číslo jednací: S0505/2015/VZ-33515/2015/511/BMa

Instance	I.
Věc	Rozvoj a údržba Informačního systému (IS) registru územní identifikace, adres a nemovitostí, IS územní identifikace a IS veřejného dálkového přístupu v letech 2016 - 2019
Účastníci	Česká republika - Český úřad zeměměřický a katastrální E LINKX a. s.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb.
Rok	2015
Datum nabytí právní moci	30. 10. 2015
Dokumenty	2015_S0505_2.pdf 558 KB

Č. j.: ÚOHS-S0505/2015/VZ-33515/2015/511/BMa

13. října 2015

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), ve správním řízení zahájeném dne 10. 8. 2015 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

zadavatel – Česká republika - Český úřad zeměměřický a katastrální, IČO 00025712, se sídlem Pod Sídlištěm 1800/9, 182 00 Praha,
navrhovatel – E LINKX a. s., IČO 25847180, Novoveská 1262/95, 709 00 Ostrava - Mariánské Hory, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 21. 7. 2015 Mgr. Ing. Zdeňkem Mikulášem, advokátem advokátní kanceláře Švehlík & Mikuláš advokáti s. r. o., se sídlem Purkyňova 74/2, 110 00 Praha 1,

ve věci veřejné zakázky „Rozvoj a údržba Informačního systému (IS) registru územní identifikace, adres a nemovitostí, IS územní identifikace a IS veřejného dálkového přístupu v letech 2016 - 2019“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 5. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 5. 2015 pod ev. č. zakázky 508946, ve znění oprav uveřejněných dne 25. 6. 2015, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo oznámení uveřejněno dne 8. 5. 2015 pod ev. č. 2015/S 089-160284, ve znění oprav uveřejněných dne 30. 6. 2015 pod ev. č. 2015/S 123-225336,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – E LINKX a. s., IČO 25847180, Novoveská 1262/95, 709 00 Ostrava - Mariánské Hory – ze dne 10. 8. 2015 se podle ustanovení § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle ustanovení § 118 odst. 1 citovaného zákona.

ODŮVODNĚNÍ

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Česká republika - Český úřad zeměměřický a katastrální, IČO 00025712, se sídlem Pod Sídlištěm 1800/9, 182 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – odeslal dne 4. 5. 2015 oznámení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Rozvoj a údržba Informačního systému (IS) registru územní identifikace, adres a nemovitostí, IS územní identifikace a IS veřejného dálkového přístupu v letech 2016 - 2019“, které bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 5. 2015 pod ev. č. zakázky 508946, ve znění oprav uveřejněných dne 25. 6. 2015, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo oznámení uveřejněno dne 8. 5. 2015 pod ev. č. 2015/S 089-160284, ve znění oprav uveřejněných dne 30. 6. 2015 pod ev. č. 2015/S 123-225336 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Předmětem veřejné zakázky na služby je dle zadávací dokumentace rozvoj a údržba aplikačního programového vybavení Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (dále jen „Registr“) v letech 2016 – 2019 tak, aby jej mohl zadavatel bezproblémově a v souladu s vývojem legislativy a dalších předpisů využívat pro výkon státní správy v oblasti územní identifikace. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky bez využití opčního práva byla zadavatelem stanovena ve výši 88.000.000,- Kč bez DPH, s využitím opčního práva pak předpokládaná hodnota veřejné zakázky činila 114.400.000,- Kč bez DPH.

3. Z Protokolu o otevírání obálek ze dne 16. 7. 2015 vyplývá, že nabídku podalo celkem 6 uchazečů.

4. Dne 21. 7. 2015 podal uchazeč - E LINKX a. s., IČO 25847180, Novoveská 1262/95, 709 00 Ostrava - Mariánské Hory - námitky proti zadávacím podmínkám, datované stejný den, které zadavatel rozhodnutím ze dne 31. 7. 2015 odmítnul.

5. Vzhledem k tomu, že uchazeč - E LINKX a. s., IČO 25847180, Novoveská 1262/95,709 00 Ostrava - Mariánské Hory - nepovažoval rozhodnutí zadavatele o odmítnutí námitek ze dne 31. 7. 2015 za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 10. 8. 2015 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu.

II. OBSAH NÁVRHU

6. Uchazeč - E LINKX a. s., IČO 25847180, Novoveská 1262/95, 709 00 Ostrava - Mariánské Hory, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 21. 7. 2015 Mgr. Ing. Zdeňkem Mikulášem, advokátem advokátní kanceláře Švehlík & Mikuláš advokáti s. r. o., se sídlem Purkyňova 74/2, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“) - ve svém návrhu napadá postup zadavatele, který stanovil nezákonné zadávací podmínky pro zadání předmětné veřejné zakázky blíže specifikované pod body A) – D) návrhu, a dále napadá postup zadavatele při vyřízení námitek uchazeče, blíže specifikovaný pod bodem E) návrhu.

A) Nezákonné stanovení technických kvalifikačních předpokladů

7. Zadavatel dle názoru navrhovatele porušil zákonný postup pro zadávání veřejných zakázek tím, že jako technické kvalifikační předpoklady stanovil požadavky na osvědčení odborné kvalifikace techniků podílejících se na veřejné zakázce tak, že uchazeč musí doložit u techniků ve třech konkrétních rolích osvědčení o tom, že se každý takový technik účastnil 3 obdobných projektů s minimálním rozpočtem vždy 50 mil. Kč; dle názoru navrhovatele tak uchazeč byl povinen doložit účast svých techniků na projektech s celkovým minimálním rozpočtem v rozmezí dle konkrétní situace od 150 mil. Kč do 450 mil. Kč, což je dle navrhovatele zjevně nepřiměřené plnění veřejné zakázky. Jelikož dle zadávací dokumentace mohou být role techniků navzájem kumulovatelné, pak dle navrhovatele „je zřejmé, že minimální celkový rozpočet projektů, na kterých by se museli technici uchazeče podílet, by musel být v rozmezí 150 mil. Kč až 450 mil. Kč v závislosti na tom, zda každou z rolí…..bude vykonávat jeden technik, nebo zda by jeden technik vykonával dvě z těchto rolí, a dále v závislosti na tom, zda by se tito technici podíleli na stejných nebo různých projektech. Pokud by se všichni technici podíleli na různých projektech a pokud by žádný technik nezastával dvě role, odpovídal by celkový minimální rozpočet projektů, na kterých by se museli podílet, částce 450 mil. Kč (3 technici x 3 projekty x 50 mil. Kč).“.

8. K výše uvedenému navrhovatel uvádí, že zkušenosti či odbornou kvalifikaci technika nelze měřit hodnotou zakázek, na jejichž plnění se tento technik podílel. Podle navrhovatele finanční hodnota zakázek, na kterých se měl takový technik podílet, nevypovídá nic o rozsahu zkušeností či odborností daného technika, neboť z této informace nevyplývá rozsah jím získaných zkušeností (jelikož nelze vyloučit, že se na plnění dané zakázky podílel jen okrajově a ani např. nevykonával činnosti podstatné pro jeho odbornou kvalifikaci související s danou veřejnou zakázkou). Navrhovatel je přesvědčen, že odborná kvalifikace technika podílejícího se na veřejné zakázce musí být vymezena pouze věcnou specifikací, případně časovým úsekem a alokovanou kapacitou technika, a nikoliv celkovou hodnotou zakázky, která nemá přímý vztah k povaze získaných zkušeností konkrétní osoby, přičemž v dané souvislosti odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S790/2014/VZ-4442/2015/533/SWa ze dne 13. 2. 2015. Navrhovatel je navíc přesvědčen, že různá hodnota zakázek, na jejichž plnění se technik podílel, nepřináší bez dalšího rozdílné zkušenosti. Rovněž tak není dle navrhovatele zřejmé, jak se zvýší nebo čím se může lišit odborná kvalifikace konkrétního technika, pokud se zúčastní jednoho projektu dle požadovaných parametrů oproti třem obdobným projektům, příp. pokud se zúčastní více projektů dle požadovaných parametrů v menším rozsahu. Zadavatel rovněž pochybil, když v zadávací dokumentaci nijak nespecifikoval rozsah účasti daného technika na projektu o požadovaném objemu, ať již po věcné či časové stránce (dle názoru navrhovatele nelze vyloučit, že se technik na plnění dané veřejné zakázky podílel jen okrajově jako např. jeden z několika projektových manažerů, kteří se postupně podíleli na plnění projektu, stejně tak je z hlediska nabytých znalostí na zvážení délka časového rozmezí, po které se daného projektu technik mohl účastnit).

9. Navrhovatel závěrem tvrdí, že zadavatel porušil § 6 odst. 1 a § 50 odst. 4 zákona, když stanovil požadavek na prokázání odborné kvalifikace techniků, kteří se mají podílet na veřejné zakázce, jejich předchozí účastí na projektech s celkovým rozpočtem 150 mil. Kč až 450 mil. Kč, když takový požadavek je zcela zjevně nepřiměřený k hodnotě veřejné zakázky, která činí bez využití opčního práva 88 milionů Kč bez DPH, jakož i k její velikosti, složitosti a technické náročnosti. Takový požadavek je dle navrhovatele v rozporu se zásadou rovného zacházení, jelikož jeho stanovením dochází fakticky k tomu, že o veřejnou zakázku se může ucházet jen malý okruh uchazečů (cca 5 uchazečů) a ostatním uchazečům je znemožněno se o veřejnou zakázku ucházet (přičemž navrhovatel odkazuje na závěry Nejvyššího správního soudu, k nimž došel ve svém rozhodnutí č. j.: 1 Afs 20/2008 - 152 ze dne 5. 6. 2008).

B) Stanovení dílčích hodnotících kritérií v rozporu se zásadou ekonomické výhodnosti nabídek

10. Zadavatel dle názoru navrhovatele porušil zákonný postup pro zadávání veřejných zakázek tím, že v rámci hodnotících kritérií jako jedno z dílčích hodnotících kritérií stanovil Kritérium č. 5 „Vedení dokumentace - projektová kancelář“, které se nevztahuje k nabízenému plnění veřejné zakázky, a přidělil mu váhu 4 % z celku. Navrhovatel se domnívá, že projektová kancelář není uvedena v čl. 4 zadávací dokumentace jako součást předmětu veřejné zakázky. Z popisu stávajícího programového vybavení uvedeného v čl. 3 zadávací dokumentace je dle navrhovatele zřejmé, že ani součástí stávajícího programového vybavení není žádná aplikace, která by odpovídala projektové kanceláři, nebo která by plnila její funkci. Navrhovatel je tedy přesvědčen, že projektová kancelář nemá žádný vztah k předmětu veřejné zakázky, není nezbytná k provozu Registru, a to ani k jeho rozvoji a údržbě.

11. Dále navrhovatel napadá váhu kritéria projektové kanceláře, která je dle jeho názoru nepřiměřená předmětu veřejné zakázky, a srovnává tuto váhu s váhami ostatních kritérií, na kterých (oproti danému kritériu zaměřenému na čistě administrativní či podpůrné činnosti) má být jednoznačně ukázána úroveň porozumění uchazeče problematice Registru a jeho schopnost analyzovat a navrhnout jeho změny a úpravy.

12. Navrhovatel uvádí, že zadavatel je povinen stanovit pouze taková dílčí hodnotící kritéria, která jsou podstatná pro posouzení výhodnosti nabídky, pro ekonomické hodnocení nabídky a pro posouzení její kvality. Pokud k jednotlivým dílčím kritériím zadavatel stanoví váhy, které vyjádří v procentech, musí dle navrhovatele i stanovená váha vyjadřovat vztah užitné hodnoty a ceny. Dle navrhovatele tedy zadavatel nemůže stanovit jako dílčí hodnotící kritérium požadavek, který je pro předmět veřejné zakázky zcela bez významu, není potřeba pro jeho realizaci, užívání, údržbu nebo rozvoj. Navrhovatel uzavírá, že zadavatel svým netransparentním postupem porušil ustanovení § 78 odst. 4 a § 6 odst. 1 zákona.

C) Stanovení zadávacích podmínek způsobem, který zvýhodňuje jednoho z uchazečů

13. V uvedeném bodě svého návrhu navrhovatel nejprve popisuje hodnotící kritérium č. 2 zadávací dokumentace nazvané „Podmínky pro záruční servis a průběžnou provozní údržbu", v rámci kterého bude hodnoceno splnění požadavku zadavatele na zvýšení počtu člověkodní pro řešení průběžné provozní údržby o 20 člověkodní měsíčně na celkových 40 člověkodní měsíčně. Navrhovatel dále odkazuje na ustanovení zadávací dokumentace, které se týkají oprav nesprávné funkčnosti částí Registru, které v rámci plnění veřejné zakázky nebudou modifikovány (tzv. mimozáruční vady); tyto mimozáruční vady mají být dle zadávacích podmínek hrazeny v rámci paušálních poplatků, přičemž v rámci měsíčního paušálního poplatku za provozní údržbu mají být vyřešeny opravy vad v rozsahu celkové pracnosti ve výši minimálně 20 člověkodní. Dle navrhovatele se na stávající programové vybavení vztahuje záruka stávajícího dodavatele - společnost NESS Czech s.r.o.,IČO 45786259, se sídlem V Parku 2335/20, 148 00 Praha 4 (dále jen „stávající dodavatel“) - v délce 24 měsíců, což dle Smlouvy o poskytování služeb podpory provozu a rozvoje IS základního Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN), jeho agendového informačního systému územní identifikace (ISUI), aplikace veřejného dálkového přístupu (VDP) a úprav ISKN pro propojení se systémem základních registrů realizovaných v rámci implementace projektu RÚIAN (dále jen „původní smlouva“), uzavřené mezi zadavatelem a stávajícím dodavatelem znamená, že stávající dodavatel je povinen poskytovat záruku za vady až do konce roku 2017, tedy i za období, které se časově překrývá s plněním požadovaným zadavatelem v rámci předmětné veřejné zakázky. Jelikož náklady na opravy záručních vad dle původní smlouvy byly stávajícím dodavatelem zahrnuty v ceně původního díla a jelikož se stávající dodavatel rovněž účastní uvedeného zadávacího řízení, má navrhovatel za to, že tento dodavatel může navýšit počet člověkodní pro řešení průběžné provozní údržby o 20 člověkodní měsíčně (tedy celkem na průměrně 40 člověkodní) za výrazně nižší cenu než ostatní uchazeči, protože část těchto nákladů mu již byla uhrazena v rámci původní smlouvy.

