číslo jednací: S762/2013/VZ-6292/2014/524/LSt

• Instance: I.
• Věc: Nemocnice Znojmo – rekonstrukce a dostavba, II. etapa – magnetická rezonance
• Účastníci:
  1. Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 1 písm. a) zákona
• Rok: 2013
• Datum nabytí právní moci: 3. 4. 2015
• Související rozhodnutí: S762/2013/VZ-6292/2014/524/LSt

Č. j. ÚOHS-S762/2013/VZ-6292/2014/524/LSt

24. března 2014

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 30. 12. 2013, jehož účastníkem je

• zadavatel – Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace, IČO 00092584, se sídlem MUDr. Jana Janského 2675/11, 669 02 Znojmo,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona o veřejných zakázkách zadavatelem – Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace, IČO 00092584, se sídlem MUDr. Jana Janského 2675/11, 669 02 Znojmo – při zadávání veřejné zakázky „Nemocnice Znojmo – rekonstrukce a dostavba, II. etapa – magnetická rezonance“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, kdy písemná výzva k podání nabídek byla zájemcům odeslána dne 29. 4. 2008,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace, IČO 00092584, se sídlem MUDr. Jana Janského 2675/11, 669 02 Znojmo – se dopustil správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Nemocnice Znojmo – rekonstrukce a dostavba, II. etapa – magnetická rezonance“ v rámci dodatečných informací prodloužil dobu plnění veřejné zakázky a zároveň neprodloužil lhůtu pro podání nabídek, čímž se dopustil porušení zásady zákazu diskriminace zakotvené v § 6 ve spojení s § 39 odst. 1 cit. zákona, neboť lhůta pro podání nabídek nebyla po provedené změně stanovena s ohledem na předmět veřejné zakázky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel již uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace, IČO 00092584, se sídlem MUDr. Jana Janského 2675/11, 669 02 Znojmo – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 45 000,- Kč (čtyřicet pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. Průběh zadávacího řízení a postup Úřadu před zahájením správního řízení

1.Zadavatel – Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace, IČO 00092584, se sídlem MUDr. Jana Janského 2675/11, 669 02 Znojmo (dále jen „zadavatel“) předal zájemcům dne 29. 4. 2008 a 2. 5. 2008 písemnou výzvu ve zjednodušeném podlimitním řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) za účelem zadání veřejné zakázky „Nemocnice Znojmo – rekonstrukce a dostavba, II. Etapa – magnetická rezonance“ (dále jen „veřejná zakázka“). V zadávacím řízení se zadavatel při výkonu práv a povinností podle zákona, souvisejících se zadávacím řízením, nechal zastoupit společností S – Invest CZ s.r.o., IČO 25526171, se sídlem Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno.

2.Ve věci výše uvedené veřejné zakázky obdržel Úřad podnět, jehož obsahem byla žádost o přezkoumání postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky, a proto si Úřad od zadavatele vyžádal vyjádření a dokumentaci o předmětné veřejné zakázce. 

3.Předmětem plnění veřejné zakázky je podle bodu 8.7 textové části zadávací dokumentace „realizace stavby podle PROJEKTU. Stavba je součástí generelu přestavby Nemocnice Znojmo. Stavbou je řešen prostor pro umístění přístroje magnetické rezonance v návaznosti na radiodiagnostické oddělení nemocnice v části 2.NP objektu B. Prostor pro umístění magnetické rezonance vznikne přístavbou podélného traktu k objektu B na parcelách 4408/44 a 4408/47 v k.ú. Znojmo. Stavbou jsou řešeny stavební úpravy v objektu A1 a přístavba objektu A1 pro umístění magnetické rezonance v prostoru vnitřního atria mezi objekty A1, A2 a B. Přístavbový objekt A1 je sloupově odlehčen sloupovou kolonádou v nástupním podlaží. Tento prvek bude v další etapě výstavby zopakován na druhé straně atria u objektu A2“. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena na 16 800 000 Kč bez DPH.

4.Po přezkoumání obsahu dokumentace o veřejné zakázce, získal Úřad pochybnosti, zda zadavatel postupoval v souladu s ust. § 39 odst. 1 zákona, když uchazečům v rámci dodatečných informací prodloužil dobu plnění předmětu veřejné zakázky, a zda byl jeho postup v souladu se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ust. § 6 zákona, když zároveň neprodloužil lhůtu pro podání nabídek. Z těchto důvodů zahájil Úřad správní řízení z moci úřední.

II. Řízení před Úřadem

5.Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.

6.Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S762/2013/VZ-24876/2013/524/MLi ze dne 27. 12. 2013. Úřad dále zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-S762/2013/VZ-24878/2013/524/MLi z téhož dne stanovil lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které byl oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko. Tato lhůta byla na žádost zadavatele usnesením č. j. ÚOHS-S762/2013/VZ-541/2014/524/MLi ze dne 9. 1. 2014 prodloužena.

7.Usnesením č. j. ÚOHS-S762/2013/VZ-2027/2014/524/LSt ze dne 30. 1. 2014 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k vyjádření k podkladům rozhodnutí. Dne 4. 2. 2014 obdržel Úřad stanovisko zadavatele, ve kterém uvedl, že se již k řízení vyjádřil a nemá nic dalšího k doplnění.

III. Stanovisko zadavatele

8.Zadavatel vyjádřil v řízení své stanovisko dne 17. 1. 2014. Zadavatel uvádí, že předmětná veřejná zakázka byla zadána a následně realizována jako jedna z investičních akcí v rámci platného Generelu Rekonstrukce a dostavby Nemocnice Znojmo s cílem převést veškerá pracoviště dosud působící odděleně do jednoho areálu. Jednotlivé etapy byly realizovány postupně. V případě etapy vytvoření pracoviště pro lékařskou technologii magnetické rezonance byly provedeny dvě samostatná zadávací řízení – jedno na stavební práce a druhé na dodávku přístroje magnetické rezonance (dále jen „MR“). Zadavatel konstatuje, že přístroj MR je velký zdravotnický přístroj, který je nutné dodat do rozestavěné stavby a pro jeho objemnost jej nelze uložit na staveništi (meziskládce), proto bylo nezbytné zkoordinovat veřejnou zakázku na stavební práce s veřejnou zakázkou na dodávku přístroje MR.

9.Dle zadavatele zákon v žádném ze svých ustanovení neukládá povinnost uvádět v zadávací dokumentaci dobu plnění veřejné zakázky. Tento údaj však v zadávací dokumentaci uvedl, neboť doba plnění je jedním ze základních údajů pro uzavření smlouvy. Dle zadavatele se však jedná pouze o údaj předpokládaný, neboť nelze předvídat, v jakém termínu zadavatel ukončí zadávací řízení a uzavře smlouvu s vítězným uchazečem. V případě předmětné veřejné zakázky termíny předpokládaného zahájení a ukončení realizace veřejné zakázky nebyly výslovně označeny jako podmínky zadavatele a lhůta realizace veřejné zakázky nebyla ani hodnotícím kritériem. Také v zadávací dokumentaci – obchodní podmínky byly v čl. II textu smlouvy uvedeny termíny plnění tak, že měly být uchazečem doplněny.

10.Zadavatel konstatuje, že technologie (přístroj) MR se dodává do rozestavěné stavby v určité fázi dokončení. Po vlastní dodávce a osazení přístroje se provede dokončení stavebních prací a pak následuje kompletace a zprovoznění přístroje MR. Pro vlastní průběh stavby je tedy významným uzlovým bodem stavební připravenost pro montáž technologie MR, která byla v tomto případě vázána na jinou veřejnou zakázku na dodávky – tj. dodávku vlastního přístroje MR.

11.Zadavatel přiznává, že při stanovení předpokládaného termínu dokončení stavby se v zadávací dokumentaci dopustil chyby tím, že jako předpokládaný termín dokončení veřejné zakázky uvedl termín stavební připravenosti pro montáž technologie MR, aniž by počítal s tím, že po osazení přístroje bude nutné provést ještě další stavební úpravy k dokončení stavby. Na tuto skutečnost byl zadavatel upozorněn v rámci dodatečných informací k zadávacím podmínkám. Proto zadavatel v rámci dodatečných informací k zadávacím podmínkám upřesnil, že termín 30. 9. 2008 je termínem pro dokončení stavební připravenosti pro montáž technologie MR a doplnil termín pro úplné dokončení stavby (25. 11. 2008).

12.Zadavatel tvrdí, že v rámci dodatečných informací k zadávacím podmínkám tedy pouze upřesnil, že termín, který byl v zadávací dokumentaci uveden jako předpokládaný termín dokončení stavby, je vlastně termínem, v němž má být stavba dokončena v takovém rozsahu, aby bylo možno provést montáž přístroje MR, tedy celkovou předpokládanou lhůtu realizace veřejné zakázky nezkrátil, ale naopak ji prodloužil. Tuto informaci poskytl zadavatel všem dodavatelům, kteří si u zadavatele vyžádali zadávací dokumentaci.

13.Zadavatel shrnuje, že poskytnutím této dodatečné informace nedošlo ke změně předmětu plnění zadávané veřejné zakázky a jejím poskytnutím zadavatel nemohl diskriminovat žádného z dodavatelů, neboť lhůta dodržení předpokládané lhůty plnění veřejné zakázky nebyla stanovena jako podmínka zadavatele a lhůta plnění nebyla ani dílčím hodnotícím kritériem pro hodnocení nabídek podle kritéria ekonomická výhodnost nabídky. Z výše uvedených důvodů zadavatel nezměnil lhůtu pro podání nabídek.

IV. Závěry Úřadu

14.Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření zadavatele, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

15.Podle ust. § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

16.Podle ust. § 39 odst. 1 zákona musí být veškeré lhůty určené veřejným zadavatelem stanoveny s ohledem na předmět veřejné zakázky.

17.Podle ust. § 39 odst. 3 písm. b) bod 2. zákona lhůta pro podání nabídek nesmí být v užším řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení kratší než 15 dnů.

18.V textové části zadávací dokumentace stanovil zadavatel v bodu 6. 1. lhůtu pro podání nabídek v délce 15 dnů, přičemž všechny nabídky měly být zadavateli doručeny do 15. 5. 2008, do 14 hod. Ukončení plnění veřejné zakázky bylo stanoveno v bodě 8. 4. textové části zadávací dokumentace (doba plnění veřejné zakázky) datem 30. 9. 2008, zahájení plnění veřejné zakázky bylo stanoveno ode dne 1. 6. 2008.

19.Zadavatel v bodě 8. 7. textové části zadávací dokumentace (popis předmětu veřejné zakázky) uvádí, že předmětem veřejné zakázky je „realizace stavby podle PROJEKTU. Stavba je součástí generelu přestavby Nemocnice Znojmo. Stavbou je řešen prostor pro umístění přístroje magnetické rezonance v návaznosti na radiodiagnostické oddělení nemocnice v části 2.NP objektu B. Prostor pro umístění magnetické rezonance vznikne přístavbou podélného traktu k objektu B na parcelách 4408/44 a 4408/47 v k.ú. Znojmo. Stavbou jsou řešeny stavební úpravy v objektu A1 a přístavba objektu A1 pro umístění magnetické rezonance v prostoru vnitřního atria mezi objekty A1, A2 a B. Přístavbový objekt A1 je sloupově odlehčen sloupovou kolonádou v nástupním podlaží. Tento prvek bude v další etapě výstavby zopakován na druhé straně atria u objektu A2. Dodávka vlastní lékařské technologie MR není předmětem plnění této veřejné zakázky“.

20.Zadavatel e-mailem ze dne 7. 5. 2008 poskytl uchazečům dodatečné informace k zadávacím podmínkám (1), ve kterých v návaznosti na dotaz uchazeče změnil podmínky v zadávací dokumentaci tak, že v části zadávací dokumentace Obchodní podmínky přidal bod 2.1.3. stavební připravenost pro montáž LT a určil termín „nejpozději do dne 30. 9. 2008 včetně“, a v bodě 8. 4. textové části zadávací dokumentace (doba plnění veřejné zakázky) změnil termín pro ukončení plnění veřejné zakázky na 25. 11. 2008. Lhůtu pro podání nabídek zadavatel nezměnil.

21.Úřad s ohledem na výše uvedené konstatuje, že zadavatel prodloužením lhůty pro plnění předmětné zakázky do 25. 11. 2008 v podstatě zmírnil podmínky pro plnění veřejné zakázky tak, že je mohl splnit širší okruh dodavatelů. Nelze vyloučit, že změna lhůty pro plnění veřejné zakázky mohla v zadávacím řízení vést k účasti i těch dodavatelů, kterým původní relativně krátká lhůta pro plnění veřejné zakázky účast spíše ztěžovala. Tento závěr Úřadu, že zmírnění podmínek plnění, mohlo vést k rozšíření okruhu dodavatelů, podporuje i vyjádření uchazeče v dotazu, které je citováno zadavatelem v textu  Dodatečné informace k zadávacím podmínkám (1), a které vyjadřuje pochybnost o reálnosti možnosti splnit zakázku v původním termínu: „Pro řádné provedení díla a jeho uvedení do provozu je třeba takový termín stanovit s ohledem na skutečnost, že provedení stavební části díla je nutně spjato s dodávkou technologie a to tím, že je třeba pro návoz technologie ponechat otevřenou část fasády a ostatních konstrukcí pro samotné navezení technologie a její následné zapracování. Nezbytnou podmínkou je ovšem stav díla, kdy je třeba pro technologii zajistit chlazení, elektrický proud apod., což znamená, že zhotovitel stavební části bude po určitý čas v souběhu pracovat s dodavatelem technologie. Vzhledem ke krátké délce lhůty výstavby a technologickým lhůtám pro provedení jednotlivých prací a dodávek s ohledem na jejich kvalitu (vyschnutí podkladů, technologické přestávky apod.) nelze jako termín návozu technologie stanovit termín dřívější než 30. 9. 2008, ale pozdější a uvedený termín 30. 9. 2008 by měl být termínem pro navezení technologie- stavební připravenost pro technologii“.

22.Délka lhůty pro podání nabídek by měla dodavatelům zaručovat dostatečný časový prostor, aby se o veřejné zakázce nejen dozvěděli, ale také aby mohli zpracovat svoji nabídku tak, aby co nejlépe odpovídala požadavkům zadavatele. Zadavatel provedl změnu zadávacích podmínek – tedy prodloužení lhůty pro plnění veřejné zakázky – dne 7. 5. 2008. Protože lhůta pro podání nabídek zůstala stanovena na 15. 5. 2008, měli dodavatelé, kteří by se po této změně za příznivějších zadávacích podmínek rozhodli zúčastnit zadávacího řízení, pouze 8 dnů pro přípravu a podání nabídek od data provedení změny zadávací dokumentace, za změněných podmínek pro plnění veřejné zakázky.

23.K přípustnosti změny v zadávací dokumentaci a navazující povinnosti prodloužení lhůty pro podání nabídky se vyslovil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 12. 5. 2008, sp. zn. 5 Afs 131/2007, týkajícího se průběhu zadávacího řízení podle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, které však lze s ohledem na obdobné znění ustanovení zákona, skutkovou podobnost případů, obecná konstatování ohledně přípustnosti změn v zadávací dokumentaci a prodloužení lhůty v zadávacím řízení spolu s odkazy na judikaturu Soudního dvora Evropské unie, aplikovat i na šetřený případ. Soud ve výše uvedeném rozsudku konstatoval: „Nejvyšší správní soud, vycházeje z judikatury ESD, dospěl k závěru o přípustnosti možné změny v zadávací dokumentaci, tedy takové změny, která by nebyla pouhým upřesněním, tak jak má na mysli ustanovení § 52 zákona. Tuto změnu je však nutné uskutečnit takovým způsobem, který by byl v souladu se zásadami, na kterých zadávací řízení stojí. Má-li zadavatel dostát zásadě nediskriminace účastníků, je povinen při změně zadávací dokumentace buď vyhlásit řízení nové, nebo oznámit změnu zadávací dokumentace takovým způsobem, aby nebyli diskriminováni žádní potenciální dodavatelé, tedy oznámit změnu zadávací dokumentace (tedy celé veřejné zakázky) stejnou formou, jakou ji sám vyhlásil, a to za dodržení stejných podmínek, zejména zákonem stanovených lhůt. Tuto změnu je zadavatel povinen oznámit všem subjektům, o nichž je mu známo, že zvažují podání nabídky, přičemž relevantním dokladem tohoto zájmu je právě vyžádání dokumentace“.

24.Úřad k citovanému rozsudku uvádí, že v šetřeném případě zadavatel při odpovědi na dotaz uchazeče uplatnil postup dle ust. § 49 zákona (v předchozí právní úpravě v ust. § 52 zákona č. 40/2004 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, viz. citace rozsudku Nejvyššího správního soudu) a dle čl. 4.4 Zadávací dokumentace – textová část, kterým vypořádal žádost o dodatečné informace k zadávacím podmínkám, přičemž poskytnutí dodatečných informací zadavatelem nebylo pouhým upřesněním, tak jak má na mysli zmiňované ustanovení, ale pozměnilo vymezení předmětu veřejné zakázky. Zadavatel v šetřeném případě nevyhlásil nové zadávací řízení, ale změnu v zadávací dokumentaci oznámil dříve vyzvaným dodavatelům ve lhůtách pro poskytování dodatečných informací k zadávacím podmínkám dle ust. § 49 zákona. Zadavatel tak v rozporu se základními zásadami zadávacího řízení neoznámil změnu zadávací dokumentace stejnou formou, jakou ji sám vyhlásil, neboť neprodloužil lhůtu pro podání nabídek a nedodržel tak povinnost stanovení lhůty s ohledem na předmět veřejné zakázky dle ust. § 39 odst. 1 zákona. Tím se zadavatel dopustil diskriminace potenciálních dodavatelů včetně těch, kteří by se o změně dozvěděli na základě uveřejnění nového vyhlášení veřejné zakázky. Nejvyšší správní soud se ve výše citovaném rozsudku v souvislosti s novým vymezením předmětu veřejné zakázky vyjádřil i k uplatnění základních zásad zadávacího řízení, které je zadavatel povinen při postupu dle zákona dodržovat: „Porušení zásady nediskriminace zadávacího řízení by nesporně nastalo, pokud by zadavatel v téže situaci a v týchž otázkách přistupoval k některým uchazečům o veřejnou zakázku procedurálně nebo obsahově jinak než ke zbylým, popř. pokud by v důsledku zadavatelova postupu bylo některým uchazečům objektivně znemožněno nebo ztíženo ucházet se o veřejnou zakázku za podmínek, za nichž se o ni mohou ucházet jiní uchazeči“……“Zadavatel je povinen při změně předmětu zakázky lhůtu pro podání nabídky prodloužit takovým způsobem, aby po změně nebyla kratší než zákonem stanovená lhůta minimální. Zadavatel by tímto postupem mohl měnit předmět zakázky takovým způsobem, který by byl sto objektivně znemožnit či ztížit uchazečům o veřejnou zakázku se ucházet, a nutně vzbuzuje pochybnosti o důvodech kroků zadavatele“…...“K porušení zásady transparentnosti zadávacího řízení může dojít tehdy, pokud by v zadavatelově postupu byly shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelný, nečitelným nebo nepřehledným, případně, jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele. Za účelem zaručit dodržení zásad rovného zacházení a transparentnosti je důležité, aby veškeré skutečnosti, k nimž přihlíží zadavatel při určení ekonomicky nejvýhodnější nabídky a jejich relativní význam, byly potenciálním uchazečům známy v okamžiku přípravy jejich nabídek.“

25.Úřad konstatuje, že zadavatel za původních podmínek zadávacího řízení stanovil lhůtu pro podání nabídek na 15 kalendářních dnů ode dne následujícího po dni odeslání výzvy k podání nabídek. Odesláním výzvy k podání nabídky byl dle bodu 1 textové části zadávací dokumentace den 29. 4. 2008. Dne 7. 5. 2008 však zadavatel prodloužením doby plnění změnil podmínky realizace veřejné zakázky, aniž by adekvátně prodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby umožnil řádnou přípravu nabídek dodavatelů, kteří by se pro účast v zadávacím řízení rozhodli právě na základě změny podmínek plnění veřejné zakázky. Po úpravě zadávacích podmínek tak „zbývající“ lhůta pro podání nabídek neodpovídala předmětu veřejné zakázky dle ust. § 39 odst. 1 zákona, který ukládá zadavateli povinnost stanovit veškeré lhůty ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, a to s ohledem na rozsah předmětu veřejné zakázky, dobu i cenu plnění veřejné zakázky. Výše uvedená povinnost stanovení lhůt s ohledem na předmět veřejné zakázky plyne také z rozsudků Krajského soudu v Brně ze dne 30. 11. 2006, sp. zn. 62 Ca 15/2006 a ze dne 23. 5. 2008, sp. zn. 62 Ca 46/2007, týkajících se průběhu zadávacího řízení podle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, které však lze s ohledem na obdobné znění ustanovení zákona a obecná konstatování ohledně stanovení lhůt pro podání nabídek, aplikovat i na šetřený případ. Krajský soud v citovaných rozsudcích uvádí: „Kritéria přiměřenosti lhůty pro podání nabídek, resp. požadavky na zadavatele kladené, tj. zohlednění „druhu veřejné zakázky“ a „charakteru veřejné zakázky“, lze vyložit jedině tak, že je třeba posoudit konkrétní obsah a rozsah plnění, případnou sezónní realizovatelnost plnění, potřebnou dobu pro seriózní zvážení účasti v zadávacím řízení a pro zpracování kvalifikované nabídky – to vše s ohledem na rozsah a hodnotu plnění, jež má být ve prospěch zadavatele realizováno“. Neprodloužením lhůty pro podání nabídek zadavatel porušil zásadu zákazu diskriminace, neboť tím mohl omezit potenciálním uchazečům možnost se o veřejnou zakázku reálně ucházet, přičemž postup zadavatele mohl vykazovat také znaky netransparentnosti zadávacího řízení.

26.Zadavatel ve stanovisku k zahájení správního řízení namítá, že v rámci dodatečných informací k zadávacím podmínkám pouze upřesnil termín, který byl v zadávací dokumentaci uveden jako předpokládaný termín dokončení stavby, v němž má být stavba dokončena v takovém rozsahu, aby bylo možno provést montáž přístroje MR, tedy celkovou předpokládanou lhůtu realizace veřejné zakázky nezkrátil, ale naopak ji prodloužil. K této námitce zadavatele Úřad připomíná, že prodloužením doby plnění ve skutečnosti došlo ke zmírnění podmínek veřejné zakázky, které mohlo vést k rozšíření počtu uchazečů o zakázku. Tím, že zadavatel lhůtu k podání nabídek neprodloužil, nebyla tato lhůta stanovena s ohledem na předmět veřejné zakázky a byly porušeny základní zásady zadávacího řízení. Zadavatelem tvrzené upřesnění tedy vedlo k prodloužení doby plnění veřejné zakázky a tím i ke změně zadávacích podmínek. Na podporu tvrzení, že se jednalo o natolik zásadní změnu měnící povahu předmětu veřejné zakázky, Úřad doplňuje, že zadavatel po úpravě podmínek zadávací dokumentace vyčlenil pro plnění zakázky navíc téměř jednu třetinu celkové doby na realizaci zakázky. Ze zadávací dokumentace i z vyjádření zadavatele plyne, že součástí předmětu veřejné zakázky jsou i dokončovací práce po osazení přístroje MR, které za původních podmínek nebylo reálné dokončit. Nelze tedy přijmout argument zadavatele o pouhém upřesnění termínu dokončení stavby a jeho změnu na termín stavební připravenosti pro montáž technologie, když součástí předmětu zakázky byly i dokončovací práce po osazení přístroje MR, přičemž došlo k významnému prodloužení lhůty plnění zakázky do 25. 11. 2008. Dodavatelé měli být informováni o celkové době na realizaci veřejné zakázky po celou dobu lhůty pro podání nabídek, neboť se jednalo o natolik zásadní informaci, na základě níž se mohou dodavatelé rozhodovat, zda se o veřejnou zakázku budou ucházet či nikoliv.

27.Zadavatel dále namítá, že zákon v žádném ze svých ustanovení neukládá povinnost uvádět v zadávací dokumentaci dobu plnění veřejné zakázky. Pokud je takový údaj uveden bude se dle zadavatele vždy jednat o údaj předpokládaný, neboť sám zadavatel nemůže předvídat, v jakém termínu ukončí zadávací řízení a uzavře smlouvu s vítězným uchazečem. Zadavatel shrnuje, že poskytnutím dodatečné informace o prodloužení doby plnění nedošlo ke změně předmětu plnění zadávané veřejné zakázky a jejím poskytnutím zadavatel nemohl diskriminovat žádného z dodavatelů, neboť lhůta dodržení předpokládané lhůty plnění veřejné zakázky nebyla stanovena jako podmínka zadavatele a lhůta plnění nebyla ani dílčím hodnotícím kritériem pro hodnocení nabídek podle kritéria ekonomická výhodnost nabídky. Také v zadávací dokumentaci – obchodní podmínky byly v čl. II textu smlouvy uvedeny termíny plnění tak, že měly být uchazečem doplněny.

28.Úřad k uvedení doby plnění veřejné zakázky v zadávací dokumentaci konstatuje, že jde o významnou podmínku plnění veřejné zakázky, a je proto vhodné, aby ji zadavatel uvedl v samostatné části zadávací dokumentace, což sám zadavatel ve svém stanovisku potvrzuje. V předmětné veřejné zakázce byla doba plnění zadavatelem stanovena ode dne 1. 6. 2008 a ukončení plnění veřejné zakázky bylo stanoveno v bodě 8. 4. textové části zadávací dokumentace datem 30. 9. 2008. Zadavatel v novém znění čl. 8.4 v zadávací dokumentaci – textová část stanoví ukončení plnění veřejné zakázky na 25. 11. 2008, a v novém znění čl. 2.1 smlouvy o dílo obchodních podmínek zadávací dokumentace stanoví stavební připravenost pro montáž LT „nejpozději do dne 30. 9. 2008“. Vzhledem k tomu, že zadavatel tento termín v návrhu smlouvy o dílo po změně zadávacích podmínek uvedl, tak jej dodavatelé museli považovat za závazný. V této souvislosti je třeba připomenout provázanost této veřejné zakázky na stavební práce s jinou zakázkou na dodávku přístroje MR, jejíž koordinaci musel zadavatel brát při stanovení doby plnění v úvahu. Zadavatel tudíž neměl přílišnou volnost při určení doby plnění této veřejné zakázky a bylo účelné tuto dobu plnění blíže specifikovat. Dále v textu návrhu smlouvy o dílo zadavatel v návaznosti na možné opoždění termínu podpisu smlouvy činí výhradu, že termín dokončení uvedený v odst. 2.1.4, nesmí být pozdější, než v zadávací dokumentaci stanovený termín dokončení. Z toho plyne, že zadavatel sám nepřipouštěl pozdější termín plnění než 25. 11. 2008 a jednalo se tak o závaznou podmínku realizace veřejné zakázky. I z těchto důvodů neobstojí argumentace zadavatele, že lhůta plnění veřejné zakázky nebyla dílčím hodnotícím kritériem pro hodnocení nabídek podle kritéria ekonomická výhodnost nabídek, neboť byla zadavatelem považována za závaznou. Rovněž neobstojí argument, že v zadávací dokumentaci – obchodní podmínky byly v čl. II textu smlouvy uvedeny termíny plnění tak, že měly být uchazečem doplněny, neboť v opraveném návrhu smlouvy o dílo byla stanovena konkrétní doba plnění stavební připravenosti pro montáž a také odkaz na v zadávací dokumentaci stanovený termín dokončení. Výše uvedené souvislosti podporují tvrzení Úřadu, že uvedení doby plnění v zadávací dokumentaci a její následná změna byla natolik zásadní, že se jednalo o nové vymezení předmětu veřejné zakázky s dopadem na okruh potenciálních uchazečů o zakázku.

29.Úřad dále doplňuje, že alespoň přibližné uvedení doby plnění v zadávací dokumentaci je pro dodavatele současně důležitou informací pro konstrukci nabídky, zejména její cenovou kalkulaci, která je jistě dána aktuálními možnostmi a volnými kapacitami dodavatele. Na podporu závěru Úřadu o tom, že doba plnění byla významným faktorem pro rozhodování dodavatele, zda se bude zadávacího řízení účastnit je možno zmínit odstoupení jednoho z uchazečů z účasti v soutěži oznámením ze dne 5. 5. 2008. Uchazeč VHS plus, spol. s r.o., IČO 46992138, se sídlem Dobšická 17, 670 21 Znojmo, své odstoupení odůvodnil právě momentálním vytížením kapacit. Pokud by například věděl od počátku, že doba plnění je o jednu třetinu delší nemusel by odstoupit. V původním znění zadávací dokumentace byly uvedeny konkrétní termíny předpokládaného zahájení a ukončení veřejné zakázky a dávaly tedy dodavatelům určitou představu o požadavcích na realizaci zakázky v daném časovém období. V průběhu zadávacího řízení, poté co se ukázala nereálnost těchto termínů, došlo k prodloužení doby plnění. Informace o změně termínu plnění byla následně sdělena až 8 dnů před vypršením lhůty pro podání nabídek. Změnou doby plnění jejím navýšením o téměř jednu třetinu byli diskriminováni ti z uchazečů, kteří by v původně stanoveném termínu plnění nebyli schopni veřejnou zakázku realizovat a nabídku například z tohoto důvodu nepodali. Dle ust. § 38 odst. 2 zákona zadavatel písemnou výzvu ve zjednodušeném podlimitním řízení uveřejní vhodným způsobem po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek. Vzhledem k výše uvedenému nelze vyloučit, že zadavatel neobdržel v zadávacím řízení další nabídky kromě vyzvaných dodavatelů mimo jiné také proto, že adekvátně neprodloužil lhůtu pro podání nabídek poté, co podstatně prodloužil lhůtu pro plnění veřejné zakázky. Dodavatelé, kteří by se o změně podmínek plnění veřejné zakázky dozvěděli a rozhodli se zadávacího řízení zúčastnit, již nemuseli mít dostatek času ve „zbývající“ původní lhůtě pro podání nabídek připravit nabídku, která by odpovídala požadavkům zadavatele a samotnému rozsahu veřejné zakázky.

30.Tím, že zadavatel lhůtu pro podání nabídek neprodloužil, mohl se připravit o účast dalších potenciálních dodavatelů, jejichž nabídka mohla obsahovat nižší nabídkovou cenu případně jiné výhodnější podmínky, než nabídky, které zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel. Toto jednání zadavatele tudíž mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

31.Úřad ke lhůtě pro podání nabídek v souvislosti se změnou zadávacích podmínek ve zjednodušeném podlimitním řízení shrnuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený zákonem, když v rámci dodatečných informací prodloužil dobu plnění veřejné zakázky a zároveň neprodloužil lhůtu pro podání nabídek, čímž se dopustil porušení zásady zákazu diskriminace zakotvené v § 6 ve spojení s § 39 odst. 1 zákona, neboť lhůta pro podání nabídek nebyla po provedené změně stanovena s ohledem na předmět veřejné zakázky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel již uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku.

V. K uložení sankce

32.Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu s uchazečem podle ust. § 82 zákona.

33.V případě šetřené veřejné zakázky se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, tím, že při zadávání veřejné zakázky v rámci dodatečných informací prodloužil dobu plnění veřejné zakázky a zároveň neprodloužil lhůtu pro podání nabídek, čímž se dopustil porušení zásady zákazu diskriminace zakotvené v § 6 ve spojení s § 39 odst. 1 zákona, neboť lhůta pro podání nabídek nebyla po provedené změně stanovena s ohledem na předmět veřejné zakázky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel již uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku.

34.Jelikož zadavatel nestanovil lhůtu pro podání nabídek s ohledem na předmět veřejné zakázky, když podstatně prodloužil dobu plnění veřejné zakázky a zároveň neprodloužil lhůtu pro podání nabídek, přičemž tím mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a následně uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem, naplnil tak skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

35.Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

36.V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 2. 11. 2012. K uzavření smlouvy s vybraným uchazečem došlo dne 11. 6. 2008, přičemž správní řízení bylo zahájeno dne 30. 12. 2013. Z uvedených údajů vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

37.Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky nebo do 10 000 000,- Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) tohoto zákona.

38.Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu, a za kterou mu může být uložena pokuta, činí dle smlouvy ze dne 11. 6. 2008 celkem 19 999 550,- Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (5 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí částku ve výši 999 978,- Kč.

39.Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

40.Úřad při stanovení výše pokuty vzal v úvahu závažnost správního deliktu, za který ukládá sankci. Jedním ze základních předpokladů zpracování kvalitní a konkurenceschopné nabídky je poskytnutí přiměřeného času pro její zpracování. Z tohoto důvodu stanoví zákon povinnost určit lhůty pro podání nabídky s ohledem na předmět veřejné zakázky. Po změně zadávacích podmínek v předmětném řízení nezůstala uchazečům dostatečná doba na zpracování nabídek. Úřad proto z hlediska závažnosti spáchaného správního deliktu přihlédl rovněž k tomu, že tento postup zadavatele mohl odradit další zájemce o podání nabídek a byli tak diskriminováni ti ze zájemců, kteří by v původně stanoveném kratším termínu plnění nebyli schopni veřejnou zakázku realizovat a nabídku například z tohoto důvodu nepodali, přičemž po změně zadávacích podmínek by již neměli dostatek času na přípravu nabídky.

41.Z hlediska následků vzal Úřad při stanovení výše pokuty v úvahu tu skutečnost, že zadavatel svým postupem mohl znemožnit účast dalších dodavatelů v zadávacím řízení a narušit tak soutěžní prostředí, když porušil jednu ze základních zásad zadávacího řízení, a to zásadu diskriminace, když po významné změně zadávacích podmínek neprodloužil lhůtu pro podání nabídek.

42.Úřad polehčující okolnost spatřuje ve způsobu spáchání správního deliktu, neboť nemá žádné indicie, že by zadavatel postupoval  v úmyslu znemožnit některým uchazečům účast v zadávacím řízení. Zadavatel předmětnou zakázku koordinoval se související  veřejnou zakázkou na dodávku přístroje MR a ihned poté, co si uvědomil nezbytnost změny termínu plnění, o něm informoval dříve vyzvané zájemce, přičemž nesprávně vyhodnotil dopad prodloužení doby plnění na průběh zadávacího řízení. Proto byla vzata v úvahu skutečnost, že zadavatel zcela neeliminoval soutěžní prostředí, ale pouze jej omezil. S ohledem na výše uvedené Úřad stanovil pokutu v její dolní hranici. Podle výkladové praxe Úřadu dosahuje nejzávažnějšího stupně intenzity porušení zákona postup zadavatele spočívající v úplné ignoraci ustanovení zákona, neboť tento postup zcela vylučuje soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků. V posuzovaném případě se tedy nejednalo o správní delikt svým charakterem nejzávažnější.

43.Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z účetní závěrky zadavatele za rok 2012 (uveřejněné ve Sbírce listin Obchodního rejstříku) Úřad usoudil, že s ohledem na objem finančních zdrojů v řádech stovek milionů korun, se kterými zadavatel ročně hospodaří, nepředstavuje pokuta ve výši 45 000,- Kč pokutu jakkoli nepřiměřenou.

44.V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za zjištěné porušení zákona má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k  jednání, které je v souladu se zákonem. Výše uložené pokuty, stanovená při dolní hranici maximální zákonné výše, je vzhledem k okolnostem případu přiměřená a naplňuje dostatečně obě funkce právní odpovědnosti.

45.Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty, neboť smlouva na realizaci veřejné zakázky byla uzavřena a nápravy již nelze dosáhnout. Z uvedeného důvodu uložil Úřad pokutu ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

46.Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží:

Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace, MUDr. Jana Janského 2675/11, 669 02 Znojmo

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy