Odpovědi ÚOHS poskytnuté pořadu Reportéři ČT

Pořad České televize Reportéři ČT bude dnes večer (18. 11. 2024) vysílat reportáž o Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Úřad si je vědom omezení, která média mají, protože jsou nucena pracovat s omezenou stopáží či rozsahem článku. Vzhledem k tomu se do výsledného textu či videa často dostane jen zlomek odpovědi, která byla médiu poskytnuta, což mnohdy vede ke ztrátě části informace nebo kontextu, do něhož byla zasazena. Z výše uvedených důvodů zveřejňujeme odpovědi, které jsme pořadu Reportéři ČT poskytli, aby se veřejnost mohla seznámit s jejich plnou verzí.

  *   Připomínky ÚOHS v meziresortním řízení k reformě přezkumu veřejných zakázek mají 76 stran: Můžete, prosím, stručně shrnout své výhrady (respektive výhrady ÚOHS) k reformě – a zdůraznit ty nejzásadnější?

Koncepce reformy veřejných zakázek byla Ministerstvem pro místní rozvoj předložena koaliční radě v prosinci 2023, aniž by byla předem jakkoliv konzultována nebo projednána s ÚOHS. Stalo se tak jen několik dnů poté, co předseda Úřadu pravomocně rozhodl o zrušení tendru na digitalizaci stavebního řízení. Do této doby zaznívala slova o reformě především ze strany neziskových organizací, přičemž MMR se k reformě jednoznačně nehlásilo a nedávalo najevo, že by k ní chtělo bez spolupráce s ÚOHS přistoupit, natož v takto radikální podobě.

Poté, co se zástupci Úřadu seznámili se základními body reformy, zahájili mnohaměsíční diskuzi s Ministerstvem pro místní rozvoj o zamýšlených změnách zákona o zadávání veřejných zakázek, případně zákona o působnosti ÚOHS. Na těchto jednáních strávili zaměstnanci ÚOHS stovky hodin tím, že v návrzích MMR odstraňovali nejkřiklavější nedostatky a pokoušeli se vysvětlit, jak funguje řízení o přezkumu a co bude realizace navrhovaných změn pro zadavatele i dodavatele znamenat. Výsledek je přesto značně neuspokojivý, proto k němu ÚOHS vznesl řadu výhrad, které zůstaly nevypořádány i ve finálním dokumentu. Podotýkáme, že naše výhrady jsou založeny na zkušenostech získaných během 30 let rozhodování o zákonnosti veřejných zakázek.

Ve zkratce se jedná o následující:

• Z návrhu reformy není stále patrné, jaká bude podoba návrhového řízení. Zavádí se určitý hybridní typ řízení, které má prvky řízení sporného, ale současně se postupuje podle správního řádu s ponecháním základní zásady materiální pravdy. Právní úprava předložená Ministerstvem pro místní rozvoj příliš nesvědčí o tom, že by přinesla avizované zkrácení lhůt a zrychlení rozhodovaní. Pro přezkumný orgán nejsou de facto zaváděna opatření, která by umožňovala a zefektivňovala rychlost přezkumu.
• Není zřejmé, proč by dvouinstanční a monokratické rozhodování, které funguje v celé české veřejné správě, mělo být odstraněno, navíc jen u části přezkoumávaných veřejných zakázek.
• Není zřejmé, jakým způsobem má napomoci větší transparentnosti rozhodování a protikorupčnímu potenciálu, že namísto předsedy, který nyní nese za všechna svá rozhodnutí jednoznačnou odpovědnost, budou rozhodovat tříčlenné komise složené ze zaměstnanců úřadu a externího odborníka.

  *   Brzdí víceinstanční rozhodování ÚOHS významné investice v České republice, respektive mohla by reforma přezkumu veřejných zakázek investice urychlit?

Typ řízení, který chce reforma zavést, nepřináší žádnou záruku, že se bude rozhodovat rychleji. Zásadním problémem reformy je nyní nevyjasněná podoba řízení jako takového. Ta prošla značnou změnou i v průběhu mezirezortního připomínkového řízení, kdy předkladatel ani nebyl schopen po celou dobu srozumitelně vysvětlit, jak má řízení vypadat a co je jeho cílem. Ve výsledku tak řízení mohou být pro jeho účastníky ještě časově náročnější, než tomu je doposud při dvoustupňovém přezkumu. Správní přezkum je vždy rychlejší než ten soudní. Zrušení jednoho ze stupňů v rámci Úřadu může vést k vyšší míře zahlcení soudů, kde přezkum trvá déle. V tomto smyslu byly ostatně uplatněny i připomínky z jiných připomínkových míst než ÚOHS. V souvislosti se zrychlením přezkumu VZ ÚOHS navrhl vlastní doporučení, jak by bylo možno přezkum zefektivnit, avšak předkladatel nebyl ochoten vzdát se své prvotní myšlenky.

  *   Jak dnes ÚOHS řeší oligopoly nebo kartely například výrobců potravin, mobilních operátorů a může navrhovaná reforma antimonopolnímu úřadu pomoci řešit je lépe?

ÚOHS pracuje v oblasti hospodářské soutěže zcela standardně jako jiné evropské soutěžní úřady. V některých ohledech, třeba v počtu odhalených kartelových dohod, jsme dokonce na předních místech v EU, jak ukázalo nedávné hodnocení časopisu Global Competition Review. Reforma veřejných zakázek nijak nepomůže rozhodování v oblasti hospodářské soutěže. Jde o dvě zcela oddělené agendy, jsou pro ně jasně vyčleněni různí zaměstnanci, které nelze navzájem přesouvat ze soutěže na zakázky či opačně. Že by reforma veřejných zakázek mohla pomoci hospodářské soutěži je největší nesmysl, který v souvislosti s reformou zaznívá. Hospodářské soutěži naopak může pomoci změna zákona o ochraně hospodářské soutěže, na níž se Úřad na výzvu vlády aktivně podílel a která nyní prochází Legislativní radou vlády.

  * Nevládní organizace Rekonstrukce státu zveřejnila 2. 10. 2024 zprávu (https://www.rekonstrukcestatu.cz/archiv-novinek/stejne-pripominky-k-reforme-uohs-opisuji-urady-komory-a-svazy-od-petra-mlsny), podle které se v připomínkovém řízení objevily výhrady například Hospodářské komory České republiky, Unie zaměstnavatelských svazů České republiky, Českého telekomunikačního úřadu nebo Správy státních hmotných rezerv, které se doslovně (nebo téměř doslovně) shodují s výhradami vznesenými Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Ovlivňujete Vy nebo ÚOHS orgány státní správy, územní samosprávy nebo oborové organizace, aby proti reformě přezkumu veřejných zakázek vznášely stejné námitky jako ÚOHS?

Odpověď viz u následující otázky.

  *   Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vykonává v souladu se zákonem pravomoci i vůči institucím, které mohou, rovněž v souladu se zákonem, navrhovat reformu ÚOHS. Není tedy vliv ÚOHS tak silný, že žádná reforma, se kterou ÚOHS nebude souhlasit, neprojde?

Úřad svoje postoje k reformě otevřeně prezentoval v posledních měsících na řadě odborných fór, volně přístupné byly i jeho připomínky, které předložil v rámci mezirezortního připomínkového řízení. Pokud některé další státní instituce vznesly námitky obdobného charakteru, pak se domníváme, že naše výhrady vůči reformě nejspíše míří správným směrem a řada dalších úřadů se s naším hodnocením reformy ztotožňuje. Jsou to především zástupci neziskových organizací, kteří obíhají politiky a lobbují za to, aby reformu protlačili, o čemž se můžete přesvědčit na jejich sociálních sítích.

  *   Médium Seznam Zprávy uveřejnilo několik kritických článků týkajících se Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, případně Vás osobně. ÚOHS za Vaší působnosti zahájil předběžné šetření vydavatelské společnosti média Seznam Zprávy (Seznam, a. s.), které 25. 6. 2024 svým rozsudkem (č. j. 31 A 25/2024-85) zastavil Krajský soud v Brně. Podal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže proti tomuto rozsudku kasační stížnost a pokud ano, s jakým výsledkem (pokud výsledek už existuje)?

Úřad v této věci nepodával kasační stížnost a akceptoval rozsudek Krajského soudu v Brně.

  *    21. 8. 2024 zahájil ÚOHS správní řízení se společností Seznam, a.s., (vydavatel Seznam Zprávy) a 15. 10. 2024 provedl neohlášenou inspekci v sídle společnosti Seznam, a.s. Podle informace Seznam Zprávy v takových případech obvykle nesděluje jména prošetřovaných firem, v tomto případě identitu sdělil. Mezinárodní novinářská organizace Reportéři bez hranic nebo český Syndikát novinářů vydaly k těmto událostem prohlášení, podle kterých ÚOHS „zneužil své postavení státní instituce” a snaží se zastrašovat novináře. Zneužil v tomto případě ÚOHS své postavení a snaží se novináře odradit od toho, aby o ÚOHS a jeho předsedovi informovali kriticky?[i]

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže si velice cení spolupráce s médii a snaží se s nimi všeobecně udržovat dobré vztahy. Korektní vztahy udržuje také s řadou novinářů ze Seznam Zprávy. Úřad zcela respektuje svobodu médií a jejich právo informovat o jakýchkoliv tématech. To nicméně neznamená, že nebude veřejnosti sdělovat také své stanovisko, pokud se bude domnívat, že v reportáži či článku nebylo zpracováno objektivně.

V případě uvedeného článku Seznam Zpráv bylo podání reality natolik zkreslené a tendenční, že Úřad musel zareagovat. Přestože Úřad má ve srovnání se Seznam Zprávy v podstatě nulový dosah, považoval za vhodné zveřejnit svou reakci, aby seznámil veřejnost se skutečnou situací a uvedl reálná fakta, která v článku nezazněla, přestože byla jeho autorům známa. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně bagatelní věc (poskytnutí tří rozhovorů do odborného časopisu a účast na několika konferencích), máme důvod se domnívat, že se jedná pouze o zástupnou kauzu. Reálným motivem byla podle našeho názoru zejména snaha oslabit pozici Úřadu právě v souvislosti s reformou VZ. Dalším důvodem mohlo být také probíhající prověřování Seznam.cz z naší strany. Vzhledem k tomu, že již z červnového rozsudku, na který odkazujete, bylo veřejně známé, že Úřad společnost Seznam.cz po řadu měsíců prošetřuje, uvedli jsme i tuto skutečnost. V daný okamžik jsme usoudili, že důležité je transparentně informovat veřejnost o skutečné situaci. Z chronologie celého případu navíc jasně vyplývá, že Úřad začal společnost Seznam.cz prověřovat řadu měsíců před tím, než vznikly předmětné sporné články.

Co se týče provedeného místního šetření, běžnou praxí Úřadu je vydat po provedení inspekce s několikadenním odstupem stručnou tiskovou zprávu, v níž nejmenuje prověřovaný subjekt, ale obecně uvede ekonomický sektor či oblast a typ protisoutěžního jednání, kvůli němuž bylo šetření provedeno. V tomto případě se však informace o uskutečňování kontroly dostala do dalších médií. Zcela jistě se tak nestalo ze strany Úřadu, jemuž mediální zájem inspekci výrazně zkomplikoval. Na přímé dotazy obsahující jak konkrétní prošetřovaný subjekt, tak i pravděpodobnou protisoutěžní praktiku jsme pak pouze potvrzovali, že inspekce probíhá. Vzhledem k tomu, že individuálních dotazů na inspekci bylo skutečně mnoho, shrnul Úřad základní informace o místním šetření do stručné tiskové zprávy, na niž tazatele odkazoval. Jedná se rovněž o běžný postup pro případy, kdy se informace o inspekci dostane na veřejnost ještě v jejím průběhu.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ostatně není jediný státní orgán, který prověřuje dodržování právních předpisů ze strany Seznamu. Podle mediálních informací vede šetření s touto společností také Úřad pro ochranu osobních údajů.

  *   Jakého charakteru a rozsahu jsou Vaše vztahy, respektive vztahy ÚOHS, s podnikatelem panem JUDr. Michalem Petříkem, obžalovaným v případu Regionálního operačního programu Severozápad, jeho postavení v tomto trestním případu nepovažujete za překážku pro spolupráci s ním, a pokud ne, proč?

Pan Petřík je vydavatel jednoho ze dvou časopisů specializujících se na problematiku veřejných zakázek v ČR a současně organizátor konferencí a odborných akcí na toto téma. Úřad s ním nikdy nebyl v žádném smluvním vztahu a až do srpna letošního roku neměl žádné informace o tom, že je pan Petřík obžalován.

Vedení Úřadu poskytlo časopisu za tři roky (během tří let) celkem tři rozhovory, kromě toho se v něm objevilo několik článků zaměstnanců ÚOHS. Současně na některých akcích pana Petříka vystupují cca 2-3x do roka někteří zaměstnanci Úřadu. Pro dokreslení uvádíme, že zástupci Úřadu se ročně účastní přibližně 50 konferencí, seminářů či školení pořádaných různými organizátory.

Vzhledem k tomu, že pan Petřík není zaměstnancem ani smluvním partnerem Úřadu, nevidíme důvod, proč v jeho případě uplatňovat presumpci viny. Náš postoj přehodnotíme, pokud by došlo k jeho pravomocnému odsouzení.

 

Doplňující dotazy

(1) Získali jsme zprávu následujícího znění, kterou pan předseda prostřednictvím aplikace WhatsApp odeslal zástupcům některých připomínkových míst (k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek):

„Dobrý den, ... (oslovení zástupce připomínkového místa), srdečně Vás zdravím, v současné době je v meziresortu novela zákona o zadávání veřejných zakázek, se kterou ÚOHS zásadně nesouhlasí. Pro případnou inspiraci posílám nástřel základních problematických bodů. Děkuji předem, pokud nějakou uplatníte za Váš úřad. Děkuji a přeji hezký den, Petr Mlsna, předseda ÚOHS."

Ke zprávě byl připojen soubor s názvem „Připomínky k novele ZZVZ_problematické okruhy”, který obsahuje přehled výhrad ÚOHS k výše zmíněnému návrhu zákona.

Otázka: Kolik zástupců připomínkových míst pan předseda touto neoficiální cestou žádal o podporu svého stanoviska k návrhu zákona, proč je takto oslovoval, a nespatřuje problém v tom, že žádá o podporu někoho, o jehož případech může na ÚOHS rozhodovat?

Ad 1) Na Úřad i přímo na jeho vedení byla v souvislosti s reformou VZ ze strany připomínkových míst směřována řada dotazů, zda byla novela s ÚOHS projednána a zda je předkládána v souladu s ním, jak to vyznívalo z prezentace Ministerstva pro místní rozvoj. Předseda Úřadu v návaznosti na tyto dotazy upozornil některé z těchto tazatelů na předložení našich připomínek, aby se s nimi mohli případně seznámit. Vámi uváděná zpráva směřovala na jednoho z účastníků setkání zástupců krajských úřadů, na němž se o problematice reformy diskutovalo a kde se na stanovisko ÚOHS dotazovali. Zda se tyto instituce našimi připomínkami nějak inspirovaly a zda uplatnily své výhrady, bylo zcela na nich.

(2) 26. 11. 2020 vydal zpravodajský server Novinky.cz rozhovor s panem docentem Mlsnou (https://www.novinky.cz/clanek/domaci-mlsna-chci-aby-na-uohs-skoncily-nestandardni-schuzky-a-zpusoby-40343223 ), ve kterém odpověděl:

„Nebráním se tomu začít opravdu diskusi o jednostupňovém rozhodování, to znamená vyloučit v podstatě druhý stupeň. Ale jednostupňové rozhodování musí mít v sobě zahrnuty páky, že nedojde skutečně k tomu, že úřad začne produkovat nekvalitní rozhodnutí. To je možné učinit například tím, že by se speciálně nastavil způsob senátů úřednických, které by rozhodovaly o přezkumu. To znamená, nebyl by to jeden úředník, který vydává rozhodnutí, ale byly by to například tři tříčlenné senáty, které by byly složené ze zaměstnanců toho úřadu, přičemž oni by rozhodovali jako orgán, kde dochází k interakci, jestli je to podle zákona, nebo není.”

Otázka: Vyjádření pana předsedy působí dojmem, že před čtyřmi lety nebyl proti změně Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kterou navrhuje současná reforma, zatímco dnes pan předseda proti této změně je. Proč?

Ad 2) Slova o tom, že se pan předseda Mlsna nebrání zahájení diskuze o jednoinstančním rozhodování stále platí. K takové diskuzi ale při předkládání stávajícího návrhu vůbec nedošlo, protože návrh byl předložen bez projednání s Úřadem. Citovaná odpověď byla pronesena na dotaz, který směřoval na tehdejší návrh zákona, podle kterého mělo dojít k oddělení agendy veřejných zakázek do samostatného úřadu. Předseda v rozhovoru jasně říká, že podle něj bude vždy finální rozhodnutí o přezkumu na předsedovi instituce. Současně uvedl řadu procesních opatření, která by podle něj mohla rychlejšímu rozhodování napomoci, z nichž převážnou většinu ihned po svém nástupu skutečně realizoval.