14. Navrhovatel se domnívá, že takto stanovené zadávací podmínky jsou v rozporu se zásadou rovného přístupu ke všem uchazečům ve smyslu § 6 odst. 1 zákona, neboť zvýhodňují stávajícího dodavatele služeb oproti ostatním uchazečům.

D) Neurčitost stanoveného postupu hodnocení nabídek

15. Podle navrhovatele porušil zadavatel postup pro zadávání veřejných zakázek tím, že nestanovil v zadávací dokumentaci jasná a srozumitelná pravidla postupu posouzení a hodnocení nabídek uchazečů dle dílčích hodnotících kritérií.

16. Navrhovatel nejprve poukázal na způsob hodnocení kritérií č. 2 až 5 a kritérií č. 7 a 8 v zadávací dokumentaci, kdy u každého z těchto kritérií zadavatel stanovil různý počet požadavků, u kterých měl uchazeč ve své nabídce vždy uvést buď „ANO", nebo „NE", podle toho, jestli jeho nabídka daný požadavek splňuje. Pro hodnocení nabídek dle příslušného dílčího hodnotícího kritéria je pak u všech těchto kritérií shodně stanoveno, že každému požadavku, který nabízené řešení splňuje, bude přiřazen 1 bod. Rovněž tak u některých ze zmíněných kritérií je ve formě poznámky pod čarou uvedeno, že pokud nabízené řešení jednotlivé kladně hodnocené požadavky splňuje, musí být tato funkcionalita již zahrnuta v nabídkové ceně.

17. V souvislosti se shora zmíněným navrhovatel namítá postup zadavatele při hodnocení nabídek v jiném zadávacím řízení „Rozvoj a údržba Informačního systému katastru nemovitostí v letech 2015 - 2019", jehož oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 2. 1. 2015 pod ev. č. 499726 (dále jen „souběžné zadávací řízení“), kde zadavatel dle názoru navrhovatele při hodnocení nabídek nedodržel stanovený postup hodnocení. Z hodnocení nabídek v souběžném zadávacím řízení totiž vyplynulo, že zadavatel může prověřovat v případech, kdy uchazeč uvede u požadavku u příslušného Kritéria „ANO", zda to myslel vážně, zda se svou nabídkou k plnění tohoto požadavku skutečně zavazuje, anebo zda jeho nabízené řešení fakticky umožňuje takový požadavek splnit. Jak dále navrhovatel uvádí, ze zadávací dokumentace nevyplývá, že by zadavatel mohl jakkoliv ověřovat, zda v případech, kdy uchazeč uvedl u požadavku u příslušného kritéria „ANO", zda to myslel vážně, zda se svou nabídkou k plnění tohoto požadavku skutečně zavazuje, anebo zda jeho nabízené řešení fakticky umožňuje splnění takového požadavku. Takový výklad zadávací dokumentace by byl dle názoru navrhovatele zjevně nelogický, protože uvedením „ANO" u příslušného požadavku ve své nabídce uchazeč jednoznačně deklaruje svůj závazek tento požadavek zadavatele splnit a zadavateli v rámci hodnocení nabídek nepřísluší vážnost tohoto závazku uchazeče jakkoliv ověřovat, resp. v rámci hodnocení nabídek jakkoliv prověřovat schopnost uchazeče tomuto závazku dostát. Schopnost uchazeče dostát své nabídce by zadavatel mohl ověřovat pouze v rámci prověřování splnění kvalifikačních předpokladů a ne v rámci hodnocení nabídek.

18. Navrhovatel dále odkazuje na čl. 11.4 bod 6 zadávací dokumentace označený jako „doporučená osnova“, ze kterého zadavatel dovozoval možnost ověřování správnosti odpovědí „ANO“. Navrhovatel uvádí, že na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 Afs 12/2010 je třeba pojmům v zadávací dokumentaci přisuzovat jejich obecně přijímaný význam, nejsou-li v ní definovány. Obecně přisuzovaným atributem pojmu „doporučený" je jeho nezávaznost. Navrhovatel se tedy oprávněně domníval, že požadavekv bodu 11.4 bod 6 zadávací dokumentace je doporučením při zpracování nabídky, a nikoli závaznou instrukcí.

19. Dle názoru navrhovatele musí zadavatel stanovit způsob hodnocení nabídek zcela jednoznačně, aby si každý uchazeč mohl udělat představu, jak bude jeho nabídka hodnocena, a u stanoveného způsobu hodnocení setrvat. Popření tohoto požadavku by mělo za následek, že zadávací řízení by bylo netransparentní a uchazeči by se museli smířit s tím, že hodnocení jejich nabídek bude záviset pouze na libovůli zadavatele. Dále se navrhovatel vyjadřuje k zásadě transparentnosti a v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie C-87/94 R, C- 324/98, rozhodnutí Nejvyššího soudu 62 Ca 77/2008, 62 Ca 33/2007, a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 2 Afs 86/2008.

20. Hodnocení nabídek tedy ani nemůže dle navrhovatele proběhnout transparentním způsobem, neboť podmínky zadávací dokumentace na jednu stranu vyžadují uvedení skutečností dokládajících správnost vyplnění odpovědi „ANO", ale na druhou stranu při stanoveném způsobu hodnocení neuvádějí, že zadavatel správnost vyplnění „ANO"v tabulkách má před přiřazením příslušných bodů ověřovat. Jelikož způsob hodnocení nabídek byl v souběžném zadávacím řízení stanoven zadavatelem zcela totožně jako v současném zadávacím řízení, pak má navrhovatel za to, že zadavatel chystá zopakovat stejný nezákonný postup při hodnocení nabídek i v současném zadávacím řízení.

E) Nezákonný postup zadavatele při vypořádání námitek

21. Dle názoru navrhovatele porušil zadavatel postup pro zadávání veřejných zakázek tím, že odmítl námitky navrhovatele v rozporu s § 110 odst. 7 a § 111 odst. 1 zákona. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel námitky odmítnul pouze z formálního důvodu, když se v námitkách nevyskytuje slovo újma, aniž by se zabýval obsahem námitek, tj. aniž by zkoumal, zda újma není v námitkách vyjádřena jinými slovy. Takovým postupem zadavatel porušil § 111 odst. 1 zákona, který mu ukládá přezkoumat námitky v plném rozsahu. Teprve pokud by zadavatel po takovém řádném prozkoumání náležitostí námitek dospěl k názoru, že námitky neobsahují některou povinnou náležitost, mohl by námitky dle názoru navrhovatele odmítnout.

22. Navrhovatel dále ve svém návrhu upozorňuje na skutečnost, že se zadavatel v rozhodnutí o odmítnutí námitek nevypořádal se všemi námitkami, zejména námitkami týkajícími se nesprávného stanovení dílčích hodnotících kritérií, zvýhodnění stávajícího dodavatelea nezákonného stanovení technických kvalifikačních předpokladů.

23. S ohledem na výše uvedené považuje navrhovatel rozhodnutí zadavatele o jeho námitkách za zcela nesrozumitelné a nepřezkoumatelné.

24. Navrhovatel ve svém návrhu shrnuje, že v důsledku nezákonného postupu zadavatele popsaného v jednotlivých bodech návrhu došlo zejména k tomu, že hodnocení nabídek bude s ohledem na neurčitost zadávací dokumentace netransparentní a pořadí vyhodnocených nabídek a vítězná nabídka tak mohou být jiné, než kdyby byla zadávací dokumentace bezvadná, přičemž navrhovateli hrozí bezprostředně újma, a to jak nemajetková taki majetková. Navrhovatel má za to, že mu jednáním zadavatele bezprostředně hrozí újma. Tuto újmu spatřuje v tom, že může ztratit možnost veřejnou zakázku získat, čímž by navrhovatel přišel i o případný zisk z realizace předmětu veřejné zakázky. Postupem zadavatele by mohla být navrhovateli způsobena taktéž újma na jeho dobrém jménu v souvislosti s tím, že může být považován za subjekt nezpůsobilý k činnostem, jež jsou předmětem veřejné zakázky i pro další případné realizace, a to přesto, že navrhovatel je schopen tyto služby řádně dodávat. Tím mohla být poškozena reputace navrhovatele, což může navrhovatele poškodit i v rámci dalších jeho obchodních aktivit. Navrhovatel rovněž dovozuje majetkovou újmu z možného ztraceného zisku z realizace veřejné zakázky, který ovlivní hospodářské výsledky navrhovatele, a to i přestože navrhovatel dle svého názoru předložil do zadávacího řízení nabídku, která by byla způsobilá v tomto zadávacím řízení zvítězit, a toliko z důvodu porušení zákona ze strany zadavatele hrozí, že dojde k tomu, že tato nabídka nebude hodnocena transparentně. Navrhovatel zdůrazňuje, že v případě, že by veřejnou zakázku realizoval on sám, mohl z této realizace těžit také v rámci vzniku nového referenčního případu v rámci dalších veřejných zakázek, případně realizovat obchody, kde by byl díky dřívější realizaci veřejné zakázky ve výhodě oproti svým konkurentům.

25. V další části se navrhovatel zaobírá delikty zadavatele dle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) a § 120 odst. 1 písm. g) zákona, kterých se zadavatel svým postupem podle navrhovatele dopustil. Navrhovatel má dále za to, že se svým jednáním mohly některé fyzické osoby zúčastněné na rozhodování o výběru nabídky v zadávacím řízení na straně zadavatele dopustit i trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle ustanovení § 248 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Dle názoru navrhovatele byla porušena závažným způsobem závazná pravidla zadávacího řízení, a to zejména pravidla zásady transparentnosti, objektivity, princip rovného přístupu a další zásady a pravidla dle zákona.

26. V závěru návrhu navrhovatel požaduje, aby Úřad vydal předběžné opatření, kterým zadavateli uloží pozastavit zadávací řízení, a dále aby Úřad zrušil zadávací řízení a uložil zadavateli uhradit navrhovateli újmu způsobenou jeho protizákonným postupem spočívající v nákladech spojených s přípravou nabídky a v nákladech správního řízení, a to včetně nákladů na právní zastoupení navrhovatele advokátem při sepsání námitek a ve správním řízení před Úřadem.

III. VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE K OBSAHU NÁVRHU

27. Dne 19. 8. 2015 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podanému návrhu z téhož dne. Zadavatel předně nesouhlasí s názorem navrhovatele ohledně namítaného nezákonného postupu zadavatele při vypořádání se s námitkami podanými navrhovatelem a uvádí následující: „Stěžovatel ve svých námitkách ze dne 21. 7. 2015 nerespektoval v plném rozsahu ustanovení § 110 odst. 7 ZVZ tím, že uvedl pouze to, kdo námitky podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují, v čem spatřuje porušení zákona a čeho se svými námitkami domáhá. V námitkách není specifikováno, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla, stěžovatel pouze opakovaně popisuje domnělá porušení ZVZ. Zadavatel si je vědom toho, že újma nemusí být konkrétně vyčíslena a pro splnění zákonné povinnosti stačí např. obecné vymezení následku jednání zadavatele vůči stěžovateli, avšak v daném případě není v námitkách žádná zmínka o případné újmě stěžovatele. Nejenom, že se v celém textu námitek (celkem 11 stran) nevyskytuje ani jedinkrát pojem „újma“, tato není zřejmá, v rozporu s tvrzením stěžovatele, ani z obsahu podaných námitek. Obecně lze naopak konstatovat, že z jejich obsahu jednoznačně vyplývá, že stěžovatel napadá rozličné vzájemně nesouvisející zadávací podmínky, aniž by se zabýval tím, zda mu v jejich důsledku vůbec mohla nějaká újma vzniknout.“.

