číslo jednací: S496/2014/VZ-21269/2014/551/RHr
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Dodavatel PC stanic, monitorů a notebooků |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 120 odst. 1 písm. a) zákona |
| Rok | 2014 |
| Datum nabytí právní moci | 25. 10. 2014 |
| Dokumenty |  2014_S496.pdf 431 KB |
|
Č. j.: ÚOHS-S496/2014/VZ-21269/2014/551/RHr |
|
8. října 2014 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 18. 6. 2014 z moci úřední, jehož účastníkem je
- zadavatel – Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, IČO 002 16 208, se sídlem Šimkova 870, 500 38 Hradec Králové,
ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení, zadavatelem při zadávání veřejné zakázky „Dodavatel PC stanic, monitorů a notebooků“, rozdělené na 3 části podle § 98 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 11. 2012 pod evidenčním číslem zakázky 237817, na kterou byla dne 7. 11. 2012 uzavřena rámcová smlouva se společností AG COM, a.s., IČO 474 52 081, se sídlem Nám. Míru 22, 503 03 Smiřice,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel - Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, IČO 002 16 208, se sídlem Šimkova 870, 500 38 Hradec Králové, se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení, při zadávání části I. veřejné zakázky „Dodavatel PC stanic, monitorů a notebooků“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 11. 2012 pod evidenčním číslem zakázky 237817, tím, že nedodržel postup stanovený v § 45 odst. 3 citovaného zákona ve spojení s § 6 citovaného zákona, neboť stanovil technické podmínky tak, že určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu a vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, když v příloze č. 2 výzvy k podání nabídek požadoval u:
· položky č. 7) dodání notebooků pro mobilní použití splňující mimo jiné tyto minimální požadavky týkající se procesorů: „Dvoujádrové CPU s frekvencí min. 1,8 GHz, 3 MB L3 cache a maximálním odběrem 17 W“;
· položky č. 8) dodání notebooků pro mobilní kancelář splňující mimo jiné tyto minimální požadavky týkající se procesorů: „Dvoujádrové CPU s frekvencí min. 2,6 GHz (s možností automatického navýšení při použití pouze jednoho jádra na min. 3,3 GHz), 3 MB L3 cache a maximálním odběrem 35 W“;
· položky č. 9) dodání notebooků pro kancelářské použití splňující mimo jiné tyto minimální požadavky týkající se procesorů: „Dvoujádrové CPU s frekvencí min. 2,1 GHz, 3 MB L3 cache a maximálním odběrem 35 W“;
· položky č. 12) dodání notebooků splňující mimo jiné tyto minimální požadavky týkající se procesorů: „Dvoujádrové CPU s frekvencí min. 1,6 GHz, min. 3 MB cache, integrovaným grafickým akcelerátorem a max. odběrem 17 W“;
· položky č. 14) dodání PC serveru, který měl splňovat mimo jiné tyto minimální požadavky týkající se procesorů: „nejméně osmijádrové CPU s frekvencí 2 GHz a pamětí L3 cache 20 MB a HW podporou virtualizace, s možností rozšíření na alespoň 2 CPU“;
· položky č. 15) dodání PC serveru, který měl splňovat mimo jiné tyto minimální požadavky týkající se procesorů: „nejméně osmijádrové CPU s frekvencí 2 GHz a pamětí L3 cache 20 MB a HW podporou virtualizace, s možností rozšíření na alespoň 2 CPU“,
přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 7. 11. 2012 se společností AG COM, a.s., IČO 474 52 081, se sídlem Nám. Míru 22, 503 03 Smiřice, smlouvu na veřejnou zakázku.
II.
Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. se zadavateli – Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, IČO 002 16 208, se sídlem Šimkova 870, 500 38 Hradec Králové – podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení, ukládá
pokuta ve výši 30.000,- Kč (třicet tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, příslušný k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrhu a k projednání správních deliktů podle tohoto zákona včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel dne 9. 7. 2013 podnět týkající se postupu zadavatele - Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, IČO 002 16 208, se sídlem Šimkova 870, 500 38 Hradec Králové (dále jen „zadavatel“) – při zadávání veřejné zakázky „Dodavatel PC stanic, monitorů a notebooků“, rozdělené celkem na 3 části podle § 98 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení (dále jen „zákon“), zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 11. 2012 pod evidenčním číslem zakázky 237817 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Pisatel v podnětu namítal, že zadávací dokumentace k veřejné zakázce obsahovala požadavek na minimální taktovací frekvenci procesorů (např. „Dvoujádrové CPU s frekvencí min. 3GHz“), což nebylo dle názoru pisatele v souladu s § 45 zákona.
3. Na základě skutečností uvedených v podnětu si Úřad vyžádal dopisem vedeným pod č. j. ÚOHS-P643/2013/VZ-13581/2013/531/RKr ze dne 18. 7. 2013 od zadavatele veškerou dokumentaci související se zadáním předmětné veřejné zakázky a jeho vyjádření k obsahu podnětu.
4. Z předložené dokumentace k veřejné zakázce Úřad zjistil následující skutečnosti:
5. Podle bodu 4 výzvy k podání nabídek (dále jen „Výzva“) zadavatel rozdělil dle § 98 zákona veřejnou zakázku na 3 dílčí části, přičemž uchazeči mohli podat nabídku pro každou jednotlivou část samostatně. Zadavatel rozdělil veřejnou zakázku na následující části:
· Dílčí část I. – PC, LCD, notebooky
· Dílčí část II. – Tiskárny
· Dílčí část III. – Síťové prvky
Podrobné specifikace a technické parametry předmětu veřejné zakázky musely odpovídat požadavkům zadavatele stanoveným v příloze č. 2 Výzvy.
6. Předmětem části I. veřejné zakázky bylo dodání notebooků, PC stanic a LCD monitorů. Dle přílohy č. 2 Výzvy týkající se dílčí části I. veřejné zakázky (dále jen „příloha Výzvy“) zadavatel požadoval u:
· položky č. 1) a položky č. 2) dodání kancelářských PC splňující mimo jiné tyto minimální požadavky týkající se procesorů: „Dvoujádrové CPU s frekvencí min. 3 GHz, min. 3 MB cache, integrovaným grafickým akcelerátorem a max. příkonem 65 W“;
· položky č. 3) a položky č. 4) dodání multimediálních kancelářských PC splňující mimo jiné tyto minimální požadavky týkající se procesorů: „Čtyřjádrové CPU s frekvencí min. 2,8 GHz, min. 3 MB cache, integrovaným grafickým akcelerátorem a max. příkonem 80 W“;
· položky č. 7) dodání notebooků pro mobilní použití splňující mimo jiné tyto minimální požadavky týkající se procesorů: „Dvoujádrové CPU s frekvencí min. 1,8 GHz, 3 MB L3 cache a maximálním odběrem 17 W“;
· položky č. 8) dodání notebooků pro mobilní kancelář splňující mimo jiné tyto minimální požadavky týkající se procesorů: „Dvoujádrové CPU s frekvencí min. 2,6 GHz (s možností automatického navýšení při použití pouze jednoho jádra na min. 3,3 GHz), 3 MB L3 cache a maximálním odběrem 35 W“;
· položky č. 9) dodání notebooků pro kancelářské použití splňující mimo jiné tyto minimální požadavky týkající se procesorů: „Dvoujádrové CPU s frekvencí min. 2,1 GHz, 3 MB L3 cache a maximálním odběrem 35 W“;
· položky č. 10) dodání notebooku MEFANET 2, který měl splňovat mimo jiné tyto minimální požadavky týkající se procesorů: „Dvoujádrové CPU s frekvencí min. 2,0 GHz, min. 3 MB cache“;
· položky č. 12) dodání notebooků splňující mimo jiné tyto minimální požadavky týkající se procesorů: „Dvoujádrové CPU s frekvencí min. 1,6 GHz, min. 3 MB cache, integrovaným grafickým akcelerátorem a max. odběrem 17 W“;
· položky č. 13) dodání notebooku, který měl splňovat mimo jiné tyto minimální požadavky týkající se procesorů: „Dvoujádrové CPU s frekvencí min. 2,2 GHz, min. 3 MB cache“;
· položky č. 14) a položky č. 15) dodání PC serverů, které měly splňovat mimo jiné tyto minimální požadavky týkající se procesorů: „nejméně osmijádrové CPU s frekvencí 2 GHz a pamětí L3 cache 20 MB a HW podporou virtualizace, s možností rozšíření na alespoň 2 CPU“.
7. Dle oddílu V.4) formuláře „Oznámení o zadání zakázky“ činila předpokládaná hodnota části I. veřejné zakázky 2.400.000,- Kč bez DPH.
8. V bodě 3 Výzvy nazvaném „Vymezení předmětu plnění veřejné zakázky“ zadavatel klasifikoval veřejnou zakázku jako „zakázku na dodávku zadanou ve zjednodušeném podlimitním řízení dle § 38 zákona…“.
9. Dne 14. 9. 2012 zahájil zadavatel zadávací řízeníodesláním výzvy k podání nabídek.
10. Dne 15. 10. 2012 provedla komise pro otevírání obálek s nabídkami, ustanovená dle § 71 odst. 1 zákona, otevírání obálek, přičemž z protokolu o otevírání obálek ze dne 15. 10. 2012 vyplývá, že zadavatel obdržel k části I. veřejné zakázky (PC, LCD, notebooky) nabídky od 3 uchazečů.
11. Dne 18. 10. 2012 provedla hodnotící komise, ustanovená dle § 74 odst. 1 zákona, posouzení kvalifikace uchazečů. Z protokolu o jednání hodnotící komise a protokolu o posouzení kvalifikace uchazečů ve vztahu k dílčí části I. veřejné zakázky vyplývá, že ze zadávacího řízení byla vyřazena jedna nabídka.
12. Z obdržené dokumentace k veřejné zakázce vyplývá, že v šetřeném případě nebyly podány žádné námitky vůči zadávacímu řízení.
13. Dne 25. 10. 2012 na základě doporučení hodnotící komise zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky předložené společností AG COM, a.s., IČO 474 52 081, se sídlem, Nám. Míru 22, 503 03 Smiřice (dále jen „vybraný uchazeč“).
14. Dne 7. 11. 2012 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem na část I. veřejné zakázky rámcovou smlouvu č. 120733_01. Celková cena části I. veřejné zakázky, kterou zadavatel uvedl v dokumentu „Výše skutečně uhrazené ceny“ ze dne 18. 3. 2013, zveřejněném na profilu zadavatele dne 22. 3. 2013, činila 2.021.961,- Kč bez DPH.
15. Na základě výše uvedených skutečností získal Úřad pochybnosti o tom, zda zadavatel při vymezení svých požadavků ke stolním a přenosným počítačům a k PC serverům prostřednictvím technických specifikací jednotlivých procesorů, resp. kombinací hodnot jednotlivých parametrů (např. frekvence, cache, příkon), neporušil § 44 odst. 11 zákona ve spojení s § 45 odst. 3 zákona a § 6 zákona. Z tohoto důvodu zahájil Úřad správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S496/2014/VZ.
I. Řízení před správním orgánem
16. Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů
· zadavatel.
17. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S496/2014/VZ-12811/2014/531/RHr ze dne 17. 6. 2014 a současně usnesením č. j. ÚOHS-S496/2014/VZ-12813/2014/531/RHr ze dne 17. 6. 2014 stanovil zadavateli lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
18. Správní řízení bylo zahájeno podle § 113 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, dne 18. 6. 2014, tj. dnem, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli.
19. Ke zjištěním Úřadu uvedeným v oznámení o zahájení správního řízení zaslal zadavatel vyjádření ze dne 27. 6. 2014, které bylo doručeno Úřadu téhož dne.
II. Vyjádření zadavatele ze dne 27. 6. 2014
20. Zadavatel ve svém vyjádření tvrdí, že v šetřeném případě se porušení ustanovení zákona nedopustil, neboť jako zadavatel neuvedl „ani obchodní označení výrobku či výrobce ani přesný počet jader či konkrétní hodnoty frekvence procesoru“.
21. Zadavatel rovněž uvádí, že: „Frekvence procesoru byla uvedena jako doplňující parametr v kombinaci s minimálním počtem jader a velikosti cache, a to z toho důvodu, že mnohé fakultou již licencované a provozované aplikace využívají jen jedno jádro a frekvence procesoru a velikost cache paměti je pak pro aplikace zárukou požadovaného minimálního výkonu. Na frekvencích 2,8 GHz a vyšších u stolních PC a 2 GHz u notebooků a vyšších pracuje uvedený software uspokojivě a požadavkem zadavatele bylo, aby na nově pořizované technice výkon softwaru nepoklesl.“.
22. Zadavatel současně odkázal na svůj dřívější přípis č. j. TAJ/2665/2013, ze dne 29. 7. 2013, adresovaný Úřadu, v němž se vyjádřil k obsahu podnětu, dále na dokument označený jako „Námitka proti stanovisku kontrolního orgánu MŠMT ve věci veřejné zakázky na výpočetní techniku ze dne 20. 5. 2013“ a na dokument „Námitka ve II. instanci proti postupu řídícího orgánu k projektu IMPACT – CZ.1.07/2.2.00/28.0233“, přičemž všechny tyto dokumenty byly přílohou vyjádření zadavatele k oznámení o zahájení správního řízení ze dne 27. 6. 2014.
23. Zadavatel ve svém vyjádření k podnětu ze dne 29. 7. 2013 uvedl: „ZVZ v žádném z ustanovení nezakazuje při stanovení technické specifikace používat minimální požadavky na taktovací frekvenci či počet jader. ZVZ pouze výslovně zakazuje používat konkrétní označení výrobků či výrobců, což zadavatel neučinil.
Zadavatel neuvedl konkrétní obchodní označení výrobku či výrobce ani nepožadoval přesný počet jader či konkrétní hodnotu frekvence procesoru. Zadavatel v technické specifikaci uvedl pouze minimální technické požadavky na komponenty pořizovaného zařízení…
V neposlední řadě je nutné zdůraznit, že ZVZ v žádném svém ustanovení nestanovuje povinnost, že by zadavatel měl stanovit své technické požadavky na plnění tak, aby byly ‚objektivním ukazatelem výkonnosti‘. Jediná ustanovení ZVZ, která se týkají podrobností vymezení technické specifikace plnění, jsou obsažena v § 44 až 46 ZVZ.“.
24. Zadavatel ve svém vyjádření k podnětu ze dne 29. 7. 2013 dále uvedl: „Pisatel podnětu opírá svůj názor na nepřípustnost postupu zadavatele v předmětné veřejné zakázce o rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) č. j. R 154/2007. Zadavatel však v reakci na uvedené musí konstatovat, že citované rozhodnutí ÚOHS není pro předmětný případ relevantní. Citovaným rozhodnutím ÚOHS konstatoval porušení zákona z důvodu, že zadavatel veřejné zakázky stanovil zcela konkrétní požadavek na frekvenci procesorů, čímž s ohledem na situaci výrobců na trhu jednoznačně upřednostnil jediného výrobce daného procesoru, aniž by to bylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky. V případě předmětné zakázky se však jedná o zcela odlišný případ, kdy požadovaná spodní hranice minimální frekvence procesorů odpovídala požadavkům na budoucí kompatibilitu a funkčnost software, avšak nikterak nepředurčovala výrobce či dodavatele.“.
25. V dokumentu „Námitka ve II. instanci proti postupu řídícího orgánu k projektu IMPACT – CZ.1.07/2.2.00/28.0233“ je opětovně použita argumentace uvedená jak ve vyjádření zadavatele k podnětu ze dne 29. 7. 2013, tak i argumentace vyplývající z níže uvedené „Námitky proti stanovisku kontrolního orgánu MŠMT ve věci veřejné zakázky na výpočetní techniku ze dne 20. 5. 2013“.
26. Zadavatel se v dokumentu „Námitka proti stanovisku kontrolního orgánu MŠMT ve věci veřejné zakázky na výpočetní techniku ze dne 20. 5. 2013“ zabýval nejprve parametrem frekvence procesoru, když předložil seznam procesorů společností Advanced Micro Devices, Inc. (dále jen „AMD“) a Intel Corp. (dále jen „INTEL“), které pro kategorii notebooků s displejem 15,6" splňovaly jeho požadavky na frekvenci, přičemž současně uvedl: „Zadavatel provedl průzkum trhu procesorů a na níže uvedených konkrétních případech dokládá, že splnění minimálního požadavku v jeho zadávacím řízení bylo dosaženo u více procesorů. Nemohlo tedy dojít k diskriminaci prodejce ani výrobce. Toto kritérium bylo v zadávací dokumentaci uvedeno jako podpůrné a z předloženého průzkumu lze vyčíst, že ho splňovalo více výrobců.“. Zadavatel připojil seznam, který obsahoval následující procesory (v závorkách je uveden počet modelů notebooků obsahující daný procesor):
|
INTEL |
||
|
2020M (2.4 GHz) (12) |
B960 (2.2 GHz) (32) |
3630QM (2.4/ 3.4 GHz) (27) |
|
2328M (2.2 GHz) (6) |
B970 (2.3 GHz) (4) |
3632QM (2.2/ 3.2 GHz) (23) |
|
2330M (2.2 GHz) (8) |
B980 (2.4 GHz) (19) |
3635QM (2.4/ 3.4 GHz) (1) |
|
2348M (2.3 GHz) (13) |
3120M (2.5 GHz) (21) |
3720QM (2.6/ 3.6 GHz) (2) |
|
2350M (2.3 GHz) (3) |
3210 (2.5/3.1 GHz) (25) |
3740QM (2.7/ 3.7 GHz) (2) |
|
2370M (2.4 GHz) (4) |
3210M (2.5/3.1 GHz) (61) |
3820QM (2.7/ 3.7 GHz) (3) |
|
2410M (2.3/2.9 GHz) (1) |
3230M (2.6/3.2 GHz) (42) |
3840QM (2.8/ 3.8 GHz) (2) |
|
2430M (2.4/3 GHz) (0) |
3320M (2.6/3.3 GHz) (7) |
|
|
2450M (2.5/3.1 GHz) (3) |
3340M (2.7/3.4 GHz) (1) |
|
|
2520M (2.5/3.2 GHz) (0) |
3360M (2.8/3.5 GHz) (5) |
|
|
2640M (2.8/3.5 GHz) (1) |
3520M (2.9/3.6 GHz) (9) |
|
|
2670QM (2.2/3.1 GHz) (3) |
3530M (2.9/3.6 GHz) (1) |
|
|
2860QM (2.5/3.6 GHz) (0) |
3540M (3.0/3.7 GHz) (3) |
|
|
3110M (2.4 GHz) (34) |
3610QM (2.3/3.3 GHz) (7) |
|
|
AMD |
|
A4-4300M (2.5/3 GHz) (3) |
|
A6-4400M (2.7/3.2 GHz) (4) |
|
A10-4600M (2.3/3.2 GHz) (3) |
|
A10-5750M (2.5/3.5 GHz) (1) |
Zadavatel v souvislosti s výše uvedeným zároveň zkonstatoval, že „uchazeči, pokud měli podezření z diskriminace, mohli podat námitky proti zadávacím podmínkám dle § 110 zákona, což žádný uchazeč neprovedl a z toho vyplývá, že i pro uchazeče se tento parametr nezdál jako diskriminující“.
27. Zadavatel dále v „Námitce proti stanovisku kontrolního orgánu MŠMT ve věci veřejné zakázky na výpočetní techniku ze dne 20. 5. 2013“ uvedl následující: „V § 45 odst. 3 zákona je uvedeno, že technické podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo nevytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Toto ustanovení je ochranou proti diskriminaci dodavatelů nebo výrobců. Z výše zmíněných skutečností je však zřejmé, že v našem případě se nic takového nemohlo stát, protože nabídek procesorů na trhu je více... Trváme však na svém stanovisku, že určení minimální frekvence v kombinaci s počtem jader a velikosti cache pro naše účely hodnocení procesoru postačila.“. Zadavatel přitom odkázal na vyjádření jednoho z uchazečů o veřejnou zakázku (společnosti AutoCont CZ a.s.) ze dne 26. 4. 2013, ve kterém se uvádí: „Obecně lze říct, že frekvence je obecnou fyzikální veličinou a uvedení minimální hodnoty limituje nejmenší možný výkon procesoru (a to z jakéhokoliv důvodu). Ideální pro určení min. hodnoty výkonu je současně uvést počet jader a velikost vyrovnávací paměti což bylo v technické specifikaci uvedeno.“.
28. Dokument „Námitka proti stanovisku kontrolního orgánu MŠMT ve věci veřejné zakázky na výpočetní techniku ze dne 20. 5. 2013“ pak rovněž obsahuje následující: „Zadavatel uvádí konkrétní SW, na který LHFK potřebuje minimální taktovací frekvenci uvedenou v zadávací dokumentaci. Na krabicích se SW nebo v systémových požadavcích nebývá frekvence obvykle uvedena. Uveden je vždy konkrétní procesor, který je výkonově doporučován (např. Pentium IV a Athlon 64 3000+). Na rozdíl od veřejné zakázky to zde tak uvedeno být smí. Snahou zadavatele bylo tedy přeformulovat tento požadavek na parametry splňující obecnou specifikaci zadávacího řízení.“. Současně byly v tomto dokumentu, na který zadavatel ve svém vyjádření odkázal, specifikovány softwarové produkty a aplikace využívané zadavatelem, s nimiž měla být poptávaná výpočetní technika plně kompatibilní, a to konkrétně:
· Matlab 2009 a starší;
· Statistica 8 (podpora od verze 9);
· Photoshop CS3;
· Corel X4, X3;
· dosovské aplikace pro výpočty a simulace.
III. Závěry správního orgánu
29. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, případ ve všech vzájemných souvislostech, přičemž po zhodnocení všech podkladů, včetně vyjádření zadavatele, obsahu Výzvy a rámcové smlouvy, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadání výše specifikované veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, za což mu byla udělena sankce uvedená ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K výroku I. tohoto rozhodnutí
30. Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
31. Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.
32. Podle § 44 odst. 11 zákona není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky či nemá-li sektorový zadavatel na zboží či službu, která je součástí veřejné zakázky, uzavřenou rámcovou smlouvu dle tohoto zákona, nesmí zadávací podmínky, zejména technické podmínky, obsahovat požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků. Takový odkaz lze výjimečně připustit, není-li popis předmětu veřejné zakázky provedený postupem podle § 45 a 46 dostatečně přesný a srozumitelný. V případě stavebních prací lze takový odkaz připustit, pouze pokud nepovede k neodůvodněnému omezení hospodářské soutěže. Zadavatel v takových případech vždy výslovně umožní pro plnění veřejné zakázky použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení.
33. Podle § 45 odst. 1 se technickými podmínkami v případě veřejných zakázek na dodávky nebo služby rozumí vymezení charakteristik a požadavků na dodávky nebo služby stanovené objektivně a jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel využití požadovaného plnění zamýšlený zadavatelem.
34. Podle § 45 odst. 3 zákona pak platí, že technické podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže.
35. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že zadavatel má při formulaci technických podmínek povinnost dodržovat obecné zásady zadávání veřejných zakázek zakotvené v § 6 zákona, zejména pak zásadu zákazu diskriminace. Vymezením technických podmínek nesmí zadavatel bezdůvodně zvýhodnit či znevýhodnit některé dodavatele, přičemž bezdůvodně přísné nastavení technických podmínek může vést k neoprávněnému zvýhodnění určitého dodavatele. Stanovení bezdůvodně přísných technických podmínek by pak mohlo být považováno za jednání, které brání hospodářské soutěži, a to jak ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce, tak obecně, neboť z této soutěže vylučuje, bez zjevného důvodu, dodavatele, kteří nejsou z různých důvodů schopni dostát těmto přísnějším požadavkům, kterých však v konkrétním případě není třeba.
36. Úřad dále uvádí, že je nutné vždy vycházet ze smyslu a účelu právní úpravy zadávání veřejných zakázek, která je v zákoně obsažena, kdy je cílem zákona primárně zajištění nejvyšší možné průhlednosti procesu zadávání veřejných zakázek a fair prostředí, pokud jde o použití veřejných prostředků tak, aby byly tyto prostředky využívány efektivně, hospodárně a účelně. Tím, že mezi jednotlivými uchazeči o veřejnou zakázku probíhá vzájemná soutěž, jsou tito nuceni nabídnout zadavateli co možná nejvýhodnější cenu za co možná nejlepší kvalitu nabízeného plnění. Předpokladem pro existenci hospodářské soutěže mezi dodavateli je pak konkurenční prostředí, ve kterém mají zájemci o veřejnou zakázku rovné podmínky a soutěž není cíleně deformována ze strany zadavatele nebo některých dodavatelů. K průhlednosti zadávacího procesu a k zajištění rovných podmínek pak mají přispět zásady zadávacího řízení vymezené v § 6 zákona.
37. Při šetření veřejné zakázky Úřad vycházel z obecně dostupných zdrojů, tj. zejména z informací uvedených na internetových stránkách výrobců procesorů, PC a notebooků a dále na stránkách věnovaným problematice výpočetní techniky, přičemž přezkoumal seznamy procesorů[1] vyráběných společnostmi AMD a INTEL v době zahájení zadávacího řízení a dospěl k závěru, že zadavatel v příloze Výzvy definoval technické specifikace u jednotlivých procesorů takovým způsobem, že u procesorů uvedených v položkách č. 7), 8), 9), 12), 14) a 15) přílohy Výzvy vyloučil možnost, aby procesory společnosti AMD byly předmětem plnění veřejné zakázky. Požadavky uvedené u jednotlivých parametrů v technické specifikaci, resp. jejich vzájemnou kombinaci splňovaly pouze procesory od společnosti INTEL.
38. Ve vztahu k požadavkům zadavatele uvedeným u položek č. 1) a 2) přílohy Výzvy Úřad posuzoval kombinaci parametrů minimální počet jader („splňující minimální požadavky:…Dvoujádrové CPU“) minimální vyrovnávací paměť cache („min. 3 MB cache“), maximální příkon procesoru („max. 65 W“), minimální frekvence procesoru („min. 3 GHz“) a požadavek na integrovaný grafický akcelerátor. Podle zjištění Úřadu zadavatelem stanovené požadavky na minimální počet jader, minimální vyrovnávací paměť cache, maximální příkon procesoru, minimální frekvenci procesoru spolu s požadavkem na integrovaný grafický akcelerátor splňovaly v době zahájení zadávacího řízení 2 procesory společnosti AMD, a to procesor AD5500OKHJBOX (čtyřjádrové CPU, frekvence 3,2 GHz, vyrovnávací paměť cache 2 x 2 MB, příkon 65 W, integrovaný grafický akcelerátor Radeon HD 7560D)[2] a procesor AD5700OKHJBOX (čtyřjádrové CPU, frekvence 3,4 GHz, vyrovnávací paměť cache 2 x 2 MB, příkon 65 W, integrovaný grafický akcelerátor Radeon HD 7660D)[3]. Z uvedeného vyplývá, že v době zahájení zadávacího řízení existovalo na relevantním trhu více procesorů, které splňovaly požadavky zadavatele, a to od obou výrobců procesorů na trhu, tj. společností AMD i INTEL[4]. Úřad konstatuje, že ze srovnání procesorů dostupných na trhu v době zahájení zadávacího řízení vyplývá, že v tomto případě byla zachována soutěž mezi dodavateli na tomto trhu působícími a zadavatel se zde tedy nedopustil porušení zákona.
39. Ve vtahu k požadavkům zadavatele uvedeným u položek č. 3) a 4) přílohy Výzvy Úřad posuzoval kombinaci hodnot minimálně čtyřjádrový procesor („splňující minimální požadavky:… Čtyřjádrové CPU“), minimální frekvence procesoru („min. 2,8 GHz“), minimální vyrovnávací paměť cache („min. 3 MB cache“), maximální příkon procesoru („max. 80 W“) a požadavek na integrovaný grafický akcelerátor. Podle zjištění Úřadu požadavky stanovené zadavatelem v tomto bodě splňovaly procesory společnosti AMD i procesory společnosti INTEL (viz bod 38 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad tak konstatuje, že soutěž mezi dodavateli působícími na trhu byla i v tomto případě zachována a zadavatel se tak nedopustil porušení zákona.
40. Ve vtahu k požadavkům zadavatele uvedeným u položek č. 7), 8) a 9) přílohy Výzvy se Úřad zabýval parametrem minimální vyrovnávací paměť cache („3 MB L3 cache“). Na základě šetření Úřad zjistil, že společnost AMD v době zahájení zadávacího řízení neměla ve své nabídce procesor pro přenosný počítač, který by měl vyrovnávací paměť L3 cache. Procesory s tímto typem paměti měla společnost AMD v nabídce pouze pro stolní počítače, a to v hodnotách 2, 4, 6 nebo 8 MB. Vyrovnávací paměť s hodnotou 3 MB L3 cache je charakteristická pro procesory společnosti INTEL[5] a podle zjištění Úřadu společnost AMD v uvedeném čase neměla ve své nabídce procesor pro přenosné počítače, který by splňoval uvedený požadavek.[6]
41. Ve vztahu k požadavkům zadavatele uvedeným u položek č. 10) a 13) přílohy Výzvy se Úřad zabýval parametrem minimální vyrovnávací paměť cache („min. 3 MB cache“). Úřad zjistil, že hodnota vyrovnávací paměti cache 3 MB je charakteristická pro přenosné počítače s procesory od společnosti INTEL. Ačkoliv společnost AMD v době zahájení zadávacího řízení nevyráběla pro kategorii přenosných počítačů procesor s hodnotou vyrovnávací paměti cache 3 MB, vyráběla procesory s vyrovnávací paměti L2 cache 4 MB, které zároveň splňovaly ostatní požadavky zadavatele [AMD A10-4600M (položka č. 10 a 13 přílohy Výzvy), AMD A10-4655M (položka č. 10 přílohy Výzvy), AMD A8-3550MX (položka č. 10 přílohy Výzvy)]. Na základě uvedených skutečností Úřad konstatuje, že soutěž v těchto případech byla zachována a zadavatel se zde nedopustil porušení zákona.
42. Ve vztahu k požadavkům zadavatele uvedeným u položky č. 12) přílohy Výzvy se Úřad zabýval parametrem minimální vyrovnávací paměť cache („min. 3 MB cache“) a parametrem maximální odběr („max. odběrem 17 W“).Úřad uvádí, že požadavek na minimální hodnotu vyrovnávací paměti cache 3 MB a maximální hodnotu odběru 17 W byl v době zahájení zadávacího řízení charakteristický pro společnost INTEL[7] a žádný z procesorů společnosti AMD tento požadavek nesplňoval. Zadavatel svým požadavkem v tomto případě vyloučil procesory společnosti AMD z možnosti být předmětem veřejné zakázky, resp. nabídek jednotlivých uchazečů.
43. Ve vztahu k požadavkům zadavatele uvedeným u položek č. 14) a 15) přílohy Výzvy se Úřad zabýval kombinací parametrů minimální počet jader („osazeno 1× nejméně osmijádrové CPU“) a minimální vyrovnávací paměť cache („L3 cache 20 MB“). Tato kombinace hodnot u těchto zmíněných parametrů byla v době zahájení zadávacího řízení charakteristická pro procesory společnosti INTEL.[8] Společnost AMD v době zahájení zadávacího zakázky nevyráběla osmijádrový procesor s vyrovnávací pamětí L3 cache 20 MB. Společnost AMD měla v tuto dobu ve své nabídce šestnáctijádrový procesor s vyrovnávací pamětí L3 cache 16 MB. Hodnotu cache 20 MB uváděla ve specifikacích svých procesorů pouze společnost INTEL.
44. Skutečnost, že požadavky zadavatele na jednotlivé procesory byly stanoveny způsobem, který zaručoval konkurenční výhodu jednomu výrobci procesorů působícímu na trhu, resp. zaručoval výhodu výrobci nebo dodavateli výpočetní techniky, který procesory tohoto výrobce nabízel, přičemž v době zahájení zadávacího řízení k veřejné zakázce existovali na trhu de facto pouze 2 výrobci procesorů, kterými byly společnosti INTEL a AMD[9] (procesory ostatních výrobců nejsou pro trh relevantní a v běžné praxi není možnost se s nimi setkat), vyplývá také z nabídek uchazečů, ve kterých tito uvedli shodně nabídky pouze s procesory společnosti INTEL. Nabídky jednotlivých uchazečů ve vztahu k části I. veřejné zakázky pak u položek, v jejichž případě Úřad shledal pochybení zadavatele, obsahovaly následující procesory:
|
Položka přílohy Výzvy / Uchazeč |
AG COM, a.s. |
AutoCont CZ, a.s. |
C SYSTÉM CZ a.s. |
|
7. |
Intel Core i7-3520M |
Lenovo ThinkPad X230 (Intel Core i7, i5, i3 Processor Families)[10] |
Intel Core i7-3517U |
|
8. |
Intel Core i5-3320M (3M Cache, up to 3.30 GHz) |
Lenovo ThinkPad X230 i5-3320M (Intel Core i5-3320M) |
HP IDS UMA 2570P (Intel Core i7, i5, i3 Processor Families)[11] |
|
9. |
2 Core Procesor Intel Core i5-2450M (2,50 GHz, s 3 MB mezipamětí L3, 35 W) |
Fujitsu Lifebook N532 (Intel Core Processor Families)[12] |
Intel Core i5-3360M |
|
12. |
Intel Core i5-3317U Processor (3 MB Cache, up to 2.60 GHz) s integrovaným grafickým akcelerátorem a maximálním odběrem 17 W |
Lenovo ThinkPad EDGE 130 i5-3317U (Intel Core i5-3317U) |
Intel Core i5-3317U |
|
14. |
Intel Xeon E5-2650 2.00 GHz, 20 MB Cache, 8.0 GT/s QPI, Turbo, 8 Core, 95 W, DDR3-1600 MHz, podpora virtualizace, 2 CPU pozice |
Dell PowerEdge R720 (Intel Xeon E5-2600 Processor Family)[13] |
HP DL380p Gen8 25-SFF CTO Server (Intel E5-2600 and E5-2600 V2 Processor Families)[14] |
|
15. |
Intel Xeon E5-2650 2.00 GHz, 20 MB Cache, 8.0 GT/s QPI, Turbo, 8 Core, 95 W, DDR3-1600 MHz, podpora virtualizace, 2 CPU pozice |
Dell PowerEdge R720 (Intel Xeon E5-2600 Processor Family)[15] |
HP DL380p Gen8 8-SFF CTO Server (Intel E5-2600 and E5-2600 V2 Processor Families)[16] |
45. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že požadavky zadavatele byly nastaveny v rozporu s § 45 odst. 3 zákona, jelikož způsob, kterým zadavatel definoval technické podmínky v příloze Výzvy, zaručil konkurenční výhodu výrobcům nebo dodavatelům výpočetní techniky, která obsahovala procesory společnosti INTEL. Zadavatel zároveň specifikoval předmět veřejné zakázky tak, že vyloučil procesory společnosti AMD a tím neodůvodněně vytvořil překážku hospodářské soutěže.
46. S ohledem na zde uvedené je pak možné dospět k závěru, že v případě posuzované veřejné zakázky zadavatel způsobem, jakým vymezil zadávací podmínky, poskytl výrobcům nebo dodavatelům výpočetní techniky obsahující procesory společnosti INTEL konkurenční výhodu oproti těm, kteří byli schopni dodat produkty obsahující procesory společnosti AMD, čímž současně jednal v rozporu se zákazem diskriminace upraveným v § 6 zákona a porušil tak jeden ze základních principů hospodářské soutěže. Tento postup zadavatele mohl mít současně podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, kdy by v případě, že by byly zadávací podmínky vymezeny v souladu se zákonem a bylo možné ze strany možných dodavatelů nabídnout i alternativní plnění, mohli tito zadavateli nabídnout výhodnější nabídky, než byla ta vybraného uchazeče.
47. Ve vztahu k vyjádření zadavatele uvedenému v bodech 24 a 28 odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad uvádí, že zmíněné pojmy „kompatibilita“ a „funkčnost“ software zadavatel ve svých vyjádřeních nikterak dále vzhledem ke svým potřebám blíže nespecifikoval a podrobnější požadavek na kompatibilitu nebyl zadavatelem uveden ani v zadávacích podmínkách veřejné zakázky.
48. Úřad uvádí, že se pojem kompatibilita software používá především v souvislosti s využívaným operačním systémem (Windows, Linux, Mac). V tomto případě zadavatel ve svých požadavcích uvedených v příloze Výzvy preferoval systém Windows. Ve vztahu k tomuto požadavku je však možné uvést, že jak společnost INTEL, tak i společnost AMD vyrábí shodně procesory, které jsou s tímto operačním systémem kompatibilní a nelze tak z tohoto dovodit, že by mohl vyhovující plnění poskytnout reálně pouze jeden z uvedených výrobců.
49. Ve vztahu k funkčnosti software vzal Úřad v potaz programy uvedené v bodě 28 odůvodnění tohoto rozhodnutí, přičemž se zabýval otázkou, zda požadavky výrobců těchto software vyžadují takové výkonnostní parametry, které by mohl naplnit pouze určitý výrobce procesorů, což by se následně mohlo odrazit ve formulaci zadávacích podmínek zadavatelem.
50. Výrobce programu Matlab 9 doporučuje pro operační systém Windows procesory: Intel Pentium 4 a více, Intel Celeron, Intel Xeon, Intel Core, Intel Atom, AMD Athlon 64, AMD Opteron, AMD Sempron[17]. Výrobce programu Statistica 8 (software uveden na trh v roce 2007) uvádí požadavky na frekvenci procesoru, přičemž doporučuje dvoujádrové procesory s frekvencí 2 GHz.[18] Výrobce programu Photoshop CS 3 uvádí jako doporučené typy procesorů: Pentium 4, Intel Centrino, Intel Xeon, Intel Core Duo nebo jiný kompatibilní procesor. Výrobce neuvádí žádné konkrétní požadavky na frekvenci procesorů.[19] Výrobce programu Corel X4, X3 uvádí ve svých požadavcích procesory Pentium III, 800 MHz nebo AMD Athlon XP.[20] U dosovských aplikací pro výpočty a simulace zadavatel neuvedl, o jaké aplikace se jedná, a tudíž Úřad neměl možnost zjistit požadavky na tyto aplikace. Když ale vezmeme v úvahu, že operační systém DOS byl vyvinut a používán zejména ke konci 20. století, kdy požadavky na výkon počítačů zdaleka nebyly takové, jaké jsou dnes, Úřad nemá důvod se domnívat, že by procesory společnosti AMD nesplňovaly požadavky na funkčnost tohoto software. Úřad tak na základě informací uváděných na oficiálních stránkách výrobců považuje za prokázané, že jak procesory od společnosti INTEL, tak procesory společnosti AMD splňují požadavky na kompatibilitu a funkčnost software uváděných zadavatelem. S ohledem na tuto skutečnost tak nelze požadavky zadavatele odůvodnit nutností zajistit kompatibilitu s používaným software tak, jak se o to zadavatel ve svém vyjádření pokusil.
51. K argumentaci zadavatele uvedené v bodě 23 odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad uvádí, že nikterak nezpochybňuje právo zadavatele definovat technické podmínky ve vztahu k předmětu veřejné zakázky podle svých potřeb. Technická specifikace vztahující se k předmětu plnění veřejné zakázky musí ovšem vždy vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků. Zadavatel je vždy povinen postupovat v souladu se zákonem a nesmí definovat své požadavky excesivním způsobem, aniž by přiměřenost takového postupu dostatečně odůvodnil, což zadavatel v posuzovaném případě neučinil. V daném případě se pak jedná o běžnou výpočetní techniku (PC, notebooky a servery), u které Úřad neshledal důvody pro nastavení technických podmínek ve vztahu k procesorům způsobem, jak to učinil zadavatel, přičemž ani z vyjádření zadavatele nevyplývá důvod pro stanovení technických podmínek v jím uvedeném rozsahu.
52. Úřad dále uvádí, že samotné stanovení požadavků na prokázání minimálních hodnot parametrů počet jader, frekvence procesoru nebo vyrovnávací paměť cache v rámci technických podmínek nemusí samo o sobě znamenat porušení zákona. K tomu dochází až tehdy, jsou-li tyto požadavky nastaveny diskriminujícím způsobem, přičemž Úřad konstatuje, že v předmětném případě měly požadavky zadavatele diskriminující povahu vůči jednomu výrobci a zároveň nebyly zadavatelem objektivně odůvodněny.
53. V souvislosti s argumentem zadavatele uvedeném v bodě 24 odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad uvádí, že zmíněné rozhodnutí předsedy Úřadu č. j.: R154/2007/02-17728/2007/310-Šp, kterým byl zamítnut podaný rozklad a kterým bylo zároveň potvrzeno prvostupňové rozhodnutí Úřadu č. j.: S154/2007/VZ-13454/2007/520-KV, je ve vztahu k právě šetřenému případu relevantní v okolnostech spáchání správního deliktu. V citovaném rozhodnutí zadavatel svými požadavky na přesný počet jader a frekvenci procesorů způsobil, že jednotliví uchazeči mu předložili nabídky s procesory od jednoho výrobce a jedné značky. V právě šetřeném případě jde o obdobnou situaci, jelikož porušení zákona Úřad spatřuje v diskriminačním nastavení kombinace minimální hodnoty, typu parametru vyrovnávací paměť cache a u některých procesorů i maximální hodnoty odebírané energie. Úřad tedy zcela nerozporuje domněnku zadavatele uvedenou v bodě 24 a také v bodě 26 odůvodnění tohoto rozhodnutí, kde tvrdí, že požadovaná spodní hranice minimální frekvence procesorů v předmětném případě nikterak nepředurčovala výrobce či dodavatele. Zadavatel se zde ovšem dopustil porušení zákona tím, že u požadovaných procesorů definoval mimo minimální hodnoty jejich frekvence dále i parametr vyrovnávací paměť cache a v některých případech rovněž hodnotu příkonu, resp. odběru energie procesoru, a to v rozsahu, který byl schopen splnit pouze jeden výrobce, v důsledku čehož jednotliví uchazeči nabídli procesory právě a pouze od tohoto výrobce.
54. Nadto Úřad dodává, že žádný z procesorů společnosti AMD, které jsou obsaženy v průzkumu trhu, který provedl zadavatel, a které jsou uvedeny výše v bodě 26 odůvodnění tohoto rozhodnutí, nesplňuje dle zjištění Úřadu minimální požadavky zadavatele na procesory tak, jak jsou tyto popsány v šetřených položkách přílohy Výzvy, pročež tak není zmíněný průzkum trhu ve vztahu k závěrům tohoto rozhodnutí relevantní. Jinými slovy, výsledky provedeného průzkumu nijak neprokazují, že by se zadavatel porušení zákona nedopustil.
55. Ve vztahu k tvrzení zadavatele uvedenému v bodech 20 a 23 odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad konstatuje, že tím, že zadavatel ve Výzvě neuvedl konkrétní obchodní označení výrobku ani výrobce, se nedopustil jednání, které by bylo v rozporu s § 44 odst. 11 zákona. Z výše uvedeného však vyplývá, že aniž by zadavatel neodůvodněně omezil hospodářskou soutěž odkazem na určitý specifický výrobek či obchodní označení výrobku, omezil soutěž tím, že nastavil požadavky na technické podmínky plnění veřejné zakázky ve smyslu § 45 odst. 1 zákona takovým způsobem, že to vedlo ke zvýhodnění výrobců nebo dodavatelů výpočetní techniky obsahující procesory společnosti INTEL oproti výrobcům či dodavatelům nabízejícím výpočetní techniku s procesory AMD.
56. Zadavatel v technické specifikaci obsažené v příloze Výzvy stanovil u jednotlivých procesorů konkrétní požadavky na počet jader, frekvenci, typ vyrovnávací paměti cache, hodnotu vyrovnávací paměti cache a hodnotu příkonu, resp. odběru způsobem, který v kombinaci všech těchto parametrů či v kombinaci parametrů pouze některých, a to v závislosti na konkrétním případě (viz výše), vyloučil procesory společnosti AMD. Současně je možné konstatovat, že žádný z výrobců software a aplikací, které zadavatel dle jeho tvrzení užíval a ve vztahu ke kterým dle jeho vyjádření přizpůsobil své požadavky uvedené v zadávacích podmínkách, nestanovil požadavky na výkon a funkčnost jím vyráběného software tak podrobně a obsáhle, aby tím mohl případně zadavatel odůvodnit svůj postup při formulaci zadávacích podmínek veřejné zakázky.
57. Ve světle výše uvedeného pak nemůže obstát ani argument zadavatele uvedený v bodě 27 odůvodnění tohoto rozhodnutí, kdy dle jeho názoru, podpořeného i vyjádřením jednoho z uchazečů, byla technická specifikace procesorů, založená na kombinaci několika parametrů (viz výše), v případě předmětné veřejné zakázky v souladu se zákonem.
58. K argumentu zadavatele uvedenému v bodě 26 odůvodnění tohoto rozhodnutí, který vychází z předpokladu, že tím, že dodavatelé ucházející se o veřejnou zakázku nepodali proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky námitky, nepovažovali takové zadávací podmínky (v tomto případě stanovení technické specifikace procesorů) za diskriminační, Úřad uvádí, že samotná skutečnost, že žádný z potenciálních dodavatelů, který si vyzvedl zadávací dokumentaci, nepodal zadavateli námitky proti předmětným zadávacím podmínkám ve smyslu ustanovení § 110 odst. 3 zákona, nemá a nemůže mít vliv na výše deklarované porušení zákona ze strany zadavatele. Pouhá skutečnost, že potenciální dodavatelé nepodali námitky proti zadávacím podmínkám, neznamená, že vymezení předmětu veřejné zakázky nepovažovali za diskriminační a že právě výše uvedené porušení zákona je neodradilo od podání nabídky na veřejnou zakázku.
59. Na základě uvedených skutečností Úřad shledal stanovení požadavků na vlastnosti jednotlivých procesorů ze strany zadavatele za neodůvodněné a nepřiměřené ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Stanovením kombinací hodnot parametrů u jednotlivých procesorů zadavatel upřednostnil výrobce nebo dodavatele výpočetní techniky obsahující procesory společnosti INTEL, aniž by to bylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky. Úřad proto konstatuje, že zadavatel postupoval v rozporu s § 45 odst. 3 zákona ve spojení s § 6 zákona, když technické podmínky v příloze Výzvy stanovil způsobem, který zaručil konkurenční výhodu výrobcům nebo dodavatelům výpočetní techniky, která obsahovala procesory společnosti INTEL, a zároveň diskriminoval výrobce nebo dodavatele výpočetní techniky s procesory od společnosti AMD.
K výroku II. tohoto rozhodnutí
60. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.
61. Zadavatel se při zadání předmětné veřejné zakázky dopustil správního deliktu tím, že nedodržel postup stanovený v § 45 odst. 3 zákona ve spojení s § 6 zákona, když v technické specifikaci uvedené v příloze Výzvy stanovil hodnoty parametrů a kombinace těchto hodnot parametrů takovým způsobem, který zvýhodňoval výrobce nebo dodavatele výpočetní techniky obsahující procesory od společnosti INTEL a zároveň vylučoval výrobky společnosti AMD ze soutěže o předmětnou veřejnou zakázku, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel již uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem.
62. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
63. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v ustanovení § 121 odst. 3 zákona. Úřad se o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 9. 7. 2013. Správní řízení bylo zahájeno dne 18. 6. 2014. Z uvedeného vyplývá, že v daném případě nedošlo k uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení a zároveň též nedošlo k zániku odpovědnosti zadavatele za správní delikt.
64. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20.000.000,- Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona.
65. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu, a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí celkem 2.021.961,- Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % ceny veřejné zakázky) tedy činí 202.196,10 Kč.
66. Vzhledem k zjištěnému správnímu deliktu zadavatele Úřad přistoupil k uložení pokuty, neboť veřejná zakázka je již realizována a nápravy nelze dosáhnout jinak.
67. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Při rozhodování o výši sankce musí Úřad zohlednit všechny polehčující i přitěžující okolnosti, přičemž při stanovení výše pokuty vzal Úřad v úvahu následující skutečnosti.
68. Příloha Výzvy obsahovala celkem 16 položek, které hodlal zadavatel poptat, přičemž ve 13 položkách se jednalo o dodávky stolních a přenosných počítačů a PC serverů. Úřad přezkoumal požadavky uvedené zadavatelem v těchto 13 položkách a následně shledal porušení zákona v 6 z nich, jak je uvedeno výše.
69. Následkem jednání zadavatele došlo ke zvýhodnění výrobců nebo dodavatelů výpočetní techniky, která obsahovala procesory jednoho výrobce procesorů na trhu oproti výrobcům nebo dodavatelům, jejichž produkty obsahovaly procesory výrobce druhého, což potvrzuje skutečnost, že všichni 3 uchazeči, kteří předložili nabídky k plnění předmětné části veřejné zakázky, předložili nabídky výhradně s procesory společnosti INTEL, anebo nabídky s PC sestavami, které mohly obsahovat, resp. byly kompatibilní pouze s procesory společnosti INTEL (viz bod 44 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Nelze vyloučit, že kdyby zadavatel formuloval své požadavky na technickou specifikaci procesorů tak, že by to umožnilo zájemcům o veřejnou zakázku do svých nabídek zakomponovat i procesory společnosti AMD, mohly by být podány nabídky výhodnější, než ta vybraného uchazeče. Tento následek je pak částečně zmírněn tím, že stupeň omezení hospodářské soutěže nebyl takové intenzity, aby účinnou soutěž zcela vyloučil, když zadavatel obdržel nabídky celkem od 3 uchazečů na tuto část veřejné zakázky.
70. Úřad shledal jako polehčující okolnost argument zadavatele, dle kterého se jednalo o jeho snahu přeformulovat požadavky výrobců jím užívaného software na parametry splňující obecnou specifikaci zadávacího řízení, jelikož někteří výrobci jím užívaného software ve svých technických požadavcích na výkon PC pouze odkazují na konkrétní značky, resp. typy procesorů, přičemž neuvádějí bližší specifikace parametrů, na základě kterých by zadavatel mohl blíže definovat své požadavky.
71. Polehčující okolností je také to, že se zadavatel snažil definovat své požadavky na jednotlivé procesory v souladu s Příručkou pro příjemce finanční podpory z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (verze 6), kdy u technických parametrů jednotlivých procesorů neuváděl přesné hodnoty parametrů, jak nedoporučuje zmíněná příručka, ale uvedl „pouze“ jejich minimální hodnoty, které by mohly za určitých okolností zaručit zachování soutěžního prostředí. Úřad tedy nabyl přesvědčení, že zadavatel nebyl veden při formulaci technických podmínek úmyslem přímo některé uchazeče o veřejnou zakázku diskriminovat.
72. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad v daném případě zohlednil při stanovení pokuty zejména preventivní charakter sankce, a proto zadavateli uložil pokutu ve výši 30.000,- Kč, tj. v dolní polovině zákonné sazby.
73. Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl i k ekonomické situaci odpovědného subjektu, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z výroční zprávy zadavatele za rok 2013 dostupné na internetové stránce https://www.lfhk.cuni.cz/ vyplývá, že zadavatel hospodařil se ziskem 5.174.000,- Kč. Úřad proto při stanovení výše pokuty likvidační zásah do majetku zadavatele vyloučil.
74. Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
75. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, IČO 002 16 208, se sídlem Šimkova 870, 500 38 Hradec Králové
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zpráv