Odpovědné zadávání je nezpochybnitelným trendem, zaznělo druhý den Májové konference

Závěrečný den Májové konference o veřejných zakázkách pořádané Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže zahájil svým vystoupením místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Následoval blok týkající se unijní legislativy, která bude mít dopad i na veřejné zadavatele. Markéta Adámková z Ministerstva pro místní rozvoj se věnovala podpoře nízkoemisních vozidel, která má být do českého právního rámce zavedena právě na základě unijní směrnice 2019/161. Transpozičním předpisem bude zákon o podpoře nízkoemisních vozidel, který v současné době schvaluje Poslanecká sněmovna PČR. Cílem zákona je dosažení určitých podílů nízkoemisních vozidel v rámci veřejných zakázek, ať už při nákupech vozidel nebo při nákupu služeb, v jejichž rámci jsou vozidla využívána. Chystané unijní nařízení o subvencích ze třetích zemí narušujících vnitřní trh představil Vojtěch Horsák z ÚOHS. Plánovaná legislativa má zabránit tomu, aby firmy, které získají podporu ze země mimo EU, mohly tohoto zvýhodnění využít například v rámci fúzí nebo právě při získávání veřejných zakázek na evropském trhu. Návrh nařízení je v současné době finalizován a bude možná přijat ještě v rámci současného francouzského předsednictví nebo při následném předsednictví České republiky. Petr Vévoda z ÚOHS následně přiblížil, jaké budou předpokládané konkrétní dopady nařízení na veřejné zadavatele, zejména pak na průběh zadávacího řízení. U velkých zakázek s hodnotou přesahující 300 milionů eur bude mít zadavatel povinnost vyžádat si od dodavatelů oznámení o přítomnosti subvencí ze třetích zemí převyšujících 5 mil. eur, případně prohlášení o absenci subvencí. Evropská komise bude následně prověřovat, zda taková subvence narušila vnitřní trh a při zjištění narušení může zadání zakázky danému dodavateli zakázat, případně povolit s podmínkami.

Následná část programu se týkala možných důsledků závažných pochybení dodavatelů. Jedním z těchto pochybení může být kartelová dohoda dodavatelů, tzv. bid rigging, o němž hovořil místopředseda Úřadu Kamil Nejezchleb. Zdůraznil, že hlavním účelem existence pravidel zadávání veřejných zakázek je zajištění široké hospodářské soutěže o zakázky. Právě kartelová dohoda dodavatelů přitom soutěž v zásadě eliminuje, přestože formálně nemusí dojít k porušení zákona o zadávání veřejných zakázek. „Doporučuji, aby zadavatelé minimalizovali rizika a naučili své zaměstnance rozpoznávat znaky možné zakázané dohody,“ doporučil místopředseda Nejezchleb, jenž rovněž zmínil možnost zadavatelů žádat o náhradu škody, která jim byla kartelem způsobena.

Vylučování dodavatelů podle § 48 odst. 5 písm d) ZZVZ analyzovala ve své přednášce Iveta Pospíšilíková z ÚOHS. Zadavatel podle něj může vyloučit účastníky, kteří se v posledních 3 letech dopustili závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění smlouvy pro téhož nebo jiného veřejného zadavatele a vedlo to ke vzniku škody, předčasnému ukončení smlouvy nebo jiným negativním důsledkům. Upozornila, že zadavatel musí v případě vyloučení dodavatele unést důkazní břemeno. Rovněž vznesla do publika otázku, zda by bylo vhodné vést určitý veřejný seznam pozitivních a negativních referencí dodavatelů. Přístup k vylučování uchazečů v dalších členských státech EU následně prezentovali soudkyně Karin Schnabl ze Správního soudu ve Štýrsku a Goran Matešić, emeritní předseda chorvatské komise pro dozor nad veřejnými zakázkami.

Poslední blok Májové konference byl věnován tématu odpovědného přístupu k zadávání veřejných zakázek, které bylo od počátku loňského roku zařazeno mezi základní zásady veřejného zadávání (§ 6 odst. 4 ZZVZ). Přes poměrně závažné výhrady k současnému znění právní úpravy zaznělo na konferenci jednoznačné sdělení, že odpovědné zadávání je nezpochybnitelným trendem a budoucností veřejných zakázek. Z hlediska odborného gestora odpovědného zadávání o tématu pohovořila Leona Gergelová Šteigrová z Ministerstva práce a sociálních věcí. Seznámila přítomné se dvěma významnými rozsudky Soudního dvora vydanými v posledních dvou letech, připomněla oblasti, které vytvářejí příležitosti pro odpovědné zadávání, uvedla příklady dobré praxe a popsala proces implementace odpovědného zadávání v organizaci. Dle vlastního průzkumu většina zadavatelů (96 %) s různou intenzitou uplatňuje v praxi odpovědné zadávání. Upřednostňují zejména ekologicky šetrná řešení, podporu důstojných pracovních podmínek a bezpečnosti práce, férové podmínky v dodavatelském řetězci a podporu malých a středních podniků. Bariéry zadavatelé spatřují v této oblasti v důrazu na formální správnost, nerizikovém řešení (uplatnění hodnocení na cenu před hodnocením kvality), nejistotě zejména u zakázek spojených s dotacemi, nedostatečné podpoře ze strany vedení organizace či v obavách z prodražování zakázek.

Martin Hadaš z Masarykovy univerzity popsal praxi odpovědného zadávání veřejných zakázek na univerzitě, jejímž strategickým záměrem pro roky 2021-2028 je respektovat a naplňovat principy společenské odpovědnosti a přispívat k řešení cílů udržitelného rozvoje. K těmto strategickým principům univerzita vede své studenty i zaměstnance.

Praktické zkušenosti a problémy získané z administrací veřejných zakázek z pohledu odpovědného zadávání sdílel Miroslav Knob z OTIDEA LEGAL. Vytkl absenci legislativního rámce při aplikaci zásady odpovědného zadávání. I přes tyto nedostatky se zásada začíná objevovat v interních směrnicích organizací. Ocenil v tomto směru metodickou podporu MPSV, respektive Institutu odpovědného veřejného zadávání.

Na závěr konference předseda Úřadu Petr Mlsna vyjádřil přesvědčení, že letošní první ročník Májové konference založil novou tradici nejen z odborného hlediska, neboť se jedná o setkání odborníků, zástupců Evropské komise, soudní moci a veřejných zadavatelů, ale i ze společenského hlediska a pozval účastníky na další připravované akce – konferenci o veřejné podpoře v červnu a na listopadovou Svatomartinskou konferenci.

Tiskové oddělení ÚOHS
22/085