28. Zadavatel dále uvádí, že navrhovatel sice v podaném návrhu označil pasáže námitek, které domněle vymezují hrozící či způsobenou škodu, ve všech případech se ale jedná o obecné konstatování porušení zákona. Za řádné vymezení hrozící či způsobené škody však dle zadavatele nelze považovat prosté proklamace o diskriminaci uchazečů či porušení zásady transparentnosti. Případná způsobená újma by měla být dle názoru zadavatele vyjádřena o to důrazněji v případech, kdy uchazeč zároveň podává svoji nabídku, přičemž mu v tom zjevně později napadané zadávací podmínky nebrání, na případnou „závadnost“ zadávacích podmínek nijak dopředu zadavatele neupozorní a činí tak až ve chvíli, kdy zná nabídkové ceny ostatních uchazečů, byť své námitky podá ještě ve stanovené lhůtě. Navíc se navrhovatel účastnil obdobného zadávacího řízení, kde jsou zadávací podmínky vymezeny podobně jako v šetřeném zadávacím řízení, ale navrhovatel ve lhůtě pro podání nabídek v obou zadávacích řízeních nevznesl jedinou žádost o dodatečné informace či o změnu zadávacích podmínek, naopak přes vymezené zadávací podmínky podal nabídku do obou zadávacích řízení a teprve ve chvíli, kdy navrhovatel po otevírání obálek v rámci napadeného zadávacího řízení zjistil, že jeho nabídka není nabídkou s nejnižší nabídkovou cenou, podává své námitky resp. návrh na přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel je přesvědčen, že právě tato skutečnost souvisí s tím, že navrhovatel nebyl schopen jednoznačně vymezit jemu hrozící nebo způsobenou újmu, neboť mu žádná v souvislosti s uvedenými zadávacími podmínkami nevznikla a dokonce ani nehrozí. Z této skutečnosti zadavatel dovozuje účelovost podaného návrhu, jehož smyslem není obrana navrhovatele před domnělým porušením zákona, ale spíše taktický postup v rámci zadávacího řízení, kde ještě nedošlo k výběru nejvhodnější nabídky.

29. Zadavatel dále uvádí, že i když navrhovatel újmu částečně byť formálně vymezuje, týká se tato výlučně a pouze způsobu, jakým měli uchazeči uvádět údaje k hodnocení nabídek dle hodnotících kritérií č. 2 až 5 a 7 a 8, resp. toho, že z důvodu namítané nejasnosti zadávací dokumentace mohl každý z uchazečů přistoupit jinak ke zpracování své nabídky a případně tak snížit své šance na vítězství v důsledku obdržení nižšího počtu bodů. Taková újma však dle zadavatele nemůže navrhovateli hrozit, protože právě navrhovatel, jak na první pohled vyplývá z jeho přiložené nabídky, důsledně dodržel požadavek zadavatele stran označení rozhodných skutečností k jednotlivým odpovědím „ANO“. Proklamovaná újma uchazečů, kteří by považovali citovanou pasáž zadávací dokumentace za doporučující, a tudíž se jí neřídili a mohli by kvůli tomu obdržet méně bodů při hodnocení, tak nemůže hrozit navrhovateli, který se zněním zadávací dokumentace důsledně řídil a požadované údaje označil. U ostatních namítaných porušení zákona navrhovatel ani v rámci podaného návrhu žádné vymezení hrozící či způsobené újmy, která je důsledkem těchto domnělých porušení zákona, nečiní.

30. K námitce navrhovatele směřující proti vymezení technických kvalifikačních předpokladů zadavatel uvádí, že navrhovatel sice obecně tvrdí, že vymezením takových kvalifikačních předpokladů dochází k tomu, že se o veřejnou zakázku může ucházet pouze malý okruh uchazečů, nicméně z použité textace není vůbec zřejmé, jakým způsobem tato skutečnost negativně ovlivňuje právě navrhovatele, když ten se zadávacího řízení účastní s řádně podanou nabídkou. To stejné platí pro vymezení hodnotícího kritéria č. 5 „Vedení dokumentace – projektová kancelář“. Navrhovatel se v rámci námitek i podaného návrhu soustředí výlučně na vyjmenování důvodů, proč považuje jeho vymezení za rozporné se zákonem, nicméně ani náznakem neřeší, jaký negativní dopad má takové vymezení na jeho osobu. Sám přitom navíc nabídl v rámci své nabídky splnění všech parametrů hodnocenýchv tomto dílčím hodnotícím kritériu.

31. Zadavatel tedy v části týkající se způsobu vyřízení námitek navrhovatele uvádí, že s ohledem na předchozí argumentaci navrhovatel ve stanovené lhůtě nepodal řádné námitky. V souladu s ustálenou rozhodovací praxí nezbylo zadavateli, než podané námitky odmítnout.

32. Zadavatel se dále vyjádřil i k dalším tvrzením navrhovatele uvedeným v návrhu. Argument navrhovatele, že při současném rozvoji Registru nepoužívá projektovou kancelář, je dle zadavatele nepravdivý. Naopak, tato je využívaná hojně, jak na straně zadavatele, tak na straně stávajícího dodavatele s tím, že splňuje většinu požadavků, které zadavatel stanovil jako parametry pro hodnocení v rámci hodnotícího kritéria č. 5. Vymezení kladně hodnocených požadavků, které stávající projektová kancelář nesplňuje, pak vyplývá právě ze zkušeností se stávajícím plněním a snahou o zefektivnění plnění budoucího. Zadavatel se dále neztotožňuje s názorem navrhovatele, že hodnotící komise musí přiřadit v rámci hodnocení automaticky body i v případech, kdy má pochybnosti, zda nabízené řešení vůbec fakticky umožňuje splnění hodnoceného parametru, pokud si takové právo dopředu v zadávací dokumentaci nevyhradí. Hodnotící komise má dle zadavatele vždy právo požádat v souladu s § 76 odst. 3 zákona uchazeče o vysvětlení nejasností v nabídce, a to bez ohledu na to, zda se tyto nejasnosti týkají hodnocených či povinných parametrů plnění. Tyto nejasnosti mohou plynout také z toho, že jednotlivé skutečnosti tvrzené v různých částech nabídky nejsou v souladu. Bylo by naprosto v rozporu se smyslem zadávacího řízení, aby byla hodnotící komise povinna přijmout nekriticky jakékoliv informace uvedené v nabídkách, byť by navzájem nebyly v souladu, a musela vybrat takovou nabídku, o jejíž pravdivosti má pochybnosti.

33. Zadavatel se domnívá, že stávajícímu dodavateli nevznikla a ani nemohla vzniknout konkurenční výhoda v souvislosti se zněním hodnotícího kritéria č. 2, neboť se jím poskytovaná záruka dle původní rámcové smlouvy věcně nepřekrývá s předmětem plnění přezkoumávané zakázky.

34. Tvrzení navrhovatele, že se některé fyzické osoby zúčastněné na rozhodování o výběru nabídky na straně zadavatele mohly dopustit i trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle ustanovení § 248 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, zadavatel odmítá, a to nejenom z toho důvodu, že k výběru nejvhodnější nabídky doposud nedošlo, jak musí být navrhovateli jakožto uchazeči o veřejnou zakázku dobře známo.

IV. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

35. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou

zadavatel,
navrhovatel.

36. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-S0505/2015/VZ-22672/2015/511/JNv ze dne 12. 8. 2015. Usnesením č. j. ÚOHS-S0505/2015/VZ-25131/2015/511/BMa dne 27. 8. 2015 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

37. Dne 2. 9. 2015 vydal Úřad rozhodnutí o předběžném opatření č. j. ÚOHS-S0505/2015/VZ-26032/2015/511/BMa, kterým byl zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení. Současně byl předmětným rozhodnutím Úřadu zamítnut návrh navrhovatele na uložení pozastavení zadávacího řízení, které v daném případě Úřad nepovažoval za účelné.

38. Dne 8. 9. 2015 požádal právní zástupce navrhovatele o možnost nahlédnout do spisu správního řízení.

39. Usnesením č. j. ÚOHS-S0505/2015/VZ-27077/2015/511/BMa ze dne 8. 9. 2015 Úřad účastníkům řízení určil lhůtu 7 dnů ode dne doručení usnesení, ve které se mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

40. Dne 15. 9. 2015 se k Úřadu dostavila zástupkyně zadavatele, Mgr. Adriana Přibylová, nahlédla do spisu předmětného správního řízení.

41. Dne 16. 9. 2015 se k Úřadu dostavil právní zástupce navrhovatele k nahlédnutí do spisu předmětného správního řízení.

42. Dne 17. 9. 2015 zaslal navrhovatel své vyjádření k podkladům rozhodnutí, ve kterém nejprve shrnuje argumenty zadavatele uvedené ve vyjádření k návrhu a dodává, že k otázce vzniklé újmy se podrobně vyjádřil již v návrhu, přičemž v této souvislosti je navrhovatel přesvědčen, že zadavatel odmítnul námitky navrhovatele neoprávněně. Navrhovatel odmítá názor zadavatele, že by nebyl legitimován k podání návrhu, když ještě nebylo rozhodnuto o výběru nejvhodnější nabídky, a tudíž navrhovateli nemohla vzniknout škoda, jelikož by tak byli zbaveni možnost podat návrhu na přezkum všichni účastníci od zahájení zadávacího řízení až po výběr nejvhodnější nabídky, což dle navrhovatele jistě nebylo záměrem zákona. Závěrem navrhovatel trvá na tom, aby Úřad zrušil zadávací řízení a uložil zadavateli uhradit újmu způsobenou jeho protizákonným postupem spočívající v nákladech spojených s přípravou nabídky a v nákladech správního řízení, a to včetně nákladů na právní zastoupení navrhovatele advokátem při sepsání námitek a v dotčeném správním řízení.

43. Dne 17. 9. 2015 zaslal zadavatel své vyjádření k podkladům rozhodnutí, ve kterém tvrdí, že navrhovatel nebyl oprávněn podat návrh na přezkoumání postupu zadavatele, jelikož námitky podané navrhovatelem byly zadavatelem odmítnuty v souladu se zákonem pro chybějící zákonné náležitosti námitek. Dále se zadavatel podrobně vyjadřuje k namítanému nezákonnému postupu zadavatele při stanovení technických kvalifikačních předpokladů a totožnosti části poptávaného plnění s plněním poskytovaným na základě smlouvy. Dle názoru zadavatele je účelem stanovení kvalifikačních předpokladů především ověření, zda je dodavatel schopen realizovat předmětnou veřejnou zakázku v dostatečné kvalitě. Vzhledem ke skutečnosti, že Registr je jedním ze 4 základních registrů, které tvoří referenční zdroj dat pro celou státní správu a jeho případná nefunkčnost má okamžitě značně negativní dopad do fungování celé státní správy a poskytovaných služeb, pak právě dostatečná praxe stěžejních členů týmu tak může zaručit kvalitu poskytovaných služeb. Zadavatel poukazuje rovněž na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky stanovenou ve výši 114.400.000,- Kč bez DPH, z čehož lze dospět k závěru, že hodnota požadovaných zkušeností stěžejních členů týmu ve výši 50.000.000,- Kč bez DPH odpovídá rozsahu předmětu veřejné zakázky a je dokonce výrazně nižší. Z této skutečnosti je zřejmé, že zadavatel ve srovnání s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky požadoval doložení zkušeností členů týmu s projekty v nižší hodnotě. Dle zadavatele tak lze jednoznačně vyloučit, že by požadovaná hodnota zkušeností technika zjevně neodpovídala rozsahu zadávané veřejné zakázky. K požadavku na počet předchozích zkušeností zadavatel uvádí, že zkušenosti techniků rostou s počtem realizovaných projektů. To, že se uvedený technik podílel na větších projektech opakovaně, poukazuje na to, že se nejednalo o nahodilou zkušenost, ale že jeho kvality opravdu odpovídají tomuto rozsahu projektů. Podle názoru zadavatele je zejména u kritických zakázek zcela na místě požadovat zajištění, že klíčové osoby řešitelského týmu budou mít zkušenosti z několika obdobných zakázek. Zadavatel dodává, že nevymezil požadovanou zkušenost pouze hodnotou obdobné veřejné zakázky, ale také činnostmi podstatnými pro odbornou kvalifikaci související s danou veřejnou zakázkou. Zadavatel je proto přesvědčen, že takto vymezené kvalifikační předpoklady v žádném případě nemohly způsobit omezení okruhu uchazečů, kteří se veřejné zakázky mohli účastnit, přičemž dodává, že okruh dodavatelů, kteří by byli schopni realizovat tak specifický a komplexní předmět plnění, jakým je podpora a rozvoj celoplošného systému s několika tisíci souběžně pracujícími klienty a zahrnující zpracování jak popisných, tak prostorových informací, je velmi omezený. Proto s ohledem na výše uvedené zadavatel shrnuje, že doložení seznamu techniků a osvědčení o jejich vzdělání a odborné kvalifikaci bylo požadováno v minimálním rozsahu zajišťujícím plnění veřejné zakázky, přičemž požadavky na praxi techniků byly podle zadavatele stanoveny se zřetelem ke složitosti předmětu plnění a rozsahu veřejné zakázky a zároveň tak, aby neodůvodněně neomezovali okruh potencionálních dodavatelů.

44. K možnému zvýhodnění stávajícího dodavatele zadavatel uvádí, že v souladu s původní smlouvou má sice stávající dodavatel poskytovat na úpravy či opravy plnění dodaného na základě původní smlouvy záruku v délce trvání 24 měsíců, nicméně dle zadavatele nelze tuto záruku ztotožňovat s plněním, které zadavatel požaduje poskytovat na základě veřejné zakázky. V současné době zadavatel eviduje požadavky na odstranění nesprávné funkčnosti systému, na které se předmětná záruka pochybnost nevztahuje. Zadavatel uvádí, že tyto vady již nebudou v rámci původní smlouvy odstraňovány, neboť se na ně nevztahuje poskytovaná záruka, ani nebude jejich odstranění s ohledem na parametry a maximální cenu plnění původní smlouvy objednáváno. Podle zadavatele nelze předpokládat, že by s uzavřením nové rámcové smlouvy již docházelo k výskytu pouze takových nesprávných funkčností systému, na které se předmětná záruka vztahuje, protože se týkají funkčností, které byly upraveny či opraveny na základě původní smlouvy v 24 předcházejících měsících. Stávající dodavatel tak dle zadavatele nemohl navýšit počet člověkodní pro řešení průběžné provozní údržby o 20 člověkodní měsíčně za výrazně nižší cenu než ostatní uchazeči, neboť žádná část těchto nákladů nebyla a nebude uhrazena v rámci původní smlouvy.

V. ZÁVĚRY ÚŘADU

45. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření zadavatele a na základě vlastního zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle ustanovení § 118 odst. 5 písm. a) zákona. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

46. Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

47. Podle § 17 písm. l) zákona se zadávacími podmínkami rozumí veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky.

48. Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

49. Dle § 44 odst. 3 písm. h) zákona musí zadávací dokumentace obsahovat způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.

50. Podle § 50 odst. 3 zákona je veřejný zadavatel povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky.

51. Podle § 56 odst. 2 písm. b) zákona může veřejný zadavatel k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby požadovat seznam techniků či technických útvarů, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména techniků či technických útvarů zajišťujících kontrolu jakosti, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.

52. Podle § 56 odst. 2 písm. e) zákona může veřejný zadavatel k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za poskytování příslušných služeb.

53. Podle § 56 odst. 5 zákona je veřejný zadavatel ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů, uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů a vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.

54. Podle § 78 odst. 1 zákona je základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky ekonomická výhodnost nabídky nebo nejnižší nabídková cena.

55. Podle § 78 odst. 3 zákona zvolí zadavatel základní hodnotící kritérium podle druhu a složitosti veřejné zakázky a uvede je v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení.

56. Podle § 78 odst. 4 zákona platí, že rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky.

57. Podle § 78 odst. 5 zákona platí, že pokud je základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, musí zadavatel jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím stanovit váhu, kterou vyjádří v procentech, nebo stanoví jiný matematický vztah mezi dílčími kritérii. Stanovená váha může být u jednotlivých dílčích hodnotících kritérií shodná.

58. Podle § 78 odst. 6 zákona uvede zadavatel dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, popřípadě ve výzvě k podání nabídky v užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním nebo ve výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, popřípadě ve výzvě k potvrzení zájmu o účast nebo v dokumentaci soutěžního dialogu.

59. Podle § 79 odst. 1 zákona provede hodnocení nabídek hodnotící komise podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6 zákona. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah.

60. Podle § 110 odst. 7 zákona se námitky podávají písemně. V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona. V námitkách podle odstavců 2, 3 a 5 musí být uvedeno, jaká újma stěžovateliv důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Jde-li o námitky podle odstavce 2, musí stěžovatel v námitkách uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele. Podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 114 odst. 2 může stěžovatel podat bez předchozího podání námitek.

61. Podle § 111 odst. 1 zákona přezkoumá zadavatel podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy.

Právní posouzení k části návrhu směřující proti nezákonnému postupu zadavatele při vypořádání námitek

62. Úřad považuje za potřebné nejprve přezkoumat argumenty navrhovatele týkající se nezákonného postupu zadavatele při vyřizování podaných námitek, jelikož závěr v této věci se bezprostředně dotýká práva navrhovatele jakožto oprávněné osoby podat k Úřadu návrh na přezkum úkonů zadavatele v dotčeném zadávacím řízení, a tedy i povinnosti Úřadu návrh v plném rozsahu přezkoumat.

63. Dle názoru navrhovatele porušil zadavatel postup pro zadávání veřejných zakázek tím, že odmítl námitky navrhovatele v rozporu s § 110 odst. 7 a § 111 odst. 1 zákona, jelikož dle názoru zadavatele neobsahovaly vymezení újmy, která navrhovateli hrozila či vznikla v důsledku nezákonného postupu zadavatele v zadávacím řízení. Zadavatel ve vyjádření k návrhu setrval na svém stanovisku a svůj postup při vyřízení námitek navrhovatele nadále považuje za souladný se zákonem.

64. Úřad přezkoumal dokumentaci o veřejné zakázce a zjistil následující. Dne 21. 7. 2015 odeslal navrhovatel zadavateli v rámci zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku námitky proti zadávacím podmínkám, které považuje za netransparentní a v rozporu se zásadou rovného zacházení uvedenou v § 6 odst. 1 zákona. Konkrétně navrhovatel napadá nejednoznačně vymezený způsob hodnocení dílčích hodnotících kritérií, stanovení dílčích hodnotících kritérií v rozporu se zásadou ekonomické výhodnosti nabídek, stanovení podmínek pro záruční servis a průběžnou provozní údržbu způsobem, který zvýhodňuje jednoho z uchazečů, nezákonné stanovení technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 odst. 2 písm. b) a e) zákona. Navrhovatel se v bodu III. námitek domáhá zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku a dále uhrazení škody spočívající v nákladech spojených s přípravou nabídky.

65. Zadavatel svým rozhodnutím ze dne 31. 7. 2015 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) podané námitky odmítnul s odůvodněním, že navrhovatel nerespektoval v plném rozsahu ustanovení § 110 odst. 7 zákona, když v námitkách uvedl pouze to, kdo námitky podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují, v čem spatřuje navrhovatel porušení zákona a čeho se navrhovatel námitkami domáhá. V námitkách dle názoru zadavatele nebyla specifikována újma, která v důsledku domnělého porušení zákona navrhovateli hrozí nebo mu vznikla. Dle zadavatele tak navrhovatel nepodal ve stanovené lhůtě řádné námitky a zadavateli tudíž nezbylo než je odmítnout.

66. Úřad po přezkoumání obsahu námitek a rozhodnutí o nich konstatuje následující. Dle § 110 odst. 7 zákona je stěžovatel povinen v námitkách uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona. Dále musí být v námitkách uvedeno, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Pokud námitky nebudou obsahovat výše uvedené náležitosti, pak je zadavatel povinen námitky odmítnout a stěžovatele o svém postupu uvědomit. Zákon tedy jasně stanoví obsahové náležitosti námitek a důsledky jejich neuvedení.

67. K otázce způsobu tvrzení vzniku újmy nebo tvrzení vzniku její hrozby osobě, která námitku podává, Úřad uvádí, že stěžovatel (osoba podávající námitku) je povinen v námitkách popsat, jaká újma v souvislosti s jakým konkrétně vymezeným nezákonným úkonem zadavatele stěžovateli vznikla nebo vznik jaké újmy mu hrozí. Jak Úřad konstatoval v jiném svém rozhodnutí (č. j. ÚOHS-S28/2010/VZ-3550/2010/510/IFa ze dne 23. 3. 2010): „…újma nemusí být vyčíslena, stačí např. obecné vymezení následku jednání zadavatele vůči stěžovateli...“. Podle rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S42/2010/VZ-4128/2010/530/EDo ze dne 26. 4. 2010 je dále „vždy třeba vycházet z obsahu vlastních námitek, přičemž nelze námitky z formálních důvodů odmítat, pokud z nich lze dovodit, o jakou újmu se má jednat. Již z povahy věci je implicitně zřejmé, že se dodavatel, který má zájem na získání určité veřejné zakázky a který se proto také účastní zadávacího řízení, v němž není vybrán z důvodu domnělého porušení zákona zadavatelem, bude cítit poškozen upřením mu možnosti danou zakázku realizovat. S účastí v zadávacím řízení a s podáním nabídky jsou navíc pro dodavatele vždy spojeny určité náklady, které dodavatel v případě nezískání zakázky z důvodu domnělého porušení zákona zadavatelem vynaloží marně. Tyto nesporné skutečnosti musí vždy zadavatel při svém rozhodování o námitkách brát v potaz.“.

68. Úřad z předložených námitek zjistil, že v bodu III. námitek je stanoven požadavek navrhovatele, aby zadavatel „uhradil dodavateli škodu způsobenou jeho protizákonným postupem spočívající v nákladech spojených s přípravou Nabídky.“. Z dané citace vyplývá, že navrhovatel ve svých námitkách hrozící újmu uvedl, když ji vyjádřil jako škodu spočívající ve vynaložených nákladech spojených s přípravou nabídky. Tvrzení zadavatele, který v rozhodnutí o námitkách uvedl, že námitky navrhovatele neobsahují žádnou zmínku o hrozící či vzniklé újmě, z čehož vyplývá, že navrhovatel ve stanovené lhůtě nepodal námitky řádně, tedy neodpovídá zjištěnému skutkovému stavu.

69. Úřad po přezkoumání námitek navrhovatele z hlediska splnění zákonných požadavků na obsah námitek uvedených v § 110 odst. 7 zákona konstatuje, že podané námitky obsahují všechny stanovené náležitosti, tedy v námitkách je označena osoba, která námitky podává, v čl. II je navrhovatelem namítána nezákonnost zadávacích podmínek a s tím spojené porušení zásady transparentnosti a rovného zacházení dle § 6 zákona, v čl. III je vymezena újma navrhovatele a návrh na zrušení zadávacího řízení, a byly tudíž podány řádně. Současně Úřad konstatuje, že námitky byly podány ve lhůtě stanovené v § 110 odst. 3 zákona, když lhůta pro podání nabídek byla stanovena do 16. 7. 2015 a námitky byly zadavateli doručeny dne 21. 7. 2015.

70. Jelikož navrhovatel podal námitky zadavateli řádně a včas, pak na základě uvedeného Úřad konstatuje, že návrh byl podán oprávněnou osobou a že nebyly dány podmínky pro zamítnutí návrhu z důvodu dle § 118 odst. 5 písm. c) zákona. Úřad pro úplnost dodává, že ve věci navrhovatelem zmiňovaného možného spáchání správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. g) zákona zadavatelem byl vydán dne 21. 9. 2015 příkaz, kterým bylo rozhodnuto o tom, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona, když v rozporu s ustanovením § 110 odst. 7 citovaného zákona odmítnul námitky proti zadávacím podmínkám ze dne 21. 7. 2015 podané téhož dne navrhovatelem z důvodu chybějícího vymezení újmy, která navrhovateli hrozí či vznikla v důsledku domnělého porušení zákona zadavatelem, ačkoliv hrozící újma navrhovatelem v námitkách ze dne 21. 7. 2015 specifikována byla. Tento příkaz nabyl právní moci dne 30. 9. 2015.

Právní posouzení k části návrhu směřující proti nezákonnému stanovení technických kvalifikačních předpokladů

71. Navrhovatel v části svého návrhu brojí proti diskriminačně stanoveným technickým kvalifikačním předpokladům, jejichž nezákonnost je zřejmá v podmínce zadavatele, aby technici zastoupeni v rolích „Projektový manažer“, „Hlavní architekt“, „Systémový architekt technologické infrastruktury“ podílející se na plnění veřejné zakázky prokázali účast na3 obdobných projektech s minimálním rozpočtem 50 mil. Kč, přičemž dle názoru navrhovatele není možné měřit zkušenosti technika (resp. jeho odbornou kvalifikaci) hodnotou zakázek, na jejichž plnění se tento technik podílel.

72. Úřad přezkoumal zadávací dokumentaci a zjistil následující. V bodu 4 zadávací dokumentace je vymezen předmět plnění veřejné zakázky spočívající v:

rozvoji Registru,

čímž se rozumí modifikace částí existujícího systému, spočívající zejména v zapracování potřebných změn, vyplývajících ze změny právních předpisů, přizpůsobování Registru obecnému vývoji v informačním systému veřejné správy a rozvoje v oblasti územní identifikace s cílem jeho dalšího rozšiřování o nové funkcionality a zkvalitňování za účelem poskytování lepších služeb a funkcí pro interní (resortní) i externí uživatele, a to jak formou zdokonalování aplikačního programového vybavení, tak i používaným software a zajištěním bezpečnosti. Rozvoj Registru zahrnuje všechny časové a věcné etapy tvorby informačního systému, zejména analýzu, návrh, vývoj, prototypování, testování, implementaci a instalaci veškerého aplikačního programového vybavení, integraci jednotlivých komponent včetně technické infrastruktury do komplexního funkčního řešení, tvorbu dokumentace, školení v potřebném rozsahu, zajištění záručního servisu a koordinaci výše uvedených činností;

údržbě Registru,

která spočívá v průběžné provozní údržbě, provozní údržbě na objednávku a zajištění bezpečnosti Registru.

