číslo jednací: S0734/2015/VZ-41086/2015/551/OPa

Instance	I.
Věc	Grafické a filmové práce, fotografické služby a tvorba 3D virtuálních prohlídek
Účastníci	Vysoké učení technické v Brně
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 120 odst. 1 písm. a) zákona
Rok	2015
Datum nabytí právní moci	11. 12. 2015
Dokumenty	2015_S0734.pdf 536 KB

Č. j.: ÚOHS-S0734/2015/VZ-41086/2015/551/OPa

25. listopadu 2015

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 23. 10. 2015 z moci úřední, jehož účastníkem je

zadavatel – Vysoké učení technické v Brně, IČO 002 16 305, se sídlem Antonínská 548/1, 601 90 Brno,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, a správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zadavatelem v případě veřejné zakázky „Grafické a filmové práce, fotografické služby a tvorba 3D virtuálních prohlídek“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 10. 4. 2014 pod evidenčním číslem zakázky 485383, na kterou byla dne 4. 9. 2013 uzavřena smlouva se společností TVF, s.r.o., IČO 253 07 860, se sídlem Pechova 26, 615 00 Brno,

rozhodl takto:

Zadavatel – Vysoké učení technické v Brně, IČO 002 16 305, se sídlem Antonínská 548/1, 601 90 Brno – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Grafické a filmové práce, fotografické služby a tvorba 3D virtuálních prohlídek“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 10. 4. 2014 pod evidenčním číslem zakázky 485383, nedodržel postup stanovený v § 77 odst. 1 citovaného zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 citovaného zákona, když nepostupoval při posuzování výše nabídkové ceny vybraného uchazeče z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky transparentním a přezkoumatelným způsobem, neboť nelze z žádného dokladu zjistit, jakým způsobem hodnotící komise dospěla k závěru, že nabídková cena vybraného uchazeče uvedená v jeho nabídce, doručené zadavateli dne 14. 5. 2013, není mimořádně nízkou nabídkovou cenou a je cenou reálnou, za niž je možné předmět veřejné zakázky skutečně poskytnout, přičemž tento jeho postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku.

II.

Zadavatel – Vysoké učení technické v Brně, IČO 002 16 305, se sídlem Antonínská 548/1, 601 90 Brno – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 citovaného zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, když neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Grafické a filmové práce, fotografické služby a tvorba 3D virtuálních prohlídek“, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 10. 4. 2014 pod evidenčním číslem zakázky 485383, a to v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva s vybraným uchazečem TVF, s.r.o., IČO 253 07 860, se sídlem Pechova 26, 615 00 Brno, byla uzavřena dne 4. 9. 2013 a zákonná lhůta pro odeslání oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení marně uplynula dne 19. 9. 2013, přičemž „Oznámení o zadání zakázky“, evidenční číslo formuláře 7403010085383, bylo odesláno k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek až dne 9. 4. 2014.

III.

Zadavatel – Vysoké učení technické v Brně, IČO 002 16 305, se sídlem Antonínská 548/1, 601 90 Brno – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 2 citovaného zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) citovaného zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku „Grafické a filmové práce, fotografické služby a tvorba 3D virtuálních prohlídek“, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 10. 4. 2014 pod evidenčním číslem zakázky 485383, a to v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva s vybraným uchazečem TVF, s.r.o., IČO 253 07 860, se sídlem Pechova 26, 615 00 Brno, byla uzavřena dne 4. 9. 2013 a zákonná lhůta pro její uveřejnění na profilu zadavatele marně uplynula dne 19. 9. 2013, přičemž zadavatel uveřejnil smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku na profilu zadavatele až dne 27. 11. 2013.

IV.

Zadavatel – Vysoké učení technické v Brně, IČO 002 16 305, se sídlem Antonínská 548/1, 601 90 Brno – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 2 citovaného zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) citovaného zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele dodatek č. 1 ke smlouvě na veřejnou zakázku „Grafické a filmové práce, fotografické služby a tvorba 3D virtuálních prohlídek“, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 10. 4. 2014 pod evidenčním číslem zakázky 485383, a to v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, když předmětný dodatek č. 1 smlouvy uzavřené s vybraným uchazečem TVF, s.r.o., IČO 253 07 860, se sídlem Pechova 26, 615 00 Brno, byl uzavřen dne 20. 12. 2013 a zákonná lhůta pro jeho uveřejnění na profilu zadavatele marně uplynula dne 6. 1. 2014, přičemž zadavatel uveřejnil dodatek č. 1 smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku na profilu zadavatele až dne 3. 6. 2014.

Zadavatel – Vysoké učení technické v Brně, IČO 002 16 305, se sídlem Antonínská 548/1, 601 90 Brno – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 85 odst. 4 citovaného zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o veřejné zakázce „Grafické a filmové práce, fotografické služby a tvorba 3D virtuálních prohlídek“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 10. 4. 2014 pod evidenčním číslem zakázky 485383, a to v zákonné lhůtě 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, když zadávací řízení bylo ukončeno uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem TVF, s.r.o., IČO 253 07 860, se sídlem Pechova 26, 615 00 Brno, dne 4. 9. 2013 a zákonná lhůta pro uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele marně uplynula dne 19. 9. 2013, přičemž zadavatel uveřejnil tuto písemnou zprávu na profilu zadavatele až dne 18. 12. 2013.

VI.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I., II., III., IV. a V. se zadavateli – Vysoké učení technické v Brně, IČO 002 16 305, se sídlem Antonínská 548/1, 601 90 Brno – podle § 120 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ukládá

pokuta ve výši 20 000 Kč (dvacet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

ODŮVODNĚNÍ

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), příslušný k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh a k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel podnět týkající se postupu zadavatele – Vysoké učení technické v Brně, IČO 002 16 305, se sídlem Antonínská 548/1, 601 90 Brno (dále jen „zadavatel“) – v případě veřejné zakázky „Grafické a filmové práce, fotografické služby a tvorba 3D virtuálních prohlídek“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 10. 4. 2014 pod evidenčním číslem zakázky 485383 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Předkladatel podnětu napadl postup zadavatele, kdy dle jeho názoru zadavatel v rozporu se zákonem neodeslal v zákonné lhůtě k uveřejnění oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení, dále ve lhůtě podle zákona neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou s vybraným uchazečem, dodatek č. 1 k této smlouvě a rovněž i písemnou zprávu zadavatele týkající se shora uvedené veřejné zakázky. Současně nebyl zadavatelem předložen zápis z jednání hodnotící komise, kterého se zúčastnil uchazeč TVF, s.r.o., a to za účelem odůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny.

3. Úřad si na základě skutečností uvedených v podnětu vyžádal od zadavatele vyjádření k obsahu podnětu a veškerou dokumentaci související se zadáním předmětné veřejné zakázky.

4. Z obdržené dokumentace a z údajů dostupných ve Věstníku veřejných zakázek a rovněž i z informací uvedených na registrovaném platném profilu zadavatele dostupném na internetových stránkách https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/profilVut (dále jen „profil zadavatele“) Úřad zjistil následující skutečnosti, které budou podkladem pro rozhodnutí.

5. Zadavatel se nechal ve smyslu § 151 zákona zastoupit při výkonu práv a povinností podle zákona souvisejících s předmětným zadávacím řízením jinou osobou – společností GORDION, s.r.o., IČO 261 47 921, se sídlem Kolmá 682/6, 190 00 Praha 9 – Vysočany[1].

6. Pro zadání předmětné veřejné zakázky zvolil zadavatel zjednodušené podlimitní řízení podle § 21 odst. 1 písm. f) zákona ve spojení s § 38 zákona.

7. Předmětné zadávací řízení bylo zahájeno odesláním písemné výzvy k podání nabídky dne 15. 4. 2013 (dále jen „Výzva“).

8. Ve Výzvě a v bodu 2.5. zadávací dokumentace zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 2 109 091 Kč bez DPH.

9. Podle Výzvy a dále bodu 2.1. zadávací dokumentace bylo předmětem veřejné zakázky zajištění grafických a filmových prací, fotografických služeb a virtuálních prohlídek s cílem vytvořit 28 krátkých videí zaměřených na výstupy VaV a VaV centra dle požadavků zadavatele, dále 650 profesionálních fotografií z prostředí výzkumných center a jejich práce a 7 virtuálních prohlídek jednotlivých VaV center.

10. Z protokolu o otevírání obálek ze dne 14. 5. 2013 vyplývá, že ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel nabídky od 11 uchazečů, a to:

YEZEDE s.r.o., IČO 283 38 103, se sídlem Buchlovská 9, 687 06 Velehrad,
Marek Partyš, IČO 754 29 292, se sídlem Větrná 5, 568 02 Svitavy,
Ing. Pavel Navrátil, IČO 696 94 222, se sídlem Pastviny 378/14, 624 00 Brno,
IS Produkce s.r.o., IČO 283 15 707, se sídlem SNP 1191, 765 02 Otrokovice,
Direct Filmexport, s.r.o., IČO 262 39 850, se sídlem Za Humny 239, 664 34 Rozdrojovice,
VA UNISA s.r.o., IČO 248 18 470, se sídlem náměstí Svatopluka Čecha 1351/6, 101 00 Praha 10 – Vršovice,
Mgr. Adam Parma, IČO 673 44 909, se sídlem Chelčického 691/8, 702 00 Ostrava,
VideoBrothers s.r.o., IČO 292 76 322, se sídlem Vídeňská 995/63, 639 00 Brno,
Mathesio, s.r.o., IČO 293 21 824, se sídlem Soukenická 558/3, 602 00 Brno – Staré Brno,
TVF, s.r.o., IČO 253 07 860, se sídlem Pechova 26, 615 00 Brno, a
Pegasfilm s.r.o., IČO 288 69 168, se sídlem Bavorská 856, 155 41 Praha 5 – Stodůlky.

11. Z podaných nabídek dále vyplývá, že výše uvedení uchazeči stanovili nabídkové ceny za realizaci předmětu veřejné zakázky následovně:

Uchazeč	Nabídková cena bez DPH
YEZEDE s.r.o.	1 374 000 Kč
Marek Partyš	1 956 140 Kč
Ing. Pavel Navrátil	1 396 000 Kč
IS Produkce s.r.o.	1 850 000 Kč
Direct Filmexport, s.r.o.	1 402 200 Kč
VA UNISA s.r.o.	1 731 100 Kč
Mgr. Adam Parma	1 265 500 Kč
VideoBrothers s.r.o.	1 360 000 Kč
Mathesio, s.r.o.	1 100 00 Kč
TVF, s.r.o.	732 000 Kč
Pegasfilm s.r.o.	1 455 000 Kč

12. Dne 21. 5. 2013 požádala hodnotící komise prostřednictvím osoby pověřené ve smyslu § 151 zákona výkonem práv a povinností podle zákona souvisejících se zadávacím řízením uchazeče TVF, s.r.o., o písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, a to ve vztahu k výši jím předložené nabídkové ceny za část plnění předmětu veřejné zakázky týkající se grafických a filmových prací, konkrétně položek STI (CEITEC), CMV, SIX, CVVOZE, NETME a AdMaS.

13. V návaznosti na to předložil uchazeč TVF, s.r.o., dne 24. 5. 2013 písemné vyjádření, ve kterém výši jím předložené nabídkové ceny nepovažuje za mimořádně nízkou a uvádí, že je schopen za tuto cenu předmětnou veřejnou zakázku v plném rozsahu a dle požadavků zadavatele zrealizovat. Dále uchazeč TVF, s.r.o., uvedl následující:

„Naše společnost má řadu zkušeností s realizací desítek obdobných zakázek na grafické a filmové práce, fotografické služby a tvorbu 3D virtuálních prohlídek. Tyto zakázky jsme realizovali například pro Regionální hospodářskou komoru, Veletrhy Brno, ministerstva, vysoké školy a pro různé další firmy a instituce.

Z větších projektů poslední doby můžeme jmenovat několik desítek výukových a propagačních videofilmů, fotografických a dalších služeb pro Masarykovu univerzitu Brno, Zdravotnickou záchrannou službu Jihomoravského kraje a Veterinární a farmaceutickou univerzitu Brno.

Kvalitní výsledky naší práce si lze jednoduše a nezpochybnitelně ověřit u našich odběratelů (viz Seznam významných zakázek přiložený k nabídce).

Dlouhodobě vynikající výsledky také dokazuje umístění naší tvorby na mezinárodních soutěžích, které jsou též v naší nabídce uvedeny“.

14. Z dokumentu označeného jako „Protokol o dokončení posouzení nabídek“ ze dne 7. 6. 2013 vyplývá, že hodnotící komise shledala shora uvedené písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny předložené uchazečem TVF, s.r.o., nedostatečným a zkonstatovala, že uchazečem předložené odůvodnění nepřijímá. Současně z tohoto protokolu vyplývá, že hodnotící komise přizvala ve smyslu § 77 odst. 3 zákona uchazeče TVF, s.r.o., za účelem vysvětlení předloženého zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny na své jednání.

15. Z „Protokolu o dokončení posouzení nabídek“ ze dne 17. 6. 2013 vyplývá, že se jednání hodnotící komise účastnil Mgr. Oldřich Brýža, jednatel uchazeče TVF, s.r.o., s tím, že dle údajů obsažených v tomto protokolu hodnotící komise jím podané vysvětlení zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny přijala jako opodstatněné (v příslušném poli tabulky je vedle textace „Hodnotící komise přijala zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny jako odůvodněné:“ uvedeno „ANO“) a uzavřela, že nabídka tohoto uchazeče nebyla vyřazena podle § 77 odst. 6 zákona.

16. Výše citovaný text „Protokolu o dokončení posouzení nabídek“ ze dne 17. 6. 2013 byl ve shodném znění uveden rovněž ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 17. 6. 2013.

17. Odůvodnění skutečnosti, proč hodnotící komise považovala vysvětlení zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny předložené uchazečem TVF, s.r.o., při jejím posouzení za dostačující, dokumentace o veřejné zakázce předložená zadavatelem neobsahuje.

18. Nabídky byly v předmětném zadávacím řízení hodnoceny podle základního hodnotícího kritéria, kterým byla ve smyslu § 78 odst. 1 písm. a) zákona ekonomická výhodnost nabídky, přičemž na základě doporučení hodnotící komise rozhodl zadavatel dne 22. 7. 2013 o výběru nejvhodnější nabídky předložené uchazečem TVF, s.r.o., IČO 253 07 860, se sídlem Pechova 26, 615 00 Brno (dále jen „vybraný uchazeč“), se kterým zadavatel uzavřel dne 4. 9. 2013 „Smlouvu o poskytnutí služeb, vytvoření díla a licenční smlouvu o jeho dalším užití“, č. objednatele 1090130 - 10249 (dále jen „smlouva“), přičemž cena uvedená ve smlouvě činila 732 000 Kč bez DPH.

19. Následně zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem dne 20. 12. 2013 „Dodatek č. 1 Smlouvy o poskytnutí služeb, vytvoření díla a licenční smlouva o jeho dalším užití č. 1090130 10249“ (dále jen „dodatek č. 1“).

20. Zadavatel ukončil předmětné zadávací řízení dne 4. 9. 2013, když s vybraným uchazečem uzavřel smlouvu.

21. Lhůta pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění a také pro uveřejnění písemné zprávy a uzavřené smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku na profilu zadavatele uplynula pro všechny tyto dokumenty shodně, a to dne 19. 9. 2013. Dále lhůta pro uveřejnění dodatku č. 1 na profilu zadavatele uplynula dne 6. 1. 2014.

22. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel odeslal formulář „Oznámení o zadání zakázky“, ev. č. formuláře 7403010085383, k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 4. 2014, tj. 202. den po uplynutí lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění (217. den po uzavření smlouvy).

23. Z informací uvedených na profilu zadavatele vyplývá, že na něm zadavatel uveřejnil písemnou zprávu zadavatele dne 18. 12. 2013, tj. 90. den po uplynutí lhůty pro uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele (105. den od ukončení zadávacího řízení, resp. uzavření smlouvy).

24. Z profilu zadavatele dále vyplývá, že uzavřená smlouva na předmětnou veřejnou zakázku byla na tomto profilu zadavatele uveřejněna dne 27. 11. 2013, tj. 69. den po marném uplynutí lhůty pro uveřejnění uzavřené smlouvy na profilu zadavatele (84. den po uzavření smlouvy).

25. Současně z profilu zadavatele vyplývá, že uzavřený dodatek č. 1 byl na profilu zadavatele uveřejněn dne 3. 6. 2014, tj. 148. den po uplynutí lhůty pro uveřejnění dodatku smlouvy na profilu zadavatele (165. den po uzavření dodatku č. 1).

26. Na základě výše uvedených skutečností získal Úřad pochybnosti o tom, zda zadavatel neporušil zákon tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) zákona, když neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva s vybraným uchazečem byla uzavřena dne 4. 9. 2013 a zákonná lhůta pro odeslání oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení k uveřejnění marně uplynula dne 19. 9. 2013, přičemž „Oznámení o zadání zakázky“ bylo odesláno k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek až dne 9. 4. 2014.

27. Dále získal Úřad pochybnosti o tom, zda zadavatel neporušil zákon tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 85 odst. 4 zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o předmětné veřejné zakázce v zákonné lhůtě 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, když zadávací řízení bylo ukončeno uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem dne 4. 9. 2013 a zákonná lhůta pro uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele marně uplynula dne 19. 9. 2013, přičemž zadavatel uveřejnil písemnou zprávu o předmětné veřejné zakázce na profilu zadavatele až dne 18. 12. 2013.

28. Úřad získal rovněž pochybnosti o tom, zda zadavatel neporušil zákon tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku uzavřenou s vybraným uchazečem v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, když smlouva na veřejnou zakázku byla uzavřena dne 4. 9. 2013 a zákonná lhůta pro její uveřejnění na profilu zadavatele marně uplynula dne 19. 9. 2013, přičemž zadavatel uveřejnil smlouvu na veřejnou zakázku na profilu zadavatele až dne 27. 11. 2013.

29. Současně získal Úřad pochybnosti o tom, zda zadavatel neporušil zákon tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele dodatek č. 1 smlouvy na veřejnou zakázku v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, když dodatek č. 1 byl uzavřen dne 20. 12. 2013 a zákonná lhůta pro jeho uveřejnění na profilu zadavatele marně uplynula dne 6. 1. 2014, přičemž zadavatel uveřejnil dodatek č. 1 na profilu zadavatele až dne 3. 6. 2014.

30. Na základě výše uvedených skutečností získal Úřad pochybnosti i o tom, zda zadavatel neporušil zákon tím, že nedodržel postup stanovený v § 77 odst. 1 zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když nepostupoval při posuzování výše nabídkové ceny vybraného uchazeče z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky transparentním a přezkoumatelným způsobem, neboť nelze z žádného dokladu zjistit, jakým způsobem hodnotící komise dospěla k závěru, že nabídková cena vybraného uchazeče uvedená v jeho nabídce, doručené zadavateli dne 14. 5. 2013, není mimořádně nízkou nabídkovou cenou a je cenou reálnou, za niž je možné předmět veřejné zakázky skutečně poskytnout, přičemž tento jeho postup mohl podstatně ovlivnit výběr nevhodnější nabídky.

31. Z uvedených důvodů zahájil Úřad správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S0734/2015/VZ.

I. Řízení před správním orgánem

32. Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona

zadavatel.

33. Zahájení správního řízení ve věci možného spáchání správních deliktů oznámil Úřad zadavateli dopisem ze dne 22. 10. 2015, č. j. ÚOHS-S0734/2015/VZ-35280/2015/551/OPa, ve kterém Úřad seznámil zadavatele se zjištěnými skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí. Současně Úřad usnesením z téhož dne, č. j. ÚOHS-S0734/2015/VZ-35286/2015/551/OPa, stanovil účastníkovi řízení lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

34. Správní řízení bylo zahájeno podle § 113 zákona dne 23. 10. 2015, tj. dnem, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli.

35. Ke zjištěním Úřadu uvedeným v oznámení o zahájení správního řízení zaslal zadavatel vyjádření ze dne 9. 11. 2015, které bylo Úřadu doručeno téhož dne prostřednictvím datové schránky.

II. Vyjádření zadavatele ze dne 9. 11. 2015

36. Zadavatel k institutu mimořádně nízké nabídkové ceny uvedl, že je jeho smyslem ochránit zadavatele a identifikovat a případně vyloučit nabídky, které vzbuzují oprávněné podezření, že uchazeč nebude schopen za nabídkovou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit.

37. Dle názoru zadavatele v případě šetřené veřejné zakázky hodnotící komise účel institutu mimořádně nízké nabídkové ceny naplnila, když nabídkovou cenu vybraného uchazeče posoudila jako mimořádně nízkou a vynaložila maximální úsilí, aby dospěla k adekvátnímu závěru, zda je tato nabídková cena reálná ve vztahu předmětu veřejné zakázky a k okolnostem a podmínkám, za kterých má být předmět veřejné zakázky plněn. Hodnotící komise nejen požádala vybraného uchazeče o písemné zdůvodnění, ale s ohledem na zásadu účelného, hospodárného a efektivního vynakládání veřejných prostředků, kterou je zadavatel taktéž při zadávání veřejných zakázek vázán, po obdržení tohoto zdůvodnění ze dne 24. 5. 2013 ještě využila svého práva a přizvala zástupce vybraného uchazeče na jednání komise za účelem vysvětlení předloženého zdůvodnění. Dle mínění zadavatele je tedy zřejmé, že hodnotící komise věnovala nabídkové ceně vybraného uchazeče maximální pozornost a snažila se zohlednit všechny zásady, kterými je zadavatel povinen se řídit, přičemž dospěla k názoru, že vybraný uchazeč je schopen za tuto cenu veřejnou zakázku splnit.

38. Skutečnost, že odborně způsobilá hodnotící komise posoudila nabídkovou cenu vybraného uchazeče jako nikoliv mimořádně nízkou, o čemž v protokolu z jednání učinila jednoznačný závěr, je podle zadavatele zcela dostatečným postupem při posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny. O tom svědčí mj. i skutečnost, že výběr nabídky nebyl rozporován ze strany ostatních uchazečů.

39. Podle názoru zadavatele je nutné výklad institutu mimořádně nízké nabídkové ceny podřídit shora uvedenému účelu a jakékoliv jiné důvody postrádají smysluplný základ. Pokud byla předmětná zakázka na základě příslušné smlouvy řádně splněna, je tato skutečnost jednoznačným důkazem toho, že se o mimořádně nízkou nabídkovou cenu v případě nabídky vybraného uchazeče nejednalo a že zadavatel, resp. jím jmenovaná hodnotící komise, postupovala při posuzování této nabídky správně.

40. K otázce uveřejňovacích deliktů zadavatel ve svém vyjádření uvedl, že byť k uveřejnění předmětných dokumentů došlo po uplynutí lhůt stanovených zákonem, zadavatel tato svá pochybení bezodkladně po jejich zjištění napravil a tyto dokumenty dodatečně zveřejnil, a to daleko před zahájením tohoto správního řízení. Zadavatel má tak za to, že účel příslušných ustanovení zákona, tj. posílení principu transparentnosti průběhu a výsledku zadávání veřejných zakázek a umožnění veřejného dohledu nad hospodárností při nakládání s veřejnými prostředky prostřednictvím kontroly průběhu a výsledku zadávání veřejných zakázek, byl zcela naplněn.

41. S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje, aby Úřad v souladu s § 117a písm. f) zákona jím vedené správní řízení zastavil.

III. Závěry správního orgánu

42. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, přičemž po zhodnocení všech podkladů, včetně vyjádření zadavatele, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel v případě výše specifikované veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem, jak je uvedeno ve výrocích I., II., III., IV. a V. tohoto rozhodnutí, za což mu byla uložena sankce uvedená ve výroku VI. tohoto rozhodnutí.

Relevantní ustanovení zákona a dalších právních předpisů

43. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

44. Podle § 10 odst. 1 zákona se veřejnou zakázkou na služby rozumí veřejná zakázka, která není veřejnou zakázkou na dodávky nebo veřejnou zakázkou na stavební práce.

45. Podle § 12 odst. 1 zákona se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 zákona bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb.

46. Podle § 12 odst. 2 zákona se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 3 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle § 12 odst. 1 zákona.

47. Profilem zadavatele se podle § 17 písm. x) zákona rozumí elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.

48. Podle § 77 odst. 1 zákona při posouzení nabídek uchazečů z hlediska splnění zadávacích podmínek posoudí hodnotící komise též výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, musí si hodnotící komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné; zdůvodnění musí být uchazečem doručeno ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti uchazeči, pokud hodnotící komise nestanoví lhůtu delší. Hodnotící komise může na žádost uchazeče tuto lhůtu prodloužit nebo může zmeškání lhůty prominout.

49. Podle § 77 odst. 2 zákona může vzít hodnotící komise v úvahu zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, jestliže je tato cena zdůvodněna objektivními příčinami, zejména

a) ekonomickými aspekty konstrukční metody či technologie, výrobního procesu nebo poskytovaných služeb,

b) objevností technického řešení nebo výjimečně příznivými podmínkami, které má uchazeč k dispozici pro provedení stavebních prací nebo poskytnutí dodávek či služeb,

c) originalitou stavebních prací, dodávek nebo služeb,

d) souladem s předpisy týkajícími se ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek, které jsou účinné v místě provádění stavebních prací, poskytování služeb nebo dodávek, nebo

e) potenciální možností uchazeče získat veřejnou podporu.

50. Podle § 77 odst. 3 zákona hodnotící komise může po písemném zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny přizvat uchazeče na jednání hodnotící komise za účelem vysvětlení předloženého zdůvodnění.

51. Podle § 77 odst. 4 zákona při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zohlední hodnotící komise písemné zdůvodnění uchazeče i jeho vysvětlení.

52. Podle § 83 odst. 1 věty první zákona je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.

53. Podle § 85 odst. 1 zákona vyhotoví zadavatel o každé veřejné zakázce písemnou zprávu.

54. Podle § 85 odst. 4 zákona uveřejní zadavatel písemnou zprávu na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.

55. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

56. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

57. Podle § 146 odst. 1 zákona, je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele, oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o subdodávce, oznámení o výsledku zadávacího řízení, souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů (dále jen „vyhlášení“), rozumí se tím uveřejnění

a) ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 zákona, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku a uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele nebo souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy,

b) ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 zákona a Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „Úřední věstník“), jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; v případě veřejné zakázky na služby podle přílohy č. 2 se v Úředním věstníku uveřejňuje pouze oznámení o výsledku zadávacího řízení nebo oznámení týkající se soutěže o návrh.

Za uveřejnění vyhlášení se považuje uveřejnění všech údajů z vyhlášení doručeného zadavatelem.

58. Podle § 146 odst. 3 věty první zákona použije zadavatel pro uveřejnění vyhlášení formulář podle přímo použitelného předpisu Evropské unie[2], a jde-li o oznámení a zrušení profilu zadavatele, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh, souhrn oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, formulář stanovený prováděcím právním předpisem.

59. Podle § 146 odst. 6 zákona stanoví prováděcí právní předpis seznam povinně uveřejňovaných údajů ve formulářích sloužících pro uveřejnění vyhlášení, způsob uveřejňování vyhlášení týkajících se podlimitních veřejných zakázek, vzor formuláře pro oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh, vzor formuláře pro souhrn oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, vzor formuláře pro oznámení a zrušení profilu zadavatele, podrobnější podmínky týkající se obsahu a způsobu oznámení o profilu zadavatele, druhy formulářů, postup při úpravách údajů v uveřejněném vyhlášení, přístup k uveřejněným vyhlášením, způsob doručování vyhlášení a postup při nápravě vad vyhlášení a vad plnění provozovatele subsystému Věstníku veřejných zakázek podle odstavce 5 zákona.

60. Podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona uveřejní veřejný zadavatel na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.

61. Podle § 147a odst. 2 zákona veřejný zadavatel uveřejní podle odst. 1 písm. a) tohoto ustanovení zákona celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Pokud veřejný zadavatel postupoval podle § 89 odst. 3 věty druhé zákona, uveřejní přílohy rámcové smlouvy do 15 dnů od skončení účinnosti rámcové smlouvy. Veřejný zadavatel neuveřejní informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů. Povinnost podle odstavce 1 písm. a) citovaného ustanovení zákona se nevztahuje na

a) smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH,

b) smlouvy na veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. d) zákona.

62. Podle § 3 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), použije zadavatel k uveřejnění vyhlášení ve Věstníku veřejných zakázek pro oznámení o výsledku zadávacího řízení formulář „Oznámení o zadání zakázky“ upravený v přímo použitelném předpisu Evropské unie[3].

63. Podle § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění účinném v okamžiku zahájení zadávacího řízení, finanční limit podle § 12 odst. 1 zákona v případě veřejných zakázek na služby činí 5 010 000 Kč pro zadavatele uvedené v § 2 odst. 2 písm. d) zákona.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

64. Dle ustálené rozhodovací praxe Úřadu je smyslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny podle § 77 odst. 1 a násl. zákona chránit zadavatele před situací, kdy uchazeč ve své nabídce uvede cenu, jejíž výše vyvolává důvodné pochybnosti o možnosti za ni předmět plnění veřejné zakázky řádně realizovat, jinými slovy, hrozí nebezpečí, že takováto nabídková cena povede k nedokončení nebo nekvalitnímu provedení předmětu veřejné zakázky nebo k nekontrolovatelnému a neúměrnému navyšování nákladů a tedy i původní nabídkové ceny uchazeče. Zároveň tento institut chrání ty dodavatele ucházející se o veřejnou zakázku, kteří by byli sice schopni předmět plnění veřejné zakázky řádně a včas zrealizovat, avšak jejich nabídková cena je vyšší v porovnání s nabídkovou cenou uchazeče, který zadavateli nabídl cenu nereálnou (mimořádně nízkou), za kterou není objektivně schopen plnění dodat a kterou nabídl pouze s cílem zvítězit v soutěži o veřejnou zakázku.

65. Jak již bylo opakovaně judikováno (viz např. rozsudky Krajského soudu v Brně ze dne 2. 9. 2010, ve věci sp. zn. 62 Ca 11/2009, nebo ze dne 21. 11. 2013, ve věci sp. zn. 62 Af 88/2012), zkoumání toho, zda nabídky podané na veřejnou zakázku neobsahují mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je vždy obligatorní součástí procesu jejich posuzování, přičemž tato povinnost stíhá každého zadavatele, resp. jím jmenovanou hodnotící komisi, a to v každém zadávacím řízení a ve vztahu ke každé nabídce každého dodavatele, který nabídku podal.

66. Zadavatel (hodnotící komise) má ve vztahu k posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny dvě povinnosti, a to jednak případnou mimořádně nízkou nabídkovou cenu v nabídce uchazeče identifikovat, a pokud se tak stane, vyzvat takového uchazeče k písemnému zdůvodnění těch částí jeho nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné. Pomocným (podpůrným) indikátorem pro určení mimořádně nízké nabídkové ceny může být např. vztah posuzované nabídkové ceny uchazeče k předpokládané hodnotě veřejné zakázky, případně nabídkovým cenám jiných uchazečů. Pokud se zdůvodnění předložené uchazečem jeví jako nedostatečné nebo pokud má hodnotící komise o jeho obsahu pochyby, může přizvat uchazeče na své jednání, aby předložené písemné zdůvodnění vysvětlil.

67. Zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí přitom vycházet z objektivních příčin, tj. např. z důvodu výjimečné hospodárnosti realizace nebo výrobní metody, originality, objevnosti nabízeného technického řešení, postupů nebo příznivých podmínek u uchazeče. Zdůvodnění musí být ve všech případech objektivní, musí být podloženo důkazy a nelze se spokojit s pouhým tvrzením, že poskytovaný materiál nebo pracovní síla je levnější nebo vycházet pouze z toho, že uchazeč již v minulosti plnění obdobného charakteru úspěšně realizoval. Zadavatel (hodnotící komise) následně přezkoumává důvody uvedené uchazečem a zjišťuje jejich objektivitu.

68. Úřad na tomto místě zdůrazňuje, že shora nastíněný proces posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny musí být transparentní, tj. zpětně i přezkoumatelný. Je tedy nutné, aby zadavatel učinil všechny nezbytné kroky, aby bylo z jeho postupu zřejmé, že se problematikou mimořádně nízkých nabídkových cen opravdu zabýval a objektivně dokázal tuto skutečnost zdůvodnit, resp. uvedl, proč některou nabídkovou cenu považoval za mimořádně nízkou (za situace, kdy již byla jako potenciálně mimořádně nízká identifikována), a uvedl dále věcně, srozumitelně a korektně důvody, proč případné zdůvodnění uchazeče akceptoval, či nikoliv. To vše by mělo být zřetelně zachyceno v protokolu o jednání hodnotící komise nebo ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek.

69. Za situace, kdy dojde hodnotící komise v průběhu posuzování k závěru, že nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, ohledně níž nebylo podáno ve stanovené lhůtě patřičné zdůvodnění, popřípadě pokud se uchazeč nedostavil k podání vysvětlení ve smyslu § 77 odst. 3 zákona nebo pokud bylo podané zdůvodnění vyhodnoceno jako nedostatečné, má hodnotící komise povinnost takovou nabídku podle § 77 odst. 6 zákona vyřadit.

70. V případě šetřené veřejné zakázky bylo v zadávacím řízení podáno celkem 11 nabídek, z nichž všechny postoupily do fáze posouzení nabídek, v rámci níž byla u nabídky vybraného uchazeče identifikována hodnotící komisí potenciálně mimořádně nízká cena a vybraný uchazeč byl vyzván k jejímu písemnému zdůvodnění podle § 77 odst. 1 zákona (viz bod 12 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

71. V této fázi Úřad nepovažuje postup zadavatele (hodnotící komise) za rozporný se zákonem, neboť z pouhého „optického“ porovnání výše nabídkové ceny vybraného uchazeče ve vztahu k předpokládané hodnotě posuzované veřejné zakázky (kdy nabídková cena vybraného uchazeče představuje pouze necelých 35 % její výše) a nabídkám ostatních uchazečů (viz bod 11 odůvodnění tohoto rozhodnutí) lze na možnou mimořádně nízkou nabídkovou cenu bezpochyby usuzovat. Nadto hodnotící komise ve výzvě adresované vybranému uchazeči identifikovala ty části jeho nabídkové ceny, jejichž výši považovala ve vztahu k předmětu veřejné zakázky za mimořádně nízkou.

72. Vybraný uchazeč zaslal zadavateli (hodnotící komisi) své zdůvodnění ze dne 22. 5. 2013, které bylo zadavateli doručeno dne 24. 5. 2013, ve kterém se k otázce výše jím předložené nabídkové ceny vyjádřil tak, že z jeho pohledu lze za tuto cenu předmět plnění veřejné zakázky v plném rozsahu realizovat a tato cena není mimořádně nízká. Dále vybraný uchazeč odkázal na své předešlé zkušenosti s realizací obdobných zakázek s uvedením jejich odběratelů a dodal, že dlouhodobé výsledky dokládají rovněž umístění na mezinárodních soutěžích (viz bod 13 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

73. Hodnotící komise takto podané zdůvodnění vybraného uchazeče v „Protokolu o dokončení posouzení nabídek“ ze dne 7. 6. 2013 odmítla a bez dalšího zkonstatovala, že ho nepovažuje za dostatečné.

74. Následně, jak vyplývá z „Protokolu o dokončení posouzení nabídek“ ze dne 17. 6. 2013, přizvala hodnotící komise vybraného uchazeče na své jednání, přičemž ze stručného záznamu (bez jakéhokoliv odůvodnění) z tohoto protokolu a dále ze záznamu téhož znění uvedeného ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek rovněž ze dne 17. 6. 2013 (z ničeho jiného) vyplývá, že hodnotící komise zdůvodnění předložené vybraným uchazečem akceptovala a jeho nabídku ponechala v zadávacím řízení.

75. Právě ve způsobu, jakým hodnotící komise přistoupila k odůvodnění skutečnosti, že po posouzení předloženého písemného zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného uchazeče a po jeho vysvětlení, jež podal (dle údajů z výše uvedených dvou dokumentů) na jejím jednání, již nadále nepovažovala jím předloženou nabídkovou cenu za mimořádně nízkou, spatřuje Úřad ve světle shora uvedeného rozpor se zákonem a zásadou transparentnosti vyjádřenou v § 6 odst. 1 zákona.

76. Prosté konstatování, že „hodnotící komise přijala zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného uchazeče jako odůvodněné“, nemůže nahradit, s ohledem na zde uvedené závěry vyplývající z rozhodovací praxe Úřadu a Krajského soudu v Brně, objektivně přezkoumatelné důvody svědčící o konkrétních technických či ekonomických, případně i jiných důvodech, pro které by bylo možné jednoznačně shledat, že nabídka vybraného uchazeče bude schopna „řádného plnění předmětu veřejné zakázky“, resp. vybraný uchazeč bude reálně schopen veřejnou zakázku za tuto nabídkovou cenu realizovat. O to více je řádné odůvodnění postupu hodnotící komise žádoucí za situace, kdy tato nebyla na riziko potenciálně mimořádně nízké nabídkové ceny upozorněna „zvenčí“, ale tento závěr přijala výhradně sama z vlastního úsudku a podkladů, které měla k dispozici. Pochybnosti, které v průběhu zadávacího řízení ve vztahu k posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného uchazeče nepochybně vyvstaly, nebyly ze strany hodnotící komise (zadavatele) dostatečně věcně rozptýleny.

77. K výše uvedenému Úřad konstatuje, že k porušení zásady transparentnosti dochází zejména tehdy, kdy jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by činily zadávací řízení nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele. To ostatně vyplývá i z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010, č. j. 1 Afs 45/2010-159, který potvrzuje interpretaci Krajského soudu v Brně v rozsudku ze dne 19. 1. 2010, č. j. 62 Ca 31/2008-114.

78. Princip transparentnosti představuje vůdčí zásadu celého zadávacího řízení. Nebyla-li tato zásada ze strany zadavatele dodržena, logicky by to pak vylučovalo závěr, že zadávací řízení proběhlo v souladu se zákonem.

79. Je nepochybné, že v předmětném případě existovalo vzhledem k okolnostem důvodné podezření na existenci mimořádně nízké nabídkové ceny ve vztahu k předmětu šetřené veřejné zakázky u nabídky vybraného uchazeče, avšak zadavatel (hodnotící komise) transparentně neodůvodnil akceptaci této nabídkové ceny a rozhodl následně o tom, že se nabídka obsahující tuto cenu stane i nabídkou vítěznou, tedy nejvhodnější.

80. Pro úplnost Úřad uvádí, že zde v souvislosti s postupem zadavatele (hodnotící komise) týkajícím se posouzením mimořádně nízké nabídkové ceny nejde o přezkum myšlenkových pochodů jednotlivých členů hodnotící komise nebo zadavatele, ale jde toliko o zhodnocení rámce, na základě kterého k němu došlo. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 11. 2009, č. j. 5 Afs 75/2009, „úkolem Úřadu je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru“ a dále „Úřad však přezkoumává, zda k hodnocení komisí došlo zákonem stanoveným způsobem, zda k tomu došlo transparentním způsobem, tedy zda je posouzení komise přezkoumatelné po formální stránce“. Z uvedeného je zřejmé, že Úřad má povinnost přezkoumat způsob a zejména transparentnost procesu posouzení otázky mimořádně nízké nabídkové ceny. Současně Úřad uvádí, že povinnost přezkumu postupu hodnotící komise při posuzování otázky, zda je určitá nabídková cena mimořádně nízkou, taktéž vyplývá ze závěrů rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 3. 2012, č. j. 62 Af 28/2011, potvrzeného rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2012, č. j. 1 Afs 42/2012, který tímto rozsudkem šířeji definoval povinnosti zadavatele v případě posuzování mimořádně nízkých nabídkových cen a následně tedy i Úřadu v rámci jeho kompetence k přezkumu. Účinnou kontrolu postupu zadavatele tak podle názoru Krajského soudu v Brně představuje rovněž posouzení zdůvodnění o vyřazení nebo naopak ponechání nabídky s mimořádně nízkou nabídkovou cenou. To zahrnuje i posouzení samotné otázky, zda konkrétní nabídkovou cenu bylo důvodné považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu, a tedy zda měla hodnotící komise povinnost postupovat podle § 77 odst. 1 zákona (vyžádat si od uchazečů písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné), a pokud ano, jak této povinnosti dostála.

81. V daném případě tedy Úřad svou přezkumnou pravomoc vyplývající z dikce § 112 zákona nepřekročil, když dospěl k závěru, že zadavatel (hodnotící komise) v zadávacím řízení na veřejnou zakázku nepostupoval dostatečně transparentně, pokud se ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek nebo v jiném dokumentu vyhotoveném zadavatelem, resp. hodnotící komisí, v rámci předmětného zadávacího řízení, přezkoumatelně nevyjádřil, jakým způsobem dospěl z pohledu zde projednávané věci ke klíčovému závěru, tj. proč nepovažuje nabídku vybraného uchazeče za mimořádně nízkou.

82. Zadavatel ve svém vyjádření uvedl, že hodnotící komise vynaložila maximální úsilí, aby dospěla k závěru, zda byla nabídková cena vybraného uchazeče ve vztahu k předmětu veřejné zakázky mimořádně nízká, či nikoliv, nicméně pokud tak hodnotící komise skutečně učinila a z průběhu zadávacího řízení na to lze i usuzovat, měla své jednotlivé kroky (a tím spíše závěry z nich vyplývající) náležitě zaznamenat v k tomu určených dokumentech, neboť právě to je z pohledu posouzení věci Úřadem klíčové. Pokud zadavatel zastává názor, že k dodržení postupu podle zákona v daném případě postačí, když on sám, popřípadě jím jmenovaná hodnotící komise nabídkovou cenu pouze posoudí, učiní si o ní úsudek na základě své odbornosti, a to, na základě čeho se tak stalo, již zachyceno být nemusí, je takový názor zadavatele nejen neslučitelný se závěry rozhodovací praxe Úřadu a judikatury příslušných soudů, ale je v rozporu s obecným pravidlem, podle kterého musí být veškeré jednotlivé kroky zadavatele zpětně přezkoumatelné. V případě posuzované veřejné zakázky nemá Úřad k dispozici žádný hmatatelný důkaz o tom, na základě jakých údajů a informací dospěla hodnotící komise (a přeneseně i sám zadavatel) k jistotě o tom, že je vybraný uchazeč skutečně schopen předmětnou veřejnou zakázku za jím nabídnutou cenu zrealizovat.

83. Má-li být primárním smyslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny podle § 77 zákona ochrana zadavatele před akceptací nabídky, která může vést k nekvalitnímu provedení, či dokonce k nedokončení předmětu veřejné zakázky, musí mít zadavatel již v okamžiku posouzení podaných nabídek postaveno najisto, zda ta která nabídka je skutečně nabídkou „reálnou“, tedy s cenou, za kterou lze předmět plnění veřejné zakázky řádně, včas a bez dodatečného navyšování nákladů provést. Zadavatel nemůže akceptovat bez dalšího jakoukoliv nabídku a spoléhat na to, že nakonec bude realizována, jinými slovy, že cena, za kterou vybraný uchazeč přislíbil plnění odpovídající předmětu veřejné zakázky provést, bude tak říkajíc „stačit“. Takováto úvaha, vyjádřená zadavatelem v bodu 39 odůvodnění tohoto rozhodnutí, jde jak proti smyslu předmětného ustanovení zákona, tak i proti smyslu zadavatelem zmíněných zásad hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti, jimiž se má, jak sám uvádí, při zadávání veřejných zakázek řídit.

84. Konečně ani skutečnost, že proti výběru nejvhodnější nabídky nebyly uchazeči uplatněny námitky podle § 110 zákona, sama o sobě neprokazuje, že by zadavatel postupoval při zadávání veřejné zakázky v souladu se zákonem, neboť to nejsou uchazeči, ale pouze Úřad, který je příslušným orgánem pro přezkum úkonů zadavatelů podle zákona.

85. Na základě shora uvedeného Úřad shrnuje, že zadavatel jednal v rozporu s § 77 odst. 1 zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když nepostupoval při posuzování výše nabídkové ceny vybraného uchazeče z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky transparentním a přezkoumatelným způsobem, neboť nelze z žádného dokladu zjistit, jakým způsobem hodnotící komise dospěla k závěru, že nabídková cena vybraného uchazeče není mimořádně nízkou nabídkovou cenou a je cenou reálnou, za niž je možné předmět veřejné zakázky skutečně poskytnout, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť při netransparentním postupu zadavatele při posouzení nabídky vybraného uchazeče lze mít pochybnosti o tom, zda zadavatel hodnotil skutečně jen ty nabídky, které hodnotit měl, a zda by v případě transparentního posouzení a hodnocení nabídek provedeného zadavatelem nebyla vybrána nabídka jiného uchazeče. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

86. Úřad v obecné rovině uvádí, že zákon je postaven na principu veřejné publicity výsledků zadávacích řízení realizovaných podle zákona. Každý zadavatel má povinnost uveřejnit výsledek zadávacího řízení, a to bez ohledu na to, zda je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky nebo jeho zrušením. Je-li zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky, je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů po uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění v souladu s § 146 zákona, a to na formuláři „Oznámení o zadání zakázky“ dle vyhlášky a prováděcího nařízení komise (EU) č. 842/2011 ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v rámci postupů zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1564/2005.

87. Transparentnost a následná kontrola procesu zadávání veřejných zakázek je možná pouze v případě, že veřejnosti bude poskytnuto co nevíce informací o jeho průběhu, kdy je jeho účelem vytvoření podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Zákonem definované uveřejňovací povinnosti mají mj. za cíl umožnit kontrolu dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (a tojak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými státními orgány a institucemi, tak zejména prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností), stejně jako jsou informace na jejich podkladě shromážděné využívány pro statistické vyhodnocení veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti ve Věstníku veřejných zakázek a případně i v Úředním věstníku. I proto má zadavatel povinnost uveřejnit informaci o uzavření smlouvy, na základě které se veřejná zakázka realizuje, a to ve lhůtách stanovených zákonem. Cílem uveřejňování výsledků zadávacích řízení je umožnění následné kontroly hospodaření s veřejnými prostředky s pomocí údajů ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku. Důležitost takto prováděné kontroly a transparentnosti je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že je porušení uveřejňovacích povinností správním deliktem, za který zadavateli hrozí postih.

88. Jelikož byl zadavatel v daném případě veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona, neboť se v souladu s § 101 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s přílohou č. 1 zde citovaného zákona jedná o veřejnou vysokou školu, a předmětná veřejná zakázka byla s odkazem na bod 9 odůvodnění tohoto rozhodnutí veřejnou zakázkou na služby, jednalo se s ohledem na tyto skutečnosti a s ohledem na výši předpokládané hodnoty předmětné veřejné zakázky (viz bod 8 odůvodnění tohoto rozhodnutí) o podlimitní veřejnou zakázku podle § 12 odst. 2 zákona. Zadavatel byl tak v případě této veřejné zakázky povinen v souladu s § 146 odst. 1 písm. a) zákona odeslat oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení k uveřejnění, a to do Věstníku veřejných zakázek.

89. Zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu dne 4. 9. 2013. Podle § 83 odst. 1 zákona měl zadavatel povinnost odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění v průběhu 15denní lhůty, a to nejpozději dne 19. 9. 2013.

90. Z bodu VI.4) Oznámení o zadání zakázky „Datum odeslání tohoto oznámení“ vyplývá, že k odeslání tohoto oznámení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek došlo dne 9. 4. 2014, tzn. až 217. den po uzavření smlouvy (tj. 202. den po skončení zákonné lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění). Předmětné oznámení bylo následně uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 4. 2014 pod evidenčním číslem zakázky 485383 (ev. č. formuláře 7403010085383).

91. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. Současně platí, že pro naplnění požadavků § 83 odst. 1 věty první zákona je nezbytné kumulativní splnění dvou podmínek – jednak podmínky samotného odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění a jednak podmínky jeho odeslání ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy. K tomu přistupuje i třetí podmínka stanovená v § 146 odst. 1 písm. a) zákona, tzn. uveřejnění oznámení ve Věstníku veřejných zakázek. Pokud tedy zadavatel nesplní veškeré uvedené podmínky, tak nedodrží povinnost stanovenou v § 83 odst. 1 zákona, resp. v § 146 odst. 1 zákona. Jinými slovy, i nedodržení zákonem stanovené lhůty, jak tomu je v šetřeném případě, má za následek porušení § 83 odst. 1 věty první zákona.

92. Vztáhneme-li výše uvedené na postup zadavatele v případě šetřené veřejné zakázky, lze dospět na základě dokumentace o veřejné zakázce a informací z Věstníku veřejných zakázek k závěru, že zadavatel oznámení o výsledku zadávacího řízení odeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, čímž naplnil povinnost stanovenou v § 146 odst. 1 písm. a) zákona. Současně tak zadavatel učinil ve smyslu § 2 odst. 1 vyhlášky na k tomu určeném formuláři, prostřednictvím kterého byla uveřejňovací povinnost ve vztahu k Věstníku veřejných zakázek plněna. K uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení tak došlo zákonem předepsanou formou, nicméně se tak stalo až po uplynutí k tomu určené lhůty, zde po marném uplynutí 15 dnů od uzavření smlouvy s vybraným uchazečem.

93. Jelikož došlo v případě šetřené veřejné zakázky jednoznačně k naplnění formálních znaků správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona (viz zjištění a závěry Úřadu uvedené v bodech 88 až 92 odůvodnění tohoto rozhodnutí), zabýval se Úřad dále posouzením, zda byla naplněna rovněž i materiální stránka tohoto správního deliktu.

94. K tomu Úřad obecně uvádí, že trestnost správních deliktů se řídí obdobnými principy jako trestnost trestných činů. Mezi znaky skutkové podstaty správního deliktu patří i společenská škodlivost činu, která představuje materiální znak správního deliktu. Ke spáchání deliktu může dojít pouze za současného splnění dvou podmínek, a to podmínky formální a podmínky materiální: čin musí vykazovat znaky uvedené v zákoně a zároveň musí být v určitém minimálním stupni nebezpečný, škodlivý pro společnost (viz Prášková, H. Základy odpovědnosti za správní delikty. Praha: C. H. Beck, 2013. s. 197).

95. Úřad dále uvádí, že u správních deliktů vzhledem k absenci výslovné právní úpravy není materiální znak správního deliktu vyjádřen, nicméně jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 31. 5. 2007, č. j. 8 As 17/2007-135, představují správní delikty ve srovnání s trestnými činy jinou formu protiprávního společensky nebezpečného jednání a pro jejich trestnost mají platit podobné principy a pravidla jako v případě trestných činů. Upravují-li zásady soudního trestání situaci, v níž formálně trestný skutek nelze považovat za trestný čin, je-li jeho společenská nebezpečnost nižší než nepatrná, musí obdobná pravidla platit i pro správní delikty. Podstatou správních deliktů je postih za jednání v rozporu s právem. K jeho trestnosti nepostačuje, že po formální stránce vykazuje znaky skutkové podstaty deliktu, pokud zároveň není jednáním společensky nebezpečným (škodlivým). Jinými slovy, aby mohlo být určité protiprávní jednání kvalifikováno jako správní delikt, musí být kromě formálních znaků deliktního jednání naplněna i materiální stránka deliktu, a jednání musí vykazovat určitou míru společenské nebezpečnosti ve vztahu k porušené povinnosti stanovené zákonem na ochranu odpovídacích hodnot.

96. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 9. 9. 2012, č. j. 9 As 34/2012-28, konstatuje, že: „Podle judikatury zdejšího soudu zpravidla není nutno, aby se správní orgány otázkou naplnění materiální stránky daného správního deliktu explicitně zabývaly i v odůvodnění svých rozhodnutí. V zásadě totiž platí, že v případě správních deliktů je jejich materiální stránka dána již samotným naplněním skutkové podstaty deliktu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 12. 2009, č. j. 5 As 104/2008-45, nebo rozsudek ze dne 30. 3. 2011, č. j. 1 Afs 14/2011-62). Až ve chvíli, kdy se jedná o případ, v němž je sporné, zda konkrétní společenská nebezpečnost dosahuje ani minimální hranice typové nebezpečnosti, je nezbytné, aby se správní orgán zabýval materiální stránkou správního deliktu i v odůvodnění svého rozhodnutí. (…) Jak uvedl Nejvyšší správní soud ve výše uvedeném rozsudku prvního senátu, obzvláště u správních deliktů, jejichž naplnění nevyžaduje zavinění, nebudou mít okolnosti obvykle zkoumané v souvislosti s konkrétní společenskou nebezpečností (míra zavinění, vztah pachatele k jednání, způsob spáchání atd.) žádný vliv na naplnění materiální stránky deliktu. Tyto zvláštní okolnosti daného případu však nezůstanou bez povšimnutí, ale budou správním orgánem hodnoceny při stanovení výše sankce. Obecně je přitom nutno vycházet z premisy, že již stanovením formálních znaků určité skutkové podstaty zákon předpokládá, že při jejich naplnění v běžně se vyskytujících případech bude stupeň společenské nebezpečnosti zpravidla vyšší než nepatrný (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 1996, sp. zn. 1 Tzn 2/96)“.

97. Na základě již uvedeného lze tedy obecně vycházet z toho, že jednání, jehož formální znaky jsou označeny zákonem za správní delikt, naplňuje v běžně se vyskytujících případech materiální znak správního deliktu, neboť porušuje či ohrožuje určitý zájem společnosti. Pokud se však k okolnostem jednání, jež naplní formální znaky skutkové podstaty správního deliktu, přidruží takové další významné okolnosti, které vylučují, aby takovým jednáním byl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem, nedojde k naplnění materiálního znaku správního deliktu a takové jednání potom nemůže být označeno za správní delikt.

98. V šetřeném případě došlo postupem zadavatele k naplnění jak formálních, tak i materiálních znaků správního deliktu, neboť Úřad v daném případě žádné významné okolnosti, které by vylučovaly, aby nebyl jednáním zadavatele porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem, a tedy že by nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, neshledal (tento závěr Úřadu ostatně platí shodně i na správní delikty zadavatele shora vymezené ve výrocích III., IV. a V. tohoto rozhodnutí).

99. K vyjádření zadavatele uvedenému v bodu 40 odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad uvádí, že ačkoliv obecně neuveřejnění jednotlivých zákonem požadovaných dokumentů a informací po uzavření smlouvy není s to ovlivnit průběh nebo výsledek samotného zadávacího procesu a v přeneseném slova smyslu ani soutěž mezi dodavateli, nelze automaticky dospět k závěru, že v takovém případě jednáním zadavatele v rozporu se zákonem nenarušilo některý z principů, na kterých veřejné zadávání a tedy i vynakládání veřejných finančních prostředků stojí. Pakliže má být vynakládání veřejných prostředků prostřednictvím realizace veřejných zakázek dostatečně transparentním procesem, jenž má být za tímto účelem podroben kontrole co možná nejširší veřejností, pak zadavatel svým postupem, kdy v zákonné lhůtě neodeslal k uveřejnění oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení (obdobně lze přitom nahlížet i na pozdní uveřejnění ostatních, zde zmíněných dokumentů, o nichž se v právě šetřené veřejné zakázce jedná), takovouto kontrolu jednoznačně omezil. Je přitom nutné zdůraznit, že se zde vyjádřený zájem společnosti na ochraně principu veřejné publicity výsledků zadávacího řízení netýká pouze řádného uveřejnění příslušných dokumentů, ale i jejich uveřejnění včasného.

100. Ve světle shora uvedeného nemůže obstát ani argumentace zadavatele v tom smyslu, že byl účel těch ustanovení zákona, která upravují povinnosti týkající se uveřejňování po ukončení zadávacího řízení, naplněn, když byly předmětné dokumenty dodatečně uveřejněny, jelikož tato skutečnost nemůže postup zadavatele v rozporu se zákonem zhojit. To však nevylučuje, že k této okolnosti může být přihlédnuto při ukládání pokuty a stanovení její výše.

101. Na základě výše uvedeného Úřad uzavírá, že neodesláním oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve lhůtě stanovené zákonem zadavatel nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) zákona, a proto Úřad nemohl postupovat jinak, než konstatovat, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí

102. Úřad uvádí, že povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku byla do zákona zakotvena tzv. transparentní novelou, tj. zákonem č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „transparentní novela“), s účinností od 1. 4. 2012, přičemž povinnosti stanovené zadavatelům v § 147a zákona, vč. povinnosti uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku, mají za cíl posílit princip transparentnosti průběhu a výsledku zadávání veřejné zakázky a umožnit veřejný dohled nad hospodárností při nakládání s veřejnými prostředky (viz dále).

103. Zároveň je nutné poznamenat, že princip publicity smluv uzavřených na veřejnou zakázku zakotvený v § 147a odst. 1 písm. a) zákona má sloužit především k seznámení se ze strany široké veřejnosti s obsahem uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku, a to nejen s ohledem na výši ceny a údaje o tom, s kým byla smlouva uzavřena. Tento institut totiž dovoluje rovněž kontrolu uzavřené smlouvy komplexně – po její obsahové stránce, tj. zda je např. obsah smlouvy uzavřené s vybraným uchazečem v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky (koresponduje s nimi předmět veřejné zakázky, resp. smlouvy, jakož i další podmínky realizace veřejné zakázky). V rámci zadávacích podmínek je dále možné vzájemně porovnat i podmínky obchodní, za kterých má být veřejné zakázka realizována, tj. zda uzavřená smlouva s vybraným uchazečem neobsahuje jejich podstatné změny či doplnění oproti těm, které byly součástí zadávacích podmínek veřejné zakázky, a to ať již v podobě vzoru návrhu smlouvy, který byl připraven zadavatelem, nebo obchodních podmínek zadavatele, které mají být přeneseny do návrhu smlouvy uchazeči. Tato kontrola obsahu uzavřené smlouvy veřejností přitom nepochybně přispívá k transparentnosti samotného zadávání veřejné zakázky. Důležité samozřejmě je i uveřejňování všech dodatků a změn takové smlouvy, např. z důvodu, zda nedošlo k podstatné změně smlouvy apod.

104. Z dokumentace o veřejné zakázce Úřad zjistil, že zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem dne 4. 9. 2013, přičemž z této smlouvy zároveň vyplývá, že cena za plnění veřejné zakázky byla sjednána ve výši 732 000 Kč bez DPH.

105. Úřad při posouzení věci vycházel z údajů dostupných na profilu zadavatele, z nichž vyplývá, že na něm smlouvu zadavatel uveřejnil dne 27. 11. 2013, tedy 84. den po uzavření smlouvy a 69. den po marném uplynutí zákonné lhůty k jejímu uveřejnění.

106. Pro naplnění požadavků § 147a odst. 1 a 2 zákona je nezbytné kumulativní splnění několika podmínek, a to jednak podmínky samotného uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (případně její změny či dodatku), jednak podmínky uveřejnění celého znění smlouvy (případně její změny či dodatku), dále její uveřejnění na místě k tomu určeném, tedy na profilu zadavatele, a v poslední řadě její uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy (případně uzavření změny či dodatku smlouvy). Pokud tedy zadavatel nesplní veškeré uvedené podmínky, tak nedodrží povinnost stanovenou v § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona. Jinými slovy, i nedodržení zákonem stanovené lhůty, jak tomu je v šetřeném případě, má za následek porušení zákona. Ani jedna z výjimek uvedených v § 147a odst. 2 písm. a) a b) zákona se přitom v tomto případě na zadavatele, resp. jím zadávanou veřejnou zakázku, nevztahuje.

107. Z dikce zákona jasně vyplývá, že je zadavatel povinen na svém profilu uveřejnit smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků do 15 dnů od jejího uzavření. Jelikož v šetřeném případě zadavatel uzavřel dne 4. 9. 2013 smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky (viz bod 18 odůvodnění tohoto rozhodnutí) a současně se na něho nevztahují výjimky z uveřejňovací povinnosti stanovené v § 147a odst. 2 písm. a) a b) zákona, byl povinen příslušnou smlouvu na profilu zadavatele uveřejnit, a to ve lhůtě do 19. 9. 2013, k čemuž však nedošlo.

108. Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel postupoval v rozporu s § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona, neboť nesplnil povinnost uveřejnit smlouvu uzavřenou na předmětnou veřejnou zakázku na profilu zadavatele, a to do 15 dnů od jejího uzavření, a proto Úřad nemohl postupovat jinak, než konstatovat, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí

109. Jak již bylo Úřadem uvedeno v bodu 103 odůvodnění tohoto rozhodnutí, princip publicity smluv uzavřených na veřejnou zakázku, a to včetně všech jejich dodatků, slouží ke kontrole uzavřené smlouvy a v rámci ní i podmínek realizace veřejné zakázky v celém komplexu, tj. umožňuje např. ověřit, zda je obsah smlouvy uzavřené s vybraným uchazečem v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky, a tedy zda nedošlo k podstatné změně uzavřené smlouvy.

110. V souladu s obecnou teorií práva jsou dodatky ke smlouvě dodatečnou dohodou smluvních stran, kterou se mění původní vztah a ten je nutno nadále interpretovat pouze ve znění předmětného dodatku. Pokud je tedy dodatkem změněn obsah původně uzavřené smlouvy, je nutno na ni od okamžiku podpisu dodatku nahlížet ohledně jejího působení do budoucna tak, jakoby od počátku byla uzavřena v dodatkem modifikovaném znění. Nejen neuveřejněním smlouvy samotné, ale rovněž i neuveřejněním dodatku č. 1 k této smlouvě v zákonné lhůtě byl narušen princip publicity smluv, když široké veřejnosti nebylo v zákonné lhůtě umožněno seznámit se s novým (dodatkem č. 1 modifikovaným) obsahem uzavřené smlouvy a nebyla jí umožněna ani kontrola toho, zda uzavřením dodatku č. 1 nebyla původně uzavřená smlouva s vybraným uchazečem změněna do té míry, že by takový postup mohl být vyhodnocen jako rozporný se zákonem.

111. Z údajů dostupných na profilu zadavatele vyplývá, že na něm byl dodatek č. 1 smlouvy uveřejněn dne 3. 6. 2014, tj. 165. den po jeho uzavření dne 20. 12. 2013 a 148. den po marném uplynutí lhůty pro uveřejnění dodatku č. 1 na profilu zadavatele (viz bod 25 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

112. Úřad v bodu 106 odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedl, že pro naplnění požadavků § 147a odst. 1 a 2 zákona je nezbytné kumulativní naplnění několika podmínek. Vztáhneme-li uvedené na postup zadavatele v případě uveřejnění dodatku č. 1 smlouvy, lze dospět na základě dokumentace o veřejné zakázce a informací z profilu zadavatele k závěru, že zadavatel dodatek č. 1 uveřejnil, a to v úplném znění na místě k tomu určeném, tj. na svém profilu zadavatele, čímž naplnil podmínky stanovené v § 147a odst. 1 zákona. K uveřejnění předmětného dodatku č. 1 však došlo až po uplynutí k tomu určené lhůty, zde po marném uplynutí 15 dnů od jeho uzavření, pročež je na základě toho možné konstatovat, že zadavatel nesplnil podmínku stanovenou v § 147a odst. 2 věta první zákona.

113. Úřad proto konstatuje, že zadavatel postupoval v rozporu s § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona, když neuveřejnil dodatek č. 1 smlouvy na profilu zadavatele do 15 dnů od jeho uzavření, čímž se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

K výroku V. tohoto rozhodnutí

114. Zákon ukládá zadavateli povinnost vyhotovit o každé veřejné zakázce písemnou zprávu, přičemž se tato povinnost vztahuje i na ty případy, kdy bylo zadávací řízení zrušeno. Účelem takovéto povinnosti je přitom zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek, kde písemná zpráva zadavatele představuje významný nástroj dohledu nad zadávacím procesem v celém jeho průběhu. Obsahuje nejen přehled nejdůležitějších kroků učiněných v průběhu zadávání veřejné zakázky, ale obsahuje i elementární údaje, jako je druh použitého řízení, identifikace všech uchazečů s uvedením jejich nabídkových cen (včetně uchazeče vybraného) a důvody jejich případného vyloučení z účasti v zadávacím řízení nebo důvody, pro které bylo zadávací řízení zrušeno. Písemná zpráva zadavatele je tedy jakýmsi souhrnem všech zásadních informací, které se konkrétního zadávacího řízení, resp. veřejné zakázky, týkají. Jakmile je písemná zpráva o veřejné zakázce vyhotovena, musí být uveřejněna na profilu zadavatele do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, kterého se týká.

115. Úřad na tomto místě pro úplnost uvádí, že povinnost uveřejnit písemnou zprávu byla zakotvena, obdobně jako i v případě smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku, až transparentní novelou, přičemž do nabytí účinnosti této novely zákona byl zadavatel povinen tuto zprávu pouze vyhotovit a zaslat ji na vyžádání Evropské komisi či Úřadu. I zde je zřejmý úmysl zákonodárce dát široké veřejnosti možnost se seznámit s co možná nejvíce informacemi o průběhu a výsledku zadávacího řízení, a to i prostřednictvím písemné zprávy zadavatele.

116. Jak Úřad zjistil, zadavatel písemnou zprávu uveřejnil na svém profilu dne 18. 12. 2013, tedy 105. den po ukončení předmětného zadávacího řízení a 90. den po marném uplynutí zákonné lhůty pro její uveřejnění (viz bod 23 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

117. Obdobně jako v případě smlouvy a jejího dodatku (viz výše) je i při uveřejňování písemné zprávy zadavatele třeba kumulativně splnit několik podmínek, k nimž patří jednak podmínka jejího samotného uveřejnění, dále podmínka jejího uveřejnění na místě k tomu určeném, tj. na profilu zadavatele, a podmínka poslední, kterou je její uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení. Pokud zadavatel nesplní byť jen jednu z těchto podmínek (v šetřeném případě nedodržení zákonem stanovené lhůty), tak nedodrží povinnost stanovenou v § 85 odst. 4 zákona.

118. Ze skutkových zjištění učiněných Úřadem je tedy zřejmé, že zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správního deliktu uvedeného ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

119. Proto Úřad dospěl k závěru, že zadavatel neuveřejněním písemné zprávy na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od ukončení zadávacího řízení nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 85 odst. 4 zákona, čímž se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

K výroku VI. tohoto rozhodnutí – uložení sankce

120. V šetřeném případě se zadavatel dopustil pěti správních deliktů, a to jednoho správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona a čtyř správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

121. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

122. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

123. Zadavatel se správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona dopustil tím, že nedodržel postup stanovený v § 77 odst. 1 zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když nepostupoval při posuzování výše nabídkové ceny vybraného uchazeče z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky transparentním a přezkoumatelným způsobem, neboť nelze z žádného dokladu zjistit, jakým způsobem hodnotící komise dospěla k závěru, že nabídková cena vybraného uchazeče uvedená v jeho nabídce, doručené zadavateli dne 14. 5. 2013, není mimořádně nízkou nabídkovou cenou a je cenou reálnou, za niž je možné předmět veřejné zakázky skutečně poskytnout, přičemž tento jeho postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel již uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku.

124. Prvního správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustil tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) zákona, když neodeslal oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva s vybraným uchazečem byla uzavřena dne 4. 9. 2013 a zákonná lhůta pro odeslání oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení marně uplynula dne 19. 9. 2013, přičemž formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl odeslán k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek až dne 9. 4. 2014.

125. Druhého správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustil tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku ve lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, když byla smlouva s vybraným uchazečem uzavřena dne 4. 9. 2013 a zákonná lhůta pro její uveřejnění na profilu zadavatele marně uplynula dne 19. 9. 2013, přičemž zadavatel uveřejnil smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku na profilu zadavatele až dne 27. 11. 2013.

126. Třetího správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustil tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele dodatek č. 1 ke smlouvě na veřejnou zakázku do 15 dnů od jeho uzavření, když předmětný dodatek č. 1 byl uzavřen dne 20. 12. 2013 a zákonná lhůta pro jeho uveřejnění na profilu zadavatele marně uplynula dne 6. 1. 2014, přičemž zadavatel uveřejnil dodatek č. 1 smlouvy na profilu zadavatele až dne 3. 6. 2014.

127. Čtvrtého správního deliktu se zadavatel dopustil tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 85 odst. 4 zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o veřejné zakázce do 15 dnů od ukončení předmětného zadávacího řízení, když zadávací řízení bylo ukončeno uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem dne 4. 9. 2013 a zákonná lhůta pro uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele marně uplynula dne 19. 9. 2013, přičemž zadavatel uveřejnil tuto písemnou zprávu na profilu zadavatele až dne 18. 12. 2013.

128. Podle § 121 odst. 3 zákona, ve znění zákona č. 40/2015 Sb., který je nutno na posuzovaný případ aplikovat, neboť je pro pachatele správního deliktu příznivější, odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

129. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. Úřad obdržel podnět týkající se předmětné veřejné zakázky dne 30. 7. 2014, přičemž správní řízení bylo zahájeno dne 23. 10. 2015. Smlouva na veřejnou zakázku byla zadavatelem uzavřena dne 4. 9. 2013 a zákonná lhůta pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, pro uveřejnění písemné zprávy a uzavřené smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku na profilu zadavatele uplynula dne 19. 9. 2013, přičemž zadavatel odeslal formulář „Oznámení o zadání zakázky“ do Věstníku veřejných zakázek dne 9. 4. 2014, uzavřenou smlouvu uveřejnil zadavatel na svém profilu dne 27. 11. 2013 a písemnou zprávu uveřejnil zadavatel tamtéž dne 18. 12. 2013. Dále lhůta pro uveřejnění dodatku č. 1 na profilu zadavatele uplynula dne 6. 1. 2014, přičemž byl dodatek č. 1 na profilu zadavatele uveřejněn dne 3. 6. 2014. Z výše uvedeného vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikty nezanikla.

130. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I., II., III., IV. a V. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009-62, nebo v rozsudku ze dne 31. 10. 2008, č. j. 5 Afs 9/2008-328), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li výklad za pomoci analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008-67, a ze dne 31. 5. 2007, č. j. 8 As 17/2007-135). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

131. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné posuzovat jednotlivé správní delikty uvedené ve výrocích I., II., III., IV. a V. tohoto rozhodnutí samostatně.

132. V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký delikt je v šetřeném případě závažnější, tj. za který z nich je možno uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

133. V daném případě se zadavatel dopustil jednoho správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona a čtyř správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

134. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

135. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu, a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí celkem 885 720 Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty za správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona (10 % ceny veřejné zakázky) tedy činí 88 572 Kč.

136. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

137. Z výše uvedeného vyplývá, že vyšší pokutu je možné zadavateli uložit za spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, kdy se u této skupiny správních deliktů pro účely určení výše sankce shodně aplikuje § 120 odst. 2 písm. b) zákona. Dále platí, že v případě, že je u sbíhajících se správních deliktů stanovena shodná horní sazba výše pokuty [jako v tomto případě ve vztahu ke správním deliktům podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona uvedeným ve výroku II., III., IV. a V. tohoto rozhodnutí], nelze ukládat sankci za závažnější z těchto správních deliktů, ale je nutné s ohledem na použití zásady absorpce uložit pokutu pouze za jeden z nich.

138. Úřad tedy přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí a ke správním deliktům uvedeným ve výrocích I., III., IV. a V. tohoto rozhodnutí přihlédl s ohledem na použití zásady absorpce v rámci přitěžujících okolností. Důvodem pro toto rozhodnutí Úřadu je skutečnost, že prodleva s odesláním oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení k uveřejnění, která činila 202 dnů od marného uplynutí zákonem stanovené lhůty, je v porovnání s prodlevou v uveřejnění zbývajících dokumentů na profilu zadavatele nejdelší, a tedy v očích Úřadu i nejzávažnější.

139. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě, přihlédne k závažnosti správního deliktu, přičemž zákon demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Při zvažování závažnosti správního deliktu pak Úřad zohlednil následující skutečnosti.

140. Ke způsobu spáchání správního deliktu Úřad uvádí, že pro zadavatele z § 83 odst. 1 zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) zákona explicitně vyplývá povinnost odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Zadavatel tuto svou povinnost nesplnil, když oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení odeslal k uveřejnění opožděně, tj. po marném uplynutí zákonné 15denní lhůty, přičemž odpovědnost za nesplnění této uveřejňovací povinnosti je odpovědností objektivní, tedy odpovědností bez ohledu na zavinění.

141. Následkem tohoto jednání zadavatele bylo ohrožení zájmu společnosti na seznámení veřejnosti s výsledkem zadávacího řízení ve stanovené lhůtě a zájmu společnosti na možnosti výkonu kontroly postupu zadavatele širokou veřejností. Na této skutečnosti přitom nemění z povahy věci nic to, že neuveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení nemělo jakýkoliv vliv na samotný průběh nebo výsledek zadávacího řízení. V daném případě zadavatel svým jednáním neomezil samotnou hospodářskou soutěž, ale omezil až následnou kontrolu jejího průběhu při zadávání veřejné zakázky.

142. Úřad zohlednil jako polehčující okolnost skutečnost, že zadavatel si byl vědom své zákonné povinnosti a předmětné oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění, byť se zpožděním, odeslal, a to ještě dříve, než došlo k přezkumu postupu zadavatele ze strany Úřadu. Dle názoru Úřadu se tak jedná o méně závažný delikt, než kdyby předmětné oznámení o výsledku zadávacího řízení nebylo do zahájení tohoto správního řízení uveřejněno vůbec.

143. Dále Úřad jako polehčující okolnost zohlednil, že se v daném případě jedná (jak vyplývá z jeho postupu) o administrativní pochybení zadavatele, což míru závažnosti jednání zadavatele snižuje.

144. Jako polehčující okolnost Úřad zohlednil rovněž relativně malý objem finančních prostředků, který byl vynaložen při realizaci veřejné zakázky z veřejných zdrojů (732 000 Kč bez DPH), neboť zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (zpravidla platí, že čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

145. Jako přitěžující okolnost Úřad naopak zohlednil, že zadavatel odeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění až 217. den po ukončení zadávacího řízení, resp. až 202. den po marném uplynutí zákonné lhůty. Ze strany zadavatele tedy došlo k více jak třináctinásobnému překročení zákonem stanovené lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.

146. Současně vzal Úřad v potaz jako přitěžující okolnost tu skutečnost, že zadavatel překročil lhůtu podle § 83 odst. 1 věta první zákona takovým způsobem, resp. odeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění s takovou prodlevou (viz bod 145 odůvodnění tohoto rozhodnutí), kdy tento jeho postup mohl omezit možnost podání návrhu na zákaz plnění smlouvy ve lhůtě podle § 114 odst. 4 zákona. Jelikož v šetřeném případě zadavatel odeslal formulář „Oznámení o zadání zakázky“ k uveřejnění až po uplynutí šesti měsíců od uzavření smlouvy, ztížil tím možnost domáhat se řádným (včasným) návrhem zákazu plnění smlouvy, kdy tak jednání zadavatele nabývá (oproti situaci, kdy by zadavatel nedodržel lhůtu danou § 83 odst. 1 zákona kupříkladu pouze o 3 dny) na intenzitě.

147. Jak je uvedeno v bodu 138 odůvodnění tohoto rozhodnutí, ke správním deliktům uvedeným ve výrocích I., III., IV. a V. tohoto rozhodnutí Úřad přihlédl jako k přitěžující okolnosti.

148. Při určení výše pokuty Úřad přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Na základě údajů uvedených ve výroční zprávě o hospodaření za rok 2014 zveřejněné na internetových stránkách zadavatele (http://www.vutbr.cz/o-univerzite/vyrocni-zpravy/), a to konkrétně z výkazů zisků a ztrát pro rok 2014, Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.

149. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval právě preventivní charakter uložení sankce a stanovenou pokutu vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Úřad uložil pokutu ve výši 20 000 Kč, která naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.

150. Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto rozhodnutí.

151. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží

Vysoké učení technické v Brně, Antonínská 548/1, 601 90 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Tč. se sídlem Rybná 716/24, 110 00 Praha 1 – Staré Město.

[2] Nařízení Komise (ES) č. 1564/2005 ze dne 7. září 2005, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v rámci postupů zadávání veřejných zakázek podle směrnic Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES.

[3] Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 842/2011 ze dne 19. srpna 2011, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1564/2005.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:	Veřejné zakázky
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program: