číslo jednací: S519/2014/VZ-19535/2014/531/JDo

• Instance: I.
• Věc: Poskytování právních služeb souvisejících s problematikou víceprací na souboru staveb MO v úseku Myslbekova - Pelc/Tyrolka, stavby č. 9515, 0079, 0080, 0012, 0065, jejichž zhotovitelem je Metrostav a.s.
• Účastníci:
  1. Hlavní město Praha
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 2 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. - pokuta
• Rok: 2014
• Datum nabytí právní moci: 16. 11. 2015
• Související rozhodnutí: S519/2014/VZ-19535/2014/531/JDo; R344/2014/VZ-39480/2015/323/EBr

Č. j.:ÚOHS-S519/2014/VZ-19535/2014/531/JDo

16. září 2014

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 7.7.2014 z moci úřední, jehož účastníkem je

• zadavatel – Hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2, 110 01 Praha 1,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem při zadávání veřejné zakázky „Poskytování právních služeb souvisejících s problematikou víceprací na souboru staveb MO v úseku Myslbekova - Pelc/Tyrolka, stavby č. 9515, 0079, 0080, 0012, 0065, jejichž zhotovitelem je Metrostav a.s.“ zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění na základě výzvy k jednání ze dne 20.12.2012, jejíž oznámení o zadání bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 18.2.2013, pod ev. č. 345808, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20.2.2013, pod ev. č. 2013/S 036-056455,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2, 110 01 Praha 1 – sedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím,  že nedodržel postup stanovený v § 21 odst. 2 citovaného zákona, když veřejnou zakázku „Poskytování právních služeb souvisejících s problematikou víceprací na souboru staveb MO v úseku Myslbekova - Pelc/Tyrolka, stavby č. 9515, 0079, 0080, 0012, 0065, jejichž zhotovitelem je Metrostav a.s.“, zadávanou na základě výzvy k podání nabídky v jednacím řízení bez uveřejnění ze dne 20.12.2012, zadal v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by k tomu byly splněny podmínky stanovené v § 23 odst. 4 písm. b) citovaného zákona, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dne 8.2.2013 uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku s uchazečem – WEIL, GOTSHAL & MANGES s.r.o. advokátní kancelář, IČO 25621050, se sídlem Křížovnické nám. 193/2, 110 00 Praha 1.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve  výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2, 110 01 Praha 1 – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 100 000,- Kč (sto tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

ODŮVODNĚNÍ

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2, 110 01 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – výzvou k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění ze dne 20.12.2012 (dále jen „výzva“) podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon)[1], vyzval zájemce – WEIL, GOTSHAL & MANGES s.r.o. advokátní kancelář, IČO 25621050, se sídlem Křížovnické nám. 193/2, 110 00 Praha 1 (dále jen „vybraný uchazeč“) – k jednání za účelem zadání veřejné zakázky „Poskytování právních služeb souvisejících s problematikou víceprací na souboru staveb MO v úseku Myslbekova - Pelc/Tyrolka, stavby č. 9515, 0079, 0080, 0012, 0065, jejichž zhotovitelem je Metrostav a.s.“ zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění na základě výzvy, jejíž oznámení o zadání bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 18.2.2013, pod ev. č. 345808, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20.2.2013, pod ev. č. 2013/S 036-056455“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Předmětem veřejné zakázky podle bodu 1 „Vymezení plnění veřejné zakázky“ výzvy  bylo „poskytování právních konzultací a služeb souvisejících s problematikou víceprací na souboru staveb MO v úseku Myslbekova - Pelc Tyrolka, stavby č. 9515, 0079, 0080, 0012, 0065, jejichž zhotovitelem je Metrostav a.s.Veřejnou zakázkou mají být naplněny potřeby zadavatele spočívající v posouzení problematiky víceprací na shora uvedených stavbách, které jsou nezbytným předpokladem pro realizaci a dokončení těchto staveb. Tyto právní služby jsou zároveň nezbytné pro řádnou realizaci veřejné zakázky spočívající v provedení kategorizace prací na shora uvedených stavbách, kterou bude provádět externí poradce v oblasti stavebně-technické a rozpočtové.“

3. Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky zadavatel stanovil v  bodu 1 „Vymezení plnění veřejné zakázky“ výzvy na 6 000 000,- Kč bez DPH.

4. Zadavatel dne 15.1.2013 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, tedy nabídky vybraného uchazeče, a následně dne 8.2.2013 uzavřel s vybraným uchazečem na předmětnou veřejnou zakázku „Smlouvu o poskytování právních služeb INO/21/02/006015/2013“ (dále jen „smlouva“). Celková nejvýše přípustná cena za plnění veřejné zakázky byla sjednána v článku VI. „Odměna a platební podmínky“ smlouvy na 6 000 000,- Kč bez DPH, tj. 7 260 000,- Kč s DPH. Zadání veřejné zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 18.2.2013, pod ev. č. 345808, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20.2.2013, pod ev. č. 2013/S 036-056455.

II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona obdržel podnět, týkající se postupu zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky.

6. V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele dokumentaci o veřejné zakázce. Po jejím přezkoumání získal pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem a z tohoto důvodu zahájil správní řízení z moci úřední.

7. Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.

8. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníku řízení pod č. j. ÚOHS-S519/2014/VZ-13853/2014/513/PPo ze dne 4.7.2014. Usnesením č. j. ÚOHS-S519/2014/VZ-14106/2014/513/PPo z téhož dne stanovil účastníku řízení lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

9. Dne 7.7.2014, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 113 zákona v návaznosti na § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení z moci úřední.

Vyjádření zadavatele

10. Zadavatel se k usnesení č. j. ÚOHS-S519/2014/VZ-14106/2014/513/PPo ze dne 4.7.2014 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 23.7.2014, které Úřad obdržel dne 28.7.2014, přičemž konstatuje následující.

11. Zadavatel předně podotýká, že v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou postupoval v souladu se zákonem a odkazuje na své vyjádření ze dne 6.3.2013, jež Úřadu zaslal v rámci správního řízení sp.zn. S96/2013/VZ, a vyjádření z téhož dne k žádosti Úřadu v rámci šetření podnětu.

12. Ve vyjádření zadavatele ze dne 6.3.2013, jež Úřad obdržel v rámci správního řízení sp. zn. S96/2013/VZ, na něž zadavatel odkazuje, jsou obsaženy totožné stěžejní skutečnosti uvedené níže, kterými zadavatel odůvodňuje použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona v šetřeném případě.

13. Zadavatel ve svém stanovisku rekapituluje postup výstavby souboru staveb tunelu Blanka Městského okruhu v úseku Myslbekova - Pelc/Tyrolka, stavby č. 9515, 0079, 0080, 0012, 0065 (dále jen „soubor staveb tunelu Blanka“) a uvádí, že v souvislosti se změnami a upřesněními během výstavby souboru staveb tunelu Blanka nebyla vedena přesná evidence jednotlivých změn, tudíž zadavatel neznal celkový rozsah dodatečných stavebních prací. V polovině roku 2012 proběhla jednání mezi zadavatelem a zhotovitelem souboru staveb tunelu Blanka – Metrostav a.s., IČO 00014915, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha 8 (dále jen „zhotovitel“), přičemž bylo zjištěno, že některé z navržených změn představují změnu původní veřejné zakázky, týkající se výstavby souboru staveb tunelu Blanka (dále jen „původní veřejná zakázka“).

14. Provedenou interní prověrkou zadavatel shledal, že některé realizované změny představují změnu původní veřejné zakázky a tyto změny měly být zadány postupem podle zákona. Tato situace nastala v důsledku toho, že nebyla vedena přesná evidence, která by rozlišila, z jakých důvodů byly jednotlivé změny původní veřejné zakázky prováděny.

15. Zadavateli tak na podzim roku 2012 nebyl znám rozsah víceprací realizovaných na souboru staveb tunelu Blanka, které by splňovaly podmínky zadání v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. a) zákona, neboť zadavatel neměl jistotu, zda cena víceprací překročila limit 20 % ceny původní veřejné zakázky či nikoliv. Zadavatel proto přestal schvalovat další změny a rozhodl se zjistit, zda již bylo dosaženo zákonného limitu 20 % ceny původní veřejné zakázky.

16. V témže časovém období (tj. na podzim roku 2012) zadavatel nebyl s to přesně vymezit právní povahu jednotlivých změn, resp. to, zda se jedná o změnu původní veřejné zakázky a zda jsou splněny podmínky pro jejich zadání postupem podle zákona. Zhotovitel navzdory skutečnosti, že zadavatel změny přestal schvalovat, pokračoval ve výstavbě souboru staveb tunelu Blanka a realizoval změny, které však nebyly zadavatelem schváleny, a tyto následně zadavateli fakturoval. Zadavatel ani zhotovitel však nebyli schopni určit, které fakturované práce představují práce podle původní zadávací dokumentace a které představují změnu, jež nebyla zadavatelem schválena.

17. Zhotovitel zaslal zadavateli dopis ze dne 11.12.2012, v němž jej upozornil na možnost přerušení prací na souboru staveb tunelu Blanka, pokud nebudou uhrazeny faktury za provedené práce a pokud nebude dojednáno řešení plateb za práce podle platného harmonogramu.

18. Zadavatel v důsledku shora nastíněné skutečnosti rozhodl o provedení komplexní analýzy dodatečných nákladů a víceprací evidovaných ve změnových listech, která se bude týkat veškerých dodatečných nákladů a dodatečných stavebních prací evidovaných ve změnových listech. Tuto komplexní analýzu však z důvodů personálních a odborných nebyl zadavatel schopen realizovat sám. Jednou ze tří  částí komplexní analýzy mělo být rovněž zajištění odborného právního poradenství ze strany kvalifikovaného poskytovatele právních služeb s cílem, aby tento posoudil jednotlivé kategorie prací v rámci výstavby souboru staveb tunelu Blanka, a to včetně posouzení podmínek zadání dodatečných stavebních prací podle § 23 odst. 7 písm. a) zákona. Všechny tři části komplexní analýzy byly zadány v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona.

19. Zadavatel je přesvědčen, že šetřenou veřejnou zakázku zadal v jednacím řízení bez uveřejnění podle ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona oprávněně, neboť byly kumulativně naplněny podmínky pro jeho aplikaci. Krajně naléhavý případ spočíval, podle tvrzení zadavatele, v nebezpečí vzniku škod a nutnosti vynaložení dodatečných nákladů v případě, že by kategorizace změn nebyla realizována, a dále hrozily celospolečenské škody spočívající v oddálení výstavby souboru staveb tunelu Blanka. Zadavatel nebyl s to zajistit, aby prováděné změny, týkající se původní veřejné zakázky, byly zadávány podle zákona. Zhotovitel zadavateli hrozil zastavením výstavby souboru staveb tunelu Blanka v případě, že jednotlivé změny nebudou včas schvalovány, přičemž bez provedené kategorizace změn (a z ní vyplývající přípustnosti či nepřípustnosti zadání dodatečných stavebních prací) nebylo možné změny schválit, resp. tyto zadat podle zákona.

20. Zadavatel dále poukazuje na skutečnost, že by v případě zastavení výstavby souboru staveb tunelu Blanka musel vynaložit nemalé náklady na zastavení a zakonzervování stavby, které vyčísluje na stovky milionů korun. Posunutím termínu dokončení souboru staveb tunelu Blanka by byl prodlužován již tak neúnosný stav vyplývající z technicky a kapacitně vybaveného severozápadního segmentu Městského okruhu hlavního města Prahy.

21. V důsledku toho, že se kategorizace změn provedených v minulosti v rámci souboru staveb tunelu Blanka urychleně provedla, podařilo se proplatit zhotoviteli souboru staveb tunelu Blanka dodatečné stavební práce nezbytné pro jeho dokončení. Díky provedené kategorizaci změn tak byly odvráceny, resp. podstatně sníženy, škody hrozící zadavateli, jakož i celé společnosti a zadavatel byl dále schopen rozhodovat o zadávání víceprací, které byly nezbytné pro dokončení souboru staveb tunelu Blanka a jejich následném proplácení.

22. Zadavatel současně zdůrazňuje, že předmětnou veřejnou zakázku zadal vybranému uchazeči pouze v nezbytně nutném rozsahu. Přepokládaná hodnota veřejné zakázky ve výši 6 000 000,- Kč bez DPH nebyla zcela vyčerpána, neboť zadavatel uhradil vybranému uchazeči částku ve výši 3 380 000,- Kč bez DPH.

23. Zadavatel podotýká, že akutní potřeba zadat předmět plnění veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění vyvstala až ke konci roku 2012, kdy bylo zjištěno, v jakém rozsahu a jakým způsobem bude prováděna kategorizace dodatečných nákladů a víceprací. Vzhledem k právě řečenému má zadavatel za to, že akutní potřebu právních služeb nutných k odstranění krajně naléhavého případu nemohl předvídat.

24. Zadavatel dále ve vyjádření vysvětluje časové důvody, které znemožnily zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě se jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku, do úvahy připadaly v zásadě pouze další dva druhy zadávacího řízení, a sice otevřené řízení a užší řízení. Zadavatel zdůrazňuje, že k provedení kategorizace změn muselo dojít v řádech několika týdnů, proto jiné druhy zadávacího řízení, vzhledem k jejich časové náročnosti, nepřipadaly do úvahy, neboť hrozily závažné majetkové škody. Cílem urychleného zadání a realizace veřejné zakázky byla podle zadavatele úspora v desítkách milionů korun, neboť v případě použití jiného druhu zadávacího řízení by zadavatel musel zaplatit zhotoviteli pokutu odpovídající částce cca 880 000,- Kč týdně.

25. V další části vyjádření zadavatel popisuje způsob, kterým jsou externí právní služby ze strany zadavatele obecně zajišťovány a poptávány. Usnesením Rady hlavního města Prahy č. 1844 ze dne 2.11.2004 byl schválen seznam advokátů a advokátních kanceláří, kteří v případě potřeby zadavateli poskytují právní služby. Účelem tohoto opatření je zvýšení transparentnosti a zajištění vyšší kontroly kvality při zajišťování externích právních služeb. V souladu s „Pravidly pro zajišťování externích právních služeb pro potřeby zadavatele“ zajišťuje zadavatel právní agendu přednostně svými zaměstnanci.

26. Zadavatel podotýká, že od srpna roku 2012 provádí zadávací řízení na veřejnou zakázku „Poskytování služeb pro potřeby hlavního města Prahy“. Cílem uvedeného zadávacího řízení je uzavření rámcové smlouvy na dobu 4 let pro celkem 8 různých právních oblastí s 5 až 15 vybranými dodavateli. Předmětné zadávací řízení však nebylo do současné doby ukončeno, proto jednotlivé právní služby poptává zadavatel formou oslovení jednoho nebo několika potenciálních dodavatelů v případě veřejné zakázky malého rozsahu, nebo v jiných druzích zadávacího řízení u ostatních veřejných zakázek.

27. Zadavatel konstatuje, že v současné době poptává právní služby u různých advokátů a advokátních kanceláří, a to podle charakteristiky poptávaných právních služeb a specializace advokátů a advokátních kanceláří. Tím zadavatel naplňuje zásady rovnosti a zákazu diskriminace dodavatelů ve smyslu § 6 zákona.

28. Zadavatel podotýká, že předmětná veřejná zakázka již byla Úřadem prověřována v rámci správního řízení pod sp. zn. S96/2013/VZ, jež bylo z procesních důvodů zastaveno, neboť navrhovatel vzal svůj návrh na přezkoumání úkonů zadavatele zpět. Z právě řečeného zadavatel dovozuje, že vzhledem k tomu, že Úřad v minulosti neměl pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, jelikož po zastavení citovaného správního řízení nezahájil správní řízení z moci úřední, je v dané věci dán důvod pro zastavení vedeného správního řízení.

29. Zadavatel závěrem vyjádření vyjadřuje přesvědčení, že v šetřeném případě byly splněny podmínky pro zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona, a proto navrhuje, aby Úřad správní řízení zastavil.

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

30. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření zadavatele, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel nepostupoval v šetřeném zadávacím řízení v souladu se zákonem, když veřejnou zakázku, jejímž předmětem je poskytování právních služeb, zadal v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by pro tento druh zadávacího řízení byly splněny podmínky stanovené v § 23 odst. 4 písm. b) zákona, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dne 8.2.2013 uzavřel s vybraných uchazečem smlouvu na plnění veřejné zakázky, čímž se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

RELEVANTNÍ USTANOVENÍ ZÁKONA

31. Ustanovení § 21 odst. 1 zákona upravuje tyto druhy zadávacích řízení:

a) otevřené řízení (§ 27),

b) užší řízení (§ 28),

c) jednací řízení s uveřejněním (§ 29),

d) jednací řízení bez uveřejnění (§ 34),

e) soutěžní dialog (§ 35),

f) zjednodušené podlimitní řízení (§ 38).

32. Podle § 21 odst. 2 zákona zadavatel může pro zadání veřejné zakázky použít otevřené řízení nebo užší řízení a za podmínek stanovených v § 22 a 23 rovněž jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění; otevřené řízení se nepoužije v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

33. Podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění rovněž tehdy, jestliže veřejnou zakázku je nezbytné zadat v krajně naléhavém případě, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení.

SKUTEČNOSTI VYPLÝVAJÍCÍ Z DOKUMENTACE O VEŘEJNÉ ZAKÁZCE

34. Z dokumentace o veřejné zakázce, konkrétně z výzvy ze dne 20.12.2012, je zřejmé, že v šetřeném případě směřuje argumentace zadavatele k použití § 23 odst. 4 písm. b) zákona, tj. ke krajně naléhavému případu, kdy z časových důvodů nebylo možné zadat šetřenou veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení.

35. Zadavatel v „Písemné zprávě zadavatele“ ze dne 8.2.2013 odůvodňuje použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona následovně: „Veřejnou zakázku bylo nutné zadat v krajně naléhavém případě, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a který ani nemohl předvídat. V daném případě totiž byl krajně naléhavý případ způsobený dopisem společnosti Metrostav a.s., ze dne 11.12.2012, jímž tato společnost hl. m. Praze oznámila zastavení provádění stavebních prací na souboru staveb tunelu Blanka. Zastavení provádění stavebních prací na souboru staveb tunelu Blanka by vedlo k nutnosti vynaložení stovek milionů Kč (dle odhadů zhotovitelů by takové náklady na konzervaci stavby a další s tím spojené náklady dosáhly výše cca. 800 mil. Kč) z rozpočtu hlavního města Prahy. Vedle nutnosti vynaložení takovýchto nákladů by došlo i ke vzniku celospolečenské újmy spojené s prodloužením doby výstavby souboru staveb tunelu Blanka – spočívající konkrétně v oddálení uvedení do provozu celé řady komunikací v hl. m. Praze a v oddálení uvedení celé řady oblastí sousedících se staveništěm do původního stavu nezatíženého prašností, hlukem, vibracemi a dalšími průvodními znaky stavby.“

36. Z předložené dokumentace dále vyplývá, že zadavatel obdržel od zhotovitele dopis ze dne 11.12.2012, v němž je zadavatel upozorňován na možnost, že v případě neuhrazení faktur za provedené práce a nedojednání řešení plateb za práce podle platného harmonogramu bude stavba městského okruhu v úseku Myslbekova - Pelc/Tyrolka přerušena.

K POUŽITÍ JEDNACÍHO ŘÍZENÍ BEZ UVEŘEJNĚNÍ

37. Jak bylo uvedeno již výše (viz bod 1 odůvodnění tohoto rozhodnutí), šetřená veřejná zakázka byla zadavatelem zadána v jednacím řízení bez uveřejnění, a to konkrétně podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona.

38. K použití jednacího řízení bez uveřejnění Úřad v obecné rovině uvádí, že jednací řízení bez uveřejnění je druhem zadávacího řízení, v němž zadavatel vyzývá k jednání jednoho zájemce, případně omezený okruh zájemců o veřejnou zakázku. Z obecného hlediska je použití jednacího řízení bez uveřejnění vázáno na splnění striktních podmínek, jež mají zabránit tomu, aby tohoto druhu zadávacího řízení nebylo v praxi zneužíváno. Zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění lze uskutečnit pouze v tom případě, kdy uspokojení potřeby zadavatele není, resp. by nebylo možné dosáhnout v „klasickém“ zadávacím řízení, typicky v otevřeném řízení.

39. Úřad uvádí, že zadavatel může konkrétní veřejnou zakázku zadat formou jednacího řízení bez uveřejnění výlučně tehdy, jestliže dojde ke splnění podmínek vymezených v § 23 zákona. Úřad současně podotýká, že odpovědnost za zvolený druh zadávacího řízení nese vždy zadavatel, přičemž tento musí být schopen prokázat, že použitý druh zadávacího řízení byl v souladu se zákonem.

40. Úřad dále uvádí, že jednací řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona smí být zadavatelem pro zadání veřejné zakázky využito pouze při splnění následujících podmínek (předpokladů):

- veřejnou zakázku je nezbytné zadat v krajně naléhavém případě;

- tento krajně naléhavý případ zadavatel svým jednáním nezpůsobil;

- zadavatel tento krajně naléhavý případ nemohl předvídat;

- z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení.

41. Úřad přitom zdůrazňuje, že shora uvedené podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona musí být splněny kumulativně. Jinými slovy řečeno, pokud nebude dána byť jen jedna z předmětných podmínek, nebude možné veřejnou zakázku zadat postupem podle citovaného ustanovení zákona.

42. Předpokladem použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona je v první řadě existence krajně naléhavého případu. K naplnění této podmínky Úřad konstatuje, že se musí objektivně jednat o události výjimečné povahy, které v důsledku jejich neodkladnosti vyvolají nutnost mimořádného řešení nastalé situace, které se odchyluje od obecných či standardních postupů souvisejících se zadáním veřejné zakázky. Obecně půjde o situace, jež v sobě zahrnují prvek naléhavosti, tzn. situace, jež jsou svou povahou akutní, havarijní či přímo krizové, přičemž prvek naléhavosti objektivně dosahuje značné (krajní) intenzity.

43. Dalším předpokladem, jenž musí být pro možnost aplikace § 23 odst. 4 písm. b) zákona splněn, je, že zadavatel tento krajně naléhavý případ svým jednáním nezpůsobil. Stanovená podmínka předpokládá, že jednání či opomenutí zadavatele není v příčinné souvislosti s existencí krajně naléhavého případu. V tomto smyslu se tedy musí jednat o objektivně nepředvídatelné případy, vzniklé nezávisle na vůli zadavatele, jejichž vznik zadavatel nemohl předpokládat a ani je svým jednáním (případně opomenutím) nezpůsobil. Za nepředvídatelné případy tak nelze považovat situace, které vznikly v důsledku jednání zadavatele, nebo pro jejichž vznik zadavatel fakticky „připravil“ podmínky. Úřad dodává, že na straně zadavatele nesmí vzniku krajně naléhavého případu předcházet jeho (ne)konání či opomenutí, které by přímo zapříčinilo vznik tohoto stavu, případně které by připravilo podmínky pro existenci krajně naléhavého případu.

44. Dalším nutným požadavkem pro možnost použití jednacího řízení bez uveřejnění ve smyslu § 23 odst. 4 písm. b) zákona je, že zadavatel vznik krajně naléhavého stavu nemohl předvídat. Sousloví „nemohl předvídat“ lze chápat tak, že zadavatel neměl objektivně možnost předpokládat, že krajně naléhavý případ v praxi vyvstane. Úřad uvádí, že při výkladu pojmu „naléhavost“ je třeba přihlédnout k tomu, zda zadavatel měl či neměl možnost se na takový stav připravit. Pokud tato možnost byla u zadavatele dána, nelze o naléhavosti v uvedeném smyslu hovořit.

45. Poslední podmínku, která musí být při aplikaci § 23 odst. 4 písm. b) zákona naplněna, představuje skutečnost, že z časových důvodů není možné zadat plnění veřejné zakázky v jiném (transparentnějším) druhu zadávacího řízení. Zadavatel tudíž i přes existenci krajně naléhavého případu musí použít jiný druh zadávacího řízení, pokud není splněna zákonná podmínka časové tísně.

46. Možností použití jednacího řízení bez uveřejnění v krajně naléhavém případě se již v řadě případů zabýval Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „SDEU“), a to např. ve věci C–318/94 (Komise vs. Německo) ze dne 28.3.1994. V této věci SDEU konstatoval, že za nepředvídatelnou událost nelze považovat zdržení vzniklé v důsledku negativního stanoviska příslušného orgánu, který podle vnitrostátních předpisů schvaluje projekty veřejných stavebních prací.

47. V rozsudku ve věci C–24/91 (Komise vs. Španělsko) ze dne 18.3.1992 týkajícího se veřejné zakázky na rozšíření a rekonstrukci univerzity v Madridu, SDEU konstatoval, že jednací řízení bez uveřejnění nelze použít, pokud je dostatečný čas zorganizovat zrychlenou proceduru v jiném druhu zadávacího řízení.

48. V rozsudku ve věci C–385/02 (Evropská komise vs. Itálie) ze dne 14.9.2004 SDEU judikoval, že ustanovení povolující výjimky z pravidel při zadávání veřejných zakázek, musí být vykládána restriktivně a důkazní břemeno ohledně existence výjimečných podmínek odůvodňujících výjimku nese ten, kdo se jich dovolává (viz čl. 19 a 20 rozsudku).

49. Na základě výše uvedených skutečností se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda se v šetřeném případě jednalo o veřejnou zakázku, kterou bylo prokazatelně a nade vší pochybnost nezbytné zadat v krajně naléhavém případě, a to v kontextu toho, zda zadavatel mohl či nemohl tento krajně naléhavý případ předvídat.

50. Jak bylo uvedeno již výše (viz body 35 a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí), zadavatel zadal veřejnou zakázku v reakci na dopis zhotovitele ze dne 11.12.2012. Zadavatel přitom uvádí, že pokud by nedošlo k okamžitému řešení nastalé situace, tedy pokud by nebyla šetřená veřejná zakázka zadána, hrozily by zadavateli dodatečné náklady, jakož i celospolečenské škody. Zadavatel existenci krajně naléhavého případu dovozoval, resp. dovozuje, právě z existence hrozících celospolečenských škod (viz bod 19 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad v šetřené věci existenci krajně naléhavého případu u zadavatele nerozporuje, tento mohl být skutečně dán. Splnění jedné ze zákonných podmínek však nic nemění na tom, že nebyly splněny další zákonné podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona, které musí být, jak již Úřad uvedl, splněny kumulativně (viz bod 41 odůvodnění tohoto rozhodnutí), což se v šetřeném případě nestalo.

51. K otázce předvídatelnosti krajně naléhavého případu v šetřeném případě uvádí Úřad následující. Úřad na základě vlastní činnosti získal z volně přístupných zdrojů na internetu (viz webové stránky http://www.bezkorupce.cz/wp-content/uploads/2012/10/analyza-WC.pdf) „Zprávu o právní prověrce smluvní dokumentace k výstavbě tunelu Blanka“ ze dne 11.8.2011 (dále jen „zpráva o právní prověrce“), zpracovanou advokátní kanceláří WHITE & CASE, IČO 44266804, se sídlem Na příkopě 854/14, Nové Město, 110 00 Praha 1 (dále jen „zpracovatel zprávy“). V uvedené zprávě o právní prověrce zpracovatel zprávy informuje zadavatele o možných rizicích v souvislosti s provedenými vícepracemi na souboru staveb tunelu Blanka a doporučuje zadavateli provést kontrolu finančního limitu realizovaných víceprací. Zpracovatel zprávy konkrétně  zadavateli v předložené zprávě o právní prověrce, mimo jiného, sděluje: „Dle námi provedených pracovních výpočtů (při započítání nám doložených Protokolů schválených OMI (Odbor městského investora Magistrátu hlavního města Prahy, pozn. Úřadu) i víceprací doposud neschválených OMI, jak jsou uvedeny v druhém sloupci tabulky č. 4 Rozboru financování souboru staveb MO (Městského okruhu, pozn. Úřadu) v úseku Myslbekova – Pelc tyrolka k 30. dubnu 2011) byl již limit 20 % hodnoty zakázky dosažen. Lze doporučit, aby MHMP (Magistrát hlavního města Prahy, pozn. Úřadu) provedl vlastní kontrolu případného dosažení tohoto limitu.Současně se domníváme, že v souvislosti s prováděním víceprací měly a mají být nastaveny vnitřní procesy na straně MHMP, na základě nichž by bylo rozhodováno, zda budou vícepráce zadávány ve zjednodušeném řízení bez uveřejnění dle ust. § 23 odst. 7 ZVZ (zákona, pozn. Úřadu), nebo zda konkrétní práce nesplňují požadavky vyplývající z § 23 odst. 7 ZVZ a bude na ně třeba vypsat nové zadávací řízení.“

52. Z informací volně přístupných na internetu, konkrétně z tiskových článků, Úřad dovozuje, že zadavatel věděl o nutnosti provést analýzu dodatečných stavebních prací na souboru staveb tunelu Blanka dříve, než byl zhotovitelem upozorněn na možnost přerušení stavebních prací, tedy již před dnem 11.12.2012. Za účelem ilustrace právě řečeného Úřad konstatuje, že např. v článku uveřejněném na webových stránkách http://praha.idnes.cz/tunel-blanka-cy9-/praha-zpravy.aspx?c=A130309_1898082_praha-zpravy_ab pod názvem „Kromě Metrostavu žádá peníze za tunel Blanka i stavební dozor“ ze dne 11.3.2013 je uvedeno: „Město sice peníze má, ale musí bedlivě zkoumat, za co platí. Zákon mu dovoluje za dodatečné práce zaplatit navíc jen dvacet procent původní hodnoty zakázky. O obou problémech město už nějakou dobu ví. Na hrozbu překročení dvacetiprocentní hranice u dodatečných stavebních prací upozornila už v srpnu 2011 advokátní kancelář White & Case. Jenže město začalo s prověřováním faktur teprve před třemi měsíci a teď nestíhá (…). Primátor Bohuslav Svoboda připustil, že se mělo na základě analýzy z roku 2011 (kterou si sám nechal zpracovat) konat, ale nestalo se tak. „Výstavbu Blanky měl přidělenou úkolem z městské rady náměstek Karel Březina (a odbor městského investora), který měl závěry analýzy bezodkladně realizovat. Bohužel s hledáním řešení začal až loni v létě nový ředitel odboru, který byl vybrán po změně koaličního partnera,“, řekl primátor.“

53. Rovněž z dalšíhočlánku uveřejněného na webových stránkách http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/co s tunelem blanka prazsti radni nevedi jak ho #.U xMqGeKC70 pod názvem „Co s tunelem Blanka? Pražští radní nevědí, jak ho zaplatit“ ze dne 10.2.2013 vyplývá totožný závěr, totiž, že vzniklou situaci začal zadavatel řešit až v momentě, kdy mu byl zhotovitelem doručen dopis ze dne 11.12.2012, upozorňující jej na možnost přerušení prací na souboru staveb tunelu Blanka, ačkoliv o nutnosti provedení analýzy dodatečných stavebních prací věděl zadavatel prokazatelně již od srpna roku 2011.

54. Úřad konstatuje, že z výše uvedených podkladů je nepochybné, že zadavatel o nutnosti provést kategorizaci dodatečných stavebních prací evidovaných ve změnových listech pro účely dalšího postupu při výstavbě souboru staveb tunelu Blanka věděl již od srpna roku 2011, kdy od zpracovatele zprávy obdržel zprávu o právní prověrce a byl s touto situací srozuměn. Je tedy evidentní, že v uvedeném roce, tj. v roce 2011, zadavatel měl již kvalifikované informace o nutnosti provést kategorizaci dodatečných stavebních prací na souboru staveb tunelu Blanka. Vzhledem k předestřeným skutečnostem Úřad uvádí, že zadavatel měl a mohl krajně naléhavý případ, jenž zadavatele vedl k zahájení zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku, předvídat a měl možnost se na něj připravit. Úřad proto uvádí, že zcela prokazatelně nebyla splněna jedna z podmínek pro použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona, a sice ta, že zadavatel nemohl vznik krajně naléhavého případu předvídat.

55. Úřad považuje za nesporné, že potřeba kategorizace dodatečných stavebních prací na souboru staveb tunelu Blanka byla zadavateli známa již ze zprávy o právní prověrce ze srpna roku 2011, tedy v dostatečném časovém předstihu pro zvážení dalšího postupu zadavatele. Úřad proto nemůže akceptovat námitku zadavatele, že potřeba kategorizace dodatečných stavebních prací na souboru staveb tunelu Blanka nebyla očekávatelná, ale vyplynula až ze situace po obdržení dopisu od zhotovitele ze dne 11.12.2012.

56. Výše uvedený závěr umocňuje opět sám zadavatel, který v tiskových článcích zmiňovaných výše (viz body 52 a 53 odůvodnění tohoto rozhodnutí)  toto nikterak nerozporuje, a je tudíž zřejmé, že s důvody pro nezbytnost kategorizace dodatečných stavebních prací na souboru staveb tunelu Blanka byl obeznámen více než rok před tím, než zahájil zadávací řízení na šetřenou veřejnou zakázku.

57. Jelikož zadavatel i přes výše popsanou a ze strany Úřadu prokázanou znalost situace a doporučení vyplývající ze zprávy o právní prověrce ve věci konal až poté, kdy obdržel dopis od zhotovitele ze dne 11.12.2012, tedy v momentě, kdy byl upozorněn, že výstavba souboru staveb tunelu Blanka může být přerušena, Úřad konstatuje, že předpoklad objektivní nemožnosti předvídat vznik krajně naléhavého případu splněn nebyl. Současně Úřad považuje za vhodné zdůraznit, že zadavatel již od počátku realizace původní veřejné zakázky si měl být vědom složitosti, náročnosti a rozsahu požadovaného plnění a s tím spojených možných komplikací nejen technického charakteru. Situace, kdy zadavatel, jakožto objednatel stavebních prací na souboru staveb tunelu Blanka, nemá přehled o průběhu realizace plnění díla, je nutno v kontextu sledovaných skutečností považovat za liknavost zadavatele a tedy za okolnost de facto vylučující podmínku, že zadavatel svým jednáním krajně naléhavý případ nezpůsobil.

58. Výše uvedené skutečnosti ve vzájemné souvislosti odůvodňují současně i nesplnění zbylých dvou podmínek pro použití ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona. Na straně zadavatele nesmí totiž vzniku krajně naléhavého případu předcházet konání nebo opomenutí, které by zapříčinilo vznik tohoto stavu, anebo které by vznik takového stavu připravilo (viz bod 43 odůvodnění tohoto rozhodnutí). V šetřeném případě nelze konstatovat, že krajně naléhavý případ zadavatel svým jednáním, tzn. v tomto případě nekonáním, nezpůsobil, jestliže měl od srpna roku 2011 k dispozici podklady opodstatňující potřebu provedení kategorizace dodatečných stavebních prací na souboru staveb tunelu Blanka.

59. K zadavatelovu argumentu, že šetřenou veřejnou zakázku nebylo z časových důvodů možné zadat v jiném druhu zadávacího řízení než v jednacím řízení bez uveřejnění postupem podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona (viz bod 24 odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad uvádí, že je nepochybné, že zadavatel již od srpna roku 2011 měl kvalifikované informace, proto nelze souhlasit, že by se zadavatel neměl možnost na vyvstání krajně naléhavého případu připravit. Úřad podotýká, že pokud by zadavatel bez zbytečného odkladu reagoval na doporučení obsažená ve zprávě o právní prověrce, mohla být předmětná veřejná zakázka zadána v jiném druhu zadávacího řízení, které umožňuje transparentní soutěž dodavatelů, kupříkladu formou otevřeného zadávacího řízení.

60. Jak vyplývá ze shora uvedeného, podmínky pro postup podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona v šetřeném případě splněny nebyly, jelikož situace, ve které se zadavatel ocitl (tj. krajně naléhavý případ), byla zapříčiněna jeho vlastním nekonáním, resp. opomenutím.

61. Na tomto místě se Úřad vyjadřuje k argumentu zadavatele, že naléhavé řešení problému bylo umocněno finančními dopady, které zadavateli hrozily v případě zastavení výstavby souboru staveb tunelu Blanka (viz bod 20 odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomuto tvrzení Úřad uvádí, že z časové souslednosti šetřeného případu vyplývá, že zadavatel vzniklou situaci (stav) sám zapříčinil, proto se Úřad s takovým odůvodněním zadavatele pro aplikaci jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona nemůže ztotožnit.

62. Jakkoliv může zadavatel považovat situaci, v níž se ocitl před zahájením jednacího řízení bez uveřejnění na šetřenou veřejnou zakázku, za naplňující ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona, nejpodstatnější podmínka citovaného ustanovení, a to ta, že krajně naléhavý případ zadavatel svým jednáním nezpůsobí, splněna nebyla. Přestože se zadavatel domnívá, že s ohledem na chronologické okolnosti předcházející situaci, která u něj nastala před zadáváním předmětné veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění, došlo k naplnění všech podmínek uvedených v předmětném ustanovení zákona, Úřad bez nejmenších pochyb dospěl k  závěru, že v celkovém kontextu všech výše popsaných okolností nelze postup zadavatele při zadávání šetřené veřejné zakázky označit za souladný se zákonem.

63. Úřad uvádí, že vzhledem ke skutečnosti nesplnění zákonné podmínky pro aplikaci jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona spočívající v tom, že zadavatel krajně naléhavý případ svým jednáním nezpůsobil, je irelevantní, aby se Úřad zabýval dalšími zákonnými podmínkami pro aplikaci citovaného ustanovení zákona, tj. předvídatelností krajně naléhavého případu a časovými důvody pro zadání veřejné zakázky v jiném druhu zadávacího řízení. Ve světle všech výše popsaných skutečností proto Úřad uzavírá, že v přezkoumávaném případě zadavatel nesplnil podmínky, které musí být pro použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona splněny, a  tudíž tento druh zadávacího řízení zvolil neoprávněně.

64. Úřad přitom konstatuje, že tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Nelze totiž vyloučit, že pokud by zadavatel zadal předmětnou veřejnou zakázku v takovém druhu zadávacího řízení, jež umožňuje širší konkurenci a vzájemnou soutěž dodavatelů, mohla být vybrána nabídka obsahující pro zadavatele výhodnější podmínky plnění, než tomu bylo u nabídky vybraného uchazeče. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku  I. tohoto rozhodnutí, tedy že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

ULOŽENÍ POKUTY

65. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

66. Jelikož zadavatel dne 8.2.2013 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu, aniž by dodržel postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

67. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

68. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona.

69. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl v rámci podnětu, jenž Úřad obdržel dne 18.2.2013. Ke spáchání správního deliktu pak došlo dne 8.2.2013, kdy zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu. Správní řízení bylo zahájeno dne 7.7.2014. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

70. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

71. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí celkem 7 260 000 vč. DPH. Horní hranici možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí částku 726 000,- Kč.

72. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

73. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6.12.2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná, nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. S požadavky soudu na řádné odůvodnění pokuty, obsaženými ve výše citovaném rozsudku, se Úřad vypořádává následujícím způsobem.

74. Při stanovení výše pokuty vzal Úřad do úvahy následující skutečnosti. Co se týče způsobu, resp. okolností, za kterých byl správní delikt spáchán, Úřad konstatuje, že zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění přímo konkrétnímu dodavateli zákon spojuje se striktním splněním zákonných podmínek, kdy veřejnou zakázku není možné zadat v řádném, soutěži otevřeném zadávacím řízení. Zadavatel při zadání veřejné zakázky formou jednacího řízení bez uveřejnění musí vždy prokázat, že zákonné podmínky použití tohoto druhu zadávacího řízení byly objektivně splněny. To se však v šetřeném případě nestalo, neboť zadavatel, jak bylo Úřadem konstatováno, mohl potřebu právních služeb, jež tvořily předmět šetřené veřejné zakázky, předvídat (na nutnost provedení kategorizace prací evidovaných ve změnových listech pro účely dalšího postupu při výstavbě souboru staveb tunelu Blanka byl zadavatel upozorněn). Úřad současně uvádí, že zadavatel by měl mít, s ohledem na počet veřejných zakázek, které zadává, dostatečné povědomí o výkladu konkrétních ustanovení zákona, tedy i povědomí o povinnosti striktního dodržení podmínek pro použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona.

75. Úřad vzal rovněž v potaz tu skutečnost, že zadavatel v šetřeném případě nepostupoval způsobem, který byl v daném případě zákonem předpokládán a požadován, ale přistoupil k uzavření smlouvy s vybraným uchazečem, aniž by dal možnost jiným potenciálním dodavatelům podat nabídku. Zadavatel v šetřeném případě oslovil pouze vybraného uchazeče, čímž zcela vyloučil jakoukoliv soutěž o veřejnou zakázku a nevyvinul snahu oslovit jiné potenciální dodavatele a bez dalšího se spokojil s nabídkou vybraného uchazeče, aniž by získal možnost porovnat jiné nabídky. Tuto skutečnost Úřad posoudil jako přitěžující a přihlédl k ní při výměře pokuty.

76. Při uvažování o výši pokuty zohlednil Úřad jako polehčující okolnost fakt, že nedošlo k vyčerpání celkové výše finančních prostředků, na níž zněla smlouva ze dne 8.2.2013 (tj. 6 000 000,- Kč bez DPH). Jak zadavatel uvedl (viz bod 22 odůvodnění tohoto rozhodnutí), byla zaplacena z jeho strany vybranému uchazeči za plnění veřejné zakázky částka ve výši 3 380 000,- Kč bez DPH.

77. Co se týče následků postupu zadavatele, pak Úřad uvádí, že následkem shora popsaného nezákonného postupu zadavatele byla situace, kdy se potencionální zájemci o danou veřejnou zakázku nemohli ucházet, neboť o ní nebyli informování tak, jak by tomu bylo v případě, kdy by zadavatel postupoval v souladu se zákonem. Nelze proto vyloučit, že nabídka jiného uchazeče mohla být pro zadavatele ekonomicky výhodnější, čímž mohlo dojít k úspoře finančních prostředků zadavatele, což je ostatně hlavním a základním smyslem zákona.

78. Při určení výměry pokuty Úřad vzal v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele. Ze „Zprávy o plnění rozpočtu a vyúčtování výsledků hospodaření hl. m. Prahy za rok 2013 - závěrečný účet“, jež je dostupná na webových stránkách http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/finance/rozpocet/zpravy_o_plneni_rozpoctu/zprava_o_plneni_rozpoctu_za_rok_2013/index.html,  vyplývá, že zadavatel měl v předmětném roce příjmy ve výši 63 336 405 000,-Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.

79. Vzhledem k nutnosti naplnění sankčních účinků, zejména předcházení budoucího porušování zákona, má Úřad za to, že nelze zcela minimalizovat výši sankčního postihu. Úřad při stanovení výše pokuty dále zohlednil skutečnost, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání.

80. V této souvislosti Úřad dále poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

81. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů zadavatele Úřad při určení výměry uložené pokuty dospěl k závěru, že pokuta ve výši 100 000,-Kč naplňuje dostatečně, vzhledem k okolnostem případu, obě shora uvedené základní funkce právní odpovědnosti.

82. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty, neboť tím, že zadavatel již uzavřel dne 8.2.2013 smlouvu s vybraným uchazečem, nelze v šetřeném případě dosáhnout nápravy jinak. Z uvedeného důvodu uložil Úřad zadavateli pokutu ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

83. Uložená pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

Hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2, 110 01 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Pozn.: Pokud je v textu rozhodnutí uveden odkaz na zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jedná se vždy o znění účinné v době zahájení zadávání veřejné zakázky.