číslo jednací: S0316/2015/VZ-17088/2015/523/LSt

• Instance: I.
• Věc: Revitalizace historického jádra města Jáchymov etapa I. C
• Účastníci:
  1. město Jáchymov
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 1 písm. a) zákona
• Rok: 2015
• Datum nabytí právní moci: 25. 7. 2015

Č. j.: ÚOHS-S0316/2015/VZ-17088/2015/523/LSt

Brno: 8. července 2015

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 4. 6. 2015, jehož účastníkem je

• zadavatel – město Jáchymov, IČO 00254622, se sídlem náměstí Republiky 1, 362 51 Jáchymov,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, při zadávání veřejné zakázky „Revitalizace historického jádra města Jáchymov etapa I. C“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 3. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 3. 2014 pod ev. č. 484237, ve znění opravy uveřejněné dne 4. 4. 2014,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – město Jáchymov, IČO 00254622, se sídlem náměstí Republiky 1, 362 51 Jáchymov – se dopustil správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Revitalizace historického jádra města Jáchymov etapa I. C“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 3. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 3. 2014 pod ev. č. 484237, ve znění opravy uveřejněné dne 4. 4. 2014, postupoval v rozporu s ust. § 40 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 1 cit. zákona, neboť provedl prostřednictvím dodatečných informací č. 2 ze dne 3. 4. 2014 úpravu zadávacích podmínek, když změnil požadavek stanovený v bodu 7.1.3 zadávací dokumentace předmětné veřejné zakázky, podle něhož dodavatel prokazuje splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 3 písm. a) cit. zákona předložením seznamu nejméně 3 významných zakázek obdobného charakteru s hodnotou minimálně 3 mil. Kč bez DPH za každou zakázku realizovanou dodavatelem v posledních 5 letech spočívající ve výstavbě a rekonstrukci veřejných prostranství v památkové zóně nebo rezervaci, tak, že jej nahradil požadavkem na předložení seznamu významných zakázek obdobného charakteru spočívajících ve výstavbě a rekonstrukci veřejných prostranství, a současně neprodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání nabídek, přestože tato úprava mohla rozšířit okruh možných dodavatelů, přičemž uvedený postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel dne 21. 5. 2014 uzavřel se společností EUROVIA CS, a.s., IČO 45274924, se sídlem Národní 138/10, 110 00 Praha 1, smlouvu na veřejnou zakázku.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli – město Jáchymov, IČO 00254622, se sídlem náměstí Republiky 1, 362 51 Jáchymov – podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 25 000,- Kč (dvacet pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ A POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – město Jáchymov, IČO 00254622, se sídlem náměstí Republiky 1, 362 51 Jáchymov (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 25. 3. 2014 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Revitalizace historického jádra města Jáchymov etapa I. C“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 26. 3. 2014 pod ev. č. 484237, ve znění opravy uveřejněné dne 4. 4. 2014 (dále jen „veřejná zakázka“). Zadavatel má v případě zadávání veřejné zakázky postavení veřejného zadavatele podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona, neboť je územním samosprávným celkem.

2. V zadávacím řízení se zadavatel při výkonu práv a povinností podle zákona souvisejících se zadávacím řízením nechal zastoupit společností OLIVIUS s.r.o., IČO 28040872, se sídlem Hornická 2252, 356 01 Sokolov (dále jen „zástupce“).

3. Ve věci výše uvedené veřejné zakázky obdržel Úřad podání, jehož obsahem byl podnět k přezkoumání postupu zadavatele při jejím zadávání, a proto si Úřad od zadavatele vyžádal vyjádření a dokumentaci o předmětné veřejné zakázce. 

4. Zadavatel v části II.1.5 oznámení o zakázce vymezil předmět plnění takto: „Předmětem plnění veřejné zakázky je revitalizace části historického jádra města Jáchymov – etapa I.C, která vychází z projektu ,Revitalizace historického jádra včetně návazných příslušenství na nám. Republiky v Jáchymově' a je jeho druhou realizací. První část tohoto projektu byla realizována v roce 2012 a jednalo se o revitalizaci horní části nám. Republiky před městskou radnicí“. Předpokládaná hodnota byla zadavatelem v části II.2.1 oznámení o zakázce a v části 4. 5 zadávací dokumentace stanovena ve výši 11 825 400,- Kč bez DPH.

5. Po přezkoumání obsahu dokumentace o veřejné zakázce získal Úřad pochybnosti, zda zadavatel postupoval v souladu s ust. § 39 odst. 3 písm. b) bod 1. zákona,  ust. § 40 odst. 3 zákona a se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, pokud by změna zadávacích podmínek provedená dodatečnou informací č. 2 ze dne 3. 4. 2014 mohla rozšířit okruh možných dodavatelů a zadavatel stanovil novou lhůtu pro doručení nabídek do 24. 4. 2014 v 10:00 hod., a zda se proto zadavatel nedopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, když dne 21. 5. 2014 uzavřel se společností EUROVIA CS, a.s., IČO 45274924, se sídlem Národní 138/10, 110 00 Praha 1 (dále jen „vybraný uchazeč“), smlouvu na veřejnou zakázku. Z toho důvodu Úřad ve věci zahájil správní řízení z moci úřední.

II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

6. Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.

7. Zahájení správního řízení oznámil Úřad dopisem č. j. ÚOHS-S0316/2015/VZ-13093/2015/523/LSt ze dne 3. 6. 2015, který byl zadavateli doručen dne 4. 6. 2015; tímto dnem bylo dle § 113 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), správní řízení zahájeno.

8. Úřad zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-S0316/2015/VZ-13101/2015/523/LSt ze dne 3. 6. 2015 stanovil lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

9. Usnesením č. j. ÚOHS-S0316/2015/VZ-15055/2015/523/LSt ze dne 22. 6. 2015 stanovil Úřad zadavateli lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

10. Zadavatel se ve správním řízení vyjádřil pouze jednou, a to dopisem ze dne 12. 6. 2015, doručeným Úřadu téhož dne.

Stanovisko zadavatele

11. Zadavatel ve svém vyjádření odkazuje na skutečnost, že se v zadávacím řízení nechal zastoupit, neboť nedisponuje plně profesionálním aparátem a spoléhal na řešení odborné společnosti. Zadavatel dále konstatuje, že třebaže činnost zástupce kontroloval, není v jeho moci činnost zástupce posoudit ve všech detailech, jako je např. prodlužování lhůt.

12. Zadavatel dále vysvětluje kontext zadávání, kdy výzva Regionální rady Severozápad byla vyhlášena 18. 11. 2013 a termín pro podání žádostí byl stanoven do 13. 12. 2013, z toho plyne, že doba pro přípravu dokumentů byla velmi krátká, a to mohlo vést k chybám.

13. Zadavatel dále zdůrazňuje, že nebylo jeho úmyslem někoho z dodavatelů poškodit či vyřadit ze soutěže, zmírněním podmínek pro realizaci veřejné zakázky naopak usiloval o rozšíření okruhu společností, které by se mohly o zakázku ucházet.

14. Zadavatel žádá o zvážení výše uvedených okolností při posouzení výše sankce i z toho důvodu, že horní hranice možné pokuty by zkomplikovala jeho rozpočet a tím další možné investice.

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

15. Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření zadavatele, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

16. Podle ust. § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

17. Podle ust. § 17 písm. l) zákona se zadávacími podmínkami rozumí veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky,

18. Podle ust. § 26 odst. 1 písm. a) zákona zadávací řízení zahajuje zadavatel odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění.

19. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona veškeré lhůty určené veřejným zadavatelem musí být stanoveny s ohledem na předmět veřejné zakázky.

20. Podle ust. § 39 odst. 3 písm. b) bod 1. zákona lhůta pro podání nabídek nesmí být u podlimitních veřejných zakázek v otevřeném řízení kratší než 22 dny.

21. Podle ust. § 39 odst. 6 zákona lhůty pro podání nabídek podle § 39 odst. 3 zákona začínají běžet v případě otevřeného řízení a zjednodušeného podlimitního řízení dnem následujícím po dni zahájení zadávacího řízení, v případě užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním, soutěžního dialogu a řízení na základě rámcové smlouvy dnem následujícím po dni odeslání výzvy k podání nabídky a v případě jednacího řízení bez uveřejnění dnem odeslání výzvy k jednání.

22. Podle ust. § 40 odst. 3 zákona provede-li veřejný zadavatel úpravy zadávacích podmínek, je povinen současně přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání žádostí o účast v zadávacím řízení nebo lhůtu pro podání nabídek, a to podle povahy provedené úpravy. V případě takové změny zadávacích podmínek, která může rozšířit okruh možných dodavatelů, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání žádosti o účast nebo pro podání nabídek.

23. Podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce může veřejný zadavatel požadovat seznam stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací; tato osvědčení musí zahrnovat cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a musí obsahovat údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a odborně.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

24. Podle ust. § 26 odst. 1 zákona zadávací řízení zahajuje zadavatel odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění. Zadavatel jej v šetřeném případě odeslal dne 25. 3. 2014, přičemž podle ust. § 39 odst. 6 zákona lhůta pro podání nabídek začíná plynout dnem následujícím po dni zahájení zadávacího řízení.

25. V části IV.3.4) oznámení o zakázce a v části 9.2 zadávací dokumentace stanovil zadavatel lhůtu pro doručení nabídek do 17. 4. 2014 do 10:00 hod. Na základě výše uvedených dat je zřejmé, že původní délka lhůty pro podání nabídek v rámci šetřené veřejné zakázky činila 22 dní a 10 hodin.

26. Zadavatel dne 3. 4. 2014 odeslal uchazečům dodatečné informace k zadávacím podmínkám dle § 49 odst. 4 zákona, označené jako „Dodatečné informace k zadávací dokumentaci č. 2“, jejichž obsahem byla úprava znění zadávací dokumentace. Zadavatel téhož dne současně odeslal k uveřejnění opravné oznámení o veřejné zakázce a výše citovanou dodatečnou informaci uveřejnil na svém profilu.

27. Zadavatel v dodatečné informaci mj. uvedl: „2) Bod číslo 7.1.3 Technické kvalifikační předpoklady:

Prokázání technických kvalifikačních předpokladů

Dodavatel prokazuje splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona předložením: Seznamu významných zakázek obdobného charakteru (tzn. výstavba a rekonstrukce veřejných prostranství v památkové zóně nebo rezervaci) realizovaných dodavatelem v posledních 5 letech (…)

se mění takto:

Prokázání technických kvalifikačních předpokladů.

Dodavatel prokazuje splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona předložením: Seznamu významných zakázek obdobného charakteru (tzn. výstavba a rekonstrukce veřejných prostranství) realizovaných dodavatelem v posledních 5 letech (…)“.

Ke změně lhůt pro podání nabídek

28. Úřad předně uvádí, že zákonem vymezené lhůty pro podání nabídek jsou stanoveny jako minimální, přičemž je třeba brát v úvahu ust. § 39 odst. 1 zákona, podle něhož je zadavatel povinen stanovit veškeré lhůty s ohledem na předmět veřejné zakázky. Z uvedeného plyne, že lhůta pro podání nabídek může dle charakteru předmětu veřejné zakázky a z toho plynoucí náročnosti zpracování nabídky, vyžadovat i lhůty delší než zákonem stanovené jako minimální. Je pravděpodobné, že u složitých zakázek by stanovení minimální zákonem jinak obecně dovolené lhůty mohlo být pokládáno za porušení zákona, protože taková minimální lhůta by neumožnila zpracování odpovídající nabídky. Úřad dále uvádí, že stanovení délky lhůty pro podání nabídky významnou měrou ovlivňuje další průběh zadávacího řízení, neboť od její dostatečné délky se může odvíjet i počet nabídek obdržených v daném zadávacím řízení a také kvalita zpracování nabídek, v závislosti na požadavcích zadavatele. Uchazeči se totiž potřebují nejprve o zahájeném zadávacím řízení včas dovědět, získat doklady ke splnění kvalifikačních předpokladů a připravit nabídky, jež budou splňovat zákonem a zadavatelem stanovené podmínky, přičemž nelze pominout nezbytný čas na rozhodovací procesy v rámci organizačních struktur dodavatelů. Z uvedeného důvodu jsou délky lhůt pro podání nabídek (a to délky minimální) stanoveny kogentním ustanovením § 39 odst. 2 a 3 zákona, přičemž význam dodržení těchto ustanovení zdůraznil zákonodárce výrazem „nesmí být kratší“. Zadavatel tedy musí při stanovení lhůty pro podání nabídek u podlimitní veřejné zakázky v otevřeném řízení dle § 39 odst. 3 písm. b) zákona dodržet alespoň její zákonem stanovenou délku 22 dnů, pokud z povahy předmětu veřejné zakázky neplyne potřeba stanovit lhůtu delší, nebo nedojde ke změnám lhůt na základě ust. § 40 zákona.

29. Úřad dále konstatuje, že zákon v § 40 odst. 3 možnost změny zadávacích podmínek předpokládá a upravuje, jak mají zadavatelé v takových případech postupovat, přičemž zákon rozlišuje postup podle povahy provedené změny. Výše citovaná právní úprava je účinná od 1. 4. 2012, tj. plně aplikovatelná na předmětné zadávací řízení, přičemž z ní mj. plyne, že v případě provedení takových změn zadávacích podmínek, které mohou rozšířit okruh možných dodavatelů, je zadavatel povinen prodloužit lhůtu tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání nabídek. Zadavatel je při tomto postupu v souladu s ust. § 6 odst. 1 zákona povinen mj. dodržovat zásadu zákazu diskriminace.

30. Úřad k povaze provedené změny v šetřeném případě uvádí, že zadávacími podmínkami se podle § 17 písm. l) zákona rozumí veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky. Z uvedeného lze dovodit, že zadávací podmínky zahrnují rovněž stanovení požadavků na prokázání technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky. Úřad dále uvádí, že výše popsaná úprava zadávacích podmínek týkající se charakteru požadovaných referenčních zakázek mohla okruh možných dodavatelů rozšířit, neboť požadavek na reference po změně zadávací dokumentace byl mírnější, když zadavatel požadoval předložení seznamu významných zakázek obdobného charakteru spočívajících ve výstavbě a rekonstrukci veřejných prostranství namísto veřejných prostranství v památkové zóně nebo rezervaci. Na první pohled je totiž zřejmé, že realizace veřejných zakázek mimo památkovou zónu nebo rezervaci může být např. z technických důvodů pro dodavatele jednodušší, přičemž i množství příležitostí takovou zakázku realizovat a následně mít možnost tuto realizaci prokázat, je jistě nepoměrně větší než v památkové zóně či rezervaci. Stanovený technický kvalifikační předpoklad tedy v rozsahu po provedené změně mohlo jistě prokázat více dodavatelů. Provedená změna tak měla dle Úřadu zásadní vliv na charakter prokazování kvalifikace dodavatelů a mohla zapříčinit změnu v postoji dalších potenciálních dodavatelů ve vztahu k jejich účasti v předmětném zadávacím řízení.

31. Úřad výše prokázal, že změna zadávacích podmínek byla takové povahy, že mohla rozšířit okruh možných dodavatelů a z toho plynula povinnost zadavatele postupovat v souladu s § 40 odst. 3 zákona, tj. prodloužit lhůtu pro podání nabídek tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání nabídek. Zadavatel prodloužil lhůtu pro podání nabídek dne 3. 3. 2014, kdy uchazečům odeslal dodatečné informace k zadávacím podmínkám a odeslal opravné oznámení o zakázce, přičemž tuto lhůtu stanovil do 24. 4. 2014 v 10:00 hod. Úřad, skutečnost odeslání informací o změně zadávacích podmínek vykládá jako „okamžik změny“ zadávacích podmínek upravený zákonodárcem ve výše citovaném ustanovení zákona, přičemž není důvod vykládat počátek běhu lhůty pro podání nabídek odlišně od úpravy počítání lhůt v § 39 odst. 6 zákona. Jedná se totiž o situaci obdobnou zahájení zadávacího řízení. Lhůta pro podání nabídek po změně zadávacích podmínek tedy začala plynout den následující po této změně, tj. dne 4. 4. 2014.

32. Na základě výše uvedených dat je zřejmé, že lhůta pro podání nabídek po úpravě zadávacích podmínek činila 20 dní a 10 hodin, přestože dle § 40 odst. 3 zákona měla činit celou původní délku lhůty pro podání nabídek, tj. v šetřeném případě 22 dní a 10 hodin. Minimální zákonem stanovená lhůta pro podání nabídek pro daný typ zadávacího řízení přitom dle § 39 odst. 3 písm. b) bod 1. zákona činí 22 dnů. V posuzovaném případě tedy nebyla lhůta pro podání nabídek, jež měla být prodloužena dle pravidel zakotvených v ust. § 40 odst. 3 zákona, dodržena o 2 dny.

33. Vzhledem k úpravě zadávacích podmínek zadavatelem, která mohla rozšířit okruh možných dodavatelů, byl zadavatel povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek tak, aby od okamžiku změny činila celou původní lhůtu, tj. 22 dní a 10 hod., čemuž by odpovídalo, stanovení lhůty pro podání nabídek alespoň do 26. 4. 2014 v 10:00 hod. Zadavatel však tuto lhůtu stanovil pouze do 24. 4. 2014 v 10:00 hod. Z výše uvedeného plyne, že zadavatel v tomto případě stanovil u předmětné veřejné zakázky lhůtu pro podání nabídek kratší o 2 dny, přičemž současně nebyla splněna ani minimální zákonem stanovená lhůta pro podání nabídek, která činí 22 dnů.

34. S ohledem na výše uvedené získal Úřad pochybnost, zda je postup zadavatele v zadávacím řízení v souladu se zásadou zákazu diskriminace, kterou Nejvyšší správní soud např. v rozsudku sp. zn. 5 Afs 131/2007 ze dne 12. 5. 2008 vymezil takto: „Porušení zásady nediskriminace zadávacího řízení by nesporně nastalo, pokud by zadavatel v téže situaci a v týchž otázkách přistupoval k některým uchazečům o veřejnou zakázku procedurálně nebo obsahově jinak než ke zbylým, popř. pokud by v důsledku zadavatelova postupu bylo některým uchazečům objektivně znemožněno nebo ztíženo ucházet se o veřejnou zakázku za podmínek, za nichž se o ni mohou ucházet jiní uchazeči“. Nejvyšší správní soud dále v rozsudku sp. zn. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008 mj. uvedl, že: „Pojem ,diskriminace' podle § 6 ZVZ (obdobně jako podle dříve platného § 25 odst. 1 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách) v prvé řadě implikuje ,rozdílný, jiný přístup k jednotlivci než k celku', tedy odlišné zacházení s jednotlivcem ve srovnání s ostatními členy srovnávané skupiny (…)“.

35. K požadavku na nediskriminační postup v souvislosti se změnou zadávacích podmínek a navazující povinnosti prodloužit lhůtu pro podání nabídek se ještě před účinností novely zákona č. 55/2012 Sb., která v § 40 odst. 3 věta druhá zákona výslovně upravila povinnost zadavatele lhůtu pro podání nabídek odpovídajícím způsobem prodloužit v případě takové změny zadávacích podmínek, která může rozšířit okruh možných dodavatelů, vyjádřil Nejvyšší správní soud v prvně citovaném rozsudku, který se sice vztahoval k průběhu zadávacího řízení podle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, avšak lze jej s ohledem na podávaný obecný výklad, obdobné znění ustanovení zákona spolu s využitím odkazů na judikaturu Soudního dvora Evropské unie, aplikovat i na šetřený případ. Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 5 Afs 131/2007 ze dne 12. 5. 2008 konstatoval: „Nejvyšší správní soud, vycházeje z judikatury ESD, dospěl k závěru o přípustnosti možné změny v zadávací dokumentaci, tedy takové změny, která by nebyla pouhým upřesněním, tak jak má na mysli ustanovení § 52 zákona. Tuto změnu je však nutné uskutečnit takovým způsobem, který by byl v souladu se zásadami, na kterých zadávací řízení stojí. Má-li zadavatel dostát zásadě nediskriminace účastníků, je povinen při změně zadávací dokumentace buď vyhlásit řízení nové, nebo oznámit změnu zadávací dokumentace takovým způsobem, aby nebyli diskriminováni žádní potenciální dodavatelé, tedy oznámit změnu zadávací dokumentace (tedy celé veřejné zakázky) stejnou formou, jakou ji sám vyhlásil, a to za dodržení stejných podmínek, zejména zákonem stanovených lhůt“.

36. Úřad již výše uvedl, že změna zadávacích podmínek byla takové povahy, že mohla rozšířit okruh možných dodavatelů, neboť požadavek na reference po změně zadávacích podmínek byl mírnější a nabídku tedy mohlo podat více dodavatelů. Pokud jde o obsah a význam neurčitého právního pojmu „zákaz diskriminace“ Úřad uvádí, že v šetřeném případě spočívá diskriminace v tom, že dodavatelé, kteří technické kvalifikační předpoklady splňovali až po změně zadávacích podmínek, neměli (v rozporu s § 40 odst. 3 zákona) od okamžiku změny celou původní délku lhůty pro podání nabídek, jako měli dodavatelé, kteří kvalifikaci splňovali od počátku.

37. V souladu se zákonem a s výše citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 Afs 131/2007 ze dne 12. 5. 2008 měl zadavatel povinnost oznámit změnu zadávací dokumentace stejnou formou, jakou ji sám vyhlásil, včetně dodržení celé původní délky lhůty pro podání nabídek, jak později zákonodárce výslovně zakotvil v § 40 odst. 3 zákona. Zadavatel je přitom v souladu s § 6 odst. 1 zákona při postupu podle tohoto zákona povinen dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. V šetřeném případě však byli diskriminováni potenciální dodavatelé, kteří původně stanovenou kvalifikaci nesplňovali, neboť po provedené úpravě zadávacích podmínek neměli možnost zpracovat nabídky ve stejné lhůtě, jako ti dodavatelé, kteří kvalifikaci splňovali již od počátku. Zadavatel tím, že stanovil lhůtu pro podání nabídek po změně zadávacích podmínek, která mohla rozšířit okruh množných dodavatelů, kratší než před změnou, výše uvedený okruh dodavatelů diskriminoval.

38. V kontextu šetřeného případu a s ohledem na výše citované rozsudky Nejvyššího správního soudu Úřad konstatuje, že zadavatel svým postupem mohl dalším uchazečům zabránit v podání nabídky, nebo minimálně ztížit podání konkurenceschopné nabídky, která by splňovala zákonem a zadavatelem stanovené podmínky, a tím ve výsledku mohlo dojít k omezení hospodářské soutěže.

39. Ačkoliv by se mohlo zkrácení lhůty pro podání nabídek o 2 dny jevit jako zanedbatelné, nelze ve stanovení předmětné lhůty, spočívající v jejím zkrácení, tolerovat jakoukoliv odchylku, neboť zákon v ustanovení § 40 odst. 3 zákona obligatorně ukládá zadavatelům stanovit v případě změny zadávacích podmínek, která mohla rozšířit okruh možných dodavatelů, prodloužit lhůtu na celou původní délku lhůty pro podání nabídek. Nesplnění této lhůty, byť by šlo o jednotky dnů, může mít na průběh zadávacího řízení výrazně negativní dopad. Úřad dále zároveň podotýká, že pokud by zkrácení zákonem stanovených lhůt připustil, mohlo by tím současně dojít k vytvoření prostředí právní nejistoty při zadávání veřejných zakázek. Úřad doplňuje, že pokud v šetřeném případě nebyla lhůta dodržena o 2 dny, pak v případě jiném by mohli zadavatelé obdobně argumentovat zkrácením lhůty o tři dny, příp. čtyři dny atd. Rozsah zkrácení lhůty však byl (jak bude dále uvedeno) předmětem úvah Úřadu při stanovení výše pokuty.

40. V tomto kontextu je nutné zdůraznit, že zákon označuje za správní delikt nejen jednání, které podstatně ovlivnilo výběr nejvhodnější nabídky, ale i takové jednání, které pouze mělo potenciál takového ovlivnění. Stanovením alespoň takové lhůty, která by od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání nabídek, mohl zadavatel docílit obdržení nabídek od širšího okruhu dodavatelů nebo příp. „kvalitnějších“ nabídek od uchazečů, jež nabídku podali, přičemž nelze vyloučit, že by některá z těchto nabídek byla ekonomicky výhodnější.

41. Výše popsaný postup zadavatele tak mohl mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, neboť k vlivu na výběr nejvhodnější nabídky postačí i pouhá potenciální možnost ovlivnění takového výběru. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu sp. zn.  62 Af 14/2011 ze dne 19. 7. 2012, v němž soud uvedl „z uvedeného ustanovení [120 odst. 1 písm. a) zákona] je zřejmé, že se deliktu dopustí již ten zadavatel, který nedodrží ZVZ [zákon], přičemž tím pouze hypoteticky ovlivní výběr nejvhodnější nabídky“. Úřad proto konstatuje, že zadavatel naplnil tento znak skutkové podstaty správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, a nemůže tak přisvědčit námitce zadavatele, že jeho pochybení neovlivnilo, ani nebylo způsobilé ovlivnit podstatným způsobem, okruh potenciálních dodavatelů a následně výběr nejvhodnější nabídky.

K argumentům zadavatele

42. Zadavatel ve svém vyjádření odkazuje na skutečnost, že se v zadávacím řízení nechal zastoupit a třebaže činnost zástupce kontroloval, není v jeho moci činnost zástupce posoudit ve všech detailech. Úřad k námitce předně uvádí, že za postup v zadávacím řízení odpovídá plně zadavatel, byť by se nechal zastoupit (srov. § 151  odst. 3 zákona, dle něhož v případě zastoupení zadavatele při výkonu práv a povinností v zadávacím řízení není dotčena jeho odpovědnost za dodržování zákona). Úřad dále připomíná, že odpovědnost za spáchání správního deliktu dle zákona je objektivní (tj. odpovědnost za protiprávní stav bez ohledu na zavinění), přičemž zákon připouští liberační důvody v ust. § 121 odst. 1. Zadavatel však neprokázal, že by vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti v souladu s naposledy citovaným ustanovením zákona zabránil. Úřad proto konstatuje, že dobrá víra zadavatele v odbornost zastupující společnosti není důvodem pro vyloučení odpovědnosti a je na zadavateli, zda v návaznosti na uloženou sankci případně využije vůči zástupci jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z odpovědnosti za škodu. Úřad s ohledem na objektivní odpovědnost zadavatele také nemůže zohlednit námitku zadavatele, že nebylo jeho úmyslem někoho z dodavatelů poškodit.

43. K námitce zadavatele, že termín na přípravu dokumentů pro podání žádostí Regionální radě Severozápad byl od vyhlášení výzvy dne 18. 11. 2013 pouze 17 dnů, což mohlo vést k chybám, Úřad uvádí, že zde není zjevná souvislost s pochybením zadavatele. Zadavatel zahájil předmětné zadávací řízení odesláním oznámení o veřejné zakázce k uveřejnění dne 25. 3. 2014, přičemž následně provedl dne 3. 4. 2014 změnu zadávacích podmínek zmírněním požadavků na prokázání kvalifikace. Úřad v této souvislosti uvádí, že od podání žádostí poskytovateli dotace do zahájení zadávacího řízení uplynula dostatečně dlouhá doba (více než 3 měsíce) na reflexi případných nedostatků, přičemž změna zadávacích podmínek, byla provedena několik dní po zahájení zadávacího řízení. Dle Úřadu tak nesprávně stanovená nová lhůta pro podání nabídek se zadavatelem uvedenou skutečností nemá žádnou souvislost. Bez ohledu na to by taková námitka ve vztahu k povinnostem dle zákona nebyla právně relevantní. Pokud zadavatel svým postupem usiloval o rozšíření okruhu dodavatelů, pak to měl provést postupem v souladu se zákonem a jeho zásadami. Stanovením kratší lhůty pro podání nabídek dodavatele naopak mohl diskriminovat.

44. Úřad posuzoval postup zadavatele ve světle výše uvedených požadavků zákona a dospěl k závěru, že zadavatel minimální zákonné požadavky nenaplnil. V šetřeném případě zadavatel po změně zadávacích podmínek nevymezil dostatečně dlouhou lhůtu pro podání nabídek a dopustil se správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že postupoval v rozporu s ust § 40 odst. 3 zákona a se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, neboť prostřednictvím dodatečných informací č. 2 ze dne 3. 4. 2014 provedl úpravu zadávacích podmínek, když změnil požadavek stanovený v bodu 7.1.3 zadávací dokumentace předmětné veřejné zakázky, podle něhož dodavatel prokazuje splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona předložením seznamu nejméně 3 významných zakázek obdobného charakteru s hodnotou minimálně 3 mil. Kč bez DPH za každou zakázku realizovanou dodavatelem v posledních 5 letech spočívající ve výstavbě a rekonstrukci veřejných prostranství v památkové zóně nebo rezervaci tak, že jej nahradil požadavkem na předložení seznamu významných zakázek obdobného charakteru spočívajících ve výstavbě a rekonstrukci veřejných prostranství, a současně neprodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání nabídek, přestože tato úprava mohla rozšířit okruh možných dodavatelů, přičemž uvedený postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel dne 21. 5. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K uložení sankce

45. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

46. V případě předmětné veřejné zakázky Úřad konstatoval ve výroku I. tohoto rozhodnutí, že zadavatel se správního deliktu dopustil tím, že při zadávání veřejné zakázky postupoval v rozporu s ust § 40 odst. 3 zákona a se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, neboť provedl prostřednictvím dodatečných informací č. 2 ze dne 3. 4. 2014 úpravu zadávacích podmínek, když změnil požadavek stanovený v bodu 7.1.3 zadávací dokumentace předmětné veřejné zakázky, podle něhož dodavatel prokazuje splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona předložením seznamu nejméně 3 významných zakázek obdobného charakteru s hodnotou minimálně 3 mil. Kč bez DPH za každou zakázku realizovanou dodavatelem v posledních 5 letech spočívající ve výstavbě a rekonstrukci veřejných prostranství v památkové zóně nebo rezervaci tak, že jej nahradil požadavkem na předložení seznamu významných zakázek obdobného charakteru spočívajících ve výstavbě a rekonstrukci veřejných prostranství, a současně neprodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání nabídek, přestože tato úprava mohla rozšířit okruh možných dodavatelů, přičemž uvedený postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel dne 21. 5. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku.

47. Podle § 121 odst. 3 zákona – ve znění účinném ke dni zahájení zadávacího řízení –odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

48. Podle ust. čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Ústavní pravidlo zakotvené v ust. čl. 40 odst. 6 Listiny, které stanoví, že trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán a pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější, zakládá výjimku z jinak obecného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Tato výjimka se dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu aplikuje rovněž v řízeních o sankci za správní delikty.

49. V tomto případě došlo před zahájením správního řízení s účinností ke dni 6. 3. 2015 ke změně ustanovení § 121 odst. 3 zákona, který nově uvádí, že „odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán“. Úřad proto v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v ust. čl. 40 odst. 6 Listiny a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době zahájení správního řízení), neboť došel k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení umožnoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s delším odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl.

50. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona (ve znění účinném ke dni zahájení správního řízení). V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 26. 3. 2015. K uzavření smlouvy s vybraným uchazečem došlo dne 21. 5. 2014, přičemž správní řízení bylo zahájeno dne 4. 6. 2015. Z uvedených údajů vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

51. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

52. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu a za kterou mu může být uložena pokuta, činí dle smlouvy o dílo ze dne 21. 5. 2014 částku ve výši 9 291 819,- Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí po zaokrouhlení částku ve výši 929 182,- Kč.

53. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

54. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

55. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost správního deliktu,“ Úřad dále uvádí, že stupeň společenské škodlivosti správního deliktu (tedy závažnosti) je dán především konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty deliktu. Při posuzování závažnosti správního deliktu není hlavním kritériem skutková podstata správního deliktu, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je dále nutno hodnotit nejen jaké následky byly správním deliktem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

56. V posuzovaném případě je objektem správního deliktu zájem, aby zadavatel v souvislosti se změnou zadávacích podmínek (zde konkrétně zmírněním kvalifikačních předpokladů), která mohla rozšířit okruh možných dodavatelů, stanovenou lhůtou pro podání nabídek nediskriminoval žádného z potenciálních dodavatelů, a aby tuto lhůtu stanovil alespoň v rozsahu jako před změnou. Uchazeči by se tak mohli za stejných podmínek o zadávacím řízení dovědět, měli by dostatek času na získání dokladů ke splnění kvalifikačních předpokladů a přípravu nabídek, přičemž nelze pominout potřebný čas na rozhodovací procesy v rámci organizačních struktur dodavatelů. Tímto zájmem je v širším smyslu poskytnutí takových lhůt pro podání nabídek, které umožní zajištění dostatečně širokého a kvalifikovaného okruhu subjektů soutěžících o veřejnou zakázku a předložení nabídek, jež budou splňovat zákonem a zadavatelem stanovené podmínky.  Součástí tohoto zájmu je rovněž požadavek, aby postupem zadavatele nedocházelo k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, a to ani v potenciální rovině.

57. Podle výkladové praxe Úřadu obecně dosahuje nejzávažnějšího stupně intenzity porušení zákona postup zadavatele spočívající v úplné ignoraci ustanovení zákona, neboť takový postup by zcela vylučoval soutěžní prostředí. Ke konkrétní závažnosti Úřad uvádí, že zadavatel v šetřeném případě nepostupoval zcela mimo režim zákona, nelze však odhlédnout od skutečnosti, že výše popsaný zájem chráněný normami zákona byl narušen protiprávním stavem, když zadavatel po úpravě zadávacích podmínek předpoklad stanovení celé původní délky lhůty pro podání nabídek nezajistil. Zadavatel tak diskriminoval potenciální dodavatele, kteří původně stanovenou kvalifikaci nesplňovali.

58. Pokud jde o následky správního deliktu, přihlédl Úřad ke skutečnosti, že lhůta pro podání nabídek nebyla dodržena „pouze“ o 2 dny. Tuto skutečnost sice nelze považovat za okolnost, která by uvedené porušení zákona mohla zhojit, ale Úřad k ní přihlédl při zvažování výše sankce jako k významné polehčující okolnosti. Úřad z hlediska intenzity ohrožení právem chráněného zájmu a intenzity následků správního deliktu konstatuje, že vzhledem k relativně malému rozsahu nedodržení celé původní lhůty pro podání nabídek došlo ke spáchání méně závažného správního deliktu s nízkou intenzitou jeho následků.

59. Úřad z hlediska způsobu spáchání správního deliktu uvádí, že k postupu zadavatele v rozporu se zákonem došlo po úpravě zadávacích podmínek, a to při prodlužování lhůty pro podání nabídek, tedy téměř na počátku zadávacího řízení, jehož následkem pak mohlo dojít k omezení okruhu subjektů soutěžících o veřejnou zakázku a hospodárnosti při zadávání. Úřad rovněž přihlédl ke skutečnosti, že po provedené změně zadávacích podmínek zadavatelem byla lhůta pro podání nabídek kratší než „základní“ minimální zákonem požadovaná lhůta [viz ust. § 39 odst. 3 písm. b) bod 1. zákona], a vzal ji v úvahu jako přitěžující okolnost. Úřad však z hlediska způsobu spáchání správního deliktu vzal v potaz také tvrzený motiv zadavatele k provedení změny, a to možnost rozšíření počtu dodavatelů ucházejících se o získání veřejné zakázky v návaznosti na zmírnění kvalifikačních předpokladů. Přestože však mohl být zadavatel veden „dobrým úmyslem“, je vždy nutné zajistit dodržení zákonem předpokládaných postupů (v posuzovaném případě se jedná o zajištění požadované délky trvání lhůty pro podání nabídek po provedené změně zadávacích podmínek).

60. Úřad ke konkrétnímu významu „závažnosti správního deliktu“ v šetřeném případě shrnuje, že posoudil způsob spáchání správního deliktu, intenzitu ohrožení právem chráněného zájmu (naplnění znaků skutkové podstaty) a intenzitu následků, které byly správním deliktem způsobeny, přičemž stupeň společenské škodlivosti správního deliktu (tedy závažnosti) označuje v souhrnu jako nízký. 

61. Při stanovení výše pokuty Úřad rovněž přihlédl k ekonomické situaci zadavatele, neboť Úřad je v rámci určení výše pokuty povinen vždy přihlédnout k individuálním okolnostem daného případu tak, aby dostál své povinnosti řádné a odůvodněné aplikace správního uvážení. V určitém případě se totiž pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Při stanovení výše pokuty vzal tedy Úřad v úvahu i finanční možnosti zadavatele a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje.

62. Z  rozpočtu pro rok 2014 dostupného na webových stránkách (http://www.mestojachymov.cz/rozpocet-mesta/ds-1030/p1=2072) zadavatele vyplývá, že zadavatel ve sledovaném období plánoval hospodařit s příjmy ve výši 50 558 000,- Kč. Úřad k této skutečnosti konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.

63. Úřad k pokutě uložené zadavateli za zjištěné porušení zákona dále uvádí, že má splnit především dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je v souladu se zákonem. Úřad dále konstatuje, že nemůže zcela minimalizovat výši pokuty, a proto při jejím stanovení dále zohlednil skutečnost, že uložená pokuta musí být natolik intenzívní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Po zvážení všech okolností případu a závažnosti správního deliktu, zejména způsobu jeho spáchání, intenzitě ohrožení právem chráněného zájmu, intenzitě následků, které byly správním deliktem způsobeny, a s přihlédnutím k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem, Úřad uložil pokutu, která je vzhledem k závažnosti spáchaného správního deliktu přiměřená a naplňuje dostatečně obě funkce právní odpovědnosti.

64. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele rozhodl o uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

65. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží

město Jáchymov, náměstí Republiky 1, 362 51 Jáchymov

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy