číslo jednací: S0553/2015/VZ-36756/2015/542/JVo

• Instance: I.
• Věc: Úklidové služby pro FSv ČVUT v Praze
• Účastníci:
  1. České vysoké učení technické v Praze
  2. VAUX s.r.o.
  3. SIMACEK HS spol. s r.o.
  4. SIMACEK FACILITY CZ, spol. s r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 118 odst. 5 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., - návrh se zamítá
• Rok: 2015
• Datum nabytí právní moci: 17. 11. 2015

Č. j.: ÚOHS-S0553/2015/VZ-36756/2015/542/JVo

jna 2015

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 27. 8. 2015 na návrh ze dne 25. 8. 2015, jehož účastníky jsou

• zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, IČO 68407700, se sídlem Thákurova 7, 166 29 Praha 6,
• navrhovatel – VAUX s.r.o., IČO 27080986, se sídlem U smaltovny 1335/20, 170 00 Praha 7,
• vybraný uchazeč – společníci sdružení „SIMACEK“:
• SIMACEK HS spol. s r.o., IČO 26229382, se sídlem Trnkova 34, 628 00 Brno,
• SIMACEK FACILITY CZ, spol. s r.o., IČO 15549470 se sídlem Trnkova 34, 628 00 Brno,

ve správním řízení zastoupeni společným zmocněncem – SIMACEK HS spol. s r.o., IČO 26229382, se sídlem Trnkova 34, 628 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „Úklidové služby pro FSv ČVUT v Praze“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě písemné výzvy ze dne 25. 6. 2015, která byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 25. 06. 2015 pod ev. č. P15V00033049,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, IČO 68407700, se sídlem Thákurova 7, 166 29 Praha 6 – nedodržel postup stanovený v ustanovení § 77 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 odst. 1 citovaného zákona, když v návaznosti na podané námitky uchazeče – VAUX s.r.o., IČO 27080986, se sídlem U smaltovny 1335/20, 170 00 Praha 7 – neposoudil, zda nabídka vybraného uchazeče – sdružení „SIMACEK“: SIMACEK HS spol. s r.o., IČO 26229382, se sídlem Trnkova 34, 628 00 Brno a SIMACEK FACILITY CZ, spol. s r.o., IČO 15549470 se sídlem Trnkova 34, 628 00 Brno – obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu části 1 veřejné zakázky „Úklidové služby pro FSv ČVUT v Praze“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě písemné výzvy ze dne 25. 6. 2015, která byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 25. 06. 2015 pod ev. č. P15V00033049, čímž se stalo posouzení nabídky uchazeče – sdružení „SIMACEK“: SIMACEK HS spol. s r.o., IČO 26229382, se sídlem Trnkova 34, 628 00 Brno a SIMACEK FACILITY CZ, spol. s r.o., IČO 15549470 se sídlem Trnkova 34, 628 00 Brno – netransparentní, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, IČO 68407700, se sídlem Thákurova 7, 166 29 Praha 6 – nedodržel postup stanovený v ustanovení § 77 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 odst. 1 citovaného zákona, když v návaznosti na podané námitky uchazeče – VAUX s.r.o., IČO 27080986, se sídlem U smaltovny 1335/20, 170 00 Praha 7 – neposoudil, zda nabídka vybraného uchazeče – sdružení „SIMACEK“: SIMACEK HS spol. s r.o., IČO 26229382, se sídlem Trnkova 34, 628 00 Brno a SIMACEK FACILITY CZ, spol. s r.o., IČO 15549470 se sídlem Trnkova 34, 628 00 Brno – obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu části 2 veřejné zakázky „Úklidové služby pro FSv ČVUT v Praze“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě písemné výzvy ze dne 25. 6. 2015, která byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 25. 06. 2015 pod ev. č. P15V00033049, čímž se stalo posouzení nabídky uchazeče – sdružení „SIMACEK“: SIMACEK HS spol. s r.o., IČO 26229382, se sídlem Trnkova 34, 628 00 Brno a SIMACEK FACILITY CZ, spol. s r.o., IČO 15549470 se sídlem Trnkova 34, 628 00 Brno – netransparentní, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

III.

Návrh navrhovatele – VAUX s.r.o., IČO 27080986, se sídlem U smaltovny 1335/20, 170 00 Praha 7 – se v části týkající se rozdělení předmětu veřejné zakázky „Úklidové služby pro FSv ČVUT v Praze“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě písemné výzvy ze dne 25. 6. 2015, která byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 25. 06. 2015 pod ev. č. P15V00033049, v rozporu s § 13 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, na část 1 (oblast A) a část 2 (oblast B) podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť návrh v této části nebyl podán oprávněnou osobou.

IV.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, IČO 68407700, se sídlem Thákurova 7, 166 29 Praha 6 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkony zadavatele spojené s posouzením nabídky uchazeče – sdružení „SIMACEK“: SIMACEK HS spol. s r.o., IČO 26229382, se sídlem Trnkova 34, 628 00 Brno a SIMACEK FACILITY CZ, spol. s r.o., IČO 15549470 se sídlem Trnkova 34, 628 00 Brno – učiněné v zadávacím řízení na část 1 veřejné zakázky „Úklidové služby pro FSv ČVUT v Praze“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě písemné výzvy ze dne 25. 6. 2015, která byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 25. 06. 2015 pod ev. č. P15V00033049, zachycené v „zápisu z jednání hodnotící komise“ ze dne 29. 7. 2015, a všechny následné úkony učiněné zadavatelem v předmětném zadávacím řízení na část 1 veřejné zakázky, včetně rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 30. 7. 2015.

V.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, IČO 68407700, se sídlem Thákurova 7, 166 29 Praha 6 – uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkony zadavatele spojené s posouzením nabídky uchazeče – sdružení „SIMACEK“: SIMACEK HS spol. s r.o., IČO 26229382, se sídlem Trnkova 34, 628 00 Brno a SIMACEK FACILITY CZ, spol. s r.o., IČO 15549470 se sídlem Trnkova 34, 628 00 Brno – učiněné v zadávacím řízení na část 2 veřejné zakázky „Úklidové služby pro FSv ČVUT v Praze“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě písemné výzvy ze dne 25. 6. 2015, která byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 25. 06. 2015 pod ev. č. P15V00033049, zachycené v „zápisu z jednání hodnotící komise“ ze dne 29. 7. 2015, a všechny následné úkony učiněné zadavatelem v předmětném zadávacím řízení na část 2 veřejné zakázky, včetně rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 30. 7. 2015.

VI.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, IČO 68407700, se sídlem Thákurova 7, 166 29 Praha 6 – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

ODŮVODNĚNÍ

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, IČO 68407700, se sídlem Thákurova 7, 166 29 Praha 6 (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) dne 26. 6. 2015 odesláním výzvy k podání nabídky ze dne 25. 6. 2015 (dále jen „výzva“) zájemcům o veřejnou zakázku „Centrální zajištění logistických služeb“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, přičemž výzvu současně uveřejnil na profilu zadavatele pod ev. č. P15V0003304 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Z bodu 5.5 „popis předmětu veřejné zakázky“ výzvy vyplývá, že předmětem plnění veřejné zakázky je poskytování úklidových služeb v objektu zadavatele, přičemž z bodu 5. 4. v návaznosti na bod 5. 8. výzvy vyplývá, že zadavatel rozdělil předmět plnění veřejné zakázky na dvě části: část 1 – oblast A (úklid v budově A, C, spojovací mosty a úklid v okolí budov Fakulty stavební) s předpokládanou hodnotou 2 000 000,- Kč (dále jen „část 1“) a část 2 – oblast B (úklid v budově B, D a H) s předpokládanou hodnotou 3 000 000,- Kč (dále jen „část 2“).

3. Zadavatel v bodu 4. 2. výzvy stanovil lhůtu pro podání nabídek do 15. 7. 2015 v 10:00 hodin.

4. Z protokolu o otevírání obálek ze dne 15. 7. 2015 vyplývá, že zadavatel obdržel v části 1 veřejné zakázky celkem 3 nabídky a v části 2 veřejné zakázky rovněž 3 nabídky. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 29. 7. 2015 vyplývá, že všechny podané nabídky v obou částech veřejné zakázky byly předmětem hodnocení.

5. Dne 30. 7. 2015 rozhodl zadavatel v části 1 a rovněž v části 2 veřejné zakázky o výběru nejvhodnější nabídky, a to nabídky uchazeče sdružení „SIMACEK“: SIMACEK HS spol. s r.o., IČO 26229382, se sídlem Trnkova 34, 628 00 Brno a SIMACEK FACILITY CZ, spol. s r.o., IČO 15549470 se sídlem Trnkova 34, 628 00 Brno, ve správním řízení zastoupeni společným zmocněncem – SIMACEK HS spol. s r.o., IČO 26229382, se sídlem Trnkova 34, 628 00 Brno (dále jen „vybraný uchazeč“).

6. Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, které bylo současně i oznámením o výběru nejvhodnější nabídky pro jednotlivé části veřejné zakázky, byly uchazečům doručeny dne 3. 8. 2015.

7. Dne 7. 8. 2015 podal uchazeč – VAUX s.r.o., IČO 27080986, se sídlem U smaltovny 1335/20, 170 00 Praha 7 (dále jen „navrhovatel“) – námitky proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky v části 1 veřejné zakázky a současně téhož dne podal navrhovatel námitky proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky v části 2 veřejné zakázky. Zadavatel obdržel výše uvedené námitky 11. 8. 2015. Zadavatel samostatnými rozhodnutími ze dne 18. 8. 2015, která navrhovatel obdržel dne 19. 8. 2015, podaným námitkám ze dne 7. 8. 2015 nevyhověl.

8. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 25. 8. 2015 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu dne 28. 8. 2015.

II. OBSAH NÁVRHU

9. Navrhovatel v návrhu uvedl, že zadavatel porušil ustanovení § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky na dvě části. Dle navrhovatele lze z logiky věci (do obou částí se kvalifikovaly pouze tři a navíc zcela stejné subjekty), předmětu zakázky (nejedná se o stavební práce, ale o klasické služby pravidelné povahy) a rozsahu zakázky (4 objekty ve stejném areálu) zcela vyloučit, že zadavatel byl veden racionální úvahou k takovémuto dělení zakázky, a to ve prospěch uchazečů, kteří by se rádi podíleli na plnění, ale z různých důvodů mají zájem pouze o některou ze zakázek. Navrhovatel se neztotožňuje s argumentací zadavatele, že rozdělení zakázky na dvě části bylo učiněno z důvodu rozsáhlosti a členitosti objektu Fakulty stavební.

10. Navrhovatel v návrhu poukázal na skutečnost, že se zadavatel dopustil porušení zákona, když nevyloučil nabídku vybraného uchazeče z důvodu, že tento uchazeč nabídl mimořádně nízkou nabídkovou cenu podle § 77 zákona, přičemž jeho nabídka měla být z tohoto důvodu vyřazena.

11. K mimořádně nízké nabídkové ceně vybraného uchazeče v případě části 1 veřejné zakázky navrhovatel uvedl, že tato cena je o 45 % nižší než nabídková cena uchazeče č. 2 a o 42 % než uchazeče č. 3 a je evidentně kalkulována pod hranicí nákladů, případně vychází i z mylného výkladu zadávacích podmínek (nedodržení doby na úklid 5:00 - 8:00 h v pracovní dny, podhodnocení úklidu okolí budovy apod.). Navrhovatel dále uvedl, že pokud předpokládá následující kalkulaci na hodinu, dodržení harmonogramu a časového rámce prací, je zjevné, že by se vybraný uchazeč musel dostat do ztráty. Při počtu jedenácti zaměstnanců, z čehož minimálně dva musí být v zaměstnaneckém poměru a zbývající na dohody o provedení práce, souvisejících nákladů práce, opotřebení či zapůjčení techniky, nákladů na čistící potřeby, by se vybraný uchazeč musel dle navrhovatele dostat do ztráty minimálně 400 tis. Kč.

12. K mimořádně nízké nabídkové ceně vybraného uchazeče v případě části 2 veřejné zakázky navrhovatel uvedl, že tato cena je o 16 % nižší než nabídková cena uchazeče č. 2 a o 29 % než uchazeče č. 3 a je evidentně kalkulována pod hranicí nákladů, případně vychází i z mylného výkladu zadávacích podmínek. Navrhovatel v souvislosti s mimořádně nízkou nabídkovou cenou vybraného uchazeče v části 2 veřejné zakázky uvedl stejné argumenty jako pro část 1. veřejné zakázky (viz bod 11. odůvodnění tohoto rozhodnutí) s rozdílem předpokládané ztráty ve výši 100 tis. Kč.

13. Navrhovatel dále uvedl, že vybraný uchazeč neodůvodnil nabídkovou cenou ani jedním z pěti ryze objektivních důvodů: ekonomické aspekty poskytovaných služeb, objevnost technického řešení, originalita služeb, soulad s předpisy týkajícími se ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek, které jsou účinné v místě poskytování služeb, nebo potenciální možností uchazeče získat veřejnou podporu.

14. Navrhovatel shrnul své vyjádření konstatováním, že ekonomicky se vybraný uchazeč musel dostat pod hranici svých nákladů, jím nabídnutá cena nemůže zahrnovat veškeré náklady tohoto uchazeče spojené s plněním předmětu veřejné zakázky.

15. Navrhovatel v návrhu rovněž poukázal na porušení zákona zadavatelem v souvislosti s neoprávněným snížením nabídkové ceny vybraného uchazeče o 15 %. Navrhovatel se domnívá, že hodnotící komise zadavatele se chybně rozhodla snížit nabídkovou cenu vybraného uchazeče o 15 %, jelikož v rámci „Sdružení Šimáček“ zaměstnává osoby se zdravotním postižením pouze jeden ze společníků, a to firma ŠIMÁČEK HS spol. s r.o., zatímco druhý člen sdružení ŠIMÁČEK FACILITY CZ, spol. s r. o. nikoliv.

16. Navrhovatel uvedl počty zaměstnanců „Sdružení Šimáček“, konkrétně 170 zaměstnanců v případě ŠIMÁČEK HS a 370 zaměstnanců v případě ŠIMÁČEK FACILITY CZ. Navrhovatel v souvislosti s uvedeným počtem zaměstnanců uvedl, že zadavateli chybně postačilo splnění podmínky pouze jedním členem sdružení a dále konstatoval, že i kdyby ve společnosti ŠIMÁČEK HS pracovalo 100 % osob se zdravotním postižením, činilo by to jen 31 % v rámci „Sdružení Šimáček“.

17. Závěrem navrhovatel navrhnul, aby Úřad vydal rozhodnutí, kterým zruší zadávací řízení veřejné zakázky.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

18. Úřad obdržel návrh dne 27. 8. 2015 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

19. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou

• zadavatel,
• navrhovatel,
• vybraný uchazeč.

20. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS- S0553/2015/VZ-25527/2015/542/EŠu ze dne 2. 9. 2015.

Vyjádření zadavatele k návrhu

21. Dne 2. 9. 2015 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu, ve kterém zadavatel uvedl, že námitka navrhovatele proti netransparentnímu rozdělení zakázky na 2 části je fakticky námitkou proti zadávacím podmínkám, kterou je podle § 110 odst. 3 zákona navrhovatel povinen doručit zadavateli nejpozději 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek. Zadavatel ve svém vyjádření konstatoval, že navrhovatel podal námitku proti netransparentnímu rozdělení veřejné zakázky opožděně.

22. K rozdělení veřejné zakázky zadavatel uvedl, že bylo provedeno z důvodu rozsáhlosti a členitosti objektu FSv ČVUT v Praze zcela transparentně a podle logických celků. Zadavatel vyjádřil přesvědčení, že rozdělením veřejné zakázky na dvě části naplnil zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace dle § 6 zákona. K rozdělení veřejné zakázky z důvodů snížení finančních limitů stanovených zákonem zadavatel uvedl, že pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky.

23. K namítanému porušení zákona v souvislosti s nevyloučením nabídky vybraného uchazeče z důvodu, že vybraný uchazeč nabídl mimořádně nízkou nabídkovou cenu, zadavatel uvedl: „hodnotící komise má ve vztahu k případné mimořádně nízké nabídkové ceně povinnost posoudit, zda konkrétní nabídka konkrétního uchazeče neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu (dále jen „MNNC“) a v případě zjištění MNNC povinnost vyžádat si od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí jeho nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné“. Zadavatel dále uvedl: „Hodnotící komise se v předmětné veřejné zakázce zabývala nabídkovou cenou uchazečů, tedy i uchazeče č. 1 a nabídku uchazeče č. 1 neshledala mimořádně nízkou, což vyplývá ze zápisu z jednání hodnotící komise ze dne 29. 7. 2015, ve kterém je explicitně zachyceno, že komise posuzovala nabídky z hlediska MNNC a výsledek, k jakému dospěla. Posouzení, zda nabídka některého uchazeče obsahuje MNNC náleží plně zadavateli, resp. hodnotící komisi“.

24. K namítanému porušení zákona týkající se pochybení hodnotící komise spočívající v neoprávněném snížení nabídkové ceny vybraného uchazeče o 15 % zadavatel uvedl, že nabídku na plnění veřejné zakázky podali členové „Sdružení SIMACEK“ společně jako jeden uchazeč, přičemž podmínku danou v § 101 odst. 4 zákona může splnit pouze jeden ze společných dodavatelů.

25. Závěrem zadavatel navrhnul, aby Úřad návrh v plném rozsahu zamítl.

Další průběh správního řízení

26. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0553/2015/VZ-25939/2015/542/Ešu ze dne 3. 9. 2015 stanovil vybranému uchazeči lhůtu k provedení úkonu – určení společného zmocněnce pro účely usnadnění průběhu správního řízení.

27. Dne 8. 9. 2015 obdržel Úřad od vybraného uchazeče podání ze dne 7. 9. 2015, ve kterém určil vybraný uchazeč společného zmocněnce pro účely usnadnění průběhu správního řízení. Následně dne 18. 9. 2015 obdržel Úřad podání z téhož dne, ve kterém vybraný uchazeč upřesnil společného zmocněnce pro účely usnadnění průběhu správního řízení.

28. Dne 24. 9. 2015 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0553/2015/VZ-30101/2015/542/JVo, kterým nařídil zadavateli předběžné opatření ve formě zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na část 1 a část 2 veřejné zakázky. Uvedené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 24. 9. 2015.

29. Úřad dne 8. 10. 2015 vydal usnesení č. j. ÚOHS-S0553/2015/VZ-32418/2015/542/JVo, v němž stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž byli oprávněni vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, přičemž ve stanovené lhůtě ani později se žádný z účastníků řízení nevyjádřil.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

30. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření předloženého zadavatelem a na základě vlastního zjištění dospěl k závěru, že: 

• zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 77 odst. 1 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, když v návaznosti na podané námitky navrhovatele neposoudil, zda nabídka vybraného uchazeče obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k části 1 předmětu veřejné zakázky, čímž se stalo posouzení nabídky vybraného uchazeče netransparentní, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy,
• zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 77 odst. 1 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, když v návaznosti na podané námitky navrhovatele neposoudil, zda nabídka vybraného uchazeče obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k části 2 předmětu veřejné zakázky, čímž se stalo posouzení nabídky vybraného uchazeče netransparentní, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy,
• návrh navrhovatele v části týkající se rozdělení předmětu veřejné zakázky v rozporu s § 13 odst. 3 zákona na část 1 a část 2 se podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona zamítá, neboť návrh v této části nebyl podán oprávněnou osobou.

K výše uvedeným závěrům uvádí Úřad následující skutečnosti.

Posouzení právního postavení zadavatele

31. Podle § 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“), jsou vysoké školy jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti tím, že:

a) uchovávají a rozhojňují dosažené poznání a podle svého typu a zaměření pěstují činnost vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost,

b) umožňují v souladu s demokratickými principy přístup k vysokoškolskému vzdělání, získání odpovídající profesní kvalifikace a přípravu pro výzkumnou práci a další náročné odborné činnosti,

c) poskytují další formy vzdělávání a umožňují získávat, rozšiřovat, prohlubovat nebo obnovovat znalosti z různých oblastí poznání a kultury a podílejí se tak na celoživotním vzdělávání,

d) hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách, při pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění, při utváření občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život v ní,

e) přispívají k rozvoji na národní a regionální úrovni a spolupracují s různými stupni státní správy a samosprávy, s podnikovou a kulturní sférou,

f) rozvíjejí mezinárodní a zvláště evropskou spolupráci jako podstatný rozměr svých činností, podporují společné projekty s obdobnými institucemi v zahraničí, vzájemné uznávání studia a diplomů, výměnu akademických pracovníků a studentů.

32. Podle § 2 odst. 2 zákona o vysokých školách je vysoká škola právnickou osobou.

33. Podle § 5 odst. 1 zákona o vysokých školách se veřejná vysoká škola zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo.

34. Podle § 18 odst. 2 zákona o vysokých školách jsou příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy zejména:

a) příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost,

b) podpora výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků podle zvláštního právního předpisu,

c) dotace ze státního rozpočtu,

d) poplatky spojené se studiem,

e) výnosy z majetku,

f) jiné příjmy nebo jiné příspěvky než uvedené v písmenu a) ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu a z rozpočtů obcí a krajů,

g) výnosy z doplňkové činnosti,

h) příjmy z darů a dědictví.

35. Podle § 87 písm. d) zákona o vysokých školách ministerstvo (tímto je myšleno Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, pozn. Úřadu) rozděluje finanční prostředky ze státního rozpočtu z kapitoly školství vysokým školám a kontroluje jejich využití.

36. V šetřeném případě se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda je splněn předpoklad stanovený v § 2 odst. 1 zákona, tedy zda je vůbec dána osoba zadavatele. Ustanovení § 2 odst. 2 zákona taxativně vymezuje čtyři skupiny subjektů, které spadají pod definici „veřejného zadavatele“.

37. Jedním z těchto subjektů je podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona i tzv. jiná právnická osoba. K naplnění definice veřejného zadavatele dle § 2 odst. 2 písm. d) zákona Úřad uvádí, že pojem veřejného zadavatele podle tohoto ustanovení zákona je třeba vykládat ve funkčním smyslu, tzn. že při zjišťování, zda je určitý subjekt veřejným zadavatelem, je nezbytné vycházet z účelu zřízení a povahy činností tohoto subjektu.

38. Podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud

1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

39. Úřad doplňuje, že k tomu, aby bylo možné konkrétní právnickou osobu považovat za veřejného zadavatele ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) zákona, musí být obě výše popsané podmínky splněny kumulativním způsobem.

40. Jestliže jde o naplnění první ze shora předestřených podmínek v šetřeném případě, tj. že daná právnická osoba musí být založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, pak je třeba konstatovat, že zákon nikterak blíže nespecifikuje, co se míní uspokojováním potřeb veřejného zájmu nemající průmyslovou nebo obchodní povahu. Za účelem objasnění předmětné definice je tudíž nutné vycházet z relevantní judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“).

41. Z relevantní judikatury SDEU je možno učinit, mimo jiné, tyto závěry:

a) Při posuzování, zda je určitý subjekt zadavatelem, je třeba posuzovat rovněž aktuální pozici příslušné osoby, zda aktuálně uspokojuje v rámci některé ze svých činností potřeby veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, či nikoliv. Nelze si tedy vystačit s posuzováním těch činností, za jejichž účelem byla daná osoba založena či zřízena. (Rozsudek ze dne 12. prosince 2002, C 470/99 Universale-Bau AG, Bietergemeinschaft: 1) Hinteregger & Söhne Bauges.m.b.H. Salzburg, 2) ÖSTÜ-STETTIN Hoch- und Tiefbau GmbH proti Entsorgungsbetriebe Simmering GmbH.).

b) Status zadavatele není závislý na relativní důležitosti, kterou má činnost uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, v rámci veškeré činnosti daného subjektu. (Rozsudek ze dne 10. listopadu 1998, C-360/96 Gemeente Arnhem a Gemeente Rheden vs. BFI Holding BV.) Jinými slovy řečeno: v případech, kdy určitý subjekt vykonává částečně činnost sloužící k uspokojování potřeb veřejného zájmu a současně i jinou běžnou obchodní činnost, je považován za zadavatele veřejných zakázek v plném rozsahu své činnosti. (Rozhodnutí SDEU C-44/96 ve věci Mannesmann Angelbau Austria AG and Others vs. Strohal Rotationsdruck GesmbH.).

c) Potřeby veřejného zájmu nemající průmyslovou nebo obchodní povahu jsou chápány mimo jiné jako potřeby, které jsou uspokojovány jinak, než dostupností zboží a služeb na trhu, a (jako druhá varianta) které se stát, z důvodu obecného zájmu, rozhodl poskytovat sám, nebo nad kterými si přeje udržet rozhodující vliv. (Rozsudek ze dne 10. listopadu 1998, C-360/96 Gemeente Arnhem a Gemeente Rheden vs. BFI Holding BV).

42. Ze shora citovaných rozsudků SDEU lze dovodit, že jako potřeby veřejného zájmu je nutno chápat takové potřeby, na jejichž uspokojování má zájem širší okruh osob. Nejde tedy o potřeby, z nichž by měl užitek pouze konkrétní subjekt. V takovém případě by se jednalo o potřeby ryze soukromého charakteru. Potřeby veřejného zájmu jsou naopak potřeby, jejichž uspokojování slouží relativně neomezenému okruhu subjektů, jež se nacházejí na území konkrétního územního samosprávného celku (v prostředí České republiky na území obce či kraje), či dokonce na území státu jako takového (tzn. potřeby uspokojované fakticky v zájmu všech občanů České republiky). Jinými slovy řečeno, za potřeby veřejného zájmu je třeba považovat ty potřeby, na jejichž řádném a pokojném uspokojování má zájem sám stát, a které sám stát taktéž uspokojuje, případně jejich uspokojování svěřuje od něj odvozeným subjektům. Potřeby veřejného zájmu se projevují v celé řadě oblastí dané společnosti (komunity). Typicky mezi ně lze řadit např. potřeby projevující se v oblasti hospodářské, sociální, kulturní, dále v oblasti životního prostředí a v neposlední řadě i potřeby týkající se sféry vzdělávání, vědy a výzkumu.

43. Jak bylo řečeno již výše, potřeby veřejného zájmu jsou takové potřeby, jejichž uspokojování slouží širšímu okruhu subjektů. Současně bylo Úřadem konstatováno, že mezi potřeby veřejného zájmu bezpochyby náleží i potřeby vztahující se ke sféře vzdělávání, vědy a výzkumu. Poskytování vzdělávání přispívá k vyšší vzdělanosti, která sama o sobě patří k prioritním hodnotám nejen jednotlivce, ale nepochybně i celé společnosti. Právo na vzdělání je ostatně garantováno v článku 33 odst. 2 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších ústavních zákonů, v němž je uvedeno, že: „Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách.“ K tomu, aby bylo právo na vzdělání řádně naplňováno, je třeba existence dostatečného množství dostupných vzdělávacích institucí, mezi něž lze pochopitelně řadit i vysoké školy. Jestliže je právo na vzdělání v České republice garantováno a chráněno na úrovni ústavního zákona, lze konstatovat, že na poskytování vzdělání má bezesporu zájem sám stát (tzn. Česká republika). Právo na vzdělání je proto zcela jistě veřejným zájmem. Vzhledem k právě řečenému a současně vzhledem k tomu, že zadavatel, coby vysoká škola, má v reálném životě naplňovat poslání, jehož obsahová stránka je vymezena v § 1 zákona o vysokých školách, je možné konstatovat, že zadavatel byl založen za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu (a sice za účelem poskytování vzdělání), které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu. Úřad má tudíž za prokázané, že zadavatel naplňuje podmínku vymezenou v § 2 odst. 2 písm. d) bod 1. zákona.

44. K tomu, aby bylo možno konstatovat, zda zadavatel je či není veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) zákona, je nutno ještě ověřit, zda zadavatel rovněž naplňuje alespoň jednu ze tří podmínek uvedených v § 2 odst. 2 písm. d) bod 2. zákona. Jak vyplývá z výroční zprávy o hospodaření zadavatele za rok 2014, obdržel zadavatel v roce 2014 z veřejných zdrojů České republiky (konkrétně od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy) dotace ve výši 3 162 392 000 Kč. Jak dále vyplývá z výkazu zisků a ztrát obsaženého ve výroční zprávě o hospodaření zadavatele za rok 2014, činily tržby za vlastní výkony a zboží částku 34 732 000 Kč za hlavní činnost a 709 876 000 Kč za doplňkovou činnost; jedná se tedy o necelou čtvrtinu rozpočtu zadavatele, v komparaci s výší dotací, jež byly zadavateli poskytnuty z veřejných zdrojů. Úřad na tomto místě poznamenává, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, coby organizační složka státu, tedy organizační složka České republiky, je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. a) zákona (viz § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů). Vzhledem k právě řečenému má Úřad tudíž za prokázané, že v roce 2014 byl subjektem, jenž zadavatele převážně financoval, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, coby veřejný zadavatel podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona, a tudíž je bez dalšího splněna i druhá z podmínek, které jsou uvedeny v § 2 odst. 2 písm. d) zákona.

45. S ohledem na vše výše uvedené tak Úřad konstatuje, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) zákona, jelikož uspokojuje potřebu veřejného zájmu (zajišťuje vysokoškolské vzdělávání), které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, přičemž je převážně financován veřejným zadavatelem (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy), čímž jsou kumulativně splněny obě podmínky stanovené ve shora citovaném ustanovení zákona. Osoba „zadavatele veřejné zakázky“ je tudíž prokazatelně dána.

46. Závěrem této části odůvodnění Úřad předesílá, že zadavatel nečinil tuto skutečnost spornou, tzn. nikterak nerozporoval, že by se při zadávání šetřené veřejné zakázky nenacházel v pozici zadavatele podle § 2 odst. 1 zákona, tedy v pozici „zadavatele veřejné zakázky“.

K výroku I. a II. rozhodnutí

47. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

48. Podle § 77 odst. 1 zákona při posouzení nabídek uchazečů z hlediska splnění zadávacích podmínek a v případě použití elektronické aukce po jejím ukončení posoudí hodnotící komise též výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, musí si hodnotící komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné; zdůvodnění musí být uchazečem doručeno ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti uchazeči, pokud hodnotící komise nestanoví lhůtu delší. Hodnotící komise může na žádost uchazeče tuto lhůtu prodloužit nebo může zmeškání lhůty prominout.

49. V souladu s § 111 odst. 1 zákona zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy.

50. Vzhledem k tomu, že zadavatel postupoval při posouzení nabídky vybraného uchazeče v části 1 a v části 2 veřejné zakázky naprosto identickým způsobem a současně i namítané porušení zákona zadavatelem v části 1 a 2 veřejné zakázky je založeno na totožných argumentech navrhovatele vyjma výše možné realizované ztráty, přistoupil Úřad ke společnému odůvodnění výroků I. a II. tohoto rozhodnutí.

51. Úřad z důvodu přehlednosti v úvodu odůvodnění výroků I. a II. nejprve rekapituluje stav šetřené věci. Navrhovatel ve svém návrhu brojil proti nezákonnému postupu zadavatele, který nevyloučil nabídku vybraného uchazeče podanou do obou částí veřejné zakázky z důvodu, že nabídl mimořádně nízkou nabídkovou cenu podle § 77 zákona, přičemž měla být dle navrhovatele z tohoto důvodu vyřazena. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách ze dne 18. 8. 2015, jakož i ve vyjádření k obdrženému návrhu ze dne 2. 9. 2015 uvedl, že se hodnotící komise zabývala nabídkovou cenou uchazečů, tedy i vybraného uchazeče a neshledala existenci mimořádně nízké nabídkové ceny, což vyplývá ze zápisu hodnotící komise ze dne 29. 7. 2015 a dále uvedl, že posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny náleží plně zadavateli, resp. hodnotící komisi.

52. V rámci odůvodnění výroku I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad odkazuje na stanovisko generální advokátky Stix-Hackl ze dne 12. 4. 2005 ve věci C‑231/03, Coname, konkrétně na bod 90 tohoto stanoviska, ze kterého vyplývá, že zadavatel musí v zadávacím řízení postupovat tak, aby veškeré úkony, jež v průběhu zadávacího procesu učiní, byly přezkoumatelné. Jednou z podmínek nutných k tomu, aby bylo možné úkon zadavatele považovat za přezkoumatelný, je dodržení zásady transparentnosti.

53. Úřad uvádí, že zásada transparentnosti, vyjádřená v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, je vedle zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem bezvýhradně dodržována v celém průběhu zadávacího řízení. Otázkou zásady transparentnosti se ve své judikatorní činnosti již opakovaně zabývaly soudy, kdy např. v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 bylo řečeno, že „Úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“

54. Úřad konstatuje, že pro posouzení dané věci je klíčové zodpovědět otázku, zda zadavatel posoudil nabídku vybraného uchazeče podanou do části 1 a 2 veřejné zakázky z hlediska existence mimořádně nízké nabídkové ceny a zda tak učinil rovněž poté, co se z námitek navrhovatele dozvěděl argumenty, kterými navrhovatel odůvodňuje přítomnost mimořádně nízké nabídkové ceny v jednotlivých částech nabídky vybraného uchazeče. Jednalo se o argumenty, ve kterých navrhovatel poukazoval na kalkulaci nabídkové ceny vybraného uchazeče pod hranicí nákladů v souvislosti s dobou úklidu a úklidu okolí, kdy dle navrhovatele vybraný uchazeč při dodržení stanoveného harmonogramu prací a započítání souvisejících nákladů dosahuje ztráty (blíže viz bod 11 a 12 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

55. Ze zápisu z jednání hodnotící komise ze dne 29. 7. 2015 vyplývá, že hodnotící komise posoudila nabídky uchazečů, zda neobsahují mimořádně nízkou nabídkovou cenu (odkaz na § 77 odst. 1 zákona je v zápisu explicitně uveden – pozn. Úřadu) a v případě nabídky vybraného uchazeče hodnotící komise v jednotlivých částech veřejné zakázky konstatovala, že žádnou z nabízených cen neshledala mimořádně nízkou. V rozhodnutí o námitkách ze dne 18. 8. 2015 zadavatel odkázal na posouzení hodnotící komise uvedené v zápisu z jednání hodnotící komise ze dne 29. 7. 2015.

56. Úřad uvádí, že pro řešení klíčové otázky, zda se zadavatel posouzením mimořádně nízkými nabídkovými cenami vybraného uchazeče zabýval, zda tak učinil i ve světle nových argumentů, které se dozvěděl v podaných námitkách navrhovatele ze dne 7. 8. 2015 a zda měl zadavatel v rozhodnutí o námitkách formulovat konkrétní důvody, které ho vedly k přesvědčení, že nabídka vybraného uchazeče mimořádně nízkou nabídkovou cenu neobsahuje, je účelné vyjít ze závěrů obsažených v rozsudku Krajského soudu v Brně, sp. zn. 62 Af 88/2012 - 75 ze dne 21. 11. 2013, ve kterém byl posuzován analogický případ.

57. Ve shora uvedeném rozsudku řešil Krajský soud případ, kdy jeden z uchazečů o veřejnou zakázku zadavatele v námitkách upozornil na možnost existence mimořádně nízkých nabídkových cen v nabídkách ostatních uchazečů. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách tento argument „odbyl“, když uvedl, že znovu posoudil nabídky uchazečů, přičemž dospěl k závěru, že žádná z nabídkových cen uchazečů nemá charakter spekulativní ani mimořádně nízké nabídkové ceny. Krajský soud k tomuto postupu zadavatele konstatoval, že reálné podezření na možnost výskytu mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce některého z uchazečů „může vzniknout i tehdy, pokud byl zadavatel na možnost mimořádně nízkých nabídkových cen upozorněn po posouzení nabídek v rámcinámitek (zdůrazněno Úřadem, pozn. Úřadu) směřujících proti posouzení (pak se s touto otázkou zadavatel vypořádá v rozhodnutí o námitkách)…“ Krajský soud dále zdůraznil, že pokud se zadavatel v námitkách dozví o možnosti mimořádně nízké nabídkové ceny, pak se jeví „jako zcela přiměřené, aby konkrétní pochybnosti, jež byly srozumitelně avizovány, byly ze strany hodnotící komise či samotného zadavatele věcně a srozumitelně rozptýleny.“

58. Krajský soud současně uvedl, že pokud navrhovatel v posuzovaném případě tvrdil, že „některé nabídky obsahovaly mimořádně nízké nabídkové ceny, pak by zadavatel postupoval v souladu s § 111 odst. 1 ZVZ pouze tehdy, pokud by se k této otázce konkrétním způsobem vyjádřil; nevyhověl-li námitkám, pak musel srozumitelně vysvětlit, proč je za důvodné nepokládá. Nutně by se v takovém případě musel vypořádat s konkrétními důvody, kterými žalobce (navrhovatel, pozn. Úřadu) v námitkách proti tvrzeným pochybením zadavatele brojil, a to tak, aby jak uchazečům … tak i žalovanému (Úřadu, pozn. Úřadu) pro účely následného přezkumu úkonů zadavatele … bylo najisto postaveno, z jakých konkrétních věcných důvodů se jim nevyhovuje.“ Závěrem Krajský soud uvedl, že jestliže ustanovení § 111 odst. 1 zákona „ukládá zadavateli písemně rozhodnout o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv s uvedením důvodu, pak obstojí jen takové rozhodnutí o námitkách, v němž je konkrétní věcný důvod obsažen. Není-li v něm obsažen, pak zadavatel nesplní povinnost podle § 111 odst. 1 ZVZ.“

59. Závěry interpretované Krajským soudem ve shora citovaném rozsudku lze ve stručnosti shrnout do těchto bodů:

• pochybnost o zákonném postupu zadavatele může vzniknout v celém průběhu zadávacího řízení,
• jestliže jsou konkrétní pochybnosti, stran možného nezákonného postupu zadavatele, obsaženy v námitkách, pak zadavatel musí v rozhodnutí o námitkách, pakliže jim nevyhovuje, srozumitelně vysvětlit, proč vznesené pochybnosti nepovažoval za důvodné,
• rozhodnutí o námitkách je možné pokládat za souladné s § 111 odst. 1 zákona pouze tehdy, jestliže obsahuje konkrétní věcný důvod (důvody), proč se zadavatel s námitkami neztotožnil.

60. Jak bylo řečeno již výše (viz bod 52. odůvodnění tohoto rozhodnutí), zadavatel je povinen si v zadávacím řízení počínat tak, aby jeho veškeré úkony byly zpětně přezkoumatelné orgánem dohledu, tedy Úřadem. Základní podmínkou nutnou k tomu, aby bylo možné konkrétní úkon zadavatele pokládat za přezkoumatelný je, že tento úkon byl učiněn v souladu se zásadou transparentnosti. Úřad přitom zdůrazňuje, že rozhodnutí zadavatele o námitkách z množiny „veškerých“ úkonů nijak neuniká.

61. V šetřeném případě hodnotící komise konstatovala, jak vyplývá ze zápisu z jednání hodnotící komise ze dne 29. 7. 2015, že se zabývala nabídkovými cenami z pohledu § 77 odst. 1 zákona a nabídkovou cenu vybraného uchazeče v jednotlivých částech veřejné zakázky neshledala mimořádně nízkou. K uvedenému postupu zadavatele Úřad uvádí, že do fáze podání námitek nelze učiněný postup hodnotící komise považovat za učiněný v rozporu se zákonem. V této souvislosti Úřad opětovně odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně, sp. zn. 62 Af 88/2012 - 75 ze dne 21. 11. 2013, ve kterém je k postupu hodnotící komise při posuzování existence mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídkách uchazečů uvedeno: „ZVZ hodnotící komisi (ani zadavateli) výslovně neukládá, aby v případě, že neshledá žádnou z nabídkových cen mimořádně nízkou, důvody, pro které k takovému závěru dospěla, sdělovala – ani do protokolu o posouzení (a hodnocení) nabídek, ani do zprávy o posouzení nabídek, ani jednotlivým uchazečům; výčet veškerých důvodů, pro které není nabídková cena mimořádně nízkou, by ostatně mohl tvořit nekonečný řetězec, a tedy jejich vyčerpávající uvedení by z tohoto důvodu ani nebylo možné.

62. Výše bylo konstatováno, že pochybnosti o zákonném průběhu zadávacího řízení mohou vyvstat v celém jeho průběhu, tedy i po rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. Pokud jsou pochybnosti o zákonném postupu zadavatele obsahem námitek některého z uchazečů, pak má zadavatel povinnost, za situace, kdy těmto námitkám nevyhovuje, řádně osvětlit, proč se s argumenty uvedenými v námitkách neztotožnil. Tyto důvody přitom musí být natolik jasné a „čitelné“, aby mohly být případně přezkoumány i Úřadem.

63. Námitkami ze dne 7. 8. 2015 navrhovatel vyjádřil své přesvědčení, že zadavatel při procesu posuzování nabídek z hlediska existence mimořádně nízké nabídkové ceny porušil zákon, přičemž na podporu svých tvrzení uvedl skutečnosti, které měly přítomnost mimořádně nízké nabídkové ceny v jednotlivých částech nabídky uchazeče indikovat (viz bod 54. odůvodnění rozhodnutí).

64. Jak vyplývá z dokumentace o veřejné zakázce, zadavatel se z námitek navrhovatele dozvěděl konkrétní skutečnosti, na základě kterých se navrhovatel domnívá, že hodnotící komise porušila zákon, když nevyloučila vybraného uchazeče z důvodu, že jeho nabídka obsahovala v části 1 a 2 mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Zadavatel v rozhodnutí, kterým podaným námitkám nevyhověl, pouze konstatoval, že otázkou mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce vybraného uchazeče se zabývala hodnotící komise (což vyplývá ze zápisu z jednání hodnotící komise ze dne 29. 7. 2015), přičemž argumenty navrhovatele obsaženými v podaných námitkách se zadavatel, jak vyplývá z rozhodnutí o námitkách, nezabýval. Úřad konstatuje, že ve světle závěrů obsažených ve shora citovaném rozsudku Krajského soudu nelze než rozhodnutí zadavatele o námitkách v šetřeném případě označit za nepřezkoumatelné a tudíž i netransparentní.

65. Poněvadž navrhovatel prostřednictvím námitek vznesl konkrétní pochybnosti, ohledně možné existence mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce vybraného uchazeče podané do obou částí veřejné zakázky, měl zadavatel povinnost se s předmětnými pochybnostmi řádně vypořádat. Úřad uvádí, že v testu transparentnosti nemůže obstát pouhý odkaz na dřívější závěry učiněné hodnotící komisí před podanými námitkami, bez toho, aniž by se zadavatel řádně vypořádal s konkrétními namítanými skutečnostmi ohledně existence mimořádně nízké nabídkové ceny, které v průběhu zadávacího řízení vznese některý z uchazečů.

66. Úřad na tomto místě opětovně akcentuje, že pochybnosti o zákonném postupu zadavatele mohou vyvstat v celém průběhu zadávacího řízení, tedy i po výběru nejvhodnější nabídky. Typický nástroj, kterým může být na nezákonnost zadávacího řízení upozorněno, přitom představují námitky. Tak tomu ostatně bylo i v šetřeném případě. Pochybnosti o možném nezákonném postupu zadavatele vnesl do zadávacího řízení prostřednictvím námitek až navrhovatel. Úřad opakuje, že navrhovatel uvedl konkrétní skutečnosti, na základě kterých se domníval, že hodnotící komise postupovala v rozporu se zákonem, když nevyřadila nabídku vybraného uchazeče z důvodu mimořádně nízké nabídkové ceny v jeho nabídce (v části 1 a 2). Zadavatel se uvedenými důvody nezabýval a pouze odkázal na závěry učiněné hodnotící komisí, aniž by blíže konkretizoval důvody, kvůli nimž námitkám nevyhovuje. Úřad podotýká, že výlučnou odpovědnost za zadávací řízení nese zadavatel, nikoliv hodnotící komise. Zákon ostatně na základě § 111 odst. 6 zákona umožňuje zadavateli, aby v případě, když zjistí, že některým jeho úkonem došlo k porušení zákona, přijal opatření k nápravě takového úkonu.

67. Navrhovatel v námitkách vyslovil pochybnosti o správnosti postupu hodnotící komise při posuzování existence mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce vybraného uchazeče. Zadavatel měl za této situace povinnost ověřit, zda jsou tvrzení obsažená v námitkách oprávněná, či nikoliv. Povinností zadavatele tudíž bylo přezkoumat reálnost cenové nabídky, a to především v komparaci s minimální mzdou, příplatky vyplývající ze zákoníku práce, ostatními náklady, jejichž vznik lze v šetřeném případě očekávat a přiměřeným ziskem uchazeče, tak aby dostál své povinnosti stanovené v § 77 odst. 1 zákona a posoudil výši nabídkových cen, zda neobsahují mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel namísto zdůvodnění svého postupu pouze převzal závěry hodnotící komise, v nichž však nebyly, logicky, nikterak řešeny pochybnosti uvedené navrhovatelem v námitkách. Ačkoli rozhodnutí o námitkách sice obsahuje důvod, proč zadavatel námitkám nevyhověl (tedy že otázka existence mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce vybraného uchazeče byla již posouzena hodnotící komisí), nelze z tohoto odůvodnění nikterak dovodit, že se zadavatel zabýval přítomností mimořádně nízké nabídkové ceny v jednotlivých částech nabídky vybraného uchazeče rovněž poté, co obdržel námitky s konkrétními argumenty. Tím, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách pouze uvedl, že posouzení existence mimořádně nízké nabídkové ceny bylo provedeno již hodnotící komisí, aniž se zabýval tím, zda vznesené pochybnosti uvedené v námitkách ohledně existence mimořádně nízké nabídkové ceny jsou legitimní či nikoliv, de facto potvrdil, že se po obdržení námitek nabídkovými cenami ve smyslu § 77 odst. 1 zákona již dále nezabýval, čímž současně nedostál povinnosti, kterou mu ukládá ustanovení § 111 odst. 1 zákona. Úřad v této souvislosti konstatuje, že rozhodnutí zadavatele o námitkách nemá žádnou vypovídací hodnotu. Zadavatel v šetřeném případě zcela rezignoval na svoji nezastupitelnou roli v zadávacím řízení, když v rozhodnutí o námitkách pouze odkázal na závěry hodnotící komise, aniž by se pochybnostmi obsaženými v námitkách blíže zabýval a v návaznosti na tyto námitky opětovně posoudil nabídkou cenu vybraného uchazeče v jednotlivých částech veřejné zakázky, zda neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Takový postup zadavatele proto nelze než označit za čistě formální až alibistický a současně za rozporný s požadavky zákona. Zadavatel sice námitky formálně přezkoumal a uvedl i důvod, proč jim nevyhovuje, avšak tento důvod je ryze formální a nikoliv věcný. Formální vyřízení této námitky je v rozporu se zákonem, poněvadž posouzení dle § 77 odst. 1 zákona měl provést i po obdržení předmětných námitek, fakticky se k legitimitě těchto námitek nevyjádřil nijak, neboť v této fázi po obdržení námitek dle § 77 nepostupoval, ač měl. Úřad na tomto místě zdůrazňuje, že v předmětném správním řízení neposuzoval, zda nabídka vybraného uchazeče v částech 1 a 2 veřejné zakázky obsahovala mimořádně nízkou nabídkovou cenu či nikoliv. Úřad přezkoumal postup zadavatele při posouzení nabídky vybraného uchazeče ve vztahu k § 77 odst. 1 a § 6 odst. 1 zákona a dospěl k závěru, že rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele ve věci ověření možné existence mimořádně nízké nabídkové ceny je úkonem netransparentním a nepřezkoumatelným, a proto tento úkon nemohl být, logicky, ze strany Úřadu ani podroben přezkumu. Úřad konstatuje, že zadavatelem nebyly vyvráceny pochybnosti ohledně mimořádně nízké nabídkové ceny v jednotlivých částech nabídky vybraného uchazeče. I po učiněném rozhodnutí o námitkách tak nelze zjistit, zda zadavatel, resp. jím jmenovaná hodnotící komise, řádně posoudila nabídku vybraného uchazeče.

68. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 77 odst. 1 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, když v návaznosti na podané námitky neposoudil, zda nabídka vybraného uchazeče obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k obou částem veřejné zakázky, čímž se stalo posouzení nabídky vybraného uchazeče netransparentním, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. rozhodnutí

69. Podle § 13 odst. 3 zákona zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v tomto zákoně.

70. Podle § 17 písm. l) zákona se pro účely zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky.

71. Podle § 110 odst. 1 zákona může při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech (dále jen „stěžovatel“), zadavateli podat zdůvodněné námitky.

72. Podle § 110 odst. 3 zákona musí námitky proti zadávacím podmínkám stěžovatel doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek.

73. Podle § 110 odst. 7 zákona se námitky podávají písemně. V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona. V námitkách podle odstavců 2, 3 a 5 musí být uvedeno, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Jde-li o námitky podle odstavce 2, musí stěžovatel v námitkách uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele. Podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 114 odst. 2 může stěžovatel podat bez předchozího podání námitek.

74. Podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona Úřad návrh zamítne, pokud návrh nebyl podán oprávněnou osobou.

75. Navrhovatel v podaných námitkách ze dne 7. 8. 2015 brojil mimo jiné proti netransparentnímu rozdělení veřejné zakázky do dvou částí. Následně poukázal na nezákonné rozdělení veřejné zakázky v podaném návrhu ze dne 25. 8. 2015. Úřad se nejprve zabýval otázkou, zda je zadavatel osobou oprávněnou k podání, neboť její zodpovězení je rozhodné pro skutečnost, zda se bude Úřad zabývat všemi částmi návrhu navrhovatele v meritu věci, či nikoliv.

76. Požadavek na rozdělení veřejné zakázky na dvě části stanovil zadavatel v bodu 5. 8. „rozdělení veřejné zakázky“ výzvy. Rozdělení veřejné zakázky na jednotlivé části patří mezi zadávací podmínky, které zadavatel v šetřeném případě stanovil ve výzvě. S takto definovanou zadávací podmínkou se měl navrhovatel možnost seznámit již v době, kdy obdržel od zadavatele výzvu, tedy dne 29. 6. 2015. V případě, že by tento požadavek považoval za nezákonný, mohl a měl uplatnit své zákonné právo pro podání námitek (v daném případě proti zadávacím podmínkám).

77. Ustanovení § 110 odst. 3 zákona upravuje speciální lhůtu pro podání námitek proti zadávacím podmínkám. Smyslem tohoto ustanovení je zabránit účelovému podávání námitek ze strany dodavatelů až na základě znalosti výsledku zadávacího řízení (tedy např. až v okamžiku, kdy se dodavatel dozví o svém vyloučení ze zadávacího řízení).

78. Námitky proti zadávacím podmínkám musí navrhovatel doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek. Jak Úřad zjistil z dokumentace o veřejné zakázce, konkrétně z bodu 4. 2.  výzvy, byla lhůta pro podání nabídek zadavatelem stanovena do 15. 7. 2015 v 10:00 hodin. Posledním dnem, kdy navrhovatel mohl uplatnit své právo a podat námitky proti zadávacím podmínkám, byl 20. 7. 2015. Z dokumentace o veřejné zakázce Úřad zjistil, že navrhovatel doručil své námitky zadavateli až dne 11. 8. 2015.

79. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že navrhovatel není v šetřeném případě osobou oprávněnou k podání návrhu vůči zadávacím podmínkám, neboť nepodal námitky v souladu s ustanovením § 110 odst. 3 a 7 zákona. Navrhovatel v části směřující proti nezákonnému rozdělení předmětu plnění veřejné zakázky nesplnil zákonnou podmínku k podání návrhu, kterou v daném případě bylo podání předchozích řádných námitek, a proto Úřad návrh v části týkající se rozdělení předmětu veřejné zakázky v rozporu s § 13 odst. 3 zákona podle ustanovení § 118 odst. 5 písm. c) zákona zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

K dalším namítaným skutečnostem

80. K namítanému porušení zákona v souvislosti s pochybením hodnotící komise při snížení nabídkové ceny vybraného uchazeče o 15 % pro účely hodnocení nabídek Úřad uvádí, že s ohledem na skutečnost, že Úřad konstatoval porušení zákona zadavatelem ve fázi posouzení nabídek (viz výrok I. a II. tohoto rozhodnutí) a následně uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení úkonů zadavatele souvisejících s tímto posouzením a všechny následující úkony (viz výrok IV. a V. tohoto rozhodnutí), tedy včetně hodnocení nabídek, není z pohledu Úřadu nikterak účelné zabývat se postupem zadavatele při hodnocení nabídek za situace, kdy bylo konstatováno porušení zákona v předchozí fázi zadávacího řízení a Úřad uloženým nápravným opatřením vrátil zadávací řízení do fáze, kdy zadavatel bude muset nejprve opětovně posoudit nabídku vybraného uchazeče (rovněž zda neobsahuje mimořádně nízkou nabídkou cenu) a poté přistoupit k hodnocení nabídek. Šetření postupu zadavatele při hodnocení nabídky vybraného uchazeče by tedy nemohlo mít na výsledek rozhodnutí Úřadu vliv. Uvedený závěr vyplývá např. z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2A 2/99, ze kterého lze dovodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod.

V. NÁPRAVNÉ OPATŘENÍ

81. Dle ustanovení § 118 odst. 1 zákona Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

82. Úřad v průběhu správního řízení zjistil, že zadavatel

• nedodržel postup stanovený v ustanovení § 77 odst. 1 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, když v návaznosti na podané námitky navrhovatele neposoudil, zda nabídka vybraného uchazeče obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k části 1 předmětu veřejné zakázky, čímž se stalo posouzení nabídky vybraného uchazeče netransparentní, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy,
• nedodržel postup stanovený v ustanovení § 77 odst. 1 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, když v návaznosti na podané námitky navrhovatele neposoudil, zda nabídka vybraného uchazeče obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k části 2 předmětu veřejné zakázky, čímž se stalo posouzení nabídky vybraného uchazeče netransparentní, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy,

83. Nedodržení zákonem stanoveného postupu zadavatele tak mohlo v obou částech veřejné zakázky podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že kdyby zadavatel řádně posoudil, zda nabídka vybraného uchazeče neobsahuje v obou částech veřejné zakázky mimořádně nízkou nabídkovou cenu, mohlo v případě potvrzení existence neodůvodněné mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce vybraného uchazeče dojít k jejímu vyřazení a v zadávacím řízení by mohla být vybrána jiná nabídka.

84. Úřad dále uvádí, že při rozhodování podle § 118 odst. 1 zákona je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu. Vzhledem k tomu, že se zadavatel dopustil svého pochybení v průběhu zadávacího řízení, a tento postup mohl mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky, přičemž nedošlo k uzavření smlouvy, zrušil Úřad úkony zadavatele spojené s posouzením nabídky vybraného uchazeče a všechny následné úkony učiněné zadavatelem v předmětném zadávacím řízení na obě části veřejné zakázky, včetně rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 30. 7. 2015.

85. V souvislosti s uložením nápravného opatření Úřad uvádí, že v šetřeném případě Úřad zrušil jednotlivé úkony zadavatele související s posouzením nabídky vybraného uchazeče s tím, že s ohledem na charakter porušení zákona nebylo nutné přistoupit ke zrušení zadávacího řízení tak, jak požadoval navrhovatel ve svém návrhu. Vzhledem k tomu, že zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem při posuzování nabídky vybraného uchazeče, nezatížil zadávací řízení nezhojitelnou vadou, jejímž důsledkem by muselo být zrušení zadávacího řízení.

86. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku IV. a V. tohoto rozhodnutí.

K uložení nákladů řízení

87. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 zákona také rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady správního řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis, vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 odst. 1 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo soutěže o návrh nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,‑ Kč.

88. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím zrušil jednotlivé úkony zadavatele učiněné v předmětném zadávacím řízení, uložil zadavateli povinnost uhradit náklady řízení tak, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto rozhodnutí. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2015000553.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 117c zákona podává v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží

1. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, Thákurova 7, 166 29 Praha 6

2. VAUX s.r.o., U smaltovny 1335/20, 170 00 Praha 7 – Holešovice

3. SIMACEK HS spol. s r.o., Trnkova 34, 628 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy