Na Konferenci o veřejné podpoře 2024 se řešily zahraniční subvence, podpora dopravy a změny v de minimis

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uspořádal ve dnech 12. a 13. června již šestnáctý ročník Konference o veřejné podpoře. Před stovkou účastníků vystoupilo se svými příspěvky celkem 17 přednášejících z České republiky i ze zahraničí.

Konferenci zahájil úvodním slovem předseda Úřadu Petr Mlsna, který přivítal zahraniční hosty, jejichž počet se rok od roku zvyšuje, a ve stručnosti představil také program konference. Připomněl covidové a krizové programy minulých let, u nichž zdůraznil jejich dočasnost. Uvedené krizové období znamenalo značné rozvolnění pravidel veřejné podpory. Předseda Mlsna apeloval na to, aby se masivním a nerovnoměrně rozdělovaným dotacím v rámci Evropské unie věnovala zvýšená pozornost a upozornil, že Česká republika stojí ve skupině států, které vystoupily s iniciativou v tomto směru. Předseda ÚOHS dále zmínil některé programy a podpůrná opatření, na jejichž úspěšném schválení Evropskou komisí pracoval s poskytovateli podpory také Úřad. Jednalo se například o programy na podporu kombinované výroby elektřiny a tepla, nájemního bydlení a podporu na výstavbu dalšího jaderného bloku v elektrárně Dukovany či na výstavbu multifunkční Arény Brno. Celý projev předsedy je zveřejněn na webu Úřadu.

První panel, který zahájil místopředseda ÚOHS Petr Solský, byl věnován nařízení o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh (dále také FSR). Nařízení představil Vojtěch Horsák z ÚOHS, který nejdříve přiblížil důvody vzniku nařízení. Těmi byly zejména nerovné podmínky a nespravedlivé zvýhodnění firem, jež mohou využívat nijak neregulované dotace ze třetích zemí ke snazšímu získávání veřejných zakázek v zemích EU, k nákupu evropských firem nebo jednoduššímu pronikání na evropský trh. Nařízení se tedy dotýká jak oblasti veřejné podpory, tak i hospodářské soutěže a veřejných zakázek. Vztahuje se přitom na jakýkoliv podnik (tedy i podniky z EU), který je zvýhodněn tím, že mu byl poskytnut finanční příspěvek ze třetí země.

Evropská komise má možnost zasáhnout ex ante u velkých veřejných zakázek či fúzí nebo ex post prošetřovat všechny ostatní situace na trhu. Komise může nařídit předběžné či nápravné opatření, uložit závazky, zakázat fúzi nebo zadání zakázky či uložit sankci. V důsledku nařízení bylo nutno upravit některé vnitrostátní právní předpisy, zejména zákon o ochraně hospodářské soutěže, zákon o zadávání veřejných zakázek a zákon o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory, jejichž novelizace již byly provedeny nebo aktuálně probíhají.

Eddy De Smijter z Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise (DG Comp) vyjádřil na začátku svého projevu údiv, že nařízení o zahraničních subvencích přišlo tak pozdě. Pravidla o veřejné podpoře má Evropa již od 50. let minulého století, a to poměrně striktní, avšak podpora z třetích zemí mohla proudit v zásadě neomezeně téměř do dneška. Konstatoval, že Evropská komise se bude zaměřovat především na takové případy, u nichž bude spatřovat nejzávažnější narušení hospodářské soutěže a rovných podmínek na trhu. Současně se Komise snaží, aby administrativní zátěž pro podniky byla co nejmenší. Ex officio pravomoci Komise v této oblasti jsou velice rozsáhlé a mohou významně přispět k narovnání podmínek na trhu. V této souvislosti vyzval subjekty v členských státech k podávání podnětů k EK s tím, že prošetřeny mohou být podpory poskytnuté až 5 let nazpět.

Komise již v této oblasti obdržela 96 prenotifikací, 62 notifikací a 56 případů již uzavřela. Zahájena byla například šetření bulharské zakázky na dodávku vlaků, rumunský tendr na solární elektrárny. Aktuálně je pak prověřováno převzetí telekomunikačních aktivit skupiny PPF v některých evropských státech. Ex officio bylo Komisí zahájeno také prověřování čínských dodavatelů větrných turbín a dodavatelé zabezpečovacích systémů.

Advokát Jan Kupčík se zabýval především praktickými dopady nařízení na podniky. Nutnost reportování a notifikování může být podle něj zásadní zátěží, zejména pro podniky, které neuskutečňují fúze často. Problematické je podle něj také, jak přesně vymezit, co do finančních příspěvků třetích zemí spadá. Zabýval se praktickou stránkou sledování a počítání finančních příspěvků ze třetích zemí, které je pak nutno během 10 dnů vykázat v prenotifikaci. V tomto aspektu očekává vydání guidelines, které by přinesly podrobnější definici finančních příspěvků a způsob jejich výpočtu. Navrhl, že by bylo vhodné spojit FSR s notifikací spojení soutěžitelů, protože u nich dochází ke značnému překryvu. Pochválil nicméně poměrně rychlé prošetřování ze strany Evropské komise.

Ivo Janda z White & Case se podrobně zabýval průběhem řízení v případech FSR, mimo jiné právě na základě zkušeností s případem PPF Telecom. Uvedl například, že prvotní fáze šetření Komise je poměrně málo transparentní, protože není ukončena vydáním písemného rozhodnutí a chybí tedy jednoznačné podklady, jak v případě FSR postupovat.

Druhý panel konference byl věnován předpisům o veřejné podpoře v oblasti dopravy. Přehled právních přepisů v této oblasti podala Gabriela Kinclová z ÚOHS. Základní regulace vychází z článku 93 SFEU a rozsudku Altmark. Spadají sem např. kompenzace za závazek veřejné služby (nařízení 1370/2007) a podpora na koordinaci dopravy (Pokyny Společenství k podporám železničním podnikům). V rámci posouzení slučitelnosti podpory s článkem 93 SFEU se zohledňuje, zda podpora odpovídá jasně stanovenému cíli společného zájmu, zda je nezbytná a přiměřená, zda je zajištěn nediskriminační přístup k infrastruktuře všem uživatelům a zda podpora nevede k narušení hospodářské soutěže v rozporu s veřejným zájmem.

Kinclová upozornila také na několik novějších rozhodnutí EK pro Českou republiku v oblasti dopravy, např. na podporu na zajištění interoperability v železniční dopravě nebo kompenzace elektrické trakce v nákladní dopravě. U vnitrozemské vodní dopravy byla povolena podpora na modernizaci plavidel. U kombinované multimodální dopravy byla schválena podpora pořízení přepravních jednotek a také překladišť, obojí dle čl. 93 SFEU. K podpoře na infrastrukturu v dopravě jsou zásadní rozsudky SDEU ve věcech Aéroports de Paris (2000) a Leipzig/Halle (2010), které konstatovaly, že provozování letiště, a dokonce i výstavba infrastruktury (letiště), která má být hospodářsky využívána, jsou považovány za hospodářskou činností.

Očekávané změny předpisů k veřejné podpoře v oblasti dopravy představila Doris Gradenegger z DG Comp. Byl proveden fitness check pokynů k železniční dopravě, který ukázal, že pokyny už nejsou vyhovující, zejména z toho důvodu, že jsou příliš úzce zaměřené. Chystaná revize bude směřovat k navýšení ekologických způsobů dopravy a k nastavení rovných podmínek mezi inkumbenty a ostatními soutěžiteli v oblasti železniční dopravy.

Přiblížila také průběh příprav Nařízení o blokové výjimce pro dopravu (TBER) a Pokynů pro pozemní a multimodální dopravu (LMTG). V současné době u obou předpisů probíhají konzultace a přijetí se očekává koncem roku 2025. Namísto dosavadní podpory pro železnici se bude jednat o podporu udržitelné pozemní dopravy – tedy železnice, vnitrozemská lodní a udržitelná multimodální, a to jak nákladní, tak osobní. Veřejná konzultace k oběma návrhům předpisů má být zahájena v příštím týdnu.

Ondřej Michalčík z Ministerstva dopravy se podrobně věnoval smlouvám o veřejných službách v přepravě cestujících. Upozornil na skutečnost, že pouze při smlouvách na hromadnou dopravu, kde není riziko přeneseno na dopravce, se soutěží dle ZZVZ, jinak vždy podle zákona o veřejných službách v přepravě cestujících. Dopravce by měl být vybrán ve výběrovém nebo nabídkovém řízení, přímé zadání je již možno pouze v sedmi taxativně vymezených případech. Smlouvy v dopravě se uzavírají skutečně na dlouhou dobu, která může činit 10 let u autobusové dopravy a 15 let u železnice. Za určitých podmínek lze tyto doby prodlužovat, a to dokonce až na 30 let u železnice. Taková délka smluv se může ukázat jako riziková, zvláště z důvodu meziročního růstu nákladů na kompenzace, který je pak nutno řešit dodatky ke smlouvám.

Michael Kincl z Nejvyššího soudu zahájil závěrečný panel prvního dne konference výběrem z rozhodovací praxe Evropské komise i judikatury SDEU. Publikum ale zaujal především případem údajného poskytnutí veřejné ve výši přes 7 mld. korun při převodu nádraží Českých drah pod Správu železnic, na což si stěžovala společnost RegioJet. Věc se dostala až k k Nejvyššímu soudu, který předložil předběžnou otázku SDEU ohledně promlčecí doby uvedené v procesním nařízení (EU). SDEU uvedl, že tato promlčecí doba se vztahuje pouze na Evropskou komisi, nikoli na národní soudy. Národní soud musí vyhodnotit případné promlčení posoudit dle národního práva. Věc je nyní vrácena zpět k Městskému soudu v Praze.

Notifikaci veřejné podpory na výstavbu multifunkční Arény Brno představil Martin Látal z advokátní kanceláře MT Legal. V daném případě nebylo možno postupovat podle GBER kvůli prostředkům převyšujícím 100 mil. eur. Slučitelnost podpory tedy byla prokazována podle čl. 107 odst. 3 písm.c) SFEU. Prenotifikace byla podána v září 2020, notifikace pak až v květnu 2023, když proces velice zdržela pandemie covid a situace vzniklá v souvislosti s válkou na Ukrajině. Nakonec byla povolena podpora ve formě poskytnutí příplatku akcionáře mimo základní kapitál příjemce, přímá dotace, zvýhodněný úvěr a roční příplatky akcionáře na úhradu úroků z půjčky. EK rozhodla, že podpora je slučitelná s vnitřním trhem, zejména díky přínosu rozvoje regionu.

Jiří Mňuk z Rowan Legal se velice podrobně zabýval problematikou tzv. mezery ve financování, a to na pozadí nedávných rozsudků Tribunálu v kauzách T-390/20 Scandilines, T-409/21 Německo v. Komise. Velice podrobně se zabýval způsobem analýzy mezery ve financování, při níž se využívá tzv. kontrafaktuální scénář.

Druhý den konference byl z větší části věnován novým předpisům k podpoře de minimis a registru podpor de minimis. Nejdříve však vedoucí Oddělení veřejné podpory ÚOHS Libuše Bílá podala přehled nedávných změn v pravidlech veřejné podpory. K revizi došlo například v nařízení o blokových výjimkách (GBER), která probíhala od roku 2021 a nabyla účinnosti v polovině loňského roku. Novela byla provedena zejména s cílem umožnit podpory do odvětví, která jsou klíčová k naplňování Green Deal, zejména investice do čistých technologií a obnova ekonomik po covid a energetické krizi. Podala také přehled změn v Dočasném krizovému a transformačním rámci. Do konce roku 2025 byly prodlouženy platnost Pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích. K 31. 5. 2024 došlo ke změně v Pokynech pro regionální státní podporu, v jejímž důsledku bude možno provést změny mapy regionální podpory, a to na základě notifikace Evropské komisi.

Libuše Bílá shrnula také nejdůležitější body z činnosti Úřadu v oblasti veřejné podpory – v souvislosti s revizí GBER došlo k přeoznámení podpor Evropské komisi, proběhlo také několik kontrol ze strany EK, připraveny byly výroční zprávy o výši vyplacených podpor za rok 2023 a podpor SOHZ za léta 2022 - 2023. Zástupci Úřadu se účastnili jednání k nařízení o zahraničních subvencích a v souvislosti s tímto nařízením byla připravena také novela zákona č. 215/2004. V novele se též odrazily změny v předpisech de minimis.

Vojtěch Horsák představil velice podrobně změny provedené právě v předpisech de minimis. Nařízením 2023/2831 o použití článků 107 a 108 na podporu de minimis se zvýšil limit podpory de minimis z 200 000 eur na 300 000 eur. Tento limit platí pro všechny subjekty, tedy i podniky provozující silniční nákladní dopravu, které měly podle starých předpisů limit nižší. Pro výpočet limitu je nyní rozhodné období tří let předcházejících datu poskytnutí podpory de minimis. Tento způsob počítání však zatím neplatí pro oblasti zemědělství a rybolovu. Nové předpisy přinesly povinnost pro členské státy zřídit registr de minimis, který už v České republice funguje řadu let. Novinkou je povinná registrace NACE v registru de minimis. Současně ÚOHS bude od roku 2027 zpracovávat pro Evropskou komisi výroční zprávu o poskytnutých podporách de minimis. Obdobné změny byly provedeny v nařízení o podpoře de minimis na služby obecného hospodářského zájmu č. 2023/2832, přičemž limit podpory de minimis SOHZ byl navýšen z 500 000 eur na 750 000 eur. Celkově (kumulovaně) je možno poskytnout celkem 1 050 000 eur.

Soňa Drobová z Protimonopolného úradu Slovenské republiky uvedla několik základních statistických údajů o poskytování podpor v sousední zemi, především se však věnovala krokům, které byly provedeny právě v souvislosti s novými předpisy de minimis. Slovenský úřad pořádal podobně jako ÚOHS k této změně workshopy a vydal metodické materiály. Provedeny byly také potřebné úpravy ve slovenském registru de minimis, které Soňa Drobová podrobně vysvětlila. Ve svém příspěvku se zabývala rovněž definicí podniku v obtížích.

Adam Zvonař ze společnosti CorCo Systems a advokát Martin Abrahám představili systém Corrency. Tato platforma může sloužit k podpoře lokálních obchodníků a poskytovatelů služeb nebo cestovního ruchu. Obec v rámci platformy poskytne finanční dar občanům, a ti jej pak při své spoluúčasti mohou využít u vybraných obchodníků, kteří jsou do projektu zapojeni. Směrem k občanům jde tedy o dar, směrem k obchodníkům však jde o podporu de minimis.

Konferenci uzavřelo téma podpory pro podniky v obtížích prezentované Janou Staroňovou z ÚOHS. Kromě základních předpisů, jimiž se tato podpora řídí, konkrétně popsala, kdy a za jakých podmínek je možno tuto podporu poskytovat a jakým způsobem provádět kontrolu. Podrobně se věnovala také problematice posuzování skupiny a kritérií, která mají být při tomto posuzování splněna. Uvedla také řadu informačních zdrojů k tématu.

Tiskové oddělení ÚOHS
24/099