číslo jednací: S153/2014/VZ-13685/2014/511/ABr

• Instance: I.
• Věc: Posilování sociálního dialogu prostřednictvím Integrovaného systému podpory spolupráce zástupců zaměstnanců – iPodpora
• Účastníci:
  1. Asociace samostatných odborů
  2. GEMMA Systems, spol. s r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb.
• Rok: 2014
• Datum nabytí právní moci: 16. 7. 2014

Č. j.: ÚOHS-S153/2014/VZ-13685/2014/511/ABr

27. června 2014

Rozhodnutí nabylo právní moci dne 16.7.2014

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 3.3.2014 na návrh ze dne 28.2.2014, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Asociace samostatných odborů, IČO 63829517, Tyršova 1811/6, 120 00 Praha,
• navrhovatel – GEMMA Systems, spol. s r.o., IČO 60710772,se sídlem Vídeňská 181/102i, 619 00 Brno, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 1.4.2014 JUDr. Vlastimilem Hanslíkem, advokátem, č. reg. ČAK 07232, Vídeňská 181/102i, 619 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vymezených obsahem návrhu učiněných při zadávání veřejné zakázky „Posilování sociálního dialogu prostřednictvím Integrovaného systému podpory spolupráce zástupců zaměstnanců – iPodpora“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16.9.2013 a uveřejněno bylo ve Věstníku veřejných zakázek dne 17.9.2013 pod ev. č. 239938, ve znění oprav uveřejněných dne 15.10.2013, dne 21.10.2013 a dne 13.11.2013, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19.9.2013 pod evidenčním číslem 2013/S 182-314273, ve znění oprav uveřejněných dne 17.10.2013 pod evidenčním číslem 2013/S 202-349730, dne 24.10.2013 pod evidenčním číslem 2013/S 207-358635 a dne 14.11.2013 pod evidenčním číslem 2013/S 221-384973,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – GEMMA Systems, spol. s r.o., IČO 60710772, se sídlem Vídeňská 181/1021, 619 00 Brno – ze dne 28.2.2014, se podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 citovaného zákona.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Asociace samostatných odborů, IČO 63829517, Tyršova 1811/6, 120 00 Praha (dále jen „zadavatel“ nebo „ASO“) – odeslal podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 16.9.2013 oznámení o zakázce, které bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 17.9.2013 pod evidenčním číslem 239938 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19.9.2013 pod evidenčním číslem 2013/S 182-314273, ve znění oprav uveřejněných dne 17.10.2013 pod evidenčním číslem 2013/S 202-349730, dne 24.10.2013 pod evidenčním číslem 2013/S 207-358635 a dne 14.11.2013 pod evidenčním číslem 2013/S 221-384973, za účelem zadání veřejné zakázky „Posilování sociálního dialogu prostřednictvím Integrovaného systému podpory spolupráce zástupců zaměstnanců – iPodpora“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Výkonem zadavatelských činností zadavatel podle § 151 zákona pověřil společnost Regionální poradenská agentura, s. r. o., IČO 26298163, se sídlem Starobrněnská 690/20, 602 00 Brno - Brno město (dále jen „administrátor“).

3. Zadavatel v oznámení o zakázce v bodě IV. 2.1) Kritéria pro zadání zakázky uvedl, že nabídky bude hodnotit podle následujících kritérií:

Výše nabídkové ceny bez DPH 60 %

Technické řešení 40 %

4. Na základě žádostí o dodatečné informace zadavatel zaslal uchazečům dodatečné informace č. 1, 2., 3., 4., a v souvislosti s tím prodloužil lhůtu pro podání nabídek.

5. Podle protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 18.11.2013 zadavatel obdržel ve stanovené lhůtě dvě nabídky.

6. Z protokolu o prvním jednání hodnotící komise ze dne 18.11.2013 vyplývá, že komise rozhodla, že uchazeči budou vyzváni k objasnění svých nabídek.

7. Dne 9.12.2013 se uskutečnilo druhé jednání hodnotící komise, na kterém jednotliví uchazeči na základě výzvy zadavatele ze dne 27.11.2013 podali vysvětlení svých nabídek. Hodnotící komise konstatovala, že získala potřebné informace k posouzení a hodnocení nabídek v rámci hodnotícího kritéria „technické řešení“.

8. Dopisem ze dne 12.12.2013 zadavatel vyzval společnost GEMMA Systems, spol. s r. o., IČO 60710772,se sídlem Vídeňská 181/1021, 619 00 Brno (dále jen „GEMMA“ nebo „navrhovatel“) k doplnění dokladů prokazujících splnění kvalifikace, které uchazeč GEMMA ve stanovené lhůtě doložil.

9. Z protokolu o třetím jednání hodnotící komise ze dne 7.1.2013 (správně 2014) vyplývá, že tři členové hodnotící komise provedli hodnocení nabídek podle bodů uvedených v přiložených tabulkách a se zdůvodněním svého hodnocení. Dva členové komise uvedli, že nejsou schopni provést hodnocení nabídek a vyžádali si lhůtu k předložení hodnocení nabídek do dvou dnů od data konání jednání předmětné komise s tím, že po jejich obdržení bude zpracována zpráva o posouzení a hodnocení nabídek.

10. Dne 28.1.2014 zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, a to podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona. Zadavatel jako důvod zrušení zadávacího řízení uvedl, že dílčí kritérium „technické řešení“ nebylo popsáno tak, aby bylo zřejmé, co přesně a jakým způsobem má být hodnoceno, a tedy nebylo možné na základě tohoto dílčího kritéria objektivně hodnotit podané nabídky. Dále zadavatel uvedl, že při zveřejnění dodatečné informace č. 1 došlo k porušení ustanovení § 40 odst. 3 zákona, neboť zadavatel uveřejnil technické podmínky, tedy nedílnou součást zadávací dokumentace, až po uveřejnění samotné zadávací dokumentace. Vzhledem k tomu, že tato změna mohla rozšiřovat okruh možných dodavatelů, dostal se zadavatel do rozporu s výše uvedeným ustanovením zákona, protože v okamžiku změny neprodloužil lhůtu tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání nabídek.

11. Proti rozhodnutí zadavatele ze dne 28.1.2014 o zrušení zadávacího řízení, které uchazeč GEMMA obdržel dne 29.1.2014, podal tento uchazeč přípisem ze dne 9.2.2014 námitky, které zadavatel obdržel dne 12.2.2014, a kterým po přezkoumání jejich oprávněnosti nevyhověl. Jmenovaný uchazeč obdržel rozhodnutí o námitkách ze dne 20.2.2013 tentýž den. Vzhledem k tomu, že uchazeč GEMMA nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal přípisem ze dne 28.2.2014 návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

12. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) obdržel návrh dne 3.3.2014, a tímto dnem bylo podle zákona zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel návrh tentýž den.

II. OBSAH NÁVRHU

13. Navrhovatel ve svém návrhu nesouhlasí s názorem zadavatele, že neuveřejněním technických podmínek současně se zadávací dokumentací a neprodloužením lhůty pro podání nabídek tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání nabídek, došlo k porušení ustanovení § 40 odst. 3 zákona při zveřejnění dodatečné informace č. 1.

14. K dílčímu hodnotícímu kritériu „technické řešení“ navrhovatel uvádí, že zadavatel slovně popsal všechny aspekty předmětného dílčího hodnotícího kritéria v zadávací dokumentaci. V rámci žádostí o dodatečné informace uchazeči podávali žádosti o dodatečné informace k sporným a nejasným záležitostem a k této okolnosti žádný z potencionálních uchazečů žádost nepodal. Zadavatel následně pozval všechny uchazeče, kteří podali nabídku k objasnění svých nabídek na zasedání hodnotící komise a uchazeči měli v rámci tohoto objasnění představit svoji nabídku přímo k jednotlivým hodnoceným aspektům a komise následně pokládala otázky přímo k hodnoceným skutečnostem tak, aby měla všechny informace potřebné k porovnaní jednotlivých nabídek.

15. Navrhovatel poukazuje na to, že zadavatel tím, že dne 18.11.2013 veřejně otevřel obálky s nabídkami uchazečů a veřejně přečetl ceny jednotlivých uchazečů, zveřejnil cenovou politiku a obchodní tajemství uchazečů a následně si prezentací před komisí a dalšími osobami dal podrobně rozkrýt celou nabídku, čímž prakticky zveřejnil další údaje obchodního tajemství uchazečů (know-how).

16. Navrhovatel tvrdí, že po těchto událostech zadavatel disponoval veškerými podklady pro hodnocení nabídek uchazečů a jednoznačně musel vědět, jaký je výsledek hodnocení zadávacího řízení. Následně zcela tendenčně rozhodl o zrušení zadávacího řízení z důvodů skutečností, o kterých věděl už měsíce. V případě, že zadavatel považuje důvody zrušení za odůvodněné, měl toto zadávací řízení zrušit bezprostředně poté, co se odehrály a nikoliv tendenčně o měsíce později po tom, co uchazeči odhalili svoje obchodní tajemství.

17. Navrhovatel dále argumentuje, že podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona zadavatel může zrušit zadávací řízení v případě, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a poukazuje na to, že v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel uvádí důvody, které se buď vyskytly před zahájením zadávacího řízení (první důvod), a nebo byly přímým úkonem zadavatele, který následně zákonným způsobem vyřešil. Navrhovatel zastává názor, že podle rozhodovací praxe Úřadu k porušení zákona nedošlo, protože v době samotného úkonu zbývala do konce lhůty pro podání nabídek lhůta delší, než je lhůta požadovaná podle zákona.

18. Uchazeč GEMMA ve svém návrhu dále uvádí, že podle judikatury NSS důvody, pro které lze zrušit zadávací řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona, musí být důvody objektivní, které stojí vně zadavatele, a které narušují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení. V posuzovaném případě však nestojí důvody vně zadavatele, nýbrž jsou spatřovány právě v pochybeních, kterých se měl sám zadavatel při administraci veřejné zakázky dopustit. Zadavatel je zodpovědný za správnost zadávací dokumentace a průběhu zadávacího řízení. Pochybení nemůže být bez vážného důvodu na újmu uchazečům.

19. Dále navrhovatel poukazuje na to, „že zadávací řízení nebylo zrušeno bez zbytečného odkladu poté, co se případné důvody pro jeho zrušení vyskytly. Rozhodovací praxe ÚOHS sice dovozuje, že zadavatel musí rozhodnout o zrušení zadávacího řízení bez zbytečného odkladu poté, kdy se o důvodu zrušení dozvěděl, těžko však lze zadavateli v konkrétním případě uvěřit, že s ohledem na charakter údajných pochybení nebyl schopen je zjistit dříve a že tak nevyužil tyto důvody zcela účelově. Zejména za situace, kdy zadavatel zrušil zadávací řízení až v průběhu fáze hodnocení nabídek, tj. několik měsíců poté, co sám způsobil důvody, kterými zrušení řízení odůvodňuje. Navíc je zřejmé, že zadavatel si byl jím tvrzeného pochybení vědom minimálně dne 11.10.2013, kdy prodloužil lhůtu pro podání nabídek poprvé“.

20. Navrhovatel dále uvedl k okolnostem zrušení zadávacího řízení, že „zrušení zadávacího řízení ve fázi hodnocení nabídek (poté, kdy jsou známy ceny i know-how uchazečů) se zcela nedostatečným odůvodněním je značně nestandardní. Oba důvody navíc bylo možné řešit jinak. V případě hodnocení např. přizváním nezávislého experta, kterého požadovali dva členové hodnotící komise. U neprodloužení lhůty pro podání nabídek se podle názoru navrhovatele nejednalo o porušení zákona, což navíc lze překlenout i výkladem, absencí možné diskriminace, apod. Z informací poskytnutých zadavatelem v rozhodnutí o námitkách usuzujeme, že došlo k odevzdání hodnocení nabídek od 3 členů hodnotící komise. Tato skutečnost ve spojení s tím, že naopak nebyly uplatněny uchazeči jakékoliv námitky uchazečů k zadávacím podmínkám či k úkonům zadavatele (doplnění části zadávací dokumentace bez prodloužení lhůty) v průběhu řízení, pouze podporuje pochybnosti o správnosti a důvodnosti zrušení zadávacího řízení“.

21. Na základě výše uvedeného navrhovatel považuje postup zadavatele tak, jak je shora popsán, za nesprávný, neboť zadavatel zrušil zadávací řízení v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, protože nevznikly žádné důvody hodné zřetele.

22. Dále navrhovatel tvrdí, že tím, že zadavatel zveřejnil cenu a cenovou politiku stěžovatele a oznámil svůj záměr znovu vypsat stejné zadávací řízení s jediným hodnotícím kritériem, a to nabídkovou cenou, znemožnil navrhovateli opětovně podat nabídku se stejnou nebo vyšší cenou. Zadavatel dále přinutil navrhovatele zveřejnit své know-how a obchodní tajemství tak, že ztratil konkurenční výhodu a v novém zadávacím řízení existuje riziko, že další uchazeči okopírují stěžovatelem nabídnuté řešení.

23. Navrhovatel nabídl zadavateli plnění zcela splňující technické podmínky zadavatele s nižší nabídkovou cenou než konkurenční nabídka. Navrhovatel má zákonný nárok pokračovat v zadávacím řízení, protože nenastal žádný ze zákonných důvodů ke zrušení, a získat tak zakázku vyhlášenou dle zákona. Účelovým zrušením zadávacího řízení zadavatel poškodil stěžovatele a jednal tendenčně a v rozporu se zákonem.

24. Navrhovatel se proto domáhá zrušení úkonu zadavatele spočívajícího v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 28.1.2014 a nařízení zadavateli, aby pokračoval v hodnocení podaných nabídek dle podmínek původního zadávacího řízení a vybral uchazeče v souladu se zákonem.

25. Současně navrhovatel požadoval, aby Úřad k zajištění účelu správního řízení nařídil podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona předběžné opatření, jímž zadavateli uloží zákaz vypsat stejné zadávací řízení pouze s pozměněnými hodnotícími kritérii.

III. VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE K NÁVRHU

26. Zadavatel doručil Úřadu dne 20.3.2014 k předmětnému návrhu na zahájení správního řízení vyjádření, ve kterém uvádí, že si byl vědom své zákonné odpovědnosti za zadání výše uvedené zakázky, a z tohoto důvodu využil služeb administrátora, kterým se nechal zastoupit v souladu s § 151 zákona, a to v domnění, že tak předejde všem rizikům spojeným se zadáním zakázky.

27. Zadavatel odkazuje na ustanovení § 39 odst. 1 zákona, které stanoví, že zadavatel stanovuje lhůty tak, aby byly stanoveny s ohledem na předmět veřejné zakázky. Podle § 39 odst. 3 písm. a) zákona nesmí být lhůta pro podání nabídek u nadlimitních veřejných zakázek zadávaných v otevřeném řízení kratší než 52 dnů. Z toho zadavatel vyvozuje, že je tedy na zadavateli, aby stanovil přiměřenou lhůtu pro podání nabídek vzhledem ke složitosti veřejné zakázky, přičemž musí dodržet zákon stanovenou spodní hranici této lhůty. Z výše uvedeného dále zadavatel dovodil, že pokud takovou lhůtu stanovil, není ji oprávněn nikterak následně krátit, byť by ještě splňovala onu minimální délku stanovenou zákonem.

28. Dále zadavatel odkazuje na ustanovení § 40 odst. 3 zákona, podle kterého, provede-li veřejný zadavatel úpravy zadávacích podmínek, je povinen současně přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání žádostí o účast v zadávacím řízení nebo lhůtu pro podání nabídek, a to podle povahy provedené úpravy. V případě takové změny zadávacích podmínek, která může rozšířit okruh možných dodavatelů, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání žádosti o účast nebo pro podání nabídek.

29. Zadavatel zastává názor, že, jestliže nebyly zveřejněny úplné zadávací podmínky, v tomto konkrétním případě nebyla zveřejněna mj. příloha zadávací dokumentace ,,Technické podmínky“, bez které žádný z uchazečů nemohl úspěšně připravit svou nabídku, je dopad této skutečnosti na zadávací řízení stejný, jako by bylo uveřejnění změny zadávacích podmínek, která může rozšířit okruh možných dodavatelů. Z toho zadavatel dovozuje, že mu vznikla povinnost prodloužit lhůtu minimálně o dobu, která uběhla do zveřejnění chybějících příloh tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání žádosti o účast nebo pro podání nabídek.

30. Zadavatel argumentuje, že k této problematice existuje dostatečné množství rozhodnutí Úřadu, a proto zadavatel učinil závěr, že svým postupem porušil ustanovení § 40 odst. 3 zákona, přičemž uvádí, že na tuto skutečnost nebyl administrátorem upozorněn.

31. Zadavatel uvádí několik příkladů rozhodnutí č. j.: UOHS-S212/2009/VZ- 13550/2009/510/MCh ze dne 8. 2. 2010, rozhodnutí č. j.: ÚOHS- S442/201 l/VZ-4801/2012/540/IMa, PVé ze dne 26. 3. 2012, případně rozhodnutí č. j.: ÚOHS-S340/2013/VZ-17210/2013/522/LKO ze dne 10. 9. 2013, která se k uvedené problematice vztahují.

32. Dále zadavatel uvádí, že při následném zveřejňování dalších dodatečných informací sice došlo k prodloužení lhůty pro podání nabídek, avšak k tomuto prodloužení došlo již na základě zveřejnění jiných skutečností, než technických podmínek, které tvořily nedílnou součást zadávací dokumentace.

33. Zadavatel současně uvádí, že samotná skutečnost, že nedošlo k prodloužení lhůty pro podání nabídek při zveřejnění dodatečných informací č. 1, tedy konkrétně technických podmínek, je pouze jedním z pochybení, které nastalo, a že za daleko závažnější pochybení považuje stanovení netransparentního způsobu hodnocení nabídek podle dílčí hodnotícího kritéria „technické řešení“, které zjistil v době, kdy již neměl možnost přijmout opatření k nápravě, kterým by uvedené porušení zákona napravil.

34. Zadavatel odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j.: 62 Af 36/2010 ze dne 19.1.2012, ve kterém se uvádí, že je-li veřejné zakázka zadávána podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, je při hodnocení nabídek třeba preferovat objektivní dílčí hodnotící kritéria a objektivní způsoby hodnocení před kritérii a způsoby hodnocení subjektivními. Opačný přístup vede k porušení zásady transparentnosti zadávacího řízení podle § 6 zákona.

35. Zadavatel je vždy povinen přesně specifikovat a podrobně popsat způsob a metodu hodnocení nabídek z hlediska jednotlivých hodnotících kritérií. Vzhledem k tomu, že dílčí hodnotící kritérium nemusí být dostatečně určitým vodítkem pro uchazeče při zpracování nabídek, je nutné s ohledem na dodržení zásad zadávacího řízení uvedených v § 6 zákona stanovit, jaké parametry z jejich nabídek budou předmětem hodnocení a jakým způsobem bude hodnocení provedeno. Zadavatel tedy má s ohledem na výše uvedené povinnost popsat v zadávací dokumentaci způsob hodnocení nabídek natolik přesně a srozumitelně, aby si uchazeči mohli vytvořit jasnou představu o tom, jakým způsobem budou jejich nabídky hodnoceny.

36. Zadavatel dále uvedl, že k dílčímu hodnotícímu kritériu „technické řešení“ bylo v čl. 21 zadávací dokumentace dále uvedeno, že hodnotící komise bude hodnotit např. „úroveň technologické a technické vyspělosti řešení“, „provázanost systému a flexibilitu“, „přínos pro efektivní práci uživatelů“, „úroveň navrženého uživatelského rozhraní“, „rozsah nástrojů pro personalizaci klientského prostředí“, „úroveň spolupráce systému se standardními kancelářskými aplikacemi“ nebo „navrženou metodiku implementace uchazeče v kontextu se svými požadavky a potřebami“, aniž by byly hodnocené skutečnosti blíže popsány, a aniž by byly stanoveny jednoznačné požadavky zadavatele a údaje, které mají uchazeči nabídnout v rámci svých technických řešení, aby v zadávacím řízení uspěli.

37. Stanovením dílčího hodnotícího kritéria „technické řešení“ uvedeného v čl. 21 zadávací dokumentace, a především stanovením netransparentního způsobu hodnocení podle tohoto dílčího hodnotícího kritéria, se zadavatel dostal do kolize se zákonem tím, že porušil jeho elementární principy, na kterých je zákon postaven.

38. Zadavatel zastává názor, že při stanovení váhy 40 % pro toto subjektivní dílčí hodnotící kritérium s nedostatečně přesně stanoveným způsobem hodnocení nabídek, tak byly vytvořeny podmínky pro následnou nepřezkoumatelnost jeho rozhodnutí, což mohlo mít zásadní vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

39. O správnosti tohoto závěru svědčí i ta skutečnost, že dva členové hodnotící komise nevěděli, jakým způsobem, podle výše uvedeného popisu hodnocení, mají nabídky hodnotit, odmítli se tak na hodnocení nabídek podílet, a požadovali, aby byl do komise přizván nezávislý odborník, který bude schopen nabídky vyhodnotit.

40. Zadavatel na základě výše uvedeného zastává názor, že pokud by nezrušil zadávací řízení a uzavřel na předmětnou veřejnou zakázku smlouvu, dopustil by se správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že by nedodržel postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž by tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

41. Dále zadavatel argumentuje, že se ocitl v situaci, kdy došlo k porušení zákona, který atakoval samotné principy zakotvené v ustanovení § 6 zákona, a proto, když toto porušení sám zjistil, a v době tohoto zjištění již neměl možnost přijmout opatření k nápravě podle § 111 odst. 6 zákona (zadávací řízení bylo ve fázi před hodnocením nabídek), kterým by uvedené porušení zákona napravil, rozhodl o zrušení zadávacího řízení v souladu s § 84 odst. 2 písm. e) zákona, protože v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

42. Zadavatel uvádí, že navrhovatel ve svém návrhu argumentuje, že „podle judikatury NSS důvody, pro které lze zrušit zadávací řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona musí být důvody objektivní, které stojí vně zadavatele, a které narušují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení“. K tomu zadavatel uvádí, že samotnou otázku, zda lze zrušit zadávací řízení i v situaci, kdy byly porušeny postupy předepsané zákonem, které zadavatel sám zjistil, a kdy už nemá možnost přijmout opatření k nápravě, kterým by uvedené porušení zákona napravil, a při následném řízení o přezkoumání úkonů zadavatele by došlo k uložení nápravného opatření nebo pokuty za správní delikt, řešil již Krajský soud v Brně i Nejvyšší správní soud. Zadavatel v této souvislosti uvádí rozsudek Krajského soudu v Brně č. j.: 62 Ca 28/2008 ze dne 6.10.2010 ze kterého cituje: „Jinak tomu ale je, pokud jde o § 84 odst. 2 písm. e) zákona, který umožňuje zrušit zadávací řízení z důvodů hodných zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli spravedlivě požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval“.

43. Zadavatel zastává názor, že právě porušení postupů stanovených zákonem, které zadavatel sám zjistil, a kdy už nemá možnost přijmout opatření k nápravě, kterým by uvedené porušení zákona napravil, a hrozba následného řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterým by došlo k uložení nápravného opatření nebo uložení pokuty za správní delikt, je tím důvodem pro který nelze na zadavateli spravedlivě požadovat, aby v takovém zadávacím řízení pokračoval.

44. Zadavatel zastává názor, že postupoval v souladu se zákonem, když ihned po zjištění skutečností, které dle jeho názoru byly v rozporu se zákonem, přičemž v době jejich zjištění již neměl možnost přijmout opatření k nápravě podle § 111 odst. 6 zákona, kterými by uvedené porušení zákona napravil, zrušil předmětné zadávací řízení v souladu s § 84 odst. 2 písm. e) zákona.

45. Zadavatel proto žádá Úřad, aby podaný návrh zamítl.

IV. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

46. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou

o zadavatel,

o navrhovatel.

47. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem ze dne 7.3.2014 č. j. ÚOHS-S153/2014/VZ-5033/2014/511/ABr. Současně vydal Úřad usnesení č. j. ÚOHS-S153/2014/VZ-5056/2014/511/ABr ze dne 7.3.2014, v němž stanovil účastníkům řízení mimo jiné lhůtu, v níž byli oprávněni navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko.

48. Úřad obdržel dne 20.3.2014 zbývající část dokumentace o předmětné veřejné zakázce a tentýž den i vyjádření navrhovatele k návrhu na zahájení správního řízení.

49. Dne 21.3.2014 Úřad vydal rozhodnutí č.j. ÚOHS-S153/2014/VZ-6107/2014/511/ABr, kterým zamítl návrh na vydání předběžného opatření, spočívající v uložení zákazu zadavateli vypsat stejné zadávací řízení pouze s pozměněnými hodnotícími kritérii.

50. Dále Úřad vydal dne 26.3.2014 usnesení č. j. ÚOHS-S153/2014/VZ-6480/2014/511/ABr, v němž stanovil účastníkům řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

51. Na základě usnesení č. j. ÚOHS-S153/2014/VZ-6480/2014/511/ABr ze dne 26.3.2014 Úřad obdržel dne 4.4.2014 stanovisko navrhovatele, ve kterém poukazuje na to, že z protokolů o jednání hodnotící komise, které jsou součástí spisu, vyplývá, že na prvním jednání dne 18.11.2013 komise převzala nabídky uchazečů a následně se dohodla, že vyzve uchazeče k vysvětlení svých nabídek. Uchazeči byli pozváni na den 9.12 2013, kdy současně mělo proběhnout i hodnocení nabídek. Druhé jednání hodnotící komise proběhlo dne 9. 12. 2013, přičemž v zápisu z tohoto jednání je uvedeno : „Jednotliví uchazeči představili svoje nabídky na základě zadání ve výzvě. Každý z uchazečů odpověděl na jednotlivé dotazy komise a komise tak má všechny potřebné informace k posouzení nabídek a jejich hodnocení v rámci hodnotícího podkritéria „Technické řešení". Audiozáznam jednání komise je přílohou protokolu.“ Dále je v části zápisu „Odchylný názor“ uvedeno, že „Žádný z členů hodnotící komise nezastával odchylný názor proti názoru většiny.“

52. Třetí jednání komise proběhlo dne 7.1 2014, na tomto jednání dva členové komise přislíbili odevzdat hodnocení do dvou dnů, ostatní členové komise svoje hodnocení odevzdali. Z uvedené skutečnosti je tedy zcela zřejmé, že až do uvedeného dne 7.1.2014 neměli žádní členové hodnotící komise pochybnosti o své schopnosti nabídky uchazečů posoudit a odevzdat svá hodnocení.

53. Dále navrhovatel argumentuje, že „členové komise měli na posouzení nabídek téměř dva měsíce a přitom dva z členů uvádí, že nejsou schopni je posoudit. Takové tvrzení však postrádá smysl, vždyť proběhla veřejná prezentace uchazečů za účasti nejméně patnácti osob z řad ASO a byl pořízen zvukový záznam. Uchazeči v rámci prezentace odpovídali na nejméně padesát otázek, týkajících se technického řešení a technických podmínek, které měli od zadavatele předem k dispozici. Témata otázek korespondovala s deklarovanými body hodnocení nabídky a členové komise mohli v průběhu prezentace klást dotazy k upřesnění. V průběhu řízení si nikdo z uchazečů nestěžoval na nesrozumitelné technické podmínky ani na lhůty pro podání nabídky. Průběh otevírání obálek za přítomnosti uchazečů rovněž nelze označit za zcela standardní.

54. Podle názoru navrhovatele je třeba si jako důkazy v řízení vyžádat tyto podklady:

§ audio záznamy ze všech zasedání výběrové komise,

§ písemné stanovisko všech členů hodnotící komise k průběhu výběrového řízení,

§ stanovisko organizátora výběrového řízení, který zadavatele zastupoval (z důvodu, že se zadavatel na tuto osobu při svých vyjádřeních odvolává),

zápisy z jednání projektového týmu organizátora“.

55. Navrhovatel zastává názor, že argumentace zadavatele uvedená v jeho vyjádření ze dne 20.3.2014 je zcela účelová a že důvody ke zrušení výběrového řízení hledal zadavatel dodatečně. Z uvedených důvodů navrhovatel i nadále trvá na svém návrhu ze dne 28.2.2014.

V. ZÁVĚRY ÚŘADU

56. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména zadávací dokumentace a na základě všech zjištěných skutečností rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Posouzení postavení zadavatele podle zákona

57. Podle § 2 odst. 3 zákona dotovaným zadavatelem je právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté na veřejnou zakázku z těchto zdrojů přesahují 200 000 000 Kč; peněžní prostředky jsou poskytovány z veřejných zdrojů i v případě, pokud jsou poskytovány prostřednictvím jiné osoby.

58. Dále ustanovení § 2 odst. 5 zákona stanoví, že dotovaný zadavatel postupuje při zadávání veřejné zakázky podle ustanovení tohoto zákona platných pro veřejného zadavatele; tím není dotčeno ustanovení odstavce 7 zákona. Dotovaný zadavatel nepostupuje podle ustanovení tohoto zákona v případě zadávání veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

59. Zadavatel předložil Úřadu rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí o poskytnutí dotace-č. OPLZZ/1.1/02/1/00014 ze dne 5.12.2012, podle kterého je na předmětnou zakázku poskytnuta dotace

o z prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie ve výši 85 % a

o z ostatních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu na část národního spolufinancování ve výši 15 %.

60. Vzhledem k tomu, že z uvedeného vyplývá, že předmětná veřejná zakázka je ve 100% výši financována z veřejných zdrojů, dospěl Úřad k závěru, že ASO je dotovaný zadavatel, který je povinen při zadávání předmětné veřejné zakázky postupovat podle zákona.

Stanovení způsobu hodnocení nabídek

61. Zadavatel v zadávací dokumentaci v čl. 21. stanovil, že základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je ve smyslu ustanovení § 78 odst. 1 písm. a) zákona ekonomická výhodnost nabídky a uvedl tato dílčí hodnotící kritéria:

„Výše nabídkové cena bez DPH váha 60 %

Technické řešení váha 40 %“

Způsob hodnocení nabídek zadavatel stanovil takto:

„Pro hodnocení nabídek použije hodnotící komise bodovací stupnici od 0 do 100 bodů a obodování kritérií provede níže uvedeným způsobem.

Hodnotící komise neprovede hodnocení nabídek, podle ustanovení § 79 odst. 6 zákona, pokud by měla hodnotit nabídku pouze jednoho dodavatele.

Způsob hodnocení nabídek je pro zadávanou veřejnou zakázku stanoven odlišně pro každé dílčí hodnotící kritérium.

Pro dílčí hodnotící kritérium „Výše nabídkové ceny bez DPH“ získá nabídka s nejnižší navrhovanou nabídkovou cenou bez DPH 100 bodů, ostatní nabídky získají počet bodů vypočítaný jako podíl nejnižší navrhované nabídkové ceny a hodnocené navrhované nabídkové ceny vynásobený 100 body, zaokrouhleno na jedno desetinné místo. Bodová hodnota nabídky, vypočtená podle výše popsaného způsobu, bude násobena vahou tohoto kritéria (počet bodů krát 0,6) a takto vypočtená redukovaná bodová hodnota kritéria bude použita při celkovém sčítání bodů pro každou nabídku.

Pro dílčí hodnotící kritérium „Technické řešení“ bude hodnotící komisí hodnocena úroveň a vhodnost technického řešení systému pro zadavatele. Pro účely detailního hodnocení obsahuje toto kritérium pět dílčích hodnotících kritérií tak, aby bylo možno transparentně vyhodnotit oblasti řešení na základě zadavatelem preferovaných oblastí hodnocení:

a. Koncepce technického řešení 40 %

b. Uživatelská přívětivost 20 %

c. Otevřenost, provázanost 20 %

d. Metodika implementace a úroveň podpory 20 %

V jednotlivých dílčích hodnotících kritériích bude každá nabídka hodnotící komisí ohodnocena souhrnně známkou od 1 do 5, přičemž čím nižší známka, tím lépe (1 - výborně, 2 - velmi dobře, 3 - dobře, 4 uspokojivě, 5 - vyhovuje). Oznámkování hodnotící komise patřičně odůvodní. Počet bodů v příslušném dílčím kritériu bude jednotlivým nabídkám přidělen podle následujícího vzorce:

Počet bodů

nabídka s nejnižší známkou

= --------------------------------------------- x 100

hodnocená nabídka

Celkový počet bodů v kritériu technické řešení je součtem bodových ohodnocení dílčích kritérií vynásobených vahou daného kritéria.

Popis vlastností rozhodných pro hodnocení v rámci dílčích hodnotících kritérií je uveden níže:

a. V rámci hodnotícího kritéria „Koncepce technického řešení“ bude hodnocena úroveň technologické a technické vyspělosti řešení vzhledem k zadání a potřebám zadavatele. Hodnotící komise bude hodnotit navrženou architekturu celého řešení, vazby mezi jednotlivými částmi systému, provázanost systému a flexibilitu. Při hodnocení bude kladen důraz na jasně a srozumitelně popsané řešení, kde uchazeč prokáže propracovanost řešení srozumitelnými argumenty opřenými o technické parametry a funkcionality. Dále bude přihlédnuto, zda uchazeč prokáže, že navržený systém bude přínosem pro efektivní práci uživatelů. Zadavatel bude při hodnocení přihlížet ke splnění požadavků na funkcionality uvedené v ZD a zohlední i výčet ostatních funkcionalit řešení pokud budou ve vztahu k požadavkům zadavatele na systém.

b. V rámci hodnotícího kritéria „Uživatelská přívětivost“ bude hodnocena úroveň navrženého uživatelského rozhraní. Bude posuzována míra možnosti nastavení dle individuálních potřeb uživatelů, rozsah nástrojů pro personalizaci klientského prostředí, jednoduchost ovládacích prvků a míra shody se standardy ovládání web aplikací. Bude hodnocena úroveň spolupráce systému se standardními kancelářskými aplikacemi (textový editor, tabulkový kalkulátor). Dále bude posuzována úroveň složitosti vytváření sestav, reportů a analytických náhledů a práce s kontrolními mechanismy. Součástí hodnocení bude i zohlednění komfortu přihlašování k systému.

c. V rámci hodnotícího kritéria „Otevřenost, provázanost" bude navržené řešení hodnoceno z hlediska otevřenosti k ostatním aplikacím, a to zejména aplikacím uvedeným v technických podmínkách a ke standardním kancelářským balíkům (textový editor, tabulkový kalkulátor atp.), možnosti přenosů dat on-line či off-line v automatickém či individuálním režimu a možnost nastavovat automatické periody přenosu dat včetně mechanismů pro kontrolu správnosti přenesených dat (včetně nastavení opravných mechanismů).

d. V rámci hodnotícího kritéria „Metodika implementace a úroveň podpory“ bude hodnotící komise hodnotit navrženou metodiku implementace uchazeče v kontextu se svými požadavky a potřebami. Bude hodnotit míru zapojení zadavatele do procesu implementace a úroveň nastavení kontrolních mechanismů ve schvalovacích či akceptačních procesech. Dále bude porovnávat rozsah činností, které bude uchazeč nabízet v rámci provozní podpory po dobu pěti let. Předmětem porovnání nebude výčet počtu činností v rámci podpory, ale úroveň systému poskytované podpory (včetně komunikace), poskytnutý rozsah činností a metodika řešení incidentů.

Celkový počet bodů, které jednotlivá nabídka obdrží, je dán součtem bodového ohodnocení v kritériu „Nabídková cena“ a souhrnného bodového ohodnocení v kritériu „Technické řešení“ vynásobených příslušnou vahou daného kritéria. Nejvýhodnější nabídkou je ta, která získá nejvyšší celkový počet bodů“.

Relevantní ustanovení zákona

62. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

63. Ustanovení § 44 odst. 1 zákona stanoví, že zadávací dokumentace je soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

64. Podle § 44 odst. 2 zákona zadávací dokumentace může obsahovat podrobnou specifikaci údajů uvedených v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení.

65. Zadávací dokumentace musí podle § 44 odst. 3 písm. h) zákona obsahovat způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.

66. K hodnotícím kritériím zákon v § 78 odst. 1 stanoví, že základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je

a) ekonomická výhodnost nabídky, nebo

b) nejnižší nabídková cena.

67. Podle § 78 odst. 3 zákona zadavatel zvolí základní hodnotící kritérium podle druhu a složitosti veřejné zakázky a uvede je v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení.

Právní posouzení

68. Dále Úřad ke stanovení způsobu hodnocení nabídek dodává, že jestliže se zadavatel rozhodne pro způsob hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti, měl by dbát především na vymezení základních, rozhodujících požadavků tak, aby hodnotící kritéria byla přiměřená rozsahu veřejné zakázky a umožňoval přehledné a jednoznačné hodnocení nabídek a byla v souladu s § 6 odst. 1 zákona. Takto stanovená kritéria hodnocení nabídek jsou pro zadavatele závazná a rovněž i pro komisi pro posouzení a hodnocení nabídek. Hodnocení nabídek je klíčovým prvkem v procesu výběru nejvhodnější nabídky, a proto je kladen velký význam na stanovení jednoznačného obsahu jednotlivých hodnotících kritérií, způsobu hodnocení nabídek, neboť je vlastním podkladem pro hodnocení nabídek.

69. Ani následný správný matematický výpočet vah netransparentně stanovených hodnotících kritérií a z toho vyplývající výše přidělených bodů nemůže následně vést k závěru, že hodnocení nabídek bylo transparentní. Jestliže ani členům hodnotící komise není jasné, co mají v rámci hodnotícího kritéria hodnotit, nelze mít najisto postavené, že představa uchazečů o tom, co bude předmětem hodnocení bude naplněna a že bude totožná.

70. Z vlastních nabídek a jejich objasnění, event. z údajů v hodnotících tabulkách 3 členů hodnotící komise Úřad zjistil, co pro zadavatele má v předmětné veřejné zakázce význam: že „veškerý SW (licence) a HW se stávají majetkem zadavatele. Architektura postavená na tzv. „on premis“ řešení a nabízená licenční politika, která by měla zajistit zadavateli licenci pro veškerý software po neomezeně dlouhou dobu bez nutnosti obnovování licencí a bez nutnosti dalších investic, je mimořádně výhodná a důležitá i z pohledu dlouhodobé udržitelnosti projektu“. Tento požadavek však zadavatel neuvedl v zadávací dokumentaci, když k hodnotícímu subkritériu „koncepce technického řešení“ uvedl, že „bude hodnocena úroveň technologické a technické vyspělosti řešení vzhledem k zadání a potřebám zadavatele. Hodnotící komise bude hodnotit navrženou architekturu celého řešení, vazby mezi jednotlivými částmi systému, provázanost systému a flexibilitu. Při hodnocení bude kladen důraz na jasně a srozumitelně popsané řešení, kde uchazeč prokáže propracovanost řešení srozumitelnými argumenty opřenými o technické parametry a funkcionality. Dále bude přihlédnuto, zda uchazeč prokáže, že navržený systém bude přínosem pro efektivní práci uživatelů. Zadavatel bude při hodnocení přihlížet ke splnění požadavků na funkcionality uvedené v ZD a zohlední i výčet ostatních funkcionalit řešení pokud budou ve vztahu k požadavkům zadavatele na systém“. Z uvedeného vyplývá, že zadavatel v popisu způsobu hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících subkritérií (viz bod 61. odůvodnění) neuvedl, jaké jsou jeho požadavky na systém z hlediska vlastnických práv.

71. K hodnotícímu subkritériu „uživatelská přívětivost“ Úřad uvádí, že zadavatel uvedl, že „bude hodnocena úroveň navrženého uživatelského rozhraní. Bude posuzována míra možnosti nastavení dle individuálních potřeb uživatelů, rozsah nástrojů pro personalizaci klientského prostředí, jednoduchost ovládacích prvků a míra shody se standardy ovládání web aplikací. Bude hodnocena úroveň spolupráce systému se standardními kancelářskými aplikacemi (textový editor, tabulkový kalkulátor). Dále bude posuzována úroveň složitosti vytváření sestav, reportů a analytických náhledů a práce s kontrolními mechanismy. Součástí hodnocení bude i zohlednění komfortu přihlašování k systému“, nikde však neuvedl, jaké jsou individuální potřeby jeho uživatelů a zda požaduje kompatibilitu se systémem, který má (Microsoft Office) již zaveden, nebo zda připustí nabídku jiného systému a jak bude hodnotit jeho kompatibilitu, resp. jaký význam pro něho tato kompatibilita bude mít (např. jaké procento kompatibility bude pro něho nevyhovující apod.) Skutečnost, že v rámci hodnotícího subkritéria „uživatelská přívětivost“ měl zadavatel v úmyslu hodnotit kompatibilitu právě se systémem Microsoft Office vyplynula z údajů v hodnotících tabulkách tří členů hodnotící komise, tento úmysl však zadavatel v zadávací dokumentaci neuvedl, takže, uchazeči nemohli vědět, jak koncipovat svoje nabídky z hlediska tohoto dílčího hodnotícího subkritéria, aby v zadávacím řízení uspěli.

72. Otázkou určitosti hodnotících kritérií (subkritérií) nabídek se zabýval ve svém rozhodnutí Nejvyšší správní soud, který se v rozsudku č. j.: 2 Afs 68/2008 ze dne 25.3.2009 ztotožnil se závěrem Krajského soudu v Brně uvedeném v rozsudku č. j.: 62 Ca 34/2007 ze dne 25.3.2018, když uvedl, že „zadávací dokumentace musí být jednoznačná, jelikož musí být zcela patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky soutěžit. Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Nemůže tedy obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky na zpracování nabídky a následně hodnotící kritéria nejsou zcela srozumitelná a jednoznačná, tj. pokud objektivně připouštějí rozdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistota“.

73. Jestliže uchazeči při koncipování nabídek nevěděli, jaký význam bude mít pro zadavatele např. otázka vlastnických práv k HW a SW, nemohli podat srovnatelné nabídky, které by zadavatel mohl transparentně hodnotit. Jestliže jeden z uchazečů například nabídne nižší nabídkovou cenu s tím, že zadavatel následně bude muset vynakládat další prostředky na nákup licencí, nelze transparentně takovou nabídku srovnávat s jinou nabídkou s vyšší cenou, kde nebude nutné vynakládat další prostředky na nákup licencí, pokud zadavatel význam vlastnických práv k HW a SW předem blíže nespecifikoval.

74. Protože transparentní stanovení hodnotících kritérií je podkladem pro budoucí hodnocení nabídek, nelze podle názoru Úřadu na zadavateli spravedlivě vyžadovat, aby pokračoval v zadávacím řízení, protože, pokud by zadavatel nezrušil zadávací řízení, a uzavřel na předmětnou veřejnou zakázku smlouvu, spáchal by správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, neboť by nedodržel postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, kterým by podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Za správní delikt by mu tak hrozila pokuta podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona.

75. Tento závěr Úřad opírá o rozhodnutí Krajského soudu v Brně č. j.: 62 Ca 28/2008 ze dne 6.10.2010, ve kterém se uvádí: „Jinak tomu ale je, pokud jde o § 84 odst. 2 písm. e) zákona, který umožňuje zrušit zadávací řízení z důvodů hodných zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli spravedlivě požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Podle důvodové správy k tomuto ustanovení může být takovým důvodem například porušení postupu předepsaného zákonem, které zadavatel (dodatečně) sám zjistil. Musí se přitom jednat o takový případ, kdy zadavatel již nemá možnost přijmout opatření, kterým by uvedené porušení zákona napravil, a při následném řízení o přezkum úkonů zadavatele by došlo k uložení nápravného opatření nebo pokuty za správní delikt. Na takto přísně a objektivními podmínkami vymezenou situaci se omezuje i výkladová literatura; podle ní se musí jednat o takový případ, kdy zadavatel již nemá možnost přijmout opatření k nápravě (Jurčík, R.: Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí v ČR a EU, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2007, str. 378).“

76. Úřad konstatuje, že podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona zadavatel může bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pouze pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Jestliže tedy zadavatel nespecifikoval v zadávací dokumentaci dostatečně přesně hodnotící kritérium technické řešení , což by vedlo k netransparentnímu hodnocení nabídek které by následně způsobilo nejasnosti ohledně posouzení ekonomické výhodnosti nabídek a došlo by k porušení ustanovení § 6 odst. 1 zákona, nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, neboť se jedná o porušení postupu stanoveného zákonem, které zadavatel sám zjistil. Porušení zákona spočívající v tom, že zadávací dokumentace nevymezuje transparentně hodnotící kritérium „technické řešení“ ve stádiu, kdy již uchazeči podali nabídky a proběhlo otevírání obálek, zadavatel nemůže napravit. Náprava by byla možná např. poskytnutím dodatečných informací před podáním nabídek a prodloužením termínu podání nabídek. Vzhledem k tomu, že zadavatel zjistil toto své porušení zákona až v průběhu posouzení nabídek, využil zákonné možnosti zrušit zadávací řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona, neboť jinak by se vystavoval nebezpečí, že by při následném řízení o přezkoumání úkonů zadavatele došlo k uložení nápravného opatření nebo pokuty za správní delikt.

77. Úřad se dále zabýval otázkou, zda zadavatel přistoupil ke zrušení zadávacího řízení bez zbytečného odkladu. Úřad vycházel ze jištění, že podle protokolu o třetím jednání hodnotící komise ze dne 7.1.2014 tři členové hodnotící komise provedli hodnocení nabídek podle bodů uvedených v přiložených tabulkách a se zdůvodněním svého hodnocení. Tím se poprvé projevila ta okolnost, že tito tři členové interpretovali obsah hodnotících kritérií odlišně od zadávací dokumentace, resp. že obsah těchto kritérií vlastní úvahou „dotvořili“. Dva členové hodnotící komise uvedli, že nejsou schopni provést hodnocení nabídek a vyžádali si lhůtu k předložení hodnocení nabídek do dvou dnů od data konání jednání předmětné komise s tím, že po jejich obdržení bude zpracována zpráva o posouzení a hodnocení nabídek.

78. Úřad v této věci dále uvádí, že posoudil rozhodnutí o zrušení předmětného zadávacího řízení ze dne 28.1.2014 s ohledem na naplnění podmínky bezodkladnosti a odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 28/2008 ze dne 18. 2. 2008, kde bylo uvedeno, že „jestliže se zadavatel o důvodu pro zrušení veřejné zakázky dozvěděl dne 22. 6. 2007, pak zrušení zadávacího řízení dne 9. 8. 2007, tedy s odstupem cca jednoho a půl měsíce, by bylo možno považovat za reakci uskutečněnou bez zbytečného odkladu, tato podmínka by tedy mohla být splněna“. Citovaný závěr Krajského soudu v Brně byl potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009 ze dne 27. 1. 2010, kde bylo k předmětné skutečnosti uvedeno, že „spor v řízení o kasační stížnosti není veden ohledně splnění podmínky, aby zadávací řízení bylo zrušeno bez zbytečného odkladu, neboť krajský soud dospěl k závěru, že ta byla splněna“. V kontextu citovaných rozsudků a při zohlednění okolností šetřeného případu Úřad konstatuje, že časové rozmezí ode dne 7.1.2014 (třetí jednání hodnotící komise), kdy zadavatel mohl zjistit důvod pro zrušení předmětné veřejné zakázky, do dne 28.1.2014, kdy ke zrušení daného zadávacího řízení došlo, tj. po třech týdnech, považuje za reakci uskutečněnou bez zbytečného odkladu.

79. Pro úplnost Úřad uvádí, že s ohledem na již zjištěné skutečnosti se Úřad otázkou zveřejňování dodatečných informací zadavatelem z důvodů procesní ekonomie nezabýval.

80. K návrhu navrhovatele, aby si Úřad jako důkazy v řízení vyžádal audio záznamy ze všech zasedání výběrové komise, písemné stanovisko všech členů hodnotící komise k průběhu výběrového řízení, stanovisko organizátora výběrového řízení, který zadavatele zastupoval, zápisy z jednání projektového týmu organizátora, Úřad uvádí, že neurčitost hodnotících kritéria „technické řešení“ je dána popisem hodnotících subkritérií v zadávací dokumentaci a není rozhodující, jaké představy o obsahu tohoto hodnotícího kritéria měli členové hodnotící komise, jak se tato představa vyvíjela (např. po prezentaci uchazečů, na základě informací od organizátora apod.), a proto Úřad tyto důkazy neprováděl.

81. Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že v postupu zadavatele při zrušení zadávacího řízení neshledal porušení zákona. Vzhledem k tomu, že nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona, Úřad návrh zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Michal Kobza

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží:

Asociace samostatných odborů, IČO 63829517, Tyršova 1811/6, 120 00 Praha,

JUDr. Vlastimil Hanslík, č. reg. ČAK 07232, advokát, Vídeňská 181/102i, 619 00 Brno,

Vypraveno dne:

viz otisk úředního razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy