číslo jednací: S0369/2015/VZ-25455/2015/541/PDz

• Instance: I.
• Věc: Vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb v Jihočeském a Plzeňském kraji
• Účastníci:
  1. Centrum pro komunitní Práci Jižní Čechy
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 2 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. - pokuta
• Rok: 2015
• Datum nabytí právní moci: 17. 9. 2015

Č. j.: ÚOHS-S0369/2015/VZ-25455/2015/541/PDz

28. srpna 2015

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 20. 7. 2015, jehož účastníkem je

• zadavatel – Centrum pro komunitní Práci Jižní Čechy, IČO 68520913, se sídlem Dvořákova 381/21, 370 01 České Budějovice,

ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) citovaného zákona v souvislosti s možným nedodržením závazného postupu zadavatele ve veřejné zakázce „Vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb v Jihočeském a Plzeňském kraji“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné dne 14. 1. 2014 na profilu zadavatele,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Centrum pro komunitní Práci Jižní Čechy, IČO 68520913, se sídlem Dvořákova 381/21, 370 01 České Budějovice – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 citovaného zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, když neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb v Jihočeském a Plzeňském kraji“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné dne 14. 1. 2014 na profilu zadavatele, a to ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy, přičemž smlouva na předmětnou veřejnou zakázku byla s vybraným uchazečem – Educa Partner, o.p.s., IČO 27033384, se sídlem Lesní 260, 390 01 Tábor – uzavřena dne 4. 3. 2014, a zákonná lhůta tak marně uplynula dne 19. 3. 2014, a oznámení o zadání předmětné veřejné zakázky nebylo do dne vydání tohoto rozhodnutí zveřejněno.

II.

Zadavatel – Centrum pro komunitní Práci Jižní Čechy, IČO 68520913, se sídlem Dvořákova 381/21, 370 01 České Budějovice – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel způsob uveřejnění stanovený v § 85 odst. 4 citovaného zákona, když písemnou zprávu zadavatele ve veřejné zakázce „Vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb v Jihočeském a Plzeňském kraji“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné dne 14. 1. 2014 na profilu zadavatele neuveřejnil na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. od uzavření smlouvy dne 4. 3. 2014 na předmětnou veřejnou zakázku s vybraným uchazečem – Educa Partner, o.p.s., IČO 27033384, se sídlem Lesní 260, 390 01 Tábor – tedy do dne 19. 3. 2014, ale až dne 24. 3. 2014.

III.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Centrum pro komunitní Práci Jižní Čechy, IČO 68520913, se sídlem Dvořákova 381/21, 370 01 České Budějovice – podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá:

pokuta ve výši 10 000,- Kč (deset tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 18. 3. 2015 podnět k přezkoumání postupu zadavatele – Centrum pro komunitní Práci Jižní Čechy, IČO 68520913, se sídlem Dvořákova 381/21, 370 01 České Budějovice (dále jen „zadavatel“) – ve veřejné zakázce „Vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb v Jihočeském a Plzeňském kraji“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné dne 14. 1. 2014 na profilu zadavatele (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Na základě podnětu k přezkoumání postupu zadavatele si Úřad vyžádal veškerou dokumentaci související se zadáním veřejné zakázky. Z obdržené dokumentace Úřad zjistil tyto skutečnosti.

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

3. Zadavatel dne 14. 1. 2014 odeslal šesti zájemcům výzvu ze dne 13. 1. 2014 k podání nabídek a k prokázání splnění kvalifikace (dále jen „výzva k podání nabídek“) ve zjednodušeném podlimitním řízení, čímž zahájil zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

4. Předmětem veřejné zakázky byla podle části nazvané „Specifikace předmětu plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace realizace vzdělávacích kurzů pro zaměstnance poskytovatelů sociálních služeb blíže specifikovaných v příloze č. 1 „Podrobná specifikace předmětu plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace.

5. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla dle části nazvané „Požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny“ písm. a) zadávací dokumentace 1 668 400,- Kč včetně DPH.

6. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 29. 1. 2014 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek nabídky 2 uchazečů.

7. Z oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 3. 2. 2014 vyplývá, že zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky uchazeče Educa Partner, o.p.s., IČO 27033384, se sídlem Lesní 260, 390 01 Tábor (dále jen „vybraný uchazeč“).

8. Dne 4. 3. 2014 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku s celkovou cenou plnění ve výši 1 212 060,- Kč bez DPH.

9. Dne 24. 3. 2014 uveřejnil zadavatel na svém profilu smlouvu ze dne 4. 3. 2014 uzavřenou s vybraným uchazečem a písemnou zprávu zadavatele ze dne 18. 3. 2014.

II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

10. Vzhledem k tomu, že Úřad na základě posouzení dokumentace k šetřené veřejné zakázce získal pochybnosti, zda zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky postupoval v souladu s ustanoveními § 83 odst. 1 zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) zákona a § 85 odst. 4 zákona, resp. zda se nedopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, když neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek do 15 dnů od uzavření smlouvy, a když neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, zahájil Úřad správní řízení z moci úřední.

11. Účastníkem správního řízení je podle ustanovení § 116 zákona zadavatel.

12. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkovi řízení přípisem č. j. ÚOHS-S0369/2015/VZ-15709/2015/541/PDz ze dne 2. 7. 2015. S ohledem na skutečnost, že zadavateli se nepodařilo oznámení o zahájení správního řízení prostřednictvím držitele poštovní licence do sídla zadavatele doručit, bylo oznámení o zahájení správního řízení ode dne 10. 7. 2015 připraveno u držitele poštovní licence k vyzvednutí. Dne 22. 7. 2015 bylo Úřadem zadavateli opětovně odesláno oznámení o zahájení správního řízení ze dne 2. 7. 2015. Dne 27. 7. 2015 byla Úřadu od držitele poštovní licence vrácena zpět zásilka obsahující předmětné oznámení o zahájení správního řízení, které bylo zadavateli odesláno dne 3. 7. 2015. Dne 3. 8. 2015 si zadavatel u držitele poštovní licence převzal oznámení o zahájení správního řízení, které mu bylo opětovně odesláno dne 23. 7. 2015. S ohledem na znění ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) Úřad konstatuje, že zadavateli bylo výše citované oznámení o zahájení správního řízení doručeno fikcí již dne 20. 7. 2015, a tímto dnem bylo podle § 46 odst. 1 správního řádu, v návaznosti na § 113 zákona, zahájeno správní řízení z moci úřední ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona zadavatelem.

13. Usnesením č. j. ÚOHS-S0369/2015/VZ-16972/2015/541/PDz ze dne 8. 7. 2015 určil Úřad zadavateli lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko v řízení.

14. Vzhledem k tomu, že zadavatel výše citované usnesení obdržel až po uplynutí Úřadem stanovené lhůty k vyjádření v usnesení č. j. ÚOHS-S0369/2015/VZ-16972/2015/541/PDz ze dne 8. 7. 2015, určil Úřad zadavateli usnesením ÚOHS-S0369/2015/VZ-18738/2015/541/PDz ze dne 21. 7. 2015 novou lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko v řízení.

15. Usnesením č. j. ÚOHS-S0369/2015/VZ-21844/2015/541/PDz vydaném dne 6. 8. 2015 určil Úřad zadavateli lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele ze dne 5. 8. 2015

16. Dne 7. 8. 2015 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 5. 8. 2015, v němž zadavatel potvrzuje, že skutečně došlo k pozdnímu uveřejnění informace o výsledku předmětného zadávacího řízení včetně písemné zprávy zadavatele na jeho profilu. Uvedenou povinností byl dle vyjádření zadavatele smluvně vázán odborný konzultant, kterého si zadavatel vzhledem k velikosti a komplexnosti veřejné zakázky najal pro poradenství a služby s tím spojené. Zadavatel uvedl, že zjistil uvedený nedostatek až při zpětné kontrole některých náležitostí veřejné zakázky, přičemž svého konzultanta na uvedený nedostatek upozornil a ten zjednal nápravu, nicméně až po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Zadavatel si je tohoto nedostatku plně vědom, ačkoliv dle jeho názoru neměl uvedený nedostatek prakticky žádný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, čímž však zadavatel nechce tento nedostatek jakkoliv bagatelizovat.

