číslo jednací: R304,309/2013/VZ-19278/2014/321/OHo

• Instance: II.
• Věc: Projektový management – vzdělávání akademiků
• Účastníci:
  1. České vysoké učení technické v Praze
  2. Conceptica s.r.o.
  3. solit project, s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
• Rok: 2013
• Datum nabytí právní moci: 17. 9. 2014
• Související rozhodnutí: S6/2013/VZ-17199/2013/521/DRa; R304,309/2013/VZ-19278/2014/321/OHo

Č.j.: ÚOHS-R304,309/2013/VZ-19278/2014/321/OHo

12. září 2014

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 20. 9. 2013, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 24. 9. 2013, který podal zadavatel –

• České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 160 00 Praha - Dejvice, zastoupeno Ing. Jaroslavem Burčíkem, Ph.D., ředitelem Inovacentra ČVUT, se sídlem Jugoslávských partyzánů 3, 160 00 Praha – Dejvice, na základě pověření Statutem ČVUT, konkretizovaného příkazem rektora č. 2/2004,

a zároveň o rozkladu ze dne 25. 9. 2013, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne vybraným uchazečem –

• společností Conceptica s.r.o., IČO 27578348, se sídlem Senovážné náměstí 1464/6, Nové Město, 110 00 Praha 1,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S6/2013/VZ-17199/2013/521/DRa ze dne 10. 9. 2013, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Projektový management – vzdělávání akademiků“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož oznámení bylo uveřejněno na profilu zadavatele dne 9. 10. 2012, jehož dalším účastníkem je navrhovatel –

• společnost solit project, s.r.o., IČO 25146131, se sídlem Bořivojova 29, 130 00 Praha 3, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 28. 3. 2012 panem Markem Čápem, r. č. 750206/0038, bytem Bořivojova 29, 130 00 Praha 3,

jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Výroky I., II. a IV. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S6/2013/VZ-17199/2013/521/DRa ze dne 10. 9. 2013

 p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

Odůvodnění

I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 160 00 Praha – Dejvice, zastoupeno Ing. Jaroslavem Burčíkem, Ph.D., ředitelem Inovacentra ČVUT, se sídlem Jugoslávských partyzánů 3, 160 00 Praha – Dejvice, na základě pověření Statutem ČVUT, konkretizovaného příkazem rektora č. 2/2004 (dále jen „zadavatel“) – uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], na profilu zadavatele dne 9. 10. 2012 výzvu k podání nabídky na podlimitní veřejnou zakázku s názvem „Projektový management – vzdělávání akademiků“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Předmět plnění veřejné zakázky ve výzvě k podání nabídky vymezil zadavatel jako „služby spojené se zajištěním vzdělávání akademických pracovníků v oblasti projektového managementu, včetně zajištění školících prostor a veškerých výukových materiálů“. A ve výzvě k podání nabídky ze dne 5. 10. 2012 zadavatel uvedl, že „z informací a dokladů předložených dodavatelem musí být nade vší pochybnost zřejmé, že (...) osoba nebo osoby odpovědné za poskytování příslušných služeb (lektor/lektoři, kteří budou požadované služby zajišťovat) dosáhly min. tohoto vzdělání či odborné kvalifikace: (...) platný certifikát projektového řízení, zpracování a implementace projektové metodiky dle pravidel pro mezinárodně akreditované kurzy projektového řízení...“.

3. Dne 17. 10. 2012 obdržel zadavatel e-mailem žádost společnosti Conceptica s.r.o., IČO 27578348, se sídlem Palackého 715/15, 110 00 Praha 1 (dále jen „vybraný uchazeč“) o dodatečné informace k veřejné zakázce, jejímž předmětem bylo upřesnění požadavků zadavatele uvedených v zadávací dokumentaci, a to konkrétně upřesnění následujících dvou bodů:

o „kurz musí být mezinárodně akreditovaným kurzem projektového řízení

o kurz musí být zajištěn akreditovaným trenérem s mezinárodní akreditací“.

Na tuto žádost zadavatel reagoval dodatečnou informací k zadávacím podmínkám č. 1, kterou uveřejnil na profilu zadavatele dne 18. 10. 2012. V této informaci zadavatel uvedl, že „kurz musí být akreditován u certifikačního orgánu, realizujícího kurzy projektového řízení s možností získat po jeho absolvování certifikát v projektovém řízení s platností i mimo území ČR. Kurz musí vést trenér/lektor s oprávněním vést požadovaný typ kurzu projektového managementu, specifikovaného v odpovědi...“.

4. Z protokolu o prvním jednání komise pro otevírání obálek s nabídkami ze dne 25. 10. 2012 vyplývá, že nabídku podali dva uchazeči – vybraný uchazeč a společnost solit project, s.r.o., IČO 25146131, se sídlem Bořivojova 29, 130 00 Praha 3, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 28. 3. 2012 panem Markem Čápem, r. č. 750206/0038, bytem Bořivojova 29, 130 00 Praha 3, (dále jen „navrhovatel“) a dále, že navrhovatel splnění kvalifikace prokázal. Jednání komise bylo poté přerušeno a pokračovalo dne 30. 10. 2012, kdy byly komisí shledány nejasnosti u seznamu realizovaných zakázek při prokazování technických kvalifikačních předpokladů vybraným uchazečem a ten tyto nejasnosti vyjasnil dopisem ze dne 31. 10. 2012.

5. Zadavatel poté žádostí o zdůvodnění nabídky ze dne 7. 11. 2012 vyzval vybraného uchazeče k vysvětlení jeho nabídky. Zadavatel v žádosti mimo jiné uvedl, že hodnotící komisi není z předložených certifikátů zřejmé, zda osoba (lektorka) odpovědná za poskytování příslušných služeb splňuje požadavek zadavatele, aby byl kurz zajištěn akreditovaným trenérem s mezinárodní akreditací. Vybraný uchazeč na žádost zadavatele reagoval dopisem ze dne 12. 11. 2012, ve kterém uvedl, že „trenérka Ing. Jana Češpivová splňuje všechny náležitosti a je plně oprávněna na českém trhu při současné účasti autorized PRINCE2 Lead Trainer poskytovat trénink v oblasti PRINCE2® Foundation a Practitioner“. Vybraný uchazeč ke svému vyjádření dále připojil dopis statutárního zástupce společnosti Elzas Consultancy Organization ze dne 8. 11. 2012 s překladem do českého jazyka ověřeným tlumočnickou doložkou, v jehož českém překladu bylo uvedeno, že „Jana Češpivová je členkou programu Train-the-Trainer, aby se stala oficiální akreditovanou školitelkou APMG PRINCE2®. Jana začala tento program 7. března 2012 a v současné době je ve finální fázi její přípravy pro oficiální jmenování školitelkou APMG. To znamená, že podle předpisů APMG má Jana plné právo poskytovat školení Prince2 Foundation a projít praxí školení pod dozorem akreditovaného školitele PRINCE2®. (...) Očekáváme, že Jana bude akreditována jako školitelka PRINCE2® do konce tohoto roku 2012.“

6. V návaznosti na podání vysvětlení nabídky vybraného uchazeče zadavatel v pozvánce na jednání hodnotící komise ze dne 14. 11. 2012 konstatoval, že vyjádření ohledně zajištění kurzu akreditovaným trenérem s mezinárodní akreditací shledal jako nedostatečné, a proto přizval vybraného uchazeče na další jednání hodnotící komise dne 22. 11. 2012 za účelem vysvětlení předloženého zdůvodnění. Jak vyplývá ze zápisu o vysvětlení nabídky ze dne 22. 11. 2012, vybraný uchazeč předložil vysvětlení, že mj. „lektorka je do doby získání certifikátu pod odborným dozorem autorizovaného certifikovaného vedoucího školitele, který je po dobu školení přítomen“.

7. Zadavatel poté dne 22. 11. 2012 pokračoval v jednání komise ohledně posouzení nabídek, přičemž hodnotící komise konstatovala, že nabídka vybraného uchazeče byla posouzena jako souladná se zákonem a zadávacími podmínkami a může být tudíž hodnocena. Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 22. 11. 2012 poté hodnotící komise uvedla, že žádná z nabídek nebyla vyřazena. Zadavatel dne 26. 11. 2012 rozhodl v souladu se závěry hodnotící komise o výběru nejvhodnější nabídky vybraného uchazeče.

8. Navrhovatel podal proti zadávacím podmínkám a proti nevyloučení vybraného uchazeče nedatované námitky, které zadavatel obdržel dne 6. 12. 2012, a kterým po přezkoumání jejich oprávněnosti nevyhověl. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil dne 27. 12. 2012 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgánu příslušnému podle § 112 zákona k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek.

9. Navrhovatel se v návrhu neztotožnil s rozhodnutím o námitkách, proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a napadal i zadávací podmínky. Navrhovatel v návrhu usuzoval, že zadavatel nemohl objektivně a transparentně stanovit pořadí a úspěšnost nabídek, nestanovil-li v zadávacích podmínkách dostatečně přesně a jednoznačně způsob hodnocení nabídek. Navrhovatel se domníval, že hodnotící komise nevyhodnotila jeho nabídku v souladu se zadávacími podmínkami a další pochybení zadavatele spatřoval v nevyloučení vybraného uchazeče pro nesplnění kvalifikačních předpokladů, konkrétně odborné kvalifikace doložením certifikátu projektového řízení, zpracování a implementace projektové metodiky dle pravidel pro mezinárodně akreditované kurzy projektového řízení. Návrhem se navrhovatel domáhal zrušení zadávacího řízení předmětné veřejné zakázky a současně nařízení předběžného opatření, kterým by byl zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.

10. K návrhu se vyjádřil zadavatel dopisem ze dne 25. 1. 2013.

11. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-S6/2013/VZ-595/2013/521/DRa ze dne 18. 1. 2013 a rozhodnutím č. j. ÚOHS-S6/2013/VZ-1782/2013/521/DRa ze dne 28. 1. 2013 Úřad rozhodl o předběžném opatření ukládajícím zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení.

II. Napadené rozhodnutí

12. Dne 10. 9. 2013 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S6/2013/VZ-17199/2013/521/DRa (dále jen „napadené rozhodnutí“). V napadeném rozhodnutí Úřad ve výroku I. konstatoval, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 60 odst. 1 zákona, tím, že nevyloučil z účasti v zadávacím řízení vybraného uchazeče, který neprokázal splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. e) citovaného zákona, když nepředložil platný certifikát projektového řízení, zpracování a implementace projektové metodiky dle pravidel pro mezinárodně akreditované kurzy projektového řízení u určené osoby (lektorky) odpovědné za poskytování příslušných služeb, přičemž výše uvedený postup zadavatele podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Jako opatření k nápravě postupu stanoveného v ust. § 60 odst. 1 zákona Úřad výrokem II. napadeného rozhodnutí zrušil úkon posouzení kvalifikace vybraného uchazeče a rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, výrokem III. napadeného rozhodnutí Úřad zamítl návrh navrhovatele v části směřující proti zadávacím podmínkám a výrokem IV. uložil zadavateli uhradit náklady řízení.

13. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad k posouzení nabídky vybraného uchazeče nejprve konstatoval, že je nutno rozlišovat mezi fází posouzení kvalifikace dodavatele, fází posouzení nabídek a fází hodnocení nabídek, neboť do fáze hodnocení může „postoupit“ pouze taková nabídka, kterou podal plně kvalifikovaný dodavatel a že pod pojmem posouzení kvalifikace je třeba vidět povinnost veřejného zadavatele posoudit doklady a dokumenty předložené dodavateli z hlediska řádného prokázání splnění požadavků předem stanovených zákonem a veřejným zadavatelem v zadávacích podmínkách.

14. K otázce, zda vybraný uchazeč prokázal splnění kvalifikačního předpokladu specifikovaného ve výzvě k podání nabídky ze dne 5. 10. 2012, Úřad následně uvedl, že vzhledem k tomu, že v případě zjednodušeného podlimitního řízení je dodavatel podle ust. § 52 odst. 1 zákona povinen prokázat splnění kvalifikace ve lhůtě pro podání nabídek, vybraný uchazeč byl povinen v této lhůtě předložit příslušný certifikát prokazující, že osoby odpovědné za poskytování příslušných služeb dosáhly požadované odborné kvalifikace. Vzhledem k tomu, že vybraný uchazeč prokázal splnění technického kvalifikačního požadavku osobou odpovědnou za poskytování služeb až ke dni 22. 1. 2013, kdy podle vyjádření zadavatele lektorka Jana Češpivová dokončila akreditační proces, je zřejmé, že daný požadavek nesplnil ve lhůtě dané ust. § 52 odst. 1 zákona (tj. ve lhůtě pro podání nabídek). Vzhledem k tomu, že k tomuto momentu nemohl zadavatel vědět, zda lektorka požadovaný certifikát získá, vybraný uchazeč nesplnil technický kvalifikační předpoklad tak, jak byl požadován zadavatelem a ten jej byl povinen vyloučit z další účasti v zadávacím řízení.

15. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatoval, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 60 odst. 1 zákona tím, že z další účasti v zadávacím řízení nevyloučil vybraného uchazeče, který neprokázal splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. e) zákona, když nepředložil platný certifikát projektového řízení, zpracování a implementace projektové metodiky dle pravidel pro mezinárodně akreditované kurzy projektového řízení u určené osoby (lektorky) odpovědné za poskytování příslušných služeb a tímto postupem podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky.

16. S ohledem na výše uvedené pak Úřad dále nerozebíral samotné posuzování nabídek, jelikož jeho přezkoumání považoval za bezpředmětné, vzhledem k tomu, že pokud by zadavatel při posuzování kvalifikace postupoval v souladu se zákonem, do fáze hodnocení by zbyla pouze jedna nabídka a zadavatel by tak byl nucen zadávací řízení zrušit.

17. Část návrhu navrhovatele směřovala proti zadávacím podmínkám, konkrétně proti způsobu stanovení obsahu dílčích hodnotících kritérií, resp. subkritérií. K této části návrhu Úřad uvedl, že vzhledem k tomu, že lhůta pro podání nabídek byla podle výzvy k podání nabídky stanovena na den 25. 10. 2012, byl posledním dnem lhůty pro podání námitek proti zadávacím podmínkám den 30. 10. 2012. Navrhovatel námitky proti zadávacím podmínkám podal dne 6. 12. 2012, takže následný návrh nebyl podán oprávněnou osobou, a Úřad proto návrh v této části podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona zamítl.

18. Vzhledem k tomu, že zadavatel v šetřeném případě nedodržel postup stanovený v ust. § 60 odst. 1 zákona tím, že nevyloučil z účasti v zadávacím řízení vybraného uchazeče, který neprokázal splnění technického kvalifikačního předpokladu, uložil Úřad zadavateli nápravné opatření, konkretizované ve výroku II. napadeného rozhodnutí.

III. Námitky rozkladu zadavatele

19. Dne 24. 9. 2013, tedy v zákonné lhůtě, Úřad obdržel rozklad zadavatele ze dne 20. 9. 2013, který směřuje proti výrokům I. II. a IV. napadeného rozhodnutí. Co do argumentace proti výroku I. napadeného rozhodnutí, zadavatel tvrdí, že vybraný uchazeč splnil technický kvalifikační předpoklad, spočívající v předložení platného certifikátu projektového řízení, zpracování a implementace projektové metodiky dle pravidel pro mezinárodně akreditované kurzy projektového řízení, osobou, odpovědnou za poskytování příslušných služeb, tedy tak jak byl požadavek vymezen ve výzvě k podání nabídky.

20. Zadavatel dále v rozkladu tvrdí, že akreditace trenéra kurzu nebyla součástí technických kvalifikačních předpokladů a s odkazem na znění § 56 odst. 2 písm. e) zákona, ji ani nebylo možno v rámci technických kvalifikačních předpokladů požadovat. Zadavatel tak v rámci kvalifikace a ve smyslu dodržení zásady zákazu diskriminace požadoval pouze osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci, který byl vybraným uchazečem řádně předložen.

21. Zrušení výroků II. a IV. zadavatele navrhuje z důvodu, že se ve své podstatě jedná o nápravné a sankční opatření navazující na výrok I. napadeného rozhodnutí, kterým byl postup zadavatele shledán v rozporu se zákonem.

Závěr rozkladu

22. Zadavatel závěrem rozkladu navrhuje vydat rozhodnutí, kterým by bylo konstatováno, že se návrh navrhovatele v celém rozsahu zamítá.

IV. Námitky rozkladu vybraného uchazeče

23. Rozklad vybraného uchazeče ze dne 25. 9. 2014 byl Úřadu doručen téhož dne, tedy v zákonné lhůtě. Vybraný uchazeč brojí proti výrokům I. a II. napadeného rozhodnutí a tvrdí, že Úřad provedl nesprávnou právní kvalifikaci skutkových okolností veřejné zakázky, v důsledku čehož rozhodl v rozporu se zákonem.

24. Vybraný uchazeč na základě výzvy k podání nabídky, zadávací dokumentace a dodatečných informací k zadávacím podmínkám došel k závěru, že zadavatel požadoval předložení dvou různých certifikátů/akreditací, přičemž jeden z certifikátů sloužil k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů a druhý byl zadávací podmínkou stanovenou zadavatelem pro plnění veřejné zakázky.

25. S odkazem na předchozí rozhodovací praxi Úřadu pak vybraný uchazeč zdůrazňuje, že je třeba odlišovat fázi posouzení prokázání kvalifikačních předpokladů dle ust. § 59 zákona a fázi posuzování nabídek z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávací dokumentaci dle ust. § 76 zákona. K tomu vybraný uchazeč uvádí, že požadovaný kvalifikační předpoklad splnil předložením certifikátů PRINCE2 Foundation a PRINCE2 Practitioner u lektorky Jany Češpivové a tyto certifikáty nebyly zadavatelem nijak zpochybněny a vybraný uchazeč nebyl ani vyzván zadavatelem k jejich vysvětlení.

26. Vybraný uchazeč dále uvádí, že v dopise ze dne 12. 11. 2012 a následně na ústním jednání doložil, že je plně akreditovanou organizací a že obsah kurzu je plně akreditovaný, jeho poskytování je zajištěno osobou pana Eddyho Niewendijka a paní Češpivové a vybraný uchazeč tak prokázal splnění podmínek pro poskytování předmětu veřejné zakázky podle požadavku čl. 2 zadávací dokumentace na zajištění kurzu akreditovaným trenérem s mezinárodní akreditací. K uvedenému je závěr vybraného uchazeče takový, že se v požadavku na zajištění kurzu akreditovaným trenérem s mezinárodní akreditací jednalo o zadávací podmínku stanovenou v zadávací dokumentaci a nikoli o požadavek na prokázání kvalifikace. Vybraný uchazeč pak závěrem opakuje svůj názor na požadavek zadavatele, spočívající v předložení dvou rozdílných certifikátů a je toho názoru, že kvalifikační předpoklady předložením certifikátů PRINCE2 Foundation a PRINCE2 Practitioner u lektorky Jany Češpivové splnil ve lhůtě vycházející z § 52 odst. 1 zákona.

27. Vybraný uchazeč rozklad uzavírá konstatováním, že v důsledku chybného rozlišení dvou různých certifikátů/akreditací Úřad nepostupoval v souladu se zákonem, když zrušil úkon posouzení kvalifikace vybraného uchazeče, úkon hodnocení nabídek a rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, neboť pro vyloučení vybraného uchazeče nebyly dány žádné zákonem stanovené důvody. Vybraný uchazeč je přesvědčen, že zadavatel v předmětném zadávacím řízení postupoval zcela v souladu se zákonem.

Závěr rozkladu

28. Vybraný uchazeč požaduje, aby bylo napadené rozhodnutí změněno tak, že úkon posouzení kvalifikace, úkon hodnocení nabídek a rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ponechá v platnosti v plném rozsahu, eventuelně vybraný uchazeč požaduje zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání.

V. Vyjádření navrhovatele

29. Dne 7. 10. 2013 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k rozkladům zadavatele a vybraného uchazeče ze dne 4. 10. 2013. Ve svém vyjádření navrhovatel poukazuje na některé pasáže výzvy k podání nabídek a dodatečných informací k zadávacím podmínkám, na ust. § 50 odst. 3, z kterého vyplývá, že kvalifikační předpoklady musí souviset s předmětem plnění veřejné zakázky, díky čemuž má být prokázáno, že je určitý dodavatel schopen splnit předmět veřejné zakázky. Navrhovatel vzhledem k výše uvedenému a ke skutečnosti, že lektorka vybraného uchazeče Jana Češpivová dokončila akreditační proces 22. 1. 2013, konstatuje, že vybraný uchazeč nesplnil požadované technické kvalifikační předpoklady v řádném termínu.

30. Navrhovatel dále uvádí, že předmětná veřejná zakázka nemohla být řádně plněna, vzhledem k datu dokončení akreditačního procesu Janou Češpivovou a k plánované realizaci veřejné zakázky, připadající na datum 1. 11. 2012. Vybraný uchazeč tak dle navrhovatele nebyl schopen uzavřít k 1. 11. 2012 smlouvu se zadavatelem na realizaci plnění veřejné zakázky, protože nedisponoval lektorem s mezinárodní akreditací. Navrhovatel je toho názoru, že pokud by nebyl vybraný uchazeč vyloučen pro nesplnění technických kvalifikačních předpokladů, musel by být vyloučen pro nesplnění zadávacích podmínek a to z důvodu nemožnosti realizace termínů plnění veřejné zakázky, jelikož by nedisponoval způsobilou osobou odpovědnou za plnění veřejné zakázky před 22. 1. 2013.

VI. Řízení o rozkladu

31. Úřad neshledal důvody pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

32. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu, a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

33. Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S6/2013/VZ-17199/2013/521/DRa ze dne 10. 9. 2013, rozhodl tak, jak je uvedeno v napadeném rozhodnutí, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.

34. Co se týče výroku III. napadeného rozhodnutí, nebyl tento rozkladem zadavatele ani vybraného uchazeče napaden. V tomto ohledu je nutno poukázat na ustanovení § 82 odst. 3 správního řádu, podle kterého v případě, že odvolání, resp. rozklad směřuje jen proti některému výroku rozhodnutí nebo proti vedlejšímu ustanovení výroku, který netvoří nedílný celek s ostatními, pokud tím nemůže být způsobena újma některému z účastníků, nabývá zbytek výrokové části právní moci, umožňuje- li to povaha věci. V šetřeném případě lze konstatovat, že výrok III. a ostatní výroky napadeného rozhodnutí netvořily nedílný celek, o kterém by nebylo možno separátně rozhodovat a jehož výroky by spolu neoddělitelně souvisely, když každý z uvedených výroků se týkal jiné části návrhu navrhovatele, resp. skýtal řešení de facto samostatných navrhovatelem tvrzených nezákonných postupů zadavatele. Mám dále rovněž za splněnou i další podmínku předpokládanou ustanovením § 82 odst. 3 správního řádu, když se za situace, kdy byl výrokem III. zamítnut návrh navrhovatele v části, ve které nebyl navrhovatel oprávněnou osobou k jeho podání, nedá hovořit o případné újmě způsobené některému z účastníků správního řízení.  Na základě uvedeného tedy konstatuji, že vzhledem k tomu, že bylo napadené rozhodnutí č. j. ÚOHS-S6/2013/VZ-17199/2013/521/DRa ze dne 10. 9. 2013 doručeno účastníkům řízení ve dnech 10. 9. 2013 a 11. 9. 2013 a vzhledem k tomu, že výrok III. tohoto rozhodnutí nebyl v zákonné lhůtě napaden rozkladem, za splnění podmínek stanovených v ustanovení § 82 odst. 3 správního řádu, nabyl tento výrok samostatně právní moci. Den nabytí právní moci výroku III. napadeného rozhodnutí po marném uplynutí 15 denní lhůty pro podání rozkladu, ode dne doručení napadeného rozhodnutí účastníkovi správního řízení, připadl na 26. 9. 2013 a přezkum napadeného rozhodnutí v rámci tohoto správního řízení o rozkladu je tedy v části výroku III. vyloučen.

VII. K námitkám rozkladů

35. Považuji za vhodné, nejdříve se vyjádřit k rozkladu zadavatele, v kterém bylo namítáno, že akreditaci nebylo vůbec možné po uchazečích požadovat, jakožto technický kvalifikační požadavek podle § 56 odst. 2 písm. e) zákona. Nesouhlasím se zadavatelovým výkladem zmíněného ustanovení zákona, kterým zadavatel sledoval vyloučení akreditace, potažmo licence, z rozsahu pojmu „osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele.“ Uvedené vyčlenění by směřovalo proti smyslu posuzování technických kvalifikačních požadavků, kterými má uchazeč prokázat svou minimální technickou způsobilost, resp. své materiální nebo odborné předpoklady zakázku po jejím přidělení též plnit. Sám zadavatel v rozkladu uvádí: „Cílem požadavku (na zajištění kurzu akreditovaným trenérem s mezinárodní akreditací) bylo, aby účastníci kurzu, jenž měl být předmětem veřejné zakázky, získali platný certifikát vydaný lektorem, akreditovaným příslušnou certifikační autoritou.“ Z uvedeného je evidentní, že otázka akreditace byla pro veřejnou zakázku ve vztahu k finálnímu výstupu klíčová. Takový požadavek pak byl plně v souladu s ust. § 50 odst. 3 zákona, jelikož jen akreditovaný trenér/lektor je schopen zajistit vydání požadovaného certifikátu účastníkům kurzu a tedy rozsah takto požadované kvalifikace bezprostředně souvisí s předmětem veřejné zakázky.

36. Z výše uvedeného jsem tak dospěl k závěru, že v tomto případě se požadavek akreditace dá považovat za osvědčení o odborné kvalifikaci dodavatele a je tedy v souladu s § 56 odst. 2 písm. e) zákona a zadavatel jej tak byl oprávněn požadovat. Zbylá rozkladová argumentace zadavatele, spočívající v tvrzení, že vybraný uchazeč zadavatelem požadované technické kvalifikační předpoklady splnil, se odráží i v rozkladu vybraného uchazeče, proto bude vypořádána současně s jeho rozkladem.

37. Na tomto místě bych chtěl připomenout znění bodu 4.1.3., Technické kvalifikační předpoklady, výzvy k podání nabídky na předmětnou veřejnou zakázku. Zadavatel specifikuje rozsah požadovaných informací následujícím způsobem: „K prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění této veřejné zakázky zadavatel požaduje: (…) předložení osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci osoby nebo osob odpovědných za poskytování příslušných služeb (lektora/lektorů).“ Ke způsobu prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů zadavatel udává, že „Dodavatel prokáže splnění těchto kvalifikačních předpokladů předložením následujících dokladů a informací: (…) osvědčením o vzdělání a odborné kvalifikaci osoby nebo osob odpovědných za poskytování příslušných služeb v rozsahu, z něhož bude zřejmé splnění zadavatelem stanovené minimální úrovně tohoto kvalifikačního předpokladu. (…) Uchazeč je povinen současně předložit jmenný seznam lektora či lektorů, kteří budou požadované služby zajišťovat“ Zadavatel dále vymezil minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky v bodu 4.1.3.3. tak, že: „z  dokladů předložených dodavatelem musí být nade vší pochybnosti zřejmé, že (…) osoba nebo osoby odpovědné za poskytování příslušných služeb (lektor/lektoři kteří budou požadované služby zajišťovat), dosáhly min. tohoto vzdělání či odborné kvalifikace: - platný certifikát projektového řízení, zpracování a implementace projektové metodiky dle pravidel pro mezinárodně akreditované kurzy projektového řízení.“

38. Stěžejní námitkou rozkladů vybraného uchazeče a zadavatele je, že při posuzování technických kvalifikačních předpokladů byl požadavek bodu 4.1.3.3. výzvy k podání nabídky na podlimitní veřejnou zakázku vybraným uchazečem splněn. Tedy že vybraným uchazečem předložené certifikáty byly „platným certifikátem projektového řízení, zpracování a implementace projektové metodiky“ tak, jak bylo požadováno ve výzvě k podání nabídky na podlimitní veřejnou zakázku. Zadavatel i vybraný uchazeč jsou přesvědčeni, že požadavek zadávací dokumentace znějící: „kurz musí být zajištěn akreditovaným trenérem s mezinárodní akreditací“ součástí technického kvalifikačního požadavku nebyl. Úřad tak podle zadavatele a vybraného uchazeče v napadeném rozhodnutí nesprávně posoudil skutkový stav věci a postupoval v rozporu se zákonem.

39. Vybraný uchazeč výše uvedenou tezi ještě rozvádí názorem, že zadavatel požadoval předložit dva různé certifikáty a pro splnění technických kvalifikačních předpokladů tak plně dostačovaly jím předložené certifikáty PRINCE2 Foundation Examination a PRINCE2 Registered Pracititioner, přičemž požadavek zajistit vedení kurzu akreditovaným trenérem byl podmínkou pro plnění veřejné zakázky. Tento názor jsem neshledal správným, jelikož ze zadávací dokumentace a výzvy k podání nabídek takový závěr nevyplývá.

40. Jak bylo výše uvedeno, dodavatel měl prokázat splnění technického kvalifikačního předpokladu „osvědčením o vzdělání a odborné kvalifikaci osoby nebo osob odpovědných za poskytování příslušných služeb.“ Co se certifikátů předložených vybraným uchazečem týče, jsem toho názoru, že neprokazují splnění technického kvalifikačního předpokladu v tom smyslu, že by z nich bylo nade vší pochybnosti zřejmé, že osoba odpovědná za poskytování příslušných služeb je dostatečně odborně kvalifikovaná k jejich poskytování. Certifikát PRINCE2 Foundation Examination prokazuje, že Jana Češpivová složila vstupní zkoušku a certifikát PRINCE2 Registered Practitioner ověřuje, že Jana Češpivová splňuje standardy úrovně, která se dá volným překladem nazvat uznaným praktikem. Ani z jednoho tohoto certifikátu tak nevyplývá, že by jejich držitelka byla bez dalšího kvalifikovaná poskytovat služby poptávané zadavatelem.

41. Na podporu svého názoru uvádím, že ze znění ust. § 50 odst. 2 zákona vyplývá, že podrobná specifikace požadavků na kvalifikaci může být uvedena v zadávací dokumentaci. Právě takovou specifikaci představuje potřeba zadavatele, vyjádřená v zadávací dokumentaci požadavkem, že kurz musí být zajištěn akreditovaným trenérem s mezinárodní akreditací. Z protokolu o posouzení kvalifikace, které probíhalo 25. 10. 2012 a 30. 10. 2012, pak vyplývá, že se zadavatel realizačním týmem uchazečů a tedy i jeho způsobilostí k poskytování požadovaných služeb na základě předložených certifikátů zabýval právě ve fázi posuzování technických kvalifikačních předpokladů.

42. K výše uvedené stěžejní námitce rozkladů konstatuji, že se plně ztotožňuji s posouzením a argumentací Úřadu, vyjádřenými především v odstavcích 34 a 35 napadeného rozhodnutí. Úřad v nich vycházel z ust. § 59 odst. 1 zákona, které zakotvuje legální definici termínu posouzení kvalifikace, a to tak, že zadavatel posuzuje prokázání splnění kvalifikace dodavatele z hlediska požadavků stanovených v souladu se zákonem. Zadavatel je tak vázán kritérii uvedenými v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení, případně též v kvalifikační nebo zadávací dokumentaci. Samotné posouzení kvalifikace je pak myšlenkovým procesem zadavatele nebo jím určených osob, kterým se vyhodnocuje, zda konkrétní dodavatel splňuje kvalifikaci, tedy zda je objektivně schopen z technického hlediska plnit předmět veřejné zakázky. V tomto smyslu byl pak závěr Úřadu, že vybraný uchazeč nesplnil technické kvalifikační požadavky v souladu se zákonem.

43. Jak Úřad v napadeném rozhodnutí uvedl, za kvalifikaci je třeba považovat způsobilost dodavatele realizovat veřejnou zakázku. Certifikáty předložené vybraným uchazečem byly pro konstatování této způsobilosti nedostatečné, což dokazuje i skutečnost, že zadavatel po vybraném uchazeči požadoval dne 7. 11. 2012 zdůvodnění jeho nabídky a ani následné vysvětlení vybraného uchazeče nebylo způsobilé zadavateli zcela osvětlit, zda je vybraný uchazeč schopný veřejnou zakázku realizovat. Nelze se tak ztotožnit s tvrzením zadavatele a vybraného uchazeče, že technické kvalifikační předpoklady byly splněny předložením předmětných certifikátů. Z dalšího průběhu zadávacího řízení pak vyplývá, že skutečně plně kvalifikovanou se pro potřeby zadavatele stala lektorka Jana Češpivová až dne 22. 1. 2013, kdy dokončila akreditační proces a stala se akreditovaným trenérem pro certifikační kurzy PRINCE2.

44. Vybraný uchazeč dále namítá, že i ve zjednodušeném podlimitním řízení je nutno důsledně odlišovat fázi posuzování prokázání technických kvalifikačních předpokladů a fázi posuzování nabídek. K tomu uvádím, že Úřad se s touto tezí v napadeném rozhodnutí plně ztotožnil a sám ji předeslal v odstavci 34 napadeného rozhodnutí. Vybraný uchazeč v rozkladu uvádí pasáž z rozhodnutí Úřadu ze dne 10. 4. 2012, č. j. ÚOHS-S124/2012/VZ-4840/2012/520/MVy, která ovšem vyjadřuje stejný postoj, jaký zaujal Úřad v napadeném rozhodnutí. Část právního názoru Úřadu znějící, že „do fáze hodnocení může totiž postoupit pouze taková nabídka, kterou podal plně kvalifikovaný dodavatel,“ se pak objevuje v citovaném i napadeném rozhodnutí a vystihuje základní podstatu porušení zákona zadavatelem. Z uvedené pasáže v souvislosti s předmětným případem a se skutečností, že pro reálnou možnost plnění veřejné zakázky byla klíčová otázka akreditace osoby zastřešující poptávaný kurz, vyplývá, že vybraný uchazeč do fáze hodnocení nabídky „postoupit“ neměl a právě v tomto smyslu je nutno jednotlivé fáze zadávacího řízení od sebe odlišovat. Na správnost a zákonnost napadeného rozhodnutí tak výše uvedená námitka vybraného uchazeče nemá vliv.

45. Následující námitku vybraného uchazeče, že dostatečné prokázání technických kvalifikačních předpokladů vyplývá ze skutečnosti, že nebyl zadavatelem vyzván k vysvětlení jím předložených certifikátů a tyto certifikáty zadavatelem nebyly nijak zpochybňovány, pak považuji za bezpředmětnou, vzhledem k tomu, že v žádosti o vysvětlení nabídky zadavatel ve svém dotazu konstatoval, že: „Hodnotící komisi není z předložených certifikátů zřejmé, zda osoba (lektorka) odpovědná za poskytování příslušných služeb tento (požadavek na zajištění kurzu akreditovaným lektorem) splňuje.“ Skutečnost, že samotné certifikáty předložené vybraným uchazečem nebyly nijak zadavatelem zpochybňovány, sama o sobě neznamená, že jimi byla prokázána způsobilost vybraného uchazeče realizovat předmět veřejné zakázky.

46. Další argument vybraného uchazeče spočívá v tvrzení, že lektorka Jana Češpivová byla k zajištění kurzu dostatečně kvalifikovaná, s odkazem na osobu pana Eddyho Niewendijka, pod jehož dozorem, jakožto akreditovaným školitelem, probíhá lektorčina praxe nutná pro získání certifikátu PRINCE2 Trainer. Jak ale vyplývá z protokolu o posouzení kvalifikace osoba pana Niewendijka předmětem posouzení kvalifikace nebyla a vybraný uchazeč jako člena realizačního týmu uvedl pouze Janu Češpivovou. Z uvedeného vyplývá, že vybraný uchazeč přítomnost pana Niewendijka na školení zadavateli při prokazování kvalifikace negarantoval a ani nepředkládal osvědčení, jimiž by prokazoval jeho akreditaci. Zadavatel tak nemohl kvalifikaci prokazovanou prostřednictvím osoby pana Eddyho Niewendijka vybraným uchazečem akceptovat. Pro konstatování prokázání kvalifikace prostřednictvím lektorky Jany Češpivové způsobem, kterým byla prezentovaná vybraným uchazečem, byl poté rozhodující den dokončení jejího akreditačního procesu, který připadal na 22. 1. 2013. Lektorka se tudíž stala kvalifikovanou k plnění předmětu veřejné zakázky, tak jak byla její osobou garantována, až po lhůtě pro prokázání kvalifikace ve smyslu § 52 odst. 1 zákona.

47. Argumentace Úřadu v napadeném rozhodnutí tak plně koresponduje se skutkovými zjištěními, které vyplývají ze správního spisu a Úřad správně a přezkoumatelně uvedl důvody, pro které bylo zadavatelem provedené hodnocení technických kvalifikačních předpokladů v rozporu se zákonem, když ze zadávacího řízení nevyloučil vybraného uchazeče, který nesplnil technické kvalifikační předpoklady ve lhůtě podle § 52 odst. 1 zákona, tedy ve lhůtě pro podání nabídek.

Závěr

48. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladech.

49. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

otisk úředního razítka

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1. Ing. Jaroslav Burčík, Ph.D., ředitel Inovacentra ČVUT, Jugoslávských partyzánů 3, 160 00 Praha – Dejvice

2. Marek Čáp, Bořivojova 29, 130 00 Praha 3

3. Conceptica s.r.o., Senovážné náměstí 1464/6, Nové Město, 110 00 Praha 1

Na vědomí:

České vysoké učení technické v Praze, Zikova 1903/4, 16 00 Praha - Dejvice

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona.