číslo jednací: S182/2009/VZ-8712/2014/520/MKr/PAn

• Instance: I.
• Věc: Stanovení optimálního způsobu zajištění sociálních služeb na území hlavního města Praha v příspěvkové organizaci Centrum sociálních služeb Praha“ a Optimalizace systému nákupu údržby a systému správy komunikací ve vlastnictví hlavního města Prahy“
• Účastníci:
  1. Centrum sociálních služeb Praha, p.o.
  2. Technická správa komunikací hl. m. Prahy, p.o.
  3. Hlavní město Praha
  4. BNV Consulting, s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 1 písm. a) zákona - skutková podstata nebyla naplněna
• Rok: 2009
• Datum nabytí právní moci: 7. 6. 2014

Č. j.:ÚOHS-S182/2009/VZ-8712/2014/520/MKr/PAn

16. května 2014

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 14. 8. 2009 z moci úřední, jehož účastníky jsou

• zadavatel - Centrum sociálních služeb Praha, p.o., IČO 70878277, se sídlem Chelčického 842/39, 130 00 Praha 3,
• zadavatel – Technická správa komunikací hl. m. Prahy, p.o., IČO 63834197, se sídlem Řásnovka 770/8, 110 15 Praha 1,
• zadavatel - Hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské nám. 2/2, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zast. na základě plné moci ze dne 7. 1. 2010 JUDr. Karlem Muzikářem, LL.M.(C.J.), advokátem, se sídlem WEIL, GOTSHAL & MANGES s.r.o. advokátní kancelář, Křížovnické nám. 193/2, 110 00 Praha 1,

 (dále také jen „zadavatelé“)

• vybraný uchazeč – BNV Consulting, s.r.o., IČO 27170241, se sídlem Melantrichova 970/17b, 110 00 Praha 1

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, učiněného při zadávání veřejných zakázek s názvem:

· „Stanovení optimálního způsobu zajištění sociálních služeb na území hlavního města Praha v příspěvkové organizaci Centrum sociálních služeb Praha“ zahájené na základě výzvy k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu ze dne 17. 5. 2007, na kterou byla dne 4. 6. 2007 uzavřena smlouva ve výši 1 760 000,- Kč bez DPH s vybraným uchazečem BNV Consulting, s.r.o., IČO 27170241, se sídlem Melantrichova 970/17b, 110 00 Praha 1,

· „Optimalizace systému nákupu údržby a systému správy komunikací ve vlastnictví hlavního města Prahy“ zahájené na základě výzvy k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu ze dne 12. 4. 2007, na kterou byla dne 10. 5. 2007 uzavřena smlouva ve výši 1 820 000,- Kč bez DPH s vybraným uchazečem BNV Consulting, s.r.o., IČO 27170241, se sídlem Melantrichova 970/17b, 110 00 Praha 1,

· „Provedení personálního a organizačního auditu se zaměřením na restrukturalizaci u vybraných příspěvkových organizací hlavního města Prahy: Pražská informační služba, Regionální organizátor Pražské integrované dopravy, Ústav dopravního inženýrství hlavního města Prahy, Inženýrská a realitní organizace Praha“ zahájené na základě výzvy k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu ze dne 4. 4. 2007, na kterou byla dne 22. 5. 2007 uzavřena smlouva ve výši 1 897 000,- Kč bez DPH s vybraným uchazečem BNV Consulting, s.r.o., IČO 27170241, se sídlem Melantrichova 970/17b, 110 00 Praha 1,

rozhodl takto:

Zadavatelé hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1, ve výběrovém řízení „Provedení personálního a organizačního auditu se zaměřením na restrukturalizaci u vybraných příspěvkových organizací hlavního města Prahy: Pražská informační služba, Regionální organizátor pražské integrované dopravy, Ústav dopravního inženýrství hlavního města Prahy, Inženýrská a realitní organizace Praha“ provedeném na základě výzvy k podání nabídky ze dne 4. 4. 2007, Technická správa komunikací hl. m. Prahy, IČO 63834197, se sídlem Řásnovka 770/8, 110 00 Praha 1, ve výběrovém řízení „Optimalizace systému nákupu údržby a systému správy komunikací ve vlastnictví hlavního města Prahy“ provedeném na základě výzvy k podání nabídky ze dne 12. 4. 2007, a zadavatel Centrum sociálních služeb Praha, IČO 70878277, se sídlem Chelčického 842/39, 130 00 Praha 3, ve výběrovém řízení „Stanovení optimálního způsobu zajištění sociálních služeb na území hlavního města Prahy v příspěvkové organizaci Centrum sociálních služeb Praha“ provedeném na základě výzvy k podání nabídky ze dne 17. 5. 2007,

se správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při uzavírání smluv ve výše uvedených výběrových řízeních nedodrželi postup stanovený v ustanovení § 13 odst. 3 výše citovaného zákona, když rozdělili předmět veřejné zakázky tak, že tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12, v důsledku čehož nedodrželi postup stanovený v § 21 citovaného zákona a neprovedli zadávací řízení, nedopustili.

Odůvodnění

Šetření v rámci podnětu

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), příslušný k dohledu nad dodržováním tohoto zákona, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele:

· Hlavního města Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 (dále jen „hlavní město Praha“), při uzavírání smlouvy ve výběrovém řízení „Provedení personálního a organizačního auditu se zaměřením na restrukturalizaci u vybraných příspěvkových organizací hlavního města Prahy: „Pražská informační služba, Regionální organizátor pražské integrované dopravy, Ústav dopravního inženýrství hlavního města Prahy, Inženýrská a realitní organizace Praha“ provedeném na základě výzvy k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu ze dne 4. 4. 2007,

· Technické správy komunikací hl. m. Prahy, p.o., IČO 63834197, se sídlem Řásnovka 770/8, 110 00 Praha 1 (dále jen „Technická správa komunikací“), při uzavírání smlouvy ve výběrovém řízení „Optimalizace systému nákupu údržby a systému správy komunikací ve vlastnictví hlavního města Prahy“ provedeném na základě výzvy k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu ze dne 12. 4. 2007, a

· Centra sociálních služeb Praha, p.o., IČO 70878277, se sídlem Chelčického 842/39, 130 00 Praha 3 (dále jen „Centrum sociálních služeb“), při uzavírání smlouvy ve veřejné zakázce „Stanovení optimálního způsobu zajištění sociálních služeb na území hlavního města Prahy v příspěvkové organizaci Centrum sociálních služeb Praha“ provedené na základě výzvy k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu ze dne 17. 5. 2007.

