížení limitu, který určuje, zda je potřeba  zveřejňovat údaje o poskytnuté podpoře, a to z 500 000 eur na 100 000 eur. Následně popsala nástroj Transparency Award Module, jehož prostřednictvím poskytovatelé informace o podpoře předávají ke zveřejnění.

Konferenci uzavřel předseda Úřadu Petr Mlsna, který poděkoval účastníkům i partnerům z českých i zahraničních institucí za kvalitní spolupráci. Připomněl také, že došlo k opuštění někdejšího pravidla o malé a dobře cílené veřejné podpoře, které zcela smetla masivní vlna veřejných podpor v posledních třech letech. V této souvislosti vyjádřil naději, že Evropská komise náležitě zváží případné rozvolnění pravidel pro veřejnou podporu a uhlídá tak některé ekonomicky silnější členské státy, aby byla zachována rovnováha jednotného trhu Unie. Upozornil také na nedávná zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu, který konstatoval, že značná část covidových podpor nesloužila svému účelu a že česká ekonomika se stává ekonomikou dotační. Předseda ÚOHS závěrem vyslovil přání, aby podpory směřovaly do smysluplných a efektivních projektů, které reálně pomohou české ekonomice.

Prezentace z konference jsou dostupní na našich internetových stránkách.

 

Tiskové oddělení ÚOHS

23/081