ÚOHS v rámci českého předsednictví – schválená legislativa i úspěšné mezinárodní akce

Na právě skončeném předsednictví České republiky v Radě Evropské unie (dále také „CZ PRES“) se v rámci svých oblastí působnosti podílel také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“ nebo „ÚOHS“), a to zejména ve dvou rovinách.

Společný tým expertů Úřadu a Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii v Bruselu vedl jednání o návrzích právních předpisů v rámci Pracovní skupiny pro hospodářskou soutěže G12 spadající pod COREPER I. Na domácí půdě pak ÚOHS hostil a organizoval v rámci předsednictví významné mezinárodní konference a zasedání pracovních uskupení.

Agenda v rámci Pracovní skupiny pro hospodářskou soutěž G12

Skupina zasedala pod vedením místopředsedy ÚOHS Petra Solského v průběhu českého předsednictví celkem čtyřikrát. Na programu úvodních zasedání skupiny bylo zejména nařízení o zahraničních subvencích narušujících hospodářskou soutěž, jehož projednávání bylo zahájeno za francouzského předsednictví a Česká republika následně legislativní práce a celý proces přijímání tohoto právního aktu dovršila. Na konci listopadu jej definitivně schválila Rada Evropské unie a 14. prosince bylo podepsáno předsedkyní Evropského parlamentu a předsedou Rady. Po publikaci v Úředním věstníku EU nabude tento předpis do 20 dnů účinnosti.

Smyslem nové legislativy je eliminovat zvýhodnění vyplývající z poskytnutých subvencí, které mohly mít firmy ze třetích zemí ve veřejných zakázkách nebo při uskutečňování fúzí v zemích Evropské unie. Měla by tak být zaručena spravedlivá hospodářská soutěž mezi všemi evropskými i mimoevropskými podniky, které působí na vnitřním trhu.

Zatímco v rámci Evropské unie je přísně kontrolována veřejná podpora, kterou jednotlivé členské státy poskytují podnikům, pro firmy přicházejících ze třetích zemí tato omezení neplatí. V minulosti se tak stávalo, že zahraniční společnosti ze zemí mimo EU, které byly významně subvencovány ze strany své vlády, kvůli této konkurenční výhodě nabývaly perspektivní či strategické evropské firmy a vítězily v důležitých veřejných zakázkách. Evropská komise nyní získá výlučnou pravomoc přezkoumat subvence poskytované třetí zemí podnikům působícím na vnitřním trhu. Konkrétně bude Komise moci na základě předběžného oznámení schvalovat významná spojení soutěžitelů o hodnotě převyšující 500 milionů eur a nabídky v rámci veřejných zakázek, jejichž hodnota bude přesahovat 250 milionů eur. Kromě toho bude Komise oprávněna přezkoumat z hlediska zahraničních subvencí i jakékoliv další situace na trhu včetně spojování podniků a veřejné zakázky menšího rozsahu. V případě, že budou zjištěny převažující negativní dopady zahraniční subvence na vnitřní trh, bude Komise moci uložit nápravná opatření či přijmout závazky, které negativní efekt na vnitřní trh odstraní.

Na počátku CZ PRES představila Evropská komise návrh tzv. zmocňovacího nařízení pro oblast železniční, vnitrozemské vodní a multimodální dopravy. Na jeho základě bude moci Komise v průběhu roku 2024 přijmout novou blokovou výjimku v oblasti pozemní dopravy, která bude založena právě na tomto zmocňovacím nařízení.

Návrh zmocňovacího nařízení byl pod vedením zástupců České republiky projednán na pracovní skupině začátkem září 2022. Na navazujícím jednání koncem září CZ PRES předložilo kompromisní text, který byl upraven na základě obdržených komentářů členských států. Členské státy vnímaly návrh pozitivně a uvítaly jeho rychlé přijetí. Evropský parlament schválil text zmocňovacího nařízení ještě před Vánoci a legislativní dokument tak mohl být oproti původnímu plánu přijat ještě na poslední Radě ministrů organizované českým předsednictvím.

Zmocňovací nařízení reaguje na potřebu zavést zvláštní pravidla, jež umožní zjednodušení postupů při schvalování státní podpory poskytované v oblasti železniční, vnitrozemské vodní a multimodální dopravy. Podpořena tak má být ekologická transformace, mimo jiné snížením emisí skleníkových plynů a zlepšením kvality ovzduší.

Na posledním zasedání pracovní skupiny G12 v polovině listopadu se jednalo zejména o současných aktivitách Evropské komise v rámci revizí právních předpisů EU týkajících se pravidel hospodářské soutěže a veřejné podpory, například nařízení o blokových výjimkách pro horizontální dohody nebo sdělení o definici relevantního trhu. Hovořilo se také o současném uplatňování nařízení EK o použití čl. 101(3) SFEU na kategorie dohod o převodu technologií (TTBER) a jeho budoucím vývoji.

 

Kongresové a pracovní akce organizované Úřadem

I. Jednání přezkumných prvoinstančních orgánů pro veřejné zakázky

V rámci předsednictví České republiky v Radě Evropské unie se 23. září 2022 uskutečnilo v Praze jedenácté zasedání sítě prvoinstančních přezkumných orgánů pro veřejné zakázky. Jednání organizovalo DG Grow Evropské komise společně s ÚOHS a zúčastnilo se jej pět desítek zástupců úřadů, jež jsou v jednotlivých členských státech zodpovědné za přezkum veřejného zadávání.

Jednání zahájil úvodním slovem předseda ÚOHS Petr Mlsna. Na programu bylo několik aktuálních témat, která v současné době dozorové orgány řeší. Zástupci Evropské komise a Rakouska informovali o některých probíhajících případech i recentní judikatuře Soudního dvora Evropské unie, například o rozsudcích týkajících se jednacího řízení bez uveřejnění. Představitelé DG Grow vysvětlili také svůj pohled na přímé zadávání.

Předsedkyně chorvatské komise pro dozor nad veřejným zadáváním prezentovala praktické zkušenosti s aplikací nařízení zavádějícího sankce proti Rusku, na jehož základě nesmí veřejní zadavatelé přidělovat zakázky dodavatelům spjatým s Ruskou federací. Zástupkyně ÚOHS následně podrobně rozebrala otázku vylučování nezpůsobilého dodavatele ze zadávacího řízení. O této problematice se následně rozvinula široká diskuze, v jejímž rámci byly zmíněny rozsudky Soudního dvora Evropské unie i konkrétní případy z rozhodovací praxe zúčastněných úřadů. Závěr jednání sítě dozorových úřadů zajistila zástupkyně slovenského Úradu pre veřejné obstaravanie, která představila striktní slovenskou právní úpravu tzv. šikanozních podání. Zneužívání práva na obranu proti postupu zadavatele je pro mnohé přezkumné orgány zásadním problémem, ale vhodně nastavená legislativa je může značně redukovat.

II. Evropský soutěžní den

Dne 10. října 2022 se v Míčovně Pražského hradu uskutečnila mezinárodní konference Evropský soutěžní den, kterou organizoval ÚOHS v rámci aktivit souvisejících s CZ PRES. Konferenci přihlíželo na 150 účastníků, zejména vrcholných představitelů soutěžních úřadů členských států Unie, zástupců Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise a dalších odborníků na právo hospodářské soutěže.

Konferenci zahájily projevy předsedy ÚOHS Petra Mlsny, výkonné místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestager a ministra spravedlnosti České republiky Pavla Blažka.

Odborný panel na téma výzev pro soutěžní politiku ve spojitosti s přechodem k zelenější a digitální ekonomice řešil několik tematických okruhů. Místopředseda ÚOHS Kamil Nejezchleb, generální ředitel z Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise Olivier Guersent, předsedkyně portugalského soutěžního úřadu Margarida Matos Rosa, profesor Frédéric Jenny z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a akademik Thibault Schrepel hovořili o tom, nakolik je slučitelné a technicky proveditelné prosazování environmentálních cílů prostřednictvím soutěžní politiky, dále o nových nástrojích, které soutěžní úřady využívají ve své činnosti, a o aspektech umělé inteligence a jejích možných dopadech na konkurenci, a rovněž tak o nových formách protisoutěžního jednání, k němuž může docházet v digitálním prostředí.

Druhý panel složený z akademiků Michala Petra a Renata Nazziniho, soudce Michala Bobka a předsedy maďarského soutěžního úřadu Csaby Balázse Rigó se zabýval otázkou principu ne bis in idem v soutěžním právu. Ani nedávná změna judikaturní praxe ze strany Soudního dvora Evropské unie neměla zásadní dopad na přístup soutěžních úřadů k paralelní aplikaci. I nadále by tedy mělo být možné, aby jeden případ byl souběžně projednáván v různých jurisdikcích.

Poslední téma Evropského soutěžního dne se týkalo oblasti veřejné podpory, neboť právě ta je využívána k financování tzv. významných projektů společného evropského zájmu (IPCEI). Cílem uvedených projektů, kterých se zpravidla účastní soukromé společnosti z řady členských států, je podpořit vývoj a implementaci nových strategických technologií, například výrobu elektrobaterií, produkci a využívání vodíku apod. Pod vedením místopředsedy ÚOHS Petra Solského o nich diskutovala akademička Caroline Buts, Karl Soukup z DG Comp a Preben Pettersson z dánského ministerstva průmyslu a obchodu.

III. Pracovní skupina ECN Cartels

Poslední akcí CZ PRES organizovanou Úřadem bylo zasedání pracovní skupiny Evropské soutěžní sítě (European Competition Network – ECN) pro problematiku kartelových dohod, jež se uskutečnilo ve dnech 25. a 26. října 2022 v Praze.

Evropská soutěžní síť slouží ke koordinaci činnosti národních soutěžních úřadů členských států Evropské unie a Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise. Jednání se účastní i soutěžní úřady zemí Evropské zóny volného obchodu. Pracovní skupina zaměřená na kartely přitom patří v rámci ECN k nejvýznamnějším.

Jednání zahájil předseda Úřadu Petr Mlsna, jenž hovořil o obtížné ekonomické situaci, která zvyšuje nároky i na soutěžní úřady. V rámci vlastního jednání byly prezentovány a projednávány aktuální případy řešené jednotlivými soutěžními úřady ECN. Velká pozornost byla věnována také zakázaným dohodám způsobilým narušit soutěž prostřednictvím ovlivňování pracovního trhu (tzv. no-poach agreements), například dohody o nepřebírání si zaměstnanců nebo platových či jiných pracovních podmínkách.

Podstatná část programu se dále týkala chystané revize ECN manuálu pro program shovívavosti (tzv. leniency), jakožto jednoho z hlavních nástrojů soutěžních úřadů pro odhalování kartelových dohod. Na základě tohoto programu mohou získat účastníci kartelových dohod, kteří protisoutěžní jednání nahlásí soutěžnímu úřadu, úplnou nebo částečnou imunitu před potrestáním pokutou.

Právě institut leniency byl také předmětem závěrečné diskuze, podobně jako zhodnocení využívání směrnice o náhradě škody způsobené protisoutěžním jednání, respektive jejích transpozic do právních řádů jednotlivých členských států.

 

Tiskové oddělení ÚOHS
23/001