číslo jednací: S775/2014/VZ-3693/2015/553/VDy

• Instance: I.
• Věc: Pracoviště modelového proudění
• Účastníci:
  1. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 1 písm. a) zákona
• Rok: 2014
• Datum nabytí právní moci: 2. 3. 2015

Č. j.:ÚOHS-S775/2014/VZ-3693/2015/553/VDy

13. února 2015

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne22. 9. 2014 z moci úřední, jehož účastníkem je

zadavatel – Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, IČO 619 89 100, se sídlem 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava - Poruba,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v okamžiku zahájení zadávacího řízení, zadavatelem při zadávání veřejné zakázky „Pracoviště modelového proudění“ v otevřeném řízení, jehož „Oznámení o zakázce“ bylo v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 22. 4. 2011 pod evidenčním číslem zakázky 60058986, ve znění oprav uveřejněných v Informačním systému o veřejných zakázkách dne 13. 5. 2011, na kterou byla dne 31. 8. 2011 uzavřena Smlouva na dodávku Pracoviště modelování proudění číslo KS-11118 se společností SVS FEM s. r. o., IČO 155 48 180, se sídlem Škrochova 3886/42, 615 00 Brno,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, IČO 619 89 100, se sídlem 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava - Poruba, se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v okamžiku zahájení zadávacího řízení, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Pracoviště modelového proudění“ v otevřeném řízení, jehož „Oznámení o zakázce“ bylo v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 22. 4. 2011 pod evidenčním číslem zakázky 60058986, ve znění oprav uveřejněných v Informačním systému o veřejných zakázkách dne 13. 5. 2011, nedodržel § 44 odst. 3 písm. f) v návaznosti na § 6 citovaného zákona, neboť zadávací dokumentace předmětné veřejné zakázky neobsahovala dostatečně určitý způsob hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Možnosti software“, čímž nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel  uzavřel dne 31. 8. 2011 s vybraným uchazečem společností SVS FEM s. r. o., IČO 155 48 180, se sídlem Škrochova 3886/42, 615 00 Brno, smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. se zadavateli - Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, IČO 619 89 100, se sídlem 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava - Poruba, podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 15 000,- Kč (patnáct tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1.Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, příslušný k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh a k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel podnět týkající se postupu zadavatele – Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, IČO 619 89 100, se sídlem 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava - Poruba (dále jen „zadavatel“), při zadávání veřejné zakázky „Pracoviště modelového proudění“ v otevřeném řízení, jehož „Oznámení o zakázce“ bylo v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 22. 4. 2011 pod evidenčním číslem zakázky 60058986, ve znění oprav uveřejněných v Informačním systému veřejných zakázek dne 13. 5. 2011 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.Pisatel v podnětu uvedl, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky postupoval v rozporu s § 6 zákona č. 137/2006, o veřejných zakázkách, ve znění účinném v okamžiku zahájení předmětného zadávacího řízení (dále jen „zákon“), když u dílčího hodnotícího kritéria „Možnosti software“ nestanovil způsob hodnocení a hodnocené parametry, čímž zadavatel postupoval v rozporu se zásadou transparentnosti, pročež hodnocení předmětného hodnotícího kritéria záleželo na libovůli zadavatele.

3.Na základě skutečností uváděných v podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele veškerou dokumentaci související se zadáním předmětné veřejné zakázky a zadavatelovo vyjádření k obsahu podnětu, přičemž z obdržené dokumentace zjistil následující skutečnosti.

4.Podle oddílu II. 2. 1) Oznámení o zakázce – „Celkové množství nebo rozsah (včetně všech částí zakázky, obnovení zakázek a opcí, je-li to relevantní)“, jakož i podle části II zadávací dokumentace – „Vymezení předmětu zakázky“ (dále jen „část II zadávací dokumentace“) činila předpokládaná hodnota šetřené veřejné zakázky 2 130 000,- Kč bez DPH, přičemž předmětem plnění byla mimo jiné dodávka softwaru, jenž byl vymezen následujícím způsobem:

„Zadavatel požaduje dodávku software s následující specifikací umožňující řešení simulace:

CFD simulace úloh

• Proudění (i multifázové směsi),
• Přestupu tepla kondukcí, konvekcí a sáláním,
• Simulace chemických reakcí včetně hoření uhelného prášku, tvorbu Nox, CO, CO2, radikálů a dalších látek relevantních v procesech spalování, odsiřování spalin a vyhodnocení výsledků.

Zadavatel požaduje možnost komplexního modelování relevantních procesů proudění, hoření uhelného prášku, tvorby emisí, sdílené tepla a proudění multifázové směsi ve spalovací komoře uhelného kotle velkého výkonu.

Software dále umožnuje:

oTvorbu geometrie,

oImport geometrie z běžných CAD aplikací,

oTvorbu sítě profesionální kvality pro CFD aplikace,

oZadání a definice okrajových podmínek a

oVlastní řešení.

Aplikace musí umožňovat multitasking.“

5.Dle oddílu IV. 2. 1) Oznámení o zakázce – „Kritéria pro zadání zakázky“, jakož i podle části XI zadávací dokumentace – „Způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií“ (dále jen „část XI zadávací dokumentace“) byla základním kritériem pro zadání veřejné zakázky ekonomická výhodnost nabídky podle § 78 odst. 1 písm. a) zákona, přičemž dílčí hodnotící kritéria byly stanoveny následovně:

Dílčí hodnotící kritéria		Váha v %
1.	Nabídková cena bez DPH	51
2.	Možnosti software	35
3.	Záruční a pozáruční servis	4
4.	Parametry HW	10

6.V části XI zadávací dokumentace zadavatel specifikoval jednotlivá dílčí hodnotící kritéria, přičemž ve vztahu k dílčímu hodnotícímu kritériu č. 2 – „Možnosti software“ stanovil následující:

„Při hodnocení tohoto kritéria budou posuzovány možnosti příslušného software, a to na základě propůjčeného software s min. 7-mi denní licencí, ke které uchazeč zároveň poskytne konzultace. Posuzováno bude naplnění požadavků zadavatele, vhodnost samotného řešení s ohledem na způsob využití.“.

7.Tamtéž v zadávací dokumentaci stanovil metodu hodnocení nabídek, kde mimo jiné stanovil následující:

„Pro hodnocení bude použita bodovací stupnice v rozsahu 0 až 100. Každé jednotlivé nabídce bude dle dílčího kritéria přidělena bodová hodnota, která odráží úspěšnost předmětné nabídky v rámci dílčího kritéria.

Pro číselně vyjádřitelná kritéria, pro která má nejvhodnější nabídka maximální hodnotu kritéria, získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnocené nabídky k nejvhodnější nabídce.

Pro číselně nevyjádřitelná kritéria budou nabídky seřazeny dle subjektivního hodnocení od nejvýhodnější po nejméně výhodnou. Nejvýhodnější nabídce bude přiřazeno 100 bodů a ostatním nabídkám příslušný počet bodů odpovídající pořadí nabídky v rámci příslušného kritéria, přičemž nejméně vhodná nabídka získá 100/počet nabídek bodů.

(…)

Hodnocení podle bodovací metody bude provedeno tak, že jednotlivá bodová ohodnocení nabídek dle dílčích kritérií budou vynásobena příslušnou vahou daného kritéria. Na základě součtu hodnot u jednotlivých nabídek bude stanoven pořadí úspěšnosti jednotlivých nabídek tak, že jako nejúspěšnější bude stanovena nabídka, která dosáhla nejvyšší hodnoty. (…).“.

8.Z obdržené dokumentace vyplývá, že zadavatel obdržel k šetřené veřejné zakázce od dodavatelů celkem 5 žádostí o zaslání zadávací dokumentace, přičemž podle „Protokolu o otevírání obálek“ ze dne 14. 6. 2011 zadavatel  obdržel ve lhůtě pro podání nabídek 2 nabídky, a to nabídku uchazeče SVS FEM s. r. o., IČO 155 48 180, se sídlem Škrochova 3886/42, 615 00 Brno (dále jen „vybraný uchazeč“), a nabídku uchazeče TechSoft Enginnering, spol. s. r. o., IČO 442 66 537, se sídlem Na Pankráci 322/26, 140 00 Praha 4 (dále jen „uchazeč č. 2“).

9.Z obsahu nabídek uchazečů vyplývá, že nabídky ve specifikaci nabízeného softwaru (s výjimkou označení jednotlivých programů) obsahovaly pouze uvedení technických podmínek obsažených v části II zadávací dokumentace.

10.Podle čl. 3. 1 (návrhu) „Smlouvy na dodávku Pracoviště modelování proudění“ – „Specifikace software“, jakož i podle „Specifikace Software pro nabídku“, které jsou součástí nabídky vybraného uchazeče, měl být předmětem dodávky software ANSYS Academic Associate CFD, ANSYS Academic Research CFD, ANSYS Academic Turbo Tools, ANSYS Academic Associate HPC a software ANSYS eCADFEM.

11.Podle přílohy č. 1 ke „Kupní smlouvě“ – „Technický popis předmětu koupě“, která je součástí nabídky uchazeče č. 2, měl být předmětem dodávky software ANSYS FLUENT, ANSYS DesignModeler a software ANSYS Academic Research CFD, přičemž podle téhož dokumentu balíček obsahoval i další programy, jmenovitě programy ANSYS Geometry Interfaces, ANSYS Extended Meshing, ANSYS TGrid a ANSYS ICEM CFD, ANSYS CFX-Pre, ANSYS CFX-Solver, ANSYS DesignXplorer a ANSYS EKM Desktop.

12.Podle „Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 24. 6. 2011 (dále jen „Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek“) hodnotící komise v rámci hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Možnosti software“ pouze konstatovala, „že softwarové možnosti jsou stejné a zcela srovnatelné. Z tohoto důvodu se umístily obě nabídky na prvé místo.“ Hodnotící komise tak ohodnotila oba uchazeče v rámci předmětného hodnotícího kritéria plným počtem bodů, tj. 100 bodů, přičemž po vynásobení, v souladu s bodovací metodou uvedenou v části XI zadávací dokumentace, vahou dílčího hodnotícího kritéria byly nabídky obou uchazečů ohodnoceny 35 body.

13.Podle čl. 5. (návrhu) „Smlouvy na dodávku Pracoviště modelování proudění“ – „Cena“, která je součástí nabídky vybraného uchazeče činila jeho nabídková cena 1 994 926,- Kč bez DPH.

14.Podle čl. V. (návrhu) „Kupní smlouvy“ – „Cena“, která je součástí nabídky uchazeče č. 2, činila jeho nabídková cena 2 130 000,- Kč bez DPH.

15.Podle Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek hodnotící komise v rámci hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Nabídková cena bez DPH“ přidělila v souladu s metodou hodnocení uvedenou v části XI zadávací dokumentace, tj. po vynásobení vahou tohoto kritéria, nabídce vybraného uchazeče 51 bodů a nabídce uchazeče č. 2 47,77 bodů.

16.Ze Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek dále vyplývá, že nabídka vybraného uchazeče získala po sečtení jednotlivých bodových ohodnocení všech dílčích hodnotících kritérií vynásobených příslušnou vahou kritéria celkem 98,74 bodů a nabídka uchazeče č. 2 celkem 90,14 bodů.

17.Dne 12. 7. 2011 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky předložené vybraným uchazečem.

18.Dne 31. 8. 2011 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem „Smlouvu na dodávku Pracoviště modelování proudění číslo KS-11118“ (dále jen „Smlouva“).

19.Podle čl. 5 Smlouvy „Cena“ činila celková cena za realizaci plnění šetřené veřejné zakázky 1 994 926,- Kč bez DPH.

20.Na základě výše uvedených skutečností získal Úřad pochybnost, zda zadavatel neporušil § 44 odst. 3 písm. f) v návaznosti na § 6 citovaného zákona, neboť zadávací dokumentace předmětné veřejné zakázky neobsahovala dostatečně určitý způsob hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Možnosti software“. Z uvedeného důvodu zahájil Úřad správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S775/2014/VZ.

I. Řízení před správním orgánem

21.Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, je:

·zadavatel.

22.Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S775/2014/VZ-19792/2014/553/VDy ze dne 18. 9. 2014 a současně usnesením č. j. ÚHOS-S775/2014/VZ-19794/2014/553/VDy z téhož dne stanovil zadavateli lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

23.Dne 22. 9. 2014, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 113 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení.

II. Vyjádření zadavatele ze dne 3. 10. 2014

24.Dne 7. 10. 2014 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 3. 10. 2014, kde zadavatel uvedl, že se v reakci na výzvu ke skutečnostem namítaným v podnětu vyjádřil již ve svém stanovisku ze dne 19. 11. 2013, jímž reagoval na výzvu Úřadu k vyjádření se k podnětu.

25.Ve stanovisku ze dne 19. 11. 2013 zadavatel uvedl, že v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Možnosti software“ nemohl v zadávací dokumentaci uvést konkrétní software, proto definoval okruh úloh, které má daný software řešit. Podle zadavatele způsob hodnocení vyplývá přímo z povahy hodnotícího kritéria a předmětu veřejné zakázky. Zadavatel dále uvádí, že: „Pokud by zadavatel detailněji rozepsal samotné úlohy řešené požadovaným softwarem, mohl by zadavatel být napaden, že definuje konkrétní softwarové řešení. Z toho důvodu definoval předmět veřejné zakázky a samotné hodnotící kritérium tak, aby otevřel možnost nabídnout vyhovující software jakéhokoli výrobce za podmínky, že daný software nejen splňuje podmínky minimální definované možnosti řešení úloh (tj. naplnění minimálních technických parametrů), ale i požadovaný způsob toho jak jednotlivé zadané úlohy řeší.“. Na základě těchto skutečností zadavatel dále vyjádřil přesvědčení, že při zadávání předmětné veřejné zakázky postupoval v souladu se zákonem.

26.Zadavatel dále ve svém stanovisku ze dne 3. 10. 2014 uvádí, že Úřad ve svém oznámení o zahájení správního řízení zadavateli vytýká, že ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek hodnotící komise v rámci hodnocení předmětného dílčího hodnotícího kritéria pouze konstatovala, že softwarové možnosti jsou stejné a zcela srovnatelné a z toho důvodu se umístily na první místo, pročež se zadavatel mohl dopustit porušení § 6 zákona, neboť nevyužil bodovací stupnice 0 až 100, jak bylo citováno v zadávací dokumentaci. Zadavatel k tomuto uvádí, že se s názorem Úřadu nemůže ztotožnit, neboť právě s ohledem na nutnost dodržení principu rovného zacházení hodnotící komise nemohla nabídky v rámci hodnocení předmětného dílčího hodnotícího kritéria od sebe bodově odlišit, neboť v obou případech byli uchazeči licencovanými distributory týchž produktů společnosti ANSYS, Inc., bez vlastních kapacit pro rozvoj a upgrade, a obě nabídky plně vyhověly technickému zadání.

III. Závěry Úřadu

27.Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, případ ve všech vzájemných souvislostech, přičemž po zhodnocení všech podkladů, včetně vyjádření zadavatele, obsahu dokumentace o veřejné zakázce na základě vlastního zjištění shledal, že zadavatel při zadání výše specifikované veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, za což mu Úřad uložil sankci, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

28.Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

29.Podle § 44 odst. 1 zákona se zadávací dokumentací rozumí soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel.

30.Podle § 44 odst. 3 písm. f) zákona musí zadávací dokumentace obsahovat způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.

31.Podle § 76 odst. 1 zákona, věty první a věty druhé, hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d) zákona. Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny.

32.Podle § 76 odst. 6 zákona uchazeče, jehož nabídka byla při posouzení nabídek hodnotící komisí vyřazena, vyloučí veřejný zadavatel bezodkladně z účasti v zadávacím řízení. Vyloučení uchazeče včetně důvodů veřejný zadavatel uchazeči bezodkladně písemně oznámí.

33.Podle § 78 odst. 4 zákona, věty první a věty druhé, rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky.

34.Podle § 79 odst. 1 zákona hodnocení nabídek provede hodnotící komise podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6 zákona. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah.

35.Podle § 80 odst. 1 zákona hodnotící komise pořídí o posouzení a hodnocení nabídek písemnou zprávu, která obsahuje seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií, a údaj o složení hodnotící komise.

36.Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že zásada transparentnosti vymezená v § 6 zákona v sobě zahrnuje požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace. Společně se zásadou rovného zacházení a zásadou zákazu diskriminace musí být zadavatelem dodržována v průběhu celého zadávacího řízení. Úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem, za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla pro hodnocení nabídek. Z uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel by měl zadávací dokumentaci zpracovat dostatečně kvalitně a s náležitou pečlivostí tak, aby na jejím základě bylo možné podat odpovídající a vzájemně porovnatelné nabídky.

37.Vzhledem k tomu, že samotné dílčí hodnotící kritéria nemusí být vždy dostatečně určitým vodítkem pro dodavatele pro zpracování nabídek, je nutné právě s ohledem na dodržení zásad zadávacího řízení uvedených v § 6 zákona stanovit, jakým způsobem bude hodnocení provedeno. Údaje uvedené zadavatelem v zadávací dokumentaci musí být dostatečně konkrétní, jednoznačné a přesné, aby se každému z dodavatelů dostalo informací téhož materiálního obsahu a na straně uchazečů tak nevznikla jakákoliv interpretační nejistota. Tento požadavek lze nepochybně vztáhnout i na vymezení jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a subkritérií a vymezení samotného způsobu hodnocení. Každý z uchazečů musí být předem informován o preferencích zadavatele a o skutečnosti, jaké aspekty jeho nabídky a jakým způsobem budou zadavatelem hodnoceny. Pro dodržení zásad rovného zacházení a transparentnosti je důležité, aby veškeré skutečnosti, k nimž přihlíží zadavatel při určení ekonomicky nejvýhodnější nabídky, a jejich význam, byly potenciálním uchazečům známy již v okamžiku přípravy jejich nabídek. Řádné vymezení hodnotících kritérií a způsobu hodnocení je rovněž základním předpokladem pro následnou přezkoumatelnost provedeného hodnocení ze strany správního orgánu.

38.Úřad po přezkoumání obdržené dokumentace zjistil, že zadavatel v zadávací dokumentaci vymezil dílčí hodnotící kritérium „Možnosti software“ stejně jako metodu hodnocení (viz body 6 a 7 odůvodnění tohoto rozhodnutí), avšak nestanovil dostatečně určitý způsob hodnocení nabídek podle tohoto dílčího hodnotícího kritéria, resp. co je jeho obsahem, a namísto toho pouze stanovil, že bude hodnotit „naplnění požadavků zadavatele“ a „vhodnost samotného řešení s ohledem na způsob využití“, což je nutno považovat s ohledem na níže uvedené skutečnosti nedostatečným.

39.Úřad uvádí, že zadavatel dostatečně určitě nespecifikoval, jaké aspekty bude ve vztahu k poptávanému softwaru vlastně hodnotit, v důsledku čehož ze zadávací dokumentace nebylo patrné, co zadavatel upřednostňuje, na co klade důraz, a uchazeči tak neznali preference zadavatele a nemohli své nabídky přizpůsobit požadavkům zadavatele.

40.Zadavatel konkrétně předem dostatečně určitě nevymezil, splnění jakých parametrů bude považovat za „naplnění požadavků zadavatele“ a „vhodnost samotného řešení s ohledem na způsob využití“, a jakým způsobem a za jaké hodnoty z nabídek bude přidělovat body. Skutečnost, že dílčí hodnotící kritérium „Možnosti software“ bylo stanoveno neurčitě, a tedy uchazeči nevěděli, co vlastně bude hodnoceno, vyplývá i ze skutečnosti, že oba uchazeči o veřejnou zakázku ve své nabídce neuvedli žádné údaje vztahující se k nabízenému softwaru nad rámec (s výjimkou označení nabízených programů) technických požadavků vymezených v části II zadávací dokumentace, jakož i ze skutečnosti, že hodnotící komise v rámci předmětného dílčího hodnotícího kritéria hodnotila pouze skutečnost, zda dodavatelé splnili technické požadavky vymezené v zadávací dokumentaci, a to ve vztahu k části II zadávací dokumentace, pročež hodnotící komise došla k závěru, že „softwarové možnosti jsou stejné a  zcela srovnatelné, a obě nabídky získaly prvé místo.“.

41.Z právě uvedeného pak jednoznačně plyne, že hodnotící komise v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Možnosti software“ pouze posoudila, zda uchazeči nabízený software splňuje požadavky vymezené v části II zadávací dokumentace, kde však byly vymezeny pouze minimální podmínky, které musí dodávaný software vždy splňovat.

42.Tuto skutečnost dokládá nejen odůvodnění hodnotící komise hodnocení obsaženého ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, která pouze konstatovala, že „softwarové možnosti jsou stejné a zcela srovnatelné“ (a to i přestože nabízený software nebyl zcela totožný, jak vyplývá z porovnání bodu 10 a 11 odůvodnění tohoto rozhodnutí), ale rovněž vyjádření zadavatele ze dne 3. 10. 2014, kde zadavatel uvádí, že „hodnotící komise neměla důvod bodově od sebe obě nabídky odlišit, neboť obě nabídky plněvyhověly technickému zadání“.

43.V této souvislosti Úřad uvádí, že fáze posuzování nabídek a fáze jejich hodnocení jsou dvě odlišné fáze zadávacího řízení, které jsou od sebe formálně odděleny, jsou vedeny odlišným účelem a jejich hranice by se v rámci zadávacího řízení neměly stírat. Zatímco účelem fáze posouzení je selekce nabídek, jež splňují jak zákonné požadavky, tak i požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách, účelem hodnocení je výběr nejvhodnější nabídky podle předem stanovených hodnotících kritérií, přičemž výběr je prováděn pouze z nabídek, jež naopak všechny zákonné požadavky, jakož i požadavky zadavatel stanovené v zadávacích podmínkách, bezpodmínečně splňují. Fáze posouzení nabídek tedy představuje mechanismus směřující k vyřazení „nevyhovujících nabídek“ a zajišťující, aby byly skutečně následně hodnoceny pouze ty nabídky, jež splňují všechny zákonné požadavky a požadavky zadavatele.

44.Z ustanovení § 76 odst. 1 zákona, věty první a věty druhé, ve spojení s ustanovení § 76 odst. 6 zákona mimo jiné vyplývá, že pokud některý z uchazečů podá nabídku nesplňující některý z požadavků zadavatele vymezených v zadávacích podmínkách, včetně technických podmínek na předmět plnění, jejichž splnění hodnotící komise posoudila, musí být hodnotící komisí takováto nabídka vyřazena a uchazeč, který tuto nabídku podal, zadavatelem z účasti na zadávacím řízení vyloučen.

45.Z § 78 odst. 4 zákona, věty první a věty druhé, vyplývá, že rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, musí se dílčí hodnotící kritérium vztahovat k nabízenému plnění. Toto ustanovení však z logiky věci nelze vykládat tak, že předmětem hodnocení můžou být samotné (minimální) požadavky na předmět plnění vymezené v zadávacích podmínkách, neboť hodnotící komise je povinna nejdříve posoudit, zda nabídky uchazečů splňují náležitosti ve smyslu § 76 odst. 1, věty první a věty druhé, zákona, včetně splnění zadávacích podmínek vymezujících předmět plnění, a až poté komise přistupuje k samotnému hodnocení nabídek podle stanovených hodnotících kritérií.

46.V posuzovaném případě tedy požadavky vymezené v části II zadávací dokumentace ve vztahu k nabízenému software byly technickými podmínkami na předmět plnění, jež zadavatel stanovil jako minimální, a jež měly být předmětem posouzení, nikoli hodnocení ze strany hodnotící komise, přičemž v případě, že by zadavatel, resp. hodnotící komise, dospěla k závěru, že některá z nabídek obsahuje software, jenž nesplňuje byť jen jediný parametr stanovený v části II zadávací dokumentace, musel by zadavatel tuto nabídku pro nesplnění požadavku zadavatele vyřadit a uchazeče vyloučit z další účasti na zadávacím řízení. Taková nabídka by tedy vůbec nebyla hodnocena. Úřad proto konstatuje, že vztahovat rozsah splnění dílčího hodnotícího kritéria „Možnosti software“ k technickým požadavkům obsaženým v příloze části II zadávací dokumentace by bylo rozporné se zákonem.

47.Jak již Úřad uvedl v bodě 6 odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Možnosti software“ hodlal hodnotit i „vhodnost samotného řešení s ohledem na způsob využití“, ovšem hodnotící komise v důsledku použití této neurčité formulace (viz bod 36 odůvodnění tohoto rozhodnutí) „vhodnost samotného řešení s ohledem na způsob využití“ v tomto „kritériu“ nabídky, jak plyne ze Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, vůbec nehodnotila.

48.K argumentaci zadavatele, že v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Možnosti software“ nemohl v zadávací dokumentaci uvést konkrétní software, a proto definoval okruh úloh, které má daný software řešit, přičemž pokud by zadavatel detailněji rozepsal samotné úlohy řešené požadovaným softwarem, mohl by zadavatel být napaden, že definuje konkrétní softwarové řešení, a že způsob hodnocení vyplývá přímo z povahy hodnotícího kritéria a předmětu veřejné zakázky vymezeného zadávacími podmínkami, Úřad uvádí, že nerozporuje způsob, jakým zadavatel vymezil předmět plnění veřejné zakázky, ale předmětné dílčí hodnotící kritérium, přičemž se nemůže ztotožnit s přesvědčením zadavatele, že způsob hodnocení předmětného hodnotící vyplývá již ze samotného předmětu šetřené zakázky a „povahy“ hodnotícího kritéria. Zadavatel v zadávacích podmínkách stanovil pouze, že v rámci předmětného hodnotícího kritéria bude posuzováno naplnění požadavků zadavatele a vhodnost samotného řešení s ohledem způsob na využití bez žádné další specifikace. Zadavatel stanovil pouze velmi neurčitý popis předmětného kritéria a  určitou metodu hodnocení, resp. pravidla pro bodování, která však sama o sobě, tedy bez vymezení preferencí ve vztahu k předmětnému dílčímu hodnotícímu kritériu, nepředstavuje dostatečně určité vodítko pro dodavatele při zpracování nabídek ve smyslu § 44 odst. 3 písm. f) zákona.

49.Na podporu výše uvedeného Úřad odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 36/2010 ze dne 19. 1. 2012, v němž Krajský soud vyjádřil nezbytnost vymezení preferencí dílčích hodnotících kritérií: „Přestože požadavek preference objektivních hodnotících kriterií není v ZVZ výslovně zakotven, plyne jednak ze zásad zadávacího řízení zakotvených v § 6 ZVZ (zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace), ale též ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. 3. 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby. Tato směrnice v odst. 46 úvodního ustanovení jednoznačně požaduje, že by zakázky měly být zadávány na základě objektivních kritérií, která zajistí dodržení zásad transparentnosti, zákazu diskriminace a rovného zacházení a zaručí, že nabídky budou posuzovány v podmínkách účinné hospodářské soutěže. Rovněž je zde zdůrazněno, že k zaručení rovného zacházení je třeba, aby kritéria pro zadání zakázky umožnila objektivní vyhodnocení a porovnání nabídek.“. Dále Krajský soud v Brně uvedl: „Účelem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek“.

50.Nejvyšší správní soud dále v rozsudku sp. zn. 2 Afs 86/2008 ze dne 25. 3. 2009 zdůraznil požadavek, aby zadávací dokumentace byla „jednoznačná, jelikož musí být zcela patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky ʻsoutěžitʼ. Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Nemůže tedy obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky na zpracování nabídky a následně hodnotící kritéria nejsou zcela srozumitelná a jednoznačná, tj. pokud objektivně připouštějí rozdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistota“.

51.K tvrzení zadavatele, obsaženém v bodě 22 odůvodnění tohoto rozhodnutí, Úřad uvádí, že negativní vliv na proces hodnocení byl nevyhnutelným důsledkem nesprávně vymezeného dílčího hodnotícího kritéria. Když se tedy Úřad v oznámení o zahájení správního řízení zmínil o obsahu Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, chtěl tím pouze poukázat na tento důsledek, svědčící o neurčitosti vymezené předmětného hodnotícího kritéria.

52.Při stanovení dílčích hodnotících kritérií je nutné vždy vycházet z požadavku transparentnosti hodnocení, kdy potencionální uchazeči musí mít jasnou představu o tom, jakým způsobem bude jejich případná nabídka hodnocena. V daném případě tomu tak nebylo, neboť zadavatel vymezil předmětné dílčí hodnotící kritérium neurčitě, když pouze stanovil, že při hodnocení předmětného hodnotícího kritéria bude hodnotit naplnění požadavků zadavatele, vhodnost samotného řešení s ohledem na způsob využití. Zadavatel proto nestanovil dostatečně určitě způsob hodnocení předmětného dílčího hodnotícího kritéria v souladu se zásadou transparentnosti zadávacího řízení uvedenou v § 6 zákona ve spojení s § 44 odst. 3 písm. f) zákona.

53.Postup zadavatele, spočívající ve vymezení předmětného netransparentního hodnotícího kritéria, mohl mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že nabídky předložené vybraným uchazečem a uchazečem č. 2 by byly v dílčím hodnotícím kritériu „Možnosti software“ hodnoceny jiným způsobem, přičemž s ohledem na váhu tohoto kritéria (35 %) a počet bodů, které oba uchazeči získali v tomto kritériu (35), jakož i poměrně malý rozdíl jejich nabídkových cen (135.074,- Kč), stejně jako malý rozdíl celkového počtu přidělených bodů (8,57 bodů), by se mohly umístit v opačném pořadí. Rovněž nelze ani vyloučit, že pokud by uchazeči, kteří podali nabídky, znali preference zadavatele, mohli zadavateli předložit jiné nabídky, které by se nakonec mohly v rámci hodnocení umístit v jiném pořadí. Konečně je třeba dodat, že zadavatel v souladu s § 48 odst. 1 zákona předal zadávací dokumentaci celkem 5 dodavatelům, přičemž nabídku obdržel pouze od 2 z těchto dodavatelů, pročež nelze vyloučit, že účast potenciálních uchazečů o veřejnou zakázku byla zúžena, neboť tito uchazeči mohli být od účasti odrazeni právě skutečností, že si nemohli udělat jasnou představu o tom, jak nabídku zpracovat. V této souvislosti je pak třeba opakovaně poukázat na nikoliv zanedbatelnou váhu předmětného dílčího hodnotícího kritéria.

54.Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

55.Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

56.Zadavatel se při zadávání předmětné veřejné zakázky dopustil správního deliktu tím, že nedodržel § 44 odst. 3 písm. f) zákona ve spojení s § 6 zákona, když zadávací dokumentace veřejné zakázky neobsahovala dostatečně určitý způsob, jakým bude hodnoceno dílčí hodnotící kritérium „Možnosti software“, čímž nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel již uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku.

57.Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

58.V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v ustanovení § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 31. 10. 2013. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 31. 8. 2011, kdy zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku. Správní řízení bylo zahájeno dne 22. 9. 2014, z čehož tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla a nedošlo k uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení.

59.Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky, nebo do 10 000 000,- Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odstavce 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

60.Vzhledem k tomu, že cena veřejné zakázky, při jejímž zadávání se zadavatel dopustil správního deliktu, a za kterou může být uložena pokuta, činí 2 393 911,- Kč včetně DPH (1 994 926,- Kč bez DPH), horní hranice možné pokuty (5 % ceny veřejné zakázky) tedy činí 119 696,- Kč.

61.Vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu Úřad přistoupil k uložení pokuty, neboť veřejná zakázka je již realizována a nápravy nelze dosáhnout jinak.

62.Podle § 121 odst. 2 zákona při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

63.Při stanovení výše pokuty vzal Úřad v úvahu následující skutečnosti.

64.Pokud jde o způsob, resp. okolnosti, spáchání správního deliktu Úřad konstatuje, že zadavatel se dopustil správního deliktu tím, že porušil povinnost stanovenou v § 44 odst. 3 písm. f) zákona, a současně porušil zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 zákona, když zadávací dokumentace šetřené veřejné zakázky neobsahovala dostatečně určitý způsob hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Možnosti software“.

65.Z hlediska možných následků postupu zadavatele v rozporu se zákonem Úřad konstatuje, že postup zadavatele mohl mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že nabídky předložené vybraným uchazečem a uchazečem č. 2 by byly v dílčím hodnotícím kritériu „Možnosti software“ hodnoceny jiným způsobem, a mohly se tak umístit v opačném pořadí (viz bod 53 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Rovněž nelze ani vyloučit, že pokud by uchazeči, kteří podali nabídky, znali preference zadavatele, mohli zadavateli předložit jiné nabídky, které by se nakonec mohly v rámci hodnocení umístit v jiném pořadí. Dále Úřad konstatuje, že postup zadavatele se mohl rovněž projevit na rozhodnutí potenciálních uchazečů nepodat v předmětném zadávacím řízení nabídku, neboť si nedokázali udělat jasnou představu o tom, jak nabídku zpracovat, což mohlo vést k omezení hospodářské soutěže, když v  důsledku postupu zadavatele nelze vyloučit, že, pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, obdržel by nabídky i jiných dodavatelů, kteří by mohli předložit ekonomicky výhodnější nabídky než vybraný dodavatel, s nímž zadavatel uzavřel předmětnou smlouvu. Postup zadavatele tedy mohl mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, neboť zbylí uchazeči mohli být za takových okolností od účasti v daném zadávacím řízení odrazeni, když si nemohli udělat jasnou představu o tom, jak nabídku zpracovat.

66.Na druhou stranu Úřad přihlédl i ke skutečnosti, že zadavatel nebyl v době zadávání šetřené veřejné zakázky v souladu s § 48 odst. 1 zákona povinen umožnit přístup k zadávací dokumentaci způsobem, který umožňuje dálkový přístup, což také neudělal, neboť zadavatel předal v souladu s citovaným ustanovením zákona zadávací dokumentaci na žádost celkem 5 dodavatelům. K odrazení potenciálních dodavatelů k podání nabídek mohlo tak dojít pouze ve vztahu k 3 zbývajícím dodavatelům, neboť zadávací dokumentace ani žádný jiný dokument obsahující bližší vymezením předmětného dílčího hodnotícího kritéria, resp. uvedení 2 výše uvedených vágních a neurčitých „kritérií“, nebyl veřejně dostupný. Z „Oznámení o zakázce“ uveřejněného v Informačním systému o veřejných zakázkách dne 22. 4. 2011, ve znění oprav uveřejněných tamtéž dne 13. 5. 2011, byly uvedené pouze všechny dílčí hodnotící kritéria s příslušnými váhami. Z hlediska závažnosti pochybení zadavatele však není bezvýznamná okolnost, že předmětné dílčí hodnotící kritérium mělo z hlediska celkového hodnocení nezanedbatelnou váhu 35 %, což představovalo hned po kritériu nabídkové ceny nejvýznamnější dílčí hodnotící kritérium.

67.Jako přitěžující okolnost vzal Úřad v potaz skutečnost, že pochybení zadavatele se nevyhnutelně projevilo ve fázi hodnocení nabídek uchazečů, když předmětné dílčí hodnotící kritérium nebylo možno v důsledku absence vymezení obsahu tohoto kritéria transparentně hodnotit, přičemž důsledkem je znemožnění zpětného přezkumu hodnocení nabídek.

68.Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl k tomu, že problematika vymezení hodnotících kritérií byla v rozhodovací praxi Úřadu již opakovaně řešena. V této souvislosti Úřad odkazuje např. na pravomocná rozhodnutí č. j. S149/2008/VZ-13309/2008/540/PV ze dne 4. 8. 2008, č. j. S286/2007/VZ-23379/2007/520-AB ze dne 2. 1. 2008, č. j. S008/2008/VZ-03264/2008/520/KV ze dne 8. 2. 2008 nebo č. j.  309/2008/VZ-554/2009/530/SWa ze dne 13. 2. 2009.

69.Úřad jako k polehčující okolnosti přihlédl k výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky, která činila 2 130 000,- Kč bez DPH, jakož i ke konečné ceně ve výši 1 994 926,- Kč bez DPH. Krajský soud v Brně ve svém rozsudku ze dne 6. 12. 2012, č. j. 62 Af 46/2011 – 78, vyslovil, že předpokládaná hodnota by mohla být zohledněna pouze za situace, pokud by tato výše měla způsobovat „zvláštní nahlížení na závažnost správního deliktu. Tak by tomu bylo typicky v případě, kdy by se předpokládaná hodnota veřejné zakázky limitně blížila hranici, která je určující pro rozlišení veřejné zakázky podle tohoto hlediska (tj. nadlimitní, podlimitní, malého rozsahu).“. Následně Nejvyšší správní soud v potvrzujícím rozsudku ze dne 6. 6. 2013, č. j. 1 Afs 106/2012-45, uvedl, že kritérium předpokládané hodnoty veřejné zakázky je rozhodné „pouze a jen v takových případech, kdy by s ohledem na hraniční hodnotu té které veřejné zakázky se stanovenými limity pro nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky mohla být ukládána sankce eventuálně nespravedlivá.“ V šetřeném případě limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu dle § 12 odst. 3 zákona činil 2 000 000,- Kč bez DPH. Lze tedy uzavřít, že v posuzovaném případě se jednalo o situaci, v níž lze přepokládanou hodnotu veřejné zakázky zohlednit při určení výše uložené pokuty, neboť hraniční hodnotu pro veřejnou zakázku malého rozsahu, při jejímž zadávání zadavatel s odkazem na § 18 odst. 5 zákona nemá vůbec povinnost postupovat podle zákona, převyšuje nikoliv podstatně, přičemž cena veřejné zakázky tuto hraniční hodnotu nepřevyšuje vůbec.

70.Při stanovení výše pokuty přihlédl Úřad i k ekonomické situaci zadavatele. Podle nálezu Ústavního soudu č. 405/2002 Sb., je při ukládání pokuty vyloučen takový zásah do majetku, v důsledku kterého by byla „zničena“ majetková základna pro další ekonomickou činnost. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Na základě rozpočtu zadavatele na rok 2014 zveřejněného na jeho internetových (www.vsb.cz/blog/cs/von05?id=142) Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.

71.Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona. Úřad má za to, že výše uložené pokuty v daném případě dostatečně naplňuje obě tyto funkce právní odpovědnosti, především však funkci preventivní.

72.Na základě výše uvedeného správního uvážení stanovil Úřad výslednou částku pokuty na 15 000,- Kč (patnáct tisíc korun českých). Výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonný limit vyhovuje podmínce přiměřenosti a nemůže zvlášť negativním způsobem ovlivnit ekonomickou situaci zadavatele.

73.Uloženou pokutu je zadavatel povinen uhradit ve lhůtě uvedené ve výrokové části II. tohoto rozhodnutí, tj. ve lhůtě 2 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Úhrada se provede na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 3754-17721621/0710, variabilní symbol – identifikační číslo zadavatele.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Michal Kobza

JUDr. Eva Kubišová

Místopředsedkyně

Obdrží:

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava - Poruba

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy