číslo jednací: S265/2015/VZ-17227/2015/551/SBe
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Studie proveditelnosti systémových, ekonomických a procesních aspektů zavedení školného |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb. |
| Rok | 2015 |
| Datum nabytí právní moci | 25. 7. 2015 |
| Dokumenty |  2015_S265.pdf 432 KB |
|
Č. j.: ÚOHS-S265/2015/VZ-17227/2015/551/SBe |
|
9. července 2015 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 18. 5. 2015 z moci úřední, jehož účastníkem je
-
zadavatel – Česká republika – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO 000 22 985, se sídlem Karmelitská 529/5, 118 00 Praha – Malá Strana,
ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem v případě veřejné zakázky „Studie proveditelnosti systémových, ekonomických a procesních aspektů zavedení školného v půjčkovém režimu ve vazbě na administraci nevratné finanční pomoci, včetně RIA (dále SEP)“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 29. 5. 2012 pod evidenčním číslem zakázky 218620,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO 000 22 985, se sídlem Karmelitská 529/5, 118 00 Praha – Malá Strana – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 citovaného zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, když neodeslal k uveřejnění v Informačním systému o veřejných zakázkách oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Studie proveditelnosti systémových, ekonomických a procesních aspektů zavedení školného v půjčkovém režimu ve vazbě na administraci nevratné finanční pomoci, včetně RIA (dále SEP)“, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, zahájeném odesláním výzvy k podání nabídky dne 30. 6. 2011, a to v zákonné lhůtě 48 dnů po uzavření smlouvy, když smlouva s vybraným uchazečem KPMG Česká republika, s.r.o., IČO 005 53 115, se sídlem Pobřežní 648/1a, 186 00 Praha 8, byla uzavřena dne 31. 8. 2011 a zákonná lhůta pro odeslání oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení marně uplynula dne 18. 10. 2011, přičemž „Oznámení o zadání zakázky“, evidenční číslo formuláře 7203010018620, bylo odesláno k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek až dne 28. 5. 2012.
II.
Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO 000 22 985, se sídlem Karmelitská 529/5, 118 00 Praha – Malá Strana – podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 10 000 Kč (deset tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), příslušný k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh a k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel podnět týkající se postupu zadavatele – Česká republika – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO 000 22 985, se sídlem Karmelitská 529/5, 118 00 Praha – Malá Strana (dále jen „zadavatel“) – v případě veřejné zakázky „Studie proveditelnosti systémových, ekonomických a procesních aspektů zavedení školného v půjčkovém režimu ve vazbě na administraci nevratné finanční pomoci, včetně RIA (dále SEP)“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 29. 5. 2012 pod evidenčním číslem zakázky 218620 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předkladatel podnětu uvedl, že zadavatel u předmětné veřejné zakázky „odeslal Oznámení o zadání zakázky do Věstníku veřejných zakázek dne 28. 5. 2012, přičemž smlouva s vítězným uchazečem byla podepsána již dne 31. 8. 2011 a tím bylo zadávací řízení ukončeno. Zadavatel tak nedodržel ustanovení § 83 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, když neodeslal toto oznámení do 48 dnů od ukončení zadávacího řízení“.
3. Úřad si na základě skutečností uvedených v podnětu vyžádal od zadavatele vyjádření k obsahu podnětu a veškerou dokumentaci související se zadáním předmětné veřejné zakázky.
4. Z obdržené dokumentace a z údajů dostupných ve Věstníku veřejných zakázek Úřad zjistil následující skutečnosti.
5. Pro zadání předmětné veřejné zakázky zvolil zadavatel zjednodušené podlimitní řízení podle § 21 odst. 1 písm. f) zákona ve spojení s § 38 zákona.
6. Předmětné zadávací řízení bylo zahájeno odesláním písemné výzvy k podání nabídky pěti zájemcům dne 30. 6. 2011 (dále jen „Výzva“), přičemž zadavatel tuto písemnou Výzvu společně se zadávací dokumentací uveřejnil na svých webových stránkách (www.msmt.cz).
7. Z Výzvy a z bodu 13. zadávací dokumentace k předmětné veřejné zakázce vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činila 3 100 000 Kč bez DPH.
8. V bodu 2. zadávací dokumentace specifikoval zadavatel předmět veřejné zakázky jako „Studii proveditelnosti systémových, ekonomických a procesních aspektů zavedení školného v půjčkovém režimu ve vazbě na administraci nevratné finanční pomoci, včetně RIA (dále SEP)“, která měla obsahovat:
„a) Konkrétní a detailní návrh institucionálního zajištění systému, který bude:
i) řešen variantně,
ii) strukturovaně vymezovat činnosti, které je třeba zajistit interně a externě (z pohledu MŠMT),
iii) obsahovat detailní návrh organizačních struktur systému včetně Centra,
iv) detailně popisovat a vymezovat (včetně zobrazení prostřednictvím vývojových a sekvenčních diagramů a odůvodnění):
1. procesy,
2. pravomoci,
3. zodpovědnosti,
4. informační toky,
5. finanční toky
6. role podpůrné infrastruktury IT.
b) Hodnocení dopadu regulace, které zahrne zejména:
i) detailní vyhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant stanovených v předchozí části zakázky,
ii) odůvodněné doporučení pro výběr nejvhodnější varianty (tento výběr varianty nejlépe v souladu s politickým rozhodnutím, tedy v součinnosti se zadavatelem).
c) Implementační podklady (prováděcí dokumentaci):
i) podrobný plán implementace zohledňující procesní a časové návaznosti implementačních kroků,
ii) právní rámec zohledňující systém v existujících a paralelně vznikajících právních předpisech, a to je zejména v zákonech o terciálním vzdělávání, zákona o finanční pomoci studentům, legislativy daňové, sociální, zaměstnanosti a správy,
iii) pro zadání výběrového řízení na vybudování podpůrné infrastruktury IT,
iv) upřesnění „Odhad nákladů na pořízení a provoz infrastruktury pro správu systému finanční pomoci studentům“.
9. Podle Výzvy a bodu 14. zadávací dokumentace byla lhůta pro podání nabídek zadavatelem stanovena do 15. 7. 2011 do 15:00 hodin.
10. Z protokolu o otevírání obálek ze dne 18. 7. 2011 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel nabídky čtyř uchazečů, které byly následně všechny posuzovány a hodnoceny, a to:
Grant Thornton Advisory s.r.o., IČO 265 13 960, se sídlem Žatecká 55/14, 110 00 Praha 1,
KPMG Česká republika, s.r.o., IČO 005 53 115, se sídlem Pobřežní 648/1a, 186 00 Praha 8,
Deloitte Advisory, s.r.o., IČO 275 82 167, se sídlem Karolinská 654/2, 186 00 Praha 8 a
Pricewaterhouse Coopers Česká republika, s.r.o., IČO 610 63 029, se sídlem Kateřinská 40, 120 00 Praha 2.
11. Základním hodnotícím kritériem byla ekonomická výhodnost nabídky ve smyslu § 78 odst. 1 písm. a) zákona se dvěma stanovenými dílčími hodnotícími kritérii.
12. Dne 28. 7. 2011 zadavatel na základě doporučení hodnotící komise rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky předložené uchazečem KPMG Česká republika, s.r.o., IČO 005 53 115, se sídlem Pobřežní 648/1a, 186 00 Praha 8 (dále jen „vybraný uchazeč“), se kterým zadavatel uzavřel dne 31. 8. 2011 smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“), přičemž cena uvedená ve smlouvě činila 1 800 000 Kč bez DPH.
13. Lhůta pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění uplynula dne 18. 10. 2011. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel odeslal formulář „Oznámení o zadání zakázky“, ev. č. formuláře 7203010018620, k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 5. 2012, tj. 223. den po uplynutí lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění (271. den po uzavření smlouvy).
14. Na základě výše uvedených skutečností získal Úřad pochybnosti o tom, zda zadavatel neporušil zákon tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) zákona, když neodeslal k uveřejnění oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení ve lhůtě do 48 dnů po uzavření smlouvy, přičemž smlouva s vybraným uchazečem byla uzavřena dne 31. 8. 2011 a „Oznámení o zadání zakázky“ bylo odesláno k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek až dne 28. 5. 2012.
15. Z uvedených důvodů zahájil Úřad správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S265/2015/VZ.
I. Řízení před správním orgánem
16. Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona
-
zadavatel.
17. Zahájení správního řízení ve věci možného spáchání správního deliktu oznámil Úřad zadavateli dopisem ze dne 18. 5. 2015, č. j. ÚOHS-S265/2015/VZ-10814/2015/551/SBe, ve kterém Úřad seznámil zadavatele se zjištěnými skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí. Současně Úřad usnesením ze dne 18. 5 2015, č. j. ÚOHS S265/2015/VZ-10815/ 2015/551/SBe, stanovil účastníkovi řízení lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
18. Správní řízení bylo zahájeno podle § 113 zákona dne 18. 5. 2015, tj. dnem, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli.
19. Ke zjištěním Úřadu uvedeným v oznámení o zahájení správního řízení zaslal zadavatel vyjádření ze dne 27. 5. 2015, které bylo doručeno Úřadu dne 1. 6. 2015 prostřednictvím datové schránky.
II. Vyjádření zadavatele ze dne 27. 5. 2015
20. Zadavatel v úvodu svého vyjádření uznává, že neuveřejněním oznámení o výsledku zadávacího řízení ve lhůtě do 48 dnů od uzavření smlouvy mohlo dojít k porušení § 83 odst. 1 zákona.
21. Zadavatel ve svém vyjádření dále argumentuje, že k uvedenému pochybení došlo nedopatřením při administraci předmětné veřejné zakázky, a jakmile zadavatel zjistil, že formulář s oznámením o zadání zakázky nebyl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn, přijal bez zbytečného odkladu nápravné opatření.
22. Zadavatel v kontextu s touto argumentací zdůrazňuje, že zákonem stanovená povinnost uveřejnění byla, byť se zpožděním, v konečném důsledku splněna, stejně jako byl splněn i „způsob uveřejnění z hlediska příslušného místa, tedy v informačním systému dle § 157 zákona“.
23. Zadavatel závěrem svého vyjádření také podotýká, že další náležitosti spojené s dodržením zásady transparentnosti ve fázi ukončení zadávacího řízení byly z jeho strany řádně dodrženy, včetně uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení na webových stránkách zadavatele.
III. Závěry správního orgánu
24. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, přičemž po zhodnocení všech podkladů, včetně vyjádření zadavatele, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel v případě výše specifikované veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, za což mu byla uložena sankce uvedená ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K výroku I. tohoto rozhodnutí
25. Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
26. Podle § 10 odst. 1 zákona se veřejnou zakázkou na služby rozumí veřejná zakázka, která není veřejnou zakázkou na dodávky nebo veřejnou zakázkou na stavební práce.
27. Podle § 12 odst. 2 zákona se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle § 12 odst. 1 zákona.
28. Podle § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění účinném v okamžiku zahájení zadávacího řízení, finanční limit podle § 12 odst. 1 zákona v případě veřejných zakázek na služby činí 3 236 000 Kč pro zadavatele uvedené v § 2 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona.
29. Podle § 83 odst. 1 zákona je veřejný zadavatel povinen do 48 dnů po uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.
30. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo ji splní v rozporu s § 146 nebo § 147 zákona.
31. Podle § 146 odst. 1 zákona, je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o výsledku zadávacího řízení, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů (dále jen „vyhlášení“), rozumí se tím uveřejnění v
a) informačním systému podle § 157 zákona, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,
b) informačním systému podle § 157 zákona a Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „Úřední věstník“), jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; v případě veřejné zakázky na služby podle přílohy č. 2 se však v Úředním věstníku uveřejňuje pouze oznámení o výsledku zadávacího řízení nebo oznámení týkající se soutěže o návrh.
Za uveřejnění vyhlášení se považuje uveřejnění všech údajů z vyhlášení doručeného zadavatelem.
32. Podle § 146 odst. 3 věty první zákona použije zadavatel pro uveřejnění vyhlášení formulář podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství[1], a jde-li o oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh, formulář stanovený prováděcím právním předpisem.
33. Podle § 157 odst. 1 zákona je informační systém podle tohoto zákona informačním systémem veřejné správy[2], jehož správcem je Ministerstvo pro místní rozvoj.
34. Podle § 157 odst. 2 zákona, ve znění účinném do 31. 3. 2012, zabezpečuje informační systém a) uveřejňování informací o veřejných zakázkách, b) vedení seznamu kvalifikovaných dodavatelů, c) vedení seznamu systémů certifikovaných dodavatelů, d) statistické výstupy o veřejných zakázkách.
35. Podle § 157 odst. 2 zákona, ve znění účinném od 1. 4. 2012 do 5. 3. 2015, informační systém obsahuje a) Věstník veřejných zakázek, b) seznam kvalifikovaných dodavatelů, c) seznam systémů certifikovaných dodavatelů, d) statistické výstupy o veřejných zakázkách, e) rejstřík osob se zákazem plnění veřejných zakázek, f) seznam hodnotitelů.
36. Podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 330/2006 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), tato vyhláška upravuje druhy formulářů, jejichž prostřednictvím jsou v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejňována vyhlášení.
37. Podle § 4 odst. 3 citované vyhlášky, použije zadavatel pro uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení formulář „Oznámení o zadání zakázky“ upravený v přímo použitelném předpisu Evropských společenství.
38. Úřad v obecné rovině uvádí, že zákon je postaven na principu veřejné publicity výsledků zadávacích řízení realizovaných podle zákona. Každý zadavatel má povinnost uveřejnit výsledek zadávacího řízení, a to bez ohledu na to, zda je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky nebo jeho zrušením. Je-li zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky, je veřejný zadavatel povinen do 48 dnů po uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění v souladu s § 146 zákona, a to na formuláři „Oznámení o zadání zakázky“ dle vyhlášky a prováděcího nařízení komise (ES) č. 1564/2005 ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v rámci postupů zadávání veřejných zakázek.
39. Úřad pro upřesnění uvádí, že podle zákona ve znění účinném do 31. 3. 2012 byl, ve spojení s § 1 písm. b) vyhlášky, místem, kde mají být vyhlášení ve smyslu zákona uveřejňována, Informační systém o veřejných zakázkách, resp. jeho uveřejňovací subsystém. Po nabytí účinnosti tzv. transparentní novely, tedy zákona č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „transparentní novela“), se od 1. 4. 2012 vyhlášení uveřejňují již ve Věstníku veřejných zakázek.
40. Transparentnost a následná kontrola procesu zadávání veřejných zakázek je možná pouze v případě, že veřejnosti bude poskytnuto co nevíce informací o jeho průběhu, kdy je jeho účelem vytvoření podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Zákonem definované uveřejňovací povinnosti mají mj. za cíl umožnit kontrolu dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (a tojak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými státními orgány a institucemi, tak zejména prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností), stejně jako jsou informace na jejich podkladě shromážděné využívány pro statistické vyhodnocení veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti v Informačním systému o veřejných zakázkách (dnes Věstníku veřejných zakázek) a případně i v Úředním věstníku. I proto má zadavatel povinnost uveřejnit informaci o uzavření smlouvy, na základě které se veřejná zakázka realizuje, a to ve lhůtách stanovených zákonem. Cílem uveřejňování výsledků zadávacích řízení je umožnění následné kontroly hospodaření s veřejnými prostředky s pomocí údajů v Informačním systému o veřejných zakázkách, resp. Věstníku veřejných zakázek, a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku. Důležitost takto prováděné kontroly a transparentnosti je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že je porušení uveřejňovacích povinností správním deliktem, za který zadavateli hrozí postih.
41. Jelikož byl zadavatel v daném případě veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona, neboť se jedná o organizační složku státu, a předmětná veřejná zakázka byla s odkazem na bod 8 odůvodnění tohoto rozhodnutí veřejnou zakázkou na služby, jednalo se s ohledem na tyto skutečnosti a s ohledem na výši předpokládané hodnoty předmětné veřejné zakázky (viz bod 7 odůvodnění tohoto rozhodnutí) o podlimitní veřejnou zakázku podle § 12 odst. 2 zákona. Zadavatel byl tak v případě této veřejné zakázky povinen v souladu s § 146 odst. 1 písm. a) zákona odeslat oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení k uveřejnění, a to do Informačního systému o veřejných zakázkách.
42. Zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu dne 31. 8. 2011. Podle § 83 odst. 1 zákona měl zadavatel povinnost odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění v průběhu 48denní lhůty, a to nejpozději dne 18. 10. 2011.
43. Z bodu VI.4) Oznámení o zadání zakázky „Datum odeslání tohoto oznámení“ vyplývá, že k odeslání tohoto oznámení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek došlo dne 28. 5. 2012, tzn. až 271. den po uzavření smlouvy (tj. 223. den po skončení zákonné lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění). Předmětné oznámení bylo následně uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 5. 2012 pod evidenčním číslem zakázky 218620 (ev. č. formuláře 7203010018620).
44. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo ji splní v rozporu s § 146 nebo § 147 zákona. Současně platí, že pro naplnění požadavků § 83 odst. 1 věty první zákona je nezbytné kumulativní splnění dvou podmínek – jednak podmínky samotného odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění a jednak podmínky jeho odeslání ve lhůtě do 48 dnů po uzavření smlouvy. K tomu přistupuje i třetí podmínka stanovená v § 146 odst. 1 písm. a) zákona, tzn. uveřejnění oznámení v informačním systému podle § 157 zákona, tj. v tomto konkrétním případě v Informačním systému o veřejných zakázkách. Pokud tedy zadavatel nesplní veškeré uvedené podmínky, tak nedodrží povinnost stanovenou v § 83 odst. 1 zákona, resp. v § 146 odst. 1 zákona. Jinými slovy, i nedodržení zákonem stanovené lhůty, jak tomu je v šetřeném případě, má za následek porušení § 83 odst. 1 věty první zákona.
45. Vztáhneme-li výše uvedené na postup zadavatele v případě šetřené veřejné zakázky, lze dospět na základě dokumentace o veřejné zakázce a informací z Věstníku veřejných zakázek k závěru, že zadavatel oznámení o výsledku zadávacího řízení odeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, čímž naplnil povinnost stanovenou v § 146 odst. 1 písm. a) zákona. Současně tak zadavatel učinil ve smyslu § 2 odst. 1 vyhlášky na k tomu určeném formuláři, prostřednictvím kterého byla uveřejňovací povinnost ve vztahu k Věstníku veřejných zakázek plněna. K uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení tak došlo zákonem předepsanou formou, nicméně se tak stalo až po uplynutí k tomu určené lhůty, zde po marném uplynutí 48 dnů po uzavření smlouvy s vybraným uchazečem. Skutečnost, že k odeslání oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení došlo po stanovené lhůtě, zadavatel ani nepopírá, ba naopak ji v rámci svého vyjádření připouští (viz body 20 až 22 odůvodnění tohoto rozhodnutí).
46. Úřad dále ve spojitosti s vyjádřením zadavatele uvedeným v bodu 21 odůvodnění tohoto rozhodnutí uvádí, že odpovědnost za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona je založena na objektivním principu, kde není třeba zkoumat zavinění. Pro posouzení, zda došlo ke spáchání správního deliktu či nikoliv, jsou proto rozhodující objektivní skutečnosti nezávislé na vůli jednající osoby, přičemž se této odpovědnosti v případě právnické osoby nelze zprostit odkazem na lidský faktor, tj. na jednání jednotlivce. Z toho důvodu je objektivní odpovědnost zadavatele také označována jako odpovědnost za výsledek či odpovědnost za stav, který byl či mohl být způsoben. K tomu Úřad odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2007, č. j. 4 As 28/2006 – 65, ve kterém je uvedeno, že „pouze u subjektivní odpovědnosti posuzuje příslušný orgán subjektivní stránku deliktu (zavinění) a objektivní stránku deliktu (protiprávní jednání) konání či opomenutí, škodlivý následek a příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním a škodlivým následkem (kauzální nexus); v případě odpovědnosti objektivní se jedná o odpovědnost za výsledek, přičemž příslušný orgán nezkoumá jednotlivé prvky odpovědnosti uplatňující se u odpovědnosti subjektivní (…) zjišťování a dokazování zavinění v situaci, kdy porušení povinností právnickou osobou je často výsledkem činnosti řady jednotlivců, je velmi obtížné a prakticky nemožné“.
47. Zadavatel tedy nese plnou odpovědnost za nesplnění zákonem stanovených povinností, mj. i povinností spojených s uveřejněním. Taková objektivní odpovědnost nemůže být a ani není odpovědností absolutní. V souladu s § 121 odst. 1 zákona je možné, aby se právnická osoba z této odpovědnosti liberovala, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Úřad však konstatuje, že z vyjádření zadavatele a dalších podkladů pro rozhodnutí žádné důvody, které by ho v předmětné věci zbavily odpovědnosti, nevyplývají. Nadto Úřad uvádí, že úkon zadavatele spočívající v uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení v zákonem stanovené lhůtě není úkonem nijak složitým.