17. Zadavatel dále uvádí, že předmětné zadávací řízení bylo rovněž předmětem kontroly Ministerstva práce a sociálních věcí, které na základě několika formálních nedostatků vyměřilo zadavateli sankci ve výši 350 000,- Kč, jejíž důsledky zadavatel pociťuje velmi silně i vzhledem k jeho neziskovému zaměření, kdy byl nucen v tomto roce utlumit některé své činnosti. V tomto kontextu zadavatel Úřad žádá, aby při svém rozhodování zohlednil celkovou výši sankcí uložených zadavateli v souvislosti s jeho chybami v předmětném zadávacím řízení.

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

18. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, profilu zadavatele, Věstníku veřejných zakázek a vyjádření zadavatele, dospěl k následujícím závěrům.

19. Úřad konstatuje, že se zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) zákona, když neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, a to ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy, přičemž smlouva na předmětnou veřejnou zakázku byla s vybraným uchazečem uzavřena dne 4. 3. 2014, a zákonná lhůta tak marně uplynula dne 19. 3. 2014, a oznámení o zadání předmětné veřejné zakázky nebylo do dne vydání tohoto rozhodnutí zveřejněno.

20. Zadavatel se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona rovněž tím, že nedodržel způsob uveřejnění stanovený v § 85 odst. 4 zákona, když písemnou zprávu zadavatele v předmětné veřejné zakázce neuveřejnil na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. od uzavření smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku s vybraným uchazečem dne 4. 3. 2014, tedy do dne 19. 3. 2014, ale až dne 24. 3. 2014.

21. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K právnímu postavení zadavatele

22. S ohledem na povahu zadavatele (pobočný spolek) se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel naplňuje definici zadavatele podle zákona, přičemž k zodpovězení této otázky bylo nutno v daném případě vycházet z § 2 odst. 3 zákona.

23. Podle § 2 odst. 3 zákona je dotovaným zadavatelem právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté na veřejnou zakázku z těchto zdrojů přesahují 200 000 000 Kč; peněžní prostředky jsou poskytovány z veřejných zdrojů i v případě, pokud jsou poskytovány prostřednictvím jiné osoby.

24. Podle § 2 odst. 5 zákona dotovaný zadavatel postupuje při zadávání veřejné zakázky podle ustanovení tohoto zákona platných pro veřejného zadavatele; tím není dotčeno ustanovení odstavce 7. Dotovaný zadavatel nepostupuje podle ustanovení tohoto zákona v případě zadávání veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

25. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že předmětná veřejná zakázka byla zadávána v rámci projektu „Vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb ve venkovských oblastech Jihočeského a Plzeňského kraje“, registrační číslo projektu CZ.1.04/3.1.03/A7.00014, a je financována z veřejných prostředků.

26. Úřad se v rámci šetření podnětu přípisem č. j. ÚOHS-P305/2015/VZ-12055/2015/541/PDz ze dne 20. 5. 2015 dotázal Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 (dále jen „zprostředkovatel dotace“), které je zprostředkujícím subjektem Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, ze kterého byly poskytnuty prostředky na realizaci předmětné veřejné zakázky, v jaké výši byly zadavateli na plnění předmětné veřejné zakázky poskytnuty peněžní prostředky z veřejných zdrojů.

27. Dne 11. 6. 2015 Úřad obdržel sdělení informací od zprostředkovatele dotace, v němž je mimo jiné uvedeno, že zprostředkovatel dotace poskytl zadavateli na realizaci uvedeného projektu (viz bod 25 odůvodnění tohoto rozhodnutí) peněžní prostředky v maximální výši 3 456 137,40,- Kč, přičemž 85 % dotace je tvořeno prostředky z Evropského sociálního fondu a 15 % ze státního rozpočtu. Zprostředkovatel dotace dále uvedl, že projekt není spolufinancován samotným příjemcem dotace, a že předmětná veřejná zakázka se vztahuje celým svým obsahem výhradně k tomuto projektu a je z něj hrazena v plné výši.

28. Úřad s ohledem na výše uvedené konstatuje, že zadavatel byl při zadávání předmětné veřejné zakázky dotovaným zadavatelem podle § 2 odst. 3 zákona, neboť předmětná veřejná zakázka byla hrazena z více než 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů.

Obecně k uveřejňovacím povinnostem zadavatele

29. Úřad k uveřejňovacím povinnostem zadavatele v obecné rovině uvádí, že uveřejňování je jedním ze základních nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tyto povinnosti jsou důležité, a mají tak své opodstatnění, i z hlediska možnosti veřejné kontroly (viz níže). Účelem zákona a ve svém důsledku zadávacích řízení je zajištění podmínek pro vytvoření hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, jímž je dosahováno efektivního vynakládání veřejných prostředků.

30. Aby mohl být proces zadávání veřejné zakázky považován za transparentní a mohla proběhnout i následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení, na němž je zákon mj. postaven), což je podmíněno mj. i zákonem definovanými uveřejňovacími povinnostmi zadavatele. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění kontroly dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Důležitost takto prováděné kontroly je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že porušením uveřejňovací povinnosti se zadavatel dopouští správního deliktu, za který hrozí zadavateli postih. Informace shromážděné prostřednictvím zákonem stanoveného uveřejňování pak taktéž slouží ke statistickému vyhodnocování veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti ve Věstníku veřejných zakázek, případně v Úředním věstníku Evropské unie.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

31. Podle § 83 odst. 1 zákona je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. V případě sektorového zadavatele činí lhůta 30 dnů. V případech uvedených v § 83 odst. 4 a 5 zákona jsou informace, které nebudou uveřejněny, předávány provozovateli Věstníku veřejných zakázek, případně Úřadu pro publikace Evropské unie, ke statistickým účelům.

32. Podle § 146 odst. 1 zákona platí, že je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele, oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o subdodávce, oznámení o výsledku zadávacího řízení, souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů (dále jen „vyhlášení“), rozumí se tím uveřejnění

a) ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 zákona, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku a uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele nebo souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy,

b) ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 zákona a Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „Úřední věstník“), jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; v případě veřejné zakázky na služby podle přílohy č. 2 se v Úředním věstníku uveřejňuje pouze oznámení o výsledku zadávacího řízení nebo oznámení týkající se soutěže o návrh.

Za uveřejnění vyhlášení se považuje uveřejnění všech údajů z vyhlášení doručeného zadavatelem.

33. Podle § 157 odst. 1 zákona je informační systém informačním systémem veřejné správy. Správcem informačního systému je ministerstvo.

34. Podle § 157 odst. 2 zákona informační systém obsahuje

a) Věstník veřejných zakázek,

b) seznam kvalifikovaných dodavatelů,

c) seznam systémů certifikovaných dodavatelů,

d) statistické výstupy o veřejných zakázkách,

e) rejstřík osob se zákazem plnění veřejných zakázek,

f) seznam hodnotitelů.

35. K uveřejňovacím povinnostem zadavatele již v obecné rovině popsaných v bodech 28. a 29. odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad dále doplňuje, že zadavatel má dle zákona mj. povinnost uveřejnit výsledek zadávacího řízení, a to bez ohledu na to, zda je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky či jeho zrušením. V případě ukončení zadávacího řízení uzavřením smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky je veřejný zadavatel u podlimitní veřejné zakázky povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek.

36. Pro naplnění požadavků § 83 odst. 1 věty první zákona, je nezbytné kumulativní splnění dvou podmínek – jednak podmínky samotného odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění a jednak podmínky jeho odeslání ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy. Pokud tedy zadavatel nesplní uvedené podmínky, nedodrží tak povinnost stanovenou v § 83 odst. 1 zákona.

37. Z dokumentace o předmětné veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel uzavřel dne 4. 3. 2014 smlouvu s vybraným uchazečem na předmět veřejné zakázky.

38. Zadavatel tak byl dle § 83 odst. 1 zákona povinen do 15 dnů od uzavření výše uvedené smlouvy s vybraným uchazečem odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, tj. byl povinen tak učinit do dne 19. 3. 2014.

39. Úřad konstatuje, že na základě jím provedeného přezkumu zjistil, že ve Věstníku veřejných zakázek se výše uvedené oznámení o výsledku zadávacího řízení nenachází. Z uvedeného je tak zřejmé, že zadavatel nedostál své zákonné povinnosti týkající se odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě stanovené zákonem v § 83 odst. 1 zákona.

40. S ohledem na vše výše uvedené Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) zákona, když neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, a to ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy, přičemž smlouva na předmětnou veřejnou zakázku byla s vybraným uchazečem uzavřena dne 4. 3. 2014, a zákonná lhůta pro uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení tak marně uplynula dne 19. 3. 2014, přičemž oznámení o zadání předmětné veřejné zakázky nebylo do dne vydání tohoto rozhodnutí zveřejněno. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

41. Podle § 85 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každé veřejné zakázce písemnou zprávu.

42. Podle § 85 odst. 2 zákona musí písemná zpráva obsahovat alespoň

a) identifikační údaje zadavatele, předmět veřejné zakázky a cenu sjednanou ve smlouvě,

b) zvolený druh zadávacího řízení,

c) identifikační údaje vybraného uchazeče, popřípadě uchazečů, je-li smlouva uzavírána s více osobami na straně uchazeče, odůvodnění výběru nejvhodnější nabídky a uvedení, jaká část veřejné zakázky má být plněna prostřednictvím subdodavatele,

d) identifikační údaje všech uchazečů a jejich nabídkovou cenu,

e) identifikační údaje zájemců či uchazečů, jež byli vyloučeni z účasti v zadávacím řízení a odůvodnění jejich vyloučení, popřípadě identifikační údaje zájemců, jež nebyli vyzváni k podání nabídky, k jednání či k účasti v soutěžním dialogu, a odůvodnění této skutečnosti,

f) odůvodnění vyloučení uchazeče, jehož nabídka obsahovala mimořádně nízkou nabídkovou cenu, došlo-li k takovému vyloučení,

g) důvod použití soutěžního dialogu, jednacího řízení s uveřejněním či jednacího řízení bez uveřejnění, byla-li taková možnost využita,

h) důvod zrušení zadávacího řízení, bylo-li zadávací řízení zrušeno,

i) v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti odůvodnění

1. překročení celkové doby trvání podle § 23 odst. 5 písm. b) zákona, došlo-li k překročení této doby,

2. nedodržení lhůty podle § 23 odst. 7 písm. b) bodu 5, došlo-li k jejímu nedodržení,

3. uzavření rámcové smlouvy na dobu delší než 7 let, byla-li taková smlouva uzavřena.

43. Podle § 85 odst. 4 zákona písemnou zprávu zadavatel uveřejní na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.

44. Úřad uvádí, že písemnou zprávu je zadavatel dle § 85 odst. 1 zákona povinen vyhotovit o každé veřejné zakázce, a to i v případě zrušení zadávacího řízení, přičemž údaje, jež musí písemná zpráva obsahovat, jsou taxativně vymezeny v § 85 odst. 2 zákona.

45. Písemná zpráva zadavatele pak musí být (jak vyplývá z § 85 odst. 4 zákona) uveřejněna na profilu zadavatele, a to nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. od uzavření smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky či od zrušení zadávacího řízení.

46. Pro úplnost Úřad dodává, že pro odůvodnění výroku II. tohoto rozhodnutí jsou přiléhavé rovněž úvahy uvedené v bodech 28. a 29. odůvodnění tohoto rozhodnutí, které Úřad na tomto místě již neopakuje.

47. V šetřeném případě zadavatel uzavřel v rámci zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku dne 4. 3. 2014 smlouvu s vybraným uchazečem.

48. Zadavatel tak byl dle § 85 odst. 4 zákona povinen uveřejnit písemnou zprávu zadavatele o předmětné veřejné zakázce do 15 dnů od ukončení tohoto zadávacího řízení na profilu zadavatele, tj. byl povinen tak učinit do dne 19. 3. 2014.

49. Z profilu zadavatele však vyplývá, že písemná zpráva zadavatele o předmětné veřejné zakázce byla na profilu zadavatele uveřejněna až dne 24. 3. 2014, tj. 20 dnů od ukončení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku. Úřad dodává, že uvedenou skutečnost nerozporuje ani sám zadavatel, jak vyplývá z jeho vyjádření ze dne 5. 8. 2015.

50. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nedodržel způsob uveřejnění stanovený v § 85 odst. 4 zákona, když písemnou zprávu zadavatele v předmětné veřejné zakázce neuveřejnil na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. od uzavření smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku s vybraným uchazečem dne 4. 3. 2014, ale až dne 24. 3. 2014. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K uložení sankce

51. V předmětném případě se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že

· nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) zákona, když neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, a to ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy, přičemž smlouva na předmětnou veřejnou zakázku byla s vybraným uchazečem uzavřena dne 4. 3. 2014, a zákonná lhůta tak marně uplynula dne 19. 3. 2014, a oznámení o zadání předmětné veřejné zakázky nebylo do dne vydání tohoto rozhodnutí zveřejněno, a

· nedodržel způsob uveřejnění stanovený v § 85 odst. 4 zákona, když písemnou zprávu zadavatele v předmětné veřejné zakázce neuveřejnil na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. od uzavření smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku s vybraným uchazečem dne 4. 3. 2014, tedy do dne 19. 3. 2014, ale až dne 24. 3. 2014.

52. Podle § 121 odst. 3 zákona (účinného v době uzavření smlouvy) odpovědnost zadavatele za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

53. Podle § 121 odst. 3 zákona (účinného ode dne 6. 3. 2015) odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

54. V návaznosti na čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod Úřad konstatuje, že v případě správního trestání je nutné zohlednit příznivější právní úpravu pro zadavatele. Z tohoto důvodu Úřad vycházel při posuzování odpovědnosti zadavatele za správní delikt z ustanovení zákona ve znění zákona č. 40/2015 Sb., tedy z právní úpravy příznivější.

55. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o možném spáchání správního deliktu dozvěděl z podkladů doručených Úřadu dne 18. 3. 2015 stěžovatelem v rámci podaného podnětu k přezkoumání postupu zadavatele ve veřejné zakázce. K počátku protiprávního jednání spočívajícího v neodeslání výsledku zadávacího řízení k uveřejnění došlo dne 20. 3. 2014, tj. první den po uplynutí zákonné lhůty (§ 83 odst. 1 zákona), během níž byl zadavatel povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. K počátku protiprávního jednání spočívajícího v opožděném uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele pak došlo rovněž dne 20. 3. 2014, tj. první den po uplynutí zákonné lhůty (§ 85 odst. 4 zákona), během níž byl zadavatel povinen uveřejnit písemnou zprávu na svém profilu. Správní řízení bylo zahájeno dne 20. 7. 2015. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za tento správní delikt nezanikla.

56. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku sp. zn. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku sp. zn. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a sp. zn. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

57. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

58. V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

59. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

60. V daném případě se zadavatel dopustil dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, za něž lze v souladu s citovaným ustanovením § 120 odst. 2 písm. b) zákona uložit pokutu do 20 000 000 Kč.

61. Vzhledem k tomu, že se jedná o správní delikty, pro které je stanovena stejná horní sazba výše pokuty, nelze podle tohoto hlediska ukládat sankci za závažnější ze spáchaných deliktů. V daném případě je však nutné s ohledem na použití zásady absorpce uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných správních deliktů a k dalším přihlédnout v rámci přitěžujících okolností.

62. Úřad tedy přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí a ke správnímu deliktu uvedenému ve výroku II. tohoto rozhodnutí tedy s ohledem na použití zásady absorpce přihlédl v rámci přitěžujících okolností.

63. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnosti správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán).

64. Při zvažování závažnosti správního deliktu Úřad zohlednil následující skutečnosti.

65. Pokud jde o způsob spáchání správního deliktu, Úřad při zvažování výše pokuty především uvádí, že v daném případě došlo postupem zadavatele k porušení uveřejňovací povinnosti zadavatele, jež je projevem zásady transparentnosti zadávacího řízení, tedy základního principu provázejícího postup zadavatele, přičemž zadavatel z hlediska splnění jeho uveřejňovací povinnosti zcela ignoroval existenci zákona, když neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek. V důsledku toho není z Věstníku veřejných zakázek vůbec zřejmé, že smlouva na předmětnou veřejnou zakázku již byla uzavřena a jedná se tedy v tomto případě o závažný správní delikt.

66. Úřad při zvažování výše pokuty přihlédl i k následkům spáchání správního deliktu. Tím, že zadavatel v daném případě neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, byla porušena zásada transparentnosti postupu zadavatele a ztížena možnost kontroly (ať už širší veřejností či k tomu příslušnými orgány) dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji.

67. Co se týče okolností, za nichž byl správní delikt spáchán, Úřad po posouzení šetřeného případu ve všech vzájemných souvislostech shledal při stanovení výše pokuty jako přitěžující okolnost, že oznámení o výsledku zadávacího řízení nebylo zadavatelem odesláno k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ani po lhůtě stanovené zákonem. Zadavatel tedy nevyvinul úsilí ke zmírnění dopadu svého nezákonného postupu. Úřad při stanovení výše pokuty shledal jako přitěžující okolnost i skutečnost, že se zadavatel dopustil rovněž spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Ve vztahu k tomuto správnímu deliktu však Úřad dodává, že jeho negativní dopad byl do jisté míry limitován, neboť zadavatel, přestože neuveřejnil písemnou zprávu na svém profilu ve lhůtě dle zákona, učinil tak později. Byť tedy není tento postup zadavatele způsobilý zhojit jeho pochybení, snižuje negativní následky nezákonného postupu zadavatele, neboť veřejná kontrola byla, byť později než zákon předpokládá, umožněna. Úřad shledal při stanovení výše pokuty i polehčující okolnost spočívající v tom, že zadavatel uveřejnil informaci o výsledku zadávacího řízení v podobě smlouvy uzavřené s vybraným uchazečem dne 4. 3. 2014 alespoň na svém profilu, byť tak rovněž neučinil v zákonem požadované lhůtě. Úřad jako polehčující okolnost rovněž zohlednil přiznání pochybení zadavatelem, což umožnilo řádný a bezproblémový průběh šetření dané věci Úřadem.

68. Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad si je vědom, že výše uvedené funkce nelze plně oddělit, přesto však po uvážení všech okolností případu a po uvážení všech argumentů zohlednil v šetřeném případě zejména preventivní charakter uložení sankce.

69. Úřad současně stanovil výši sankčního postihu tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků za spáchání správního deliktu, neboť uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání.

70. S ohledem na výše uvedené se Úřad rozhodl uložit pokutu ve výši 10 000,- Kč tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. Vzhledem k výši horní hranice zákonné sazby, Úřad posoudil stanovenou výši pokuty za dostačující a naplňující současně preventivní i represivní charakter uložení sankce.

71. Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z výroční zprávy za rok 2013 dostupné na oficiálních webových stránkách zadavatele na webové adrese http://www.cpkp.cz/index.php/vyrocni-zpravy/vyrocni-zpravy/vyrocni-zprava-2013/detail vyplývá, že zadavatele dosáhl za rok 2013 výnosů v celkové výši 2 399 644,- Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační, ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou).

72. Při určení výše pokuty přihlédl Úřad rovněž k hodnotě předmětné veřejné zakázky, neboť lze konstatovat, že v zásadě existuje vzájemná závislost mezi závažností následků správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona a výší finančních prostředků vynakládaných v souvislosti s danou veřejnou zakázkou (čím vyšší jsou výdaje, tím vyšší je zájem společnosti na dodržování uveřejňovacích povinností ze strany zadavatele, resp. tím vyšší je míra ohrožení účelného vynakládání veřejných prostředků). S ohledem na zmíněné je pak třeba při úvahách o výši sankce zohlednit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, neboť zjevně není na místě ukládat sankci např. ve vyšší výměře, než jaká je sama předpokládaná hodnota veřejné zakázky (zde 1 668 400,- Kč včetně DPH). Úřad konstatuje, že výši uložené sankce pokládá za přiměřenou právě i ve vztahu k předpokládané hodnotě veřejné zakázky, v průběhu jejíhož zadávání se zadavatel správního deliktu dopustil.

73. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěným správním deliktům zadavatele přistoupil k uložení pokuty, přičemž s ohledem na výše uvedené důvody uložil pokutu ve výši uvedené ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

74. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Michal Kobza

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží:

Centrum pro komunitní Práci Jižní Čechy, Dvořákova 381/21, 370 01 České Budějovice

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy