K rozhodnutím o rámcových dohodách DSÚK na nákup autobusů

Ústecký kraj ve své včerejší tiskové zprávě zavádějícím způsobem mylně, značně zjednodušeně a účelově interpretuje důvody dvou prvostupňových rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vydaných 15. 4. 2019, jimiž byl uložen Dopravní společnosti Ústeckého kraje zákaz plnění rámcových dohod na dodávky autobusů o délce 10,5 m a 12 m.

Rámcové dohody uzavřel zadavatel se společnostmi Scania (autobusy 12 m) a Zliner (autobusy 10,5 m) v jednacích řízeních bez uveřejnění (JŘBU), což v tomto případě znamenalo, že oslovil v obou případech pouze jediného dodavatele k podání nabídky. Podmínky, za nichž zadavatel může použít k zadání veřejné zakázky JŘBU, jsou striktně stanoveny zákonem. V daném případě k postupu v JŘBU zadavatel přistoupil v návaznosti na zrušení předchozího otevřeného zadávacího řízení, v rámci něhož neobdržel zadavatel žádnou nabídku na poptávaný předmět plnění. Předmětem vedených správních řízení byla mimo jiné právě otázka, zda za nepodáním nabídek v tomto zadávacím řízení nestálo omezující nastavení zadávacích podmínek v tomto otevřeném zadávacím řízení, na což byl zadavatel upozorněn již v průběhu zadávacího řízení ze strany některých dodavatelů.  

Na základě provedeného přezkumu Úřad dohledal minimálně čtyři problematicky nastavené technické podmínky, které mohly být limitující pro větší účast potenciálních dodavatelů a jejichž potřebu zadavatel dostatečně nezdůvodnil. Například požadavek na šířku předních dveří po celé jejich délce minimálně 800 mm zadavatel zdůvodnil zajištěním dostatečného komfortu a prostoru cestujících při nástupu a výstupu z vozidla, případně též nástupem kočárků a osob na invalidním vozíku. Zadavatel však nijak nevysvětlil, jak by přední dveře, které jsou např. v horní části zkosené (a jsou nabízené jedním z dodavatelů), mohly omezit či znesnadnit nástup a výstup kočárků nebo osob na invalidním vozíku, když pro takový nástup a výstup je rozhodná naopak šířka dveří ve spodní části autobusu, a jaký reálný vliv by uvedené zkosení v horní části předních dveří mohlo mít na zajištění dostatečného komfortu a prostoru cestujících při nástupu a výstupu z vozidla.

Další objektivně nezdůvodněnou technickou podmínkou byl zadavatelem požadovaný konkrétní objem palivové nádrže. Úřad dovodil, že relevantní „technickou charakteristikou“ předmětných autobusů určující jejich výkonnost či možný počet ujetých kilometrů se nemůže stát jediný „izolovaný“ parametr, jakým je například objem palivové nádrže, bez současného zohlednění dalších parametrů, jakým je například průměrná spotřeba daného typu vozidla při určité obsazenosti apod.

Jako další objektivně neodůvodněnou technickou podmínku Úřad shledal požadavek na kapacitu akumulátorových baterií, kdy z argumentace zadavatele uplatňované v rámci tohoto správního řízení, zadávacího řízení, jakož i původního zadávacího řízení, nevyplývá legitimní úvaha založená na objektivních technických parametrech, která vedla zadavatele k závěru o nutnosti dodání předmětných autobusů disponujících akumulátorovými bateriemi o kapacitě minimálně 225 Ah, jelikož nelze odhlédnout od skutečnosti, že elektrická zařízení uvnitř autobusů od různých výrobců mohou mít vzájemně odlišné nároky na potřebnou kapacitu baterie.

Obdobně k požadované délce vozidla stanovením spodní hranice minimální délky autobusu (zajišťující dle zadavatele požadovaný komfort cestujících) Úřad dovodil, že zadavatel tímto požadavkem a priori bezdůvodně vyloučil z účasti potenciální dodavatele nabízející kratší autobusy, které mohou splňovat požadavky zadavatele na komfort cestujících stejně tak, jako autobusy odpovídající zadavatelem požadované minimální délce autobusu. Dle názoru Úřadu totiž nelze konstatovat, že komfort cestujících je přímo závislý pouze na délce autobusu, ale je ovlivněn zejména vnitřním uspořádáním autobusu. V daném případě nelze vyloučit, že některý z dodavatelů nepodal nabídku právě z důvodu požadavku na minimální délku, přestože by byl způsobilý nabídnout produkt, který poskytuje požadovaný komfort cestujícím.

Výše uvedené požadavky tedy nebyly ze strany zadavatele objektivně odůvodněny, přičemž jejich nastavení a kombinace nevylučuje, že dané podmínky mohl splňovat pouze omezený okruh dodavatelů.

S ohledem na uvedená zjištění Úřad dospěl k závěru, že nastavené zadávací podmínky v původním otevřeném zadávacím řízení bezdůvodně omezovaly hospodářskou soutěž, a tudíž podmínky pro postup v JŘBU tak byly způsobeny nezákonným postupem zadavatele a ten tak nebyl oprávněn uzavřít předmětné rámcové dohody právě v jednacím řízení bez uveřejnění. Zadavatel tak byl povinen využít na předmět plnění „otevřenější“ druh zadávacího řízení na základě uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo předběžného oznámení.  S ohledem na nezákonný postup zadavatele Úřad přistoupil k uložení zákazu plnění předmětných rámcových dohod.

Úřad do nabytí právní moci těchto rozhodnutí rovněž pozastavil dalších pět správních řízení, která jsou vedena ve věci návrhů na uložení zákazu plnění dílčích smluv uzavřených na základě rámcových dohod se společnostmi Scania a ZLINER.

Rozhodnutí Úřadu vždy nevyhoví jedné ze stran správního řízení. Ta však může uplatnit své námitky proti prvostupňovému rozhodnutí v rámci rozkladu k předsedovi Úřadu. Po pravomocném ukončení správního řízení před Úřadem je dále možnost proti rozhodnutí podat žalobu ke správnímu soudu.

Tiskové oddělení ÚOHS
19/031/VZ008 – S032/2019, S033/2019