číslo jednací: S537/2011/VZ-3401/2012/550/HOd

• Instance: I.
• Věc: Zdravotnický materiál, přístroje a zařízení
• Účastníci:
  1. Ministerstvo obrany ČR
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 2 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. - pokuta
• Rok: 2011
• Datum nabytí právní moci: 27. 9. 2013
• Související rozhodnutí: S537/2011/VZ-3401/2012/550/HOd; R317/2012/VZ-18573/2013/310/PMo

Č. j.: ÚOHS-S537/2011/VZ-3401/2012/550/HOd/HKu

22. října 2012

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 29. 11. 2011 z moci úřední, jehož účastníky jsou

· zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČ 60162694, se sídlem Tychonova 1, 160 00 Praha 6, jejímž jménem jedná RNDr. Alexandr Vondra, ministr,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s vymezením předmětu veřejné zakázky „Zdravotnický materiál, přístroje a zařízení“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 14. 9. 2010 pod ev. č. 60049740, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 9. 2010 pod ev. č. 2010/S 180-274595, a ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. f) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s uvedenou veřejnou zakázkou,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČ 60162694, se sídlem Tychonova 1, 160 00 Praha 6 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel zásadu zákazu diskriminace stanovenou v § 6 citovaného zákona o veřejných zakázkách, když v rámci předmětu veřejné zakázky „Zdravotnický materiál, přístroje a zařízení“ vymezil příliš široce požadovaná plnění, která spolu vzájemně nesouvisejí, v důsledku čehož se o zakázku mohli ucházet jen někteří dodavatelé, přičemž výše uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, azadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku.

II.

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČ 60162694, se sídlem Tychonova 1, 160 00 Praha 6 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. f) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že neuchoval dokumentaci o veřejné zakázce „Zdravotnický materiál, přístroje a zařízení“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 14. 9. 2010 pod ev. č. 60049740, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 9. 2010 pod ev. č. 2010/S 180-274595, podle § 155 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

III.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČ 60162694, se sídlem Tychonova 1, 160 00 Praha 6 – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 250 000 Kč (dvěstěpadesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. PRŮBĚH ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČ 60162694, se sídlem Tychonova 1, 160 00 Praha 6, jejímž jménem jedná RNDr. Alexandr Vondra, ministr (dále jen „zadavatel“) – uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 14. 9. 2010 pod ev. č. 60049740, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 9. 2010 pod ev. č. 2010/S 180-274595, oznámení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zdravotnický materiál, přístroje a zařízení“.

2. V rámci šetření podnětu, který byl zaevidován pod sp. zn. P455/2011 Úřad zjistil následující skutečnosti.

3. Z protokolu o otevírání obálek ze dne 1. 11. 2010 vyplývá, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel jednu nabídku. Dne 5. 11. 2010 zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky uchazeče – CHEIRÓN a.s., IČ 27094987, se sídlem Ulrychova 2260/13, 16200 Praha 6 – Břevnov (dále jen „vybraný uchazeč“).

4. Vzhledem k tomu, že z předložených materiálů získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, zahájil správní řízení z moci úřední.

5. Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.

6. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S537/2011/VZ-17585/2011/510/HOd ze dne 29. 11. 2011. Současně Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S537/2011/VZ-17586/2011/510/HOd ze dne 29. 11. 2011 zadavateli stanovil lhůty, ve kterých byl oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko v řízení. Tímtéž usnesením stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – předložení kompletní dokumentace o veřejné zakázce „Zdravotnický materiál, přístroje a zařízení“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 14. 9. 2010 pod ev. č. 60049740, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 9. 2010 pod ev. č. 2010/S 180-274595.

7. Dne 29. 11. 2011, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení z moci úřední.

8. Dopisem č. j. ÚOHS-S537/2011/VZ-20137/2011/510/HOd ze dne 12. 1. 2012 Úřad zadavatele informoval o skutečnosti, že předmětné správní řízení je vedeno rovněž ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona, v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou. Současně Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S537/2011/VZ-830/2012/550/HOd ze dne 12. 1. 2012 stanovil zadavateli lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a ve které byl oprávněn vyjádřit své stanovisko v řízení, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí.

9. Dopisem č. j. ÚOHS-S537/2011/VZ-4147/2012/550/HOd ze dne 1. 3. 2012 Úřad seznámil zadavatele se skutečností, že ve vymezení předmětu daného správního řízení Úřad uvedl nesprávně „ve znění účinném do 31. 12. 2009“ a upřesnil, že dané správní řízení je vedeno

- „ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s vymezením předmětu veřejné zakázky „Zdravotnický materiál, přístroje a zařízení“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 14. 9. 2010 pod ev. č. 60049740, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 9. 2010 pod ev. č. 2010/S 180-274595,

- a ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. f) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s citovanou veřejnou zakázkou,

zadavatelem – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČ 60162694, se sídlem Tychonova 1, Praha 6, jejímž jménem jedná RNDr. Alexandr Vondra, ministr“.

10. Usnesením č. j. ÚOHS-S537/2011/VZ-4222/2012/550/HOd ze dne 1. 3. 2012 stanovil Úřad zadavateli lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a ve které byl oprávněn vyjádřit své stanovisko v řízení, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí.

II. VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE

11. Dne 7. 12. 2011 obdržel Úřad stanovisko zadavatele v daném správním řízení, v němž sděluje, že na základě dopisu adresovaného velitelství Vojenské policie Olomouc předal vyžádanou dokumentaci ke kontrole. Podle zadavatele se jednalo o kompletní dokumentaci v počtu 418 listů + 6 svazků (65 položek). Zadavatel tak již nemá dokumentaci, ani žádnou její část k dispozici, a tudíž zasílá pouze kopie dokumentů, které jsou uloženy u zadavatele od okamžiku předání dokumentace Vojenské policii. K uvedenému zadavatel rovněž konstatuje, že jednáním Vojenské policie, která mu nevrátila dokumentaci zpět, mu bylo znemožněno se k předmětnému šetření relevantně vyjádřit.

12. K pochybnostem Úřadu o tom, zda zadavatel nevymezil předmět veřejné zakázky příliš široce zadavatel konstatuje, že tvrzení o pochybení zadavatele je irelevantní a zadavatel by musel přistoupit k vyhlášení cca 101 zakázek, minimálně však 9, čímž by v tomto případě zásadním způsobem porušil zákon. Pro zvolený způsob zadání podle zadavatele hovoří i fakt, že v rámci obou soutěží (pozn. Úřadu – předmět dané veřejné zakázky byl předmětem předchozího zadávacího řízení, které bylo zadavatelem zrušeno) žádný z potenciálních uchazečů nevyužil zákonného institutu námitek, což podle zadavatele svědčí o tom, že se žádný z nich necítil nikterak poškozen na svých právech a tím i diskriminován.

13. Zadavatel dále uvádí, že o zadávací dokumentaci požádalo asi dvacet společností, přičemž žádná z nich nepodala námitky proti zadávacím podmínkám. Rovněž zadavatel doplňuje, že v případě, kdy se jedná o šířeji vymezený předmět veřejné zakázky, zákon umožňuje dodavatelům zvolit si jednoho či více subdodavatelů, s jejichž pomocí bude moci plnění veřejné zakázky realizovat v plném rozsahu.

14. Podle názoru zadavatele je tedy zřejmé, že nemohlo dojít, a ani nedošlo, k porušení zásady zákazu diskriminace uvedené v ust. § 6 zákona, neboť k porušení zásady diskriminace dochází nejčastěji v těch případech, ve kterých jsou předem vyloučeni dodavatelé z účasti v zadávacím řízení stanovením takového způsobu zadání veřejné zakázky, který neumožňuje přihlášení se neomezeného počtu dodavatelů. Vzhledem k tomu, že bylo v daném případě realizováno otevřené zadávací řízení a v jeho rámci postupováno podle veškerých zákonných podmínek, neshledává zadavatel v tomto případě porušení zákona. Za porušení zákona by naopak považoval skutečnost, kdy zadavatel účelově rozdělí předmět veřejné zakázky na několik veřejných zakázek s cílem vyhnout se zadávacím postupům regulovaným striktně zákonem. Zadavatel se domnívá, že rozdělením veřejné zakázky by zadavatel porušil zákon, neboť ve všech těchto částech se jednalo o tzv. zdravotnický materiál, kde se některé položky v jednotlivých požadavcích opakují, ale vzhledem k charakteru požadavků je nelze takto selektovat, neboť se nacházejí v jednotlivých specifikacích.

15. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem zadavatel navrhuje, aby Úřad zahájené správní řízení zastavil.

16. Písemným vyjádřením ze dne 20. 1. 2012 zadavatel k danému správnímu řízení sdělil, že v předmětné veřejné zakázce postupoval v souladu se zákonem, a to v celé jeho šíři, tedy i v případě ust. § 155 odst. 1 zákona. Zadavatel uvádí, že vedl a uchovával dokumentaci k veřejné zakázce kompletní, včetně Úřadem postrádaných dokumentů, přesně tak, jak jí ukládá zákon. Zadavatel dále opakuje, že kompletní dokumentaci předal velitelství Vojenské policie v počtu 418 listů + 6 svazků. Zadavatel uvádí, že dne 6. 12. 2011 byl o této situaci informován náčelník Vojenské policie, který byl současně požádán o dohledání chybějících dokumentů. Podle jeho sdělení byla veškerá dokumentace k předmětné veřejné zakázce zaslána Úřadu. Zadavatel nadále zastává názor, že mu nelze klást za vinu, že nepostupoval v souladu s ust. § 155 zákona a neuchovával dokumentaci veřejné zakázky podle stanovených pravidel. Podle dokumentů, které má Úřad k dispozici, je zřejmé, že uvedené listiny byly řádně založeny v dokumentaci veřejné zakázky a o tomto faktu svědčí i to, že Úřad o jejich existenci má povědomí.

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

17. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření zadavatele, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K vymezení předmětu veřejné zakázky

18. Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

19. Podle ust. § 98 odst. 1 zákona může zadavatel rozdělit veřejnou zakázku na části, připouští-li to povaha předmětu veřejné zakázky. Podle ust. § 98 odst. 4 zákona je-li veřejná zakázka rozdělena na části, vztahují se ustanovení tohoto zákona týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení či práv a povinností dodavatele na každou jednotlivou část, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak.

20. Zadavatel specifikoval předmět veřejné zakázky v kapitole 1 zadávací dokumentace jako dodávku 103 položek zdravotnického materiálu, přístrojů a zařízení v daném množství a druzích. Zdravotnický materiál byl určen pro každodenní odbornou činnost ambulancí a lůžkových částí posádkových ošetřoven (POŠ). Podrobné vymezení předmětu veřejné zakázky je dále uvedeno v příloze č. 1 zadávací dokumentace, v níž jsou požadované dodávky rozděleny do následujících skupin:

- zdravotnický materiál pro POŠ – injekční technika,

- zdravotnický materiál pro POŠ – odběrové zkumavky a jehly,

- zdravotnický materiál pro POŠ – spotřební zdravotnický materiál,

- zdravotnický materiál pro POŠ – rukavice,

- zdravotnický materiál pro POŠ – spotřební materiál pro EKG,

- zdravotnický materiál pro POŠ – autolékárničky,

- zdravotnické přístroje a zařízení – vybavení interiérů

- zdravotnické přístroje a zařízení – ošetřovatelské pomůcky

- zdravotnické přístroje a zařízení – nákup.

21. Zadavatel v oznámení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zdravotnický materiál, přístroje a zařízení“, uveřejněném v informačním systému o veřejných zakázkách dne 14. 9. 2010 pod ev. č. 60049740, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 9. 2010 pod ev. č. 2010/S 180-274595 nepřipustil v oddílu II., bodu 1.8) rozdělení zakázky na části, uchazeči tedy mohli podávat pouze nabídky na celou veřejnou zakázku.

22. Z obsahu zadávací dokumentace vyplývá, že předmět veřejné zakázky zahrnuje dodávku různých skupin výrobků určených pro každodenní odbornou činnost ambulancí a lůžkových částí posádkových ošetřoven a dodávku povinného vybavení lékárničkami první pomoci pro osobní a nákladní automobily útvarů a zařízení AČR.

23. Zadavatel podrobně vymezil předmět veřejné zakázky v příloze č. 1 zadávací dokumentace – „Návrh požadovaných smluvních podmínek“. Součástí návrhu smlouvy jsou přílohy obsahující specifikace zboží pro položky zařazené podle druhu do výše uvedených 9 skupin (bod 20. tohoto rozhodnutí). Ve specifikaci zboží pro skupinu zdravotnický materiál pro POŠ – injekční technika zadavatel požaduje pořízení spotřebního zdravotnického materiálu (např. stříkačky injekční pro jednorázové použití, jehly injekční jednorázové, infúzní soupravu), ve specifikaci zboží pro skupinu zdravotnický materiál pro POŠ – odběrové zkumavky a jehly zadavatel požaduje pořízení spotřebního zdravotnického materiálu (např. zkumavku testovací, zkumavky odběrové, držáky jehel, kapiláry sedimentační, kontejnery pro odběry a vyšetření), ve specifikaci zboží pro skupinu zdravotnický materiál pro POŠ – spotřební zdravotnický materiál zadavatel požaduje pořízení spotřebního zdravotnického materiálu (např. škrtidlo samosvorné na odběr krve, podložky ložní z PVC, podložky z netkaného textilu, roušky, lopatky na jazyk dřevěné, likvidační kontejnery), ve specifikaci zboží pro skupinu zdravotnický materiál pro POŠ – rukavice zadavatel požaduje pořízení spotřebního zdravotnického materiálu – několika velikostí rukavic chirurgických sterilních nebo vyšetřovacích nesterilních, ve specifikaci zboží pro skupinu zdravotnický materiál pro POŠ – spotřební materiál pro EKG zadavatel požaduje pořízení spotřebního zdravotnického materiálu (elektrokardiografický záznamový papír a papíry registrační pro EKG – různé rozměry), ve specifikaci zboží pro skupinu zdravotnický materiál pro POŠ – Autolékárničky zadavatel uvedl, že se jedná o nákup lékárniček pro osobní a nákladní automobily útvarů a zařízení AČR v běžném provozu a dále blíže specifikoval obsah obou typů požadovaných lékárniček a jejich obalů, ve specifikaci zboží pro skupinu zdravotnické přístroje a zařízení – vybavení interiérů zadavatel požaduje pořízení vybavení interiérů ambulantních lůžkových částí posádkových zdravotnických zařízení zdravotnickým nábytkem (např. židle laboratorní pojízdná, lehátko vyšetřovací kovové, stolek na nástroje, stolek na přístroje, skříň laboratorní prosklená), ve specifikaci zboží pro skupinu zdravotnické přístroje a zařízení – ošetřovatelské pomůcky zadavatel požaduje pořízení vybavení ambulantních a lůžkových částí posádkových zdravotnických zařízení ošetřovatelskými potřebami pro každodenní odbornou činnost (např. kontejner sterilizační, taška pro zdravotníka výsadkáře, berle francouzská, fonendoskop, tonometr, přikrývka záchranná, laryngoskop anesteziologický s příslušenstvím, optotyp s vnitřním osvětlením, lázeň parafínová) a ve specifikaci zboží pro skupinu zdravotnické přístroje a zařízení – nákup zadavatel požaduje pořízení spotřebního zdravotnického materiálu (např. defibrilátor AED G3 Aut., analyzátor WBC fotometr, kapnometr, pulsní oxymetr PM-60).

24. Krajský soud v Brně ve svém rozsudku ze dne 2. 3. 2010, č. j. 62 Af 7/2010-135 mimo jiné uvedl, že „v případě, kdy zadavatel vymezí předmět veřejné zakázky příliš široce (tzn. v rámci jedné veřejné zakázky požaduje plnění, která spolu vzájemně nesouvisejí) a v důsledku toho podalo nabídku méně dodavatelů než v situaci, kdy by byla tato jednotlivá plnění poptávána samostatně, může se zadavatel dopouštět skryté diskriminace. Diskriminováni jsou zde ti dodavatelé, kteří by mohli podat nabídku na jednotlivá plnění, nicméně nejsou schopni nabídnout plnění všechna.“

25. Je zřejmé, že v prověřované zakázce spolu některé skupiny komodit podle povahy poptávaného zboží přímo nesouvisí. Např. vybavení nábytkem nesouvisí se zakoupením autolékárniček pro útvary AČR nebo s pořízením spotřebního materiálu pro EKG či s pořízením odběrových zkumavek a jehel. Z rozdělení položek zdravotnického materiálu a zdravotnických přístrojů a zařízení do 9 skupin komodit, které se odlišují způsobem použití, a které spolu přímo nesouvisí a dále ze specifikací jednotlivých skupin zboží je patrné, že předmět veřejné zakázky je koncipován široce.

26. Vzhledem k tomu, že v prověřované zakázce zadavatel vymezil předmět plnění široce a požadovaná plnění spolu vzájemně nesouvisejí, zadavatel diskriminoval potenciální dodavatele, kteří nebyli schopni vzhledem k širokému předmětu plnění podat nabídku, přestože na některá plnění by nabídku podat mohli.

27. K problematice porušení zásady zákazu diskriminace z důvodu omezení konkurence dodavatelů Úřad odkazuje na závěry Krajského soudu v Brně, které učinil v rozsudku ze dne 2. 3. 2010, č. j. 62 Af 7/2010-135. Krajský soud v Brně v cit. rozsudku mimo jiné uvedl, že „„ZVZ…explicitně nestanoví, že by v určitých případech měl zadavatel povinnost veřejnou zakázku rozdělovat….zadavatel je povinen postupovat vždy tak, aby neporušoval žádné ustanovení ZVZ, a tedy ani § 6, který zakotvuje základní zásady. Pokud by tedy určitým postupem zadavatele došlo k porušení některé ze základních zásad zadávacího řízení, nesmí zadavatel takového způsobu využít a naopak je povinen nalézt způsob jiný, se ZVZ souladný…Takovým postupem, který by porušení zásady zákazu diskriminace z důvodu omezení konkurence dodavatelů vyloučil, by …mohl být… institut rozdělení veřejné zakázky na části podle § 98 ZVZ. Pokud by povaha předmětu veřejné zakázky rozdělení připouštěla, a zároveň rozdělení nebránil ani § 13 odst. 3 ZVZ, bylo by podle názoru soudu namístě, aby zadavatel institutu rozdělení veřejné zakázky na části využil, a to bez ohledu na to, že ZVZ jeho využití výslovně neukládá. V opačném případě by totiž omezil hospodářskou soutěž mezi dodavateli a porušil tak § 6 ZVZ.“

28. V souvislosti s problematikou skryté diskriminace Úřad dále odkazuje na závěr Nejvyššího správního soudu, který učinil v rozsudku ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 Afs 20/2008-152. Nejvyšší správní soud v cit. rozsudku ohledně smyslu § 6 zákona mino jiné uvedl, že „v prvé řadě směřuje k cíli samotného zákona o veřejných zakázkách, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli…. smysl a cíl zákazu diskriminace nutně vede interpreta § 6 ZVZ k závěru, že tento zákaz zahrnuje jednak zákaz diskriminace zjevné, tedy odlišného zacházení s jednotlivcem ve srovnání s celkem, jednak též zákaz diskriminace skryté, pokud tato vede v podstatě k obdobným právem zakázaným důsledkům (v oblasti veřejných zakázek tedy poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli).“

29. Jelikož zadavatel nepřipustil možnost podávat nabídky pouze na některé části zakázky (viz bod 21. tohoto rozhodnutí), lze konstatovat, že uchazeč, který by nebyl schopen sám zajistit dodání všech požadovaných komodit, nemohl by se daného zadávacího řízení účastnit nebo by musel využít subdodavatelských služeb. Vzhledem k tomu, že zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky příliš široce (viz bod 25. tohoto rozhodnutí) a požadoval plnění, která spolu vzájemně nesouvisejí, dopustil se zadavatel skryté diskriminace. Diskriminováni byli ti dodavatelé, kteří mohli podat nabídku na jednotlivá plnění, ale nebylo v jejich možnostech nabídnout plnění všechna.

30. Úřad konstatuje, že v daném případě mohlo nabídku podat méně dodavatelů, než za situace, kdy by byly jednotlivé výrobky poptávány samostatně, případně, kdy by byla veřejná zakázka rozdělena a dodavatelům bylo umožněno podávat nabídky i na jednotlivé části veřejné zakázky tak, jak má na mysli § 98 odst. 3 zákona.

31. Úřad doplňuje, že z důvodu nepředložení kompletní dokumentace o veřejné zakázce zadavatelem Úřad v tomto případě nemohl posoudit, kolik dodavatelů mělo původně zájem účastnit se zadávacího řízení a podat nabídku (viz bod 44. tohoto rozhodnutí). V případě, že by doložená dokumentace obsahovala např. žádosti dodavatelů o zaslání dokumentace, mohl by Úřad prověřit, z jakého důvodu se dodavatelé rozhodli nabídku nepodat, případně za jakých podmínek by nabídku podat mohli.

32. K argumentu zadavatele, podle něhož jsou pochybnosti Úřadu o tom, zda zadavatel nevymezil předmět veřejné zakázky příliš široce, irelevantní a že by zadavatel musel přistoupit k vyhlášení cca 101 zakázek, minimálně však 9, čímž by v tomto případě zásadním způsobem porušil zákon, Úřad uvádí, že z doložené dokumentace k veřejné zakázce vyplývá, že Velitelstvím sil podpory Stará Boleslav (dále jen „žadatel“) byly Odboru pořizování strategických zakázek Ministerstva obrany (zadavateli) zaslány dne 24. 8. 2010 tři souhrnné specifikace se záměrem zadání tří samostatných veřejných zakázek, a to specifikace pod čj. 14-40/2010-2280/HK „Zdravotnický materiál pro POŠ - Autolékárničky“, specifikace pod čj. 14-41/2010-2280/HK „Zdravotnické přístroje a zařízení - nákup“, která je dále dělena podle druhu pořizovaných komodit na část „Zdravotnické přístroje a zařízení – vybavení interiérů“, část „Zdravotnické přístroje a zařízení – ošetřovatelské pomůcky“ a část „Zdravotnické přístroje a zařízení – nákup“ a dále specifikace pod čj. 14-42/2010-2280/HK „Zdravotnický materiál pro POŠ - nákup“ která je dále dělena podle druhu pořizovaných komodit na část „Zdravotnický materiál pro POŠ – injekční technika“, část „Zdravotnický materiál pro POŠ – spotřební materiál pro EKG“, část „Zdravotnický materiál pro POŠ – rukavice“, část „Zdravotnický materiál pro POŠ – spotřební zdravotnický materiál“ a část „Zdravotnický materiál pro POŠ – odběrové zkumavky a jehly“(dále jen „původní specifikace ze dne 24. 8. 2010“). Je tedy zřejmé, že původní záměr žadatele zadat tři veřejné zakázky vycházel z rozdělení požadovaného zboží na tři části podle povahy požadovaných komodit. Úřad konstatuje, že zadavatel měl možnost podle ustanovení § 98 zákona rozdělit veřejnou zakázku na části podle původní specifikace ze dne 24. 8. 2010 a umožnit tak podání nabídky dalším uchazečům, což však v šetřeném případě neučinil.

33. Co se týče argumentu zadavatele, že žádný z potenciálních asi dvaceti uchazečů nevyužil zákonného institutu námitek, Úřad uvádí, že samotná skutečnost, že žádný z potenciálních dodavatelů, který si vyzvedl zadávací dokumentaci, nepodal zadavateli námitky proti předmětným zadávacím podmínkám ve smyslu ustanovení § 110 odst. 3 zákona, nemá a nemůže mít vliv na výše deklarované porušení zákona ze strany zadavatele. Pouhá skutečnost, že potenciální dodavatelé nepodali námitky proti zadávacím podmínkám, neznamená, že vymezení předmětu veřejné zakázky nepovažovali za diskriminační a že právě výše uvedené porušení zákona je neodradilo od podání nabídky na veřejnou zakázku.

34. Zadavatel ve své argumentaci doplnil, že v případě, kdy se jedná o šířeji vymezený předmět veřejné zakázky, zákon umožňuje dodavatelům zvolit si jednoho či více subdodavatelů, s jejichž pomocí bude moci plnění veřejné zakázky realizovat v plném rozsahu. Úřad k tomuto uvádí, že i když nelze vyloučit možnost využití subdodavatele, jednání zadavatele výrazně omezilo soutěžní prostředí a diskriminovalo dodavatele schopné realizovat předmět veřejné zakázky, což je nepřípustné.

35. Skutečnost, že zadavatel v daném případě podstatným způsobem omezil soutěžní prostředí potvrzuje fakt, že nabídku podal v šetřeném zadávacím řízení pouze jediný uchazeč. Je tedy zřejmé, že jiní dodavatelé nebyli schopni pokrýt široce koncipovaný předmět veřejné zakázky z jimi nabízeného sortimentu.

36. V souvislosti s tvrzením zadavatele, že nedošlo k porušení zásady zákazu diskriminace uvedené v ust. § 6 zákona Úřad uvádí, že porušení zásady zákazu diskriminace nelze omezovat jen na diskriminaci zjevnou, tedy případ, kdy zadavatel otevřeně postupuje jinak vůči jednotlivému dodavateli a jinak vůči dalším možným dodavatelům nebo jak uvádí zadavatel v těch případech, ve kterých jsou předem vyloučeni dodavatelé z účasti v zadávacím řízení stanovením takového způsobu zadání veřejné zakázky, který neumožňuje přihlášení se neomezeného počtu dodavatelů, nýbrž také na diskriminaci skrytou, kdy zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku stanovením takových zadávacích podmínek, které mohou splnit jen někteří z dodavatelů, byť by jinak byli k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými i další uchazeči. V případě přezkoumávané veřejné zakázky lze považovat široké vymezení předmětu plnění, a současně neumožnění podávat nabídky pouze na některé části zakázky jako diskriminační, odporující zásadám podle § 6 zákona, a to z důvodu diskriminace těch dodavatelů, kteří mohli podat nabídku na jednotlivá plnění, ale nebyli schopni nabídnout plnění všechna.

37. K domněnce zadavatele, že rozdělením veřejné zakázky by zadavatel porušil zákon, neboť ve všech těchto částech se jednalo o tzv. zdravotnický materiál, kde se některé položky v jednotlivých požadavcích opakují, ale vzhledem k charakteru požadavků je nelze takto selektovat, neboť se nacházejí v jednotlivých specifikacích, Úřad konstatuje, že z doložené dokumentace k veřejné zakázce vyplývá, že původní specifikace ze dne 24. 8. 2010 byla vytvořena a zaslána zadavateli ve třech částech (bod 32. tohoto rozhodnutí).

38. Podle rozdělení komodit do jednotlivých specifikací (specifikace „Zdravotnický materiál pro POŠ - Autolékárničky“, specifikace „Zdravotnické přístroje a zařízení - nákup“ a specifikace „Zdravotnický materiál pro POŠ - nákup“) je zřejmé, že žadatel vytvořil  a rozdělil požadované dodávky do tří částí podle povahy požadovaných komodit. Zadavateli se tedy nabízela možnost rozdělit veřejnou zakázku na části podle výše uvedených specifikací a umožnit tak více dodavatelům účast v zadávacím řízení.

39. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel zásadu zákazu diskriminace stanovenou v § 6 zákona, když v rámci předmětu veřejné zakázky „Zdravotnický materiál, přístroje a zařízení“ vymezil příliš široce požadovaná plnění, která spolu vzájemně nesouvisejí, v důsledku čehož se o zakázku mohli ucházet jen někteří dodavatelé. Tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel v daném případě postupoval v souladu se zákonem, mohl obdržet nabídky dalších dodavatelů nabízející výhodnější podmínky pro zadavatele.

K neuchování dokumentace o veřejné zakázce

40. Podle § 155 zákona se dokumentací o veřejné zakázce rozumí souhrn všech dokumentů v listinné či elektronické podobě, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů a uzavřených smluv.

41. Podle § 155 odst. 1 zákona je zadavatel povinen uchovávat dokumentaci o veřejné zakázce a záznamy o elektronických úkonech podle § 149 po dobu 5 let od uzavření smlouvy, její změny nebo od zrušení zadávacího řízení, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak; dokumentací o veřejné zakázce se rozumí souhrn všech dokumentů v listinné či elektronické podobě, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů a uzavřených smluv.

42. Podle ust. § 120 odst. 1 písm. f) zákona, se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nepořídí nebo neuchová dokumentaci podle § 109 nebo § 155 zákona.

43. V rámci daného správního řízení Úřad zadavatele usnesením č. j. ÚOHS-S537/2011/VZ-17586/2011/510/HOd ze dne 29. 11. 2011 vyzval k provedení úkonu – předložení kompletní dokumentace o veřejné zakázce „Zdravotnický materiál, přístroje a zařízení“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 14. 9. 2010 pod ev. č. 60049740, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 9. 2010 pod ev. č. 2010/S 180-274595 (dále jen „prověřovaná veřejná zakázka“), neboť součástí dokumentace, kterou Úřad obdržel dne 21. 7. 2011 od Vojenské policie, pracoviště Hradec Králové, nebyly některé doklady – např. žádosti dodavatelů o zaslání zadávací dokumentace k prověřované veřejné zakázce. V návaznosti na uvedené usnesení Úřadu zadavatel písemným vyjádřením ze dne 5. 12. 2011 sdělil, že na základě požadavku předal vyžádanou dokumentaci ke kontrole velitelství Vojenské policie Olomouc dne 17. 3. 2011. Podle zadavatele se jednalo o kompletní dokumentaci v počtu 418 listů + 6 svazků (65 položek) a zadavatel tak již nemá dokumentaci, ani žádnou její část k dispozici, a tudíž zasílá pouze kopie dokumentů, které jsou uloženy u zadavatele od okamžiku předání dokumentace Vojenské policii.

44. K výše uvedenému Úřad doplňuje, že v rámci šetření podnětu sp. zn. P455/2011 Úřad obdržel dne 21. 7. 2011 od Vojenské policie, pracoviště Hradec Králové, spisovou dokumentaci týkající se veřejné zakázky „Zdravotnický materiál, přístroje a zařízení“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení o zrušení bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 23. 8. 2010 (dále jen „zrušená veřejná zakázka“). Úřad současně obdržel spisovou dokumentaci o prověřované veřejné zakázce. Obsah dokumentace, počet listů i rozdělení do 65 položek odpovídá záznamům v přiloženém sběrnému archu. Součástí doložené dokumentace jsou žádosti uchazečů o zaslání zadávací dokumentace, případně bližších informací ke zrušené veřejné zakázce a dále sdělení dodavatelů adresovaná nadporučíku Zdeňku Michlovi, st. důstojníku Vojenské policie Hradec Králové. Obsahem těchto sdělení jsou důvody nepodání nabídky ve zrušené veřejné zakázce. Součástí dokumentace však nebyly žádosti dodavatelů o zaslání zadávací dokumentace k prověřované veřejné zakázce. Úřad proto v tomto případě nemohl přihlédnout ke skutečnosti, kolik dodavatelů mělo původně zájem účastnit se zadávacího řízení a podat nabídku. V případě, že by doložená dokumentace obsahovala žádosti dodavatelů o zaslání dokumentace, mohl by Úřad prověřit, z jakého důvodu se dodavatelé rozhodli nabídku nepodat, případně za jakých podmínek by nabídku podat mohli.

45. Co se týče argumentu zadavatele, že vedl a uchovával dokumentaci k veřejné zakázce kompletní, včetně Úřadem postrádaných dokumentů, přesně tak, jak ukládá zákon, a že kompletní dokumentaci předal velitelství Vojenské policie v počtu 418 listů + 6 svazků (65 položek), Úřad konstatuje, že vzhledem k tomu, že dokumentace, kterou Úřad obdržel od zadavatele prostřednictvím Vojenské policie, pracoviště Hradec Králové, rozsahem odpovídá přiloženému sběrnému archu a obsahuje 65 položek v rozsahu 418 listů, je zřejmé, že nekompletní dokumentaci zadavatel předal již 17. 3. 2011 Vojenské policii. Jak již bylo uvedeno výše, součástí dokumentace nebyly žádosti dodavatelů o zaslání zadávací dokumentace k prověřované veřejné zakázce.

46. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel porušil zákon tím, že neuchoval dokumentaci o veřejné zakázce podle § 155 zákona.

K uložení sankce

47. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatel se dopustí správního deliktu tím, že

a) nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku,

b) nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo ji splní v rozporu s § 146 nebo 147,

c) uzavře smlouvu na veřejnou zakázku bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle § 146 odst. 1, ačkoli je podle tohoto zákona povinen toto oznámení uveřejnit,

d) uzavře smlouvu na veřejnou zakázku v rozporu s § 82 odst. 1, § 110 odst. 6 nebo § 111 odst. 5 anebo v rozporu s předběžným opatřením dle § 117 odst. 1

e) zruší zadávací řízení v rozporu s § 84,

f) nepořídí nebo neuchová dokumentaci podle § 109 nebo 155, nebo

g) odmítne námitky v rozporu s § 110 anebo postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 111.

Správní delikt ve věci vymezení předmětu veřejné zakázky

48. V případě šetřené veřejné zakázky se zadavatel správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona dopustil tím, že nedodržel zásadu zákazu diskriminace stanovenou v § 6 citovaného zákona o veřejných zakázkách, když v rámci předmětu veřejné zakázky „Zdravotnický materiál, přístroje a zařízení“ vymezil příliš široce požadovaná plnění, která spolu vzájemně nesouvisejí, v důsledku čehož se o zakázku mohli ucházet jen někteří dodavatelé. Tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel v daném případě postupoval v souladu se zákonem, mohl obdržet nabídky dalších dodavatelů nabízející výhodnější podmínky pro zadavatele.

49. Jelikož zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem, aniž by dodržel postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, naplnil tak skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

50. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

51. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 6. 6. 2011. K uzavření smlouvy s vybraným uchazečem došlo dne 23. 11. 2010. Z uvedených údajů vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikty nezanikla.

Správní delikt ve věci neuchování dokumentace o veřejné zakázce

52. Podle § 120 odst. 1 písm. f) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nepořídí nebo neuchová dokumentaci podle § 109 nebo 155 zákona.

53. V případě šetřené veřejné zakázky zadavatel naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. f) zákona dopustil tím, že neuchoval dokumentaci o veřejné zakázce podle § 155 zákona.

54. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

55. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl dne 7. 12. 2011, kdy obdržel písemné vyjádření zadavatele ze dne 5. 12. 2011, ve kterém zadavatel uvedl, že předal vyžádanou dokumentaci ke kontrole velitelství Vojenské policie Olomouc dne 17. 3. 2011. Podle zadavatele se jednalo o kompletní dokumentaci v počtu 418 listů + 6 svazků (65 položek) a zadavatel tak již nemá dokumentaci, ani žádnou její část k dispozici. Z uvedených údajů vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

K uložení pokuty za spáchané správní delikty

56. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky nebo do 10 000 000 Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) tohoto zákona.

57. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f) tohoto zákona.

58. V souladu se zásadou absorpce upravenou v § 12 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, kterou lze analogicky použít i v případě správněprávního trestání (za více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení se uloží sankce podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji postižitelný) Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle nejpřísněji trestaného správního deliktu.

59. V daném případě tedy principu absorpce podléhají skutkové podstaty správních deliktů spáchaných zadavatelem v důsledku nedodržení zásady zákazu diskriminace stanovené v § 6 zákona a v důsledku neuchování dokumentace o veřejné zakázce podle § 155 zákona. Cena zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, činila podle uzavřené smlouvy 15 083 379,22 Kč včetně DPH.  Horní hranice možné pokuty (5 % z ceny zakázky) za správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tedy činí podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona 754 168,961 Kč. Horní hranice možné pokuty za správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. f) zákona činí podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona 10 000 000 Kč. Jelikož přísněji postižitelný je v daném případě delikt podle § 120 odst. 1 písm. f) zákona, činí maximální výše pokuty 10 000 000 Kč.

60. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

61. Při posouzení závažnosti správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. f) zákona vzal Úřad v úvahu skutečnost, že výše uvedené porušení zákona zadavatelem, tj. neuchování dokumentace, vedlo ke ztížení přezkumu postupu zadavatele v zadávacím řízení. Úřad nemohl prověřit, z jakého důvodu se dodavatelé rozhodli nabídku nepodat, případně za jakých podmínek by nabídku podat mohli. Jedná se tedy o závažný správní delikt, neboť v důsledku nezákonného jednání zadavatele došlo k omezení možností přezkumu postupu zadavatele Úřadem a tím k narušení základní úlohy Úřadu jako přezkumného orgánu.

62. Úřad při zvažování výše pokuty přihlédl i k následkům spáchání správního deliktu.

63. Spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. f) zákona mělo v daném případě za následek ztížení přezkumu postupu zadavatele v zadávacím řízení. Vzhledem k tomu, že doložená dokumentace neobsahovala žádosti dodavatelů o zaslání dokumentace, Úřad nemohl posoudit, kolik dodavatelů mělo původně zájem účastnit se zadávacího řízení a podat nabídku.

64. S přihlédnutím k následku spáchání správního deliktu a k nutnosti naplnění sankčních účinků, zejména předcházení budoucího porušování zákona, nelze zcela minimalizovat výši sankčního postihu.

65. Jde-li o způsob spáchání správního deliktu a okolností, za nichž byl spáchán, přihlédl Úřad ke skutečnosti, že zadavatel uchoval podstatnou část dokumentace k veřejné zakázce a pouze část této dokumentace nebyla Úřadu zadavatelem doručena.

66. Jako přitěžující okolnost pro zadavatele shledává Úřad v tom, že se zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky dopustil rovněž spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel zásadu zákazu diskriminace stanovenou v § 6 zákona, když v zadávacím řízení požadoval po dodavatelích zajištění dodávky různých samostatných skupin výrobků, jejichž dodávku mohou zajistit různí dodavatelé, čímž diskriminoval dodavatele, kteří mohli zajistit dodávku jednotlivých skupin výrobků, avšak nikoliv dodávku všech skupin výrobků požadovaných zadavatelem. Tento postup zadavatele přitom mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky (viz body 20. – 39. tohoto rozhodnutí). Následkem spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona bylo v daném případě omezení soutěžního prostředí vzhledem k zadanému širokému předmětu plnění a současném zamezení možnosti podávat nabídky pouze na některé části zakázky.  Z hlediska závažnosti patří takové omezení soutěžního prostředí, na němž je zadávání veřejných zakázek založeno, k velmi závažným porušením zákona. Narušení hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnost, neboť právě zajištění konkurence mezi dodavateli je podmínkou pro naplnění základního cíle zákona o veřejných zakázkách (tj. zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky), k němuž směřují základní zásady stanovené v § 6 zákona.

67. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. V této souvislosti Úřad odkazuje na nález č. Pl. ÚS 3/02, podle něhož je v případě ukládání pokut vyloučen takový zásah do majetku, v důsledku kterého by byla „zničena“ majetková základna pro další podnikatelskou činnost. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Podle zákona č. 455/2011 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2012, ve znění pozdějších předpisů, je na straně příjmů zadavatele na rok 2012 uvedena částka 3 206 467 000 Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.

68. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěným správním deliktům zadavatele přistoupil k uložení pokuty. Z uvedeného důvodu uložil Úřad pokutu ve výši uvedené ve výroku III. tohoto rozhodnutí, tedy v dolní hranici možné sazby.

69. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad při určení výměry uložené pokuty posoudil stanovenou výši pokuty vzhledem k souvislostem případu jako dostačující. Úřad uložil pokutu ve výši 250 000 Kč, která naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.

70. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČ zadavatele.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží:

Česká republika – Ministerstvo obrany, Tychonova 1, 160 00 Praha 6

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy