Psychiatrická nemocnice Bohnice zaplatí pokutu, pravidelné nákupy léčiv nezadávala v zadávacím řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže považuje za vhodné upozornit na své nedávné rozhodnutí týkající se problematiky nákupu léčiv ve zdravotnických zařízeních.

Uvedeným rozhodnutím byla Psychiatrické nemocnici Bohnice uložena pokuta ve výši 80.000 Kč, protože nakupovala prostřednictvím dodávek od různých dodavatelů léčiva bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného zákonem o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“ či „ZZVZ“).

Postup Psychiatrické nemocnice Bohnice mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit, že pokud by obviněný dodržel pravidlo stanovené zákonem, tj. pokud by zadával ve výroku rozhodnutí uvedené veřejné zakázky v zadávacím řízení nebo jiným zákonem předvídaným postupem, mohl obdržet nabídky i od jiných dodavatelů, kteří mohli obviněnému nabídnout výhodnější podmínky plnění.

Úřad v rozhodnutí navázal na své nedávné metodické stanovisko pro nákupy léčiv a uvedl, že považuje dodávky léků náležejících do jedné ATC skupiny na nejnižší úrovni za dodávky stejného druhu, neboť léky na nejnižší úrovni ATC klasifikace mají stejnou účinnou látku a jsou si svým charakterem nejbližší (byť mohou mít různé obchodní názvy, různé formy podání, množství účinné látky).

Podle Úřadu v případě pořizování léků zdravotnickým zařízením jde o léky, o kterých zadavatel ví, že je potřebuje/bude potřebovat pro zajištění léčby svých pacientů, má nastaven minimální stav léků a je si vědom toho, že tento svůj nastavený minimální stav léků bude muset pravidelně doplňovat, byť nemusí vědět přesné množství (záleží na skladbě aktuálně hospitalizovaných pacientů). Pro posouzení věci není podstatné, zda zadavatel např. v prvním čtvrtletí roku potřebuje 10 ks balení konkrétního léku a v posledním čtvrtletí roku bude téhož léku potřebovat 150 ks balení. Důležité je, že zdravotnické zařízení léky náležející do jedné ATC skupiny na nejnižší úrovni potřebuje a pořizuje trvale a že není žádného sporu o tom, že jsou pro něj nezbytné ve vztahu k zajištění účelu, pro který byl zadavatel zřízen.

Zadavatel byl tedy povinen stanovit předpokládanou hodnotu každé jednotlivé veřejné zakázky (tedy objednávky nebo smlouvy) podle pravidla zvedeného v § 19 odst. 1 zákona jako skutečnou cenu uhrazenou za dodávky stejného druhu během předcházejících 12 měsíců při zohlednění případných změn v množství nebo cenách, které lze očekávat v rozhodném následujícím období a podle toho následně zakázku zadat v příslušném druhu zadávacího řízení či na základě vhodného zvláštního postupu dle části šesté zákona.

Úřad jako jednu z možných cest zadávání doporučuje pro účely pravidelného pořizování léčiv zavést např. dynamický nákupní systém (Hlava III ZZVZ). Dynamický nákupní systém umožňuje pořizovat léky na základě výzev k podání nabídky, které zadavatel zasílá dodavatelům zařazeným do dynamického nákupního systému a na základě kterých obdrží nabídky, z nichž si vybere tu ekonomicky nejvýhodnější. Lze přitom předpokládat, že dodavatelé zařazení do dynamického nákupního systému by zadavateli i nadále nabízeli slevy či jiné výhody tak, aby mohli konkurovat ostatním dodavatelům, avšak na rozdíl od postupu mimo zadávací řízení by zároveň byla zajištěna řádná soutěž mezi dodavateli. Stejně tak by dodavatelé v rámci dynamického nákupního systému mohli obviněnému nabízet případná generika, jež se na trhu nově objeví. Stejně tak ZZVZ nabízí i jiné způsoby zadávání, vyhodnocení vhodného způsobu zadávání je pak vždy na zadavateli, a to i při zohlednění fungování daného trhu (dodavatelů na něm působících). Důležité však je při nákupu léčiv postupovat v intencích zákona.

Odkaz na rozhodnutí: https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-18291.html

Metodické doporučení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pro nákup léčivých přípravků v režimu zákona o zadávání veřejných zakázek

Tiskové oddělení ÚOHS
22/129 – S0140/2022