48. Ve vztahu k argumentaci zadavatele uvedené v bodu 23 odůvodnění tohoto rozhodnutí, v níž zadavatel zmiňuje, že „další náležitosti spojené s dodržením zásady transparentnosti ve fázi ukončení zadávacího řízení byly z jeho strany řádně dodrženy, včetně uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení na webových stránkách zadavatele“, Úřad uvádí, že na webových stránkách zadavatele (http://www.msmt.cz/ministerstvo/oznameni-o-vysledku-verejne-zakazky-studie-proveditelnosti-2) toto tvrzení ověřil a zjistil, že na nich byl dne 2. 8. 2011, tj. 29 dnů před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku, uveřejněn zadavatelem dokument označený jako „Výsledek výzvy k podávání nabídek“, který obsahoval identifikaci předmětné veřejné zakázky a zadavatele, dále identifikační údaje vybraného uchazeče (KPMG Česká republika, s.r.o.) a konečné pořadí uchazečů s ohledem na výsledek hodnocení podaných nabídek. Úřad k uvedenému konstatuje, že pokud má být účelem uveřejnění formuláře „Oznámení o zadání zakázky“ oznámení výsledku zadávacího řízení tak, aby se s tímto mohla seznámit široká veřejnost, pak tento proklamovaný účel uveřejněním „Výsledku výzvy k podávání nabídek“ naplněn nebyl. Důvodem je skutečnost, že ze zadavatelem uveřejněného dokumentu na jeho webových stránkách jednak vůbec nevyplývá, zda bylo předmětné zadávací řízení ukončeno, a to ať již jeho zrušením nebo uzavřením smlouvy s vybraným (nebo i jiným) uchazečem, a nevyplývá z něho v důsledku toho ani výsledná cena veřejné zakázky, tj. cena uvedená v uzavřené smlouvě. Uveřejněna byla tedy nikoliv informace o výsledku zadávacího řízení, jak by bylo možné z vyjádření zadavatele usuzovat, ale pouze informace o výběru nejvhodnější nabídky, která ale svým obsahem uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení ve smyslu § 83 odst. 1 zákona z povahy věci nemůže nahradit, ani nemůže jeho pozdní uveřejnění, resp. odeslání k uveřejnění, zhojit. Nadto je možné říci, že okruh adresátů, kterým jsou uveřejňované informace určeny, je v případě webových stránek zadavatele a Informačního systému o veřejných zakázkách (Věstníku veřejných zakázek) odlišný, resp. okruh subjektů, kterým jsou informace na webových stránkách zadavatele určeny, je v porovnání s Informačním systémem o veřejných zakázkách, resp. s Věstníkem veřejných zakázek, užší. Proto je tato část vyjádření zadavatele z hlediska posouzení věci Úřadem irelevantní.
49. Jelikož došlo v případě šetřené veřejné zakázky jednoznačně k naplnění formálních znaků správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona (viz zjištění a závěry Úřadu uvedené v bodech 41 až 45 odůvodnění tohoto rozhodnutí), zabýval se Úřad dále posouzením, zda byla naplněna rovněž i materiální stránka tohoto správního deliktu.
50. K tomu Úřad obecně uvádí, že trestnost správních deliktů se řídí obdobnými principy jako trestnost trestných činů. Mezi znaky skutkové podstaty správního deliktu patří i společenská škodlivost činu, která představuje materiální znak správního deliktu. Ke spáchání deliktu může dojít pouze za současného splnění dvou podmínek, a to podmínky formální a podmínky materiální: čin musí vykazovat znaky uvedené v zákoně a zároveň musí být v určitém minimálním stupni nebezpečný, škodlivý pro společnost (viz Prášková, H. Základy odpovědnosti za správní delikty. Praha: C. H. Beck, 2013. s. 197).
51. Úřad dále uvádí, že u správních deliktů vzhledem k absenci výslovné právní úpravy není materiální znak správního deliktu vyjádřen, nicméně jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 31. 5. 2007, č. j. 8 As 17/2007-135, představují správní delikty ve srovnání s trestnými činy jinou formu protiprávního společensky nebezpečného jednání a pro jejich trestnost mají platit podobné principy a pravidla jako v případě trestných činů. Upravují-li zásady soudního trestání situaci, v níž formálně trestný skutek nelze považovat za trestný čin, je-li jeho společenská nebezpečnost nižší než nepatrná, musí obdobná pravidla platit i pro správní delikty. Podstatou správních deliktů je postih za jednání v rozporu s právem. K jeho trestnosti nepostačuje, že po formální stránce vykazuje znaky skutkové podstaty deliktu, pokud zároveň není jednáním společensky nebezpečným (škodlivým). Jinými slovy, aby mohlo být určité protiprávní jednání kvalifikováno jako správní delikt, musí být kromě formálních znaků deliktního jednání naplněna i materiální stránka deliktu, a jednání musí vykazovat určitou míru společenské nebezpečnosti ve vztahu k porušené povinnosti stanovené zákonem na ochranu odpovídacích hodnot.
52. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 9. 9. 2012, č. j. 9 As 34/2012-28, konstatuje, že: „Podle judikatury zdejšího soudu zpravidla není nutno, aby se správní orgány otázkou naplnění materiální stránky daného správního deliktu explicitně zabývaly i v odůvodnění svých rozhodnutí. V zásadě totiž platí, že v případě správních deliktů je jejich materiální stránka dána již samotným naplněním skutkové podstaty deliktu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 12. 2009, č. j. 5 As 104/2008-45, nebo rozsudek ze dne 30. 3. 2011, č. j. 1 Afs 14/2011-62). Až ve chvíli, kdy se jedná o případ, v němž je sporné, zda konkrétní společenská nebezpečnost dosahuje ani minimální hranice typové nebezpečnosti, je nezbytné, aby se správní orgán zabýval materiální stránkou správního deliktu i v odůvodnění svého rozhodnutí. (…) Jak uvedl Nejvyšší správní soud ve výše uvedeném rozsudku prvního senátu, obzvláště u správních deliktů, jejichž naplnění nevyžaduje zavinění, nebudou mít okolnosti obvykle zkoumané v souvislosti s konkrétní společenskou nebezpečností (míra zavinění, vztah pachatele k jednání, způsob spáchání atd.) žádný vliv na naplnění materiální stránky deliktu. Tyto zvláštní okolnosti daného případu však nezůstanou bez povšimnutí, ale budou správním orgánem hodnoceny při stanovení výše sankce. Obecně je přitom nutno vycházet z premisy, že již stanovením formálních znaků určité skutkové podstaty zákon předpokládá, že při jejich naplnění v běžně se vyskytujících případech bude stupeň společenské nebezpečnosti zpravidla vyšší než nepatrný (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 1996, sp. zn. 1 Tzn 2/96)“.
53. Na základě již uvedeného lze tedy obecně vycházet z toho, že jednání, jehož formální znaky jsou označeny zákonem za správní delikt, naplňuje v běžně se vyskytujících případech materiální znak správního deliktu, neboť porušuje či ohrožuje určitý zájem společnosti. Pokud se však k okolnostem jednání, jež naplní formální znaky skutkové podstaty správního deliktu, přidruží takové další významné okolnosti, které vylučují, aby takovým jednáním byl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem, nedojde k naplnění materiálního znaku správního deliktu a takové jednání potom nemůže být označeno za správní delikt.
54. V šetřeném případě lze za materiální stránku tohoto správního deliktu považovat ohrožení zájmu společnosti na seznámení se veřejnosti s výsledkem zadávacího řízení, včetně všech zákonem stanovených povinných informací, ve stanovené lhůtě, nebo jinak řečeno, jde o ochranu principu veřejné publicity výsledku zadávacího řízení, přičemž uveřejnění výsledku zadávacího řízení je zároveň stěžejní pro kontrolu postupu zadavatele širokou veřejností.
55. Zájem společnosti na ochraně principu veřejné publicity výsledků zadávacího řízení chráněný skutkovou podstatou daného správního deliktu byl v šetřené věci ohrožen tím, že zadavatel porušil zákonnou povinnost odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do 48 dnů po uzavření smlouvy, přičemž tak učinil až 223. den po té, kdy tak učinit ze zákona měl. Ze strany zadavatele došlo tedy ke skoro pětinásobnému překročení zákonem stanovené lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění, přičemž uvedené pochybení nelze zhojit ani dodatečným uveřejněním příslušného formuláře.
56. Úřad je na základě výše uvedených skutečností toho názoru, že postupem zadavatele došlo k naplnění jak formálních, tak i materiálních znaků správního deliktu, neboť Úřad v daném případě žádné významné okolnosti, které by vylučovaly, aby nebyl jednáním zadavatele porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem, a tedy že by nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, neshledal.
57. Úřad dále pro úplnost uvádí, že transparentní novelou zákonodárce zkrátil lhůtu pro odeslání výsledku zadávacího řízení k uveřejnění z původních 48 dnů na 15 dnů, z čehož jednoznačně vyplývá zájem společnosti na co nejrychlejším zveřejnění oznámení uvedeného v § 83 odst. 1 zákona.
58. Neodesláním oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve lhůtě stanovené zákonem zadavatel nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) zákona, a proto Úřad nemohl postupovat jinak, než konstatovat, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení sankce
59. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo ji splní v rozporu s § 146 nebo § 147 zákona.
60. Zadavatel se dopustil správního deliktu tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) zákona, když neodeslal oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení k uveřejnění ve lhůtě do 48 dnů po uzavření smlouvy, přičemž smlouva s vybraným uchazečem byla uzavřena dne 31. 8. 2011 a formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl odeslán k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek až dne 28. 5. 2012.
61. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
62. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. Úřad obdržel podnět týkající se předmětné veřejné zakázky dne 26. 3. 2014, přičemž správní řízení bylo zahájeno 18. 5. 2015. V šetřeném případě měl zadavatel povinnost stanovenou v § 83 odst. 1 zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) zákona splnit nejpozději ke dni 18. 10. 2011 přičemž tak učinil až dne 28. 5. 2012. Z výše uvedeného vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.
63. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.
64. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě, přihlédne k závažnosti správního deliktu, přičemž zákon demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Při zvažování závažnosti správního deliktu pak Úřad zohlednil následující skutečnosti.
65. Ke způsobu spáchání správního deliktu Úřad uvádí, že pro zadavatele z § 83 odst. 1 zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) zákona explicitně vyplývá povinnost odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění v Informačním systému o veřejných zakázkách ve lhůtě do 48 dnů po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Zadavatel tuto svou povinnost nesplnil, když oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení odeslal k uveřejnění opožděně, tj. po marném uplynutí zákonné 48denní lhůty, přičemž odpovědnost za nesplnění této uveřejňovací povinnosti je odpovědností objektivní, tedy odpovědností bez ohledu na zavinění.
66. Následkem tohoto jednání zadavatele bylo ohrožení zájmu společnosti na seznámení veřejnosti s výsledkem zadávacího řízení ve stanovené lhůtě a zájmu společnosti na možnosti výkonu kontroly postupu zadavatele širokou veřejností. Na této skutečnosti přitom nemění z povahy věci nic to, že neuveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení nemělo jakýkoliv vliv na samotný průběh nebo výsledek zadávacího řízení. V daném případě zadavatel svým jednáním neomezil samotnou hospodářskou soutěž, ale omezil až následnou kontrolu jejího průběhu při zadávání veřejné zakázky.
67. Úřad zohlednil jako polehčující okolnost skutečnost, že zadavatel si byl vědom své zákonné povinnosti a předmětné oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění, byť se zpožděním, odeslal, a to ještě dříve, než došlo k přezkumu postupu zadavatele ze strany Úřadu. Dle názoru Úřadu se tak jedná o méně závažný delikt, než kdyby předmětné oznámení o výsledku zadávacího řízení nebylo do zahájení tohoto správního řízení uveřejněno vůbec.
68. Jako polehčující okolnost Úřad zohlednil rovněž relativně malý objem finančních prostředků, který byl vynaložen při realizaci veřejné zakázky z veřejných zdrojů (1 800 000 Kč bez DPH), neboť zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (zpravidla platí, že čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).
69. Jako polehčující okolnost vzal Úřad v úvahu dále skutečnost, že ke spáchání správního deliktu došlo administrativním pochybením zadavatele, jak vyplývá z jeho vyjádření, což míru závažnosti jeho jednání snižuje.
70. Jako přitěžující okolnost Úřad naopak zohlednil, že zadavatel odeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění až 271. den po ukončení zadávacího řízení, resp. až 223. den po marném uplynutí zákonné lhůty. Ze strany zadavatele tedy došlo ke skoro pětinásobnému překročení zákonem stanovené lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.
71. Současně vzal Úřad v potaz jako přitěžující okolnost tu skutečnost, že zadavatel překročil lhůtu podle § 83 odst. 1 věta první zákona takovým způsobem, resp. odeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění s takovou prodlevou (viz bod 70 odůvodnění tohoto rozhodnutí), kdy tento jeho postup mohl omezit možnost podání návrhu na zákaz plnění smlouvy ve lhůtě podle § 114 odst. 4 zákona. Jelikož v šetřeném případě zadavatel odeslal formulář „Oznámení o zadání zakázky“ k uveřejnění až po uplynutí šesti měsíců po uzavření smlouvy, ztížil tím možnost domáhat se řádným (včasným) návrhem zákazu plnění smlouvy, kdy tak jednání zadavatele nabývá (oproti situaci, kdy by zadavatel nedodržel lhůtu danou § 83 odst. 1 zákona kupříkladu pouze o 3 dny) na intenzitě.
72. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval právě preventivní charakter uložení sankce a stanovenou pokutu vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Úřad uložil pokutu ve výši 10 000 Kč, která naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.
73. Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
74. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Karmelitská 529/5, 118 00 Praha – Malá Strana
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy