Při využití subjektivních kritérií musí zadavatel nastavit předmět, vlastnosti a metodu hodnocení

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zamítl rozklad společnosti MAGION system, a.s., ve věci veřejné zakázky Univerzity Karlovy „RUK – ÚVT – Dodávka, technická podpora a rozvoj jednotného ekonomického informačního systému na Univerzitě Karlově - Druhé opakování“ a potvrdil tak správnost postupu zadavatele. V předmětných rozhodnutích Úřad mimo jiné konstatoval, že zadavatel správně nastavil subjektivní kritéria pro hodnocení nabídek.

Zákon o zadávání veřejných zakázek v rámci institutu tzv. kritérií kvality (§ 116 ZZVZ) umožňuje, aby byla hodnotící kritéria nastavena tak, aby zohledňovala i méně exaktně měřitelné vlastnosti nabízeného předmětu plnění (např. estetické vlastnosti či uživatelskou přístupnost). To však neznamená libovůli na straně zadavatele, nýbrž takové nastavení kritérií, na jejichž základě budou nabídky porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné.

Zadavatel v daném případě uvedl jak předmět hodnocení (např. míra standardizace systému, flexibilita systému přístupových práv, možnosti parametrizace výstupů a reportů ze systému, robustnost a vyspělost SW architektury apod.), tak i vlastnosti, které bude v rámci subjektivních kritérií hodnotit, a metodu, jakou bude splnění dílčího kritéria hodnoceno. Zadavatel rozepsal, podle jakého pravidla přidělí nabídkám ohledně každého dílčího kritéria bodové hodnocení. Popis jednotlivých dílčích kritérií se zakládá zásadně na odborných pojmech z oblasti informačních technologií (např. standardizace systému, flexibilita systému přístupových práv, nadstavbové moduly, integrační vazby, filtrační kritéria, informační, aplikační, technická architektura systému, robustnost SW architektury, vyspělost SW architektury apod.). Odborně zdatný dodavatel obsah takových pojmů musí znát.

Pokud je to možné, zadavatel se musí snažit kritéria v zadávací dokumentaci co nejvíce objektivizovat. Nicméně, právě proto, že podstata subjektivních hodnotících kritérií souvisí s uvážením zadavatele, nelze požadavek objektivizace aplikovat tak přísně, aby subjektivní hodnotící kritérium ztratilo svůj význam tím, že by se stalo až příliš objektivním. U každého subjektivního hodnotícího kritéria jistě existuje určitá hranice, kterou už při jeho objektivizaci nelze přestoupit, jinak by se setřel jeho význam kritéria subjektivního.

Při použití subjektivních hodnotících kritérií musí zadavatel klást zvlášť přísné požadavky na transparentnost, pečlivost a podrobnost odůvodnění hodnocení nabídek. Je namístě upozornit zadavatele, že by měl u tak relativně volně nastavených hodnotících kritérií věnovat zvláštní pozornost odůvodnění hodnocení nabídek, neboť čím více prostoru subjektivnímu uvážení zadavatele hodnotící kritéria poskytují, tím větší je riziko, že se hodnocení stane nepřezkoumatelným.

Tiskové oddělení ÚOHS
19/060/VZ013 – R59/2019