číslo jednací: S174/2014/VZ-13396/2014/522/JCh

Instance I.
Věc „Poskytování poradenských a konzultačních služeb k VZ 01/2008 a VZ 06/2008“ a „Poskytování poradenských a konzultačních služeb k VZ 10/2008, VZ11/2008 a VZ 12/2008“
Účastníci
  1. Česká republika - Státní úřad pro kontrolu léčiv
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 120 odst. 2 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. - pokuta
Rok 2014
Datum nabytí právní moci 11. 7. 2014
Dokumenty file icon 2014_S174_1.pdf 491 KB

 

Č. j.:ÚOHS-S174/2014/VZ-13396/2014/522/JCh

 

24. června 2014

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 21. 3. 2014 z moci úřední, jehož účastníkem je:

  • zadavatel – Česká republika - Státní úřad pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10,

ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů při realizaci veřejné zakázky poptávané jako dvě veřejné zakázky malého rozsahu

  • „Poskytování poradenských a konzultačních služeb k VZ 01/2008 a VZ 06/2008“, v níž byla na základě výzvy k podání nabídek ze dne 5. 11. 2008 uzavřena smlouva o poskytování poradenských a konzultačních služeb dne 25. 11. 2008, a
  • „Poskytování poradenských a konzultačních služeb k VZ 10/2008, VZ11/2008 a VZ 12/2008“, v níž byla na základě výzvy k podání nabídek dne 5. 11. 2008 uzavřena smlouva o poskytování poradenských a konzultačních služeb ze dne 25. 11. 2008,

rozhodl takto:

 

I.

Zadavatel – Česká republika - Státní úřad pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10 – se dopustil správního podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů tím, že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 citovaného zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky na poskytování poradenských a konzultačních služeb v oblasti informačních systémů zadavatele tak, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty této veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 odst. 3 citovaného zákona, a když předmět plnění této veřejné zakázky následně poptal jako dvě veřejné zakázky malého rozsahu „Poskytování poradenských a konzultačních služeb k VZ 01/2008 a VZ 06/2008“ a „Poskytování poradenských a konzultačních služeb k VZ 10/2008, VZ11/2008 a VZ 12/2008“, tj. předmětnou veřejnou zakázku  nezadal v některém z odpovídajících  zadávacích řízení uvedených v § 21 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dne 25. 11. 2014 došlo k uzavření smluv s vybraným uchazečem.

 

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Česká republika - Státní úřad pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10 – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění,

pokuta ve výši 50 000,- Kč (padesát tisíc korun českých).

  Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

ODŮVODNĚNÍ

 

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ust. § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „zákon“), obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele – Česká republika - Státní úřad pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10 (dále jen „zadavatel“), ve věci  veřejných zakázek „Poskytování poradenských a konzultačních služeb k VZ 01/2008 a VZ 06/2008“ (dále jen „veřejná zakázka 1“) a „Poskytování poradenských a konzultačních služeb k VZ 10/2008, VZ11/2008 a VZ 12/2008“ (dále jen „veřejná zakázka 2“).

2. Na základě obdrženého podnětu si Úřad od zadavatele vyžádal veškerou dokumentaci související s realizací předmětných veřejných zakázek. Z obdržené dokumentace Úřad zjistil následující skutečnosti.

3. Z předložené dokumentace vyplývá, že zadavatel na základě výzvy k podání nabídek na plnění veřejné zakázky 1 ze dne 5. 11. 2008 obdržel jedinou nabídku uchazeče Miloše Klápště, IČO 87075971, se sídlem Podhumenská 42, 530 02 Pardubice – Staročernsko (dále jen „vybraný uchazeč“) a dne 25. 11. 2008 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky 1. Dále z předložené dokumentace vyplývá, že zadavatel na základě výzvy k podání nabídek na plnění veřejné zakázky 2 ze dne 5. 11. 2008 obdržel jedinou nabídku, a to nabídku vybraného uchazeče a dne 25. 11. 2008 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky 2. Z předložené dokumentace není patrné, zda byla výzva k podání nabídek na plnění veřejné zakázky 1 a výzva k podání nabídek na plnění veřejné zakázky 2 zaslána i jiným uchazečům nebo pouze vybranému uchazeči. Z předložené dokumentace (např. ze zápisů z jednání hodnotící komise ze dne 20. 11. 2008) vyplývá, že veřejná zakázka 1 i veřejná zakázka 2 byly realizovány jako zakázky malého rozsahu.

I. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

4. Vzhledem k tomu, že Úřad na základě posouzení dokumentace šetřené veřejné zakázky získal pochybnosti, zda zadavatel postupoval při realizaci veřejné zakázky 1 a veřejné zakázky 2 v souladu se zákonem, zahájil správní řízení z moci úřední.

5. Účastníkem správního řízení podle ustanovení § 116 zákona je zadavatel.

6. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkovi řízení dopisem  č. j. ÚOHS-S174/2014/VZ-6036/2014/522/JCh dne 21. 3. 2014, v němž ho seznámil se zjištěnými skutečnostmi. Současně Úřad účastníkovi správního řízení usnesením č. j. ÚOHS-S174/2014/VZ-6038/2014/522/JCh z téhož dne stanovil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno dne 21. 3. 2014 a tímto dnem bylo podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem.

Vyjádření zadavatele ze dne 2. 4. 2014

7. Zadavatel ve svém stanovisku ze dne 2. 4. 2014 k věcné souvislosti uvádí, že poptávané poradenské a konzultační služby se v případě veřejné zakázky 2 týkaly u veřejné zakázky VZ 10/2008 zejména analýzy, vývoje a implementace aplikačního software pro centrální úložiště elektronických receptů, analýzy, vývoje a implementace komunikačních rozhraní pro poskytovatele, integrace prostřednictvím ESB (jednotné integrační platformy) do infrastruktury zadavatele, provozu aplikačního software pro centrální úložiště a souvisejících rozhraní. Dále se podle zadavatele poptávané poradenské a konzultační služby v rámci výše uvedené veřejné zakázky u VZ 11/2008 měly zaměřovat na oblast implementace aplikačního software pro bezpečný a garantovaný sběr dat od subjektů vydávajících léčivé prostředky, integrace prostřednictvím jednotné integrační platformy (ESB) do infrastruktury zadavatele a provoz aplikačního software pro bezpečný a garantovaný sběr dat od subjektů vydávajících léčivé přípravky. U veřejné zakázky VZ 12/2008 se poradenské a konzultační služby podle zadavatele týkaly zejména oblasti implementace infrastruktury, která umožní bezpečné tunelování IP provozu subjektů vydávajících léčivé přípravky a aplikačních serverů umístěných ve vzdálených lokalitách do centrální lokality, integrace prostřednictvím jednotné integrační platformy (ESB) do infrastruktury zadavatele a provoz systému pro zabezpečení sběru dat – provoz infrastruktury, která umožní bezpečné tunelování IP provozu subjektů vydávajících léčivé přípravky a aplikačních serverů umístěných ve vzdálených lokalitách do centrální lokality. Zadavatel shrnuje, že poradenství v případě veřejné zakázky 2 se týká realizace SW Centrálního úložiště receptů, tvorby rozhraní pro subjekty vydávající léčivé přípravky (např. lékárny), integrace Centrálního úložiště do prostředí zadavatele pomocí jednotné integrační platformy a zabezpečení přenosu dat ze vzdálených lokalit – subjektů vydávajících léčivé přípravky.

8. Poskytování poradenských a konzultačních služeb poptávaných v případě veřejné zakázky 1 se podle zadavatele týkalo především spisové služby, správy dokumentů, digitalizace dokumentů a vymezené oblasti legislativy. Po technické stránce se poptávané poradenské služby týkaly u VZ 1/2008 zejména implementace aplikačního software pro správu sdílené a zabezpečené dokumentace, integrace prostřednictvím Sonic ESB se spisovou službou Athena, s aplikací na vedení správních řízení SŘDLP, s databází léčivých přípravků (DLP) a zajištění efektivní tvorby, správy, používání a archivace elektronických dokumentů. Dále se poptávané poradenské a konzultační služby podle zadavatele týkaly u VZ 6/2008 zejména oblasti implementace aplikačního software pro digitalizaci, integrace prostřednictvím ESB se spisovou službou Atheny, s DMS (Documentum), s aplikací na vedení správních řízení SŘDLP, s databází léčivých přípravků DLP a zajištění digitalizace historické dokumentace léčivých přípravků ve vztahu k databázi léčivých přípravků. Zadavatel shrnuje, že se poradenské služby v případě uvedené veřejné zakázky týkaly zejména integrace DMS do prostředí dodavatele pomocí jednotné integrační platformy. V případě veřejné zakázky digitalizace dat bylo podle zadavatele poradenství zaměřeno na realizaci integrace digitalizovaných dokumentů do DMS pomocí jednotné integrační platformy. Již ze samotné skutečnosti, že poradenské služby se týkaly veřejných zakázek, které zadavatel zadal předtím v odlišných zadávacích řízeních, podle zadavatele vyplývá, že poradenské a konzultační služby nebyly totožného charakteru.

9. Podle zadavatele nelze tvrdit, že mezi oběma předmětnými veřejnými zakázkami je věcná souvislost, jedná se o naprosto odlišné agendy a k plnění obou předmětných napadených veřejných zakázek bylo potřeba, aby dodavatelé disponovali odlišnými znalostmi z legislativní oblasti. Z tohoto pohledu jde podle zadavatele o naprosto nesouvisející plnění. V souladu s tím zadavatel podle svého tvrzení má a měl v předmětné době za to, že obě zakázky nebylo vhodné ani možné spojit v jedinou veřejnou zakázku právě z výše uvedených důvodů.

10. Dále zadavatel upozorňuje na různé technické kvalifikační předpoklady, které byly pro plnění veřejné zakázky 1 a veřejné zakázky 2 požadovány. V případě veřejné zakázky 1 vymezuje zadavatel podle svého tvrzení požadavky na znalost platné legislativy, nezbytné pro splnění předmětu veřejné zakázky. Jelikož vymezení předmětu veřejné zakázky 1 na začátku zadávací dokumentace je odlišné od předmětu plnění veřejné zakázky 2, lze tvrdit, že se liší rozsah a obsah znalostí potřebných k ovládání platné legislativy v tom kterém konkrétním předmětném vymezení jednotlivé veřejné zakázky. Poradenské služby poptávané v rámci veřejné zakázky 2 se podle zadavatele týkaly zejména integrace DMS do prostředí dodavatele pomocí jednotné integrační platformy. Samotná integrace vyžaduje také znalost integrovaných aplikací zadavatele – SŘDLP (aplikace pro správní řízení cen a úhrad léčivých přípravků), spisové služby „Atheny“. Spojením obou veřejných zakázek by podle zadavatele mohlo dojít k tomu, že by mohl být omezen okruh dodavatelů, kteří by splňovali požadavky na plnění obou veřejných zakázek v celém rozsahu.

11. K místní souvislosti předmětů plnění výše uvedených smluv zadavatel uvádí, že sídlo zadavatele se nachází na adrese Šrobárova 48, Praha. Tvrzení, že plnění obou veřejných zakázek se zakládá na místní souvislosti je podle zadavatele zavádějící, neboť takto by podle zadavatele mohlo být argumentováno téměř u každé veřejné zakázky týkající se zadavatele, neboť adresa uvedená v zadávacích dokumentacích obou napadených veřejných zakázek je sídlem zadavatele, ze kterého zadavatel vykonává působnost jako správní orgán s celostátní působností.

12. K časové souvislosti předmětů plnění výše uvedených smluv zadavatel uvádí, že období plnění obou zakázek se překrývalo z důvodu překrývajících se implementací výše zmíněných agend a podle zadavatele se jedná se o skutečnost náhodnou. Časové požadavky na realizaci plnění vznikly podle zadavatele nezávisle na jeho vůli, a proto je zadavatel toho názoru, že mezi oběma veřejnými zakázkami nelze vidět časovou souvislost, neboť potřeba vyvstala náhodně ve stejný čas.

13. Zadavatel uzavírá, že se nejedná o případ, kdy by byla jednoznačně prokazatelně dána věcná (funkční), místní a časová souvislost a z uvedeného lze podle zadavatele učinit jediný možný závěr, a to ten, že zadavatel zákon neporušil, proto zadavatel navrhuje, aby Úřad rozhodl, že zadavatel zákon neporušil, nebo aby správní řízení zastavil.

II. ZÁVĚRY ÚŘADU

14. Úřad přezkoumal na základě ustanovení § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce a na základě vlastního zjištění, dospěl k závěru, že zadavatel v daném případě nezákonně rozdělil předmět veřejné zakázky, přičemž ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

15. Jak vyplývá z § 7 odst. 3 zákona, veřejné zakázky se dělí podle výše jejich předpokládané hodnoty na nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu. Konkrétní limity předpokládaných hodnot jsou stanoveny § 12 zákona ve spojení s nařízením vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu (dále jen „nařízení vlády“).

16. Jak vyplývá z § 12 odst. 2 zákona, podlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle § 12 odst. 1 zákona.

17. Podle § 12 odst. 3 zákona se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

18. Z ustanovení § 13 odst. 1 a 2 zákona vyplývá, že předpokládanou hodnotou veřejné zakázky se rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při stanovení předpokládané hodnoty je vždy rozhodná cena bez daně z přidané hodnoty. Zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu v souladu s pravidly stanovenými v tomto zákoně a na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, popřípadě na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem. Pro stanovení výše předpokládané hodnoty je rozhodný den odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění.

19. Podle § 13 odst. 3 zákona nesmí zadavatel rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona.

20. V § 21 odst. 1 zákona jsou stanoveny druhy zadávacích řízení, upravené zákonem, a to otevřené řízení (§ 27), užší řízení (§ 28), jednací řízení s uveřejněním (§ 29), jednací řízení bez uveřejnění (§ 34), soutěžní dialog (§ 35) a zjednodušené podlimitní řízení (§ 38). 

21. Podle § 21 odst. 2 zákona může zadavatel pro zadání veřejné zakázky použít otevřené řízení nebo užší řízení a za podmínek stanovených v § 22 a 23 zákona rovněž jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění.

22. Podle § 21 odst. 3 zákona může veřejný zadavatel pro zadání veřejné zakázky použít za podmínek stanovených v § 24 soutěžní dialog a za podmínek podle § 25 zjednodušené podlimitní řízení.

Zjištění Úřadu z předložené dokumentace k veřejné zakázce 1

23. Z bodu 1. 1. zadávací dokumentace veřejné zakázky 1 vyplývá, že předmětem plnění veřejné zakázky 1 byl závazek poradce – konzultanta poskytovat odborné poradenství a analytické práce potřebné při realizaci projektů zadavatele.

24. V bodě 1. 2 zadávací dokumentace veřejné zakázky 1 je uvedeno, že předmětem plnění veřejné zakázky 1 bylo poskytování odborného poradenství, konzultačních služeb a analytických prací v oblasti podpory plnění veřejných zakázek zadavatele:

  VZ SW pro správu sdílené dokumentace (DMS) a integrace a ostatní systémy zadavatele

o implementace aplikačního software pro správu sdílené dokumentace,

o integrace prostřednictvím ESB se spisovou službou a dalšími aplikacemi,

o zajištění efektivní tvorby, správy, používání a archivace elektronických dokumentů.

VZ Digitalizace dat a integrace na ostatní systémy zadavatele

o implementace aplikačního software pro digitalizaci,

o integrace prostřednictvím ESB se spisovou službou a dalšími aplikacemi,

o zajištění digitalizace historické dokumentace LP.

25. Výsledkem práce podle citovaného bodu zadávací dokumentace měla být doporučení při implementaci a integraci projektů, skutečně realizované kroky při implementaci a integraci, zhodnocení nasazení projektů a analýzy zpracované v rámci podpory plnění výše uvedených veřejných zakázek. Výsledky měly být předávány zadavateli v elektronické podobě. Uchazeč měl pracovat jako konzultant, analytik v oblastech IS zadavatele:

• SW Spisová služba Athena

• SW na digitalizaci dokumentů

• SW ECM Documentum (DMS)

• SW pro správní řízení stanovování cen a úhrad léčiv

• SW Oracle Identity Management

26. Podle bodu 1. 3. zadávací dokumentace veřejné zakázky 1 mělo být předpokládané zahájení plnění veřejné zakázky 1 v listopadu 2008 a ukončení v prosinci 2009 s tím, že za celou dobu plnění měly být poskytnuty služby v rozsahu maximálně 1300 hodin.

27. Místem plnění bylo podle bodu 1. 4. zadávací dokumentace veřejné zakázky 1 sídlo zadavatele.

28. Podle čl. I smlouvy na plnění veřejné zakázky 1 ze dne 25. 11. 2008 byl předmětem smlouvy na plnění veřejné zakázky 1 závazek vybraného uchazeče uskutečňovat odborné poradenství a poskytovat konzultace v oblastech specifikovaných citovanou smlouvou, v souladu s touto smlouvou a podle písemných požadavků zadavatele předaných vybranému uchazeči. Odborné poradenství a konzultace mělo být podle citované smlouvy poskytováno v oblasti realizace veřejné zakázky malého rozsahu:

a) VZ SW pro správu sdílené dokumentace (DMS) a integrace a ostatní systémy zadavatele

• implementace aplikačního software pro správu sdílené dokumentace

• integrace prostřednictvím ESB se spisovou službou a dalšími aplikacemi

• zajištění efektivní tvorby, správy, používání a archivace elektronických dokumentů

b) VZ Digitalizace dat a integrace na ostatní systémy zadavatele

• implementace aplikačního software pro digitalizaci

• integrace prostřednictvím ESB se spisovou službou a dalšími aplikacemi

• zajištění digitalizace historické dokumentace LP

Odborné poradenství a konzultace měla být podle citovaného ustanovení smlouvy 1 poskytováno dále v těchto oblastech provozu následujících informačních systémů:

a) SW spisové služby Athena,

b) SW na digitalizaci dokumentů,

c) SW ECM Documents (DMS),

d) SW pro správní řízení, stanovování cen a úhrad léčiv,

e) SW Oracle Identity Management.

Zjištění z předložené dokumentace k veřejné zakázce 2

29. Z bodu 1. 1. zadávací dokumentace veřejné zakázky 2 vyplývá, že předmětem plnění veřejné zakázky 2 byl závazek poradce – konzultanta poskytovat odborné poradenství a analytické práce potřebné při realizaci projektů zadavatele.

30. V bodě 1. 2 zadávací dokumentace veřejné zakázky 2 je uvedeno, že předmětem plnění veřejné zakázky 2 bylo poskytování odborného poradenství, konzultačních služeb a analytických prací v oblasti podpory plnění veřejných zakázek zadavatele:

• VZ SW centrálního úložiště

o implementace aplikačního software pro centrální úložiště elektronických receptů,

o implementace rozhraní pro poskytovatele,

o integrace prostřednictvím ESB do infrastruktury SÚKL,

o provoz aplikačního software pro centrální úložiště a souvisejících rozhraní.

• VZ SW pro sběr dat od subjektů vydávajících léčivé přípravky

o implementace aplikačního software pro bezpečný a garantovaný sběr dat od subjektů vydávajících léčivé prostředky,

o  integrace prostřednictvím ESB do infrastruktury SÚKL,

o provoz aplikačního software pro bezpečný a garantovaný sběr dat od subjektů vydávajících léčivé prostředky,

o VZ Systém zabezpečení sběru dat a implementace PKI systému pro zabezpečení sběru dat – implementace infrastruktury, která umožní bezpečné tunelování IP provozu SVLP a aplikačních serverů umístěných ve vzdálených lokalitách do centrální lokality,

o Integrace prostřednictvím ESB do infrastruktury SÚKL,

o Provoz systému pro zabezpečení sběru dat – provoz infrastruktury, která umožní bezpečné tunelování IP provozu SVLP a aplikačních serverů umístěných ve vzdálených lokalitách do centrální lokality,

• VZ Systém zabezpečení sběru dat a implementace PKI

o Integrace projektu s ostatními VZ.

31. Výsledkem práce podle citovaného bodu zadávací dokumentace měla být doporučení při implementaci a integraci projektů, skutečně realizované kroky při implementaci a integraci, zhodnocení nasazení projektů a analýzy zpracované v rámci podpory plnění výše uvedených veřejných zakázek. Výsledky měly být předávány zadavateli v elektronické podobě. Uchazeč měl pracovat jako konzultant, analytik v oblastech IS zadavatele:

• SW Oracle Identity Management

• Integrace uvedených systémů prostřednictvím SW SonicESB

• SW centrální úložiště

• SW sběr dat od SVLP

32. Podle bodu 1. 3. zadávací dokumentace veřejné zakázky 2 mělo být předpokládané zahájení plnění veřejné zakázky 2 v listopadu 2008 a ukončení v prosinci 2009 s tím, že za celou dobu plnění měly být poskytnuty služby v rozsahu maximálně 1500 hodin.

33. Místem plnění bylo podle bodu 1. 4. zadávací dokumentace veřejné zakázky 2 sídlo zadavatele.

34. Podle čl. I smlouvy na plnění veřejné zakázky 2 ze dne 25. 11. 2008 byl předmětem smlouvy na plnění veřejné zakázky 2 závazek vybraného uchazeče uskutečňovat odborné poradenství a poskytovat konzultace v oblastech specifikovaných citovanou smlouvou, v souladu s touto smlouvou a podle písemných požadavků zadavatele předaných vybranému uchazeči. Odborné poradenství a konzultace mělo být podle citované smlouvy poskytováno v oblasti realizace veřejné zakázky malého rozsahu:

a) VZ SW centrálního úložiště

• implementace aplikačního software pro centrální úložiště elektronických receptů

• implementace rozhraní pro poskytovatele

• integrace prostřednictvím ESB do infrastruktury SÚKL

• provoz aplikačního software pro centrální úložiště a souvisejících rozhraní

b) VZ SW pro sběr dat od subjektů vydávajících léčivé přípravky

• implementace aplikačního software pro bezpečný a garantovaný sběr dat od subjektů vydávajících léčivé prostředky

• integrace prostřednictvím ESB do infrastruktury SÚKL

• provoz aplikačního software pro bezpečný a garantovaný sběr dat od subjektů vydávajících léčivé prostředky

• systém zabezpečení sběru dat a implementace PKI systému pro zabezpečení sběru dat – implementace infrastruktury, která umožní bezpečné tunelování IP provozu SVLP a aplikačních serverů umístěných ve vzdálených lokalitách do centrální lokality

• Integrace prostřednictvím ESB do infrastruktury SÚKL

• provoz systému pro zabezpečení sběru dat – provoz infrastruktury, která umožní bezpečné tunelování IP provozu SVLP a aplikačních serverů umístěných ve vzdálených lokalitách do centrální lokality

c) VZ Systém zabezpečení sběru dat a implementace PKI

• Integrace projektu s ostatními VZ

Odborné poradenství a konzultace mělo být podle citovaného ustanovení smlouvy 2 poskytováno dále v těchto oblastech provozu následujících informačních systémů:

a) SW Oracle Identity Management

b) Integrace uvedených systémů prostřednictvím SW SonicESB

c) SW centrální úložiště

d) SW sběr dat od SVLP

K výroku I. rozhodnutí

35. Ve vztahu k předmětu přezkumu Úřad uvádí, že pro postup zadavatele podle zákona je rozhodující zejména celková předpokládaná hodnota předmětu veřejné zakázky, přičemž pro sčítání jednotlivých plnění je vždy stěžejní místní, časová a věcná, popř. funkční souvislost jednotlivých plnění. Vždy je nutné posoudit, zda se v případě zadávaných plnění, v šetřeném případě konzultačních a analytických prací, jedná o dílčí části předmětu plnění jedné veřejné zakázky, či o samostatné zakázky. Ze strany zadavatele nesmí dojít k obcházení zákona, tedy k záměrnému dělení veřejné zakázky za účelem jejího postupného zadávání méně formálnějšími postupy, či za účelem vyhnutí se postupu podle zákona.

36. Hodlá-li zadavatel rozdělit předmět veřejné zakázky a zadávat plnění samostatně, musí dbát na omezující ustanovení § 13 odst. 3 zákona tak, že rozdělením předmětu veřejné zakázky nesmí předpokládaná hodnota poklesnout pod zákonné limity stanovené v § 12 zákona. Účelem tohoto ustanovení zákona je, aby se zadavatelé nemohli dělením předmětu veřejné zakázky vyhýbat zákonným postupům pro zadání veřejné zakázky.

37. V daném případě byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky 1 stanovena na 1 225 000,- Kč včetně DPH, tedy 1 029 412,- Kč bez DPH a předpokládaná hodnota za předmět plnění veřejné zakázky 2 na 1 450 000,- Kč včetně DPH, tedy 1 218 487,- Kč bez DPH. Z uvedeného vyplývá, že předpokládaná hodnota obou veřejných zakázek činila 2 247 899,- Kč bez DPH.

38. Jak vyplývá z § 12 odst. 3 zákona, veřejnou zakázkou malého rozsahu se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, pokud by tedy byly veřejná zakázka 1 a veřejná zakázka 2 zadávany jako jedna zakázka, byla by překročena hodnota pro zadávání veřejné zakázky malého rozsahu a předmětná veřejná zakázka by tak musela být zadána postupem dle zákona.

39. K otázce vymezení předmětu plnění veřejné zakázky z hlediska toho, zda se jedná o veřejnou zakázku jedinou či nikoliv, kdy lze poptávat plnění ve více veřejných zakázkách, se vyslovil také Krajský soud v Brně ve svém rozsudku ze dne 7. 3. 2013, č. j. 62 Af 68/2011‑50, kde uvedl, že „Při tomto určování je zapotřebí vycházet z obecného pravidla, racionálně   logicky zdůvodnitelného, podle něhož jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné či obdobné, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou.“ (obdobně bylo judikováno mj. také v rozsudcích Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 44/2009, sp. zn. 62 Af 44/2010). Nejvyšší správní soud pak v rozsudku ze dne 15. 12. 2010, č. j. 2 Afs 55/2010-173 (obdobně také v dřívějším rozsudku ze dne 26. 7. 2007, č. j. 2 Afs 198/2006-69), kterým byla zamítnuta kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 2. 3. 2010, č. j. 62 Ca 72/2008-114, uvedl, že „zadáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických“. V posledně citovaném rozsudku Nejvyšší správní soud s odkazem na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 3. 2010, č. j. 62 Ca 72/2008-114, dále zobecnil, že „pro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je totiž dle krajského soudu rozhodující věcný charakter takového plnění; poptává-li zadavatel plnění svým charakterem totožné či obdobné (plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění), pak takové plnění musí zadávat jako jedinou veřejnou zakázku podle zákona o veřejných zakázkách. Není však v případě zadávání takové jediné veřejné zakázky vyloučeno připustit podávání nabídek jen na její jednotlivé části.“

40. Úřad konstatuje, že se v případě zadávání veřejné zakázky 1 a veřejné zakázky 2 nejprve zabýval skutečností, zda v šetřeném případě byla naplněna hlediska, která byla Nejvyšším správním soudem judikována jako stěžejní, tj. hledisko věcné (funkční), místní a časové souvislosti a zda se tedy jedná o jedinou veřejnou zakázku či nikoli.

K časové souvislosti

41. K časové souvislosti Úřad uvádí, že u veřejné zakázky 1 i veřejné zakázky 2 byly shodně datovány výzvy k podání nabídek ze dne 5. 11. 2008, obě lhůty pro podání nabídek vyplývající z předmětných výzev končí dne 20. 11. 2008, doba plnění zakázky vyplývající z čl. 1. 3  zadávací dokumentace veřejné zakázky 1 i z čl. 1. 3  zadávací dokumentace veřejné zakázky 2 je od listopadu 2008 do prosince 2009 a doba trvání smlouvy je podle článku IV. smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky 1 i podle článku IV. smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky 2 stanovena do 31. 12. 2009. Z výše uvedeného je jednoznačná shoda doby zadávání i doby plnění veřejné zakázky 1 a veřejné zakázky 2, a proto Úřad konstatuje, že podmínka časové souvislosti plnění veřejné zakázky 1 a veřejné zakázky 2 je v daném případě naplněna.

K místní souvislosti

42. K místní souvislosti Úřad uvádí, že ze zadávacích dokumentací i ze smluv na plnění veřejné zakázky 1 i veřejné zakázky 2 je patrné, že místem plnění je sídlo zadavatele, přičemž zadavatel nedoložil, že by tomu mělo být jinak. Úřad na základě uvedeného konstatuje, že výše uvedené veřejné zakázky vykazují místní souvislost.

K věcné (funkční) souvislosti

43. Předmětem veřejné zakázky 1 podle zadávací dokumentace i podle smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky 1 bylo poskytovat odborné poradenství a analytické práce v oblasti informačních systémů zadavatele potřebné při realizaci projektů (veřejných zakázek) zadavatele:

a) VZ SW pro správu sdílené dokumentace (DMS) a integrace a ostatní systémy zadavatele  b) VZ Digitalizace dat a integrace na ostatní systémy zadavatele

Výsledkem práce měla být doporučení při implementaci a integraci projektů, skutečně realizované kroky při implementaci a integraci, zhodnocení nasazení projektů a analýzy zpracované v rámci podpory plnění výše uvedených veřejných zakázek. Uchazeč měl pracovat jako konzultant, analytik v oblastech informačních systémů zadavatele:

• SW Spisová služba Athena

• SW na digitalizaci dokumentů

• SW ECM Documentum (DMS)

• SW pro správní řízení stanovování cen a úhrad léčiv

• SW Oracle Identity Management.

44. Předmětem veřejné zakázky 2 podle zadávací dokumentace i podle smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky 2 bylo poskytovat odborné poradenství a analytické práce v oblasti informačních systémů zadavatele potřebné při realizaci projektů (veřejných zakázek) zadavatele:

a) VZ SW centrálního úložiště

b) VZ SW pro sběr dat od subjektů vydávajících léčivé přípravky

c) VZ Systém zabezpečení sběru dat a implementace PKI

Výsledkem práce mají být doporučení při implementaci a integraci projektů, skutečně realizované kroky při implementaci a integraci, zhodnocení nasazení projektů a analýzy zpracované v rámci podpory plnění výše uvedených veřejných zakázek. Uchazeč má pracovat jako konzultant, analytik v oblastech informačních systémů zadavatele:

• SW Oracle Identity Management

• Integrace uvedených systémů prostřednictvím SW SonicESB

• SW centrální úložiště

• SW sběr dat od SVLP.

45. S ohledem na uvedený popis předmětů plnění jednotlivých veřejných zakázek Úřad odkazuje na závěry vyplývající z rozsudků Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 86/2008 ze dne 13. 1. 2011 a Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 Afs 31/2011 – 252 ze dne 30. 9. 2011. Tyto rozsudky se týkaly zakázky na poskytování právních služeb, nicméně jejich závěry lze aplikovat i na poradenství v oblasti informačních systémů.  Ze závěrů uvedeného rozsudku Krajského soudu v Brně vyplývá, že není podstatné, jakých konkrétních otázek či problémů se právní poradenství má týkat, ale rozhodné je, zda se tyto právní služby týkají právního poradenství pro zadavatele a jsou uzavírány v časově blízkém období. Je zde dále uvedeno, že za předmět veřejné zakázky je třeba považovat v případě smluv o poskytování právních služeb právě „poskytování právních služeb“. V případě uzavírání smluv, u nichž má být poskytována tatáž činnost – právní poradenství, ať už ve formě tvorby právních analýz, posouzení, návrhů smluv či účasti na jednání je právní poradenství v této podobě podle názoru soudu plněním svým charakterem „totožným či obdobným“, a tedy plněním stejného nebo srovnatelného druhu. K uvedenému se vyjádřil taktéž Nejvyšší správní soud ve výše uvedeném rozsudku, z něhož vyplývá, že argumentem pro rozlišení věcné souvislosti by mohlo být, kdyby byl zadavatel nucen vyhledat odlišně odborně specializovaný subjekt na specifické právní služby, avšak v případě, kdy jsoupožadované právní služby komplexně poskytovány jedním subjektem, lze konstatovat, žezadavatel mohl uzavřít jedinou smlouvu na takovýto předmět plnění, a tudíž se jedná o předmět jedné veřejné zakázky.

46. Úřad konstatuje, že předmětem obou veřejných zakázek bylo poskytování konzultací a analýz v oblasti informačních systémů zadavatele, jež jsou službami srovnatelného druhu a jejichž předmět plnění je svým charakterem „totožným či obdobným“ ve smyslu citovaného rozsudku. Z toho je zřejmé, že také okruh možných dodavatelů v případě posuzovaných veřejných zakázek byl do značné míry velmi podobný, což potvrzuje i skutečnost, že veřejná zakázka 1 i veřejná zakázka 2 byly zadavatelem zadány stejnému uchazeči.

47. K tvrzení zadavatele, že mezi veřejnou zakázkou 1, jejímž předmětem je poskytování poradenských a konzultačních služeb k VZ 01/2008 a VZ 06/2008, a veřejnou zakázkou 2, jejímž předmětem je poskytování poradenských a konzultačních služeb k VZ 10/2008, VZ 11/2008 a VZ 12/2008, neexistuje žádná věcná souvislost, neboť veřejná zakázka 1 se týká integrace DMS do prostředí dodavatele pomocí jednotné integrační platformy a integrace digitalizovaných dokumentů do DMS pomocí jednotné integrační platformy a veřejná zakázka 2 se týká realizace SW centrálního úložiště receptů, tvorby rozhraní pro subjekty vydávající léčivé přípravky (např. lékárny), integrace centrálního úložiště do prostředí zadavatele pomocí jednotné integrační platformy a zabezpečení přenosu dat ze vzdálených lokalit – subjektů vydávajících léčivé přípravky, uvádí Úřad následující. Z vyjádření zadavatele ze dne 2. 4. 2014 plyne, že poptávané poradenské služby se u VZ 01/2008 mj. týkaly integrace prostřednictvím Sonic ESB s databází léčivých přípravků DLP. Poptávané poradenské služby se podle citovaného vyjádření u VZ 06/2008 týkaly mj. integrace prostřednictvím ESB s databází léčivých přípravků DLP.  Poptávané poradenské služby se podle citovaného vyjádření u VZ 10/2008 týkaly mj. analýzy, vývoje a implementace aplikačního software pro centrální úložiště elektronických receptů, u VZ 11/2008 bezpečného tunelování IP provozu subjektů vydávajících léčivé přípravky např. lékárny. Úřad konstatuje, že informační systémy mající vazbu na databáze léčivých přípravků, které jsou předmětem veřejné zakázky 1, bezprostředně funkčně souvisí s informačními systémy majícími vazbu na systémy sběru dat od subjektů vydávajících léky (např. lékárny), které jsou předmětem veřejné zakázky 2. Úřad konstatuje, že databáze léčivých přípravků a systémy sběru dat od subjektů vydávajících léky (např. lékárny) tvoří jeden funkční celek, z čehož vyplývá, že veřejná zakázka 1 a veřejná zakázka 2, jejichž předmětem je poskytování poradenských a konzultačních služeb k VZ 01/2008, VZ 06/2008, VZ 10/2008, VZ 11/2008 a VZ 12/2008, nevykazují znaky specifičnosti, ale naopak tvoří jeden funkční celek.

48. Úřad v této souvislosti podotýká, že rozdělené části veřejné zakázky případně mohly být zadávány v samostatných zadávacích řízeních a mít tak charakter samostatných veřejných zakázek, jak zadavatel učinil, avšak za předpokladu, že by nedošlo k účelovému rozdělení předmětu veřejné zakázky, které je dle § 13 odst. 3 zakázáno. Zadavatel totiž nesmí při rozdělení veřejné zakázky na části opomenout povinnost sčítání předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky dle § 13 odst. 4 zákona. K argumentu zadavatele, že technické kvalifikační předpoklady byly v případě veřejné zakázky 1 odlišné od veřejné zakázky 2, Úřad uvádí, že zadavatel měl možnost rozdělit veřejnou zakázku na (dílčí) části (§ 98 zákona), které by zadal na základě jednoho zadávacího řízení. Předpokladem rozdělení veřejné zakázky na části je skutečnost, aby toto rozdělení umožňovala povaha předmětu veřejné zakázky. Tomu tak bylo právě v daném případě, kdy předmětem veřejné zakázky bylo poskytování konzultací a analýz v oblasti informačních systémů zadavatele při realizaci pěti veřejných zakázek.

49. Zadavatel by tedy pro jednotlivé části mohl stanovit v rámci jednoho zadávacího řízení specifickou úpravu zadávacích podmínek, ať již jde o rozdílné požadavky na kvalifikaci, hodnotící kritéria, když jednotlivé části se samostatně posuzují a hodnotí apod. Výsledkem takového zadávacího řízení tak mohl být stav, kdy jednotlivé části veřejné zakázky mohly být zadány rozdílným uchazečům, vždy však těm, jejichž nabídky byly ve vztahu ke konkrétní části vybrány jako nejvhodnější.

50. Z výše uvedeného vyplývá, že předměty plnění vyplývající ze smluv na veřejnou zakázku 1 i 2, tedy poskytování konzultací a analýz v oblasti informačních systémů zadavatele, jsou stejného druhu a vykazují věcnou i funkční souvislost.

51. Úřad s ohledem na výše uvedené poté, co zhodnotil veřejnou zakázku 1 a veřejnou zakázku 2 ve všech vzájemných souvislostech, zejména pak posoudil jejich věcnou (funkční), místní a časovou souvislost, konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky na poskytování poradenských a konzultačních služeb v oblasti informačních systémů zadavatele tak, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty této veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 odst. 3 zákona, a když předmět plnění této veřejné zakázky následně poptal jako dvě veřejné zakázky malého rozsahu, a to veřejnou zakázku 1 a veřejnou zakázku 2, tj. předmětnou veřejnou zakázku nezadal v některém z odpovídajících zadávacích řízení uvedených v § 21 zákona, čímž omezil informovanost potenciálních uchazečů o možnosti jejich účasti v těchto výběrových řízeních, jelikož oznámení o těchto veřejných zakázkách nebylo zveřejněno zákonným způsobem, což mohlo mít vliv na okruh možných uchazečů a tím i na výběr nejvhodnější nabídky. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

III. K ULOŽENÍ SANKCE

52. Podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu s uchazečem podle § 82 zákona.

53. Ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky na poskytování poradenských a konzultačních služeb v oblasti informačních systémů zadavatele tak, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty této veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 odst. 3 zákona a když předmět plnění této veřejné zakázky následně poptal jako dvě veřejné zakázky malého rozsahu, a to veřejnou zakázku 1 a veřejnou zakázku 2, tj. předmětnou veřejnou zakázku nezadal v některém z odpovídajících zadávacích řízení uvedených v § 21 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dne 25. 11. 2014 došlo k uzavření smluv s vybraným uchazečem.

54. Tím, že zadavatel uzavřel dne 25. 11. 2008 smlouvu na plnění veřejné zakázky 1 a na plnění veřejné zakázky 2, aniž by dodržel výše uvedený postup pro zadání veřejné zakázky, což mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky, zadavatel naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

55. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let, kdy byl spáchán. Ke spáchání správního deliktu došlo uzavřením smluv na plnění veřejné zakázky 1 a veřejné zakázky 2 dne 25. 11. 2008. Úřad zahájil správní řízení z moci úřední dne 21. 3. 2014na základě podnětu, který obdržel dne 12. 7. 2012.Z uvedeného vyplývá, že odpovědnost zadavatele za správní delikty nezanikla.

56. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky, nebo do 10 000 000,- Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta, jde-li o správní delikt podle § 120 odstavce 1 písm. a) zákona. Cena veřejné zakázky 1 a veřejné zakázky 2 činí v součtu celkem 2 618 000,- Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (5 % ceny zakázky) tedy činí částku ve výši 130 900,- Kč.

57. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnosti správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán).

58. Při zvažování závažnosti správního deliktu uzavřením smluv na veřejnou zakázku 1 a veřejnou zakázku 2 Úřad zohlednil následující skutečnosti. Co se týče způsobu, respektive okolností, za nichž byl správní delikt spáchán, Úřad konstatuje, že zadavatel svým postupem, kdy rozdělil předmět veřejné zakázky v rozporu s § 13 odst. 3 a neuveřejnil její oznámení odpovídajícím způsobem, přičemž o její realizaci mohl být následně informován menší okruh uchazečů, než kdyby zadavatel zadal veřejnou zakázku 1 a veřejnou zakázku 2 v souladu se zákonem, mohl omezit účast dalších možných dodavatelů v zadávacím řízení a omezil tak soutěžní prostředí. Následkem byla skutečnost, že v daném případě se výběrových řízení účastnil pouze jeden dodavatel, který nebyl při uzavření smluv na veřejnou zakázku 1 a veřejnou zakázku 2 vystaven jakékoliv konkurenci, neboť neproběhla žádná soutěž o cenu nebo ekonomickou výhodnost nabídky. Úřad konstatuje, že nezákonné omezení principu soutěže, na němž je zadávání veřejných zakázek založeno, je závažným porušením zákona, jehož hlavním cílem je zajištění účinné konkurence a efektivní hospodářské soutěže.

59. Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z údajů uvedených v dokumentu označeném „Rozpis rozpočtu kapitoly dle dimenzí rozp. klasifikace“ ze dne 7. 10. 2013 vyplývá, že rozpočet zadavatele na rok 2014 činí 113 513 406,- Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační, ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou) a to zejména s ohledem na objem finančních prostředků, se kterými zadavatel hospodaří.

60. V této souvislosti Úřad dále poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

61. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů zadavatele Úřad při určení výměry uložené pokuty dospěl k závěru, že výše pokuty stanovená v hodnotě 50 000,- Kč  naplňuje dostatečně obě shora uvedené funkce právní odpovědnosti.

62. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a přistoupil k uložení pokuty, neboť již došlo k uzavření předmětných smluv a nápravy tak nelze dosáhnout jinak. Uložená pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj - pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.

 

POUČENÍ

 

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

 otisk úředního razítka

 

 

v z. Mgr. Michal Kobza

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží:

Česká republika - Státní úřad pro kontrolu léčiv, Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.gov.cz