Požadavek závazného příslibu o budoucím vystavení bankovní záruky je nepřiměřený a diskriminační

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna na základě rozkladu podaného společností DVP stavby, s. r. o., a návrhu rozkladové komise zrušil prvostupňové rozhodnutí ve věci veřejné zakázky Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) na výstavbu nového laboratorního pavilonu Z3 a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Společnost DVP stavby svým návrhem brojila proti zadávacím podmínkám zadavatele, které považuje za nepřiměřené, diskriminační a netransparentní ve dvou aspektech, a to vyšších nárocích na kvalifikaci specialisty bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a požadavku závazného příslibu o budoucím vystavení bankovní záruky. V prvním případě Úřad dospěl k odlišnému závěru.

Předmětem plnění veřejné zakázky je demolice stávajícího administrativního objektu Z3 a výstavba nového pavilonu formou modulární výstavby v areálu zadavatele, a to za plného provozu areálu nemocnice. Zadavatel proto požadoval, aby dodavatel disponoval minimálně pětičlenným realizačním týmem zahrnujícím i specialistu BOZP disponujícím osvědčením o vzdělání na úrovni koordinátora BOZP. Úřad shledal tento požadavek vzhledem k okolnostem případu legitimním.

Druhým rozporovaným aspektem je požadavek zadavatele na předložení závazného příslibu banky o budoucím vystavení bankovní záruky již v nabídce uchazeče o zakázku. Zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci ve vztahu k dodavateli požadavek na zřízení dvou bankovních záruk ve prospěch zadavatele, a to za řádné provedení předmětu veřejné zakázky ve výši 10 % z celkové ceny díla bez DPH a za odstranění vad díla v záruční době ve výši 5 % z celkové ceny díla bez DPH. Zadavatel požadoval od účastníka zadávacího řízení předložení originálu závazného příslibu banky o vystavení obou bankovních záruk v požadované výši ve prospěch zadavatele jako součást jeho nabídky. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena ve výši 404 miliony korun bez DPH.

Předseda Úřadu se neztotožnil s posouzením Úřadu v prvním stupni v pohledu na zadavatelem požadované závazné přísliby banky o vystavení bankovních záruk a považuje tento požadavek zadavatele za nepřiměřený a diskriminační. Samotný příslib bankovní záruky není dokladem opravňujícím zadavatele k podpisu smlouvy na plnění veřejné zakázky a nemusí nijak vypovídat o ekonomické stabilitě dodavatele. Relevantním dokladem jsou bankovní záruky, bez jejichž předložení nesmí zadavatel podepsat smlouvu s vybraným dodavatelem. Nicméně náklady na pořízení příslibu bankovní záruky se téměř rovnají získání skutečné bankovní záruky. Navíc se jedná o požadavek nadbytečný a pro dodavatele již nadměrně omezující, se kterým zákon nepočítá, když pro případ zajištění splnění povinností účastníků v zadávacím řízení stanovuje a podrobně upravuje zákon institut jistoty dle § 41 ZZVZ.  Další nástroj k zajištění totožných závazků nad rámec jistoty je ve své podstatě již diskriminační a v rozporu se zásadou přiměřenosti, neboť nedůvodně omezuje a narušuje hospodářskou soutěž a proces veřejného zadávání.

Tiskové oddělení ÚOHS
24/121 – R0088/2024