číslo jednací: S169/2010/VZ-13523/2014/511/ABr

• Instance: I.
• Věc: Revitalizace centra města v památkové zóně Roudnice nad Labem
• Účastníci:
  1. město Roudnice nad Labem
  2. EUROVIA CS a. s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 1 písm. a) zákona
• Rok: 2010
• Datum nabytí právní moci: 15. 7. 2014

Č. j.: ÚOHS-S169/2010/VZ-13523/2014/511/ABr

Brno 26. června 2014

Nabylo právní moci dne 15.7.2014

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 4.6.2010 z moci úřední, jehož účastníky jsou

• zadavatel – město Roudnice nad Labem, IČO 00264334, Karlovo nám. 21, 413 21 Roudnice nad Labem,
• vybraný uchazeč – EUROVIA CS a. s., IČO 45274924, Národní třída 10, 113 19 Praha 1,

ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, při stanovení způsobu hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících kritérií a při vlastním hodnocení nabídek uchazečů ve veřejné zakázce „Revitalizace centra města v památkové zóně Roudnice nad Labem“, zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 13.2.2009 pod evidenčním číslem 60028235, na jejíž realizaci zadavatel uzavřel dne 6.5.2009 s uchazečem EUROVIA CS a. s., IČO 45274924, Národní třída 10, 113 19 Praha 1, smlouvu o dílo,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – město Roudnice nad Labem, IČO 00264334, Karlovo nám. 21, 413 21 Roudnice nad Labem – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že porušil ustanovení § 44 odst. 3 písm. f) citovaného zákona ve spojení s § 6 téhož zákona, když zadávací dokumentace na veřejnou zakázku „Revitalizace centra města v památkové zóně Roudnice nad Labem“, zadávanou formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 13.2.2009 pod evidenčním číslem 60028235, neobsahovala způsob hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících kritérií „Celková cenová nabídky vč. DPH“; „Lhůta plnění ve dnech“; „Splatnost ceny díla“; „Záruční podmínky a celková úprava zajištění“, a to konkrétně způsob přidělování bodů podle těchto dílčích hodnotících kritérií; a dále v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Záruční podmínky a celková úprava zajištění“ neuvedl, které konkrétní zajišťovací instituty pokládá pro sebe za výhodnější a které bude hodnotit a jakým způsobem, čímž nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 6.5.2009 uzavřel s vybraným uchazečem EUROVIA CS a. s., IČO 45274924, Národní třída 10, 113 19 Praha 1, smlouvu o dílo.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli – městu Roudnice nad Labem, IČO 00264334, Karlovo nám. 21, 413 21 Roudnice nad Labem – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 50 000,– Kč (padesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

ODŮVODNĚNÍ

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel podnět k přezkoumání úkonů zadavatele – město Roudnice nad Labem, IČO 00264334, Karlovo nám. 21, 413 21 Roudnice nad Labem (dále jen „zadavatel“) – při hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících kritérií ve veřejné zakázce "Revitalizace centra města v památkové zóně Roudnice nad Labem", zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 13.2.2009 pod evidenčním číslem 60028235.

2. Zadavatel v oznámení o zakázce stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 42 857 142,- Kč bez DPH.

3. Na základě podnětu si Úřad vyžádal dokumentaci o předmětné veřejné zakázce. Zadavatel v rámci prošetřování podnětu, který Úřad evidoval pod sp. zn. P562/2009, zaslal dne 22.10.2009 vyjádření, ve kterém uvádí, že hodnotící kritérium „Záruční podmínky a celková úprava zajištění“ z hlediska lingvistického znamená, že předmětem hodnocení budou nejen záruční podmínky, ale i jiné nástroje zajištění. V této souvislosti zadavatel odkázal na bod 1.9.3 písm. f) zadávací dokumentace, kde jsou jednotlivé nástroje celkové úpravy zajištění vyjmenovány. Z toho důvodu zadavatel zastával názor, že postupoval zcela v intencích zadávací dokumentace, když nepřidělil za záruční podmínky maximálně možné bodové ohodnocení určené pro celé hodnotící kritérium. Vyjádření zadavatele je součástí správního spisu sp. zn. S169/2010/VZ.

4. Z dokumentace o předmětné veřejné zakázce dále Úřad zjistil, že ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel šest nabídek. Podle zápisu z jednání hodnotící komise o otevírání obálek ze dne 12.3.2009 jeden uchazeč neprokázal technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona, a proto byla jeho nabídka vyřazena. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek označené jako protokol z jednání hodnotící komise ze dne 12.3.2009, resp. z tabulek hodnotícího systému, které jsou přílohou protokolu, vyplývá, že jako nejvýhodnější se umístila nabídka uchazeče EUROVIA CS a. s., IČO 45274924, Národní třída 10, 113 19, Praha 1, (dále jen „EUROVIA“).

5. Zadavatel se ztotožnil se závěry hodnotící komise a dne 13.3.2009 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky předložené uchazečem EUROVIA a zaslal rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky uchazečům, kteří nebyli vyloučeni ze zadávacího řízení.

6. Na realizaci předmětné veřejné zakázky zadavatel uzavřel dne 6.5.2009 smlouvu o dílo s uchazečem EUROVIA.

II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

7. Po přezkoumání předložené dokumentace získal Úřad pochybnosti, zda úkony učiněné zadavatelem jsou v souladu se zákonem, a proto zahájil z moci úřední správní řízení ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona při stanovení dílčích kritérií ekonomické výhodnosti nabídek, způsobu hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií a při vlastním hodnocení nabídek uchazečů v předmětné veřejné zakázce.

8. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

o zadavatel,

o vybraný uchazeč – EUROVIA.

9. Zahájení správního řízení Úřad oznámil účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S169/2010/VZ-7525/2010/520/ABr ze dne 4.6.2010, ve kterém Úřad vyjádřil pochybnosti o tom, zda zadavatel při stanovení dílčích kritérií ekonomické výhodnosti nabídek, způsobu hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií a při vlastním hodnocení nabídek uchazečů ve veřejné zakázce postupoval v souladu se zákonem. Usnesením č. j. ÚOHS-S169/2010/VZ-7776/2010/520/ABr ze dne 4.6.2010 Úřad stanovil účastníkům správního řízení lhůtu, ve které byli podle § 36 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněni vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu, ve které se podle § 36 odst. 3 správního řádu mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

10. Zadavatel se ke skutečnostem uvedeným v oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-S169/2010/VZ-7525/2010/520/ABr ze dne 4.6.2010 vyjádřil dopisem ze dne 11.6.2010, ve kterém navrhl výslech svědků, členů hodnotící komise, kteří by měli vyvrátit připomínky, které byly vzneseny a které nebyly podle názoru Úřadu objasněny z obsahu zadávací dokumentace. Dále zadavatel navrhl výslech svědků, členů představenstva vybraného uchazeče, kteří by měli vypovídat, jakým způsobem pochopili namítané sporné body zadávací dokumentace.

Rozhodnutí Úřadu č.j. ÚOHS-S169/2010/VZ-8695/2010/ABr

11. Dne 20.9.2010 Úřad podle ustanovení § 112 zákona rozhodl, že zadavatel se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 44 odst. 3 písm. f) zákona a § 6 zákona, neboť v zadávací dokumentaci nestanovil způsob hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících kritérií, tj. přidělování bodů podle hodnotících kritérií za rozmezí údajů z nabídek, dále postup stanovený v ustanovení § 78 odst. 4 zákona v návaznosti na § 6 zákona tím, že stanovil dílčí hodnotící kritérium „Záruční podmínky a celková úprava zajištění“ způsobem, který zadavateli při hodnocení nabídek neumožnil dodržet zásadu transparentnosti a dále postup stanovený v ustanovení § 80 odst. 1 zákona v návaznosti na § 6 zákona, když nepostupoval transparentním způsobem a do protokolu z jednání hodnotící komise o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.3.2009 neuvedl údaje o tom, jak byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Záruční podmínky a celková úprava zajištění“ a uložil zadavateli pokutu ve výši 70 000,- Kč

Rozhodnutí o rozkladu č.j. ÚOHS-R165/2010/VZ-362/2011/310/EKu

12. Proti rozhodnutí Úřadu č.j. ÚOHS-S169/2010/VZ-8695/2010/ABr ze dne 20.9.2010 (dále jen „napadené rozhodnutí“) podal navrhovatel dne 1.11.2010 rozklad, který byl Úřadu doručen dne 2.11.2010.

13. Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „předseda Úřadu“) rozhodnutím č. j. ÚOHS-R165/2010/VZ-362/2011/310/EKu ze dne 11.1.2011 dle ustanovení § 152 odst. 5 písm. a) v návaznosti na ustanovení § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu potvrdil výrok I. rozhodnutí č. j. ÚOHS-S169/2010/VZ-8695/2010/ABr ze dne 20.9.2010 a výrok II. napadeného rozhodnutí změnil tak, že snížil pokutu ve výši 70 000,- Kč na 50 000,- Kč.

14. Předseda Úřadu ve svém rozhodnutí mimo jiné uvedl, že zadavatel skutečně porušil ustanovení § 44 odst. 3 písm. f) zákona, § 78 odst. 4 zákona a § 80 odst. 1 zákona v návaznosti na § 6 zákona, přičemž tyto postupy mohly podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a následně s netransparentně a diskriminačně vybraným uchazečem uzavřel dne 6.5.2009 smlouvu o dílo.

15. Vzhledem k tomu, že rozpočet zadavatele na rok 2010 byl již v době vydání rozhodnutí schodkovým, rozhodl o snížení pokuty.

Rozsudek Krajského soudu v Brně sp.zn. 62 Af 19/2011

16. Zadavatel uplatnil u Krajského soudu v Brně (dále jen „Krajský soud“) žalobu, jíž se domáhal zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R165/2010/VZ-362/2011/310/EKu ze dne 11.1.2011. Krajský soud zrušil rozsudkem č.j. 62Af 19/2011-116 ze dne 2.8.2012 citované rozhodnutí předsedy Úřadu o rozkladu.

17. Krajský soud v odůvodnění svého rozhodnutí mimo jiné uvedl, že neshledal pochybení Úřadu v postupu, při němž Úřad neprovedl důkaz prostřednictvím výslechu žalobcem navrhovaných svědků z důvodu, že rozhodující je samotný text zadávací dokumentace.

18. Krajský soud dále shledal, že žalobce zadával veřejnou zakázku podle základního kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, a proto odmítl jakožto účelovou veškerou argumentaci žalobce, že Úřad řádně nezjistil, že základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky byla ekonomická výhodnost nabídky. Krajský soud argumentoval, že nebýt volby tohoto základní hodnotícího kritéria, nestanovoval by žalobce dílčí hodnotící kritéria.

19. Krajský soud však shledal pochybení Úřadu spočívající v nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o rozkladu ve spojení s napadeným rozhodnutím Úřadu. Dle Krajského soudu jsou v napadeném rozhodnutí v souvislosti se stanovením dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení uvedena dvě pochybení, z odůvodnění však není patrno, čím konkrétně se měl žalobce těchto dvou pochybení dopustit, resp. neplyne z něj, že se jedná o dvě samostatná pochybení, tedy že pochybení spočívající v tom, že žalobce v zadávací dokumentaci nestanovil způsob hodnocení nabídek podle dílčích kritérií, tj. přidělování bodů podle hodnotících kritérií za rozmezí údajů z nabídek, je pochybením jiným, než pochybení, jež mělo spočívat v tom, že žalobce vymezil dílčí hodnotící kritérium „Záruční podmínky a celková úprava zajištění“ nedostatečně. Žalobci dal tedy Krajský soud zapravdu v tom, že v tomto ohledu trpí napadené rozhodnutí nepřezkoumatelností. Není z něj totiž najisto postaveno, kolika skutků, v nichž Úřad spatřuje porušení zákona, se žalobce nedostatečně vymezeným způsobem hodnocení v zadávací dokumentaci měl dopustit. Z výroku plyne, že se mělo jednat o skutky dva, z odůvodnění naopak může plynout, že skutek spočívající v nedostatečném vymezení dílčího hodnotícího kritéria „Záruční podmínky a celková úprava zajištěn“ je součástí skutku, kterým žalobce v zadávací dokumentaci nestanovil způsob hodnocení nabídek podle dílčích kritérií, tedy že ve skutečnosti se jedná o jeden skutek.

20. Obdobné pochybení Úřadu shledal Krajský soud i v souvislosti s vymezením skutku dle části II, bodu 17, písm. b) tohoto rozhodnutí ve vztahu ke skutku dle písm. c) tohoto bodu. Přestože každé z těchto pochybení zadavatele bylo Úřadem odůvodněno porušením jiného ustanovení zákona a přestože výrok napadeného rozhodnutí tato dvě pochybení [v pořadí b) a c)] podává coby dva samostatné skutky, z odůvodnění dle Krajského soudu plyne, že druhým skutkem měl žalobce založit stav, který byl podstatou třetího skutku, konkrétně druhý skutek měl spočívat v tom, že žalobce založil stav, v rámci něhož nebylo možno při hodnocení nabídek postupovat transparentně, a třetí skutek měl spočívat v tom, že žalobce při hodnocení nabídek transparentně nepostupoval.

21. Krajský soud tedy shledal napadené rozhodnutí nepřezkoumatelným pro jeho nesrozumitelnost, neboť z kontextu výroku a odůvodnění napadeného rozhodnutí není najisto postaveno, kolika skutků se žalobce vlastně dopustil (zda jednoho, dvou nebo tří) a rozhodnutí o rozkladu tento nedostatek nezhojilo. Není-li najisto postaven počet jednotlivých skutků a jejich přesná identifikace samostatnými a vzájemně oddělitelnými skutkovými větami, nelze na to navázat jakoukoli úvahou v tom směru, kolika deliktů se žalobce uvedenými skutky vlastně dopustil. Tato úvaha by se nutně měla promítnout v konstrukci výrokové části rozhodnutí ve věci, ale též v odůvodnění výše pokuty za použití absorpční zásady.

22. Rozhodnutí o rozkladu bylo tedy Krajským soudem pro vady řízení podle § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zrušeno, a věc byla vrácena k dalšímu řízení.

Řízení o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem

23. Vzhledem k tomu, že Úřad s rozhodnutím Krajského soudu nesouhlasil, podal proti jeho rozsudku dne 17.8.2012 kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Nejvyšší správní soud o této kasační stížnosti rozhodl dne 22.11.2012 rozsudkem č. j. 7 Afs 72/2012-45, v němž dospěl k závěru, že kasační stížnost není opodstatněná.

24. Nejvyšší správní soud se s hodnocením Krajského soudu ztotožnil. Vnitřní rozpornost napadeného rozhodnutí (a v důsledku toho i rozhodnutí o rozkladu) plyne dle jeho názoru již ze samotných výroků napadeného rozhodnutí. Oddělení jednotlivých skutkových vět (l.a., I.b. a l.c.), a také některé tomu odpovídající pasáže odůvodnění sice mohou nasvědčovat tomu, že Úřad, resp. jeho předseda, posuzovali jednání zadavatele jako tři samostatné skutky, nicméně tento závěr nepovažuje Nejvyšší správní soud za jednoznačný, neboť ze samotné formulace výroků I. i II. a částečně i z odůvodnění napadeného rozhodnutí totiž může zároveň plynout i závěr opačný.

25. Pokud by úmyslem Úřadu skutečně bylo kvalifikovat pochybení l.a., I.b. a l.c. jako zcela samostatné skutky, musel by v rozhodnutí hovořit o spáchání správních deliktů v množném čísle, nikoliv pouze o správním deliktu, jak Úřad činí ve výroku I. a II. napadeného rozhodnutí. Dle Nejvyššího správního soudu skutečnosti, že Úřad kvalifikoval pochybení zadavatele jako jediný skutek, nasvědčuje i odůvodnění uložení pokuty, neboť platí, že spáchání více správních deliktů by se mělo projevit v užití absorpční zásady při určování její výše. V odůvodnění výše pokuty však zcela chybí zmínka o tom, že by tímto způsobem bylo postupováno a že by například bylo přihlíženo k tomu, že žalobce spáchal více správních deliktů.

26. Dále se Nejvyšší správní soud ztotožňuje se závěry Krajského soudu v tom smyslu, že struktura odůvodnění napadeného rozhodnutí, stejně jako skutková provázanost pochybení l.a., I.b. a l.c., je matoucí, přičemž tyto shora popsané skutečnosti svědčí ve prospěch závěru o tom, že pochybení l.a., I.b. a l.c. byla dohromady Úřadem posuzována jako jediný správní delikt. Proti tomu však stojí jasné strukturování výroku I., vzbuzující dojem, že zadavatel spáchal tři samostatné skutky, tedy tři samostatné správní delikty.

27. Nejvyšší správní soud pak napadené rozhodnutí ve spojení s rozhodnutím o rozkladu považoval za vnitřně rozporné, nejednoznačné, a tudíž nesrozumitelné, co do hodnocení počtu spáchaných skutků. Závěr Krajského soudu o tom, že napadené rozhodnutí a rozhodnutí o rozkladu trpí v tomto rozsahu nepřezkoumatelností, proto Nejvyšší správní soud považuje za správný. Nejvyšší správní soud tedy kasační stížnost zamítl.

Rozhodnutí předsedy Úřadu po vrácení věci Krajským soudem

28. Podle § 78 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, je předseda Úřadu v dalším řízení vázán právním názorem Krajského soudu vyjádřeným v jeho rozsudku ze dne 2.8.2012 č. j. 62 Af 19/2011-116 a právním názorem Nejvyššího správního soudu uvedeným v jeho rozsudku ze dne 22. 11. 2012 č. j. 7 Afs 72/2012-45.

29. Dne 3. června 2013 vydal předseda Úřadu rozhodnutí č. j. ÚOHS-S165/2010/VZ-10200/2013/310/BVí (dále jen „rozhodnutí předsedy Úřadu“) v němž zrušil rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S169/2010/VZ-8695/2010/520/ABr ze dne 20.9.2010 a věc vrátil k novému projednání, a to z toho důvodu, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné.

30. V odůvodnění tohoto rozhodnutí předseda Úřadu uvedl, že zjištěná nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí spočívá v jeho nesrozumitelnosti, v jejímž důsledku není postaveno na jisto, kolika skutků se zadavatel při zadávání veřejné zakázky dopustil, a zda každý z nich naplňuje znaky samostatného správního deliktu.

31. Z toho důvodu stanovil, že je nezbytné, aby Úřad v novém rozhodnutí provedl přesnou identifikaci všech jednání zadavatele, která jsou v rozporu se zákonem, tedy všech skutků, a aby určil, které skutky představují správní delikty, a v kterých případech se jedná o následky těchto deliktů, které mohou představovat přitěžující okolnosti v rámci úvah Úřadu o výši výměry pokuty ukládané za spáchání těchto správních deliktů dle § 121 odst. 2 zákona. Současně uložil Úřadu popsat ve výroku nového rozhodnutí správní delikty zadavatele srozumitelným způsobem, za pomoci samostatných a vzájemně oddělitelných skutkových vět a ke každému deliktu uvést patřičné a jednoznačné odůvodnění tak, aby i z odůvodnění bylo jasné, kolika deliktů se měl zadavatel dopustit.

32. Pro případ, že by Úřad shledal, že se zadavatel dopustil spáchání více správních deliktů podle zákona, uložil Úřadu použít analogie legis trestního práva, která je pro správní trestání přípustná a s otázkou souběhu správních deliktů se následně vypořádat i v rámci ukládání pokuty za jejich spáchání, neboť pak je Úřad povinen při ukládání pokuty uplatnit zásadu absorpce. Podstata této zásady tkví v „absorpci sazeb“, kdy přísnější trest pohlcuje mírnější. Sbíhající se delikty jsou tak postiženy pouze trestem stanoveným pro nejtěžší z nich, což při stejných sazbách pokut znamená, že správní orgán posoudí závažnost deliktu a úhrnný trest uloží podle sazby za nejzávažnější z těchto deliktů. Skutečnost, že se zadavatel dopustil spáchání více správních deliktů dle zákona, by měl Úřad zohlednit jakožto přitěžující okolnost.

Pokračování správního řízení

33. Dopisem č.j. ÚOHS-S169/2010/VZ-23551/2013/511/ABr ze dne 9.12.2013 Úřad oznámil účastníkům řízení, že pokračuje ve správním řízení. Usnesením č.j. ÚOHS-S169/2010/VZ-23552/2013/511/ABr z téhož dne pak stanovil účastníkům řízení (společnosti EUROVIA prostřednictvím právního zástupce JUDr. Vladimíra Formánka, advokáta, Pařížská 538/198, 400 01 Ústí nad Labem), mimo jiné lhůtu, ve které byli podle správního řádu oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zároveň byla tímtéž usnesením zadavateli určena lhůta k zaslání dokumentace o předmětné veřejné zakázce.

34. Na základě usnesení č.j. ÚOHS-S169/2010/VZ-23552/2013/511/ABr ze dne 9.12.2013 obdržel Úřad dokumentaci o veřejné zakázce dne 12.12.2013.

35. Dne 11.12.2013 Úřad obdržel podání právního zástupce vybraného uchazeče EUROVIA, JUDr. Vladimíra Formánka, advokáta, Pařížská 538/198, 400 01 Ústí nad Labem, ze kterého vyplývá, že novým právním zástupcem vybraného uchazeče je nyní Mgr. Ing. Jiří Vogeltanz, advokát, Advokátní kancelář HUBÍNEK a VOGELTANZ, Veverkova 2707/1, 301 00 Plzeň, který přípisem ze dne 13.1.2014 sdělil, že společnost EUROVIA nezamýšlí podat v předmětném řízení vyjádření. Přípisem ze dne 27. ledna 2014 Mgr. Ing. Jiří Vogeltanz sdělil, že vzhledem k tomu, že neobdržel dosud plnou moc, má být doručováno přímo na adresu vybraného uchazeče.

36. Vzhledem k tomu, že s ohledem na právě uvedené není na jisto postavené, zda přípis č.j. ÚOHS-S169/2010/VZ-23551/2013/511/ABr ze dne 9.12.2013 a usnesení č.j. ÚOHS-S169/2010/VZ-23552/2013/511/ABr z téhož dne byly společnosti EUROVIA skutečně doručeny, zaslal Úřad tomuto účastníkovi oznámení o pokračování v řízení přípisem č.j. ÚOHS-S169/2010/VZ-1870/2014/511/ABr ze dne 28.1.2014 a současně stanovil účastníkům řízení usnesením č.j. ÚOHS-S169/2010/VZ-1869/2014/511/ABr z téhož dne nové lhůty k navržení důkazů a podání jiných návrhů, vyjádření stanoviska a vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

37. Účastníci řízení nezaslali ve lhůtách stanovených usnesením č.j. ÚOHS-S169/2010/VZ-1869/2014/511/ABr ze dne 28.1.2014 žádné vyjádření.

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

38. Úřad především konstatuje, že podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu je Úřad ve svém novém projednání předmětné věci vázán právním názorem uvedeným v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-S165/2010/VZ-10200/2013/310/BVí ze dne 3. června 2013 a v návaznosti na to právními závěry Krajského soudu vyjádřenými v jeho rozsudku ze dne 2.8.2012 č. j. 62 Af 19/2011-116 a právními závěry Nejvyššího správního soudu vyslovenými v jeho rozsudku ze dne 22.11.2012 č. j. 7 Afs 72/2012-45.

39. Úřad přezkoumal na základě § 112 zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména zadávací dokumentace, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že porušil ustanovení § 44 odst. 3 písm. f) zákona ve spojení s § 6 zákona, když zadávací dokumentace na předmětnou veřejnou zakázku neobsahovala způsob hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících kritérií „Celková cenová nabídky vč. DPH“; „Lhůta plnění ve dnech“; „Splatnost ceny díla“; „Záruční podmínky a celková úprava zajištění“, a to konkrétně způsob přidělování bodů podle těchto dílčích hodnotících kritérií; a dále v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Záruční podmínky a celková úprava zajištění“ neuvedl, které konkrétní zajišťovací instituty pokládá pro sebe za výhodnější a které bude hodnotit a jakým způsobem, čímž nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 6.5.2009 uzavřel s vybraným uchazečem EUROVIA smlouvu o dílo. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

40. Zadávací dokumentace musí podle § 44 odst. 3 písm. f) zákona obsahovat způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.

41. Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

K stanovení způsobu hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících kritérií v zadávací dokumentaci

42. Zadavatel v zadávací dokumentaci v bodě 1.8. Kritéria hodnocení nabídek uvedl, že „kritéria jsou seřazena do čtyř skupin. V prvé skupině je hodnocena celková nabídková cena vč. DPH, ve druhé záruční podmínky a celková úprava zajištění a ve třetí skupině splatnost ceny díla. Bodové váhy hodnotících kritérií jsou stanoveny tak, aby ideální uchazeč mohl získat až 1000 bodů (100 %) z hodnocení všech skupin hodnotících kritérií. Tyto bodové váhy jsou určeny jednak komparativně (kdy potřebné body budou přiděleny porovnáním cen v nabídkách a kdy nulové hodnocení znamená nejméně výhodnou nabídku) a jednak absolutně (kdy je bodové hodnocení určeno např. splněním či nesplněním požadavku či např. technickou úrovní navrženého řešení, kdy nulové hodnocení znamená skutečnou nevhodnost dotyčné části nabídky). Neuvedení odpovědi či nezadání požadovaného údaje má za následek nulové hodnocení příslušných kritérií.

Bodové váhy hodnotících kritérií a dílčích kritérií

Hodnocení váha v %

1. Celková nabídková cena vč. DPH 0-450 bodů váha 45 %

2. Lhůta plnění ve dnech 0-200 bodů váha 20 %

3. Záruční podmínky a celková úprava zajištění 0-200 bodů váha 20 %

4. Splatnost ceny díla 0-150 bodů váha 15 %

Maximální možný bodový zisk pro uchazeče až 1000 bodů až 100 %

Záruční podmínky a celková úprava zajištění - zadavatel požaduje, aby délka záruční lhůty na jakost dodávky jako celek i její jednotlivé části byla minimálně 24 měsíců. Maximální uznatelná délka této záruční lhůty je 120 měsíců. (tj. všechny nabídky obsahující 120 a více měsíců obdrží v rámci tohoto dílčího kritéria 200 bodů).Pokud uchazeč uvede na některé komponenty dodávky kratší záruční lhůtu, bude zadavatelem do hodnocení zahrnuta tato kratší lhůta“.

43. V rámci části zadávací dokumentace vymezující obchodní podmínky zadavatel uvedl, že „splatnost daňových dokladů odsouhlasených pověřeným pracovníkem zadavatele bude min. 21 dní od data jejich doručení zadavateli. Splatnost je jednou z hodnotících kritérií a je stanovena jako minimální“.

44. Ve vztahu k dílčímu hodnotícímu kritériu „Lhůta plnění ve dnech“ zadavatel v zadávací dokumentaci pro veřejnou zakázku pouze uvedl, že „předběžně předpokládá délku realizace veřejné zakázky nanejvýš do 1. 3. 2010“.

45. Dále v zadávací dokumentaci v bodě 1.9.3. Všeobecné smluvní podmínky zadavatel mimo jiné uvedl, že „návrh smlouvy musí obsahovat a) předmět díla, b) dobu plnění, c) cenu díla, d) návrh platebních podmínek, e) záruku za dílo s minimální záruční dobou 36 měsíců, když běh záruční doby počne dnem předání posledního z dílčích úkonů předmětu zakázky spolu s uvedením lhůty k posouzení oprávněnosti vad a termínu jejich odstranění, f) pokuty, sankce a ostatní ustanovení o celkovém zajištění akce“.

46. K stanovení způsobu hodnocení nabídek podle dílčích kritérií Úřad uvádí, že podle dříve platného zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů byl způsob hodnocení nabídek částečně specifikován v prováděcí vyhlášce č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické vhodnosti ve znění pozdějších předpisů, kde byla uvedena bodovací stupnice a způsob hodnocení nabídek zejm. u číselně vyjádřitelných dílčích kritérií. Protože zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, postup hodnocení nabídek neupravuje, ani tento postup není upraven vyhláškou, je zadavatel podle § 44 odst. 3 písm. f) zákona povinen stanovit způsob hodnocení v zadávací dokumentaci, a to z hlediska způsobu přidělování počtu bodů.

47. Ze způsobu hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících kritérií, kdy „bodové váhy hodnotících kritérií jsou stanoveny tak, aby ideální uchazeč mohl získat až 1000 bodů (100 %) z hodnocení všech skupin hodnotících kritérií a že tyto bodové váhy jsou určeny jednak komparativně (kdy potřebné body budou přiděleny porovnáním cen v nabídkách a kdy nulové hodnocení znamená nejméně výhodnou nabídku) a jednak absolutně (kdy je bodové hodnocení určeno např. splněním či nesplněním požadavku či např. technickou úrovní navrženého řešení, kdy nulové hodnocení znamená skutečnou nevhodnost dotyčné části nabídky a že neuvedení odpovědi či nezadání požadovaného údaje má za následek nulové hodnocení příslušných kritérií“, podle názoru Úřadu nevyplývá, zda bude při hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících kritérií přidělovat body podle výše hodnot uvedených v nabídkách [ tj. podle zásad matematické logiky a přímé či nepřímé úměry, kdy výhodnost určitého dílčího kritéria se přímo či nepřímo (podle charakteru takového kritéria) úměrně odrazí ve výši přidělených bodů, např. nabídka s záruční dobou o 10 % kratší než jiná srovnávaná nabídka obdrží o 10 % bodů méně než srovnávaná nabídka, apod.] a nebo zda bude určitý počet bodů přidělovat za rozmezí hodnot z nabídek nebo podle pořadí nabídnutých hodnot apod.

48. Ze zadávací dokumentace lze podle názoru Úřadu dospět k závěru, že zadavatel hodlal přidělovat nulové hodnoty (viz dikce „nulové hodnocení znamená nejméně výhodnou nabídku“ a „nulové hodnocení znamená skutečnou nevhodnost dotyčné části nabídky a neuvedení odpovědi či nezadání požadovaného údaje má za následek nulové hodnocení příslušných kritérií“) nabídkám s nejméně výhodnou hodnotou dílčího kritéria a nabídkám s chybějící hodnotou dílčího kritéria nebo s hodnotou pro zadavatele nevhodnou.

49. Na nevhodnost určité hodnoty dílčího hodnotícího kritéria„Splatnost ceny díla“ pro zadavatele lze podle názoru Úřadu usuzovat např. z ustanovení bodu 1.9.1 zadávací dokumentace, ve kterém zadavatel uvedl, že „splatnost daňových dokladů odsouhlasených pověřeným pracovníkem zadavatele bude min. 21 dní od data jejich doručení zadavateli. Splatnost je jedním z hodnotících kritérií a je stanovena jako minimální“.

50. Jestliže zadavatel stanovil v oznámení o zakázce v bodě II. 3) Doba trvání zakázky „termín zahájení 01.04.2009, termín dokončení 01.03.2010“ a v zadávací dokumentaci v bodě 1.4 Místo a termín plnění zadávací dokumentaci uvedl, že „termín realizace je hodnotícím kritériem a že zadavatel předpokládaná délku realizace zakázky nejvýš do 1.3.2010“, lze z toho podle názoru Úřadu zjistit mezní hodnotu dílčího hodnotícího kritéria „Lhůta plnění ve dnech“, a to maximální délku plnění požadovanou zadavatelem.

51. Určení údaje, který má pro zadavatele význam, lze spatřovat rovněž v dikci „délka záruční lhůty na jakost dodávky jako celek i její jednotlivé části byla minimálně 24 měsíců. Maximální uznatelná délka této záruční lhůty je 120 měsíců. (tj. všechny nabídky obsahující 120 a více měsíců obdrží v rámci tohoto dílčího kritéria 200 bodů).Pokud uchazeč uvede na některé komponenty dodávky kratší záruční lhůtu, bude zadavatelem do hodnocení zahrnuta tato kratší lhůta“, což jsou požadavky, které lze podle názoru Úřadu považovat za součást dílčího hodnotícího kritéria „Záruční podmínky a celková úprava zajištění“.

52. Jestliže maximální počet bodů za celé toto dílčí hodnotící kritérium „Záruční podmínky a celková úprava zajištění“ činí 200 bodů, z dikce (tj. všechny nabídky obsahující záruční dobu 120 a více měsíců obdrží v rámci tohoto dílčího kritéria 200 bodů) by podle názoru Úřadu bylo možné vyvodit, že předmětem dílčího hodnotícího kritéria „Záruční podmínky a celková úprava zajištění“ je jen délka záruční doby a nic jiného. Nelze tak podle názoru Úřadu odhadovat, jaké údaje z nabídek měl zadavatel v úmyslu hodnotit v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria.

53. Zadavatel sice v zadávací dokumentaci v bodě 1.9.3. Všeobecné smluvní podmínky zadavatele mimo jiné uvedl, že „návrh smlouvy musí obsahovat a) předmět díla, b) dobu plnění, c) cenu díla, d) návrh platebních podmínek, e) záruku za dílo s minimální záruční dobou 36 měsíců, když běh záruční doby počne dnem předání posledního z dílčích úkonů předmětu zakázky spolu s uvedením lhůty k posouzení oprávněnosti vad a termínu jejich odstranění, f) pokuty, sankce a ostatní ustanovení o celkovém zajištění akce“, neuvedl, že pokuty a právní instituty zajištění akce budou předmětem hodnocení a jaký význam pro zadavatele budou mít (např. stanovením dílčích vah subkritérií apod.)

54. Úřad dále uvádí, že pojem „záruka za jakost“ byl upraven v ustanovení § 429 a násl. a § 560 a násl. zákona č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník, ve znění účinném v době zahájení předmětného zadávacího řízení (dále jen „obch. z.“), takže uchazeči mohli mít částečně určitou představu, co bude předmětem části hodnotícího kritéria „Záruční podmínky a celková úprava zajištění“.

55. K části hodnotícího kritéria „celková úprava zajištění“ Úřad uvádí, že údaje, které budou předmětem hodnocení, zadavatel v zadávací dokumentaci nikde neurčil. Pojem zajištění závazků byl sice obecně upraven v oddílu pátém § 544 a násl. zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník, ve znění účinném v době zahájení předmětného zadávacího řízení (dále jen „obč. z.“) a pro obchodní vztahy ještě v obch. z., a to v díle VI. Zajištění závazku, § 300 a násl., jedná se však o institut značně různorodý, zahrnující zástavní právo, smluvní pokuty, ručení, bankovní záruku, výhradu vlastnického práva k vznikajícímu dílu atd. Uchazeči tedy nemohli mít dostatečnou představu, který ze zajišťovacích instrumentů má pro zadavatele větší význam a jaká je jeho důležitost pro zadavatele.

56. K zajišťovacímu instrumentu, kterým byla podle rozhodné právní úpravy i smluvní pokuta, Úřad uvádí, že smluvní pokuta může obecně sloužit k zajištění plnění různých závazků, např. závazek provést dílo včas, bez drobných vad a nedodělků, odstranit vadu plnění (reklamace) v dohodnuté (předem stanovené) lhůtě apod. Konstrukce její výše může být různá, např. pevnou částkou, procentuální částkou z opožděného plnění, procentuální částkou z vadného plnění apod. Jestliže zadavatel neurčí předem, jaké závazky upřednostňuje zajistit smluvní pokutou, nelze vyloučit, že uchazeči budou mít různé představy o důležitosti jednotlivých aspektů plnění (termín plnění vázaný na čerpaní dotace apod.), a nebudou proto předem moci přizpůsobit svou nabídku potřebám zadavatele. Při postupu zadavatele, kdy zadavatel neurčí předem, jaké smluvní pokuty bude hodnotit, může vzniknout i situace, že uchazeči navrhnou konstrukci smluvních pokut, které budou neporovnatelné.

57. Z uvedeného vyplývá, že zadavatel nevymezil předem dostatečně určitě, co bude předmětem (obsahem) dílčího hodnotícího kritéria „Záruční podmínky a celková úprava zajištění“ tj. neuvedl, které sankce z nabídek v rámci tohoto kritéria bude hodnotit, zda požaduje „bankovní záruku“ jaký význam tyto subkritéria pro něho budou mít a jakým způsobem a za jaké hodnoty z nabídek bude přidělovat body, tedy neurčil způsob hodnocení nabídek podle tohoto dílčího kritéria.

58. Jestliže zadavatel v zadávací dokumentaci u některých dílčích hodnotících kritérií sice uvedl, které mezní hodnoty jsou pro něho nevhodné, nebo které pro něho nemají význam a kolik minimálně až maximálně bodů bude v daném dílčím kritériu přidělovat a jaké váhy jednotlivá dílčí hodnotící kritéria mají, ale současně neuvedl předem jakou výši bodů bude přidělovat při hodnocení nabídek podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií ve vztahu k hodnotám uvedeným v nabídkách, a jestliže v případě dílčího hodnotícího kritéria „Záruční podmínky a celková úprava zajištění“ neuvedl, co je obsahem tohoto hodnotícího kritéria, Úřad dospěl k závěru, že zadavatel neurčil způsob hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících kritérií transparentně.

59. V důsledku tohoto postupu zadavatele tak uchazeči nemohli předem vědět, jak koncipovat svoje nabídky, aby při hodnocení podle jednotlivých dílčích kritérií byli co nejúspěšnější, což mohlo ovlivnit jejich pořadí při hodnocení.

60. Úřad proto konstatuje, že zadavatel shora popsaným způsobem porušil ustanovení § 44 odst. 3 písm. f) zákona a § 6 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, jelikož v důsledku tohoto porušení neobsahuje ani zpráva o posouzení a hodnocení nabídek označená jako protokol z jednání hodnotící komise ze dne 12.3.2009 relevantní údaje a hodnoty, které byly předmětem hodnocení.

61. Protože z hodnocení nabídek podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií nelze zjistit, jaké hodnoty z nabídek hodnotící komise vlastně posuzovala a jakou úvahou vůbec k přidělenému počtu bodů dospěla, neodůvodnila tím řádně a transparentně způsob hodnocení nabídek ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, resp. v protokolu z jednání ze dne 12.3.2009, což je přímým následkem netransparentního vymezení způsobu hodnocení nabídek v zadávací dokumentaci, resp. toto porušení založilo stav, v rámci něhož nebylo možno při hodnocení nabídek postupovat transparentně.

62. Vzhledem k tomu, že smlouva o dílo již byla uzavřena a vzhledem k tomu, že se zadavatel dopustil závažného porušení zákona při stanovení způsobu hodnocení nabídek, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

IV. ULOŽENÍ POKUTY

63. Podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

64. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona za správní delikt se uloží pokuta do 5 % ceny zakázky, nebo do 10 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

65. V šetřeném případě se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že porušil ustanovení § 44 odst. 3 písm. f) zákona ve spojení s § 6 zákona, když zadávací dokumentace na předmětnou veřejnou zakázku neobsahovala způsob hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících kritérií „Celková cenová nabídky vč. DPH“; „Lhůta plnění ve dnech“; „Splatnost ceny díla“; „Záruční podmínky a celková úprava zajištění“, a to konkrétně způsob přidělování bodů podle těchto dílčích hodnotících kritérií; a dále v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Záruční podmínky a celková úprava zajištění“ neuvedl, které konkrétní zajišťovací instituty pokládá pro sebe za výhodnější a které bude hodnotit a jakým způsobem, čímž nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 6.5.2009 uzavřel s vybraným uchazečem EUROVIA smlouvu o dílo.

66. Podle ustanovení § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

67. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání výše uvedeného správního deliktu dozvěděl na základě obdržené dokumentace o veřejné zakázce zaslané Úřadu na základě podnětu, který Úřad obdržel dne 23.10.2009. K uzavření smlouvy s vybraným uchazečem došlo dne 6.5.2009. K zahájení správního řízení došlo na základě oznámení účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S169/2010/VZ-7525/2010/520/ABr ze dne 4.6.2010. Z uvedených údajů vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

68. Úřad konstatuje, že v šetřeném případě bylo možné uložit sankci podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona za správní delikt spočívající v nesplnění povinnosti stanovit způsob hodnocení nabídek v zadávací dokumentaci, která je uvedena v 44 odst. 3 písm. f) zákona, v návaznosti na § 6 zákona.

69. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu, činí podle smlouvy o dílo ze dne 6.5.2009 celkem 47 575 220,40 Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (5 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí po zaokrouhlení částku ve výši 2 378 761,- Kč.

70. Podle ustanovení § 121 odst. 2 zákona Úřad při určení výměry pokuty zadavateli přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

71. Při stanovení výše pokuty vzal Úřad v úvahu tu skutečnost, že zadavatel v zadávací dokumentaci dostatečně určitě nestanovil způsob hodnocení nabídek podle všech čtyř dílčích hodnotících kritérií. Důsledkem tohoto postupu je, že hodnotící komise při hodnocení nabídek ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, resp. v protokolu z jednání ze dne 12.3.2009, nemohla postupovat transparentně, když neměla dopředu stanoveno, jak má přidělovat body podle údajů z nabídek (zda podle pořadí nebo skupin údajů atd.) k čemuž Úřad přihlédl jako k přitěžující okolnosti při stanovení výše pokuty za tento správní delikt.

72. Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl jako k polehčující okolnosti k tomu, že zadavatel zcela nerezignoval na stanovení způsobu hodnocení nabídek, když se v zadávací dokumentaci snažil aspoň u některých dílčích hodnotících kritérií vymezit maximální a minimální hodnoty, které pro něho mají význam, např. v případě záruční lhůty, splatnosti ceny díla apod.

73. Při stanovení výše pokuty Úřad rovněž zvažoval, zda pokuta ve výši 50 000,- Kč nemůže nepřiměřeným způsobem negativně ovlivnit činnost zadavatele, přičemž s ohledem na objem finančních prostředků, s nimiž zadavatel hospodaří, které se pohybují v řádech stovek milionů korun (rozpočet zadavatele na rok 2013 činil 231 582 000,- Kč a byl vyrovnaný, výhled rozpočtu na rok 2014 činí 205 100 000,- Kč), dospěl Úřad k závěru, že pokuta uložená v této výši není způsobilá nepřiměřeným (a v tomto smyslu nespravedlivým) způsobem ovlivnit činnost zadavatele.

74. Úřad při stanovení výše sankce dále zohlednil skutečnost, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání.

75. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a dále pak funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů, Úřad stanovenou výši pokuty vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující, neboť naplňuje obě základní funkce právní odpovědnosti.

76. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu přistoupil k uložení pokuty ve výši, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, neboť zadavatel již uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu o dílo a nápravy tedy nelze dosáhnout jinak. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Michal Kobza

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží:

Město Roudnice nad Labem, Karlovo nám. 21, 413 21 Roudnice nad Labem

EUROVIA CS a. s., IČO 45274924, Národní třída 10, 113 19, Praha 1

Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy