V Brně skončila konference o podpoře, hostil ji ÚOHS

V Brně dnes skončila dvoudenní konference Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) týkající se problematiky veřejné podpory. Novinkám z této oblasti naslouchal téměř zaplněný konferenční sál Úřadu. Příspěvky přednášeli odborníci z praxe včetně expertů ze zahraničí. Konference se konala už po osmnácté.

Dnešní program přinesl panel zaměřený na efektivní využití pravidel veřejné podpory pro projekty a aktivity obcí a krajů. Vedoucí Oddělení veřejné podpory ÚOHS Libuše Bílá účastníky konference, kterých se sešlo v Brně více než sto, seznámila s novými pravidly pro financování služeb obecného hospodářského zájmu (SOHZ). To je služba, kterou orgány veřejné moci považují za nezbytnou pro občany a kterou by trh bez veřejného zásahu dostatečně neposkytoval. Příkladem jsou poštovní služby, energetika, veřejnoprávní vysílání, širokopásmová infrastruktura, zdravotní péče nebo sociální služby. Bílá popsala mj. limity finanční kompenzace, přičemž maximální tzv. vyrovnávající platba činí aktuálně až 20 milionů eur za rok a jednu službu, kterou byl podnik pověřen.

Jedním z velkých témat pro budoucí roky je podpora dostupného a sociálního bydlení. Tématem se zabývá Štěpán Ripka z Evropská komise. Ve svém příspěvku zmínil, že po vstupu do EU se veřejná podpora obecního bydlení v ČR propadla na minimum. Český program je z roku 2025 a navázal na notifikace Švédska a Irska. Cílovou skupinou jsou lidé, kteří nevlastní nemovitost, mají příjem do osmého decilu. Program je zacílený na veřejně prospěšné profese a mladé lidi. Celkový objem finančních prostředků je 12 miliard. „Program byl velmi úspěšný,“ uvedl Ripka, který dál mluvil o revizi SOHZ pro bydlení.

O tuto změnu stála většina členských států EU. Důvodem je krize bydlení v Evropě. „Je to strukturální problém trhu, není dostatečná nabídka cenově dostupného bydlení. Ceny nemovitostí se oddělily od fundamentu, tedy od příjmů obyvatelstva, jde tak o problém mnohem širší vrstvy než v minulosti,“ uvedl Ripka. Nerovnováha prohlubuje nerovnosti, ohrožuje kohezi a ekonomický růst. Mezera nabídky výstavby bydlení v EU je cca 150 mld EUR ročně, tedy 650 000 bytů. Trvání SOHZ u dostupného bydlení EK stanovila na 20 let, což ochraňuje účel podpory a předchází spekulacím. K hlavním přínosům změn jsou tři možné cesty řešení překompenzace, Cílové skupiny dostupného a sociálního bydlení jsou dostatečně široké a odpadá potřeba notifikace a změn notifikovaných programů.

Dalším tématem bylo financování kulturní infrastruktury, památek a ochrany přírody. Gabriela Kinclová  z ÚOHS zmínila mj. i otázky spojené s veřejnou podporou na provoz infrastruktury. Eva Slaměnová z ÚOHS pak doplnila téma nakládání s majetkem ze strany obcí a krajů. Nákup a prodej majetku, zboží, služeb nebo jiné srovnatelné transakce by měly proběhnout prostřednictvím soutěžního, transparentního, nediskriminačního a bezpodmínečného nabídkového řízení. Slaměnová zmínila i některé konkrétní příklady. Například prodej bytových jednotek za zvýhodněnou cenu nájemníkům, kteří tyto byty využívají pro své bytové potřeby veřejnou podporu nezakládá. Samotný prodej/pronájem majetku za cenu nižší než tržní může představovat veřejnou podporu stejně jako bezúplatný převod, prominutí nájmu nebo symbolický nájem/prodej.

Poslední přednášející byla Karolína Primasová, vedoucí Auditního orgánu ministerstva financí, který každoročně výsledky své činnosti předkládá Evropské komisi. Tématem její přednášky bylo, jak se vyhnout chybám. Poukázala přitom i na nejčastější zjištění z auditů veřejné podpory. Auditní orgán samotný ověřuje existenci veřejné podpory a správnou identifikaci jejího režimu, splnění podmínek konkrétních právních titulů a režimu, nastavení procesů u poskytovatele dotace a jejich aplikace na úrovni projektů, dodržení kumulačních pravidel a limitů podpory. V některých případech podle Primasové dochází k odhalení a posouzení všech aspektů veřejné podpory až během auditu, což může zvýšit riziko a závažnost zjištění. Přináší to složité posouzení právních a ekonomických otázek a vztahů. Auditní orgán v těchto případech často využívá konzultací s ÚOHS nebo Evropskou komisí. Jako příklad Primasová zmínila třeba zoo v pohraniční oblasti, kdy na počátku není zřejmé, že může takové zařízení soutěžit na trhu s jinými subjekty.

 

Tiskové oddělení ÚOHS

26/087