73. V bodu 7.4 zadávací dokumentace zadavatel stanovil technické kvalifikační předpoklady následovně: „Splnění technických kvalifikačních předpokladů prokáže Uchazeč předložením podle § 56 odst. 2 písm. b) a písm. e) ZVZ jmenného seznamu techniků, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance Uchazeče nebo osobyv jiném vztahu k Uchazeči, přičemž Zadavatel požaduje, aby se navrhovaný tým sestával alespoň z techniků zastávajících tyto role (pozn. role mohou být navzájem mezi sebou kumulované v jedné osobě, jedna osoba může zastávat maximálně dvě role):

1. Projektový manažer:

ukončené vysokoškolské vzdělání magisterského nebo jiného minimálně rovnocenného stupně
praxe na pozici projektového manažera minimálně 5 let
minimálně 3 účasti na projektech obdobného rozsahu (koordinace projektového týmu o min. velikosti 12 osob a s rozpočtem projektu vyšším než 50 mil. Kč bez DPH) na pozici projektového manažera

2. Hlavní architekt:

ukončené vysokoškolské vzdělání magisterského nebo jiného minimálně rovnocenného stupně
praxe v oboru minimálně 5 let
minimálně 3 účasti na projektech obdobného rozsahu (s rozpočtem projektu vyšším než 50 mil. Kč bez DPH) na pozici hlavní architekt,
prokazatelná zkušenost s tvorbou architektur informačních systémů s minimálně 500 současně pracujícími uživateli s dostupností (SLA) vyšší než 99%

3. Analytik informačních systémů:

ukončené vysokoškolské vzdělání magisterského nebo jiného minimálně rovnocenného stupně
praxe v oboru minimálně 5 let

4. Specialista kybernetické bezpečnosti:

ukončené vysokoškolské vzdělání magisterského nebo jiného minimálně rovnocenného stupně
praxe minimálně 3 roky s řízením bezpečnosti informací a navrhováním bezpečnostní architektury
platný certifikát A-ISMS vydaný akreditovaným certifikačním orgánem (lze prokázat také předložením zároveň dvou certifikátů - CISM a CISA)

5. Systémový architekt technologické infrastruktury:

ukončené vysokoškolské vzdělání magisterského nebo jiného minimálně rovnocenného stupně
praxe v oboru minimálně 5 let
minimálně 3 praktické zkušenosti v roli Systémového architekta infrastruktury nebo obdobné roli v oblasti návrhů a realizace informačních systémů (s rozpočtem projektu vyšším než 50 mil. Kč)
prokazatelná zkušenost s tvorbou architektur informačních systémů s dostupností (SLA) vyšší než 99%

6. Vývojoví pracovníci (minimálně 2 technici)

ukončené středoškolské vzdělání s maturitou
praxe v oboru minimálně 5 let.

Přílohou seznamu všech techniků (všech techniků dle bodů 1 – 6 výše) budou profesní životopisy každého technika s tím, že profesní životopisy budou obsahovat alespoň následující údaje:

1. jméno a příjmení technika

2. pozice technika (viz výše)

3. podrobný popis funkce technika na plnění veřejné zakázky

4. údaj o zaměstnavateli, popř. IČ technika

5. přehled profesní praxe vztahující se k předmětu plnění veřejné zakázky

6. přehled získaného vzdělání, osvědčení a certifikací (jsou-li vyžadovány)

Přílohou životopisů pak budou doklady o nejvyšším dosaženém vzdělání, osvědčeních a certifikacích (jsou-li vyžadovány).“.

74. Před vlastním posouzením souladu stanovených technických kvalifikačních předpokladů se zákonem je zapotřebí po teoretické stránce nastínit právní úpravu možných požadavků zadavatele na kvalifikaci dodavatele.

75. Dle § 56 odst. 5 písm. c) zákona je zadavatel povinen při stanovení požadavků na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů pro plnění předmětu zakázky vymezit jejich minimální úroveň, která odpovídá druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky. Vždy je tedy zadavatel povinen při stanovení požadavků na kvalifikaci zohlednit povahu konkrétního předmětu veřejné zakázky, který má být realizován, a požadavky stanovit tak, aby byly ve vztahu k předmětu veřejné zakázky přiměřené. Účelem požadavků na kvalifikaci je tak objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Požadavek na splnění minimálních technických kvalifikačních předpokladů má zajistit, že se soutěže o přidělení veřejné zakázky zúčastní pouze ti dodavatelé, kteří jsou ve skutečnosti schopni po stránce technické a materiální tuto zakázku po jejím přidělení též plnit. Zadavatel může vymezením kvalifikačních předpokladů, zejména stanovením příliš přísných kritérií prokázání způsobilosti dodavatele, výrazným způsobem ovlivnit okruh dodavatelů, mezi jejichž nabídkami bude v závěrečné fázi zadávacího řízení vybírat. Z uvedeného důvodu je zadavatel při stanovení kvalifikačních předpokladů vždy povinen respektovat zásady nediskriminace, transparentnosti a rovného zacházení ve smyslu § 6 odst. 1 zákona.

76. Z výše uvedeného vyplývá, že stanovení kvalifikačních předpokladů nemůže vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení či jakémukoliv zvýhodnění některého z dodavatelů. Účelem kvalifikace je zabezpečit účast všech potenciálních uchazečů, kteří jsou způsobilí předmětnou veřejnou zakázku plnit. Zásada nediskriminace se pak při vymezení požadavků zadavatele na prokázání technických kvalifikačních předpokladů promítá do § 56 odst. 5 písm. c) zákona, podle kterého je zadavatel ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům povinen vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů tak, aby odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.

77. Ke stanovení technických kvalifikačních předpokladů Úřad dále obecně uvádí, že zákon výslovně nevylučuje možnost stanovení požadavku na prokázání odborné způsobilosti osob podílejících se na plnění veřejné zakázky pomocí určité prahové hodnoty zakázky, s jejímž plněním mají tyto osoby zkušenosti. Pokud zadavatel takový požadavek stanoví, pak je vždy zapotřebí daný požadavek, resp. jeho oprávněnost, zkoumat v širších souvislostech daného případu. Lze přitom obecně konstatovat, že pouze samotná účast určité osoby na projektu o určité finanční hodnotě o faktických zkušenostech osoby nevypovídá. Pokud by tedy zadavatel stanovil podmínku účasti technika na projektech o konkrétním finančním objemu bez dalšího, pak by dle názoru Úřadu splnění tohoto požadavku nijak kvalitu či zkušenosti daného technika neprokazovalo. Nicméně pokud vedle takového požadavku zadavatel stanoví ve vztahu k dané osobě i jiné požadavky - zejména pokud vymezí věcnou náplň činnosti dané osoby na referenční zakázce (buď označením pozice, ze které je možné dle dané oborové praxe dovodit, jakou činností se osoba na té které pozici v rámci referenční zakázky zabývala, nebo konkrétním popisem činnosti či požadovaných zkušeností), pak takto uvedená kombinace požadavků je způsobilá požadovanou odbornost daného technika vymezit. Rovněž je nutné zohlednit, zda a u jakých osob byla podmínka účasti na referenčních zakázkách o určité hodnotě stanovena; za oprávněnou ji lze přitom považovat spíše u těch osob, resp. pozic, u kterých lze předpokládat, že se zásadním způsobem budou podílet na realizaci předmětu veřejné zakázky a na jejichž zkušenostech a rozhodnutích tedy bude plnění veřejné zakázky postaveno, když prokázání jejich účasti na referenční zakázce o určitém rozsahu v téže pozici může zadavateli jasně indikovat, že taková osoba bude schopna úspěšně působit v dané pozici i v nově zadávané zakázce. Stejně tak je nutné při posuzování přiměřenosti požadavků na kvalifikaci brát v potaz i charakter poptávané veřejné zakázky, její rozsah a složitost, zda se jedná např. o běžně poptávané plnění, či zda je předpokládaná zakázka specifická jak po věcné stránce, objemu plnění či po časové dotaci. Relevantní pro posouzení oprávněnosti či přiměřenosti daného požadavku může dále být i počet podaných nabídek v zadávacím řízení vzhledem k charakteru a náročnosti plnění veřejné zakázky, kdy jejich nápadně nízký počet může být indicií toho, že požadavky na technické kvalifikační předpoklady jsou nastaveny nepřiměřeně. Úřad proto shrnuje, že skutečnost, zda požadavek zadavatele na účast osob, které se mají podílet na plnění veřejné zakázky, v referenčních zakázkách o určité minimální finanční hodnotě je způsobilý poskytnout zadavateli představu o zkušenostech a dovednostech, které dané osoby nabyl skrze účast na těchto zakázkách, je nutné posuzovat vždy v kontextu dalších konkrétních požadavků, přičemž závěry v jednom posuzovaném případě nelze zevšeobecňovat a aplikovat i na ostatní byť velmi podobné případy.

78. K charakteru předmětu šetřené veřejné zakázky Úřad uvádí následující. Předmětem veřejné zakázky je rozvoj a údržba registru územní identifikace, adres a nemovitostí, který dle § 3 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, spolus registrem obyvatel, registrem právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci a registrem agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností tvoří čtyři základní registry veřejné správy, představující jeden ze základních pilířů procesu elektronizace veřejné správy. Dle Správy základních registrů, která je správcem informačního systému základních registrů, je cílem fungování základních registrů zefektivnění a využití možností současných technologií pro online přístupy a zajištění efektivní, bezpečné a transparentní výměny přesných a aktuálních tzv. referenčních údajů. Jelikož projekt základních registrů je provázán s celou řadou dalších projektů propojujících existující soustavu statistických registrů a zajišťujících napojení na ostatní informační systémy využívané ve veřejné správě, pak zajištění rozvoje a fungování Registru má dle názoru Úřadu zcela zásadní význam na fungování celého systému základních registrů a potažmo i na výkon veřejné správy.

79. Úřad dále uvádí, že předmět veřejné zakázky, jehož předpokládaná hodnota byla zadavatelem stanovena ve výši 88.000.000,- Kč bez DPH bez využití opčního práva (114.400.000,- Kč bez DPH včetně opčního práva), spočívá výhradně v poskytnutí služeb; nejedná se tedy o kombinované poskytování služeb a dodávek či stavebních prací, které by s poskytovanými službami souvisely a které by tak předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na služby mohly zkreslovat. Úřad má za to, že pokud má poptávané plnění charakter poskytování služeb na projektu tak strategického významu a pokud tyto služby mají být poskytnuty během 4 let v hodnotě 88 mil. Kč bez DPH (resp. 114.400.000,- Kč bez DPH s využitím opčního práva), pak je zřejmé, že i nároky na kvalitu zpracování předmětu veřejné zakázky a na koordinaci postupu členů týmu budou odpovídat významu veřejné zakázky. V daném případě se totiž nejedná např. o opakující se služby stejného charakteru, u kterých není potřeba zajišťovat souladnost a návaznost postupů; předmětem veřejné zakázky je rozvoj stávajícího systému Registru, kde je zapotřebí zajistit mj. paralelní provoz současného informačního systému s nově vytvářeným systémem, řešit komplikace spojené s tvorbou tohoto systému – jedná se o unikátní činnost, na které se má dle zadávacích podmínek podílet hned několik speciálně zaměřených odborníků.

80. K samotnému požadavku zadavatele na prokázání technických kvalifikačních předpokladů prostřednictvím účasti konkrétních techniků na referenčních zakázkách o určité minimální hodnotě v šetřeném případě uvádí Úřad následující. Požadavek na prokázání účasti na 3 referenčních zakázkách o minimální hodnotě každé z nich 50 mil. Kč stanovil zadavatel u techniků v rolích „Projektový manažer“, Hlavní architekt“ a „Systémový architekt“. Již ze samotného označení těchto pozic a z jejich popisu v zadávací dokumentaci lze přitom dovodit, že u všech těchto pozic se jedná o pozice, které jsou zcela zásadní z hlediska plnění veřejné zakázky, kdy u všech tří pozic se jedná o vysoce odbornou činnost.

81. V případě technika v roli „Projektový manažer“ zadavatel vymezil v bodu 7.4 zadávací dokumentace jeho kvalifikaci jednak účastí na projektech obdobného rozsahu s rozpočtem vyšším než 50 mil. Kč bez DPH, ale současně konkretizoval i náplň činnosti tohoto technika v daných projektech (vedení koordinace projektového týmu o min. velikosti 12 osob na pozici projektového manažera). V tomto případě tedy zadavatel navázal uvedenou podmínku na charakter projektů (které měly být obdobného rozsahu jako předmět veřejné zakázky) a na zkušenost s vedením projektového týmu o 12 lidech. Současně z názvu pozice, kterou měl technik na referenčních projektech zastávat, plyne, že se jedná o tutéž pozici jako v zadávané veřejné zakázce, tedy o významnou pozici v týmu specialistů podílejících se na plnění veřejné zakázky.

82. V případě technika v roli „Hlavní architekt“ zadavatel opět vedle požadavku na účast v projektech obdobného rozsahu s rozpočtem vyšším než 50 mil. Kč požadoval prokázat zkušenosti s tvorbou architektur informačních systémů s minimálně 500 současně pracujícími uživateli s dostupností (SLA) vyšší než 99%. Úřad stejně jako v předchozím bodě tohoto rozhodnutí uvádí, že zadavatel navázal finanční objem projektu, na kterém se měl uvedený technik podílet, na rozsah tohoto projektu, jež měl být obdobný jako v případě dotčené veřejné zakázky, a stanovil, že technik se ho měl účastnit v pozici hlavního architekta, tedy v téže pozici, v jaké má působit v nyní zadávané veřejné zakázce. Dále zadavatel stanovil požadavek na zkušenosti tohoto technika s tvorbou architektur informačních systémů o určitých hodnotách.

83. V případě technika v roli „Systémový architekt technologické infrastruktury“ požadoval zadavatel prokázat kromě minimálně 3 praktických zkušeností v roli systémového architekta infrastruktury nebo obdobné roli v oblasti návrhů a realizace informačních systémů v projektech s rozpočtem vyšším než 50 mil. Kč navíc i zkušenost s tvorbou architektur informačních systémů s dostupností (SLA) vyšší než 99%. Opět Úřad konstatuje, že zadavatel spolu s požadavkem účasti na projektech s rozpočtem vyšším než 50 mil. Kč požadoval i jisté věcně vymezené zkušenosti technika, a též účast daného technika na realizaci referenční zakázky na téže pozici, v jaké má působit v zadávané veřejné zakázce.

84. Na základě shora uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel sice jako technický kvalifikační předpoklad stanovil podmínku účasti techniků na referenčních zakázkách o minimální finanční hodnotě, nicméně tuto podmínku omezil pouze na techniky na třech výše uvedených pozicích. Je přitom zřejmé, že role těchto techniků jsou při plnění veřejné zakázky pro zadavatele stěžejní, což lze dovodit již ze samotného označení jejich pozic (formální stránka), jakož i z dalších obsahově vymezených požadavků kladených na ně v zadávací dokumentaci (materiální stránka), kdy je zřejmé, že dané osoby budou vykonávat vysoce odbornou činnost, na jejímž správném a kvalitním provedení závisí úspěšnost realizace veřejné zakázky. Je tedy jistě právem zadavatele, aby u těchto pozic požadoval prokázání určitých již nabytých zkušeností, které budou zárukou kvalitní realizace jím zadávané zakázky. Ve vztahu ke všem třem technikům lze přitom konstatovat, že právě jejich účast na projektu o určitém finančním rozsahu v téže pozici může bezpochyby indikovat pravděpodobnost kvalitního výkonu v dalších zakázkách. Je totiž nepochybně rozdíl navrhovat firemní informační systém v řádu statisíců korun a systém tak komplexní, jako je předmět veřejné zakázky, stejně tak je jistě rozdíl ve zkušenostech systémového architekta, který má zkušenosti s navrhováním struktury technologické infrastruktury v projektu o hodnotě v řádu statisíců či jednotek milionů korun, oproti tomu, který se účastnil projektu tak komplexního charakteru jako je dotčená veřejná zakázka (a to i s ohledem na zvýšené nároky na kompatibilitu hardware či licenční problematiku). Úřad připomíná, že vedle požadavku na účast v referenčních zakázkách zadavatel navíc i věcně vymezil zkušenosti dotčených techniků a určil pozice, na jakých se měli referenčních zakázek účastnit.

85. Pokud jde o finanční hranici, kterou zadavatel pro referenční projekty stanovil, tedy 50 mil. Kč pro každý jednotlivý projekt, Úřad s odkazem a argumentaci uvedenou v předchozím odstavci konstatuje, že s ohledem na charakter a předpokládanou hodnotu nyní zadávané veřejné zakázky lze takový požadavek považovat za přiměřený, neboť není jisté, zda by účast předmětných techniků na referenčních zakázkách o nižší hodnotě, u nichž lze logicky předpokládat i nižší rozsah plnění než v zadávané veřejné zakázce, dokázala zaručit dostatečnou úroveň zkušeností daných techniků pro úspěšnou realizaci zadávané zakázky.

86. K námitce navrhovatele v části návrhu týkající se nezákonného stanovení technických kvalifikačních požadavků, kde je uvedeno: „..minimální celkový rozpočet projektů, na kterých by se museli technici uchazeče podílet, by musel být v rozmezí 150 mil. Kč až 450 mil. Kč v závislosti na tom, zda každou z rolí…..bude vykonávat jeden technik, nebo zda by jeden technik vykonával dvě z těchto rolí, a dále v závislosti na tom, zda by se tito technici podíleli na stejných nebo různých projektech. Pokud by se všichni technici podíleli na různých projektech a pokud by žádný technik nezastával dvě role, odpovídal by celkový minimální rozpočet projektů, na kterých by se museli podílet, částce 450 mil. Kč (3 technici x 3 projekty x 50 mil. Kč)....požadavek na prokázání odborné kvalifikace techniků jejich předchozí účastí na projektech s celkovým rozpočtem 150 mil. Kč až 450 mil. Kč je zcela zjevně nepřiměřený k hodnotě veřejné zakázky, která činí bez využití opčního práva 88 milionů Kč bez DPH, jakož i k její velikosti, složitosti a technické náročnosti; takový požadavek je v rozporu se zásadou rovného zacházení, jelikož jeho stanovením dochází fakticky k tomu, že o veřejnou zakázku se může ucházet jen malý okruh uchazečů (cca 5 uchazečů) a ostatním uchazečům je znemožněno se o veřejnou zakázku ucházet..“, Úřad uvádí následující. Dle bodu 7.4 zadávací dokumentace stanovil zadavatel pro každého ze tří dotčených techniků požadavek účasti na min. 3 projektech o finančním objemu vyšším než 50 mil. Kč za jeden projekt. Dotčený technik tak musí mít zkušenosti plynoucí z účasti na projektu o minimální hodnotě 50 mil. Kč, přičemž daný minimální finanční limit se vztahuje ke každému ze tří projektů zvlášť (hodnotu projektů v tomto případě nelze sčítat, limitující je pouze hodnota služeb ve výši minimálně 50 mil. Kč). Uvedený argument navrhovatele tak považuje Úřad za zavádějící, neboť se nezakládá na požadavcích zadavatele stanovených v zadávací dokumentaci.

87. K argumentu navrhovatele, který se domnívá, že zkušenosti či odbornou kvalifikaci technika nelze měřit hodnotou zakázek, na jejichž plnění se tento technik podílel, když podle navrhovatele nelze vyloučit, že se na plnění dané zakázky podílel technik jen okrajově a ani např. nevykonával činnosti podstatné pro jeho odbornou kvalifikaci související s danou veřejnou zakázkou, přičemž dle navrhovatele musí být odborná kvalifikace technika podílejícího se na veřejné zakázce vymezena pouze věcnou specifikací, případně časovým úsekem a alokovanou kapacitou technika, a nikoliv celkovou hodnotou zakázky, která nemá přímý vztah k povaze získaných zkušeností konkrétní osob, Úřad uvádí následující. Předně je třeba poznamenat, že zákon nestanoví, jakým konkrétním způsobem má zadavatel vymezit minimální úroveň stanovených technických kvalifikačních předpokladů – jedinou podmínkou je, aby tato úroveň odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky. Dále Úřad uvádí, že v bodu 7.4 zadávací dokumentace zadavatel jasně formuloval požadavky na technickou kvalifikaci techniků podílejících se na plnění předmětu veřejné zakázky, když kromě účasti na projektech o minimálním finančním objemu zadavatel uvedl, na jakých pozicích měli uvedení technici při plnění referenční zakázky působit, z čehož je zřejmé, jaké činnosti měli technici v rámci svého působení vykonávat (Projektový manažer měl prokázat zkušenost s vedením projektového týmu o 12 lidech; Hlavní architekt, jehož náplní činnosti je navrhnout systém jako jednotný a funkční celek, se měl podílet na plnění referenční zakázky na stejné pozici, Systémový architekt technologické infrastruktury měl prokázat 3 praktické zkušenosti v roli Systémového architekta infrastruktury nebo obdobné roli v oblasti návrhů a realizace informačních systémů na projektech v obdobném rozsahu jako je předmět veřejné zakázky). Navíc zadavatel u každé ze zmíněných pozic vymezil i po věcné stránce požadavek na zkušenosti techniků v daných pozicích (Projektový manažer měl prokázat zkušenost s vedením projektového týmu o 12 lidech v projektech obdobného rozsahu jako předmět veřejné zakázky, Hlavní architektměl prokázat zkušenosti s tvorbou architektur informačních systémů s minimálně 500 současně pracujícími uživateli s dostupností (SLA) vyšší než 99%, Systémový architekt technologické infrastruktury měl prokázat zkušenost s tvorbou architektur informačních systémů s dostupností (SLA) vyšší než 99%). S ohledem na uvedené lze dle názoru Úřadu v daném případě přímý vztah hodnoty veřejné zakázky a povahy nabytých zkušeností dotčených techniků dovodit (blíže viz bod 79 rozhodnutí). Současně je zřejmé, že jelikož se požadavek zadavatele na prokázání účasti na referenčních zakázkách týká tří konkrétních pozic, které, jak uvedl Úřad výše, jsou pro řádné plnění veřejné zakázky stěžejními, lze jen stěží předpokládat, že by se dané osoby na referenčních zakázkách podílely pouze okrajově. S ohledem na výše uvedené proto Úřad argumenty navrhovatele odmítá.

88. K argumentu navrhovatele, podle kterého není zřejmé, jak se zvýší nebo čím se může lišit odborná kvalifikace konkrétního technika, pokud se zúčastní jednoho projektu dle požadovaných parametrů oproti třem obdobným projektům, příp. pokud se zúčastní více projektů dle požadovaných parametrů v menším rozsahu, Úřad uvádí následující. S ohledem na charakter/rozsah veřejné zakázky spočívající v poskytování informačních systémů a služeb informačních technologií lze konstatovat, že v zásadě platí, že hodnota služeb, jež jsou předmětem dotčené veřejné zakázky, je přímo úměrná rozsahu a náročnosti a složitosti těchto služeb; Úřad má tedy za to, že počet účastí technika na vymezených referenčních zakázkách je pro získání požadovaných zkušeností relevantní, jelikož nově nabytá dovednost bezpochyby získává na kvalitě dlouhodobější praxí v rámci více různých projektů. Stejně tak je dle Úřadu relevantní i hodnota projektů, v nichž daný technik zkušenosti získal, neboť jak již Úřad uvedl v bodech 84 a 85 odůvodnění tohoto rozhodnutí, nelze s ohledem na charakter činnosti daných techniků srovnávat zkušenosti na daných pozicích v projektech malého rozsahu s projekty několikanásobně rozsáhlejšími. Úřad uzavírá, že v tomto konkrétním případě je hodnota projektů, na kterých se daný technik měl dle požadavku zadavatele stanoveným způsobem podílet, indicií dosažených zkušeností tohoto technika.

89. K rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S790/2015/VZ-4442/2015/533/SWa ze dne 13. 2. 2015, na nějž navrhovatel odkazuje, Úřad uvádí, že v daném případě zadavatel požadoval po uchazečích prokázat zkušenosti techniků podílejících se na plnění veřejné zakázky, spočívajících v doložení 3leté praxe s poskytováním služeb podpory provozu obdobného informačního systému, přičemž alespoň u jedné z referenčních zakázek měla cena služeb podpory činit nejméně 35 mil. Kč bez DPH, a to za dobu, po kterou se specialista na plnění této zakázky podílel. V daném případě došel Úřad k závěru, že zadavatel vymezil minimální úroveň kvalifikačních předpokladů v rozporu se zákonem, jelikož nespecifikoval, jaké konkrétní činnosti a na jaké pozici měl daný specialista při plnění referenční zakázky zastávat, a navíc spojil cenu referenční zakázky s délkou poskytování služeb daným specialistou při realizaci referenční zakázky. V této souvislosti je však důležité zmínit, že zadavatelem stanovené technické kvalifikační předpoklady nesplňoval ani dodavatel, který v dané chvíli zadavateli požadované plnění poskytoval, z čehož je zřejmé, že nastavené parametry neodpovídaly druhu, rozsahu a složitosti veřejné zakázky. Z uvedených skutečností proto Úřad došel k závěru, že požadavek účasti na projektech o konkrétní výši ve spojení s ostatními vágně vymezenými požadavky zadavatele byl stanoven nezákonně. I v tomto rozhodnutí však Úřad obecně konstatoval, že „nelze zcela vyloučit možnost stanovení požadavku na prokázání odborné způsobilosti osob podílejících se na plnění veřejné zakázky pomocí určité prahové hodnoty zakázky, s jejímž plněním mají tyto osoby zkušenosti. Nicméně taková možnost by se musela vždy posuzovat s ohledem na všechny relevantní okolnosti konkrétního případu.“. V nyní šetřeném případě však zadavatel vymezil jednoznačně pozice specialistů v rámci referenčních zakázek o požadované minimální hodnotě, specifikoval i požadavky na jejich zkušenosti a dále nenavázal účast v referenční zakázce na určité časové období, z čehož vyplývá, že skutkové okolnosti obou případů jsou odlišné.

90. Z protokolu o otevírání obálek vyplývá, že nabídku podalo celkem 6 uchazečů, což jes ohledem na charakter a náročnost plnění veřejné zakázky počet, který zřejmě svědčío přiměřenosti zadavatelem stanovených požadavků.

91. Úřad proto na základně výše uvedeného konstatuje, že požadavky zadavatele na technické kvalifikační předpoklady techniků v rolích „Projektový manažer“, „Hlavní architekt“, „Systémový architekt technologické infrastruktury“ odpovídají druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky a zadavatel je stanovil v souladu se zákonem.

Právní posouzení k části návrhu směřující proti stanovení dílčích hodnotících kritérií v rozporu se zásadou ekonomické výhodnosti nabídek

92. Navrhovatel ve svém návrhu poukazuje na nezákonný postup zadavatele spočívající ve skutečnosti, že v rámci hodnotících kritérií je jako jedno z dílčích hodnotících kritérií stanoveno kritérium č. 5 „Vedení dokumentace - projektová kancelář“, které se dle navrhovatele nevztahuje k nabízenému plnění veřejné zakázky, jelikož projektová kancelář není uvedena v čl. 4 zadávací dokumentace jako součást předmětu veřejné zakázky. Dále navrhovatel napadá váhu kritéria „Vedení dokumentace - projektová kancelář“ stanovenou ve výši 4 %, která je dle jeho názoru nepřiměřená jak předmětu veřejné zakázky tak ve vztahu k váhám ostatních dílčích hodnotících kritérií, která jsou pro posouzení kvality nabízeného plnění dle názoru navrhovatele podstatnější.

93. Úřad přezkoumal zadávací dokumentaci a zjistil následující. V čl. 4 zadávací dokumentace je vymezen předmět veřejné zakázky, spočívající obecně v rozvoji a údržbě aplikačního programového vybavení Registru (viz podrobněji bod 72 tohoto rozhodnutí). V bodu 4.2 obecných informací je uvedeno: „Podrobněji je předmět veřejné zakázky vymezen v dalším textu a v přílohách této ZD.“. V bodu 5.11.2 zadávací dokumentace nazvaném „Výstupy nevázané na dodávku RÚIAN“ je uveden požadavek zadavatele: „..aby Uchazeč níže uvedené postupy v průběhu plnění VZ udržoval v aktuálním stavu a na vyžádání je Zadavateli předával…jedná se zejména o…obsah projektové kanceláře vedené dle odst. 5.12, a to ve formě umožňující off-line procházení a čtení veškeré dokumentace vložené do PK, včetně všech verzí.“. V bodu 5.12 zadávací dokumentace nazvaném „Vedení dokumentace – projektová kancelář“ je uveden požadavek zadavatele, aby uchazeč v přílohách rámcové smlouvy popsal základní principy a způsob vedení dokumentace projektových výstupů a vedení projektové kanceláře v elektronické podobě, přičemž v následujících 10 bodech vymezil zadavatel konkrétní požadavky na funkce projektové kanceláře.

94. V bodu 13.2.5 zadávací dokumentace je uvedeno dílčí hodnotící kritérium „Kritérium č. 5: Vedení dokumentace – projektová kancelář (bod 5.12)“, v rámci kterého zadavatel hodnotil splnění 10 konkrétně vymezených požadavků na vedení dokumentace.

95. Podle § 78 odst. 4 zákona stanoví zadavatel dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky.

96. Dle zjištění Úřadu vymezil zadavatel předmět veřejné zakázky v rámci celé zadávací dokumentace, nikoliv pouze v bodu 4 této dokumentace, přičemž část plnění týkající se explicitně oblasti „Vedení dokumentace - projektová kancelář“ je vymezena v bodech 5.12 (nároky na funkci projektové kanceláře), 5.11.2 (postup uchazeče při vedení dokumentace), 13.2.5 (hodnocení zpracování požadavků zadavatele na projektovou kancelář). Z uvedeného vyplývá, že činnost „Vedení dokumentace - projektová kancelář“ je součástí předmětu plnění veřejné zakázky, a tedy uvedené dílčí hodnotící kritérium se k nabízenému plnění veřejné zakázky vztahuje.

97. K váze dílčího hodnotícího kritéria Úřad uvádí následující. V bodu 13.1 zadávací dokumentace je vymezeno celkem 8 dílčích hodnotících kritérií, mezi která patří kritérium nabídkové ceny s váhou 60%, dále podmínky pro záruční servis a průběžnou provozní údržbu – váha 7%, návrh řešení monitorování provozu – váha 6%, způsob a metodika vývoje – váha 4%, vedení dokumentace – projektová kancelář – váha 4%, zpracování modelových změnových požadavků – váha 7%, interní testování – váha 7%, návrh zátěžových testů – váha 5%.

98. Ohledně stanovené výše 4 % dotčeného dílčího kritéria a jeho namítanému nepoměru vzhledem k výši ostatních hodnotících kritérií, která jsou pro posouzení kvality nabízeného plnění dle názoru navrhovatele podstatnější, Úřad uvádí, že podle § 78 odst. 4, 5 a 7 zákona je zadavatel povinen stanovit dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny, a přitom dodržet způsob vyjádření váhy daného kritéria (procentem či jiným matematickým vztahem nebo uvede dílčí hodnotící kritéria v sestupném pořadí podle významu). Určení výše váhy daného kritéria je přitom zcela v dispozici zadavatele, který na základě svého vlastního úsudku a potřeb zhodnotí, nakolik je pro něj určitý parametr plnění důležitý. Zadavatel definuje požadavky podle svých potřeb či představ o předmětu veřejné zakázky a podmínkách její realizace, proto Úřad ani navrhovatel není oprávněn posuzovat, co je pro zadavatele v rámci plnění veřejné zakázky důležité a jakou váhu by tedy konkrétnímu kritériu měl dát. Pokud tedy zadavatel v rámci zadávání této veřejné zakázky dospěl k závěru, že vedení projektové kanceláře je pro fungování systému Registru nezbytné, pak bylo jeho oprávněním stanovit tento požadavek jako zadávací podmínku a současně parametry vedení projektové kanceláře učinit předmětem hodnocení v rámci jednoho z dílčích hodnotících kritérií s příslušnou váhou.

99. Na základě výše uvedeného proto Úřad konstatuje, že činnost „Vedení dokumentace - projektová kancelář“ je součástí předmětu veřejné zakázky a zadavatel tedy vymezil dílčí hodnotící kritérium v bodu 13.2.5 zadávací dokumentace včetně jeho váhy v souladu se zákonem.

Právní posouzení k části návrhu směřující proti stanovení zadávacích podmínek způsobem, který zvýhodňuje jednoho z uchazečů

100. Navrhovatel ve svém návrhu poukazuje na nezákonný postup zadavatele spočívající ve zvýhodnění stávajícího dodavatele, který dle navrhovatele může navýšit počet člověkodní pro řešení průběžné provozní údržby o 20 člověkodní za výrazně nižší cenu než ostatní uchazeči, protože část těchto nákladů mu již byla uhrazena v rámci oprav záručních vad sjednaných v původní smlouvě, což stávajícímu dodavateli může přinést lepší hodnocení v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Podmínky pro záruční servis a průběžnou provozní údržbu“.

101. Úřad přezkoumal zadávací dokumentaci a zjistil následující. V bodu 4.4.1 zadávací dokumentace je upravena průběžná provozní údržba Registru, která znamená řešení a odstraňování provozních problémů a havárií a zahrnuje identifikaci a kategorizaci požadavků, přičemž identifikací požadavku se rozumí analýza příčin problému nahlášeného zadavatelem, a kategorizací se rozumí stanovení, zda jde o nefunkčnost Registru, a to buď v části, která nebyla modifikována v rámci plnění veřejné zakázky, nebo v části již modifikované.

102. V případě řešení oprav nesprávné funkčnosti Registru v částech nemodifikovaných v rámci plnění dle této veřejné zakázky (dále jen „mimozáruční vady“) zadavatel stanovil, že tyto opravy budou hrazeny v rámci měsíčního paušálního poplatku za průběžně prováděnou provozní údržbu (dále jen „paušální poplatek“) za podmínky, že v rámci tohoto poplatku budou vyřešeny opravy vad v rozsahu celkové pracnosti ve výši minimálně 20 člověkodní. Zadavatel dále uvádí, že uchazeč může nad rámec minimálních 20 člověkodní nabídnout dalších 20 člověkodní navíc, tedy celkem 40 člověkodní pro řešení těchto mimozáručních vad.

103. V případě řešení oprav nesprávné funkčnosti Registru v částech modifikovaných v rámci plnění dle této veřejné zakázky (dále jen „záruční vady“) zadavatel stanovil, že tyto záruční vady budou provedeny zdarma v rámci záručního servisu, a to za podmínek uvedených v příloze č. 10 zadávací dokumentace. Dle čl. 1 této přílohy je uchazeč mj. povinen poskytovat záruku na všechny části díla, včetně příslušenství, tedy záruka se vztahuje jak na funkčnost díla, tak i na vlastnosti požadované zadavatelem, přičemž veškeré zjištěné nedostatky, nedodělky a vady díla, které se vyskytnou v záruční době, je uchazeč povinen odstranit na své náklady v termínech dle čl. 3 této přílohy.

104. Dle čl. 2.6.2 návrhu rámcové smlouvy se průběžná provozní údržba skládá z činností, které je nutno zajišťovat po celou dobu trvání smlouvy a které budou hrazeny paušálními poplatky pro daná období. Dle bodu 4.4.1 zadávací dokumentace je uchazeč povinen do paušálního poplatku zahrnout zejména náklady na zajištění všech podpůrných a souvisejících činností s plněním veřejné zakázky jako je např. administrace projektu, vedení projektové kanceláře, komunikace se zadavatelem, účast na projektových schůzkách, monitoring provozuv rozsahu dle bodu 4.9 zadávací dokumentace, součinnost s třetími stranami, atd.

105. V bodu 13.2.2 zadávací dokumentace zadavatel stanovil dílčí hodnotící kritérium „Podmínky pro záruční servis a průběžnou provozní údržbu“, ve kterém hodnotil splnění navýšení počtu člověkodní pro řešení průběžné provozní údržby o 20 člověkodní měsíčně na celkových 40 člověkodní měsíčně (v rámci které jsou řešeny i mimozáruční vady, pozn. Úřadu).

106. Dle čl. 3.10 původní smlouvy poskytl stávající dodavatel na úpravy/opravy provedené v rámci plnění dle původní smlouvy záruku v délce 24 měsíců, přičemž tato záruka zahrnuje odstraňování chyb (vad) APV, předávání oprav (zařazení do dohodnuté dodávky), záruku za předané opravy. Dle čl. 1.5 původní smlouvy nesmí být náklady na opravu záručních vad započítány do nákladů na poskytování služeb podpory (SLA). Cena za služby dle čl. 1.2 původní smlouvy a její přílohy S02, obsahující podrobný popis služeb podpory (zahrnujícíi náklady na mimozáruční vady), činí 1.450.000,- Kč bez DPH za měsíc. Původní smlouva mezi zadavatelem a stávajícím dodavatelem je dle čl. 5.2 uzavřena na dobu určitou, tedy do 31. 12. 2015.

107. Dle čl. 2.6.2 návrhu rámcové smlouvy jsou do průběžné provozní údržby hrazené z měsíčních paušálních poplatků zahrnuty i opravy nesprávné funkčnosti Registru v částech nemodifikovaných v rámci plnění této smlouvy (tzv. mimozáruční vady) v rozsahu celkové pracnosti průměrně ve výši minimálně 20 člověkodní, resp. 40 člověkodní dle nabídky uchazeče.

108. Pro lepší přehlednost následného právního posouzení mimozáručních vad Úřad uvádí, že je třeba rozlišovat tyto typy mimozáručních vad, které se mohou vyskytnout v rámci plnění přezkoumávané veřejné zakázky:

vady vyplývající z plnění poskytnutého stávajícím dodavatelem na základě původní smlouvy, na které se podle čl. 3.10 této smlouvy vztahuje záruka stávajícího dodavatele;
vady, které při plnění předmětu veřejné zakázky nezpůsobil dodavatel, ale jejichž příčinou je např. vadné jednání třetích osob nezúčastněných na plnění předmětu zakázky (např. zaměstnanci objednatele);
vady, které jsou důsledkem plnění ze smlouvy předcházející původní smlouvě;
vady plnění poskytnutého stávajícím dodavatelem v rámci původní smlouvy, kterése objeví po 1. 1. 2018 a na které se tedy záruka stávajícího dodavatele nevztahuje.

109. Pokud by nabídka stávajícího dodavatele byla vybrána v šetřeném zadávacím řízení za nejvhodnější a stávající dodavatel by začal poskytovat plnění dle bodu 3.1 návrhu rámcové smlouvy v období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2019, pak by dle znění čl. 2.6.2 návrhu rámcové smlouvy sice obecně nárok na proplacení mimozáručních vad měl, nicméně uvedenou situaci je třeba posuzovat v závislosti na typu mimozáruční vady.

110. V případě vady vyplývající z plnění poskytnutého stávajícím dodavatelem na základě původní smlouvy, na které se podle čl. 3.10 této smlouvy vztahuje záruka stávajícího dodavatele, a která se objeví v průběhu plnění veřejné zakázky v období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2017, by tuto vadu měl opravovat bezplatně stávající dodavatel (tuto skutečnost potvrzuje mj. i zadavatel v rámci svého vyjádření ze dne 17. 9. 2015).

111. Jiná situace nastává u mimozáručních vad, které jsou důsledkem plnění ze smlouvy předcházející původní smlouvě, tedy plnění poskytnutého před datem 9. 10. 2012, kdy byla původní smlouva uzavřena. Pokud by se takové vady vyskytly v průběhu plnění veřejné zakázky, pak by opravu těchto vad hradil zadavatel vybranému uchazeči v rámci paušálního poplatku.

112. Stejně tak je třeba pohlížet na mimozáruční vady, které jsou důsledkem plnění poskytnutého stávajícím dodavatelem na základě původní smlouvy a které se vyskytnou po 1. 1. 2018, tedy v době, kdy stávající dodavatel již nebude dle původní smlouvy zavázán záruku za své plnění poskytovat. V tomto případě opět zadavatel opravu takových mimozáručních vad v rámci paušálního poplatku uhradí.

113. Stejný postup zadavatel uplatní i v případě mimozáručních vad vzniklých v průběhu plnění veřejné zakázky a nezpůsobených dodavatelem, ale vzniklé např. jednáním třetích osob (uživatelé Registru nebo zaměstnanci objednatele); tyto vady tak zadavatel rovněž případnému vybranému uchazeči v rámci paušálního poplatku uhradí.

114. Z výše uvedeného vyplývá, že uchazeč, který by předmětnou veřejnou zakázku získal, nebude v době od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2017 mimozáruční vady těch částí díla, které byly předmětem plnění původní smlouvy a na něž se tedy vztahuje záruka stávajícího dodavatele, opravovat vůbec, a pokud by veřejná zakázka byla zadána stávajícímu dodavateli, pak tento bude předmětné mimozáruční vady po určenou dobu opravovat bezplatně v rámci záruky. Pokud by mělo dojít ke zvýhodnění stávajícího dodavatele v zadávacím řízení, jak uvádí navrhovatel ve svém návrhu, pak by stávající dodavatel musel již při koncipování své nabídky počítat s tím, že mu zadavatel mimozáruční vady v rámci pozdějšího plnění veřejné zakázky proplatí. Takový postup stávajícího dodavatele však nelze ze stanovených zadávacích podmínek dovozovat. Kromě zadávacích podmínek je nutno brát v potaz existenci smlouvy na poskytování plnění stávajícím dodavatelem a z ní plynoucí práva a povinnosti zadavatele a stávajícího dodavatele. Rozhodně tedy nelze předjímat postup zadavatele a očekávat z jeho strany automaticky nehospodárné jednání spočívající v úhradě oprav záručních vad stávajícímu dodavateli, které by měl tento dodavatel dle původní smlouvy opravovat bezplatně, a není ani jakýkoliv důvod předpokládat, že by takovým způsobem uvažoval stávající dodavatel při tvorbě své nabídky.

115. Námitku navrhovatele, podle které bude stávající dodavatel zvýhodněn oproti ostatním uchazečům při nabízení 20 člověkodní měsíčně nad požadovaný minimální počet člověkodní pro řešení průběžné provozní údržby (a dosáhne tak lepšího hodnocení dle dílčího hodnotícího kritéria „Podmínky pro záruční servis a průběžnou provozní údržbu“), a to z důvodu, že dle návrhu rámcové smlouvy budou stávajícímu dodavateli uhrazeny opravy mimozáručních vad z těch částí díla, které modifikoval v rámci plnění původní smlouvy, čímž stávající dodavatel získá oproti ostatním uchazečům finanční prostředky navíc, které pak může použít pro nabídnutí dalších 20 člověkodní měsíčně nad požadovaný rámec plnění, proto s ohledem na výše uvedené považuje Úřad za čistě spekulativní, neodpovídající zjištěnému skutkovému stavu a z tohoto důvodu ji odmítá.

116. Na základě shora uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky týkající se postupu při řešení mimozáručních vad díla a na ně navazující dílčí hodnotící kritérium „Podmínky pro záruční servis a průběžnou provozní údržbu“ v souladu se zákonem.

Právní posouzení k části návrhu směřující proti neurčitosti stanoveného postupu hodnocení nabídek

117. Podle navrhovatele porušil zadavatel postup pro zadávání veřejných zakázek tím, že nestanovil v zadávací dokumentaci jasná a srozumitelná pravidla postupu posouzení a hodnocení nabídek uchazečů dle dílčích hodnotících kritérií, což navrhovatel dovozuje ze skutečnosti, že v souběžném zadávacím řízení, kde požadavky zadavatele a způsob hodnocení jejich splnění stanoven obdobně, ověřoval u kritérií č. 2 – 5 a 7, 8 pravdivost navrhovatelem uváděných skutečností, i když tento postup neodpovídal stanovenému způsobu hodnocení.

118. Předně je třeba konstatovat, že dle § 112 odst. 1 písm. b) zákona je Úřad kompetentní k přezkumu souladnosti úkonů zadavatele se zákonem, které již učinil při zadávání veřejné zakázky. Úřad tedy přezkoumává již dokonané úkony zadavatele, nikoliv domněnky navrhovatele o potenciálně možných úkonech zadavatele v tom daném řízení. V této souvislosti proto Úřad konstatuje, že se nadále nebude vyjadřovat k postupu zadavatele v jiném souběžně probíhajícím zadávacím řízení (jelikož tento není předmětem přezkumu dle návrhu navrhovatele) a ani k jeho případnému navrhovatelem předvídanému analogickému postupu v šetřeném zadávacím řízení. Předmětem následujícího právního posouzení proto bude pouze přezkum určitosti a jednoznačnosti stanoveného způsobu hodnocení nabídek tak, jak je uveden v zadávací dokumentaci.

119. V bodu 13.2 zadávací dokumentace je stanoveno 8 dílčích hodnotících kritérií, podle kterých bude zadavatel nabídku hodnotit. Navrhovatel napadá neurčitost stanovení způsobu hodnocení nabídek u 6 dílčích hodnotících kritérií, která jsou vymezena následovně:

Kritérium č. 2: Podmínky pro záruční servis a průběžnou provozní údržbu

V rámci daného dílčího kritéria zadavatel vymezil požadavky týkající se podmínek záručního servisu a provozní údržby; pokud jsou tyto požadavky v nabídce uchazeče obsaženy (uchazečem nabízené řešení tyto požadavky splňuje), pak uchazeč do tabulky u daného požadavku doplní „ANO“.

Kritérium č. 3: Návrh řešení monitorování provozu RÚIAN

V rámci daného dílčího kritéria zadavatel vymezil požadavky týkající se automatizovaného monitorování; pokud jsou tyto požadavky v nabídce uchazeče obsaženy (uchazečem nabízené řešení tyto požadavky splňuje), pak uchazeč do tabulky u daného požadavku doplní „ANO“. Dále v poznámce pod čarou zadavatel uvedl, že pokud nabízené řešení jednotlivé kladně hodnocené požadavky splňuje, musí být tato funkcionalita již zahrnuta v nabídkové ceně.

Kritérium č. 4: Způsob a metodika vývoje

V rámci daného dílčího kritéria zadavatel vymezil požadavky pro řešení a kvalitu obecného přístupu k metodice vývoje; pokud jsou tyto požadavky v nabídce uchazeče obsaženy (uchazečem nabízené řešení tyto požadavky splňuje), pak uchazeč do tabulky u daného požadavku doplní „ANO“.

Kritérium č. 5: Vedení dokumentace – projektová kancelář

V rámci daného dílčího kritéria zadavatel vymezil požadavky týkající se vlastností projektové kanceláře; pokud jsou tyto požadavky v nabídce uchazeče obsaženy (uchazečem nabízené řešení tyto požadavky splňuje), pak uchazeč do tabulky u daného požadavku doplní „ANO“. Dále v poznámce pod čarou zadavatel uvedl, že pokud nabízené řešení jednotlivé kladně hodnocené požadavky splňuje, musí být tato funkcionalita již zahrnuta v nabídkové ceně.

Kritérium č. 7: Interní testování

V rámci daného dílčího kritéria zadavatel vymezil na testování podle bodu 5.8 zadávací dokumentace; pokud jsou tyto požadavky v nabídce uchazeče obsaženy (uchazečem nabízené řešení tyto požadavky splňuje), pak uchazeč do tabulky u daného požadavku doplní „ANO“. Dále v poznámce pod čarou zadavatel uvedl, že pokud nabízené řešení jednotlivé kladně hodnocené požadavky splňuje, musí být tato funkcionalita již zahrnuta v nabídkové ceně.

Kritérium č. 8: Návrh zátěžových testů

V rámci daného dílčího kritéria zadavatel vymezil požadavky týkající se podmínek provádění zátěžových testů; pokud jsou tyto požadavky v nabídce uchazeče obsaženy (uchazečem nabízené řešení tyto požadavky splňuje), pak uchazeč do tabulky u daného požadavku doplní „ANO“. Dále v poznámce pod čarou zadavatel uvedl, že pokud nabízené řešení jednotlivé kladně hodnocené požadavky splňuje, musí být tato funkcionalita již zahrnuta v nabídkové ceně.

120. Způsob hodnocení je pak u všech výše uvedených hodnotících kritérií stanoven shodně tímto způsobem:

„Hodnotící komise sestaví pořadí nabídek tak, že každému požadavku, který nabízené řešení splňuje, přiřadí 1 bod. Nabídce s nejvyšším součtem přidělených bodů pak přiřadí ohodnocení 100 bodů a každé následující nabídce přiřadí bodové ohodnocení dle vzorce:

D=A/Amax*100, kde

A je počet bodů (řádků v tabulce s hodnotou Ano) hodnocené nabídky pro dané kritérium,

Amax je počet bodů (řádků v tabulce s hodnotou Ano) nejlépe hodnocené nabídky pro dané

kritérium,

D je výsledný počet bodů pro hodnocené nabídky pro dané kritérium.“

121. V čl. 11.4 zadávací dokumentace je zadavatelem uvedena doporučená osnova pro zpracování nabídky (uvedený bod je nazván „Doporučená osnova při zpracování nabídky“), přičemž v bodu 6 tohoto článku je uveden požadavek zadavatele týkající se vyplněných tabulek pro hodnocení nabídek dle čl. 13 následovně: „Údaje a informace dokládající správnost vyplnění odpovědí ANO musí být v přílohách smlouvy resp. nabídce obsaženy a jednoznačně označeny. Tyto údaje a informace nesmí být v rozporu s vyplněnou odpovědí. V případě, že nabízené řešení jednotlivé hodnocené požadavky splňuje, musí být tato funkcionalita již zahrnuta v nabídkové ceně Uchazeče.“.

122. Ke způsobu vymezení jednotlivých dílčích hodnotících kritérií zadavatelem v šetřeném zadávacím řízení Úřad uvádí, že zadavatel v bodu 13.2 zadávací dokumentace u každého z namítaných kritérií určil požadavky, které by optimálně mělo řešení nabízené uchazečem splnit, přičemž dodává, že každý takový splněný požadavek zadavatel ohodnotí 1 bodem. Současně zadavatel stanovil v čl. 11.4 zadávací dokumentace požadavek, aby uchazeči, kteří uvedením „ANO“ do tabulky deklarovali, že jejich nabídka daný požadavek zadavatele splňuje, doložili pravdivost svého tvrzení informacemi a údaji obsaženými a jednoznačně označenými v přílohách nabídky. Úřad konstatuje, že takový požadavek zadavatele je zcela namístě, jelikož je to zadavatel (resp. hodnotící komise), který nabídky posuzuje a hodnotí a který tak musí mít možnost správnost údajů uvedených v nabídkách ověřit.

123. K argumentu navrhovatele, že uvedený požadavek není zahrnut v oddílu 13 zadávací dokumentace, ale v bodu 11.4, který navrhovatel chápe jako doporučený postup, Úřad uvádí, že daný bod vymezuje „doporučenou osnovu pro zpracování nabídky“, z čehož vyplývá, že doporučené je v tomto případě pouze řazení dokumentů v nabídce za účelem větší přehlednosti, nikoliv možnost uvedené dokumenty do nabídky zařadit.

124. Způsob, jakým zadavatel vymezil metodu hodnocení v dílčích hodnotících kritérií, podle kterých hodlá nabídky uchazečů hodnotit, tedy slovní popis, způsob přiřazování bodů a následný vzorec výpočtu celkových bodů uvedených v bodu 13.2 zadávací dokumentace, a současně způsob ověření si uváděných údajů dle bodu 11.4 zadávací dokumentace, tedy Úřad považuje za transparentní a jednoznačný, přičemž dodává, že pro posouzení určitosti a jednoznačnosti zadávacích podmínek není relevantní, na jakém místě zadávací dokumentace se požadavek zadavatele nachází, rozhodující je pouze obsahová jednoznačnost takového požadavku. Uchazeč, který se hodlá účastnit zadávacího řízení, se tedy musí nejprve podrobně seznámit s celými zadávacími podmínkami a způsobem hodnocení splnění těchto podmínek, aby jednak mohl dostatečně komplexně posoudit vhodnost a pravděpodobnou úspěšnost své účasti v zadávacím řízení a rovněž aby předložil takovou nabídku, která všem daným požadavkům zadavatele vyhoví.

Závěr

125. Úřad přezkoumal námitky navrhovatele uvedené v návrhu v plném rozsahu a konstatuje, že v postupu zadavatele nebyly zjištěny skutečnosti, které by odůvodňovaly uložení nápravného opatření podle ustanovení § 118 odst. 1 zákona, proto návrh navrhovatele ze dne 20. 7. 2015 podle ustanovení § 118 odst. 5 písm. a) zákona Úřad zamítá tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 117c zákona podává v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Mojmír Florian

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží

126. Český úřad zeměměřický a katastrální, Pod Sídlištěm 1800/9, 182 00 Praha – Kobylisy

127. Mgr. Ing. Zdeněk Mikuláš, advokát, advokátní kancelář Švehlík & Mikuláš advokáti s. r. o., Purkyňova 74/2, 110 00 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program: