Mlsna: Veřejná podpora představuje důležitý most mezi trhem a veřejným zájmem

V Brně dnes začala dvoudenní mezinárodní konference zaměřená na veřejnou podporu. Podle předsedy Úřadu pro ochrany hospodářské soutěže (ÚOHS) Petra Mlsny tato oblast představuje důležitý most mezi trhem a veřejným zájmem. Na jedné straně musí respektovat pravidla hospodářské soutěže, na straně druhé umožňuje dosahovat cílů, které by samotný trh nedokázal zajistit dostatečně efektivně, rychle či v požadované kvalitě, řekl Mlsna ve své zdravici.

Pravidla veřejné podpory jsou podle Mlsny nastavena tak, aby umožňovala podporu tam, kde dochází k selhání trhu a současně jsou dostatečně flexibilní, aby dokázala zmirňovat nepředvídané otřesy v ekonomice EU, které přinesla pandemie COVID-19 nebo války na Ukrajině a na Blízkém východě. „Ve všech těchto případech byly k dispozici dočasné krizové rámce veřejné podpory, které umožňovaly uvedené ekonomické problémy zmírnit možností poskytnout cílenou veřejnou podporu,“ připomenul předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který je poradenským a koordinačním orgánem v této oblasti za Českou republiku. Rozhodovací pravomoci drží Evropská komise.

Za poslední rok jsme byli podle Mlsny svědky mimořádně dynamického vývoje. Přijetí rámce CISAF loni v červnu jasně ukázalo, že veřejná podpora hraje zásadní roli při transformaci evropského průmyslu směrem k nízkouhlíkové ekonomice. „V letošním roce tento bouřlivý vývoj pokračoval,“ zmínil předseda ÚOHS. Evropská komise před měsícem přijala nový dočasný rámec METSAF, který reaguje na dopady krize na Blízkém východě a umožňuje členským státům rychle a cíleně podpořit nejvíce zasažená odvětví, přičemž například ve vztahu k CISAF připouští kompenzaci až 70 % dodatečných nákladů na energie. „METSAF je tak dalším v řadě dočasných rámců, v jejichž hranicích se pravidla veřejné podpory stávají flexibilním nástrojem, který dokáže reagovat na akutní krizové situace,“ uvedl Mlsna.

Paralelně s tím probíhá legislativní proces. Některé v loňském roce revidované předpisy již byly přijaty, jako například předpis pro služby obecného hospodářského zájmu, dlouho očekávané nařízení o blokových výjimkách pro oblast dopravy, tzv. TBER a Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Mlsna zmínil i některé případy související přímo s ČR, například souhlasné rozhodnutí Evropské komise pro polovodičovou společnost Onsemi nebo program na podporu výroby biometanu. Obnovenou notifikační procedurou prochází výstavba nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany.

Program letošní konference reflektuje klíčová témata současnosti. Odborníci se budou zabývat evropskými prioritami i rámcem CISAF, proberou judikaturu Soudního dvora EU, a dostanou se až ke konkrétním oblastem jako je cestovní ruch, financování služeb obecného hospodářského zájmu, podpoře dostupného a sociálního bydlení či k tématu nakládání s majetkem ze strany obcí a krajů. Podle Mlsny je podrobný pohled nutný. „V praxi se opakovaně přesvědčujeme, že například územní samosprávné celky, ale nejen ony, v mnoha případech nesprávně identifikují případy, v nichž se může jednat o veřejnou podporu,“ uvedl Mlsna.

Dvoudenní konference nabízí kromě českých i řadu odborníků ze zahraničí. V úvodním bloku vystoupila například Petra Němečková z kabinetu místopředsedkyně Evropské komise Teresy Ribera, soudce Soudního dvora Evropské unie Tihamér Tóth a profesorka na Fakultě sociálních věd a Solvay Business School na Vrije Universiteit Brussel Caroline Buts.

Tématem prvního panelu byla Veřejná podpora v pohybu. Mluvilo se o evropských prioritách, obranné dimenzi, judikatuře SDEU a také českém kontextu. K cílům z pohledu Evropské komise patří zvyšování konkurenceschopnosti, energetika a dekarbonizace, digitalizace, obrana a bezpečnost. „Pravidla pro veřejnou podporu a jejich revize chápeme jako jeden z nástrojů jak těchto potřeb a cílů dosáhnout,“ uvedl místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Solský, který zmínil i několik případů z České republiky. Jedním z nich je podpora výstavby a provozu nového jaderného zdroje v Dukovanech. Aktuálně probíhá notifikace a šetření veřejné podpory na šestý blok. Dukovan se týká i výstavba horkovodu do Brna. ÚOHS v konzultacích s EK zastával názor, že se jedná o přirozený monopol. Solský dnes zmínil, že Komise tento postoj přijala s třemi podmínkami, které už byly splněny. Solský mluvil i o bezpečnosti a obraně, která je jednou z nových priorit Evropské unie a byla hlavním tématem přednášky profesorky Caroline Buts.

Petra Němečková z kabinetu výkonné místopředsedkyně Evropská komise Teresy Ribera zmínila tři otázky, které Evropská komise a političtí lídři řeší před každým rozhodnutím. Jsou to otázky, co chceme státní pomocí umožnit, jak chránit rovné podmínky a jak to prospěje občanům. „Název konference státní podpora v pohybu přesně vystihuje situaci, v které se nacházíme. Mění se geopolitické prostředí, energetická rovnice, očekávání občanů, podniků vůči veřejné moci. Státní podpora není izolovaná agenda, protkává se všemi iniciativami Evropské komise, kterými se snaží posunout dál konkurenceschopnost a autonomii Evropské unie,“ uvedla Němečková. Do centra zájmu se dostávají i nové otázky jako je dostupné bydlení.

„Dobře navržená státní podpora by neměla nahrazovat soukromé investice, ale měla by je přitahovat. Měla by snižovat riziko tam, kde soukromý sektor váhá a tím proměnit priority v konkrétní investiční proiekty,“ uvedla Němečková. Komise se podle ní odklání od přímých grantů, ale klade se lepší důraz na jiné finanční instrumenty jako jsou půjčky nebo státní záruky, které umožní soukromým subjektům vstoupit do projektů.

Němečková ve svém příspěvku dál zmínila mj. nový rámec pro čistý průmysl CISAF. „Cílem je rychlejší a jednodušší podpora, ale se zárukami proti nadměrné kompenzaci a narušení soutěže,“ uvedla Němečková. CISAF se týká pěti oblastí: čistá energie, cena elektřiny pro energeticky náročné uživatele, průmyslová dekarbonizace, výroba čistých technologií, de-risking soukromých investic. Evropská komise v této oblasti za necelý rok vydala 24 rozhodnutí, které se týkaly 14 členských států za 37,7 milliard eur. České republiky se týká deset procent z této částky. CISAF podle Němečkové přinesl předvídatelnost, rychlost (do 6 týdnů) a investiční zaměření.

Druhý dnešní panel byl plně věnován právě rámci CISAF. Diskuze byla o některých rozhodnutích Evropské komise, které se týkají jaderné energetiky. Diskutován byl zejména příklad maďarské investice PAKS II, kterou řešily i evropské soudy. Akademik Seppe Maes, který je výzkumným pracovníkem na Solvay Business School na Vrije Universiteit Brussel zmínil, že CISAF jadernou energetiku umožňuje. Evropská komise podle něj sice nechává v tomto směru dveře otevřené, ale neposkytuje jasnou cestu k realizaci projektu.Otázkou kapacitních mechanismů a jejich podpory se zabýval Petr Binhack z Ministerstva průmyslu a obchodu, z perspektivy podniků jej pak komentoval Bohuslav Čížek ze Svazu Energetiky ČR.

Poslední dnešní blok se týkal¨možností a limitů veřejné podpory v cestovním ruchu. Ten podle ředitelky pro cestovní ruch Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Lucie Reitingerové tvoří asi 2,5 % hrubého domácího produktu. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti ČR je 4,3%, jde tedy o 233 363 osob. Oblast je velice specifická, což symbolizuje delší návratnost investic, vyšší závislost na sezónnosti, významná je závislost na kvalitě veřejné infrastruktury. Reitingerová zmínila také citlivost na vývoj spotřebitelské poptávky.

Svá specifika má i poskytování veřejné podpory v této oblasti. Obecné formy popsala vedoucí Oddělení veřejné podpory ÚOHS Libuše Bílá. Podle ředitelky Odboru cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj Silvie Doušové poskytovatel musí mít otevřenou mysl, musí si situaci dobře zanalyzovat a mít i dobré syntetické myšlení. "Je to poměrně kreativní napsat projekt tak aby bylo jasné, jestli tam veřejná podpora je a do jakého režimu projekt zapojit," uvedla Doušová. Zmínila, že nejčastěji žadatelé využívají režim de minimis, v rámci kterého je limit 300 tisíc euro na 3 roky. Největší problémem je podle Doušové podpora pro marketingové agentury. "Bez marketingu cestovní ruch ale nelze dělat," uvedla Doušová a zmínila i snahu získat pro obor speciální blokovou výjimku, nicméně žádné systémové revize pro tuto oblast se doposud nepodařilo prosadit.

 

 

Tiskové oddělení ÚOHS

26/085