Předseda ÚOHS potvrdil zákaz plnění dvou rámcových dohod DSÚK na nákup autobusů

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj dne 19. 7. 2019 zamítl rozklady proti prvostupňovým rozhodnutím, jimiž Úřad uložil Dopravní společnosti Ústeckého kraje zákaz plnění rámcových dohod na dodávky autobusů o délce 10,5 m a 12 m. Samotná rozhodnutí byla částečně změněna, zákaz plnění rámcových dohod však zůstává v platnosti.

Rámcové dohody uzavřel zadavatel se společnostmi Scania (autobusy 12 m) a Zliner (autobusy 10,5 m) v jednacích řízeních bez uveřejnění. Úřad ve správních řízeních zahájených na základě návrhů dodavatele SOR Libchavy, spol. s r. o., dospěl k závěru, že zadavatel využil jednacího řízení bez uveřejnění v rozporu se zákonem poté, co v předchozích otevřených řízeních neobdržel žádné nabídky z důvodu diskriminačního nastavení zadávacích podmínek. Úřad původně vytýkal zadavateli, že požadavky na minimální délku autobusu 10,5 m, minimální šířku dveří autobusů 800 mm, minimální objem palivových nádrží 250, respektive 300 l a minimální kapacitu akumulátorových baterií 225 Ah vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a znemožnily podat nabídku například právě navrhovateli.

Předseda Úřadu v rozkladových řízeních korigoval závěry prvostupňového rozhodnutí tak, že za diskriminační a bezdůvodně omezující hospodářskou soutěž shledal pouze požadavek na minimální objem palivových nádrží 250, respektive 300 l, který byl ze strany zadavatele odůvodněn nutností dlouhého dojezdu autobusu bez potřeby doplnění paliva, aniž by však byla jakkoliv zvážena spotřeba paliva. V případě požadavků zadavatele na minimální délku autobusu 10,5 m a minimální šířku dveří autobusů 800 mm naopak posoudil důvody zadavatele pro nastavení těchto parametrů za přiměřené. V případě požadavku na  minimální kapacitu akumulátorových baterií 225 Ah shledal závěry prvostupňových rozhodnutí za nedostatečné, neboť nebylo objasněno, zda je případná výměna baterií proveditelná bez zásadního dopadu na hospodářskou soutěž.

Vzhledem ke skutečnosti, že zadávací podmínky byly nastaveny diskriminačně minimálně v požadavku na objem palivových nádrží, nebylo na místě prvostupňová rozhodnutí vracet k dalšímu projednání, ale byl potvrzen závěr Úřadu, že jednací řízení bez uveřejnění využil zadavatel v rozporu se zákonem. Zákaz plnění rámcových dohod tak zůstal v platnosti, když ani předseda neshledal důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadující pokračování plnění dohody.

 

Tiskové oddělení ÚOHS
19/066/VZ017 – R0079,81/2019, R0080,82/2019