číslo jednací: S0741/2015/VZ-35711/2015/521/OPi

• Instance: I.
• Věc: UTB – Kurzy angličtiny v zahraničí pro OP VK
• Účastníci:
  1. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb.
• Rok: 2015
• Datum nabytí právní moci: 4. 11. 2015

Č. j.: ÚOHS-S0741/2015/VZ-35711/2015/521/OPi

23. října 2015

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona a podle § 120 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, jichž se dopustil zadavatel

• Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO 70883521, se sídlem nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín,

v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „UTB – Kurzy angličtiny v zahraničí pro OP VK“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 31. 1. 2014 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne, přičemž oznámení o zadání části 1 „Výuka anglického jazyka v rámci projektu OP VK CZ.1.07/2.2.00/28.0161 Komplexní projekt završení etapy inovací studijních programů zapojením odborníků z praxe a ze zahraničí a zvýšením jazykových a ICT kompetencí“ zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 12. 5. 2014 pod ev. č. zakázky 487528 a oznámení o zrušení části 2 „Výuka anglického jazyka v rámci projektu OP VK CZ.1./07/2.4.00/31.0096 Budování partnerství a posilování spolupráce v oblasti štíhlé výroby a služeb, inovací a průmyslového inženýrství s důrazem na posílení konkurenceschopnosti ČR“ zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 25. 8. 2014 pod ev. č. zakázky 495431,

vydává podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Zadavatel – Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO 70883521, se sídlem nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání části 1 „Výuka anglického jazyka v rámci projektu OP VK CZ.1.07/2.2.00/28.0161 Komplexní projekt završení etapy inovací studijních programů zapojením odborníků z praxe a ze zahraničí a zvýšením jazykových a ICT kompetencí“ veřejné zakázky „UTB – Kurzy angličtiny v zahraničí pro OP VK“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 31. 1. 2014 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne nedodržel postup stanovený v § 62 odst. 3 citovaného zákona o veřejných zakázkách, když v čl. 7.1 kvalifikační dokumentace předmětné veřejné zakázky požadoval prokázat splnění technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 2 písm. a) citovaného zákona o veřejných zakázkách předložením seznamu ve formě čestného prohlášení včetně příslušných příloh, z nichž bude patrné splnění minimální úrovně, kterou zadavatel vymezil tak, že daný kvalifikační předpoklad splňuje dodavatel, který v posledních 3 letech realizoval alespoň 3 služby obdobného charakteru a rozsahu, tj. jejímž předmětem bylo školení pracovníků ve finančním rozsahu min. 150 000 Kč bez DPH, a v čl. 7.2 kvalifikační dokumentace předmětné veřejné zakázky požadoval prokázat splnění technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 2 písm. e) citovaného zákona o veřejných zakázkách předložením strukturovaných profesních životopisů, dokladů o vzdělání a dokladů o odborné způsobilosti osob, které se budou podílet na plnění předmětu veřejné zakázky, přičemž minimální úroveň tohoto požadavku vymezil zadavatel tak, že daný kvalifikační předpoklad splňuje dodavatel, který má pro plnění veřejné zakázky k dispozici alespoň jednoho lektora, splňujícího požadavky zadavatele, tedy požadoval prokázat splnění předmětných kvalifikačních předpokladů nejen předložením čestného prohlášení, ale rovněž doložením relevantních dokladů, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 28. 4. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem – PRO EDUCATION International LANGUAGE EDUCATION & CONSULTING CENTRE s.r.o., IČO 35730111, se sídlem Saratovská 26/A, 841 02 Bratislava – smlouvu na plnění předmětu části 1 předmětné veřejné zakázky.

II.

Zadavatel – Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO 70883521, se sídlem nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání části 1 „Výuka anglického jazyka v rámci projektu OP VK CZ.1.07/2.2.00/28.0161 Komplexní projekt završení etapy inovací studijních programů zapojením odborníků z praxe a ze zahraničí a zvýšením jazykových a ICT kompetencí“ veřejné zakázky „UTB – Kurzy angličtiny v zahraničí pro OP VK“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 31. 1. 2014 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne nedodržel postup stanovený v § 49 odst. 2 citovaného zákona o veřejných zakázkách, když neodeslal dodatečné informace č. 1 a č. 2 k zadávacím podmínkám předmětné veřejné zakázky do 3 pracovních dnů po doručení žádostí o jejich poskytnutí, tj. do 7. 2. 2014, nýbrž až dne 11. 2. 2014 v případě dodatečných informací č. 2 a dne 12. 2. 2014 v případě dodatečných informací č. 1, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 28. 4. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem – PRO EDUCATION International LANGUAGE EDUCATION & CONSULTING CENTRE s.r.o., IČO 35730111, se sídlem Saratovská 26/A, 841 02 Bratislava – smlouvu na plnění předmětu části 1 předmětné veřejné zakázky.

III.

Zadavatel – Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO 70883521, se sídlem nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 84 odst. 7 citovaného zákona o veřejných zakázkách neodeslal oznámení o zrušení zadávacího řízení na část 2 „Výuka anglického jazyka v rámci projektu OP VK CZ.1./07/2.4.00/31.0096 Budování partnerství a posilování spolupráce v oblasti štíhlé výroby a služeb, inovací a průmyslového inženýrství s důrazem na posílení konkurenceschopnosti ČR“ veřejné zakázky „UTB – Kurzy angličtiny v zahraničí pro OP VK“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 31. 1. 2014 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí o jeho zrušení, ke kterému došlo dne 10.3.2014, tj. do 13. 3. 2014, nýbrž až dne 22. 8. 2014.

IV.

Zadavatel – Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO 70883521, se sídlem nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 85 odst. 4 citovaného zákona o veřejných zakázkách neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele o části 2 „Výuka anglického jazyka v rámci projektu OP VK CZ.1./07/2.4.00/31.0096 Budování partnerství a posilování spolupráce v oblasti štíhlé výroby a služeb, inovací a průmyslového inženýrství s důrazem na posílení konkurenceschopnosti ČR“ veřejné zakázky „UTB – Kurzy angličtiny v zahraničí pro OP VK“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 31. 1. 2014 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne na profilu zadavatele (https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/zakazkaList.seam?idGordion=gordionUtb) nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, ke kterému došlo dne 10. 3. 2014 rozhodnutím zadavatele o jeho zrušení, tj. do 25. 3. 2014, nýbrž až dne 7. 5. 2014.

V.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. až IV. tohoto příkazu se zadavateli – Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO 70883521, se sídlem nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 15 000,-  Kč(patnáct tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

ODŮVODNĚNÍ

1. Zadavatel – Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO 70883521, se sídlem nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 31. 1. 2014 odesláním výzvy k podání nabídek z téhož dne zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „UTB – Kurzy angličtiny v zahraničí pro OP VK“ (dále jen „veřejná zakázka“), přičemž veřejná zakázka byla rozdělena na část 1 „Výuka anglického jazyka v rámci projektu OP VK CZ.1.07/2.2.00/28.0161 Komplexní projekt završení etapy inovací studijních programů zapojením odborníků z praxe a ze zahraničí a zvýšením jazykových a ICT kompetencí“ (dále jen „část 1 veřejné zakázky“) a část 2 „Výuka anglického jazyka v rámci projektu OP VK CZ.1./07/2.4.00/31.0096 Budování partnerství a posilování spolupráce v oblasti štíhlé výroby a služeb, inovací a průmyslového inženýrství s důrazem na posílení konkurenceschopnosti ČR“ (dále jen „část 2 veřejné zakázky“).

2. Předmětem plnění veřejné zakázky je dle výzvy k podání nabídek ze dne 31. 1. 2014 „výuka kurzů anglického jazyka v zahraničí, v rozsahu a v souladu se zadávacími podmínkami.“

3. Dne 10. 3. 2014 rozhodl zadavatel o zrušení části 2 veřejné zakázky.

4. Dne 28. 4. 2014 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem – PRO EDUCATION International LANGUAGE EDUCATION & CONSULTING CENTRE s.r.o., IČO 35730111, se sídlem Saratovská 26/A, 841 02 Bratislava (dále jen „vybraný uchazeč“) – smlouvu na plnění části 1 veřejné zakázky.

5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dohledu nad postupy zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele v souvislosti se zadáváním předmětné veřejné zakázky, na jehož základě si Úřad vyžádal od zadavatele vyjádření ke skutečnostem v něm uvedeným a dále dokumentaci o předmětné veřejné zakázce. Po přezkoumání předložených podkladů, jež jsou součástí spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0741/2015/VZ Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

6. Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

7. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

8. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

K postavení zadavatele

9. Úřad se v prvé řadě zabýval otázkou, zda Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně naplňuje definici veřejného zadavatele.

10. Podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud (1.) byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a (2.) je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

11. Úřad doplňuje, že k tomu, aby bylo možné konkrétní právnickou osobu považovat za veřejného zadavatele ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) zákona, musí být obě výše popsané podmínky splněny kumulativně.

12. Z výroční zprávy zadavatele o hospodaření za rok 2014 zveřejněné na internetové adrese www.utb.cz vyplývá, že zadavatel je veřejnou vysokou školou zřízenou na základě zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“). Za účelem zjištění, zda zadavatel uspokojuje potřeby veřejného zájmu, vycházel tudíž Úřad, mimo jiné, i ze zákona o vysokých školách.

13. Podle § 1 zákona o vysokých školách jsou vysoké školy jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti tím, že

a) uchovávají a rozhojňují dosažené poznání a podle svého typu a zaměření pěstují činnost vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost,

b) umožňují v souladu s demokratickými principy přístup k vysokoškolskému vzdělání, získání odpovídající profesní kvalifikace a přípravu pro výzkumnou práci a další náročné odborné činnosti,

c) poskytují další formy vzdělávání a umožňují získávat, rozšiřovat, prohlubovat nebo obnovovat znalosti z různých oblastí poznání a kultury a podílejí se tak na celoživotním vzdělávání,

d) hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách, při pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění, při utváření občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život v ní,

e) přispívají k rozvoji na národní a regionální úrovni a spolupracují s různými stupni státní správy a samosprávy, s podnikovou a kulturní sférou,

f) rozvíjejí mezinárodní a zvláště evropskou spolupráci jako podstatný rozměr svých činností, podporují společné projekty s obdobnými institucemi v zahraničí, vzájemné uznávání studia a diplomů, výměnu akademických pracovníků a studentů.

14. Úřad konstatuje, že potřeby veřejného zájmu jsou takové potřeby, jejichž uspokojování slouží širšímu okruhu subjektů a bezpochyby k nim náleží i potřeby vztahující se ke sféře vzdělávání. Jestliže vysoké školy svou činností, resp. poskytováním svých služeb, směřují k uspokojení potřeb společnosti v oblasti vědecké, kulturní, sociální a ekonomické, nemůže být sporu o tom, že jsou zakládány za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, neboť poskytování vzdělávacích služeb je jedním ze základních předpokladů hospodářského, politického i společenského rozvoje společnosti. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad uzavírá, že zadavatel byl založen za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu (a sice za účelem poskytování terciálního vzdělávání), které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu.

15. K tomu, aby bylo možné zadavatele v šetřeném případě označit za veřejného zadavatele podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona, je dále podstatné ověřit, zda je splněna i druhá z podmínek předvídaných v citovaném ustanovení zákona. Jak vyplývá z výroční zprávy zadavatele o hospodaření za rok 2014, konkrétně z „Tab. 5 Zdroje financování UTB v roce 2014 – veřejné prostředky“, zadavateli bylo v roce 2014 z veřejných zdrojů České republiky a ze zahraničí poskytnuto 1 215 433 000,- Kč, z toho 1 199 774 000,- Kč tvořily prostředky plynoucí z veřejných rozpočtů České republiky a 15 659 000,- Kč tvořily veřejné prostředky ze zahraničí. Prostředky poskytnuté přes kapitolu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy činily částku 1 165 715 000,- Kč. Z „Tab. 2 Výkaz zisku a ztráty – sumář za UTB“ výroční zprávy zadavatele o hospodaření za rok 2014 vyplývá, že celkové výnosy zadavatele činily v rámci hlavní činnosti částku 1 141 428 000,- Kč a v rámci hospodářské/doplňkové činnosti částku 47 275 000,- Kč, z čehož provozní dotace činily částku v rámci hlavní činnosti ve výši 883 024 000,- Kč a v rámci hospodářské/doplňkové činnosti částku ve výši 205 000,- Kč. Vzhledem k právě řečenému má Úřad za prokázané, že v předmětném roce (tj. v roce 2014) byl subjektem, jenž zadavatele převážně financoval, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, coby veřejný zadavatel podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona, a tudíž je bez dalšího splněna i druhá z podmínek, které jsou uvedeny v § 2 odst. 2 písm. d) zákona.

16. Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel je právnickou osobou, která byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu a je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem. Úřad konstatuje, že zadavatel je tak veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona, pročež se na něj vztahuje zákon o veřejných zakázkách.

K výroku I. tohoto příkazu

17. Podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby může veřejný zadavatel požadovat seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech a v případě oblasti obrany nebo bezpečnosti v posledních 5 letech s uvedením jejich rozsahu a doby poskytnutí; přílohou tohoto seznamu musí být

1. osvědčení vydané veřejným zadavatelem, pokud byly služby poskytovány veřejnému zadavateli, nebo

2. osvědčení vydané jinou osobou, pokud byly služby poskytovány jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo

3. smlouva s jinou osobou a doklad o uskutečnění plnění dodavatele, není-li současně možné osvědčení podle bodu 2 od této osoby získat z důvodů spočívajících na její straně.

18. Podle § 56 odst. 2 písm. e) zákona k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby může veřejný zadavatel požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za poskytování příslušných služeb.

19. Podle § 56 odst. 5 zákona je veřejný zadavatel povinen ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení

a) stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů,

b) uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů a

c) vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.

U kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona nesmí požadovaný rozsah stavebních prací u jednotlivé položky v seznamu stavebních prací provedených dodavatelem překračovat 50 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

20. Podle § 62 odst. 3 zákona se ve zjednodušeném podlimitním řízení splnění kvalifikačních předpokladů prokazuje předložením čestného prohlášení, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje; ustanovení § 62 odst. 2 zákona se nepoužije. Uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82 zákona, je povinen před jejím uzavřením předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení § 82 odst. 4 zákona.

21. K § 62 odst. 3 zákona Úřad uvádí, že toto ustanovení zákona upravuje způsob prokazování splnění kvalifikace ve zjednodušeném podlimitním řízení takovým způsobem, že dodavatelé prokazují splnění kvalifikace prostřednictvím předložení čestného prohlášení, z jehož obsahu musí být zřejmé, že dodavatel zadavatelem požadované kvalifikační předpoklady splňuje, přičemž pouze uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva, je povinen před jejím uzavřením zadavateli předložit originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Nesplnění této povinnosti vybraným uchazečem se považuje za neposkytnutí řádné součinnosti potřebné k uzavření smlouvy ve smyslu § 82 odst. 4 zákona, přičemž z tohoto ustanovení vyplývá, že pokud vybraný uchazeč neposkytne řádnou součinnost k uzavření smlouvy, zadavatel může uzavřít smlouvu s uchazečem, který se umístil jako druhý v pořadí. Pokud nedojde k uzavření smlouvy ani s uchazečem umístěným jako druhým v pořadí, může zadavatel vyzvat k uzavření smlouvy uchazeče umístěného jako třetího v pořadí.

22. V šetřeném případě požadoval zadavatel v čl. 7.1 kvalifikační dokumentace veřejné zakázky prokázat splnění kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 2 písm. a) zákona, a to tak, že „[d]odavatel prokáže splnění tohoto kvalifikačního předpokladu předložením seznamu ve formě čestného prohlášení včetně příslušných příloh, z nichž bude patrné splnění níže vymezené úrovně kvalifikačního předpokladu.“ Minimální úroveň daného kvalifikačního předpokladu zadavatel vymezil tak, že „[d]odavatel splňuje tento kvalifikační předpoklad, pokud v posledních 3 letech realizoval alespoň 3 služby obdobného charakteru a rozsahu. Službou obdobného charakteru a rozsahu se rozumí služba, jejímž předmětem bylo školení pracovníků ve finančním rozsahu min. 150 000 Kč bez DPH.“

23. Zadavatel rovněž požadoval v čl. 7.2 kvalifikační dokumentace veřejné zakázky prokázat splnění kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 2 písm. e) zákona, a to tak, že „[d]odavatel prokáže splnění tohoto kvalifikačního předpokladu předložením strukturovaných profesních životopisů, dokladů o vzdělání a dokladů o odborné způsobilosti osob, které se budou podílet na plnění předmětu veřejné zakázky, z nichž bude vyplývat, že osoby splňují níže uvedené požadavky zadavatele a že se budou podílet na realizaci veřejné zakázky, dle níže vymezené úrovně tohoto kvalifikačního předpokladu. Strukturovaný profesní životopis musí obsahovat u každé uváděné osoby: jméno a příjmení, nejvyšší dosažené vzdělání, dosavadní praxe v oboru předmětu veřejné zakázky, informace o poměru k dodavateli, podíl na realizaci této veřejné zakázky.“ Minimální úroveň daného kvalifikačního předpokladu zadavatel vymezil tak, že „[d]odavatel splňuje tento kvalifikační předpoklad, pokud má pro plnění veřejné zakázky k dispozici alespoň jednoho lektora, splňujícího požadavky zadavatele.“

24. Úřad uvádí, že pokud zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky požadoval prokázání splnění technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 2 písm. a) zákona předložením čestného prohlášení včetně příslušných příloh (osvědčení vydané veřejným zadavatelem či jinou osobou, příp. smlouva s jinou osobou a doklad o uskutečnění plnění dodavatele) a v případě technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 2 písm. e) zákona prostřednictvím předložení strukturovaných životopisů, dokladů o vzdělání a dokladů o odborné způsobilosti osob, které se budou podílet na plnění předmětu veřejné zakázky, a to již v rámci předložených nabídek, učinil tak v rozporu s § 62 odst. 3 zákona, neboť, jak již Úřad uvedl výše, v případě zjednodušeného podlimitního řízení je zadavatel oprávněn požadovat prokázání splnění kvalifikace pouze prostřednictvím předložení čestného prohlášení, resp. již předložením takového čestného prohlášení je kvalifikace uchazeče prokázána; předložení dokladů prokazujících splnění kvalifikace (originálů nebo úředně ověřených kopií) je zadavatel oprávněn požadovat pouze po uchazeči, se kterým má být uzavřena smlouva, a to až ve fázi před jejím uzavřením.

25. K tomu Úřad doplňuje, že nezákonný postup zadavatele mohl mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohli se předmětného zadávacího řízení zúčastnit i další dodavatelé, kteří kvalifikační předpoklady ve lhůtě pro podání nabídek splňovali, avšak v této lhůtě nemohli zadavateli doložit všechny dokumenty, které požadoval, a není tak vyloučeno, že zadavatel mohl obdržet výhodnější nabídku, než obdržel od vybraného uchazeče. Úřad přitom vychází z úvahy, že prokázání kvalifikace čestným prohlášením je pro uchazeče jednodušší (a v tomto smyslu i „atraktivnější“ z hlediska jeho potenciální účasti v zadávacím řízení) než její prokazování příslušnými doklady. K tomu se dále jeví vhodným dodat, že zákon nevyžaduje výlučně prokázání (podstatného) vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání (postup) zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. V této souvislosti je možno poukázat např. na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ-1837/2009/310/ASc ze dne 12. 2. 2009, ve kterém je k dané problematice uvedeno, že „[s]kutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo ‚podstatně‘ se vztahuje jak na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost ovlivnění (mohl ovlivnit) výběru nabídky. (…) k uložení pokuty Úřadem postačí pouze potenciální možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Úřad tedy není nucen zkoumat, zda k ovlivnění skutečně došlo či nedošlo, neboť z hlediska ustanovení § 120 zákona stačí pouhá možnost tohoto ovlivnění.“ K obdobným závěrům dospěl rovněž Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 36/2012-104 ze dne 9. 5. 2013 či v rozsudku č. j. 62 Af 14/2011-74 ze dne 19. 7. 2012, ve kterém  mj. judikoval, že „[z]uvedeného ustanovení [§ 120 odst. 1 písm. a) zákona] je zřejmé, že se deliktu dopustí již ten zadavatel, který nedodrží ZVZ, přičemž tím pouze hypoteticky ovlivní výběr nejvhodnější nabídky.“ Takováto možnost je tak s ohledem na znění zákona zcela postačující v případě spáchání správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, a Úřadu tedy nezbývá než uzavřít, že zadavatel svým jednáním naplnil všechny znaky skutkové podstaty správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. V této souvislosti Úřad pro úplnost dále doplňuje, že ve vztahu k postupu zadavatele a jeho vlivu na výběr nejvhodnější nabídky není relevantní počet obdržených nabídek (v šetřeném případě zadavatel obdržel v rámci části 1 veřejné zakázky celkem 4 nabídky), nýbrž to, že pro nezákonné užití zadavatelem formulované podmínky existuje či může existovat okruh potencionálních dodavatelů, kteří by nabídku podali, pakliže by zadávací podmínky nezákonnou podmínku neobsahovaly. Není tedy rozhodné, že nabídky byly podány a zda ti, co nabídky podali, splnili nezákonně nastavenou zadávací podmínku, nýbrž to, že nezákonně nastavená podmínka způsobila či mohla způsobit, jak je tomu v této věci, že okruh subjektů, jenž by o veřejnou zakázku soutěžil, by byl jiný. Skutečnost, zda zadavatel obdržel i přes nezákonně nastavené kvalifikační požadavky, nějaké nabídky, případně počet těchto nabídek, je potom toliko okolností, jež může být indicií o intenzitě narušení hospodářské soutěže, nelze z ní však dovozovat nenaplnění znaků skutkové podstaty správního deliktu.

26. Úřad považuje na základě výše uvedeného za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání části 1 veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 62 odst. 3 zákona, když v čl. 7.1 kvalifikační dokumentace předmětné veřejné zakázky požadoval prokázat splnění technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 2 písm. a) zákona předložením seznamu ve formě čestného prohlášení včetně příslušných příloh, z nichž bude patrné splnění minimální úrovně, kterou zadavatel vymezil tak, že daný kvalifikační předpoklad splňuje dodavatel, který v posledních 3 letech realizoval alespoň 3 služby obdobného charakteru a rozsahu, tj. jejímž předmětem bylo školení pracovníků ve finančním rozsahu min. 150 000 Kč bez DPH, a v čl. 7.2 kvalifikační dokumentace předmětné veřejné zakázky požadoval prokázat splnění technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 2 písm. e) zákona předložením strukturovaných profesních životopisů, dokladů o vzdělání a dokladů o odborné způsobilosti osob, které se budou podílet na plnění předmětu veřejné zakázky, přičemž minimální úroveň tohoto požadavku vymezil zadavatel tak, že daný kvalifikační předpoklad splňuje dodavatel, který má pro plnění veřejné zakázky k dispozici alespoň jednoho lektora, splňujícího požadavky zadavatele, tedy požadoval prokázat splnění předmětných kvalifikačních předpokladů nejen předložením čestného prohlášení, ale rovněž doložením relevantních dokladů, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 28. 4. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění předmětu části 1 veřejné zakázky, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. tohoto příkazu

27. Podle § 49 odst. 1 zákona je dodavatel oprávněn po zadavateli požadovat písemně dodatečné informace k zadávacím podmínkám. Písemná žádost musí být zadavateli doručena nejpozději 6 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek; jde-li o zadávací řízení, ve kterém jsou lhůty stanoveny podle § 39 odst. 3 písm. b) bodu 2 zákona, nejpozději 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek.

28. Podle § 49 odst. 2 zákona zadavatel odešle dodatečné informace k zadávacím podmínkám, případně související dokumenty, nejpozději do 4 pracovních dnů po doručení žádosti podle § 49 odst. 1 zákona, a jde-li o zadávací řízení, ve kterém jsou lhůty stanoveny podle § 39 odst. 3 písm. b) bodu 2 zákona, nejpozději do 3 pracovních dnů po doručení žádosti podle § 49 odst. 1 zákona.

29. Podle § 49 odst. 3 zákona dodatečné informace, včetně přesného znění požadavku podle § 49 odst. 1 zákona, odešle zadavatel současně všem dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí zadávací dokumentace nebo kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta. V případě dodatečných informací k požadavkům na kvalifikaci v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním a v soutěžním dialogu má zadavatel tuto povinnost pouze vůči dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí kvalifikační dokumentace nebo kterým byla kvalifikační dokumentace poskytnuta. Zadavatel vždy uveřejní dodatečné informace včetně přesného znění žádosti stejným způsobem, jakým uveřejnil textovou část zadávací dokumentace nebo kvalifikační dokumentaci.

30. K institutu poskytování dodatečných informací Úřad v obecné rovině uvádí, že se jedná o proces sloužící k vyjasnění, upřesnění nebo konkretizaci údajů vztahujících se k zadávacím podmínkám veřejné zakázky. V souladu s § 49 odst. 1 zákona je dodavatel oprávněn po zadavateli požadovat písemně dodatečné informace k zadávacím podmínkám, a to v zákonem stanovených lhůtách. Zadavatel je dle § 49 odst. 2 zákona povinen dodatečné informace odeslat do 4 pracovních dnů po doručení žádosti dle § 49 odst. 1 zákona a jde-li o zadávací řízení, ve kterém jsou lhůty stanoveny dle § 39 odst. 3 písm. b) bodu 2 zákona (tj. jedná se o podlimitní veřejnou zakázku zadávanou v užším řízení nebo zjednodušeném podlimitním řízení) do 3 pracovních dnů po doručení žádosti dle § 49 odst. 1 zákona.

31. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že dne 4. 2. 2014 obdržel zadavatel žádost o dodatečné informace od dvou dodavatelů. Úřad uvádí, že předmětné žádosti o dodatečné informace byly zadavateli doručeny v souladu s § 49 odst. 1 zákona, neboť zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek do 20. 2. 2014.

32. S ohledem na znění § 49 odst. 2 zákona byl zadavatel povinen odeslat dodatečné informace k výše uvedeným žádostem ve lhůtě do 3 pracovních dnů po doručení daných žádostí (v daném případě se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu s předpokládanou hodnotou 927 696,- Kč bez DPH, jejíž zadávání zahájil zadavatel postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky – zadavatel zadával předmětnou veřejnou zakázku ve zjednodušeném podlimitním řízení – a v takovém případě byl povinen postupovat podle ustanovení zákona platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky – viz § 26 odst. 5 zákona[1]), tj. do 7. 2. 2014.

33. Z dokumentace o veřejné zakázce však vyplývá, že dodatečné informace č. 1 k žádosti jednoho z dodavatelů zadavatel odeslal dne 12. 2. 2014, tedy 3 pracovní dny po zákonem stanovené lhůtě, a dodatečné informace č. 2 k žádosti druhého z dodavatelů zadavatel odeslal dne 11. 2. 2014, tedy 2 pracovní dny po zákonem stanovené lhůtě.

34. V této souvislosti Úřad dodává, že nezákonný postup zadavatele mohl mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, neboť požadované dodatečné informace k části 1 veřejné zakázky lze pokládat za relevantní, resp. nezbytné pro zpracování nabídek, jelikož zadavatel v čl. 8 „Požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny“ zadávací dokumentace stanovil, že „[p]ro část první veřejné zakázky není v této ceně zahrnuta doprava a náklady na stravu. Uchazeč tedy stanoví cenu pouze za jazykový kurz a ubytování“, přičemž dotazy tazatelů se týkaly právě ubytování („Ubytování v rodině může být i ve dvoulůžkových pokojích?“) a jazykového kurzu („Jaký maximální počet studentů může být ve skupině při kurzu s 30 lekcemi týdně?“, „Má skutečně jít o 30 hodin lekcí týdně, tedy 1800 minut výuky týdně? Nebo se může jednat o 30 lekcí např. po 45 minutách, tedy 1350 minut týdne?“; „Bude se všech 26 účastníků účastnit pobytu ve stejném termínu?“; „Ráda bych si upřesnila minimální počet účastníků kurzu v Londýně/jednotlivý termín. Pokud nebudou cestovat jednotlivci samostatně, jaký bude průměrný počet účastníků ve skupině?“; apod.). Pokud by tedy zadavatel odeslal dodatečné informace č. 1 a č. 2 k zadávacím podmínkám v zákonné lhůtě, a poskytl tak dodavatelům více času pro zapracování poskytnutých informací do jejich nabídek, nelze vyloučit, že by zadavatel mohl obdržet nabídku, jejíž plnění by bylo výhodnější než plnění vybraného uchazeče.

35. Úřad považuje na základě výše uvedeného za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání části 1 veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 49 odst. 2 zákona, když neodeslal dodatečné informace č. 1 a č. 2 k zadávacím podmínkám předmětné veřejné zakázky do 3 pracovních dnů po doručení žádostí o jejich poskytnutí, tj. do 7. 2. 2014, nýbrž až dne 11. 2. 2014 v případě dodatečných informací č. 2 a dne 12. 2. 2014 v případě dodatečných informací č. 1, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 28. 4. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění předmětu části 1 veřejné zakázky, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

K výroku III. tohoto příkazu

36. Podle § 84 odst. 7 zákona zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 zákona do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí; tato povinnost neplatí pouze pro jednací řízení bez uveřejnění a řízení na základě rámcové smlouvy.

37. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel dne 10. 3. 2014 rozhodl o zrušení části 2 veřejné zakázky.

38. S ohledem na znění § 84 odst. 7 zákona byl zadavatel povinen odeslat oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek do 13. 3. 2014.

39. Z oznámení o zrušení zadávacího řízení (ev. č. formuláře 7451010095431) uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 8. 2014 však vyplývá, že bylo odesláno k uveřejnění dne 22. 8. 2014, tedy 162 dnů po zákonem stanovené lhůtě.

40. Úřad považuje na základě výše uvedeného za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že v rozporu s § 84 odst. 7 zákona neodeslal oznámení o zrušení zadávacího řízení na část 2 veřejné zakázky k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí o jeho zrušení, ke kterému došlo dne 10. 3. 2014, tj. do 13. 3. 2014, nýbrž až dne 22. 8. 2014, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

K výroku IV. tohoto příkazu

41. Podle § 85 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každé veřejné zakázce písemnou zprávu.

42. Podle § 85 odst. 4 zákona písemnou zprávu zadavatel uveřejní na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.

43. Jak již Úřad uvedl výše, zadavatel dne 10. 3. 2014 rozhodl o zrušení části 2 veřejné zakázky.

44. S ohledem na znění § 85 odst. 4 zákona byl zadavatel povinen uveřejnit písemnou zprávu o části 2 veřejné zakázky na profilu zadavatele nejpozději do 25. 3. 2014.

45. Z profilu zadavatele dostupného na internetové adrese https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/zakazkaList.seam?idGordion=gordionUtb však vyplývá, že písemná zpráva zadavatele o části 2 veřejné zakázky byla na profilu zadavatele uveřejněna až dne 7. 5. 2014, tedy 43 dnů po zákonem stanovené lhůtě.

46. Úřad považuje na základě výše uvedeného za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že v rozporu s § 85 odst. 4 zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele o části 2 předmětné veřejné zakázky na profilu zadavatele (https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/zakazkaList.seam?idGordion=gordionUtb) nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, ke kterému došlo dne 10. 3. 2014 rozhodnutím zadavatele o jeho zrušení, tj. do 25. 3. 2014, nýbrž až dne 7. 5. 2014, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto příkazu.

Uložení pokuty

47. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 zákona, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) a b) zákona.

48. Podle § 121 odst. 3 zákona ve znění účinném v době spáchání správních deliktů odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. Úřad dodává, že předmětné ustanovení bylo s účinností ode dne 6. 3. 2015 novelizováno, přičemž podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době vydání tohoto příkazu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil správní řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

49. Úřad v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době vydání tohoto příkazu), neboť dospěl k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení, resp. spáchání správních deliktů umožňoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s větším časovým odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona proto Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona ve znění pozdějších předpisů. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 20. 8. 2015, přičemž správní řízení ve věci spáchání správních deliktů je zahájeno doručením tohoto příkazu. Vzhledem k tomu, že ke spáchání správních deliktů vymezených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu došlo shodně dne 28. 4. 2014, kdy zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění části 1 veřejné zakázky, ke spáchání správního deliktu vymezeného ve výroku III. tohoto příkazu dne 14. 3. 2014, kdy marně uplynula zákonná lhůta pro odeslání oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, a ke spáchání správního deliktu vymezeného ve výroku IV. tohoto příkazu dne 26. 3. 2014, kdy marně uplynula zákonná lhůta pro uveřejnění písemné zprávy o části 2 veřejné zakázky na profilu zadavatele, Úřad konstatuje, že k uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení nedošlo.

50. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. až IV. tohoto příkazu Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku sp. zn. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku sp. zn. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a sp. zn. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

51. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl „varován“ odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

52. V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

53. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

54. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

55. V daném případě se zadavatel dopustil dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, za něž lze v souladu s citovaným § 120 odst. 2 písm. a) zákona uložit pokutu do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, a dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, za něž lze v souladu s § 120 odst. 2 písm. b) zákona uložit pokutu do 20 000 000 Kč.

56. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, a za kterou mu může být uložena pokuta, činí dle smlouvy uzavřené dne 28. 4. 2014 s vybraným uchazečem celkem 379 800,- Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) za spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tedy činí částku ve výši 37 980,- Kč.

57. Z výše uvedeného vyplývá, že vyšší pokutu lze v šetřeném případě uložit za spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, a to do výše 20 000 000,- Kč.

58. Vzhledem k tomu, že se v případě správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona vymezených ve výrocích III. a IV. tohoto příkazu jedná o správní delikty, pro které je stanovena stejná horní sazba výše pokuty, nelze podle tohoto hlediska ukládat sankci za přísněji trestný ze spáchaných deliktů. V daném případě je však nutné s ohledem na použití zásady absorpce uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných správních deliktů a k dalším přihlédnout v rámci přitěžujících okolností.

59. Úřad tedy přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku III. tohoto příkazu, neboť prodlení v povinnosti uveřejnění dané zákonem je v tomto případě delší než v případě správního deliktu uvedeného ve výroku IV. tohoto příkazu, a ke správním deliktům uvedeným ve výrocích I., II. a IV. tohoto příkazu s ohledem na použití zásady absorpce přihlédl v rámci přitěžujících okolností.

60. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

61. Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

62. Pokud jde o způsob spáchání správního deliktu, Úřad především uvádí, že v daném případě došlo postupem zadavatele k porušení uveřejňovací povinnosti zadavatele, jež je projevem zásady transparentnosti zadávacího řízení, tedy základního principu provázejícího postup zadavatele, ovšem nelze v žádném případě konstatovat, že by zadavatel zcela ignoroval existenci zákona. Jednalo se tedy v tomto případě o správní delikt nedosahující nejvyšší intenzity závažnosti.

63. Úřad při zvažování výše pokuty přihlédl i k následkům a okolnostem spáchání správního deliktu. Tím, že zadavatel v daném případě neodeslal oznámení o zrušení zadávacího řízení na část 2 předmětné veřejné zakázky k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí, byla způsobena situace, kdy byla ztížena možnost kontroly (ať už širší veřejností či k tomu příslušnými orgány) postupu zadavatele z hlediska dodržování principu hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji, neboť veřejnost či k tomu příslušné orgány nedisponovaly v zákonné lhůtě informací o tom, že část 2 předmětné veřejné zakázky byla zadavatelem zrušena. V této souvislosti však Úřad konstatuje, že negativní dopad daného pochybení byl do jisté míry limitován, neboť zadavatel dne 22. 8. 2014 dodatečně odeslal oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění, které bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 25. 8. 2014, z čehož lze jistě dovodit snahu zadavatele o zmírnění důsledků svého pochybení. Byť tedy není tento postup zadavatele způsobilý zhojit jeho pochybení, snižuje negativní následky nezákonného postupu zadavatele, neboť veřejná kontrola byla, byť se značným zpožděním oproti zákonem stanovené lhůtě (zadavatel odeslal oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek 162 dnů po zákonem stanovené lhůtě), umožněna.

64. Úřad však taktéž shledal při stanovení výše pokuty i přitěžující okolnost spočívající ve skutečnosti, že se zadavatel dopustil rovněž spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu a správního deliktu uvedeného ve výroku IV. tohoto příkazu, přičemž nelze přehlédnout, že závažnost správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu by bylo možno samostatně hodnotit jako nikoli malou, neboť v případě správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu zadavatel požadoval po potenciálních dodavatelích doložit jako součást nabídky doklady prokazující splnění kvalifikace, které dle zákona ve zjednodušeném podlimitním řízení ve fázi podávání nabídky požadovat nelze, čímž byl zcela popřen smysl ustanovení § 62 odst. 3 zákona s velmi pravděpodobným dopadem do okruhu uchazečů, a v případě správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu neodeslal v zákonem stanovené lhůtě dodatečné informace k zadávacím podmínkám nezbytné pro zpracování nabídek dodavateli. Ke správnímu deliktu uvedenému ve výroku IV. tohoto příkazu spočívajícího v neuveřejnění písemné zprávy zadavatele o části 2 veřejné zakázky na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení Úřad poznamenává, že stejně jako v případě správního deliktu uvedeného ve výroku III. tohoto příkazu byl i v tomto případě negativní dopad spáchaného správního deliktu do jisté míry limitován, neboť přestože zadavatel nesplnil zákonem danou uveřejňovací povinnost v zákonné lhůtě, učinil tak později (tj. 43 dnů po zákonem stanovené lhůtě).

65. Při určení výše pokuty přihlédl Úřad rovněž k hodnotě veřejné zakázky, neboť lze konstatovat, že v zásadě existuje vzájemná závislost mezi závažností následků správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona a výší finančních prostředků vynakládaných v souvislosti s danou veřejnou zakázkou (čím vyšší jsou výdaje, tím vyšší je zájem společnosti na dodržování uveřejňovacích povinností ze strany zadavatele, resp. tím vyšší je míra ohrožení účelného vynakládání veřejných prostředků). S ohledem na zmíněné je pak třeba při úvahách o výši sankce zohlednit cenu veřejné zakázky, neboť zjevně není na místě ukládat sankci např. ve vyšší výměře, než jaká je sama cena veřejné zakázky. V daném případě byla část 2 veřejné zakázky zrušena, ovšem Úřad zde přihlédl ke skutečnosti, že předpokládaná hodnota části 2 veřejné zakázky činila 342 512 Kč včetně DPH, přičemž celkově se v případě dané veřejné zakázky jednalo dle předpokládané hodnoty o veřejnou zakázku malého rozsahu. Úřad konstatuje, že výši uložené sankce pokládá za přiměřenou právě i ve vztahu k této skutečnosti.

66. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. V této souvislosti Úřad přihlédl i k finančním možnostem zadavatele a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje. Z výroční zprávy zadavatele o hospodaření za rok 2014[2] vyplývá, že zadavatel disponoval k 31. 12. 2014 aktivy ve výši 3 141 280 000,- Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze v žádném případě považovat za likvidační.

67. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem – a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Je tedy třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. S přihlédnutím k následkům spáchání správního deliktu a k nutnosti naplnění sankčních účinků nelze zcela minimalizovat výši sankčního postihu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Kromě toho může zadavatel, nemůže-li uhradit pokutu z rozpočtových zdrojů, využít jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav. Pokuta uložená zadavateli tak naplňuje dostatečně obě funkce.

68. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěným správním deliktům zadavatele přistoupil k uložení pokuty. Po zvážení všech okolností případu Úřad uložil pokutu ve výši 15 000,- Kč uvedenou ve výroku V. tohoto příkazu.

69. Pokuta uložená ve výroku V. tohoto příkazu je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

POUČENÍ

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Podle § 26 odst. 5 zákona zahájí-li veřejný zadavatel zadávání podlimitní veřejné zakázky postupem platným pro zadávání nadlimitní veřejné zakázky, postupuje podle ustanovení platných pro zadávání nadlimitní veřejné zakázky. Zahájí-li veřejný zadavatel zadávání veřejné zakázky malého rozsahu (§ 12 odst. 3 zákona) postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, postupuje podle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky.

[2] Dostupné na http://www.utb.cz/file/50603/