2. Úřad si na základě obdrženého podnětu vyžádal od hlavního města Prahy, Technické správy komunikací a Centra sociálních služeb (dále také „zadavatelé“) písemnou dokumentaci, kterou v souvislosti s uzavřením smluv ve výše uvedených veřejných zakázkách pořídili. Po přezkoumání písemné dokumentace zjistil Úřad následující skutečnosti.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o výběrových řízeních

3. Z usnesení Rady hlavního města Prahy č. 369 ze dne 20. 3. 2007 (dále jen „usnesení“) vyplývá, že „Rada hlavního města Prahy souhlasí, aby:

· v příspěvkových organizacích hlavního města Prahy Pražská informační služba, Regionální organizátor pražské integrované dopravy, Ústav dopravního inženýrství hlavního města Prahy, Inženýrská a realitní organizace Praha byl proveden personální a organizační audit se zaměřením na restrukturalizaci těchto příspěvkových organizací,

· v příspěvkové organizaci hlavního města Prahy Technická správa komunikací hl. m. Prahy byla provedena analýza se zaměřením na „Optimalizaci systému nákupu údržby a systému správy komunikací ve vlastnictví hlavního města Prahy a v příspěvkové organizaci hlavního města Prahy Centrum sociálních služeb Praha byla provedena analýza se zaměřením na „Stanovení optimálního způsobu zajištění sociálních služeb na území hlavního města Prahy“.“

4. Na základě usnesení uložila Rada hlavního města Prahy řediteli Magistrátu hlavního města Prahy povinnost provést personální a organizační audit se zaměřením na restrukturalizaci příspěvkových organizací hlavního města Prahy: Pražská informační služba, Regionální organizátor pražské integrované dopravy, Ústav dopravního inženýrství hlavního města Prahy, Inženýrská a realitní organizace Praha.

5. Usnesením bylo zadavateli hlavnímu městu Praha uloženo provedení personálního a organizačního auditu se zaměřením na restrukturalizaci u vybraných příspěvkových organizací hlavního města Prahy. Hlavní město Praha dne 4. 4. 2007 zaslalo třem uchazečům výzvu k podání nabídky na „Provedení personálního a organizačního auditu se zaměřením na restrukturalizaci u vybraných příspěvkových organizací hlavního města Prahy: Pražská informační služba, Regionální organizátor pražské integrované dopravy, Ústav dopravního inženýrství hlavního města Prahy, Inženýrská a realitní organizace Praha“.

6. Ve lhůtě pro podání nabídek obdrželo hlavní město Praha celkem pět nabídek. Hodnotící komise po obsahovém posouzení úplnosti všech nabídek z hlediska splnění zadávacích podmínek a po kontrole věcného obsahu doložených dokumentů v nabídkách konstatovala, že zadávacím podmínkám vyhověla pouze nabídka společnosti BNV Consulting, s.r.o., IČO 27170241, se sídlem Melantrichova 970/17b, 110 00 Praha 1 (dále jen „vybraný uchazeč“), a proto neprováděla hodnocení nabídek a doporučila zadavateli vybrat nabídku vybraného uchazeče. Dne 22. 5. 2007 uzavřel zadavatel hlavní město Praha s vybraným uchazečem smlouvu na provedení personálního a organizačního auditu se zaměřením na restrukturalizaci u vybraných příspěvkových organizací hlavního města Prahy s cenou plnění ve výši 1 897 000,- Kč bez DPH.

7. Na základě usnesení byla zadavateli Technické správě komunikací uložena povinnost provést analýzy se zaměřením na optimalizaci systému nákupu, údržby a systému správy komunikací ve vlastnictví hlavního města Prahy. Zadavatel Technická správa komunikací zaslal ve výběrovém řízení „Optimalizace systému nákupu údržby a systému správy komunikací ve vlastnictví hlavního města Prahy“ dne 12. 4. 2007 výzvu k podání nabídek třem uchazečům. Ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel Technická správa komunikací nabídky dvou uchazečů. Hodnotící komise po obsahovém posouzení úplnosti obou nabídek z hlediska splnění zadávacích podmínek a po posouzení a hodnocení nabídek uchazečů doporučila zadavateli vybrat pro realizaci veřejné zakázky nabídku vybraného uchazeče.

8. Dne 10. 5. 2007 uzavřel zadavatel Technická správa komunikací s vybraným uchazečem smlouvu o dílo, jejímž předmětem je určení základního organizačního uspořádání s doporučením optimálního počtu zaměstnanců a vytvoření seznamu pracovních pozic vhodných k restrukturalizaci včetně argumentace, s cenou plnění ve výši 1 820 000,- Kč bez DPH a dne 25. 6. 2007 dodatek ke smlouvě, ve kterém se mění termín plnění předmětu smlouvy.

9. Na základě usnesení bylo zadavateli Centru sociálních služeb uložena povinnost provést analýzy se zaměřením na stanovení optimálního způsobu zajištění sociálních služeb na území hlavního města Prahy. Zadavatel Centrum sociálních služeb zaslal ve výběrovém řízení „Stanovení optimálního způsobu zajištění sociálních služeb na území hlavního města Prahy v příspěvkové organizaci Centrum sociálních služeb Praha“ dne 17. 5. 2007 výzvu k podání nabídek třem uchazečům. Ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel Centrum sociálních služeb ve veřejné zakázce pouze nabídku od vybraného uchazeče, se kterým uzavřel dne 4. 6. 2007 smlouvu o dílo s cenou plnění ve výši 1 760 000,- Kč bez DPH a dne 26. 6. 2007 dodatek ke smlouvě, ve kterém se mění termín plnění předmětu smlouvy.

Řízení před správním orgánem

10. Po přezkoumání doručených dokumentací k výběrovým řízením včetně obsahu výše uvedených smluv získal Úřad pochybnosti, zda jednotliví zadavatelé s ohledem na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky tím, že provedení personálního a organizačního auditu zadali jako samostatné veřejné zakázky malého rozsahu a uzavřeli s vybraným uchazečem smlouvy o dílo a navazující dodatky, splnili povinnosti stanovené v § 13 odst. 3 zákona. Z tohoto důvodu zahájil Úřad správní řízení z moci úřední ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelů.

11. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

· zadavatel hlavní město Praha,

· zadavatel Technická správa komunikací,

· zadavatel Centrum sociálních služeb,

· vybraný uchazeč.

12. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S182/2009/VZ-8825/2009/540/LZa ze dne 10. 8. 2009, ve kterém účastníky řízení seznámil se zjištěnými skutečnostmi, zejména s pochybností, zda jmenovaní zadavatelé neporušili zákon, když nezadali požadované služby společně jako jednu veřejnou zakázku, a zda nedošlo k porušení § 13 odst. 3 zákona, podle něhož nesmí zadavatel rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona účinného v době odeslání výzev k podání nabídky. Úřad sdělil zadavatelům, že mohli postupovat podle § 2 odst. 8 zákona a zadat veřejnou zakázku společně, neboť za jednoho zadavatele se pro účely tohoto zákona považuje i několik zadavatelů uvedených v § 2 odst. 2, 3 nebo 6, pokud se sdruží či se jinak spojí pro účely společného postupu směřujícího k zadání veřejné zakázky.

13. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č. j. ÚOHS-S182/2009/VZ-9001/2009/540/LZa ze dne 10. 8. 2009 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit svá stanoviska, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

14. Dne 14. 8. 2009, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno prvnímu z účastníků řízení, bylo podle § 113 odst. 1 zákona ve spojení s § 46 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád zahájeno správní řízení z moci úřední.

Vyjádření zadavatelů

15. Zadavatel hlavní město Praha se ke skutečnostem uvedeným v oznámení o zahájení správního řízení vyjádřil dopisem ze dne 27. 8. 2009, ve kterém uvádí, že hlavní město Praha jako územní samosprávný celek je samostatným zadavatelem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 písm. c) zákona. Technická správa komunikací a Centrum sociálních služeb jsou zadavatelé ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona, neboť se jedná o subjekty s právní subjektivitou jednající samostatně, u nichž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek hlavní město Praha. Zadavatel hlavní město Praha se nedomnívá, že se dopustil porušení zákona, neboť předmět šetřených veřejných zakázek a jeho rozsah je odlišný. Veřejné zakázky byly zadávány samostatně a nijak spolu nesouvisí. Personální audit u každé z příspěvkových organizací byl pouze malou částí celkového předmětu veřejné zakázky. Nelze se proto ztotožnit s konstatováním Úřadu, že se veřejné zakázky a uzavřené smlouvy týkaly služeb stejného druhu. Výstupem auditů u příspěvkových organizací byl návrh opatření vedoucích k optimalizaci odlišných předmětů činnosti organizací s cílem snížení nákladů na zabezpečení činnosti organizací. Výstupem všech veřejných zakázek byla odlišná doporučení a opatření směřující k dosažení různých cílů auditů. Zadavatelé se podle hlavního města Prahy nedopustili porušení § 13 odst. 3 zákona, neboť se nejedná o jednu rozdělenou veřejnou zakázku, ale o tři rozdílné veřejné zakázky.

16. Součinnost ředitele Magistrátu hlavního města Prahy při zadávání veřejných zakázek, kterou uložila Rada hlavního město Prahy usnesením příspěvkovým organizacím, chápe hlavní město Praha pouze jako metodickou a odbornou pomoc při zajišťování veřejné zakázky a při zpracování zadávací dokumentace. Podle hlavního města Prahy nelze tuto součinnost chápat jako sdružení zadavatelů ve smyslu § 2 odst. 8 zákona také proto, že mezi zadavateli nedošlo k uzavření písemné smlouvy.

17. Technická správa komunikací se ke skutečnostem uvedeným v oznámení o zahájení správního řízení vyjádřila dopisem ze dne 21. 8. 2009, ve kterém uvádí, že je zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona, neboť jako samostatný právní subjekt jedná samostatně, přičemž hlavní město Praha jako územní samosprávný celek vykonává u příspěvkové organizace pouze funkci zřizovatele. Předmět veřejné zakázky byl podle názoru Technické správy komunikací určen výhradně pro potřeby této příspěvkové organizace, proto zadavatel neuvažoval o možnosti sdružit se s jiným zadavatelem podle § 2 odst. 8 zákona. Určení základního organizačního uspořádání bylo pouze jednou z částí předmětu veřejné zakázky zaměřené na řešení specifických problémů při správě majetku zadavatele. Nelze tedy konstatovat, že předmětem veřejné zakázky bylo pouze provedení personálního a organizačního auditu.

18. Centrum sociálních služeb se ke skutečnostem uvedeným v oznámení o zahájení správního řízení vyjádřilo dopisem ze dne 25. 8. 2009, ve kterém uvádí, že je zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona, neboť jako samostatný právní subjekt jedná samostatně, přičemž hlavní město Praha jako územní samosprávný celek vykonává u příspěvkové organizace pouze funkci zřizovatele. Centrum sociálních služeb tedy postupuje při zadávání veřejných zakázek samostatně v souladu se zřizovací listinou.

19. Součinnost ředitele Magistrátu hlavního města Prahy při zadávání veřejné zakázky, chápe Centrum sociálních služeb jako metodickou pomoc při zajišťování veřejné zakázky a při zpracování zadávací dokumentace, a proto tuto součinnost nelze chápat jako sdružení zadavatelů ve smyslu § 2 odst. 8 zákona, neboť podle zákona musí být mezi sdružením zadavatelů uzavřena písemná smlouva.

20. Předmětem veřejné zakázky bylo doporučení specifických opatření týkajících se zmapování klientely, srovnání ukazatelů poskytování služeb a zvýšení efektivity při zajištění sociálních služeb a s tím související úspora nákladů. V rámci realizace veřejné zakázky byl proveden částečně nezbytný personální audit. Centrum sociálních služeb se domnívá, že postupovalo v souladu s ustanovením § 6 zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu.

Vyjádření vybraného uchazeče

21. Dne 21. 8. 2009 obdržel Úřad vyjádření vybraného uchazeče, v němž vybraný uchazeč uvádí, že zadavatelé postupovali ve veřejných zakázkách jako samostatní zadavatelé ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona. Vybraný uchazeč dále uvádí, že nelze zpochybnit časovou souvislost uzavření jednotlivých smluv, nesouhlasí však se závěrem Úřadu, že se uzavřené smlouvy týkaly služeb stejného druhu. Každá ze smluv se zaměřovala na řešení rozdílné problematiky týkající se konkrétní příspěvkové organizace. Vybraný uchazeč zpracoval předmět veřejných zakázek podle požadavků zadavatelů uvedených ve výzvě k podání nabídky. Předmětem veřejných zakázek bylo specifické plnění zaměřené na konkrétní aspekty činnosti zadavatelů. Vybraný uchazeč se domnívá, že vzhledem k rozdílnosti předmětu plnění veřejných zakázek se nemůže jednat o jednu rozdělenou veřejnou zakázku. Zadavatelé se proto nedopustili porušení § 13 odst. 3 zákona.

Rozhodnutí v I. stupni ze dne 21. 12. 2009

22. Dne 23. 12. 2009 vydal Úřad rozhodnutí č.j. ÚOHS-S182/2009/VZ-12330/2009/540/LZa ze dne 21. 12. 2009, kterým Úřad ve výroku I. rozhodnutí shledal, že se zadavatelé dopustili správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodrželi postup stanovený v § 13 odst. 3 cit. zákona, když rozdělili předmět veřejné zakázky tak, že tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12, v důsledku čehož nedodrželi postup stanovený v § 21 zákona a neprovedli zadávací řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Za spáchání správního deliktu udělil Úřad zadavateli hlavní město Praha pokutu ve výši 80 000,- Kč, zadavateli Technické správě komunikací hl. m. Prahy pokutu ve výši 40 000,- Kč a zadavateli Centrum sociálních služeb Praha pokutu ve výši 40 000,- Kč.

23. Proti rozhodnutí č.j. ÚOHS-S182/2009/VZ-12330/2009/540/LZa ze dne 21. 12. 2009 podal zadavatel Technická správa komunikací rozklad č. j. R4/2010 ze dne 11. 1. 2010, zadavatel Hlavní město Praha rozklad č.j. R5/2010 ze dne 13. 1. 2010 a zadavatel  Centrum sociálních služeb  rozklad č. j. R6/2010 ze dne 6. 1. 2010.

Závěry rozhodnutí ve II. stupni ze dne 2. 2. 2011

24. Po provedeném řízení o podaných rozkladech vydal předseda Úřadu druhostupňové rozhodnutí č.j. R4,5,6/2010/VZ-18086/2010/310/EKu ze dne 2. 2. 2011, kterým předmětné rozhodnutí č.j. ÚOHS-S182/2009/VZ-12330/2009/540/LZa ze dne 21. 12. 2009 ve výroku I. zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání. Ve výroku II. zamítl rozklad zadavatele hl. města Prahy jako opožděný.

25. V druhostupňovém rozhodnutí R4,5,6/2010/VZ-18086/2010/310/EKu ze dne 2. 2. 2011 je předsedou Úřadu uvedeno, že se Úřad dostatečně a podrobně zabýval otázkou věcné, časové a místní souvislosti všech tří veřejných zakázek, přičemž dospěl k závěru, že tato souvislost byla ve všech směrech dána. V této souvislosti je dále uvedeno, že je postrádán podrobnější rozbor v rozhodnutí uvedeného rozsudku C-16/98 Komise ES vs. Francouzská republika, a to zejména pokud jde o naplnění podmínky společné technické a ekonomické využitelnosti přezkoumávaných veřejných zakázek. Důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí byla skutečnost, že Úřad zcela odhlédl od existence právní úpravy upravující hospodaření právnických osob zřízených územně samosprávnými celky a kontrolu tohoto hospodaření, na jejichž základě je sporné, zda územně samosprávný celek (Hlavní město Praha) může autoritativně svým příspěvkovým organizacím ukládat zadání veřejných zakázek, stejně jako je sporné, zda by zřizovatel a jeho příspěvkové organizace mohli s ohledem na zákaz v 33a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních samosprávných celků, ve znění účinném do 31. 3. 2009 (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“ nebo „rozpočtová pravidla“) vstoupit do sdružení dle § 2 odst. 8 zákona a případné správní rozhodnutí, jímž by Úřad zadavatelům ukládal povinnost se za účelem zadání veřejné zakázky sdružit, by překračovalo rámec zákona. Vzhledem k tomu, že z rozpočtových pravidel vyplývá, že územní samosprávný celek sice vykonává kontrolu jím zřízených nebo založených právnických osob (§ 15 rozpočtových pravidel) a že provádí kontrolu hospodaření příspěvkových organizací (§ 27 odst. 9 rozpočtových pravidel), avšak vzhledem k tomu, že příspěvková organizace hospodaří s majetkem sama, jedná se o kontrolu následnou a nikoli o kontrolu ve smyslu „ovládání a řízení činnosti příspěvkové organizace“. Předseda Úřadu k tomu uzavírá, že podal-li Úřad v napadeném rozhodnutí návod, jak by měli zadavatelé při zadání veřejné zakázky postupovat, měl rovněž zkoumat, zda je jím navržené řešení s ohledem na jiné právní předpisy právně průchodné.

26. V druhostupňovém rozhodnutí se dále uvádí, že z konstrukce ustanovení § 2 odst. 8 zákona není pochyb o dobrovolnosti sdružení zadavatelů za účelem zadání veřejné zakázky a případné správní rozhodnutí, jímž by Úřad zadavatelům zakládal povinnost se za účelem zadání veřejné zakázky sdružit, by překračovalo rámec zákona a v případném soudním přezkumu by stěží obstálo.

27. Co se týká odůvodnění rozhodnutí týkající se uložené sankce, nabyl předseda Úřadu pochybnosti o tom, zda Úřad nezaměnil přitěžující okolnosti a znaky skutkové podstaty správního deliktu, když uvedl, že: „Současně však nelze odhlédnout od skutečnosti, že zadavatelé uzavřeli smlouvy s vybraným uchazečem, aniž by před uzavřením smluv provedli zadávací řízení postupem podle zákona.“

Pokračování správního řízení

28. Dne 15. 9. 2011 zaslal Úřad účastníkům řízení oznámení o pokračování správního řízení ÚOHS-S182/2009/VZ-12934/2011/540/MKr a stanovil usnesením č. j. ÚOHS-S182/2009/VZ-12936/2011/540/MKr ze dne 15. 9. 2011 účastníkům řízení lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, a oprávněni vyjádřit v řízení své stanovisko a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

29. Zadavatel hl. m. Praha se k oznámení o pokračování správního řízení v podání ze dne 12. 4. 2011 vyjádřil tak, že ačkoliv předmět zakázek zadavatele hl. města Prahy, Technické správy komunikací a Centra sociálních služeb může na první pohled vypadat obdobně, vždy se jedná o služby specificky zaměřené na konkrétního zadavatele. Zadavatel hl. město Praha sděluje, že výsledky jednotlivých výběrových řízení nejsou pro zúčastněné zadavatele ekonomicky ani technicky využitelné, protože mají rozdílný účel a jsou zaměřeny na řešení potřeb individuálních právních subjektů vyvolaných specifickou povahou činnosti každého zúčastněného zadavatele, která je nezávislá na činnosti jiného zadavatele.

30. Zadavatel hl. m. Praha dále uvádí, že příspěvkové organizace jsou podle ustanovení § 2 odst. 2 písm. c) zákona samostatnou kategorií veřejného zadavatele nezávislé na jejím zřizovateli. Z hlediska zákona jsou hl. město Praha, Technická správa komunikací a Centrum sociálních služeb tři na sobě nezávislí veřejní zadavatelé. Zadavatel dodává, že ačkoliv předmět veřejných zakázek hl. m. Prahy, Technické správy komunikací a Centra sociálních služeb může na první pohled vypadat obdobně (poradenské služby), vždy se jedná o služby specificky zaměřené na konkrétního zadavatele a dodává, že pokud by všichni zadavatelé odvození od hl. m. Prahy byli povinni zadávat všechny zakázky obdobného druhu poskytovaného v blízkém časovém rozpětí (např. nákup psacích potřeb, úklidové služby) společně, byl by takový postup v rozporu s tímto zákonem a také s čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod,  podle kterého nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

31. Zadavatel hl. m. Praha zdůrazňuje, že výsledky jednotlivých výběrových řízeních nejsou pro zúčastněné zadavatele ekonomicky ani technicky využitelné, protože mají rozdílný účel a jsou zaměřeny na potřeby individuálních právních subjektů. Zadavatel hl. m.  Praha závěrem sděluje, že v přezkoumávaném případě nebyla naplněna žádná podmínka rozsudku Evropského soudního dvora (dále jen „ESD“) ve věci C – 16/98 Komise Evropských společenství proti Francouzské republice ze dne 5. 10. 2000 (dále jen „rozsudek ESD Sydev“), a z ustálené judikatury ESD lze dovodit, že přezkoumávané zakázky nejsou společně ekonomicky ani technicky využitelné a netvoří materiálně jedinou veřejnou zakázku. Zadavatel hl. m. Praha je přesvědčen, že všichni tři zadavatelé postupovali v souladu se zákonem, když zadali jednotlivé veřejné zakázky zvlášť.

Závěry Úřadu

32. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentací k výběrovým řízením, včetně obsahu uzavřených smluv a dodatků ke smlouvám, usnesení Rady hlavního města Prahy číslo 369 ze dne 20. 3. 2007, Důvodové zprávy k tisku 4691 předložené Radě hlavního města Prahy a z přílohy č. 1 k důvodové zprávě (dále jen „důvodová zpráva“), vyjádření předložených účastníky správního řízení, druhostupňového rozhodnutí č. j. R4,5,6/2010/VZ-18086/2010/310/EKu ze dne 2. 2. 2011 a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatelé hlavní město Praha, Technická správa komunikací a Centrum sociálních služeb sice zadávali veřejné zakázky, které byly prokazatelně časově místně i věcně provázané, nicméně při jejich zadávání nepostupovali v rozporu se zákonem, když se dobrovolně nesdružili či nijak nespojili s úmyslem zadávat předmětné zakázky jako „sdružení zadavatelů“ podle § 2 odst. 8 zákona. Vzhledem k tomu, že každý ze tří zadavatelů zadával konkrétní veřejnou zakázku malého rozsahu samostatně a zadavatelé nepostupovali při jejich zadávání dle § 2 odst. 8 zákona ve „sdružení zadavatelů“, nemohlo dojít při uzavírání jednotlivých smluv k porušení § 13 odst. 3 zákona. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Příslušná ustanovení zákona

33. Podle § 7 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy. Podle § 7 odst. 3 zákona se veřejné zakázky podle výše předpokládané hodnoty dělí na nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu.

34. Dle § 12 odst. 5 zákona se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000,- Kč bez daně z přidané hodnoty.

35. Podle § 13 odst. 1 zákona se předpokládanou hodnotou veřejné zakázky rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při stanovení předpokládané hodnoty je vždy rozhodná cena bez daně z přidané hodnoty.

36. Podle § 2 odst. 8 zákona se za jednoho zadavatele pro účely tohoto zákona považuje i několik zadavatelů uvedených v § 2 odst. 2, odst. 3 nebo odst. 6, pokud se sdruží či se jinak spojí pro účely společného postupu směřujícího k zadání veřejné zakázky (dále jen "sdružení zadavatelů"). V takovém případě jsou zadavatelé povinni před zahájením zadávacího řízení uzavřít písemnou smlouvu, ve které si upraví vzájemná práva a povinnosti související se zadávacím řízením a stanoví způsob jednání jménem účastníků sdružení zadavatelů. Pokud je účastníkem sdružení zadavatelů veřejný či dotovaný zadavatel, vztahují se na sdružení zadavatelů ustanovení tohoto zákona platná pro veřejného zadavatele.

37. Dle § 33a odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“) mohou příspěvkové organizace uzavřít smlouvu o sdružení pouze za účelem zabezpečení činností podle § 33 tohoto zákona, který se týká fondu sociálních a kulturních potřeb.

38. Podle § 15 odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech územní samosprávné celky a svazky obcí uskutečňují své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a provádějí pravidelnou, systematickou a úplnou kontrolu svého hospodaření a hospodaření jimi zřízených a založených právnických osob a zařízení po celý rozpočtový rok.

39. Podle § 27 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech zřizovatel provádí kontrolu hospodaření příspěvkové organizace.

40. Podle § 28 odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele.

Skutečnosti vyplývající z usnesení a ostatních podkladů

41. Na základě usnesení bylo uloženo zadavateli hlavnímu městu Praha učinit výzvu minimálně třem zájemcům k předložení nabídky a uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky malého rozsahu „Provedení personálního a organizačního auditu se zaměřením na restrukturalizaci u vybraných příspěvkových organizací hlavního města Prahy: Pražská informační služba, Regionální organizátor pražské integrované dopravy, Ústav dopravního inženýrství hlavního města Prahy, Inženýrská a realitní organizace Praha“ a předložit ve spolupráci s ředitelem Technické správy komunikací a s ředitelem Centra sociálních služeb návrh opatření vyplývající z provedených analýz.

42. Technické správě komunikací a Centru sociálních služeb bylo usnesením uloženo realizovat v součinnosti s ředitelem Magistrátu hlavního města Prahy veřejné zakázky malého rozsahu podle § 12 odst. 6 a § 18 odst. 3 zákona na vypracování analýzy se zaměřením na „Optimalizaci systému nákupu údržby a systému správy komunikací ve vlastnictví hlavního města Prahy“ a „Stanovení optimálního způsobu zajištění sociálních služeb na území hlavního města Prahy v příspěvkové organizaci Centrum sociálních služeb Praha“.

43. Ze zadávacích dokumentací a z vyjádření účastníků řízení vyplývá, že usnesením uložené vypracování auditů a analýz zadali zadavatelé jako veřejné zakázky malého rozsahu, a to výzvami k podání nabídek ze dne 4. 4. 2007, 12. 4. 2007 a 17. 5. 2007. S vybraným uchazečem byly následně dne 22. 5. 2007, 10. 5. 2007 a 4. 6. 2007 uzavřeny tři samostatné smlouvy na plnění předmětu veřejných zakázek. Finanční objem za poskytování služeb činí dle uzavřených smluv celkem částku 5 477 000,- Kč bez DPH.

44. Z bodu 2.3. smlouvy uzavřené dne 22. 5. 2007 mezi vybraným uchazečem a hlavním městem Prahou vyplývá, že předmětem smlouvy je zejména popis a racionalizace organizační struktury, návrh optimálního počtu pracovních míst jednotlivých organizací, včetně seznamu pracovních míst ke snížení, doporučení vedoucí k vyšší efektivitě organizací a ke snížení nákladů a vyčíslení úspor na úrovni jednotlivých organizací.

45. Z bodu 2.3. smlouvy uzavřené dne 10. 5. 2007 mezi vybraným uchazečem a Technickou správou komunikací vyplývá, že předmětem smlouvy je zejména určení základního organizačního uspořádání, doporučení optimálního počtu zaměstnanců, včetně seznamu pracovních pozic vhodných k restrukturalizaci, doporučení vedoucí ke snížení nákladů a k vyšší efektivitě organizace a vyčíslení úspor.

46. Z bodu 2.3. smlouvy uzavřené dne 4. 6. 2007 mezi vybraným uchazečem a Centrem sociálních služeb vyplývá, že předmětem smlouvy je zejména popis a racionalizace organizační struktury, zhodnocení funkčnosti, vytíženosti a efektivnosti útvarů a pracovníků, doporučení vedoucí k vyšší efektivitě organizace a ke snížení nákladů a vyčíslení úspor.

47. Z důvodové zprávy, která obsahuje výsledky analýz a auditů, které byly předloženy Radě hlavního města Prahy, vyplývá, že záměrem zadavatelů bylo realizovat analýzu nebo audit u příspěvkových organizací hlavního města Prahy s cílem přijmout taková opatření, která povedou k vyšší efektivitě činnosti jednotlivých organizací a ke snížení provozních nákladů organizací. Výsledkem analýz u všech příspěvkových organizací je optimalizace a snížení počtu systemizovaných míst za účelem dosažení úspory osobních nákladů a návrh na zrušení části činností nebo celých příspěvkových organizací. Navržená úsporná opatření jsou ve všech auditech a analýzách vyčíslena v závislosti na počtu systemizovaných míst navržených ke zrušení.

K naplnění znaků věcné, místní a časové souvislosti

48. Skutečnost, jestli se v konkrétním případě jedná o jednu veřejnou zakázku, jejíž předmět byl rozdělen na části, či o více samostatných veřejných zakázek s odlišným předmětem plnění, je nutné posuzovat podle toho, zda spolu veřejné zakázky věcně souvisí a zda jsou zadávány v úzké časové a místní návaznosti, popř. zda tvoří jeden celek.

49. Z usnesení vyplývá, že záměrem hlavního města Prahy bylo provedení personálního a organizačního auditu se zaměřením na restrukturalizaci u jmenovaných příspěvkových organizací zřízených hlavním městem Prahou, a příspěvkových organizací Technické správy komunikací a Centra sociálních služeb. Vybrané příspěvkové organizace jsou tedy součástí jednoho záměru na provedení analýz a auditů se zaměřením na restrukturalizaci s cílem dosáhnout úspory finančních prostředků a zvýšení efektivity činnosti organizací. Tento záměr byl pak zadavateli realizován jako tři samostatné veřejné zakázky malého rozsahu.

50. Z předložených dokumentací je zřejmé, že smlouvy byly uzavřeny v úzké časové návaznosti s odstupem jednoho měsíce, že byly služby prováděny u příspěvkových organizací zřízených a financovaných hlavním městem Prahou, a že se jedná o služby stejného druhu, prováděné v úzké časové a místní návaznosti stejným dodavatelem, a to na základě usnesení, kterým je uloženo realizovat předmět veřejných zakázek v příspěvkových organizacích v součinnosti s Magistrátem hlavního města Prahy. Věcnou souvislost Úřad dovozuje zejména ze skutečnosti, že předmětem veřejných zakázek jsou obdobná plnění, výsledkem jsou podobné výstupy pro všechny zadavatele, výsledkem analýz a auditů u příspěvkových organizací jsou podobná doporučení a podobná opatření směřující ke snížení provozních nákladů a dosažení úspory finančních prostředků příspěvkových organizací. Věcnou souvislost lze dále dovodit ze skutečnosti, že vybraným uchazečem se ve všech předmětných veřejných zakázkách stal tentýž dodavatel. Veřejné zakázky tedy tvoří jak z hlediska věcného, tak i z hlediska časového jeden celek. Místní souvislost Úřad dovozuje zejména ze skutečnosti, že předmět veřejných zakázek byl realizován u příspěvkových organizací zřízených hlavním městem Prahou, které sídlí na území hlavního města Prahy a ze skutečnosti, že při zadávání veřejných zakázek zadavatelé vzájemně spolupracovali, neboť koordinaci postupu ve veřejných zakázkách zajišťoval ředitel Magistrátu hlavního města Prahy.

51. Z výše  uvedených důvodů neobstojí tvrzení zadavatelů, že vycházeli z předpokladu, že veřejné zakázky spolu nesouvisí, neboť jejich cílem jsou opatření vedoucí k optimalizaci odlišných předmětů činnosti organizací a snížení nákladů na zabezpečení činnosti organizací a výstupem veřejných zakázek jsou odlišná doporučení a opatření. Jak bylo uvedeno výše, o souvislosti jednotlivých plnění svědčí mimo jiné i skutečnost, že ve všech výběrových řízeních byl na realizaci personálního a organizačního auditu vybrán stejný dodavatel.

52. Skutečnost, že výstupem jednotlivých provedených analýz a auditů jsou odlišná doporučení a opatření nic nemění na skutečnosti, že věcná souvislost je mezi předměty šetřených veřejných zakázek dána, neboť poskytovaná služba spočívá v provedení stejných činností, ze kterých plynou závěry téhož druhu, jež se liší pouze tím, že na jejich počátku stála jiná vstupní data s ohledem na konkrétního zadavatele. Závěry učiněné v jednotlivých analýzách na sebe nadto vzájemně navazují. Z Důvodové zprávy k tisku 4691 vyplývá, že v analýze ve veřejné zakázce zadavatele Technické správy komunikací hl. m. Prahy bylo zadavateli doporučeno, tedy jednou z navržených změn je „d) převod činnosti ze zrušené příspěvkové organizace ÚDI Praha a to ke dni 1. 1. 2008“, přičemž zrušení organizace ÚDI Praha bylo doporučeno zadavateli hl. městu Praha v rámci jím zadávané veřejné zakázky, což prokazuje úzké propojení předmětných veřejných zakázek.

53. Hodlá-li zadavatel rozdělit předmět veřejné zakázky a zadávat související veřejné zakázky samostatně, musí dbát na omezující opatření uvedené v § 13 odst. 3 zákona tak, že rozdělením předmětu veřejné zakázky nesmí předpokládaná hodnota poklesnout pod zákonné limity stanovené v § 12 zákona. Účelem předmětných ustanovení zákona je, aby se zadavatelé nemohli dělením předmětu veřejné zakázky vyhýbat zákonným postupům pro zadání veřejné zakázky.

54. Věcná souvislost je dále odvoditelná ze skutečnosti, že všechny veřejné zakázky probíhají obdobným způsobem, což vyplývá z povahy předmětu plnění jednotlivých zakázek. V uzavřených smlouvách se shoduje předmět činnosti tak, „že zhotovitel zanalyzuje, popíše a posoudí stávající organizační strukturu příspěvkových organizací s návrhem na její optimalizaci, systém zajišťování údržby a správy majetku, služeb klientům a navrhne doporučení, která povedou k vyšší efektivitě organizací a ke snížení nákladů včetně vyčíslení úspor.“ Dále je ve smlouvách shodně uváděno, že veškerá vyhodnocení, posouzení a doporučení budou provedena s ohledem na činnost dalších příspěvkových organizací hl. m. Prahy a na činnost jednotlivých odborů Magistrátu hlavního města Prahy (dále je „MHMP“), které mají činnost příspěvkové organizace v působnosti.“

55. Dále je z těchto formulací patrné, že restrukturalizace jednotlivých příspěvkových organizací byla provedena způsobem, který je vzájemně provázán tím, že dle bodu 2. 3 usnesení ze dne 20. 3. 2007 Rada hl. m. Prahy požadovala „ve spolupráci s řediteli příspěvkových organizací hl. m. Prahy provést návrh opatření vyplývajících z provedených analýz.“ V usnesení ze dne 20. 3. 2007 v bodu 3. je dále uveden požadavek: „řediteli Městského centra sociálních služeb a prevence a řediteli Technické správy komunikací hl. m. Prahy se ukládá realizovat zpracování analýz s tím, že analýzy budou zabezpečovány v součinnosti s ředitelem MHMP“.

56. Tato spolupráce a taktéž závěry provedených analýz, které na sebe vzájemně navazují a odvíjí se jedna od druhé, svědčí dle Úřadu o věcném propojení těchto tří veřejných zakázek, neboť zadavatelé byli na základě usnesení povinni tyto zakázky provést a podle důvodové zprávy bylo hlavním záměrem přijmout taková opatření, která povedou k vyšší efektivitě v jednotlivých organizacích a ke snížení nákladů, což má být dle výsledků jednotlivých analýz provedeno zrušením některých příspěvkových organizací a převedením jejich činností na organizace jiné, přičemž se jednalo o příspěvkové organizace, které byly zadavateli jednotlivých veřejných zakázek nebo byly subjekty zpracovaných analýz (veřejná zakázka zadavatele hl. m. Prahy).

57. Úřad nesouhlasí s tvrzením zadavatelů, že šetřené veřejné zakázky nejsou vzájemně provázané, a že každá z veřejných zakázek je samostatnou veřejnou zakázkou. Z uzavřených smluv a z usnesení Rady hlavního města ze dne 20. 3. 2007 je zřejmé, že u všech zadavatelů byl proveden personální a organizační audit se zaměřením na restrukturalizaci těchto příspěvkových organizací, který byl koordinován ve spolupráci s řediteli příspěvkových organizací hl. m. Prahy (bod 2.3 usnesení).

K aplikaci rozsudku ESD Sydev

58. Úřad se v předmětném případě s ohledem na závěry druhostupňového rozhodnutí č. j. R4,5,6/2010/VZ-18086/2010/310/EKu ze dne 2. 2. 2011 dále zabýval posouzením podobností a odlišností přezkoumávaného případu a případu ESD Sydev a skutečností, zda lze závěry rozsudku ESD Sydev na daný případ aplikovat.

59. Rozsudek ESD Sydev obsahuje dvě roviny, které je třeba posoudit. ESD v tomto případě posuzoval souvislost veřejných zakázek na stavební práce a povinnost různých zadavatelů zadat související zakázky společně. Pro posouzení souvislosti daných veřejných zakázek pak stanovil další kritéria, která musí být naplněna, aby byla souvislost veřejných zakázek prokázána a zadavatelé byli povinni zadávat takové veřejné zakázky společně. Těmito novými kritérii se stalo hledisko technické a ekonomické, tedy technická souvislost jednotlivých veřejných zakázek a jejich ekonomický účel.

60. Jak je uvedeno výše, Úřad nesouhlasí s tvrzením zadavatelů, že šetřené veřejné zakázky nejsou vzájemně provázané, že každá z veřejných zakázek je samostatnou veřejnou zakázkou a že předmět veřejných zakázek nevykazuje věcnou souvislost. Věcná, místní a časová souvislost jednotlivých šetřených veřejných zakázek byla dostatečně odůvodněna a prokázána a je nesporné, že šetřené veřejné zakázky jsou místně, časově a věcně související a v případě, že by byly zadávány jedním zadavatelem, musely by být zadány jako jedna veřejná zakázka.

61. Rozsudek ESD Sydev je průlomový především v tom, že dovozuje povinnost zadavatelů zadat veškerá plnění, která spolu souvisejí z hlediska místní, časové a věcné souvislosti společně, a to tehdy, pokud spolu dále souvisejí z hlediska ekonomické a technické funkce jako jednu veřejnou zakázku, a to bez ohledu na počet participujících zadávajících subjektů (v tomto případě několik různých zadavatelů na municipální úrovni). V šetřeném případě ESD konstatoval, že existence jedné veřejné zakázky na stavební práce nemůže být při jejím vymezení odvozována pouze od skutečnosti, že na jedné straně zadávacího procesu stojí jeden nebo více zadavatelů či subjektů schopných zakázku zrealizovat, ale je nutné, aby každá veřejná zakázka byla posuzována v daném kontextu z hlediska věcné, místní a časové podobnosti jednotlivých plnění a v případě více zadavatelů dále z hlediska technické a ekonomické funkce.

62. Rozsudek tedy dovozuje další hlediska, která by byla třeba zohlednit pro prokázání souvislosti veřejných zakázek a především pro stanovení povinnosti různých zadavatelů zadávat tyto veřejné zakázky společně. Rozsudek ESD v této věci obsahuje rozšíření kritérií pro posouzení souvislosti veřejných zakázek a tedy povinnosti zadávat veřejné zakázky odpovídající těmto kritériím jako jednu veřejnou zakázku i v situaci, kdy je k určité činnosti zároveň a jednotlivě oprávněno více subjektů.

63. Rozdíl mezi rozsudkem ESD Sydev a přezkoumávaným případem je v tom, že v případě jmenovaného rozsudku se jednalo o veřejné zakázky na stavební práce, nýbrž v tomto případě jde o veřejné zakázky na služby a technologické hledisko tak v šetřeném případě nelze uplatnit z důvodu odlišného druhu veřejné zakázky.

64. Úřad se tedy dále zabýval souvislostí veřejných zakázek z hlediska ekonomického a dospěl k závěru, že tato souvislost není dána. Je faktem, že závěry analýz provedených v rámci jednotlivých veřejných zakázek se prolínají a vzájemně na sebe navazují, avšak u jednotlivých veřejných zadavatelů způsobují zcela odlišné ekonomické následky.  V případě, že by zadavatelé zadali provedení analýz jako jednu veřejnou zakázku, nebyly by její výsledky využitelné pro všechny zadavatele. Zadavatelé jsou sice příspěvkovými organizacemi hl. města Prahy, avšak mají zcela rozdílný předmět činnosti a byly založeny k plnění zcela jiných cílů a provádění různých činností. Z hlediska ekonomického mají pak plnění poskytnutá na základě jednotlivých veřejných zakázek zcela odlišné následky. Předmět plnění veřejných zakázek je natolik navázán na jednotlivé příspěvkové organizace, že závěry z nich vyvozené jsou použitelné právě pro jednu konkrétní příspěvkovou organizaci, v níž na základě provedených analýz dojde k aplikaci vyvozených závěrů. V souhrnu jsou pak vzájemně provázány, avšak konkrétní analýza musí být zpracována pouze s ohledem na jednu konkrétní příspěvkovou organizaci, kde způsobí z hlediska ekonomického odlišný postup, než v organizacích jiných.

65. Mezi rozsudkem ESD Sydev a šetřeným případem je dále podstatný rozdíl ve skutečnosti, že v rozsudku ESD Sydev jsou zadavateli zadavatelé na municipální úrovni, převedeno do vnitrostátního kontextu tedy územní samosprávné celky a nikoliv příspěvkové organizace, jako v šetřeném případě. Úřad shledal právní postavení územních samosprávných celků a příspěvkových organizací natolik odlišné a upravené odlišnými právními předpisy, že tyto dva subjekty nelze stavět naroveň.

66. Z výše uvedených důvodů dospěl Úřad k závěru, že ekonomická souvislost veřejných zakázek není dána a z důvodů odlišného postavení zadavatelů veřejných zakázek nelze rozsudek ESD Sydev na šetřený případ aplikovat.

Ke sdružování zadavatelů ve vztahu k rozdělení předmětných veřejných zakázek

67. Zadavatelé ve vyjádřeních k zahájení správního řízení shodně uvádí, že z důvodu, že jsou právnickými osobami s vlastní právní subjektivitou, hospodařící samostatně a nezávisle na jiných právnických osobách, postupovali v zadávacích řízeních v souladu se zákonem samostatně, neboť se jedná o různé zadavatele, kteří zadávají veřejné zakázky podle zákona nezávisle, a to podle svých potřeb a záměrů. Předložené dokumentace o veřejných zakázkách nadto neobsahují žádnou smlouvu, která by dokládala, že se zadavatelé sdružili za společným cílem zadání veřejných zakázek podle § 2 odst. 8 zákona.

68. Úřad na základě uvedených skutečností a vyjádření zadavatelů konstatuje, že ačkoliv jsou předmětem veřejných zakázek činnosti věcně, místně a časově provázané, nejednalo se v tomto případě o povinnost zadavatelů zadávat předmětné zakázky jako celek, neboť nepostupovali dle § 2 odst. 8 zákona. Pokud by zadavatelé zvolili postup dle § 2 odst. 8 zákona a sdružili by se za účelem společného postupu, byli by povinni následně před zahájením zadávacího řízení uzavřít písemnou smlouvu, v níž si vzájemně upraví svá práva a povinnosti a veřejné zakázky malého rozsahu by byli povinni zadávat tak, aby nedošlo k rozdělení předmětu veřejné zakázky dle § 13 odst. 3 zákona, což se ale v daném případě neprokázalo.

69. Podle § 2 odst. 8 zákona může být zadavatelem i několik zadavatelů (jak veřejný, tak sektorový či dotovaný), kteří se mohou sdružovat. V případě společných zadavatelů se vyžaduje, aby měli svoje vzájemná práva, povinnosti a vztahy k třetím osobám upraveny smluvně. Úřad uvádí, že se může jednat o sdružení právnických osob podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) nebo může být mezi zadavateli uzavřena veřejnoprávní smlouva podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, příp. smlouva o sdružení podle občanského zákoníku atd. Uzavřená smlouva je pak součástí dokumentace o veřejné zakázce. Jelikož součástí dokumentace o předmětných veřejných zakázkách nebyla žádná smlouva upravující vzájemná práva a povinnosti jednotlivých zadavatelů v jednotlivých výběrových řízeních a její existence nevyplývala ani z jiných dokumentů, považuje Úřad za prokázané, že ke sdružení zadavatelů dle ustanovení § 2 odst. 8 zákona nedošlo.

70. Jak Úřad uvedl výše, zadavatelé by byli povinni zadávat předmětné veřejné zakázky společně pouze v případě, že by došlo k jejich sdružení podle ustanovení § 2 odst. 8 zákona. V této souvislosti vzal Úřad v potaz i dikci zákona o rozpočtových pravidlech. Podle § 33a odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech může příspěvková organizace uzavřít smlouvy o sdružení pouze za účelem zabezpečení činnosti podle § 33 s výjimkou pořízení hmotného majetku. Ustanovení § 33 zákona o rozpočtových pravidlech se týká kulturního a sociálního fondu, z čehož jasně vyplývá, že příspěvkové organizace mohou uzavírat smlouvy o sdružení pouze pro účely související s obhospodařováním fondu kulturních a sociálních potřeb. Z uvedených ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech vyplývá, že uzavření smlouvy o sdružení při zadání šetřených veřejných zakázek by bylo v rozporu s tímto zákonem. Úřad tedy nemůže stanovit zadavatelům povinnost postupovat v rámci souvisejících veřejných zakázek společně, jelikož by v důsledku takového postupu došlo k porušení jiné právní normy, kterou jsou dané subjekty povinny dodržovat.

71. Vzhledem k tomu, že znění § 2 odst. 8 zákona je nutno vykládat na principu dobrovolnosti, tedy tak, že zadavatelé se „mohou“ sdružit pro účely společného postupu směřujícího k zadání veřejné zakázky, není možné předmětné zákonné ustanovení vykládat extenzívně, tedy tak, že by vždy, pokud by mohlo dojít k dělení zakázky podle § 13 odst. 3, byla povinnost jednotlivých zadavatelů „sdružit se“ a uzavřít písemnou smlouvu upravující jejich vzájemná práva a povinnosti.  Jak je uvedeno výše, Úřad v přezkoumávaném případě přihlédl především k zákonu o rozpočtových pravidlech, podle kterého by bylo sdružení zadavatelů, kteří jsou příspěvkovými organizacemi v rozporu s tímto zákonem, neboť by tím došlo k porušení § 33a zákona o rozpočtových pravidlech. Úřad dále dodává, že podle § 15 zákona o rozpočtových pravidlech zajišťují územní samosprávné celky výkon finanční kontroly jím zřízených nebo založených právnických osob a podle § 27 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech provádí kontrolu hospodaření příspěvkové organizace. Podle § 28 odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech hospodaří příspěvková organizace s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Z uvedených ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech vyplývá, že samosprávný celek vykonává kontrolu jím zřízených a založených příspěvkových organizací, nicméně s ohledem na § 28 odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech je zřejmé, že příspěvková organizace hospodaří se svěřeným majetkem sama v souladu se zřizovací listinou a kontrola ve smyslu § 15 a § 27 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech je kontrolou následnou a nejedná se tedy o kontrolu ve smyslu „řízení všech činností příspěvkové organizace“. Zřizovatel příspěvkové organizace tedy není dle zákona o rozpočtových pravidlech oprávněn stanovit povinnosti či závazné postupy v hospodaření jím zřízení subjektů a jeho kontrola nad těmito organizacemi spočívá pouze v následném posouzení jeho činnosti. Hospodaření jednotlivých příspěvkových organizací, což zahrnuje i potřebu zadávání veřejných zakázek, je ponecháno v samostatné gesci těchto subjektů.

72. Postup zadavatelů tak, aby zadávali veřejné zakázky malého rozsahu, které jsou časově, místně a věcně provázané podle zákona jako jeden celek není v předmětném případě právně vynutitelný, neboť zadavatele nelze sankcionovat za to, že nepostupovali způsobem, k němuž nejsou ze zákona povinni a jejichž jednání by bylo v rozporu s ostatními právními předpisy, které jsou povinni dodržovat.

73. Na základě výše uvedeného Úřad uvádí, žezadavatelé sice zadávali veřejné zakázky, které byly prokazatelně časově, místně a věcně provázané, nicméně při jejich zadávání nepostupovali v rozporu se zákonem, když se dobrovolně nesdružili či jinak nespojili s úmyslem zadávat předmětné veřejné zakázky jako „sdružení zadavatelů“ dle § 2 odst. 8 zákona. Vzhledem k tomu, že každý ze tří zadavatelů zadával konkrétní veřejnou zakázku malého rozsahu samostatně a zadavatelé nepostupovali při jejich zadávání dle § 2 odst. 8 zákona ve „sdružení zadavatelů“, nemohlo tak dojít při uzavírání jednotlivých smluv k porušení § 13 odst. 3 zákona. Ani z jiných ustanovení zákona nevyplývá povinnost vzít při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky v úvahu hodnoty souvisejících veřejných zakázek jiných zadavatelů. V daném případě je irelevantní i skutečnost, že se jedná o zadavatele, kteří jsou určitým způsobem propojeni, v konkrétním případě jsou tedy příspěvkovými organizacemi jiného zadavatele, neboť jsou nadále samostatnými právními subjekty, s vlastní právní subjektivitou a vlastním hospodařením a zákon v žádném ustanovení nestanovuje ani takovým zadavatelům povinnost společného zadávání souvisejících veřejných zakázek. Nadto povinnost společného postupu zadavatelů by byla v konkrétním případě v rozporu s jiným právním předpisem, který jsou zadavatelé povinni v rámci své činnosti dodržovat. V souladu s výše uvedenými skutečnostmi a zásadou, že nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá, rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

1. Centrum sociálních služeb Praha, Chelčického 39, 130 00 Praha 3

2. Technická správa komunikací hl. m. Prahy, Řásnovka 770/8, 110 00 Praha 1

3. JUDr. Karel Muzikář, LL.M.(C.J.), Křižovnické nám. 2/193, 110 00 Praha 1

4. BNV Consulting, s.r.o., Melantrichova 970/17b, 110 00 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy