číslo jednací: S574/2014/VZ-17661/2014/542/RNi

• Instance: I.
• Věc: Výstavba informačního centra včetně stavebních úprav
• Účastníci:
  1. Vzdělávací a rekreační centrum Lesná, o.p.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb.
• Rok: 2014
• Datum nabytí právní moci: 9. 7. 2015
• Související rozhodnutí: S574/2014/VZ-17661/2014/542/RNi; R308/2014/VZ-16946/2015/323/KKř

Č. j.: ÚOHS-S574/2014/VZ-17661/2014/542/RNi

22. srpna 2014

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 17. 7. 2014, jehož účastníkem je:

• zadavatel – Vzdělávací a rekreační centrum Lesná, o.p.s., IČO 28666721, se sídlem Lesná 25, 435 45 Nová Ves v Horách,

ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) a § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s podlimitní veřejnou zakázkou „Výstavba informačního centra včetně stavebních úprav“ zadávanou formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 25. 4. 2013 a uveřejněno dne 26. 4. 2013 pod ev. č. 343592,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Vzdělávací a rekreační centrum Lesná, o.p.s., IČO 28666721, se sídlem Lesná 25, 435 45 Nová Ves v Horách – se při zadávání veřejné zakázky „Výstavba informačního centra včetně stavebních úprav“ formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 25. 4. 2013 a uveřejněno dne 26. 4. 2013 pod ev. č. 343592, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 39 odst. 3 písm. b) bod 1. citovaného zákona, když v oznámení o zahájení zadávacího řízení stanovil lhůtu pro podání nabídek kratší než 22 dnů, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 9. 7. 2013 smlouvu o dílo č. 201312 na výše uvedenou veřejnou zakázku.

II.

Zadavatel – Vzdělávací a rekreační centrum Lesná, o.p.s., IČO 28666721, se sídlem Lesná 25, 435 45 Nová Ves v Horách – se při zadávání veřejné zakázky „Výstavba informačního centra včetně stavebních úprav“ formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 25. 4. 2013 a uveřejněno dne 26. 4. 2013 pod ev. č. 343592, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 156 odst. 2 citovaného zákona, když do tří pracovních dnů od uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení neuveřejnil odůvodnění předmětné veřejné zakázky.

III.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Vzdělávací a rekreační centrum Lesná, o.p.s., IČO 28666721, se sídlem Lesná 25, 435 45 Nová Ves v Horách – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 60 000 Kč (šedesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Vzdělávací a rekreační centrum Lesná, o.p.s., IČO 28666721, se sídlem Lesná 25, 435 45 Nová Ves v Horách (dále jen „zadavatel“) – odeslal podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), do Věstníku veřejných zakázek dne 25. 4. 2013 a uveřejnil dne 26. 4. 2013 pod ev. č. 343592 oznámení otevřeného zadávacího řízení za účelem zadání podlimitní veřejné zakázky „Výstavba informačního centra včetně stavebních úprav“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Zadávací řízení na veřejnou zakázku pro zadavatele zajišťovala na základě plné moci ze dne 21. 1. 2013 společnost Europrojekty s.r.o., IČO 28695381, se sídlem Višňová 666/28, 434 01 Most (dále jen „administrátor zadávacího řízení“).

3. Z oddílu I.2) „Druh veřejného zadavatele“ oznámení o zakázce vyplývá, že při zadávání předmětné veřejné zakázky postupoval zadavatel jako dotovaný zadavatel podle § 2 odst. 3 zákona.

4. Z oddílu II.1.5) „Stručný popis zakázky nebo nákupu(ů)“ oznámení o zakázce vyplývá, že předmětem plnění veřejné zakázky je přístavba ke stávajícímu objektu a částečná úprava ve stávajícím objektu pro vybudování infocentra u objektu č. p. 25 v k. ú. Lesná v Krušných horách na stavební parcele p. p. č. 5 v obci Nová Ves v Horách.

5. V oddíle IV.3.4) „Lhůta pro doručení nabídek nebo žádostí o účast“ oznámení o zakázce je uvedeno, že lhůta pro doručení nabídek končí dne 17. 5. 2013 v 10:00 hodin.

6. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 17. 5. 2013 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel čtyři nabídky, které komise pro otevírání obálek s nabídkami shledala jako úplné ve smyslu § 71 odst. 9 zákona.

7. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 31. 5. 2013 vyplývá, že hodnotící komise vyhodnotila jako nejvhodnější nabídku uchazeče VODOHOSPODÁŘSKÁ STAVEBNÍ SPOL. S R.O., IČO 44567022, se sídlem Černovická 4264, 430 03 Chomutov (dále jen „vybraný uchazeč“).

8. Dne 31. 5. 2013 rozhodl zadavatel v souladu s doporučením hodnotící komise o výběru nejvhodnější nabídky.

9. Dne 3. 6. 2013 bylo na profilu zadavatele uveřejněno odůvodnění veřejné zakázky, v němž se zadavatel mimo jiné podrobně vyjádřil k předmětu plnění veřejné zakázky, k technickým kvalifikačním předpokladům stanovených zadavatelem a ke stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

10. Dne 9. 7. 2013 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem Smlouvu o dílo č. 201312 (dále jen „smlouva o dílo“).

II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

11. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona obdržel dne 30. 4. 2014 podnět z téhož dne, který se týkal postupu zadavatele při zadávání výše uvedené veřejné zakázky.

12. V rámci šetření podnětu Úřad získal pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem a z tohoto důvodu zahájil správní řízení z moci úřední.

13. Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.

14. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkovi řízení pod č. j. ÚOHS-S574/2014/VZ- 14948/2014/542/RNi dne 16. 7. 2014 a seznámil ho se zjištěnými skutečnostmi. Současně Úřad zadavateli usnesením pod č. j. ÚOHS-S574/2014/VZ-15007/2014/542/RNi ze dne 17. 7. 2014 stanovil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Citovaným usnesením byla zadavateli rovněž stanovena lhůta 5 dnů ode dne obdržení tohoto usnesení k předložení dokumentace veřejné zakázky.

15. Oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno dne 17. 7. 2014 a tímto dnem bylo správní řízení zahájeno.

16. Dne 22. 7. 2014 byla Úřadu zadavatelem doručena dokumentace veřejné zakázky.

Vyjádření zadavatele ze dne 25. 7. 2014

17. Dne 28. 7. 2014 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 25. 7. 2014, v němž zadavatel konstatuje, že svým postupem v předmětném zadávacím řízení neporušil zásady uvedené v § 6 odst. 1 zákona, přičemž jako argument uvádí, že zákon neupravuje počítání lhůt ve smyslu hodin, pouze v § 39 odst. 3 písm. b) zákona stanoví, že lhůta nesmí být kratší než 22 dnů v otevřeném řízení nebo 15 dnů ve zjednodušeném podlimitním řízení. Zadavatel poukazuje na skutečnost, že administrátor zadávacího řízení odeslal oznámení o zakázce předmětné veřejné zakázky k uveřejnění dne 25. 4. 2013 v 13:37 hodin, čímž bylo podle zadavatele zahájeno zadávací řízení, přičemž lhůta k podání nabídek končila dne 17. 5. 2013 v 10:00 hodin. Zadavatel odkazuje na § 39 odst. 6 zákona, podle kterého lhůta pro podání nabídek počíná běžet dnem následujícím po dni zahájení, tedy ode dne 26. 4. 2013, a končí 22. den. Z uvedeného zadavatel usoudil, že jím stanovená lhůta pro podání nabídek není kratší než 22 dní. Zadavatel upozorňuje, že stejný postup při stanovení lhůty pro podání nabídek identifikoval i v případě jiných zadavatelů, z čehož usoudil, že jím zvolený postup je správný.

18. Zadavatel rovněž poznamenává, že kontrolní orgán poskytovatele dotace shledal porušení zákona zadavatelem v možném omezení potenciálního okruhu uchazečů, kteří mohli zadavateli za předpokladu, že by nebyla lhůta pro podání nabídek zkrácena o 14 hodin, nabídnout výhodnější nabídku. Zadavatel zastává názor, že svým postupem neovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, neboť výkaz výměr a další neuveřejněná část zadávací dokumentace obsahující výkresovou část byla všem uchazečům poskytována za přiměřenou úplatu. Podle zadavatele je tak zcela prokazatelné, že zkrácení lhůty pro podání nabídek o 14 hodin neovlivnilo výběr nejvhodnější nabídky, když tato byla vybrána ze všech uchazečů, kteří o plnění veřejné zakázky projevili zájem tím, že si zažádali o poskytnutí neuveřejněné části zadávací dokumentace, a všichni tito uchazeči taktéž svou nabídku řádně a včas podali.

19. Zadavatel je přesvědčen, že se správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona nedopustil, neboť svým postupem v rámci zadávacího řízení nemohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.  

20. K možnému spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona zadavatel uvádí, že veškeré informace, které jsou obsahem odůvodnění, byly obsaženy v zadávací dokumentaci, která byla ode dne zahájení zadávacího řízení uveřejněna na profilu zadavatele, čímž byla splněna povinnost daná zadavateli v § 156 odst. 2 zákona. Zadavatel podotýká, že zákon nedefinuje závaznou podobu odůvodnění ve smyslu předepsaného formuláře či tabulky, pouze ukládá zadavateli povinnost uveřejnit na profilu zadavatele příslušná odůvodnění.

21. Závěrem zadavatel navrhuje, aby se Úřad v rozhodnutí vypořádal s otázkou, zda administrátor zadávacího řízení svým postupem ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zda administrátor zadávacího řízení splnil povinnost stanovenou zákonem v § 156 odst. 1.

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

22. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, dospěl k závěru, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, když v oznámení o zahájení zadávacího řízení nedodržel postup stanovený v § 39 odst. 3 písm. b) bod 1. zákona tím, že stanovil lhůtu pro podání nabídek kratší než 22 dnů, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 9. 7. 2013 s vybraným uchazečem smlouvu o dílo. Zadavatel se rovněž dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, když nedodržel při zadávání předmětné veřejné zakázky postup stanovený v § 156 odst. 2 zákona, když neuveřejnil odůvodnění veřejné zakázky do tří pracovních dnů od uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

23. Podle § 2 odst. 5 zákona postupuje dotovaný zadavatel při zadávání veřejné zakázky podle ustanovení tohoto zákona platných pro veřejného zadavatele; tím není dotčeno ustanovení odstavce 7 zákona. Dotovaný zadavatel nepostupuje podle ustanovení tohoto zákona v případě zadávání veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

24. Podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona zahajuje zadávací řízení zadavatel odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění.

25. Podle § 39 odst. 3 písm. b) bodu 1. zákona nesmí být lhůta pro podání nabídek u podlimitních veřejných zakázek v otevřeném řízení kratší než 22 dnů.

26. Podle § 39 odst. 6 zákona začínají lhůty pro podání nabídek podle odstavce 3 běžet v případě otevřeného řízení a zjednodušeného podlimitního řízení dnem následujícím po dni zahájení zadávacího řízení.

27. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

Zjištění Úřadu vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

28. Z oddílu VI.5) „Datum odeslání tohoto oznámení“ oznámení o zakázce vyplývá, že oznámení o zakázce bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 25. 4. 2013.

29. V oddíle IV.3.4) „Lhůta pro doručení nabídek nebo žádostí o účast“ oznámení o zakázce je uvedeno, že lhůta pro doručení nabídek končí dne 17. 5. 2013 v 10:00 hodin.

30. K výše uvedeným skutečnostem Úřad uvádí, že lhůta pro podání nabídek u podlimitní veřejné zakázky v otevřeném řízení činí minimálně 22 dnů. V šetřeném případě zadavatel odeslal oznámení zadávacího řízení dne 25. 4. 2013 a minimální lhůta pro podání nabídek bez ohledu na předmět veřejné zakázky tak podle zákona měla končit dne 17. 5. 2013 ve 24:00 hodin.

31. Jak vyplývá z dokumentace o veřejné zakázce, zadavatel stanovil konec lhůty pro podání nabídek na pátek 17. 5. 2013 do 10:00 hodin. Zadavatel tedy nedodržel minimální lhůtu pro podání nabídek u podlimitních veřejných zakázek zadávaných v otevřeném řízení, která nesmí být podle zákona kratší než 22 dní, neboť konec lhůty stanovil na pátek 17. 5. 2013 do 10:00 hodin, ačkoliv měla být stanovena na pátek 17. 5. 2013 do 24:00 hodin.

32. Přestože byla zákonem stanovená lhůta pro podání nabídek zadavatelem zkrácena „pouze“ o 14 hodin, nelze vyloučit, že nedošlo či nemohlo dojít k omezení okruhu potenciálních dodavatelů, kteří by mohli v případě nezkrácení lhůty pro podání nabídek zadavatelem podat zadavateli nabídku výhodnější. Zadavatel jako argument prokazující neovlivnění výběru nejvhodnější nabídky (viz bod 18. odůvodnění tohoto rozhodnutí) uvádí skutečnost, že všichni dodavatelé, kteří si vyzvedli zadávací dokumentaci podali své nabídky ve stanovené lhůtě. V souvislosti s uvedeným argumentem zadavatele Úřad odkazuje na § 48 odst. 3 zákona, z kterého vyplývá, že nabídku může podat rovněž dodavatel, který nepožádal zadavatele o poskytnutí zadávací dokumentace nebo který si zadávací dokumentaci nevyzvedl. Žádost o poskytnutí zpoplatněné části zadávací dokumentace nelze považovat za jednoznačný a prokazatelný ukazatel vymezení okruhu dodavatelů, neboť nelze vyloučit, že dodavatel, který si od zadavatele vyžádal tuto část zadávací dokumentace, ji neposkytl dalšímu dodavateli či širšímu okruhu dodavatelů.

33. Úřad dále uvádí, že se neztotožňuje s tvrzením zadavatele, že by zákon nedostatečně upravoval problematiku počítání běhu lhůty pro podání nabídek, neboť zákon jasně vymezuje, že lhůta počíná běžet dnem následujícím po dni zahájení zadávacího řízení, přičemž zadávací řízení je zahájeno odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění. Pokud pak zákon stanoví, že lhůta pro podání nabídek nesmí být v případě otevřeného podlimitního řízení kratší než 22 dnů, a zadavatel v oznámení o zakázce stanoví minimální lhůtu pro podání nabídek, tedy přesně 22 dnů, lze dovodit, že lhůta pro podání nabídek bude za těchto podmínek končit poslední den lhůty vždy ve 24:00 hodin, neboť pouze tak bude naplněna zákonem vymezená lhůta pro podání nabídek.

34. K odkazu zadavatele na shodný postup jím uvedeného výčtu zadavatelů (viz bod 17. odůvodnění tohoto rozhodnutí) při stanovení lhůty pro podání nabídek, Úřad konstatuje, že zadavatel je povinen řídit se při zadávání veřejné zakázky zákonem, aktuální judikaturou soudu a rozhodovací praxí Úřadu, nikoliv postupem jiných zadavatelů.

35. Úřad pro úplnost poznamenává, že podle § 151 odst. 1 zákona se zadavatel může při výkonu práv a povinností podle tohoto zákona souvisejících se zadávacím řízením nechat zastoupit jinou osobou, přičemž tato osoba musí splňovat požadavek nepodjatosti podle § 74 odst. 7 zákona a nesmí se účastnit příslušného zadávacího řízení. Zákon však zároveň v § 151 odst. 3 zákona stanoví, že výše citovaným ustanovením zákona není dotčena odpovědnost zadavatele za dodržování tohoto zákona. S ohledem na uvedené skutečnosti je proto v rámci vedeného správního řízení přezkoumáván postup zadavatele v předmětném zadávacím řízení, a nikoliv postup administrátora zadávacího řízení, jak požaduje zadavatel ve svém vyjádření.

36. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek kratší než 22 dnů a porušil tak povinnost, kterou mu explicitně ukládá § 39 odst. 3 písm. b) bod 1. zákona. Zadavatel tímto postupem mohl omezit okruh potenciálních dodavatelů, kteří se mohli ucházet o veřejnou zakázku a případně mohli nabídnout výhodnější nabídku než vybraný uchazeč, přičemž zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem dne 9. 7. 2013 smlouvu o dílo. Úřad proto rozhodl tak, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

37. Podle § 156 odst. 1 zákona veřejný zadavatel u nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky uveřejní na profilu zadavatele odůvodnění

a. účelnosti veřejné zakázky,

b. přiměřenosti požadavků na technické kvalifikační předpoklady,

c. vymezení obchodních a technických podmínek veřejné zakázky ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele,

d. stanovení základních a dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení nabídek ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele.

38. Podle § 156 odst. 2 zákona uveřejní veřejný zadavatel odůvodnění podle odstavce 1 do 3 pracovních dnů od uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo od odeslání výzvy o zahájení zadávacího řízení.

39. Podle § 156 odst. 8 zákona stanoví podrobnosti rozsahu odůvodnění prováděcí právní předpis.

40. Podle § 156 odst. 6 zákona se ustanovení odstavců 1 až 5 nepoužijí

a. na veřejné zakázky zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení,

b. na veřejné zakázky zadávané v jednacím řízení s uveřejněním podle § 22 odst. 1 a 2,

c. na veřejné zakázky zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 1, § 23 odst. 4 písm. b), § 23 odst. 5 písm. c) až e), § 23 odst. 6 až 9, § 23 odst. 10 písm. a) a c) a § 23 odst. 11 zákona.

41. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

Zjištění Úřadu vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

42. Dne 26. 4. 2013 bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o zakázce, a to pod ev. č. 343592.

43. Dne 3. 6. 2013 bylo na profilu zadavatele uveřejněno odůvodnění veřejné zakázky, v němž se zadavatel podrobně vyjádřil k předmětu plnění veřejné zakázky, k technickým kvalifikačním předpokladům stanoveným zadavatelem a ke stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

44. K uvedenému Úřad konstatuje, že ze zákona vyplývá, že zadavatel je povinen do tří pracovních dnů ode dne uveřejněného oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejnit na svém profilu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky, přiměřenosti požadavků na technické kvalifikační předpoklady, vymezení obchodních a technických podmínek veřejné zakázky ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele, stanovení základních a dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení nabídek ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele. Zákon rovněž taxativně vymezuje druhy zadávacích řízení, v nichž není zadavatel povinen odůvodnění veřejné zakázky na svém profilu uveřejnit.

45. V šetřeném případě zadavatel uveřejnil oznámení o zakázce ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 4. 2013, odůvodnění předmětné veřejné zakázky mělo být tedy uveřejněno na profilu zadavatele nejpozději dne 1. 5. 2013.

46. Z profilu zadavatele vyplývá, že k uveřejnění odvodnění veřejné zakázky došlo dne 3. 6. 2013. Zadavatel tedy nedodržel zákonem stanovenou lhůtu pro uveřejnění odůvodnění veřejné zakázky, neboť podle zákona je povinností zadavatele učinit tak do 3 pracovních dnů ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení.

47. Úřad k argumentu zadavatele, že informace zveřejňované v odůvodnění byly uvedeny již v zadávací dokumentaci, čímž měla být naplněna povinnost stanovená zadavateli zákonem v § 156 odst. 2, uvádí následující. Zákon v § 156 stanoví povinnost zadavatele uveřejnit na jeho profilu odůvodnění veřejné zakázky, a to po uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení.  Vyhláška č. 232/2012 Sb., o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky (dále jen „vyhláška č. 232/2012 Sb.“), pak konkretizuje zákonem požadovaný obsah odůvodnění a v příloze uvádí rovněž požadovanou strukturu formuláře tohoto odůvodnění. Ze znění příslušných ustanovení zákona a vyhlášky č. 232/2012 Sb. lze dovodit, že účelem uveřejnění odůvodnění veřejné zakázky není rekapitulace informací uvedených v oznámení o zakázce či v zadávací dokumentaci. Smyslem odůvodnění veřejné zakázky je popis důvodů či myšlenkových pochodů, které zadavatele vedly k definování požadavků stanovených zadavatelem v oznámení o zakázce či v zadávací dokumentaci, přičemž účelem této zákonné povinnosti je usnadnění zpětné kontroly postupu zadavatele v rámci zadávacího řízení či zprůhlednění jednání zadavatele v rámci zadávacího řízení jak uchazečům, tak široké veřejnosti. Úřad proto nepovažuje zadavatelem použitou argumentaci za přípustnou ve vztahu k odůvodnění jeho postupu v zadávacím řízení.

48. Neuveřejněním odůvodnění veřejné zakázky do tří pracovních dnů od uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení na svém profilu zadavatel porušil postup stanovený v § 156 odst. 2 zákona, a proto Úřad nemohl postupovat jinak, než konstatovat, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, tak jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení sankce

49. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

50. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

51. Ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel při zadávání veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 39 odst. 3 písm. b) bod 1. zákona, když v oznámení o zahájení zadávacího řízení stanovil lhůtu pro podání nabídek kratší než 22 dnů, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 9. 7. 2013 smlouvu o dílo s vybraným uchazečem.

52. Ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 156 odst. 2 zákona, když neuveřejnil odůvodnění předmětné veřejné zakázky do tří pracovních dnů od uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení.

53. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

54. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000,- Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

55. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

56. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona a podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona dozvěděl z podnětu, jenž Úřad obdržel dne 30. 4. 2014. Ke spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona pak došlo dne 9. 7. 2013, kdy zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu o dílo a ke spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona pak došlo dne 1. 5. 2013, kdy zadavateli marně uplynula lhůta pro uveřejnění odůvodnění veřejné zakázky stanovená v § 156 odst. 2 zákona. Správní řízení bylo zahájeno dne 17. 7. 2014. Z uvedených údajů je tudíž zřejmé, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikty nezanikla.

57. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomoci analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

58. Úprava zákona je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

59. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné samostatně posuzovat jednotlivé sazby za uvedené správní delikty.

60. V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

61. Zadavatel se prvního správního deliktu dopustil dne 9. 7. 2013, kdy uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu o dílo. Za spáchání tohoto správního deliktu mu podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. a) zákona účinného v době spáchání správního deliktu může být uložena pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000,- Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit. Smlouva o dílo byla uzavřena na hodnotu peněžitého závazku v celkové výši 10 866 494,- Kč vč. DPH. Dne 13. 12. 2013 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem Dodatek č. 4 Smlouvy o dílo č. 201312 (dále jen „Dodatek č. 4“), jímž byla navýšena cena veřejné zakázky. Celková cena veřejné zakázky po uzavření Dodatku č. 4 činí 13 035 282,- Kč vč. DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % ceny zakázky) tedy činí částku ve výši 1 303 528,- Kč.

62. Zadavatel se druhého správního deliktu dopustil dne 1. 5. 2013, kdy zadavateli marně uplynula lhůta stanovená v § 156 odst. 2 zákona. Za spáchání tohoto správního deliktu mu podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. b) zákona účinného v době spáchání správního deliktu může být uložena pokuta do 20 000 000,- Kč.

63. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že vyšší pokutu je možné zadavateli uložit za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, tento správní delikt je tedy nutné brát jako závažnější a podle toho k předmětnému správnímu řízení postupovat. Jelikož ke spáchání správního deliktu spočívajícího v nesplnění povinnosti uveřejnění není zapotřebí podstatné ovlivnění zadávacího řízení a následné uzavření smlouvy s vybraným uchazečem, Úřad bez dalšího konstatuje, že pochybení jako takové naplňuje znaky správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, k čemuž se Úřad dostatečně vyjádřil v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

64. Podle § 121 odst. 2 zákona při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

65. Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Při zvažování závažnosti správního deliktu Úřad zohlednil následující skutečnosti. 

66. V šetřeném případě se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 156 odst. 2 zákona, když neuveřejnil odůvodnění předmětné veřejné zakázky do tří pracovních dnů od uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení. Postup zadavatele při uveřejnění odůvodnění veřejné zakázky je jasně upraven v zákoně a vyhlášce č. 232/2012 Sb., zadavatel si tedy musel být vědom své povinnosti dané mu zákonem a jeho prováděcími právními předpisy.

67. Z hlediska následků vzal Úřad při stanovení výše pokuty v úvahu tu skutečnost, že zadavatel svým jednáním sice nenaplnil účel zákona, avšak nedopustil se jím omezení soutěžního prostředí, neboť skutečnosti uvedené v odůvodnění veřejné zakázky slouží pro zpětnou kontrolu postupu zadavatele v rámci zadávacího řízení či ke zprůhlednění jednání zadavatele v rámci zadávacího řízení.

68. Jako polehčující okolnost vzal Úřad v potaz, že zadavatel dodatečně dne 3. 6. 2013 odůvodnění veřejné zakázky na svém profilu zveřejnil.

69. V rámci přitěžujících okolností přihlédl Úřad ke skutečnosti, že se zadavatel dopustil rovněž spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, a to zkrácením lhůty pro podání nabídek.

70. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. V daném případě má Úřad za to, že jím uloženou pokutu ve výroku III. tohoto rozhodnutí nelze s ohledem na její výši považovat za likvidační.

71. Úřad při stanovení výše pokuty dále zohlednil skutečnost, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání.

72. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval preventivní charakter uložení sankce a stanovenou výši pokuty vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Proto Úřad uložil pokutu v dolní hranici zákonné sazby, podle které mohl Úřad uložit pokutu do výše 20 000 000,- Kč (viz § 120 odst. 2 písm. b) zákona).

73. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke spáchání správních deliktů zadavatelem přistoupil k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

74. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží:

Vzdělávací a rekreační centrum Lesná, o.p.s., Lesná 25, 435 45 Nová Ves v Horách

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy