číslo jednací: S766/2013/VZ-9816/2014/532/KŠe

• Instance: I.
• Věc: I/13 Komořany - Most
• Účastníci:
  1. Ředitelství silnic a dálnic ČR, p. o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 1 písm. a) zákona
• Rok: 2013
• Datum nabytí právní moci: 29. 5. 2014

Č. j.: ÚOHS-S766/2013/VZ-9816/2014/532/KŠe

12. května 2014

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 18. 12. 2013 z moci úřední, jehož účastníkem je

• zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, p.o., IČO 659 93 390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacích řízení na dodatečné stavební práce, při zadávání veřejných zakázek na dodatečné stavební práce navazujících na veřejnou zakázku „I/13 Komořany - Most“ zadávanou v užším řízení, jehož Oznámení o zakázce bylo v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 27. 9. 2007 pod evidenčním číslem zakázky 60011237, ve znění oprav uveřejněných dne 18. 1. 2008,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, p.o., IČO 659 93 390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4, se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacích řízení na dodatečné stavební práce, tím, že při zadávání veřejných zakázek na dodatečné stavební práce navazujících na veřejnou zakázku „I/13 Komořany - Most“ nedodržel postup stanovený v § 21 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacích řízení na dodatečné stavební práce, když veřejné zakázky na dodatečné stavební práce zadal v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž byly splněny podmínky stanovené v § 23 odst. 7 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacích řízení na dodatečné stavební práce, neboť hodnota dodatečných stavebních prací přesáhla 20 % ceny původní veřejné zakázky, a dne 3. 11. 2009 schválil Evidenční list změny stavby č. 19, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. se zadavateli - Ředitelství silnic a dálnic ČR, p.o., IČO 659 93 390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacích řízení na dodatečné stavební práce, ukládá

pokuta ve výši 5 000,- Kč (pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, příslušný k dohledu nad dodržováním tohoto zákona, obdržel dne 29. 3. 2013 podnět týkající se postupu zadavatele - Ředitelství silnic a dálnic ČR, p.o., IČO 659 93 390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“), při zadávání veřejných zakázek na dodatečné stavební práce navazujících na veřejnou zakázku „I/13 Komořany - Most“, zadávanou v užším řízení, jehož Oznámení o zakázce bylo v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 27. 9. 2007 pod evidenčním číslem zakázky 60011237, ve znění oprav uveřejněných dne 18. 1. 2008.

2. V podnětu byl napadán postup zadavatele, který při zadávání veřejných zakázek na dodatečné stavební práce navazujících na veřejnou zakázku „I/13 Komořany - Most“ postupoval v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by byly splněny podmínky stanovené v § 23 odst. 7 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacích řízení na dodatečné stavební práce (dále jen „zákon“).

3. Úřad si na základě skutečností uvedených v podnětu vyžádal dopisem č. j. ÚOHS-P287/2013/VZ-8734/2013/532/KŠe ze dne 13. 5. 2013 od zadavatele příslušné dokumentace o veřejných zakázkách a vyjádření zadavatele k obsahu podnětu. Dopisem č. j. ÚOHS-P287/2013/VZ-15426/2013/532/KŠe ze dne 21. 8. 2013 Úřad žádal o doplnění dokumentací o veřejných zakázkách a o poskytnutí dodatečných informací. Z obdržených dokumentací a vyjádření zadavatele Úřad zjistil následující skutečnosti.

4. Zadávací řízení na nadlimitní veřejnou zakázku „I/13 Komořany - Most“ bylo zahájeno dne 27. 9. 2007 uveřejněním Oznámení o zakázce v Informačním systému o veřejných zakázkách. Předmětem plnění veřejné zakázky byla podle bodu II.1.5) Oznámení o zakázce stavba spočívající „v rozšíření stáv. 2-pruhové komunikace na 4- pruhovou směrově rozdělenou komunikaci v kat. S24,5/100 a vybudování okružní křižovatky“.

5. V bodě 15.3 Pokynů pro uchazeče (díl 1, část 2 zadávací dokumentace) zadavatel stanovil požadavek na sestavení nabídkové ceny následovně:

a) Náklady zhotovitele bez DPH

b) Provizorní položka pro rezervu 10 % (10 % z části a)

c) Mezisoučet (a + b)

d) DPH

e) Nabídková cena celkem (c + d)

6. Zadavatel stanovil v bodech 29.1 a 29.2 Pokynů pro uchazeče (díl 1, část 2 zadávací dokumentace) jako základní hodnotící kritérium nejnižší nabídkovou cenu.

7. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 27. 11. 2007 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem pět nabídek. Dne 10. 12. 2007 proběhlo posouzení a hodnocení nabídek a zadavatel téhož dne rozhodl na základě doporučení hodnotící komise o výběru nejvhodnější nabídky předložené uchazečem – Sdružení Komořany – Most s vedoucím účastníkem sdružení Stavby silnic a železnic, a.s. (nyní EUROVIA CS, a.s.), IČO 452 74 924, se sídlem Národní 10, 113 19 Praha 1 a účastníkem sdružení Silnice Žatec, a.s. (nyní SILNICE GROUP a.s.), IČO 622 42 105, se sídlem Václavské náměstí 802/56, 110 00 Praha 1 (dále jen „vybraný uchazeč“). Zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem dne 7. 1. 2008 Souhrn smluvních dohod 08-DO-001519 (dále jen „Souhrn smluvních dohod“) s nabídkovou cenou 178 310 466,- Kč bez DPH, tj. 212 189 455,- Kč vč. DPH.

8. Nabídková cena byla v nabídce vybraného uchazeče strukturována následovně:

a) Náklady zhotovitele bez DPH 162 100 424,- Kč

b) Provizorní položka pro rezervu 10 % (10 % z části a) 16 210 042,- Kč

c) Mezisoučet (a + b) 178 310 466,- Kč

d) DPH 33 878 989,- Kč

e) Nabídková cena celkem (c + d) 212 189 455,- Kč

9. Zadavatel v průběhu září a listopadu 2009 schválil celkem 19 níže uvedených změn během výstavby (dále jen „ZBV“).

Číslo ZBV	SO	Datum schválení ZBV	Cena víceprací (Kč bez DPH)
1	101/1	29. 9. 2009	7 364 750,76
2	311/1	29. 9. 2009	673 263,36
3	311/2	29. 9. 2009	4 366 424,64
4	402/1	29. 9. 2009	860 142,53
5	101/2	29. 9. 2009	8 944 296,48
6	101/3	29. 9. 2009	2 459 955,79
7	420/1	29. 9. 2009	Odpočet neprovedených prací
8	421/1	29. 9. 2009	Odpočet neprovedených prací
9	302/1	29. 9. 2009	350 204,97
10	102/1	29. 9. 2009	142 380,00
11	102/2	29. 9. 2009	2 523 329,73
12	101/4	29. 9. 2009	3 958 077,50
13	301/1	29. 9. 2009	Sleva jednotkové ceny skládkovného
14	120/1	29. 9. 2009	2 017 299,87
15	000/1	29. 9. 2009	Odpočet neprovedených prací
16	101/5	29. 9. 2009	4 637 311,20
17	210/1	3. 11. 2009	2 682 159,59
18	102/3	3. 11. 2009	779 254,25
19	211/1	3. 11. 2009	2 358 713,00
Celkem			44 117 563,67

10. Na výše uvedené ZBV byly vypracovány Evidenční listy změny stavby, které byly podepsány dodavatelem, projektantem, inženýrem stavby, správcem stavby a oprávněným zaměstnancem dle § 12 Směrnice Změny staveb.

11. Na základě výše uvedených skutečností získal Úřad pochybnosti o tom, zda uvedeným postupem nedošlo ze strany zadavatele ke spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že zadavatel v rozporu s § 21 odst. 2 zákona zadal veřejné zakázky na dodatečné stavební práce navazující na veřejnou zakázku „I/13 Komořany - Most“ v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž byly splněny podmínky stanovené v § 23 odst. 7 písm. a) zákona, neboť hodnota dodatečných stavebních prací přesáhla 20 % ceny původní veřejné zakázky. Nelze přitom vyloučit, že tímto postupem zadavatel mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Z tohoto důvodu Úřad zahájil správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S766/2013/VZ.

I. Řízení před správním orgánem

12. Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

• zadavatel.

13. Zahájení správního řízení ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S766/2013/VZ-24493/2013/532/KŠe ze dne 16. 12. 2013, ve kterém účastníka řízení seznámil se zjištěnými skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí. Současně Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S766/2013/VZ-24496/2013/532/KŠe z téhož dne stanovil účastníku řízení lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

14. Dne 18. 12. 2013, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 113 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení.

15. Zadavatel dne 20. 12. 2013 a následně dne 7. 2. 2014 požádal Úřad o prodloužení lhůt stanovených usnesením č. j. ÚOHS-S766/2013/VZ-24496/2013/532/KŠe ze dne 16. 12. 2013, a to z důvodu zpracování náležitého vyjádření zadavatele. Úřad žádosti zadavatele vyhověl a usnesením č. j. ÚOHS-S766/2013/VZ-25026/2013/532/KŠe ze dne 20. 12. 2013 lhůty přiměřeně prodloužil.

II. Vyjádření zadavatele ze dne 10. 2. 2014

16. Dne 10. 2. 2014 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, ve kterém se zadavatel dovolává vyšší hranice souhrnné hodnoty veřejných zakázek na dodatečné stavební práce zadaných v jednacím řízení bez uveřejnění stanovené v čl. 31 odst. 4 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (dále jen „směrnice“). Dle citovaného článku směrnice nesmí souhrnná hodnota veřejných zakázek na dodatečné stavební práce překročit 50 % částky původní veřejné zakázky.

17. Zadavatel dále upozorňuje na skutečnost, že u staveb charakteru oprav, rekonstrukcí a modernizací, což bylo předmětem této veřejné zakázky, probíhají práce i na existujících stavebních objektech, u nichž nelze 100% zjistit stav zejména zakrytých konstrukcí. Významné je i stáří těchto SO, neboť často k nim není původní plnohodnotná projektová dokumentace z doby jejich výstavby, zejména dokumentace jejich skutečného provedení a následných oprav v průběhu jejich provozu. Zadavatel dále zdůrazňuje, že z důvodu intenzity dopravy (11 801 vozidel/24 hod.) na provozované komunikaci S11,5/80, kde mohou vozidla při nedodržení povolené rychlosti docilovat vysokých rychlostí, nelze z bezpečnostních důvodů provést dostatečně detailní průzkum nezbytný pro diagnostiku (sondy, vrty apod.).

18. Zadavatel k tomu dále uvádí, že součástí zakázky bylo i budování části nové komunikace v problematickém území, na němž se nachází velké množství uhelných solí, které nejsou a nebyly zadavateli známé. Tyto okolnosti vedou dle zadavatele k tomu, že riziko vzniku víceprací je velmi vysoké. Zadavatel zmiňuje i skutečnost, že komunikace leží v údolní nivě, kde dochází k hromadění povrchových vod z luk a polí, které komplikují životnost komunikace a realizaci stavby zejména v období přívalových dešťů.

19. K povinnosti zadat veřejné zakázky na dodatečné stavební práce přesahující stanovený rozsah 20 % ceny původní veřejné zakázky v jiném druhu zadávacího řízení, než je jednací řízení bez uveřejnění, zadavatel uvádí, že v řadě případů dodatečných prací se nejedná o samostatně oddělitelné a proveditelné práce, z čehož vyplývá, že jejich samostatné zadání jinému než původnímu zhotoviteli je z technického hlediska v podstatě nemožné. Zadavatel podotýká, že není možné, aby původní zhotovitel zakázky provedl část prací do výše výměry dané položky soupisu prací (případně práce v průběhu realizace přerušil), následně by dílo předal objednateli, aby ho tento předal k provedení dodatečných prací jinému zhotoviteli, ten ho po provedení opětovně předal objednateli a objednatel zpět původnímu zhotoviteli zakázky, aby tento mohl dále pokračovat v dalších pracích. Tento postup dle zadavatele vyžaduje dodatečné nároky na čas, administrativní kapacitu, koordinaci prací a záruky za jednotlivé práce prováděné různými zhotoviteli, což se v důsledku promítne do finanční stránky. Zadavatel přitom zdůrazňuje, že práce na stavbě I/13 Komořany – Most probíhaly bez vyloučení dopravy a za provozu. Zadavatel je přesvědčen, že tento postup zadávání dodatečných stavebních prací je v rozporu s dodržením zásad řádného hospodaření a zajištění kvality realizovaného díla.

20. Zadavatel svůj nesouhlas s uvedeným postupem dále podporuje tím, že pokud by se nového zadávacího řízení na dodatečné stavební práce účastnil i dodavatel realizující původní veřejnou zakázku, měl by oproti jiným uchazečům výhodu spočívající v detailní znalosti realizovaných prací a kapacitu potřebnou k realizaci dodatečných prací. Zadavatel by za této situace nebyl schopen dodržet požadavky na rovný přístup a nediskriminaci vůči ostatním dodavatelům, ani by z těchto důvodů nebyl oprávněn ze zadávacího řízení vyloučit dodavatele realizujícího původní veřejnou zakázku.

21. Zadavatel dále upozorňuje na „soutěžitelnost“ dodatečných prací za situace, kdy jsou tyto práce technicky neoddělitelné od původní veřejné zakázky, byť lze mít pochybnosti o tom, zda potřeba dodatečných stavebních prací, které nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách, vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností. Zadavatel také uvádí, že skutečnosti vyvolávající změny na stavbách vznikají kontinuálně v průběhu provádění prací. Zadávání dodatečných prací přesahujících limit 20 % hodnoty původní veřejné zakázky jinou formou než v jednacím řízení bez uveřejnění by znamenalo potřebu zadávání dodatečných prací v několika samostatných, časově se prolínajících či na sebe navazujících zadávacích řízeních. Dle zadavatele by předmětem těchto zakázek nebylo dílo jako takové, ale pouze dílčí práce odpovídající spíše formě subdodávky prací limitované technickými, technologickými a časovými omezeními. Zadavatel se domnívá, že z těchto důvodů nemohlo mít překročení limitu 20 % vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Nadto zadavatel poznamenává, že i při sebelepší přípravě nelze nikdy garantovat bezproblémový průběh zadávacího řízení a jeho dopady na realizaci stavby.

22. K možnosti podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky zadavatel dále uvádí, že ze soupisů prací předložených jako nedílné součásti Evidenčních listů změn stavby vyplývá, že dodatečné práce často představují pouze změnu vyvolanou technologií provedení práce. Použití konkrétní technologie je dáno tím, že každý dodavatel má své technologické postupy a vybavení. Dle zadavatele by předepisováním jedné technologie výstavby v zadávací dokumentaci sice vedlo k eliminaci tohoto typu změn soupisu prací, na druhé straně by tento postup mohl být shledán jako odporující zásadám rovného zacházení a zákazu diskriminace.

23. Zadavatel podotýká, že většina ZBV obsahuje vícepráce i méněpráce, přičemž ze zákona explicitně nevyplývá způsob výpočtu hodnoty víceprací bez zápočtu méněprací. Výkladová praxe, podle které nelze od hodnoty víceprací odečítat méněpráce, nebyla aplikována od okamžiku účinnosti zákona, ale až následně. Zadavatel v této souvislosti uvádí, že v rámci posuzované stavby byly provedeny vícepráce v hodnotě 44 117 563,67 Kč při současné existenci méněprací v hodnotě 30 452 895,48 Kč. Cena stavby byla tedy navýšena o  13 664 668,19Kč, tj. 8 %. Zadavatel dodává, že provizorní položka pro rezervu nebyla vyčerpána.

24. Zadavatel dále uvádí, že administrace změn staveb probíhala podle tehdy platné směrnice GŘ č. 18/2007, podle níž měly být položky víceprací a méněprací vzájemně započítávány. Dle zadavatele byla tato praxe schválena i ze strany kontrolních orgánů, zejména Ministerstvem dopravy ČR a Státním fondem dopravní infrastruktury. Zadavatel závěrem svého vyjádření uvádí, že u něj již byla schválena nová směrnice GŘ, která zákaz zápočtu méněprací s vícepracemi při sledování dodržení zákonného limitu obsahuje.

III. Závěry správního orgánu

25. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, případ ve všech vzájemných souvislostech, přičemž po zhodnocení všech podkladů, včetně obsahu zadávacích dokumentací a smluv a na základě vlastního zjištění shledal, že se zadavatel dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, za což mu v souladu s ustanovením § 120 odst. 2 zákona uložil pokutu ve výši 5 000,- Kč (pět tisíc korun českých). Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

26. Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

27. Podle § 21 odst. 2 zákona může zadavatel pro zadání veřejné zakázky použít otevřené řízení nebo užší řízení a za podmínek stanovených v § 22 a 23 rovněž jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění.

28. Podle § 23 odst. 7 písm. a) zákona může zadavatel v jednacím řízení bez uveřejnění zadat veřejnou zakázku na stavební práce nebo veřejnou zakázku na služby rovněž v případě, jestliže jde o dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby, které nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách, jejich potřeba vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností a tyto dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací nebo pro poskytnutí původních služeb, a to za předpokladu, že

1. dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby budou zadány témuž dodavateli,

2. dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli, nebo ačkoliv je toto oddělení technicky či ekonomicky možné, jsou dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky, a

3. v případě veřejného zadavatele celkový rozsah dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nepřekročí 20 % ceny původní veřejné zakázky.

29. Ke schválení Evidenčních listů změny stavby č. 1 – 19 (s výjimkou č. 7, 8, 13 a15, kterými došlo pouze k odpočtu neprovedených prací, resp. slevě jednotkové ceny skládkovného), aniž by jim předcházelo formální zadávací řízení, Úřad uvádí následující. Z Evidenčních listů změny stavby vyplývá, že dodatečné práce vznikly v důsledku skutečností zjištěných při realizaci stavby a zadavatel jejich provedení zadal vybranému uchazeči. S ohledem na uvedené skutečnosti Úřad shledal, že dodatečné práce, které byly předmětem uvedených Evidenčních listů změny stavby, byly fakticky zadány v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. a) zákona. Úřad poznamenává, že k faktickému postupu zadavatele, které naplňuje znaky jednacího řízení bez uveřejnění, se totožně vyjádřil Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 72/2010-138 ze dne 19. 1. 2012 a Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 1 Afs 23/2012-102 ze dne 28. 11. 2012.

30. K problematice zadávání veřejných zakázek na dodatečné stavební práce v jednacím řízení bez uveřejnění Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že jednací řízení bez uveřejnění je typem zadávacího řízení, v němž zadavatel vyzývá k jednání jednoho dodavatele nebo omezený okruh dodavatelů. Použití jednacího řízení bez uveřejnění je vázáno na splnění zákonem přesně stanovených podmínek, neboť se jedná o výjimečný způsob zadání. Zadavatel se v tomto druhu zadávacího řízení může obrátit na jednoho nebo více vybraných dodavatelů, aniž by svůj záměr musel předem uveřejnit, to však pouze za splnění podmínek stanovených v § 23 zákona. Úřad dodává, že zákaz rozšiřujícího výkladu pro použití jednacího řízení bez uveřejnění vyplývá z jeho povahy, která se v mnoha ohledech shoduje s běžnou soukromoprávní kontraktační procedurou, v níž vstupuje subjekt do smluvního vztahu s konkrétním vybraným dodavatelem, aniž by byl povinen předem oslovit více zájemců. Ze všech druhů zadávacích řízení tak jednací řízení bez uveřejnění vykazuje nejnižší míru transparentnosti, vnější kontroly a hospodářské soutěže, a právě proto jsou podmínky pro jeho použití přísně omezeny.

31. K provádění dodatečných stavebních prací Úřad uvádí, že v průběhu plnění veřejné zakázky může nastat skutečnost, že je třeba realizovat práce (dodávky, služby), které nebyly předmětem původní veřejné zakázky (tzv. „vícepráce“). Takové práce (či množství materiálu) nebyly zadavatelem v podmínkách původní veřejné zakázky obsaženy, a proto se jedná o nový předmět plnění, tedy novou veřejnou zakázku, byť s původní veřejnou zakázkou bezprostředně souvisí. Taková veřejná zakázka musí být s ohledem na její předpokládanou hodnotu zadána jednou z forem zadávacích řízení. Pokud to zákon připouští, může zadavatel nový předmět plnění veřejné zakázky (vícepráce) zadat přímo dodavateli, který realizuje původní veřejnou zakázku, a to na základě ustanovení § 23 odst. 7 písm. a) zákona, přičemž zpravidla jsou vícepráce sjednány formou dodatku k původní smlouvě. Jak vyplývá z dokumentu „Změna soupisu prací“, který je přílohou Evidenčních listů změny stavby, bylo předmětem jednotlivých ZBV navýšení původních položek, popř. realizace položek nových. Je tedy zřejmé, že byly realizovány stavební práce nad rámec předmětu původní veřejné zakázky, tj. že zhotovitel musel provést dodatečné práce k tomu, aby mohl realizovat Evidenčními listy změny stavby nově definovaný předmět veřejné zakázky.

32. V praxi, zejména při realizaci stavebních prací, může docházet k oběma variantám – méněpráce a vícepráce – současně, přičemž není vyloučeno, aby za účelem jejich sjednání uzavřel zadavatel s dodavatelem dodatek k původní smlouvě. Při volbě vhodné formy zadání veřejné zakázky, tedy při kalkulaci předpokládané hodnoty však nelze kalkulovat úhrnem méněpráce a vícepráce, neboť novou veřejnou zakázkou jsou pouze vícepráce, které nebyly zadavatelem v původní veřejné zakázce vymezeny (toto stanovisko Úřadu bylo potvrzeno pravomocným druhostupňovým rozhodnutím č. j. ÚOHS-R185/2009/VZ-6185/2010/310/EKu ze dne 10. 6. 2010). Vícepráce však lze zadávat formou jednacího řízení bez uveřejnění pouze za splnění všech podmínek stanovených v § 23 odst. 7 písm. a) zákona.

33. Jednou z podmínek stanovených ve výše citovaném § 23 odst. 7 písm. a) zákona je, že celkový rozsah dodatečných stavebních prací nepřekročí 20 % ceny původní veřejné zakázky. Uvedená podmínka má být zárukou toho, že institutu jednacího řízení bez uveřejnění nebude ze strany zadavatelů zneužíváno pro umělé nadceňování původní veřejné zakázky, neboť v takovém případě by docházelo k popření jednoho z hlavních cílů zákona, kterým je snahao efektivní alokaci veřejných prostředků.

34. S ohledem na výše uvedené se proto Úřad zabýval otázkou, zda provedenými vícepracemi nebyla překročena hranice 20 % ceny původní veřejné zakázky. Za tímto účelem Úřad nejprve zvážil argumenty zadavatele týkající se povahy dodatečných prací.

35. K námitce zadavatele, že dodatečné stavební práce často představují změnu technologie, neboť každý dodavatel má své technologické postupy a vybavení, Úřad uvádí, že každý z uchazečů je povinen ve své nabídce ocenit výkaz výměr s ohledem na technologie, které budou při realizaci konkrétních stavebních prací použity. S ohledem na účel právní úpravy zadávání veřejných zakázek je nemyslitelné, aby se cena veřejné zakázky měnila po uzavření smlouvy v důsledku odlišného technologického postupu preferovaného vybraným uchazečem oproti postupu předpokládaným v zadávací dokumentaci. V takovém případě by se jednalo o změnu smlouvy, přičemž není vyloučeno, že taková změna by mohla být změnou podstatnou, která by mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. S ohledem na právě uvedené Úřad konstatuje, že následná nutnost či vhodnost provést stavební práce jinou, byť i šetrnější technologií, zadavatele nijak nezbavuje povinnosti postupovat v souladu se zákonem a použít některého z druhů zadávacích řízení.

36. K námitkám zadavatele týkajících se charakteru prováděné stavby, stáří jednotlivých SO, nemožnosti provedení detailního průzkumu z důvodu intenzity dopravy a problematičnosti území Úřad uvádí, že tyto důvody mohou dokládat pouze skutečnost, zda se jednalo o dodatečné stavební práce, které bylo možné objektivně předvídat či nikoliv. Tyto okolnosti však nemohou ospravedlnit překročení 20% hranice stanovené v § 23 odst. 7 písm. a) bodě 3 zákona.

37. Argument zadavatele ohledně nepředvídanosti výkladu nemožnosti zápočtu víceprací s méněpracemi je nutné odmítnout, neboť rozhodnutí, jímž bylo konstatováno, že pro posouzení dodržení hranice 20 % ceny původní veřejné zakázky nelze kalkulovat úhrnem vícepráce méněpráce, neboť novou veřejnou zakázkou jsou pouze vícepráce, bylo vydáno již na počátku roku 2008, tedy před schválením Evidenčních listů změny stavby č. 1 – 6, 9 – 12, 14 a 16 – 19. Konkrétně se jednalo o rozhodnutí Úřadu č. j. S272/2007/VZ-04580/2008/510/jl ze dne 28. 2. 2008, ve kterém byl účastníkem správního řízení právě zadavatel. S ohledem na tuto skutečnost Úřad konstatuje, že zadavatel v době zadání veřejných zakázek na dodatečné stavební práce musel znát stanovisko Úřadu k výpočtu hodnoty víceprací a v souladu s ním byl povinen zadat veřejné zakázky na dodatečné stavební práce překračující zákonem stanovený limit v některém z druhů zadávacích řízení podle § 21 zákona.

38. Argument zadavatele, že při zadávání předmětných veřejných zakázek na dodatečné stavební práce postupoval v souladu s tehdy platnou směrnicí GŘ č. 18/2007, která zápočet víceprací s méněpracemi připouštěla, je nutné odmítnout, neboť veřejný zadavatel je při zadávání veřejných zakázek povinen postupovat v souladu se zákonem. Směrnice GŘ jako vnitřní předpis nemůže stanovit pravidla odchylně od obecně závazného právního předpisu.

39. Před konečným vyčíslením nákladů na vícepráce Úřad porovnal jednotlivé položky Změny soupisu prací, které jsou přílohami Evidenčních listů změny stavby, tak, že u položek, které se shodovaly nejméně do pátého místa kódu OTSKP SPK, porovnal jejich měrné jednotky, ceny za měrnou jednotku a jejich popis uvedený v dokumentu „Položky rozpočtu“, který je taktéž přílohou jednotlivých Evidenčních listů změny stavby. Úřad u všech ZBV dále započetl položky 17120a a 17120c s jednotkovými cenami 528,00 Kč, resp. 427,76 Kč, neboť jak vyplývá z dokumentu „Položky rozpočtu“, jednalo se o novou kalkulaci téže položky po uplatnění slevy.

ZBV	SO	Kód položky	Popis položky	Cena za m.j.	Cena celkem ve změně
3	311/2	17120a	ULOŽENÍ SYPANINY DO NÁSYPŮ A NA SKLÁDKY BEZ ZHUT	528,00	-673 263,36
		17120c	ULOŽENÍ SYPANINY DO NÁSYPŮ A NA SKLÁDKY BEZ ZHUT	427,76	545 445,33
5	101/2	17120a	ULOŽENÍ SYPANINY DO NÁSYPŮ A NA SKLÁDKY BEZ ZHUT	528,00	-11 327 376,20
		17120c	ULOŽENÍ SYPANINY DO NÁSYPŮ A NA SKLÁDKY BEZ ZHUT	427,76	8 944 296,48
11	102/2	572213	SPOJOVACÍ POSTŘIK Z EMULZE DO 0,5KG/M2	23,00	33 608,70
		572214	SPOJOVACÍ POSTŘIK Z MODIFIK EMULZE DO 0,5KG/M2	23,00	-2 100,64
11	102/2	17120a	ULOŽENÍ SYPANINY DO NÁSYPŮ A NA SKLÁDKY BEZ ZHUT	528,00	-888 743,86
		17120c	ULOŽENÍ SYPANINY DO NÁSYPŮ A NA SKLÁDKY BEZ ZHUT	427,76	627 942,27
14	120/1	17120	ULOŽENÍ SYPANINY DO NÁSYPŮ A NA SKLÁDKY BEZ ZHUT	528,00	-933 194,59
		17120c	ULOŽENÍ SYPANINY DO NÁSYPŮ A NA SKLÁDKY BEZ ZHUT	427,76	815 500,49
17	210/1	44417a	STŘEŠNÍ PLÁŠŤ Z KOV DÍLCŮ	716,65	-27 849,02
		44417c	STŘEŠNÍ PLÁŠŤ Z KOV DÍLCŮ	640,64	24 895,27

Úřad shledal, že celkovou hodnotu víceprací uvedenou v bodě 9 odůvodnění tohoto rozhodnutí je třeba snížit o 10 960 180,48 Kč bez DPH, neboť v případě právě uvedených položek vše nasvědčuje tomu, že se jednalo o položky téměř identické, lišící se pouze v kódu položky. Úřad pro úplnost uvádí výpočet, kterým k uvedené částce dospěl:

545 445,33 + 8 944 296,48 + 2 100,64 + 627 942,27 + 815 500,49 + 24 895,27 = 10 960 180,48 Kč

40. Na základě výše uvedených skutečností lze náklady na vícepráce shrnout následujícím způsobem:

· Cena původní veřejné zakázky bez DPH a rezervy 162 100 424,- Kč

· Celková cena víceprací (ZBV č. 1 – 19) bez DPH 33 157 383,19 Kč

· Limit 20 % ceny původní veřejné zakázky bez DPH 32 420 084,80 Kč

· Překročení ceny původní veřejné zakázky o % 20,45 %

41. Na základě provedeného výpočtu dospěl Úřad k závěru, že zadavatel v šetřeném případě nesplnil jednu z podmínek nezbytných pro použití jednacího řízení bez uveřejnění, když hranice 20 % ceny původní veřejné zakázky byla překročena, a to konkrétně ZBV č. 19, po jejímž schválení činila souhrnná cena víceprací 33 157 383,19 Kč bez DPH. Z tohoto důvodu považuje Úřad za nadbytečné zkoumat eventuální naplnění dalších zákonem stanovených podmínek, protože všechny podmínky uvedené v § 23 odst. 7 písm. a) zákona musejí být v daném případě splněny kumulativně.

42. Úřad dále uvádí, že k týmž závěrům v obdobném případě Úřad dospěl taktéž v pravomocném rozhodnutí č. j. ÚOHS-S304/2011/VZ-17211/2011/520/Ema ze dne 1. 2. 2012 či v pravomocném rozhodnutí č. j. ÚOHS-S184/2012/VZ-15231/2012/530/PPo ze dne 14. 8. 2012, které bylo potvrzeno druhostupňovým rozhodnutím č. j. ÚOHS-R251/2012/VZ-12804/2013/310/PSe ze dne 10. 7. 2013.

43. Ohledně polemiky zadavatele týkající se vyšší hranice souhrnné hodnoty veřejných zakázek na dodatečné stavební práce pro možné použití jednacího řízení bez uveřejnění stanovené ve směrnici odkazuje Úřad na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R185/2009/VZ-6185/2010/310/EKu ze dne 10. 6. 2010, v jehož odstavci 34 předseda Úřadu uvedl, že „přímý účinek směrnice je vyloučen, pokud existuje řádně implementovaná právní úprava na národní úrovni. Hlavní úloha právních předpisů EU spočívá především v harmonizaci národních předpisů za účelem zajištění minimálního a společně závazného standardu v rámci vnitřního trhu EU s tím, že členským státům poskytují dostatečnou volnost, aby si stanovily právní úpravu přísnější s ohledem na jejich národní specifika za podmínky, že tato úprava nebude diskriminační a bude dostatečně zajištěn cíl této směrnice. V daném případě se nejedná o rozpor s evropskou právní úpravou, neboť Česká republika v souladu se svou dosavadní právní úpravou stanovila zákonem nejvýše přípustnou hranici celkového rozsahu dodatečných stavebních prací nebo služeb při použití jednacího řízení bez uveřejnění, a to na 20 %, čili hranici přísnější, než kterou povoluje směrnice. Pro úplnost uvádím, že zákon je obecně závaznou právní normou s celostátní působností, platnou pro všechny subjekty v ČR stejně, a proto konstatuji, že tato národní právní úprava není v rozporu s předmětnou evropskou směrnicí, upravuje-li pro použití jednacího řízení bez uveřejnění přísnější režim. Do rozporu by se dostala pouze v případě, pokud by pro dodavatele stavebních prací stanovila přípustný limit vyšší než 50 %.“. Úřad konstatuje, že s ohledem na právě uvedené je nutné argument zadavatele odmítnout.

44. K námitkám zadavatele ohledně nemožnosti ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky z důvodu skutečnosti, že v řadě případů se nejedná o samostatně oddělitelné a proveditelné stavební práce a nelze je zadat v samostatném zadávacím řízení jinému než původnímu dodavateli, Úřad uvádí následující. Se zadavatelem je třeba souhlasit v tom, že některé dodatečné stavební práce mohou být skutečně takové povahy, že s realizovanými pracemi úzce souvisí, popř. představují pouze navýšení objemu stejného typu prováděných prací, přičemž zadání těchto dodatečných stavebních prací v samostatném zadávacím řízení podle § 21 zákona by mohlo přinášet další finanční, administrativní i časové náklady. Připuštění uvedené argumentace zadavatele by však bylo v rozporu s účelem 20% limitu souhrnné hodnoty dodatečných stavebních prací stanoveného v § 23 odst. 7 písm. a) bodu 3 zákona, neboť, jak již bylo uvedeno v bodě 33 odůvodnění tohoto rozhodnutí, má tato podmínka zaručit, že jednací řízení bez uveřejnění nebude zneužíváno k umělému nadceňování původní veřejné zakázky. Takový postup by v krajním případě mohl vést k tomu, že skutečně realizované práce by s předmětem veřejné zakázky a stavebními pracemi předpokládanými v zadávací dokumentaci neměl již téměř nic společného, čímž by nemohl být naplněn účel zákona, kterým je podpoření konkurenčního prostředí a zabezpečení transparentnosti celého procesu zadávání veřejných zakázek. Úřad nadto poznamenává, že nelze a priori vyloučit, že by vícepráce nebyly zadány za výhodnějších podmínek (např. za nižší cenu), pokud by je zadavatel zadával postupem podle § 21 odst. 2 zákona, tj. pokud by připustil hospodářskou soutěž.

45. K tvrzení zadavatele ohledně zvýhodnění dodavatele realizujícího původní veřejnou zakázku, pokud by se tento účastnil zadávacího řízení na dodatečné stavební práce, na úkor ostatních uchazečů Úřad uvádí následující. V případě, že zadavatel nutnost zadání dodatečných stavebních prací při zadávání původní veřejné zakázky nepředpokládal a sám svým jednáním stav exkluzivity, který by vyžadoval, aby dodatečné stavební práce byly realizovány jedině dodavatelem realizujícím původní veřejnou zakázku, nevyvolal, nemůže být výhodnější postavení dodavatele realizujícího původní veřejnou zakázku posouzeno jako nedodržení zásad stanovených v § 6 zákona ze strany zadavatele, neboť tento stav je zapříčiněný předcházejícím zadávacím řízením a zadavatel jej v době zadávání veřejných zakázek na dodatečné stavební práce nemohl nijak ovlivnit.

46. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 21 odst. 2 zákona, když veřejné zakázky na dodatečné stavební práce navazující na veřejnou zakázku „I/13 Komořany - Most“ zadal v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž byly splněny podmínky stanovené v § 23 odst. 7 písm. a) bod 3 zákona, a schválil Evidenční list změny stavby č. 19, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Nelze totiž vyloučit, že pokud by dodatečné stavební práce zadavatel zadal v některém z druhů zadávacích řízení, u nichž je kladen větší důraz na otevřenost soutěže, mohla být vybrána nabídka obsahující pro zadavatele výhodnější podmínky plnění.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení sankce

47. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákonase zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu s uchazečem podle § 82.

48. Zadavatel se při zadávání veřejných zakázek na dodatečné stavební práce navazujících na veřejnou zakázku „I/13 Komořany - Most“ dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 odst. 2 zákona, když veřejné zakázky na dodatečné stavební práce zadal v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž byly splněny podmínky stanovené v § 23 odst. 7 písm. a) zákona. Uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel dodržel postup stanovený zákonem a veřejné zakázky zadal v některém z druhů zadávacích řízení, u nichž dochází k soutěži, tedy nikoliv v jednacím řízení bez uveřejnění, mohl obdržet i nabídky jiných uchazečů, kteří by nabídli výhodnější plnění než vybraný uchazeč. Úřad připomíná, že zákon označuje za správní delikt nejen jednání, které prokazatelně ovlivnilo zadávací řízení, ale i takové jednání, které pouze mělo potenciál takového ovlivnění, aniž nutně k tomuto ovlivnění prokazatelně došlo.

49. Jelikož zadavatel schválil dne 3. 11. 2009 Evidenční listy změny stavby č. 19, aniž by dodržel postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, naplnil tak skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

50. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

51. Před uložením pokuty Úřad tedy ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona k uložení pokuty. V daném případě došlo ke spáchání správního deliktu schválením Evidenčního listu změny stavby č. 19 dne 3. 11. 2009, přičemž se Úřad o jeho spáchání dověděl z podnětu dne 29. 3. 2013. S ohledem na uvedené skutečnosti jezřejmé, že odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

52. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona uloží pokuta do 5 % ceny zakázky nebo do 10 000 000 Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta.

53. Cena původní veřejné zakázky byla dodatečnými pracemi navýšena o 33 157 383,19 Kč bez DPH. Při úvahách o sankci však Úřad zohlednil jako základ pro uložení pokuty pouze částku 737 298,39 Kč bez DPH, tj. 877 385,08 Kč vč. DPH, která představuje částku, o kterou zadavatel v rozporu se zákonem překročil povolený limit 20 % pro zadávání veřejných zakázek na dodatečné stavební práce. Horní hranice možné pokuty, která může být zadavateli uložena za spáchání správního deliktu (5 % z ceny dodatečných prací nad limit 20 %) tedy činí částku ve výši 43 869,25 Kč.

54. Podle § 121 odst. 2 zákona Úřad při určení výměry pokuty zadavateli přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

55. Při stanovení výše pokuty vzal Úřad v úvahu tu skutečnost, že zadavatel svým postupem neumožnil účast dalších možných dodavatelů v zadávacím řízení a narušil tak soutěžní prostředí. Na vzniku podmínek, které odůvodnily jeho postup v jednacím řízení bez uveřejnění, se zadavatel přitom sám aktivně i pasivně podílel, když zvolil jednací řízení bez uveřejnění, ačkoliv si musel být vědom toho, že hodnota víceprací přesahuje zákonem stanovený limit 20 % ceny původní veřejné zakázky. Úřad konstatuje, že nezákonné omezení, resp. vyloučení principu soutěže, na němž je zadávání veřejných zakázek založeno, je jedním z nejzávažnějších porušení zákona, jehož hlavním cílem je zajištění účinné konkurence a efektivní hospodářské soutěže. Ve vztahu k šetřenému případu nelze vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, a tedy zadal veřejnou zakázku v některém ze zadávacích řízení umožňující soutěž dodavatelů, mohl obdržet nabídky za vhodnějších podmínek, příp. od jiných dodavatelů.

56. Úřad při stanovení výše pokuty rovněž zohlednil skutečnost, že hranice 20 % ceny zakázky byla překročena pouze o 0,45 %, v absolutním vyjádření o 737 298,39 Kč bez DPH, což lze s ohledem na cenu původní veřejné zakázky a souhrnnou hodnotu dodatečných prací považovat za nepatrné překročení.

57. Za polehčující okolnost při zvažování výše sankce Úřad považuje dobu, která od spáchání správního deliktu uplynula, neboť za situace, kdy v českém právním řádu neexistuje komplexní úprava správního trestání, je třeba na jednání zadavatelů analogicky aplikovat zásady trestního práva, podle kterých se společenská nebezpečnost trestných činů s plynutím času zmenšuje. Úřad proto zohlednil skutečnost, že od zadání původní veřejné zakázky již uběhlo šest let a od schválení Evidenčního listu změny stavby č. 19 uběhly více než čtyři roky. Úřad dále jako polehčující zohlednil skutečnost, že nová směrnice GŘ č. 18/2011 schválená dne 31. 3. 2011 již výkladovou praxi Úřadu týkající se výpočtu hodnoty víceprací zapracovala.

58. Úřad vzal při stanovení výše pokuty v úvahu skutečnost, že v téže době vede Úřad se zadavatelem vícero správních řízení, která, přestože se týkají různých veřejných zakázek, se shodují v jednání zadavatele spočívajícím v překročení limitu 20 % ceny původní veřejné zakázky stanoveném v § 23 odst. 7 písm. a) zákona. Jedná se o správní řízení vedená pod sp. zn. S89/2014/VZ, S90/2014/VZ a S339/2014/VZ. V jiném aktuálním správním řízení, vedeném pod sp. zn. S707/2013/VZ, již byla zadavateli za překročení uvedeného 20% limitu uložena pokuta ve výši 700 000,- Kč, přičemž rozhodnutí v této věci č. j. ÚOHS-S707/2013/VZ-4588/2014/532/KŠe ze dne 28. 2. 2014 o uložení pokuty doposud nenabylo právní moci. Jak uvedl Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 75/2012-76 ze dne 3. 10. 2013, je v případě souběžně vydávaných rozhodnutí potřeba z pohledu proporcionality výše uložené pokuty zohlednit souhrnný efekt ukládaných pokut. V této souvislosti Úřad uvádí, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Jelikož zadavatel v krátkém časovém období již za totožné jednání sankcionován byl a nelze vyloučit, že ve správních řízeních vedených pod sp. zn. S89/2014/VZ, S90/2014/VZ a S339/2014/VZ sankcionován bude, je Úřad toho názoru, že represivní funkce pokuty za posuzované jednání zadavatele již byla naplněna, a proto Úřad preferoval preventivní charakter uložení sankce. Stanovenou výši pokuty vzhledem k souvislostem případu posoudil Úřad jako dostačující.

59. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. V této souvislosti Úřad odkazuje na nález Ústavního soudu Pl. ÚS 3/02. Podle uvedeného nálezu je v případě ukládání pokut vyloučen takový zásah do majetku, v důsledku kterého by byla „zničena“ majetková základna pro další podnikatelskou činnost. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z výroční zprávy zadavatele za rok 2012 umístěného na jeho internetových stránkách (www.rsd.cz) Úřad zjistil, že výsledek hospodaření zadavatele dosáhl za rok 2012 z hlavní a hospodářské činnosti v souhrnu hodnoty 16 217 408,01 Kč. Úřad podotýká, že výsledek hospodaření zadavatele za rok 2013 nebyl dosud zveřejněn. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze považovat za likvidační.

60. Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

61. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží:

Ředitelství silnic a dálnic ČR, p.o., Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy