číslo jednací: R271/2012/VZ-6505/2013/310/MMl

• Instance: II.
• Věc: Obnova parku v areálu Střední školy služeb a cestovního ruchu Varnsdorf
• Účastníci:
  1. Ústecký kraj
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 152 odst. 5 písm. a) sř - rozhodnutí změněno
• Rok: 2012
• Datum nabytí právní moci: 12. 4. 2013
• Související rozhodnutí: S27/2012/VZ-9168/2012/550/SMo; R271/2012/VZ-6505/2013/310/MMl

Č. j.: ÚOHS-R271/2012/VZ-6505/2013/310/MMl

12. dubna 2013

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 21. 9. 2012 doručeném téhož dne Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podaném zadavatelem -

· Ústeckým krajem, IČ 70892156, se sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 27. 4. 2012 JUDr. Ivem Beránkem, advokátem, ČAK 11645, advokátní kanceláře Benešová, Beránek, Blaha, IČ 71464689, se sídlem Sokolovská 73, 187 00 Praha 8 – Karlín,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S27/2012/VZ-9168/2012/550/SMo ze dne 6. 9. 2012, ve věci možného spáchání správního deliktu výše specifikovaným zadavatelem podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve veřejné zakázce „Obnova parku v areálu Střední školy služeb a cestovního ruchu Varnsdorf“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 25. 1. 2010,

jsem na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl takto:

I.

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S27/2012/VZ-9168/2012/550/SMo ze dne 6. 9. 2012 podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, v části výroku I.

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

II.

Výrok II. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S27/2012/VZ-9168/2012/550/SMo ze dne 6. 9. 2012 podle § 152 odst. 5 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů,

m ě n í m

takto:

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Ústeckému kraji, IČ 70892156, se sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem, ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, pokuta ve výši 40 000 Kč (čtyřicet tisíc korun českých). Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele – Ústeckého kraje, IČ 70892156, se sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem (dále jen „zadavatel“), ve věci veřejné zakázky „Obnova parku v areálu Střední školy služeb a cestovního ruchu Varnsdorf“ (dále jen „veřejná zakázka“) zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 25. 1. 2010. Na základě obdrženého podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele příslušnou dokumentaci o veřejné zakázce a stanovisko ke skutečnostem uvedeným v podnětu. Vzhledem k tomu, že z předložených materiálů získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, zahájil správní řízení z moci úřední. Dnem 20. 4. 2012 bylo správní řízení zahájeno z moci úřední a za účastníka správního řízení Úřad označil zadavatele.

2. Dne 31. 1. 2012 obdržel Úřad od zadavatele stanovisko k podnětu a 10. 5. 2012 obdržel Úřad vyjádření zadavatele, v nichž uvedl, že vyzval ty dodavatele, o nichž měl z veřejně přístupných zdrojů informace, že už podobné zakázky realizovali, a kteří díky zaměření svého podnikání jsou schopni danou veřejnou zakázku realizovat. Tuto informaci všichni oslovení zájemci potvrdili i ve svých nabídkách, kde předložili seznam realizovaných významných zakázek obdobného charakteru s osvědčením objednatelů. Zadavatel zdůraznil ve svém vyjádření, že všichni oslovení zájemci disponovali příslušným živnostenským oprávněním, které je opravňovalo k realizaci převážné a nejpodstatnější části veřejné zakázky. Zadavatel potvrdil, že z vyzvaných pěti zájemců toto živnostenské oprávnění měli jen tři zájemci. Vzhledem k převaze uvedených služeb v předmětu této zakázky také byla tato zakázka zadávána jako veřejná zakázka na služby, ne na stavební práce. Zadavatel argumentoval tím, že není povinen předem zkoumat, jestli vyzvaní dodavatelé splňují kvalifikační požadavky a současně dodává, že zájemci navíc měli možnost v souladu s ust. § 51 odst. 4 zákona splnění části kvalifikačních požadavků prokázat prostřednictvím subdodavatele. Zadavatel je přesvědčen, že zákon svým postupem neporušil, a že postupoval v souladu se zásadou transparentnosti.

II. Napadené rozhodnutí

3. Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 6. 9. 2012 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S27/2012/VZ-9168/2012/550/SMo (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým ve výroku I. konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 38 odst. 1 zákona, když ve zjednodušeném podlimitním řízení nevyzval písemnou výzvou k podání nabídek a k prokázání splnění kvalifikace na veřejnou zakázku ze dne 25. 1. 2010 nejméně pět zájemců, kteří by byli schopni splnit předmět veřejné zakázky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem podle ustanovení § 82 zákona. Ve výroku II. uložil Úřad zadavateli pokutu ve výši 60 000 Kč.

4. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že ve vztahu k ustanovení § 38 zákona je třeba uvést, že za zájemce, které je zadavatel povinen vyzvat písemnou výzvou k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace, lze považovat ty dodavatele, kteří jsou objektivně schopni plnění veřejné zakázky poskytnout. Z logiky věci je zřejmé, že zadavatel musí mít o dodavatelích, které vyzývá k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení, alespoň základní informace, aby měl jistotu, že oslovuje dodavatele schopné realizovat daný předmět veřejné zakázky. V případě, kdy by zadavatel nebyl schopen vyzvat k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace pět zájemců schopných splnit veřejnou zakázku, byl by povinen použít pro zadání veřejné zakázky jiný druh zadávacího řízení, nežli zjednodušené podlimitní řízení. Ve vztahu k šetřenému případu Úřad uvedl, že jednou ze základních veřejně dostupných informací o podnikatelském subjektu je údaj o jeho předmětu činnosti a oprávněních k podnikání. Pokud by tedy zadavatel skutečně zjišťoval z veřejných zdrojů relevantní informace o subjektech, jež vyzývá k podání nabídky, musel by zjistit, že dva z pěti oslovených dodavatelů (tj. BE-MA rekultivace s. r. o. a KHL-EKO, a. s.) nedisponují živnostenským oprávněním „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“, které ve výzvě k podání nabídek stanovil jako jeden z profesních kvalifikačních předpokladů. Zadavatel v žádném svém vyjádření nespecifikoval, z jakých zdrojů při ověřování schopnosti realizovat danou veřejnou zakázku vycházel, a proto není zřejmé, z jakých důvodů se domníval, že příslušní uchazeči by byli schopni danou veřejnou zakázku realizovat, ačkoli z veřejně přístupných zdrojů je zcela zřejmé, že nedisponují živnostenským oprávněním nezbytným pro část předmětu veřejné zakázky. Stejně tak v rámci svých nabídek tito uchazeči neuvedli žádné reference, z nichž by bylo zřejmé, že by vykonávali činnosti, k jejichž výkonu je nezbytné živnostenské oprávnění pro „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“. Ačkoli tedy Úřad souhlasí s tvrzením zadavatele, že není povinen předem zkoumat, zda vyzvaní dodavatelé splňují kvalifikační předpoklady, je zřejmé, že k tomu, aby zadavatel mohl v souladu se zákonem použít zjednodušené podlimitní řízení, je nezbytné, aby měl alespoň základní povědomí o subjektech, jež vyzývá k podání nabídky. Informaci o oprávněních k podnikání lze přitom považovat za zcela stěžejní údaj o daném subjektu, který by zadavateli měl být při výběru subjektů, jež vyzývá k podání nabídky, znám.

5. Z hlediska závažnosti správního deliktu vzal Úřad v úvahu zejména tu skutečnost, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 38 odst. 1 zákona tím, že nevyzval písemnou výzvou ze dne 25. 1. 2010 k podání nabídek a k prokázání kvalifikace na veřejnou zakázku nejméně pět zájemců, kteří by byli schopni splnit předmět veřejné zakázky, ale fakticky pouze zájemce tři, čímž omezil soutěžní (konkurenční) prostředí, které je základním předpokladem dosažení samotného cíle zákona. Nelze vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl by obdržet nabídky od dodavatelů, kteří by mu mohli nabídnout ekonomicky výhodnější podmínky realizace veřejné zakázky, než vybraný uchazeč, se kterým uzavřel smlouvu o dílo. Jde-li o způsob spáchání správního deliktu a okolnosti, za nichž byl spáchán, přihlédl Úřad ke skutečnosti, že zadavatel vyzval ty dodavatele, o nichž se domníval, že by mohli být schopni veřejnou zakázku realizovat a současně přihlédl i ke skutečnosti, že zadavatel nepostupoval zcela mimo režim zákona, resp. že zcela nevyloučil soutěžní prostředí.

III. Námitky rozkladu

6. Dne 21. 9. 2012 obdržel Úřad od zadavatele v zákonné lhůtě rozklad z téhož dne proti napadenému rozhodnutí. Zadavatel následně zaslal Úřadu doplnění rozkladu ze dne 8. 10. 2012. Zadavatel je přesvědčen, že napadeným rozhodnutím byla porušena Listina základních práv a svobod i Ústava, neboť povinnosti mohou být ukládány jen na základě zákona a v jeho mezích a každý může činit, co není zákonem zakázáno a nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Zákon podle něj v souvislosti se zjednodušeným podlimitním řízením neukládá zadavateli povinnost předem podrobně zkoumat zájemce, kterého hodlá oslovit, zda splňuje veškerá kvalifikační kritéria. Podle zadavatele je povinen v rozumné míře ověřit, zda zájemci, které hodlá vyzvat k podání nabídky, jsou alespoň potencionálně schopni předmět veřejné zakázky splnit a této povinnosti podle jeho názoru dostál. Zadavatel je dále přesvědčen, pokud je podle zákona možné splnění části kvalifikačních požadavků prokázat prostřednictvím subdodavatele, nelze dovozovat, že je povinen vyzvat k podání nabídky pouze zájemce, kteří disponují veškerými oprávněními k realizaci veřejné zakázky bez nutnosti využití subdodavatele. Zadavatel má za to, že jeho postup nebyl v rozporu se zákonem. Zákon totiž nikterak konkrétně nestanoví, jakými úvahami by se měl zadavatel řídit při určení zájemců, který vyzve k podání nabídky. Zadavatel má dále za to, že nemohlo dojít a nedošlo k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Bylo podáno 11 nabídek, přičemž 6 z nich disponovalo potřebnou kvalifikací, tudíž byl výběr učiněn v rámci přiměřené hospodářské soutěže. Úvahu Úřadu, že oslovením 5 uchazečů s potřebnou kvalifikací by docílil většího počtu nabídek, má zadavatel za prostou nepodloženou spekulaci Úřadu. Zadavatel považuje výši uložené pokuty za nepřiměřenou.

Závěr rozkladu

7. Zadavatel navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a správní řízení zastaveno.

IV. Řízení o rozkladu

8. Zadavatel podal rozklad proti napadenému rozhodnutí v zákonné lhůtě. Rozklad byl Úřadu doručen 21. 9. 2012, kterýmžto dnem bylo zahájeno správní řízení o rozkladu. Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí v rámci autoremedury a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.

Stanovisko předsedy Úřadu

9. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle ustanovení § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

10. Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S27/2012/VZ-9168/2012/550/SMo ze dne 6. 9. 2012, rozhodl tak, jak je shora uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se ztotožnil. Pokud však jde o výši pokuty, která byla napadeným rozhodnutím za uvedený správní delikt uložena, dospěl jsem k pochybnostem, zda lze její výši považovat za přiměřenou závažnosti správního deliktu, zejména způsobu jeho spáchání a jeho následkům a okolnostem, za nichž byl spáchán. Z uvedeného důvodu jsem přistoupil ke změně výroku II. napadeného rozhodnutí, neboť současná právní úprava obsažená ve správním řádu dovoluje napadené rozhodnutí změnit, pokud se tím plně vyhoví rozkladu, a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků řízení, ledaže s tím všichni, jichž se to týká, vyslovili souhlas. Obě tyto podmínky považuji za splněné.

V. K námitkám rozkladu

11. Zadavatel je přesvědčen, že napadeným rozhodnutím byla porušena Listina základních práv a svobod i Ústava. Zákon podle něj v souvislosti se zjednodušeným podlimitním řízením neukládá zadavateli povinnost předem podrobně zkoumat zájemce, kterého hodlá oslovit. Podle zadavatele je povinen v rozumné míře ověřit, zda zájemci, které hodlá vyzvat k podání nabídky, jsou alespoň potenciálně schopni předmět veřejné zakázky splnit a této povinnosti podle jeho názoru dostál. Zadavatel je dále přesvědčen, pokud je podle zákona možné splnění části kvalifikačních požadavků prokázat prostřednictvím subdodavatele, nelze dovozovat, že je povinen vyzvat k podání nabídky pouze zájemce, kteří disponují veškerými oprávněními k realizaci veřejné zakázky bez nutnosti využití subdodavatele. Zákon podle něj nikterak konkrétně nestanoví, jakými úvahami by se měl zadavatel řídit při určení zájemců, které vyzve k podání nabídky. K těmto námitkám zadavatele uvádím následující. Zákon umožňuje, jsou-li splněny podmínky, použít zjednodušené podlimitní řízení. Jednou z těchto podmínek je písemné vyzvání nejméně 5 zájemců k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace. Pokud by zadavatel z jakýchkoli důvodů nebyl schopen oslovit nejméně 5 zájemců, kteří by byli schopni splnit předmět veřejné zakázky, musí použít jiný druh zadávacího řízení. Naopak nic nebrání zadavateli k vyzvání více než 5 zájemců k podání nabídky a k prokázání kvalifikace.

12. Na trhu se pohybuje poměrně velké množství dodavatelů, kteří byli schopni splnit předmět veřejné zakázky. Zadavatel tudíž nebyl při svém výběru zájemců, které osloví, limitován omezeným okruhem dodavatelů, kteří by byli schopni předmět veřejné zakázky splnit. Zadavatel, když písemně vyzývá nejméně 5 zájemců k podání nabídky a k prokázání kvalifikace, musí oslovit ty zájemce, kteří jsou schopni splnit předmět veřejné zakázky. To znamená, že musí mít alespoň oprávnění k podnikání na předmět veřejné zakázky, splnit kvalifikaci a mít zkušenosti s plněním předmětu veřejné zakázky. Zadavatel v tomto případě dostál své povinnosti pouze částečně, neboť vyzvaní zájemci splňovali tyto požadavky, kromě potřebného oprávnění k podnikání na část předmětu veřejné zakázky. Přičemž se jedná o zcela běžné oprávnění k podnikání a tato skutečnost je snadno zjistitelná ve veřejně přístupném obchodním rejstříku dostupném na internetu. Zda oslovený zájemce má alespoň potřebná oprávnění k podnikání na předmět veřejné zakázky, by mělo být základní informací, kterou si zadavatel o zájemci, kterého hodlá vyzvat, zjišťuje. Pokud by zadavateli nebylo známo, jakými oprávněními oslovení zájemci disponují, pak nemůže vědět, jestli vyzývá zájemce, kteří jsou schopni splnit předmět veřejné zakázky.

13. Pokud by zadavatel oslovil zájemce, kteří nejsou schopni splnit předmět veřejné zakázky, nedostál by své povinnosti podle zákona. K čemuž také v tomto případě došlo. Jak sám zadavatel v rozkladu uvádí, je potřeba v rozumné míře ověřit, zda zájemci, které hodlá vyzvat k podání nabídky a k prokázání kvalifikace, jsou alespoň potenciálně schopni předmět veřejné zakázky splnit. Aby však byli zájemci alespoň potenciálně schopni předmět veřejné zakázky splnit, musí disponovat minimálně oprávněním k podnikání na tento předmět. K úvaze zadavatele, že jím vyzvaní zájemci mohli využít institutu subdodavatele, uvádím, že je povinností zadavatele vyzvat zájemce, kteří jsou schopni splnit předmět veřejné zakázky, pokud by však nevěděl o dostatečném počtu 5 zájemců, je povinen využít jiného druhu zadávacího řízení. Jak dokládá množství podaných nabídek, zadavatel mohl vyzvat dokonce více než 5 zájemců, kteří by disponovali potřebnými oprávněními k podnikání a zkušenostmi s plněním předmětu veřejné zakázky. Zákon sice nestanoví zadavateli přesný postup, jakými úvahami by se měl zadavatel řídit při určení zájemců, který vyzve k podání nabídky, jak namítá zadavatel, avšak z logiky věci vyplývá, že zadavatel, pokud oslovuje zájemce k plnění předmětu veřejné zakázky, zjistí si o těchto zájemcích alespoň základní informace, aby věděl, zda jsou jím vymezený předmět veřejné zakázky splnit, a zda tudíž nevyzývá zájemce z jiného oboru, či zájemce, kteří nejsou schopni splnit předmět, neboť nemají potřebná oprávnění k podnikání nebo potřebné zkušenosti.

14. Zadavatel má dále za to, že nemohlo dojít a nedošlo k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Bylo podáno 11 nabídek, přičemž 6 z nich disponovalo potřebnou kvalifikací, tudíž byl výběr učiněn v rámci přiměřené hospodářské soutěže. Úvahu Úřadu, že oslovením 5 uchazečů s potřebnou kvalifikací by docílil většího počtu nabídek, má zadavatel za prostou nepodloženou spekulaci Úřadu. K tomuto konstatuji, že Úřad v napadeném rozhodnutí uvedl, že pokud by zadavatel oslovil zákonem stanovený počet zájemců schopných realizovat předmětnou veřejnou zakázku, mohl by obdržet více nabídek, přičemž není vyloučeno, že by mezi nimi mohla být nabídka výhodnější než nabídka vybraného uchazeče. Nelze tudíž vyloučit, že kdyby místo 2 zájemců bez příslušného oprávnění k podnikání, oslovil 2 či více zájemců s potřebným oprávněním k podnikání, mohl zadavatel obdržet výhodnější nabídku a vynaložit tak efektivněji veřejné prostředky, přičemž účelu zákona by tímto bylo učiněno zadost. Pochybení zadavatele, ke kterému došlo v okamžiku oslovení zájemců, nelze nikterak zhojit tím, že následně obdržel 11 nabídek a 6 z nich disponovalo potřebnou kvalifikací. Zadavatel nemohl vědět či předpokládat, že na základě uveřejnění veřejné zakázky se přihlásí větší počet dodavatelů. Zadavatel tak porušil zákon a omezil hospodářskou soutěž.

15. Co se týče uložené pokuty, zadavatel namítá její nepřiměřenost. S ohledem na petit rozkladu, kterým zadavatel brojí proti napadenému rozhodnutí jakožto celku, přičemž navrhuje jeho zrušení, jsem přistoupil i k přezkoumání výše uložené pokuty za spáchaný správní delikt. V daném případě Úřad uložil zadavateli pokutu ve výši 60 000,-Kč. Jakkoliv není pochyb o odpovědnosti zadavatele za spáchání výše uvedeného správního deliktu, přistoupil jsem však ke změně výroku II. napadeného rozhodnutí a uloženou pokutu jsem přiměřeně snížil. V porovnání s napadeným rozhodnutím jsem jinak přihlédl k závažnosti následku spáchaného správního deliktu (§ 121 odst. 2 zákona). Je možné konstatovat, že zadavatel byl veden snahou o vyzvání zájemců, o kterých věděl, že mají zkušenosti s plněním předmětu veřejné zakázky. Na druhou stranu nebylo možné od uložené pokuty zcela upustit, neboť jednání, kterého se zadavatel dopustil, bylo mnohokráte předmětem přezkumu v jiných správních řízeních. Kromě toho negativní důsledky porušení zákona (tedy omezení soutěže o veřejnou zakázku) již v tuto chvíli není možné účinně zhojit, protože smlouva na plnění veřejné zakázky již byla uzavřena. V daném případě je polehčující okolností skutečnost, že zadavatel nepostupoval zcela mimo režim zákona, zjistil si o oslovovaných zájemcích, zda mají zkušenosti s plněním obdobných předmětů plnění a tím, že obdržel větší množství nabídek, nedošlo k vyloučení soutěže o veřejnou zakázku. Tato skutečnost mne vedla k rozdílnému názoru ohledně výše uložené pokuty, než jak byla uložena Úřadem, neboť jsem přesvědčen, že preventivní funkci může v daném případě plnit i pokuta nižší. V rámci správní diskrece a s přihlédnutím k námitkám zadavatele vzneseným v rozkladu jsem proto výši uložené pokuty poměrně snížil o třetinu, tj. na 40 000,-Kč. Cena veřejné zakázky činí 6 717 928,80 Kč, horní hranice možné pokuty tak činí částku 335 896 Kč, tudíž snížená pokuta je na samé dolní hranici možné výše a dosahuje necelých 12 % maximální možné výše pokuty.

16. Sankce za spáchání správního deliktu lze chápat jako právní následek porušení zákona, který pro pachatele znamená určitou morální či majetkovou újmu nebo omezení jeho práva. Účelem ukládání sankce je působit na pachatele správního deliktu takovým způsobem, aby se již v budoucnosti nedopouštěl protiprávního jednání. Sankce má tak působit výchovně a preventivně. Sankce má však i reparační charakter, neboť do určité míry napravuje následek porušení právní povinnosti. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem jsem proto přistoupil ke snížení uložené pokuty tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

VI. Závěr

17. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že odpovědnost zadavatele za spáchání správního deliktu je dána, avšak pokuta uložená výrokem II. napadeného rozhodnutí byla v daném případě nepřiměřeně vysoká, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro změnu napadeného rozhodnutí v části výroku II., tedy pro snížení pokuty, přičemž výrok I. napadeného rozhodnutí jsem potvrdil.

18. Vzhledem k výše uvedenému jsem rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

otisk úředního razítka

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

JUDr. Ivo Beránek, advokát advokátní kanceláře Benešová, Beránek, Blaha, Sokolovská 73, 187 00 Praha 8 – Karlín

Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona.