Diskuze o reformě přezkumu veřejných zakázek by měla být vedena odborníky

Neziskové organizace využily obnoveného zájmu médií o Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a opět volají po reformě dozoru nad zadáváním veřejných zakázek. Podle jejich tvrzení je údajně přezkum prováděný ze strany ÚOHS neefektivní, náchylný k systémové korupci a podobný systém dozoru funguje pouze v Bulharsku.

Jedná se o další důkaz, že diskuze o případné reformě přezkumu VZ je vedena především na základě emocí a osobních antipatií představitelů neziskových sdružení vůči vedení ÚOHS. Nepadají v ní věcné argumenty, volání po systémové změně je motivováno neprokázanými podezřeními a spekulacemi o údajné korupci ve vedení ÚOHS. Jestliže má proběhnout skutečně věcná diskuze, ať o možných změnách debatují odborníci na veřejné zakázky a veřejnou správu a nikoliv (pouze) protikorupční aktivisté. Ať jsou předloženy konkrétní případy, v nichž Úřad měl chybovat a následně je vyhodnoceno, zda se vůbec jednalo o pochybení. Jestliže ano, pak zda se jednalo o pochybení individuální nebo zda vyplývají ze samotného systému přezkumu. Pokud bude nalezeno systémových selhání více, potom je čas hovořit o reorganizaci. Jestliže naopak půjde pouze o výhrady individuální, pak není třeba sahat k celkové reformě, ale například upřesnit kvalifikační požadavky a odpovědnost při výběru kandidátů.

V rámci veřejné konzultace, kterou Úřad prováděl z pověření Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí a jíž se zúčastnilo více než 40 subjektů z oblasti veřejné správy, podnikatelské a nevládní sféry, přitom převážná většina oslovených neviděla důvod k provádění systémových změn. Navrhovány byly případně změny procesního charakteru ve správním řízení, pro zásadní reorganizaci byla pouze nezisková sdružení.

Jedním z argumentů nevládních organizací dále je, že obdobný systém přezkumu je pouze v Bulharsku. Skutečnost je především taková, že dozor nad veřejnými zakázkami je v každém státě založen na jeho specifickém právním systému a tradičním systému veřejné správy či soudnictví. Ve 14 státech EU jsou veřejné zakázky přezkoumávány státní správou, ve 12 pak soudy. V některých zemích je přezkum dvouinstanční, někde pouze v jedné instanci a následuje možnost odvolání k soudu. V České republice je tradiční systém dvoustupňového správního rozhodování, proti jehož výsledku lze podat žalobu ke správnímu soudu. Obdobně je tedy rozhodováno i o veřejných zakázkách.

Jestliže uvažujeme o zavedení poměrně radikálních novot do tradičního českého právního prostředí a sytému veřejné správy, musí nejprve dojít k důkladnému vyhodnocení dopadů a přínosů takové změny ze strany odborníků. Musí být dopředu jasné, že reforma přinese hladší a efektivnější veřejné zadávání a že naopak nedoje k paralýze systému. Úřad je připraven se na skutečně věcné diskuzi kdykoliv podílet.

Tiskové oddělení ÚOHS
20/011