číslo jednací: S876/2014/VZ-26390/2014/531/JDo

• Instance: I.
• Věc: „Obnova komunikace po přívalovém dešti v obci Čejetice" a „Obnova komunikace na p. č. kat. 327/2, 323/1 k. ú. Sedlíkovice – po povodni 2009“ a „Obnova komunikace po přívalovém dešti ..."
• Účastníci:
  1. obec Čejetice
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 1 písm. a) zákona
• Rok: 2014
• Datum nabytí právní moci: 3. 1. 2015

Č. j.: ÚOHS-S876/2014/VZ-26390/2014/531/JDo

11. prosince 2014

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 27.10.2014 z moci úřední, jehož účastníkem je:

• zadavatel – obec Čejetice, IČO 00251054, se sídlem Čejetice 106, 386 01 Čejetice,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem při zadávání níže uvedených veřejných zakázek na obnovu komunikací:

„Obnova komunikace po přívalovém dešti v obci Čejetice“, zadávanou jako veřejnou zakázku malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídky, která byla odeslána dne 10.1.2011,  

„Obnova komunikace na p. č. kat. 327/2, 323/1 k. ú. Sedlíkovice – po povodni 2009“, zadávanou jako veřejnou zakázku malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídky, která byla odeslána dne 10.1.2011, a

„Obnova komunikace po přívalovém dešti na p. č. kat. 220, 216/1 v k. ú. Sedlíště a Oprava návsi po povodni 2009 na p. č. kat. 321/1 k. ú. Sedlíkovice“, zadávanou jako veřejnou zakázku malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídky, která byla odeslána dne 10.1.2011,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – obec Čejetice, IČO 00251054, se sídlem Čejetice 106, 386 01 Čejetice, se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 citovaného zákona, když veřejnou zakázku rozdělil na tři veřejné zakázky malého rozsahu:

· „Obnova komunikace po přívalovém dešti v obci Čejetice“, zadávanou na základě výzvy k podání nabídky, která byla odeslána dne 10.1.2011,

· „Obnova komunikace na p. č. kat. 327/2, 323/1 k. ú. Sedlíkovice – po povodni 2009“, zadávanou na základě výzvy k podání nabídky, která byla odeslána dne 10.1.2011,

· „Obnova komunikace po přívalovém dešti na p. č. kat. 220, 216/1 v k. ú. Sedlíště a Oprava návsi po povodni 2009 na p. č. kat. 321/1 k. ú. Sedlíkovice“, zadávanou na základě výzvy k podání nabídky, která byla odeslána dne 10.1.2011,

čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 odst. 2 citovaného zákona, v důsledku čehož nezadal tuto veřejnou zakázku v některém z druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 4.2.2011 smlouvy na tyto veřejné zakázky.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli – obec Čejetice, IČO 00251054, se sídlem Čejetice 106, 386 01 Čejetice, ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 50 000,- Kč (padesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“)[1] obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele – obec Čejetice, IČO 00251054, se sídlem Čejetice 106, 386 01 Čejetice (dále jen „zadavatel“), při zadávání níže uvedených veřejných zakázek:

o „Obnova komunikace po přívalovém dešti v obci Čejetice“, zadávanou jako veřejnou zakázku malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídky, která byla odeslána dne 10.1.2011 (dále jen „veřejná zakázka č. 1“),

o „Obnova komunikace na p. č. kat. 327/2, 323/1 k. ú. Sedlíkovice – po povodni 2009“, zadávanou jako veřejnou zakázku malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídky, která byla odeslána dne 10.1.2011 (dále jen „veřejná zakázka č. 2“),

o „Obnova komunikace po přívalovém dešti na p. č. kat. 220, 216/1 v k. ú. Sedlíště a Oprava návsi po povodni 2009 na p. č. kat. 321/1 k. ú. Sedlíkovice“, zadávanou jako veřejnou zakázku malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídky, která byla odeslána dne 10.1.2011 (dále jen „veřejná zakázka č. 3“).

2. V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele písemné vyjádření k podnětu a veškerou dokumentaci pořízenou v souvislosti s předmětnými veřejnými zakázkami. Po jejím přezkoumání získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem při zadávání veřejných zakázek a z tohoto důvodu zahájil správní řízení z moci úřední.

II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

3. Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.

4. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli pod č. j. ÚOHS-S876/2014/VZ-22464/2014/531/JDo ze dne 24.10.2014. Usnesením č. j. ÚOHS-S876/2014/VZ-22466/2014/531/JDo z téhož dne určil Úřad zadavateli lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

5. Dnem 27.10.2014, kdy bylo shora citované oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 113 zákona v návaznosti na § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení z moci úřední.

6. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S876/2014/VZ-23852/2014/531/JDo ze dne 11.11.2014 určil zadavateli lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se ve lhůtě určené citovaným usnesením, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření zadavatele ze dne 31.10.2014

7. Zadavatel se k usnesení č. j. ÚOHS-S876/2014/VZ-22466/2014/531/JDo ze dne 24.10.2014 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 31.10.2014, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž konstatuje následující.

8. Úvodem svého stanoviska zadavatel vyjadřuje omluvu za to, že v jím předložených materiálech byly zjištěny závady svědčící o porušení zákona. Zadavatel uvádí, že vzhledem k tomu, že neměl dostatečné zkušenosti s výběrovými řízeními, svěřil realizaci výběrových řízení na šetřené veřejné zakázky mandatáři, který však patrně následně nepostupoval v souladu se zákonem.

9. Zadavatel žádá Úřad o shovívavé posouzení případu, neboť k chybám v realizovaných výběrových řízeních nedošlo úmyslně, nýbrž v důsledku nedostatku zkušeností a znalostí problematiky veřejných zakázek. Pokud by byla zadavateli Úřadem za zjištěné porušení zákona uložena vysoká pokuta, pak zadavatel konstatuje, že by tato skutečnost vedla k útlumu a znemožnění dalšího rozvoje zadavatele (tj. obce Čejetice).

10. Zadavatel v závěru jeho vyjádření uvádí, že si je vědom toho, že při zadávání šetřených veřejných zakázek „k chybám dojít nemělo, ale obec (tzn. zadavatel, pozn. Úřadu) ze své strany se snažila zajistit vše pro to, aby výběrové řízení bylo v pořádku tím, že zvolila pro uspořádání výběrových řízení kvalifikovaného mandatáře. Je nám velice líto, že tento náš krok nesplnil předpokládaná očekávání a výběrová řízení se jeví jako účelově rozdělená, jejich rozdělení však v žádném případě nebylo záměrem obce.“

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

11. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření předloženého zadavatelem a na základě vlastního zjištění konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, tím, že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 zákona, když veřejnou zakázku na obnovu komunikací rozdělil na tři veřejné zakázky malého rozsahu, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 odst. 2 zákona, v důsledku čehož porušil § 21 odst. 1 zákona, neboť neprovedl zadávací řízení, předvídané v citovaném ustanovení zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 4.2.2011 uzavřel smlouvy na tyto veřejné zakázky. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

12. Podle § 7 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy.

13. Podle § 7 odst. 3 zákona se veřejné zakázky podle výše jejich předpokládané hodnoty dělí na nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu.

14. Podle § 12 odst. 2 zákona se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle odstavce 1.

15. Podle § 12 odst. 3 zákona se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

16. Podle § 13 odst. 1 zákona se předpokládanou hodnotou veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při stanovení předpokládané hodnoty je vždy rozhodná cena bez daně z přidané hodnoty.

17. Podle § 13 odst. 2 zákona předpokládanou hodnotu stanoví zadavatel v souladu s pravidly stanovenými v tomto zákoně a na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, popřípadě na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem. Pro stanovení výše předpokládané hodnoty je rozhodný den odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění.

18. Podle § 13 odst. 3 zákona zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v tomto zákoně.

19. Podle § 13 odst. 4 zákona je-li veřejná zakázka rozdělena na části, je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky.

20. Podle § 21 odst. 1 zákona upravuje zákon tyto druhy zadávacích řízení:

a) otevřené řízení (§ 27),

b) užší řízení (§ 28),

c) jednací řízení s uveřejněním (§ 29),

d) jednací řízení bez uveřejnění (§ 34),

e) soutěžní dialog (§ 35),

f) zjednodušené podlimitní řízení (§ 38).

SKUTEČNOSTI VYPLÝVAJÍCÍ Z DOKUMENTACE O VEŘEJNÉ ZAKÁZCE

21. Z dokumentace o veřejné zakázce č. 1 vyplývá, že zadavatel výzvou ze dne 10.1.2011, kterou odeslal téhož dne, oslovil 3 dodavatele k podání nabídky na předmětnou veřejnou zakázku.

22. Zadavatel se nechal při zadávání veřejné zakázky č. 1 zastoupit na základě mandátní smlouvy ze dne 10.12.2010 společností STAVEBNÍ PORADNA, spol. s r.o., IČO 62508822, se sídlem Průběžná 2521/48, 370 04 České Budějovice (dále jen „mandatář“).

23. Z bodu 4. „Předmět plnění“ zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem veřejné zakázky č. 1 byla „lokální výměna konstrukční vrstvy za vibrovanou štěrkodrť ŠD 0-63, vyrovnání výtluků vibrovanou šterkodrtí ŠD 0-63, vyrovnání kolejí štěrkodrť, provedení 2x obalované kamenivo ABS III tl. 40 mm.“

24. V tomtéž bodu zadávací dokumentace zadavatel dále stanovil předpokládaný termín realizace veřejné zakázky č. 1, a to od února roku 2011 do června roku 2011.

25. Z totožného bodu zadávací dokumentace konečně plyne, že jako místo plnění veřejné zakázky č. 1 zadavatel určil p. č. kat. 292/1, 739/1 v k. ú. Čejetice.

26. Nabídku na plnění veřejné zakázky č. 1 podali všichni tři uchazeči, kteří byli zadavatelem vyzváni (viz bod 21 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Rozhodnutím ze dne 3.2.2011 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky na veřejnou zakázku č. 1, a to nabídky podané uchazečem – PROTOM Strakonice, s.r.o., IČO 43841252, se sídlem Písecká 290, 386 01 Strakonice I. (dále jen „PROTOM Strakonice, s.r.o.“). Dne 4.2.2011 uzavřel zadavatel s PROTOM Strakonice, s.r.o., smlouvu na realizaci veřejné zakázky č. 1. Celková cena veřejné zakázky č. 1 činila podle článku V. „Cena díla“ předmětné smlouvy 4 095 888,- Kč bez DPH, tj. 4 915 066,- Kč vč. DPH.

27. Z dokumentace o veřejné zakázce č. 2 vyplývá, že zadavatel výzvou ze dne 10.1.2011, kterou odeslal téhož dne, oslovil 3 dodavatele k podání nabídky na předmětnou veřejnou zakázku.

28. Zadavatel se nechal při zadávání veřejné zakázky č. 2 zastoupit na základě mandátní smlouvy ze dne 10.12.2010 mandatářem.

29. Z bodu 4. „Předmět plnění“ zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem veřejné zakázky č. 2 byla „lokání výměna konstrukční vrstvy za vibrovanou drť drcenou s výplní kameniva, doplnění a vyrovnání podkladu štěrkodrtí, vyrovnání výtluků vibrovanou štěrkodrtí ŠD 0-63, provedení 2x obalované kamenivo ABS III tl. 40 mm.“

30. V tomtéž bodu zadávací dokumentace zadavatel dále stanovil předpokládaný termín realizace veřejné zakázky č. 2, a to od února roku 2011 do června roku 2011.

31. Z totožného bodu zadávací dokumentace konečně plyne, že jako místo plnění veřejné zakázky č. 2 zadavatel určil p. č. kat. 327/2, 323/1 v k. ú. Sedlíkovice.

32. Nabídku na plnění veřejné zakázky č. 2 podali všichni tři uchazeči, kteří byli zadavatelem vyzváni (viz bod 27 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Rozhodnutím ze dne 3.2.2011 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky na veřejnou zakázku č. 2, a to nabídky podané uchazečem – KOČÍ a.s., IČO 46683046, se sídlem K Lipám 132, 397 01 Písek. Dne 4.2.2011 zadavatel uzavřel se jmenovaným uchazečem smlouvu na realizaci veřejné zakázky č. 2. Celková cena veřejné zakázky č. 2 činila podle čl. V. „Cena díla“ předmětné smlouvy 4 134 834,- Kč bez DPH, tj. 4 961 801 Kč,- vč. DPH.

33. Z dokumentace o veřejné zakázce č. 3 vyplývá, že zadavatel výzvou ze dne 10.1.2011, kterou odeslal téhož dne, oslovil tři  dodavatele k podání nabídky.

34. Zadavatel se nechal při zadávání veřejné zakázky č. 3 zastoupit na základě mandátní smlouvy ze dne 10.12.2010 mandatářem.

35. Z bodu 4. „Předmět plnění“ zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem veřejné zakázky č. 3 byla „lokální výměna konstrukční vrstvy za vibrovanou štěrkodrť ŠD 0-63, vyrovnání výtluků vibrovanou šterkodrtí ŠD 0-63, vyrovnání kolejí štěrkodrtí, provedení 2x obalované kamenivo ABS III tl. 40 mm.“

36. V tomtéž bodu zadávací dokumentace zadavatel dále stanovil předpokládaný termín realizace veřejné zakázky č. 3, a to od února roku 2011 do června roku 2011.

37. Z totožného bodu zadávací dokumentace je zřejmé, že jako místo plnění veřejné zakázky č. 3 zadavatel určil p. č. kat. 220,216/1 v k.ú. Sedlíště a p. č. kat. 321/1 v k.ú. Sedlíkovice.

38. Zadavatel se nechal při zadávání veřejné zakázky č. 3 zastoupit na základě mandátní smlouvy ze dne 10.12.2010 mandatářem.

39. Nabídku na plnění veřejné zakázky č. 3 podali všichni tři uchazeči, kteří byli zadavatelem vyzváni (viz bod 33 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Rozhodnutím ze dne 3.2.2011 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky na veřejnou zakázku č. 3, a to nabídky podané PROTOM Strakonice, s.r.o. Dne 4.2.2011 uzavřel zadavatel sPROTOM Strakonice, s.r.o., smlouvu na realizaci veřejné zakázky č. 3. Celková cena veřejné zakázky č. 3 činila podle čl. V. „Cena díla“ předmětné smlouvy 4 783 574,- Kč bez DPH, tj. 5 740 289,- Kč vč. DPH.

K ROZDĚLENÍ PŘEDMĚTU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

40. Úřad nejprve obecně uvádí, že zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního uvážení, je však vždy povinen dodržet, mimo jiného, i pravidlo zákazu dělení předmětu veřejné zakázky, obsažené v § 13 odst. 3 zákona, pokud by v důsledku takového postupu došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 zákona. Vzhledem k právě řečenému je třeba vždy vymezit, co je možné považovat za jedinou veřejnou zakázku. Při posouzení, zda se v konkrétním případě jedná o jednu či více veřejných zakázek, musí Úřad přihlížet zejména k místním, časovým a věcným souvislostem zadavatelem poptávaného plnění, případně ke skutečnosti, zda toto plnění tvoří jeden funkční celek. Vždy je nutné posoudit, zda se v případě zadávaných plnění jedná o dílčí části předmětu plnění jedné veřejné zakázky, či jde o samostatné veřejné zakázky. Platí, že ze strany zadavatele nesmí dojít k obcházení zákona, tedy k záměrnému dělení veřejné zakázky za účelem jejího postupného zadávání méně formálnějšími postupy, či dokonce za účelem úplnému se vyhnutí postupu podle zákona.

41. Otázkou, kdy je nutné poptávaný předmět plnění zadat jako jedinou veřejnou zakázku a kdy je naopak možné poptávat plnění ve více veřejných zakázkách, se již ve své judikatorní činnosti opakovaně zabývaly jak Krajský soud v Brně, tak i Nejvyšší správní soud. Kupříkladu Krajský soud v Brně ve svém rozsudku ze dne 7.3.2013, sp. zn. 62 Af 68/2011-50, uvedl, že: „Při tomto určování je zapotřebí vycházet z obecného pravidla, racionálně a logicky zdůvodnitelného, podle něhož jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné či obdobné, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou.“ (obdobně bylo judikováno mj. také v rozsudcích Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 44/2009, sp. zn. 62 Af 44/2010). Nejvyšší správní soud pak v rozsudku ze dne 15.12.2010, sp. zn. 2 Afs 55/2010-173 (obdobně také v dřívějším rozsudku ze dne 26.7.2007, sp. zn. 2 Afs 198/2006-69) uvedl, že „zadáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických.“ V posledně citovaném rozsudku Nejvyšší správní soud dále zobecnil, že „pro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je (…) rozhodující věcný charakter takového plnění; poptává-li zadavatel plnění svým charakterem totožné či obdobné (plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění), pak takové plnění musí zadávat jako jedinou veřejnou zakázku podle zákona o veřejných zakázkách. Není však v případě zadávání takové jediné veřejné zakázky vyloučeno připustit podávání nabídek jen na její jednotlivé části.“

42. Úřad konstatuje, že se v případě zadávání předmětné veřejné zakázky nejprve zabýval skutečností, zda v šetřeném případě byla naplněna hlediska, která byla Nejvyšším správním soudem judikována jako stěžejní, tj. hledisko místní, časové a věcné (funkční) souvislosti plnění, a zda se tedy jednalo o jedinou veřejnou zakázku či nikoli. Úřad se tedy nejprve zabýval otázkou, zda šetřené veřejné zakázky tato kritéria splňují.

K místní souvislosti

43. K posouzení existence místní souvislosti Úřad uvádí, že stavební práce u veřejné zakázky č. 1 probíhaly na p. č. 292/1 a p. č. 739/1 v k. ú. Čejetice (viz bod 24 odůvodnění tohoto rozhodnutí), u veřejné zakázky č. 2 pak na p. č. 327/2 a 323/1 k. ú. Sedlíkovice (viz bod 31 odůvodnění tohoto rozhodnutí) a u veřejné zakázky č. 3 na p. č. 220,216/1 k. ú. Sedlíště a p. č. 321/1 k. ú. Sedlíkovice (viz bod 37 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jak vyplývá z judikatury soudů (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 55/2013-173 ze dne 15.12.2010), může být místní souvislost dána i v některých situacích, kdy je místem plnění např. celé území České republiky nebo území kraje.

44. Hledisko místní je přirozeně dáno místem realizace stavebních prací. V šetřeném případě má Úřad za to, že je zde třeba akcentovat skutečnost, že místa realizace všech tří veřejných zakázek od sebe nejsou geograficky nikterak zásadně vzdálena. Uvedená skutečnost je jednoznačně zřejmá z katastrální mapy. Při hodnocení místní souvislosti veřejných zakázek se jeví jako podstatná taktéž skutečnost, že lokality, kde byly veřejné zakázky realizovány (tj. k. ú. Čejetice, k. ú. Sedlíkovice a k. ú. Sedlíště), jsou i komunikačně propojeny. Úřad přitom na základě vlastní činnosti z údajů volně dostupných na internetu zjistil, že místa realizací šetřených veřejných zakázek jsou od sebe vzdálena přibližně 2,5 km; jinými slovy, čas dojezdových vzdáleností mezi těmito místy se pohybuje pouze okolo 5 minut.

45. Z hlediska místní souvislosti předmětů plnění veřejných zakázek Úřad konstatuje, že vzhledem ke skutečnosti, že předmětné stavební práce byly prováděny na území katastrálních území spolu sousedících, je zřejmé, že spolu předměty šetřených veřejných zakázek úzce místně souvisí. Úřad dodává, že skutečnost, že poskytování předmětných stavebních prací bylo rozčleněno na jednotlivá katastrální území, nemůže nikterak ospravedlnit dělení předmětu plnění veřejné zakázky. V návaznosti na výše uvedené Úřad konstatuje, že podmínka místní souvislosti je v šetřeném případě beze zbytku splněna.

K časové souvislosti

46. Jak vyplývá ze soudní judikatury (např. z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 68/2011‑50 ze dne 7.3.2013), při posuzování hlediska časové souvislosti je třeba prošetřit rovněž časové okolnosti zahájení zadávacího, resp. výběrového řízení, časový okamžik uzavření smluv s vybraným uchazečem a termíny realizace veřejných zakázek.

47. Úřad se tedy zabýval časovou souvislostí zahájení výběrových řízení. O skutečnosti, že jednotlivá plnění spolu souvisejí také z hlediska časového, svědčí průběh zadání veřejné zakázky č. 1, veřejné zakázky č. 2 a také veřejné zakázky č. 3. Zadávací řízení na veřejnou zakázku č. 1 bylo zadavatelem zahájeno odesláním výzvy k podání nabídky ze dne 10.1.2011 (viz bod 21 odůvodnění tohoto rozhodnutí). V případě veřejné zakázky č. 2 bylo zadávací řízení zadavatelem zahájeno odesláním výzvy k podání nabídky taktéž dne 10.1.2011 (viz bod 27 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Konečně zadávací řízení na veřejnou zakázku č. 3 bylo zadavatelem zahájeno odesláním výzvy k podání nabídky taktéž dne 10.1.2011 (viz bod 33 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

48. Časová souvislost šetřených veřejných zakázek je dále zesilována i tím, že u všech 3 veřejných zakázek zadavatel stanovil v zadávacích dokumentacích totožný termín jejich realizace, a to únor roku 2011 až červen roku 2011 (viz body 24, 30 a 36 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

49. K posouzení časových okolností samotného plnění z uzavřených smluv o dílo na šetřené veřejné zakázky pak Úřad zjistil, že v případě veřejné zakázky č. 1 byla podle bodu IV. „Doba plnění“ příslušné smlouvy doba plnění předmětné veřejné zakázky sjednána od 15.3.2011 do 30.6.2011. Doba plnění veřejné zakázky č. 2 byla na základě bodu IV. „Doba plnění“ příslušné smlouvy o dílo sjednána od 1.2.2011 do 30.6.2011. V případě veřejné zakázky č. 3 byla doba jejího plnění sjednána v bodu IV. „Doba plnění“ příslušné smlouvy o dílo od 15.3.2011 do 30.6.2011. Smlouvy o dílo na všechny 3 veřejné zakázky přitom zadavatel uzavřel ve stejný den, tj. 4.2.2011 (viz body 26, 31 a 36 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

50. Výše nastíněný časový rámec jednoznačně dokládá souladný postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky č. 1, veřejné zakázky č. 2 a veřejné zakázky č. 3, a proto je podle Úřadu nesporné, že časová souvislost mezi předmětnými veřejnými zakázkami byla v přezkoumávaném případě jednoznačně prokázána. S ohledem na shora uvedené má Úřad tudíž za to, že byla v šetřeném případě bez nejmenších pochyb naplněna i časová souvislost, resp. časové hledisko.

K věcné souvislosti

51. Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele při rozdělení předmětu veřejné zakázky v šetřeném případě je pak klíčové zejména věcné hledisko předmětu plnění veřejné zakázky. Jak vyplývá ze shora uvedené judikatury Nejvyššího správního soudu (viz bod 38 odůvodnění tohoto rozhodnutí), rozhodujícím pro zjištění, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou, nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je také věcný charakter plnění. Jinými slovy řečeno, aby se v praxi jednalo o jedinou veřejnou zakázku, musí předmět plnění, byť zadavatelem úmyslně nebo neúmyslně rozdělený do více veřejných zakázek, vykazovat znaky totožnosti, či alespoň obdobnosti.

52. Jak vyplývá již z názvů šetřených veřejných zakázek, jejich předmětem plnění byla „obnova komunikací“. Z bodu 4. „Předmět plnění“ zadávací dokumentace k jednotlivým veřejným zakázkám (viz body 23, 28 a 33 odůvodnění tohoto rozhodnutí) shodně vyplývá, že poptávaná obnova komunikací spočívala zejména v lokální výměně konstrukční vrstvy, vyrovnání výtluků pomocí vibrované štěrkodrti ŠD 0-63 a v provedení 2 x obalovaného kameniva ABS III tl. 40 mm. Vzhledem k právě řečenému Úřad konstatuje, že předměty plnění všech 3 veřejných zakázek vykazují zcela evidentně znaky totožnosti.

53. Úřad v dalším dodává, že věcnou souvislost lze současně dovozovat i ze skutečnosti, že zadavatel oslovil výzvou k podání nabídky tytéž dodavatele. Uvedené vyplývá z předložené dokumentace o veřejných zakázkách, konkrétně z výzev zadavatele k podání nabídky, jež jsou shodně datovány ke dni 10.1.2011. V případě veřejné zakázky č. 1, veřejné zakázky č. 2, jakož i veřejné zakázky č. 3, zadavatel vyzval k podání nabídky tyto dodavatele: PROTOM Strakonice, s.r.o., ZNAKON, a.s., IČO 26018055, se sídlem Sousedovice 44, 386 01 Strakonice a Kočí a.s., IČO 46683046, se sídlem K Lipám 132, 397 01 Písek.

54. S ohledem na výše uvedené považuje Úřad šetřené veřejné zakázky za zakázky se vzájemnou věcnou souvislostí.

55. Na základě shora popsaných skutečností dospěl Úřad k závěru, že šetřené veřejné zakázky na stavební práce byly zadávány ve vzájemné souvislosti, neboť vykazují místní souvislost, jelikož se jednalo o stavební práce, jež měly být plněny v sousedních katastrálních územích, (viz body 40 až 42 odůvodnění tohoto rozhodnutí),  byly zadány ve stejný den, tj. 4.2.2011 (viz body 43 až 46 odůvodnění tohoto rozhodnutí), což dokládá jejich časovou souvislost, a konečně vykazují i věcnou souvislost vzhledem k totožnému předmětu plnění (viz body 47 až 49 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Bylo tudíž prokázáno, že společně tvořily předmět jedné veřejné zakázky a zadavatel tak měl povinnost zadat tyto stavební práce v odpovídajícím zadávacím řízení. Úřad proto uzavírá, že zadavatel byl povinen požadované stavební práce spočívající v obnově komunikací poptávat jako jednu veřejnou zakázku, a nikoliv v podobě tří samostatných veřejných zakázek malého rozsahu.

56. Úřad při zjišťování celkové předpokládané hodnoty veřejné zakázky vycházel z údajů uvedených ve smlouvách na šetřené veřejné zakázky malého rozsahu. Cena za plnění veřejné zakázky č. 1 byla v příslušné smlouvě sjednána ve výši 4 095 888,- Kč bez DPH (viz bod 26 odůvodnění tohoto rozhodnutí), cena za plnění veřejné zakázky č. 2 byla v příslušné smlouvě sjednána ve výši 4 134 834,- Kč bez DPH (viz bod 31 odůvodnění tohoto rozhodnutí), a cena za plnění veřejné zakázky č. 3 byla v příslušné smlouvě sjednána ve výši 4 783 574,- Kč bez DPH (viz bod 36 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Finanční objem za poskytnutí předmětných plnění tak činil částku 13 014 296,- Kč bez DPH. Jak vyplývá z dikce ustanovení § 12 odst. 2 zákona, při takové výši předpokládané hodnoty se jedná o podlimitní veřejnou zakázku, kdy je veřejný zadavatel povinen při zadávání takové veřejné zakázky postupovat podle zákona. Úřad tudíž uvádí, že zadavatel byl povinen předmětnou veřejnou zakázku zadat v některém z druhů zákonem upravených zadávacích řízení (§ 21 odst. 1 zákona, pozn. Úřadu).

57. Úřad konstatuje, že zadavatel uměle a v rozporu se zákonem rozdělil předmět plnění do tří samostatných veřejných zakázek, kdy tímto rozdělením došlo k nezákonnému snížení limitů, a zadavatel tak šetřenou veřejnou zakázku zadával jako tři veřejné zakázky malého rozsahu. Zadavatel se tedy svým jednáním dopustil porušení zákona.

58. Úřad uvádí, že předmětná veřejná zakázka tvořila jeden celek, zadavatel ji však rozdělil na tři samostatné veřejné zakázky a tím výši předpokládané hodnoty snížil pod finanční limit stanovený v § 12 odst. 2 zákona, tj. pod 6 000 000 Kč, což je v rozporu s § 13 odst. 3 zákona. Zadavatel se tak vyhnul povinnosti vyplývající z ustanovení § 21 zákona, a to zadat veřejnou zakázku v příslušném druhu zadávacího řízení. Zadavatel postupoval pro něj jednodušším způsobem a v rozporu s § 13 odst. 3 zákona, a následně uzavřel smlouvy na předmět plnění (jediné) veřejné zakázky, jakoby se jednalo o veřejné zakázky malého rozsahu.

59. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Nelze totiž zcela vyloučit možnost, že pokud by zadavatel provedl řádné zadávací řízení podle zákona, mohl obdržet i jiné nabídky od dalších dodavatelů, kteří navíc mohli nabídnout výhodnější podmínky plnění pro zadavatele, než tomu bylo v případě uchazečů, s nimiž zadavatel uzavřel smlouvy na plnění šetřených veřejných zakázek, a v důsledku toho mohlo dojít k úspoře financí z veřejných zdrojů, což je ostatně základním účelem a cílem zákona. Zadavatel tak současně svým jednáním výrazně omezil hospodářskou soutěž.

60. Na tomto místě se Úřad vyjadřuje k tvrzení zadavatele, že realizací zadávacích řízení na šetřené veřejné zakázky pověřil kvalifikovaného mandatáře (viz bod 10 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad předně konstatuje, že odpovědnost za zákonnost zadávacího řízení náleží výlučně zadavateli. Úřad uvádí, že pověření jiného subjektu k administraci veřejné zakázky, jako tomu bylo v šetřeném případě, nezbavuje zadavatele odpovědnosti za zákonný průběh zadávacího řízení. Jak vyplývá z § 151 odst. 1 zákona, zadavatel se sice může nechat v zadávacím řízení zastoupit jinou osobou, avšak podle § 151 odst. 3 zákona tím není dotčena odpovědnost zadavatele za dodržování tohoto zákona.

61. Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel se svým jednáním dopustil správního deliktu tím, že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmětnou veřejnou zakázku na tři veřejné zakázky malého rozsahu, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limit stanovený v § 12 odst. 2 zákona, v důsledku čehož porušil ustanovení § 21 odst. 1 zákona, jelikož veřejnou zakázku nezadal v žádném z druhů zadávacích řízení, předvídaných v citovaném ustanovení zákona. S ohledem na skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, tedy že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

IV. K ULOŽENÍ POKUTY

62. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

63. V šetřeném případě se zadavatel správního deliktu dopustil tím, že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky na tři veřejné zakázky malého rozsahu, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona, v důsledku čehož nedodržel postup stanovený v § 21 zákona a neprovedl zadávací řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel smlouvy na plnění shora uvedených veřejných zakázek malého rozsahu.

64. Jelikož zadavatel uzavřel smlouvy na plnění šetřených veřejných zakázek malého rozsahu, aniž by dodržel postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, naplnil tak skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

65. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

66. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 26.8.2014. Ke spáchání správního deliktu pak došlo dnem uzavření smluv na šetřené veřejné zakázky, tj. dne 4.2.2011. Z uvedených údajů vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

67. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky, nebo do 10 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d).

68. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu rozdělením předmětu veřejné zakázky v rozporu s ustanovením § 13 odst. 3 zákona a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí celkem 15 617 156,- Kč včetně DPH (součet sjednaných cen v jednotlivých smlouvách ze dne 4.2.2011 na realizaci veřejné zakázky č. 1, veřejné zakázky č. 2 a veřejné zakázky č. 3.) Horní hranice možné pokuty (5 % z ceny veřejné zakázky) tedy po zaokrouhlení činí částku ve výši 780 858,- Kč.

69. Podle § 121 odst. 2, věty první, zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

70. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6.12.2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná, nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. S požadavky soudu na řádné odůvodnění pokuty, obsaženými ve výše citovaném rozsudku, se Úřad vypořádává následujícím způsobem.

71. Úřad při stanovení výše pokuty vzal v první řadě v úvahu závažnost správního deliktu, za který ukládá sankci. Nezákonné rozdělení veřejné zakázky v rozporu s ustanovením § 13 odst. 3 zákona lze považovat za jedno z nejzávažnějších porušení zákona, neboť zadavatel svým postupem fakticky obešel zákon a zadal veřejnou zakázku zcela mimo režim zákona, ačkoli byl povinen předmět plnění veřejné zakázky zadat v některém z druhů zadávacích řízení stanovených zákonem. Zadavatel svým postupem neumožnil podání nabídek dalších potenciálních dodavatelů a narušil tak soutěžní prostředí. Případy, kdy zadavatelé při zadávání veřejné zakázky postupují zcela mimo režim zákona, dosahují obecně velmi vysokého stupně intenzity porušení zákona, neboť zadavatelé tímto postupem narušují soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků a nástrojem k realizaci základních atributů zákona uvedených v § 6 zákona, tedy zásady rovného zacházení, zákazu diskriminace a transparentnosti. V důsledku uvedených skutečností nelze vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl obdržet nabídky i od dalších dodavatelů, kteří by mu mohli nabídnout výhodnější podmínky pro realizaci plnění veřejné zakázky.

72. Úřad při zvažování výše pokuty přihlédl i k následkům spáchání správního deliktu. V daném případě měl spáchaný správní delikt za následek, že uchazeči, s nimiž zadavatel uzavřel smlouvy na realizaci šetřených veřejných zakázek, nebyli při jejich zadávání vystaveni takové míře konkurence, jako kdyby veřejnou zakázku zadavatel zadal v odpovídajícím druhu zadávacího řízení. Zadavatel tak nenaplnil elementární účel zákona, kterým je, Úřad uvádí, zajištění účinné konkurence a efektivní hospodářské soutěže. Nezákonným postupem zadavatele mohlo reálně dojít k omezení potenciálních dodavatelů veřejné zakázky. Nelze přitom vyloučit, že nabídka jiného uchazeče mohla být pro zadavatele ekonomicky výhodnější, čímž by došlo k úspoře finančních prostředků z veřejných zdrojů. Postup zadavatele tak mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Úřad v této souvislosti dodává, že zákon označuje za správní delikt nejen jednání, které prokazatelně ovlivnilo zadávací řízení, ale i takové jednání, které pouze mělo potenciál takového ovlivnění, aniž nutně k tomuto ovlivnění prokazatelně došlo.

73. Po pečlivém posouzení šetřeného případu ve všech vzájemných souvislostech Úřad neshledal žádné přitěžující okolnosti, jež by měly vliv na výši uložené pokuty.

74. Při stanovení výše pokuty vzal Úřad jako polehčující okolnost v úvahu skutečnost, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky č. 1, veřejné zakázky č. 2 i veřejné zakázky č. 3 oslovil výzvou k podání nabídky ze dne 10.1.2011 alespoň tři dodavatele. Nelze tedy hovořit o tom, že by jednáním zadavatele došlo k úplnému vyloučení soutěžního prostředí. Na druhou stranu však Úřad podotýká, že soutěžní prostředí bylo postupem zadavatele vážným způsobem narušeno a omezeno, neboť zadavatel byl, v případě, že by postupoval podle zákona, povinen vyzvat minimálně 5 dodavatelů k podání nabídky (viz ustanovení § 38 odst. 1 zákona) a současně byl povinen písemnou výzvu vhodným způsobem uveřejnit po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek (ustanovení § 38 odst. 2 zákona), což však neučinil.

75. Jako další polehčující okolnost při stanovení výše pokuty Úřad zohlednil skutečnost, že zadavatel v celém průběhu správního řízení poskytl Úřadu řádnou součinnost. Vedle této skutečnosti zohlednil Úřad jako další polehčující okolnost konečně i fakt, že zadavatel fakticky připustil své pochybení (viz body 9 a 10 odůvodnění tohoto rozhodnutí) a v jeho jednání lze spatřovat lítost nad porušením zákona, kdy, jak vyplývá z vyjádření zadavatele ze dne 31.10.2014, tento připustil, že nemá zkušenosti se zadáváním veřejných zakázek, a právě s ohledem na tuto skutečnost pověřil výkonem zadavatelských činností mandatáře, čemuž odpovídají předložené uzavřené mandátní smlouvy s mandatářem ze dne 10.12.2010. Úřad současně k výše popsaným polehčujícím okolnostem podotýká, že tyto nelze považovat za okolnosti, které by „zhojily“ uvedené porušení zákona zadavatelem. Úřad však k těmto okolnostem přihlédl při posuzování způsobu spáchání správního deliktu a při zvažování výše pokuty.

76. Při určení výměry pokuty Úřad vzal v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele. Z webových stránek www.rozpocetobce.cz vyplývá, že zadavatel v roce 2011, kdy byly šetřené veřejné zakázky zadány, disponoval finančními prostředky ve výši desítek milionů korun. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.

77. Vzhledem k nutnosti naplnění sankčních účinků, zejména předcházení budoucího porušování zákona, má Úřad za to, že nelze zcela minimalizovat výši sankčního postihu. Úřad při stanovení výše pokuty dále zohlednil skutečnost, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání.

78. V této souvislosti Úřad dále poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, jež nelze oddělit, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

79. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů zadavatele Úřad při určení výměry uložené pokuty dospěl k závěru, že pokuta ve výši 50 000,- Kč naplňuje dostatečně, vzhledem k okolnostem případu, obě shora uvedené základní funkce právní odpovědnosti.

80. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty, neboť smlouvy na realizaci veřejné zakázky byly uzavřeny a nápravy tak již nelze dosáhnout. Z uvedeného důvodu uložil Úřad zadavateli pokutu ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

81. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu, a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

Obec Čejetice, Čejetice 106, 386 01 Čejetice

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Pozn.: Pokud je v textu rozhodnutí uveden odkaz na zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jedná se vždy o znění účinné v době zahájení zadávání veřejné zakázky.