číslo jednací: S0659/2015/VZ-40369/2015/543/MPr

• Instance: I.
• Věc: Dodávka chemikálií pro realizaci stáží
• Účastníci:
  1. Contipro Biotech s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb.
• Rok: 2015
• Datum nabytí právní moci: 19. 12. 2015

Č. j.: ÚOHS-S0659/2015/VZ-40369/2015/543/MPr

20. listopadu 2015

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 30. 9. 2015 z moci úřední, jehož účastníkem je

• zadavatel – Contipro Biotech s.r.o., IČO 25281844, se sídlem Dolní Dobrouč 401, 561 02 Dolní Dobrouč, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 12. 10. 2015 JUDr. Ing. Zdeňkem Kapitánem, Ph.D., bytem Purkyňova 1929/79, 612 00 Brno,

ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a), b) a f) citovaného zákona zadavatelem – Contipro Biotech s.r.o., IČO 25281844, se sídlem Dolní Dobrouč 401, 561 02 Dolní Dobrouč – při zadávání veřejné zakázky „Dodávka chemikálií pro realizaci stáží“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 4. 12. 2013,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Contipro Biotech s.r.o., IČO 25281844, se sídlem Dolní Dobrouč 401, 561 02 Dolní Dobrouč – sedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že postupoval v rozporu s § 81 odst. 5 písm. e) citovaného zákona, když v oznámení o výběru nejvhodnější nabídky pro část č. 1 veřejné zakázky „Dodávka chemikálií pro realizaci stáží“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 4. 12. 2013 neuvedl poučení o lhůtě pro podání námitek podle § 110 odst. 4 citovaného zákona a zákazu uzavření smlouvy podle § 82 odst. 1 citovaného zákona, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 12. 2. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem – BioTech a.s., IČO 25664018, se sídlem Tymiánová 619/14, 103 00 Praha – kupní smlouvu na část č. 1 jmenované veřejné zakázky.

II.

Zadavatel – Contipro Biotech s.r.o., IČO 25281844, se sídlem Dolní Dobrouč 401, 561 02 Dolní Dobrouč – sedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že postupoval v rozporu s § 81 odst. 5 písm. e) citovaného zákona, když v oznámení o výběru nejvhodnější nabídky pro část č. 2 veřejné zakázky „Dodávka chemikálií pro realizaci stáží“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 4. 12. 2013 neuvedl poučení o lhůtě pro podání námitek podle § 110 odst. 4 citovaného zákona a zákazu uzavření smlouvy podle § 82 odst. 1 citovaného zákona, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 10. 2. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem – SIGMA-ALDRICH spol. s r.o., IČO 45794171, se sídlem Sokolovská 100/94, 186 00 Praha – kupní smlouvu na část č. 2 jmenované veřejné zakázky.

III.

Zadavatel – Contipro Biotech s.r.o., IČO 25281844, se sídlem Dolní Dobrouč 401, 561 02 Dolní Dobrouč – sedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že postupoval v rozporu s § 81 odst. 5 písm. e) citovaného zákona, když v oznámení o výběru nejvhodnější nabídky pro část č. 3 veřejné zakázky „Dodávka chemikálií pro realizaci stáží“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 4. 12. 2013 neuvedl poučení o lhůtě pro podání námitek podle § 110 odst. 4 citovaného zákona a zákazu uzavření smlouvy podle § 82 odst. 1 citovaného zákona, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 10. 2. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem – SIGMA-ALDRICH spol. s r.o., IČO 45794171, se sídlem Sokolovská 100/94, 186 00 Praha – kupní smlouvu na část č. 3 jmenované veřejné zakázky.

IV.

Zadavatel – Contipro Biotech s.r.o., IČO 25281844, se sídlem Dolní Dobrouč 401, 561 02 Dolní Dobrouč – sedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v § 49 odst. 3 citovaného zákona v návaznosti na § 48 odst. 1 citovaného zákona, když na profilu zadavatele neuveřejnil dodatečné informace k zadávacím podmínkám „VŘ 1 – Dodávka chemikálií“ k části č. 2 veřejné zakázky „Dodávka chemikálií pro realizaci stáží“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 4. 12. 2013.

V.

Zadavatel – Contipro Biotech s.r.o., IČO 25281844, se sídlem Dolní Dobrouč 401, 561 02 Dolní Dobrouč – sedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v § 49 odst. 3 citovaného zákona v návaznosti na § 48 odst. 1 citovaného zákona, když na profilu zadavatele neuveřejnil dodatečné informace k zadávacím podmínkám „VŘ 1 – Dodávka chemikálií“ k části č. 3 veřejné zakázky „Dodávka chemikálií pro realizaci stáží“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 4. 12. 2013.

VI.

Zadavatel – Contipro Biotech s.r.o., IČO 25281844, se sídlem Dolní Dobrouč 401, 561 02 Dolní Dobrouč – sedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v ustanovení § 83 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s § 146 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, když neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na část č. 1 veřejné zakázky „Dodávka chemikálií pro realizaci stáží“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 4. 12. 2013 k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě do  15 dnů od uzavření smlouvy dne 12. 2. 2014 s vybraným uchazečem – BioTech a.s., IČO 25664018, se sídlem Tymiánová 619/14, 103 00 Praha, tedy nejpozději do 27. 2. 2014.

VII.

Zadavatel – Contipro Biotech s.r.o., IČO 25281844, se sídlem Dolní Dobrouč 401, 561 02 Dolní Dobrouč – sedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v ustanovení § 83 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s § 146 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, když neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na část č. 2 veřejné zakázky „Dodávka chemikálií pro realizaci stáží“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 4. 12. 2013 k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě do  15 dnů od uzavření smlouvy dne 10. 2. 2014 s vybraným uchazečem – SIGMA-ALDRICH spol. s r.o., IČO 45794171, se sídlem Sokolovská 100/94, 186 00 Praha, tedy nejpozději do 25. 2. 2014.

VIII.

Zadavatel – Contipro Biotech s.r.o., IČO 25281844, se sídlem Dolní Dobrouč 401, 561 02 Dolní Dobrouč – sedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v ustanovení § 83 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s § 146 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, když neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na část č. 3 veřejné zakázky „Dodávka chemikálií pro realizaci stáží“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 4. 12. 2013 k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě do  15 dnů od uzavření smlouvy dne 10. 2. 2014 s vybraným uchazečem – SIGMA-ALDRICH spol. s r.o., IČO 45794171, se sídlem Sokolovská 100/94, 186 00 Praha, tedy nejpozději do 25. 2. 2014.

IX.

Zadavatel – Contipro Biotech s.r.o., IČO 25281844, se sídlem Dolní Dobrouč 401, 561 02 Dolní Dobrouč – sedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. f) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nepořídil o části č. 1 veřejné zakázky „Dodávka chemikálií pro realizaci stáží“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 4. 12. 2013 písemnou zprávu podle § 85 odst. 1 citovaného zákona.

X.

Zadavatel – Contipro Biotech s.r.o., IČO 25281844, se sídlem Dolní Dobrouč 401, 561 02 Dolní Dobrouč – sedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. f) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nepořídil o části č. 2 veřejné zakázky „Dodávka chemikálií pro realizaci stáží“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 4. 12. 2013 písemnou zprávu podle § 85 odst. 1 citovaného zákona.

XI.

Zadavatel – Contipro Biotech s.r.o., IČO 25281844, se sídlem Dolní Dobrouč 401, 561 02 Dolní Dobrouč – sedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. f) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nepořídil o části č. 3 veřejné zakázky „Dodávka chemikálií pro realizaci stáží“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 4. 12. 2013 písemnou zprávu podle § 85 odst. 1 citovaného zákona.

XII.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I., II., III., IV., V., VI., VII., VIII., IX., X. a XI. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Contipro Biotech s.r.o., IČO 25281844, se sídlem Dolní Dobrouč 401, 561 02 Dolní Dobrouč – podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších přepisů, ukládá

pokuta ve výši 40 000 Kč(čtyřicet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

ODŮVODNĚNÍ

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Contipro Biotech s.r.o., IČO 25281844, se sídlem Dolní Dobrouč 401, 561 02 Dolní Dobrouč, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 12. 10. 2015 JUDr. Ing. Zdeňkem Kapitánem, Ph.D., bytem Purkyňova 1929/79, 612 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil na základě písemné výzvy k podání nabídek ze dne 4. 12. 2013 zadávací řízení na veřejnou zakázku „Dodávka chemikálií pro realizaci stáží“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Z bodu 1. „Předmět zakázky“ písm. A. „Popis zakázky“ zadávací dokumentace vyplývá, že veřejná zakázka byla rozdělena na tři části.

3. Předmětem veřejné zakázky, který zadavatel vymezil rovněž v bodu 1. písm. A. zadávací dokumentace, pro zajištění stáží k projektu Škola molekulárních biotechnologií – Lékařské nanobiotechnologie v laboratořích holdingu Contipro byla dodávka chemikálií dle příloh č. 1 – 3 zadávací dokumentace.

4. Předpokládaná hodnota předmětné veřejné zakázky činila částku 415 000 Kč bez DPH, jak zadavatel uvedl v bodu 4.1 zadávací dokumentace.

5. Kupní smlouva na část č. 1 veřejné zakázky byla mezi zadavatelem a vybraným uchazečem – BioTech a.s., IČO 25664018, se sídlem Tymiánová 619/14, 103 00 Praha (dále jen „BioTech a.s.“) – uzavřena dne 12. 2. 2014, přičemž celková cena za předmět plnění části č. 1 veřejné zakázky činila dle článku IV. „Cena“ předmětné smlouvy celkem částku 122 743 Kč bez DPH (148 519,03 Kč včetně DPH).

6. Kupní smlouvy na části č. 2 a č. 3 veřejné zakázky byly mezi zadavatelem a vybraným uchazečem – SIGMA-ALDRICH spol. s r.o., IČO 45794171, se sídlem Sokolovská 100/94, 186 00 Praha (dále jen „SIGMA-ALDRICH spol. s r.o.“) – uzavřeny dne 10. 2. 2014. Celková cena za předmět plnění části č. 2 veřejné zakázky činila dle článku II. „Kupní cena“ předmětné smlouvy celkem částku 130 316,90 Kč bez DPH (157 683,50 Kč včetně DPH). Celková cena za předmět plnění části č. 3 veřejné zakázky činila dle článku II. „Kupní cena“ předmětné smlouvy celkem částku 93 090,50 Kč bez DPH (112 639,50 Kč včetně DPH).

7. Na základě doručeného podnětu a po přezkoumání dokumentace o veřejné zakázce získal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) pochybnosti o tom, zda se zadavatel nedopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, když v oznámení o výběru nejvhodnější nabídky pro části č. 1, č. 2 a č. 3 veřejné zakázky neuvedl poučení o lhůtě pro podání námitek podle § 110 odst. 4 zákona a zákazu uzavření smlouvy podle § 82 odst. 1 zákona, přičemž tím mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavřel smlouvy na jednotlivé části veřejné zakázky, zda se zadavatel nedopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele dodatečné informace k zadávacím podmínkám „VŘ 1 – Dodávka chemikálií“ k částem č. 2 a č. 3 veřejné zakázky a když neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení vztahující se k částem č. 1, č. 2 a č. 3 veřejné zakázky k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek do  15 dnů od uzavření smluv na jednotlivé části veřejné zakázky, a zda se zadavatel nedopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. f) zákona, když nepořídil o částech č. 1, č. 2 a č. 3 veřejné zakázky písemnou zprávu, a proto Úřad zahájil správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S0659/2015/VZ.

II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

8. Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.

9. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli přípisem č. j. ÚOHS-S0659/2015/VZ-30632/2015/543/MPr ze dne 30. 9. 2015, přičemž ho seznámil se zjištěnými skutečnostmi. Dnem 30. 9. 2015, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 113 zákona v návaznosti na § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení z moci úřední.

10. Úřad dále zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-S0659/2015/VZ-30648/2015/543/MPr ze dne 30. 9. 2015 určil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

11. Ke zjištěním Úřadu uvedeným v oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-S0659/2015/VZ-30632/2015/543/MPr ze dne 30. 9. 2015 se zadavatel vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 14. 10. 2015 doručeném Úřadu téhož dne.

12. Usnesením č. j. ÚOHS-S0659/2015/VZ-34814/2015/543/MPr ze dne 23. 10. 2015 určil Úřad zadavateli lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se ve lhůtě stanovené citovaným usnesením, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření zadavatele ze dne 14. 10. 2015

13. Zadavatel předně poukázal na skutečnost, kterou namítal již ve svém vyjádření v rámci šetření podnětu a na něž v podrobnostech odkázal, že předpokládaná hodnota šetřené veřejné zakázky činila částku 415 000 Kč bez DPH. Vzhledem k předpokládané hodnotě veřejné zakázky se tudíž zadavatel domnívá, že tato je veřejnou zakázkou malého rozsahu ve smyslu § 12 odst. 3 zákona a podotkl, že předpokládaná hodnota předmětné veřejné zakázky zdaleka nedosahovala maximální hranice vytyčené zákonem, tj. 2 000 000 Kč bez DPH.

14. Zadavatel uvedl, že je dotovaným zadavatelem podle § 2 odst. 3 zákona a v pozici dotovaného zadavatele postupoval dle § 18 odst. 5 zákona, ačkoli k tomu nebyl zákonem povinován.

15. Dále zadavatel odkázal na § 2 odst. 5 zákona a konstatoval, že nadbytečně zvolil postup přísnější procedury podle zákona.

16. Zadavatel uvedl, že: „Celý proces zadávání byl realizován v souladu s pravidly pro výběr dodavatele, která poskytovatel dotace v rámci Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost předepisuje.“ Zadavatel má za to, že veškeré úkony zadavatele byly v souladu s § 6 zákona.

17. Zadavatel dále uvedl, že nad rámec svých povinností „uveřejnil výzvu na svém profilu, rovněž na stránkách poskytovatele a informoval všechny jemu známé dodavatele, kteří se pohybují na relevantním trhu, a kteří by byli schopni zakázku realizovat“.

18. Zadavatel zdůraznil, že dotaci, která mu byla jako spolupříjemci přiznána v rámci projektu podporovaného Operačním programem Vzdělávání pro konkurenceschopnost, nečerpal a pro úplnost dodal, že čerpání předmětné dotace nebylo vůbec započato a náklady na projekt nebyly uplatňovány jako způsobilé výdaje. V této souvislosti zadavatel dále v podrobnostech odkázal na své vyjádření v rámci šetření podnětu, v němž uvedl, že: „Je pravdou, že zadavatel čerpal z účtu příjemce veřejné podpory Univerzity Palackého v Olomouci – prostředky na finanční krytí inkriminované zakázky (k tomu vizte naše přiložené vnitřní sdělení ze dne 28. 4. 2014 a výpis z účtu UniCerdit Bank ze dne 29. 4. 2014, podle nějž byla převedena částka ve výši 418.842,03 CZK), nicméně v důsledku námitkového řízení poskytovatele veřejné podpory, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, tyto prostředky na účet uvedeného příjemce Contipro Biotech s.r.o opět vrátila (k tomu vizte naše přiložené vnitřní sdělení ze dne 3. 9. 2014 a výpis z účtu UniCredit Bank ze dne 3. 9. 2014).“

19. Dále zadavatel podotkl, že základním předpokladem pro uložení sankce za správní delikt je existence protiprávního jednání právnické nebo podnikající fyzické osoby, škodlivý následek a jejich kauzální nexus, a proto je nezbytné zkoumat, zda byla naplněna formální i materiální stránka sankcionovaného správního deliktu.

20. Zadavatel je toho názoru, že prověřování podstaty materiální stránky správního deliktu a její analýza je nezbytné zejména v případech, v nichž sice vystupuje coby nesporné a jednoznačné, že byla naplněna skutková podstata správního deliktu, přesto se zdá, že toto jednání postrádá společenskou nebezpečnost, což se děje především u deliktů administrativního charakteru, a to za předpokladu splnění podmínky absence způsobené škody či újmy.

21. Dále zadavatel odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 As 17/2007-135 ze dne 31. 5. 2007 a podotkl, že materiální stránka protiprávního jednání musí být u správních deliktů identifikovatelná nejen při stanovení výše sankce, ale již při posuzování trestnosti právně závadného jednání.

22. Zadavatel se domnívá, že došlo-li z jeho strany při zadávání šetřené veřejné zakázky k porušení zákona, jednalo se pouze o administrativní nedopatření způsobená nedbalostí a má za to, že nedošlo ke způsobení újmy.

23. Zadavatel konstatoval, že neuveřejnění dodatečných informací na profilu zadavatele je právně nezávadné, jelikož předmětné dodatečné informace byly zaslány všem potenciálním uchazečům, jež projevili zájem účastnit se šetřeného zadávacího řízení, kteří tak disponovali stejným množstvím informací téže kvality, a žádnému subjektu nebyla způsobena újma.

24. Zadavatel uvedl, že absence poučení o lhůtě pro podání námitek a poučení o zákazu uzavření smlouvy v oznámení o výběru nejvhodnější nabídky představuje formální pochybení nevedoucí ke krácení práv na straně uchazečů o veřejnou zakázku, neboť předmětná skutečnost je uchazečům známa s ohledem na znění § 110 odst. 4 zákona.

25. Závěrem zadavatel uvedl, že nevyhotovení písemné zprávy zadavatele a neodeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek představuje pouze formální pochybení neovlivňující průběh ani výsledek samotného zadávacího řízení, jelikož všichni uchazeči byli s výsledem i průběhem zadávacího řízení řádně obeznámeni a nebyli nikterak omezeni na svých právech. Uvedené jednání zadavatele tedy neneslo rysy společenské nebezpečnosti.

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

26. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření předloženého zadavatelem a na základě vlastního zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

27. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

28. Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel v otevřeném řízení, zjednodušeném podlimitním řízení, užším řízení a jednacím řízení s uveřejněním, s výjimkou postupu sektorového zadavatele podle § 33 zákona, uveřejní na profilu zadavatele alespoň textovou část zadávací dokumentace ode dne uveřejnění oznámení zadávacího řízení či výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, a to alespoň do konce lhůty pro podání nabídek; to neplatí, pokud by uveřejněním došlo k vyzrazení nebo ohrožení utajovaných informací.

29. Podle § 49 odst. 1 zákona je dodavatel oprávněn po zadavateli požadovat písemně dodatečné informace k zadávacím podmínkám. Písemná žádost musí být zadavateli doručena nejpozději 6 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek; jde-li o zadávací řízení, ve kterém jsou lhůty stanoveny podle § 39 odst. 3 písm. b) bodu 2 zákona, nejpozději 5 pracovníchdnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek.

30. Podle § 49 odst. 3 zákona dodatečné informace, včetně přesného znění požadavku podle § 49 odst. 1 zákona, odešle zadavatel současně všem dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí zadávací dokumentace nebo kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta. V případě dodatečných informací k požadavkům na kvalifikaci v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním a v soutěžním dialogu má zadavatel tuto povinnost pouze vůči dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí kvalifikační dokumentace nebo kterým byla kvalifikační dokumentace poskytnuta. Zadavatel vždy uveřejní dodatečné informace včetně přesného znění žádosti stejným způsobem,jakým uveřejnil textovou část zadávací dokumentace nebo kvalifikační dokumentaci.

31. Podle § 81 odst. 5 písm. e) zákona zadavatel v oznámení o výběru nejvhodnější nabídky uvede poučení o lhůtě pro podání námitek podle § 110 odst. 4 zákona a zákazu uzavření smlouvypodle § 82 odst. 1 zákona, anebo oznámení, že postupuje podle § 82 odst. 3 zákona.

32. Podle § 83 odst. 1 zákona je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. V případě sektorového zadavatele činí lhůta 30 dnů. V případech uvedených v § 83 odst. 4 a 5 zákona jsou informace, které nebudou uveřejněny, předávány provozovateli Věstníku veřejných zakázek, případně Úřadu pro publikaceEvropské unie, ke statistickým účelům.

33. Podle § 110 odst. 4 zákona námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení musí stěžovatel doručit zadavateli do 15 dnů a v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky podle § 81 zákona nebo rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení.

34. Podle § 85 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každé veřejné zakázce písemnou zprávu.

35. Podle § 146 odst. 1 písm. a) zákona je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele, oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o subdodávce, oznámení o výsledku zadávacího řízení, souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů, rozumí se tím uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 zákona, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku a uveřejnění oznámení či zrušení profiluzadavatele nebo souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy.

36. Podle § 155 odst. 1 zákona je zadavatel povinen uchovávat dokumentaci o veřejné zakázce a záznamy o úkonech učiněných elektronicky podle § 149 zákona po dobu 10 let od uzavření smlouvy, její změny nebo od zrušení zadávacího řízení, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

Posouzení právního postavení zadavatele

37. Podle § 2 odst. 1 zákona se za zadavatele veřejné zakázky pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.

38. S ohledem na povahu zadavatele (společnost s ručením omezeným) se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel naplňuje definici zadavatele podle zákona, přičemž k zodpovězení této otázky bylo nutno v daném případě vycházet z § 2 odst. 3 zákona.

39. Podle § 2 odst. 3 zákona je dotovaným zadavatelem právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté na veřejnou zakázku z těchto zdrojů přesahují 200 000 000 Kč; peněžní prostředky jsou poskytovány z veřejných zdrojů i v případě, pokud jsou poskytovány prostřednictvím jiné osoby.

40. Podle § 2 odst. 5 zákona postupuje dotovaný zadavatel při zadávání veřejné zakázky podle ustanovení tohoto zákona platných pro veřejného zadavatele; tím není dotčeno ustanovení § 2 odst. 7 zákona. Dotovaný zadavatel nepostupuje podle ustanovení tohoto zákona v případě zadávání veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

41. Zadavatel předložil Úřadu smlouvu o partnerství s finančním příspěvkem, kterou dne 21. 10. 2011 uzavřel s Univerzitou Palackého v Olomouci, IČO 61989592, se sídlem Křížkovského 511/8, 771 47 Olomouc (dále jen „Univerzita Palackého v Olomouci“), jejímž účelem byla úprava spolupráce při realizaci projektu „Škola molekulárních biotechnologií – Lékařské nanobiotechnologie“ v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

42. Zadavatel dále předložil Úřadu rozhodnutí o poskytnutí dotace s nepřímými náklady č. 28.2/003/2011 vydané Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na úhradu výdajů souvisejících s realizací projektu „Škola molekulárních biotechnologií – Lékařské nanobiotechnologie“ ze dne 15. 11. 2011, reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0144, z něhož je zřejmé, že Univerzita Palackého v Olomouci se jako příjemce dotace na financování projektu v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost vůbec nepodílí, neboť daný projekt, z něhož měla být šetřená veřejná zakázka financována, měl být z 15 % financován ze státního rozpočtu a z 85 % z Evropského sociálního fondu.

43. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel byl při zadávání šetřené veřejné zakázky v postavení dotovaného zadavatele podle § 2 odst. 3 zákona, neboť se jedná o právnickou osobu, která zadávala veřejnou zakázku, která měla být hrazena z více než 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů, jež byly v daném případě poskytovány prostřednictvím jiné osoby (Univerzita Palackého v Olomouci).

44. Závěrem této části odůvodnění Úřad dodává, že ani z vyjádření zadavatele v rámci šetření podnětu, ani z vyjádření zadavatele v průběhu tohoto správního řízení nevyplývá, že by tuto skutečnost zadavatel činil spornou, tzn., zadavatel nikterak nerozporoval, že by se při zadávání šetřené veřejné zakázky nenacházel v pozici „dotovaného zadavatele“ ve smyslu § 2 odst. 3 zákona.

K použitému druhu zadávacího řízení

45. Podle § 12 odst. 3 zákona se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 3 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

46. Podle § 18 odst. 5 zákona zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu; veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6 zákona.

47. Podle § 26 odst. 5 zákona, zahájí-li veřejný zadavatel zadávání podlimitní veřejné zakázky postupem platným pro zadávání nadlimitní veřejné zakázky, postupuje podle ustanovení platných pro zadávání nadlimitní veřejné zakázky. Zahájí-li veřejný zadavatel zadávání veřejné zakázky malého rozsahu (§ 12 odst. 3 zákona) postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, postupuje podle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky.

48. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla 415 000 Kč bez DPH. Vzhledem k výši její předpokládané hodnoty se tedy jednalo o zakázku malého rozsahu ve smyslu § 12 odst. 3 zákona, kterou zadavatel nebyl povinen zadávat v režimu zákona v souladu s výše uvedeným § 18 odst. 3 zákona.

49. Z výzvy k podání nabídek ze dne 4. 12. 2013 však vyplývá, že veřejná zakázka byla zadávána v režimu zjednodušeného podlimitního řízení. Rovněž z vyjádření zadavatele v průběhu správního řízení vyplývá, že zadavatel veřejnou zakázku dobrovolně zadával v režimu zákona.

50. Z výše uvedeného vyplývá, že přesto, že výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky zadavateli umožňovala její realizaci mimo režim zákona, rozhodl se při zahájení zadávacího řízení postupovat podle ustanovení § 38 a následujících zákona, přičemž pro posouzení věci je zcela irelevantní, jakou k tomu měl zadavatel motivaci, a proto tedy zadavatel byl v celém zadávacím řízení povinen postupovat podle ustanovení zákona, která se týkají zjednodušeného podlimitního řízení, neboť tato povinnost vyplývá z § 26 odst. 5 zákona.

K výrokům I., II. a III. rozhodnutí

51. Z dokumentace o veřejné zakázce, resp. z přípisů „Výsledek výběrového řízení č. 1 na zakázku Dodávka chemikálií pro realizaci stáží, část 1“, „Výsledek výběrového řízení č. 1 na zakázku Dodávka chemikálií pro realizaci stáží, část 2“ a „Výsledek výběrového řízení č. 1 na zakázku Dodávka chemikálií pro realizaci stáží, část 3“ ze dne 20. 12. 2013 je seznatelné, že neobsahují poučení o možnosti podání námitek podle § 110 odst. 4 zákona a zákazu uzavření smlouvy podle § 82 odst. 1 zákona.

52. Jak vyplývá z § 81 odst. 5 písm. e) zákona, zadavatel v rámci oznámení o výběru nejvhodnější nabídky musí uvést poučení o lhůtě pro podání námitek podle § 110 odst. 4 zákona a zákazu uzavření smlouvy podle § 82 odst. 1 zákona, anebo oznámení, že postupuje podle § 82 odst. 3 zákona. Úřad obecně uvádí, že právě uvedený požadavek transponuje požadavky směrnice 89/665/EHS ve znění směrnice 2007/66/ES a v podstatě se jedná o rozvedení zásady transparentnosti obsažené v § 6 odst. 1 zákona a zákonnou součást oznámení o výběru nejvhodnější nabídky.

53. S ohledem na výše uvedené má Úřad za prokázané, že zadavatel nesplnil povinnost danou mu ustanovením § 81 odst. 5 písm. e) zákona, jelikož není pochyb o tom, že do oznámení o výběru nejvhodnější nabídky nezačlenil poučení o lhůtě pro podání námitek podle § 110 odst. 4 zákona a zákazu uzavření smlouvy podle § 82 odst. 1 zákona.

54. K absenci poučení o lhůtě pro podání námitek podle § 110 odst. 4 zákona a zákazu uzavření smlouvy podle § 82 odst. 1 zákona zadavatel ve svém vyjádření ze dne 14. 10. 2015 zejména uvedl, že považuje své pochybení za pochybení formálního charakteru nezpůsobující krácení práv uchazečů o veřejnou zakázku.

55. Úřad je nicméně toho názoru, že neuvedením poučení o lhůtě pro podání námitek a zákazu uzavření smlouvy v oznámení o výběru nejvhodnější nabídky byl oslaben princip právní jistoty uchazečů a kupříkladu mohl vést ke zkrácení práv těch uchazečů o předmětnou veřejnou zakázku, kteří nejsou pravidelnými účastníky zadávacích řízení a nemají tak své úkony v rámci  konkrétních fází jednotlivých zadávacích řízení tzv. „zažité“ či nedisponují specialisty na relevantní zákonnou úpravu. Nelze tedy akceptovat vyjádření zadavatele, že předmětná skutečnost je uchazečům známa s ohledem na znění § 110 odst. 4 zákona, neboť § 81 odst. 5 písm. e) zákona zadavateli výslovně ukládá povinnost uchazeče na možnost podání námitek upozornit. Je zřejmé, že se zadavatel deliktu v tomto dopustil, závažnost a další okolnosti spáchání tohoto správního deliktu mohou hrát roli až při stanovení výše sankce.

56. Úřad ve vztahu k argumentu zadavatele dále konkretizuje výše uvedené a podotýká, že má za to, že pochybení zadavatele mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, jelikož ne každý z uchazečů o veřejnou zakázku musel nutně disponovat perfektní znalostí dané problematiky a zadavatelovo nepoučení o lhůtě pro podání námitek podle § 110 odst. 4 zákona a zákazu uzavření smlouvy podle § 82 odst. 1 zákona mohlo uchazeče neznalé této zákonné možnosti fakticky zkrátit na jejich právech, čímž mohla nastat situace, kdy v zadávacím řízení nebyly podány námitky, kterým by zadavatel po jejich důkladném zvážení případně mohl dát za pravdu, což mohlo následně ovlivnit i výsledné pořadí podaných nabídek, resp. mohlo dojít k výběru jiného uchazeče pro realizaci předmětu veřejné zakázky. Jinými slovy řečeno, zadavatel svým postupem, kdy nepoučil uchazeče o možnosti podat námitky, fakticky „zatajil“ uchazečům možnost odvolat se proti jeho rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.

57. K možnému vlivu postupu zadavatele na výběr nejvhodnější nabídky Úřad odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R406/2013/VZ-19255/2014/310/PMo ze dne 12. 9. 2014, v němž předseda Úřadu konstatoval, že „v tomto kontextu je třeba poukázat na znění ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, dle něhož postačuje pouhá možnost podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, což vyplývá z formulace tohoto ustanovení zákona, cit.: „…nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku“. V rozhodnutí č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ-1837/2009/310/ASc již ze dne 12. 2. 2009 předseda konstatoval, že „Skutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo „podstatně“ se vztahuje jak na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost ovlivnění (mohl ovlivnit) výběru nabídky. (…) k uložení pokuty Úřadem postačí pouze potenciální možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Úřad tedy není nucen zkoumat, zda k ovlivnění skutečně došlo či nedošlo, neboť z hlediska ustanovení § 120 zákona stačí pouhá možnost tohoto ovlivnění.“ Je tedy zřejmé, že není nezbytné prokázat, že ke skutečnému podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky fakticky došlo, ale postačí „pouhá“ eventualita, resp. potencialita, podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 7. 10. 2011 č. j. 62 Af 41/2010-72, dovodil, že „pro spáchání správního deliktu podle tohoto ustanovení [Pozn. Úřadu: § 120 odst. 1 písm. a)] (a pro uložení pokuty podle § 120 odst. 2 ZVZ) musí být prokázáno, že zadavatel porušil ZVZ, přitom k porušení ZVZ ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem. Tento kvalifikovaný způsob porušení ZVZ (závažnější, „nebezpečnější“ porušení ZVZ) je dán tehdy, pokud kromě samotného nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a zároveň pokud samotné nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ buď podstatně ovlivnilo, nebo mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky“.

58. Krajský soud v Brně pak v rozsudku č. j. 31 Af 23/2012-40 ze dne 26. 9. 2012 k materiální stránce deliktu uvedl, že „Z dikce „podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit“ vyplývá, že může jít o poruchový nebo i ohrožovací správní delikt. Zákonodárce tedy (za běžných okolností) spatřuje společenskou škodlivost již v tom, že mohlo dojít, nikoli nutně muselo, k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Není tedy pravdou, že nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu (…) již pouhá existence takové možnosti je společensky škodlivá, a došlo tedy k naplnění materiálního znaku (společenské škodlivosti) správního deliktu uvedeného v ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách“.

59. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tedy Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správních deliktů dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že postupoval v rozporu s § 81 odst. 5 písm. e) zákona, když v oznámení o výběru nejvhodnější nabídky pro části č. 1, č. 2 a č. 3 veřejné zakázky neuvedl poučení o lhůtě pro podání námitek podle § 110 odst. 4 zákona a zákazu uzavření smlouvy podle § 82 odst. 1 zákona, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 12. 2. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem BioTech a.s. kupní smlouvu na část č. 1 veřejné zakázky a dne 10. 2. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem SIGMA-ALDRICH spol. s r.o. kupní smlouvy na části č. 2 a č. 3 veřejné zakázky, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I., II. a III. tohoto rozhodnutí.

K výrokům IV. a V. rozhodnutí

60. Z profilu zadavatele vyplývá, že zadávací dokumentace včetně příloh zadávací dokumentace č. 1 až č. 4 byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 4. 12. 2013.

61. Z e-mailu zadavatele ze dne 13. 12. 2013 je zřejmé, že zadavatel obdržel 1 dotaz k zadávacím podmínkám části č. 2 veřejné zakázky a 2 dotazy k zadávacím podmínkám části č. 3 veřejné zakázky. Z přílohy výše specifikovaného e-mailu zadavatele nazvané „VŘ 1 – Dodávka chemikálií“ dále vyplývá, že zadavatel poskytoval při zadávání částí č. 2 a č. 3 předmětné veřejné zakázky dodatečné informace, resp. zodpověděl celkem 3 dotazy.

62. Z § 48 odst. 1 zákona a § 49 odst. 3 zákona vyplývá, že zadavatel je povinen zveřejnit dodatečné informace k zadávacím podmínkám, včetně přesného znění požadavku, a to stejným způsobem, jakým má uveřejnit textovou část zadávací dokumentace, tedy na svém profilu zadavatele.

63. Z výše uvedeného je zřejmé, že k dodržení zákonných povinností uveřejnění v § 48 odst. 1 zákona a § 49 odst. 3 zákona nepostačuje, pokud zadavatel odešle dodatečné informace k zadávacím podmínkám uchazečům o veřejnou zakázku, ale je nezbytné, aby je po zákonem požadovanou dobu rovněž zveřejnil na profilu zadavatele.

64. V šetřeném případě ovšem z profilu zadavatele uveřejnění dodatečných informací nevyplývá.

65. Dle zjištění Úřadu z dokumentace o veřejné zakázce rovněž nevyplývá, že by zadavatel postupoval v souladu s § 49 odst. 3 zákona a stejným způsobem, jakým uveřejnil textovou část zadávací dokumentace, uveřejnil dodatečné informace k zadávacím podmínkám vztahující se k částem č. 2 a č. 3 veřejné zakázky včetně přesného znění požadavku podle § 49 odst. 1 zákona.

66. K neuveřejnění dodatečných informací k částem č. 2 a č. 3 veřejné zakázky zadavatel ve svém vyjádření ze dne 14. 10. 2015 zejména uvedl, že předmětné dodatečné informace k zadávacím podmínkám poskytl uchazečům, kteří projevili zájem účastnit se zadávacího řízení. Současně uvedl, že nezveřejněním těchto informací nemohlo dojít k poškození žádného uchazeče o veřejnou zakázku a k porušení ustanovení § 6 odst. 1 zákona.

67. Úřad podotýká, že zadavatel Úřadu v průběhu správního řízení nepředložil žádné podklady, z nichž by vyplývalo, že splnil povinnost uveřejnění dodatečných informací k částem č. 2 a č. 3 veřejné zakázky na profilu zadavatele. Zadavatel současně neuvedl, že by uveřejněním dodatečných informací k částem č. 2 a č. 3 veřejné zakázky došlo k vyzrazení nebo ohrožení utajovaných informací.

68. Jelikož v předmětném případě z dokumentace o veřejné zakázce nevyplývá, že by zadavatel povinnost uveřejnění ve vztahu k dodatečným informacím splnil, a jelikož zadavatel Úřadu nepředložil dokumenty, ze kterých by vyplývalo, že výše uvedeným povinnostem zadavatel dostál, a rovněž s ohledem na to, že zadavatel ve svém vyjádření ke správnímu řízení připustil, že uvedené povinnosti uveřejnění nesplnil, Úřadu nezbývá než konstatovat, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 49 odst. 3 v návaznosti na § 48 odst. 1 zákona, když na profilu zadavatele neuveřejnil dodatečné informace k zadávacím podmínkám k částem č. 2 a č. 3 veřejné zakázky.

69. Pro úplnost Úřad dodává, že vliv na výběr nejvhodnější nabídky není znakem skutkové podstaty posuzovaných správních deliktů, a je tedy pro konstatování spáchání předmětných deliktů dle § 120 odst. 1 písm. b) zákona zcela irelevantní, neboť zákonodárce nesplnění povinnosti uveřejnění vymezil samo o sobě jako deliktní jednání s možností udělení sankce, aniž by nesplnění předmětné povinnosti muselo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

70. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správních deliktů dle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v § 49 odst. 3 zákona v návaznosti na § 48 odst. 1 zákona, když na profilu zadavatele neuveřejnil dodatečné informace k zadávacím podmínkám „VŘ 1 – Dodávka chemikálií“ k částem č. 2 a č. 3 veřejné zakázky, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích IV. a V. tohoto rozhodnutí.

K výrokům VI., VII. a VIII. rozhodnutí

71. Kupní smlouva na část č. 1 veřejné zakázky byla mezi zadavatelem a vybraným uchazečem BioTech a.s. uzavřena dne 12. 2. 2014.

72. Kupní smlouvy na části č. 2 a č. 3 veřejné zakázky byly mezi zadavatelem a vybraným uchazečem SIGMA-ALDRICH spol. s r.o. uzavřeny dne 10. 2. 2014.

73. Z obsahu dokumentace o veřejné zakázce je zřejmé, že jejím obsahem není oznámení o výsledku zadávacího řízení na části č. 1, č. 2 a č. 3 veřejné zakázky odeslané k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, přičemž ani ve Věstníku veřejných zakázek není oznámení o výsledku zadávacího řízení na části č. 1, č. 2 a č. 3 veřejné zakázky uveřejněno.

74. Úřad v obecné rovině uvádí, že zadavatel je povinen (mimo jiné s ohledem na naplnění požadavku dodržení zásady transparentnosti ve smyslu § 6 odst. 1 zákona) veřejně publikovat určité zákonem stanovené dokumenty související jak se samotným průběhem zadávacího řízení, tak i se samotným ukončením, resp. výsledkem zadávacího řízení.

75. Podle § 83 odst. 1 věty první zákona, v návaznosti na § 146 odst. 1 zákona, je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek.

76. Úřad ve vztahu k části č. 1 veřejné zakázky konstatuje, že jelikož smlouva na plnění této části veřejné zakázky byla uzavřena dne 12. 2. 2014, konec patnáctidenní lhůty pro odeslání výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek nastal dne 27. 2. 2014, a tudíž měl zadavatel povinnost oznámení o výsledku zadávacího řízení na část č. 1 veřejné zakázky odeslat k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek nejpozději dne 27. 2. 2014, což však dle dostupných informací neučinil.

77. Ve vztahu k částem č. 2 a č. 3 veřejné zakázky dále Úřad uvádí, že jelikož smlouvy na plnění částí č. 2 a č. 3 veřejné zakázky byly uzavřeny dne 10. 2. 2014, konec patnáctidenní lhůty pro odeslání výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek nastal dne 25. 2. 2014, a tudíž měl zadavatel povinnost oznámení o výsledku zadávacího řízení na tyto části veřejné zakázky odeslat k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek nejpozději dne 25. 2. 2014, což však dle dostupných informací neučinil.

78. Úřad konstatuje, že ani zadavatel v rámci předmětného správního řízení nikterak neprokázal, že by oznámení o zadání na části č. 1, č. 2 a č. 3 veřejné zakázky odeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek.

79. Úřad k argumentaci zadavatele použité v  jeho stanovisku ze dne 14. 10. 2015, že neuveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení na profilu zadavatele nemohlo mít vliv na průběh ani výsledek zadávacího řízeníuvádí, že zadavatel se tímto tvrzením nemůže zprostit objektivní odpovědnosti za spáchání správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, neboť k naplnění skutkové podstaty tohoto správního deliktu postačí pouhé nesplnění povinnosti spojené s uveřejněním ukládané zákonem, bez ohledu na potenciální, případně faktické ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky.

80. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správních deliktů dle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v ustanovení § 83 odst. 1 zákona ve spojení s § 146 odst. 1 písm. a) zákona, když neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na části č. 1, č. a č. 3 veřejné zakázky k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě do  15 dnů od uzavření smluv na části č. 1, č. 2 a č. 3 veřejné zakázky, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích VI., VII. a VIII. tohoto rozhodnutí.

K výrokům IX., X. a XI. rozhodnutí

81. Úřad předně uvádí, že z § 155 odst. 1 zákona jednoznačně vyplývá, že zadavatel je povinen uchovávat dokumentaci o veřejné zakázce a záznamy o úkonech učiněných elektronicky podle § 149 zákona, a to po dobu 10 let od uzavření smlouvy, její změny nebo od zrušení zadávacího řízení, přičemž dokumentací o veřejné zakázce je dle § 17 písm. w) zákona nutno rozumět souhrn všech dokumentů v listinné či elektronické podobě, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů a uzavřených smluv.

82. Úřad k tomu dále uvádí, že jak samotné vytvoření, tak i následné uchování, resp. archivace dokumentace o veřejné zakázce je jediným možným způsobem, díky kterému lze ověřit, zda byl postup zadavatele v zadávacím řízení v souladu se zákonem. Z uvedeného důvodu je tvorba a uchování dokumentace o veřejné zakázce zákonnou povinností zadavatele, jejímž důsledným dodržováním zadavatel přispívá k uplatňování zásady transparentnosti. Pokud není dokumentace o veřejné zakázce vůbec vyhotovena či nedojde k jejímu řádnému uchování, nelze proces zadání veřejné zakázky náležitě přezkoumat, tzn., není možné ověřit, zda zadávací řízení bylo realizováno v souladu se zákonem.

83. Úřad konstatuje, že dle § 85 odst. 1 má zadavatel povinnost vyhotovit o veřejné zakázce písemnou zprávu.

84. Úřad má na základě přezkoumání zadavatelem předložené dokumentace o veřejné zakázce za prokázané, že z dokumentace o veřejné zakázce nevyplývá, že by zadavatel pořídil o částech č. 1, č. 2 a č. 3 veřejné zakázky písemnou zprávu, ačkoliv k tomu byl ze zákona povinen (viz § 85 odst. 1 zákona).

85. Uvedené nerozporuje ani sám zadavatel, když se ve svém vyjádření ze dne 14. 10. 2015 k tomuto pochybení doznal, avšak podotkl, že se dle jeho názoru jedná o formální pochybení při použití zákona, který byl v šetřeném případě nepřípadně aplikován.

86. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. f) zákona tím, že nepořídil o částech č. 1, č. 2 a č. 3 veřejné zakázky písemnou zprávu podle § 85 odst. 1 zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích IX., X. a XI. tohoto rozhodnutí.

IV. K ULOŽENÍ POKUTY

87. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

88. Ve výrocích I., II. a III. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že postupoval v rozporu s § 81 odst. 5 písm. e) zákona, když v oznámení o výběru nejvhodnější nabídky pro části č. 1, č. 2 a č. 3 veřejné zakázky neuvedl poučení o lhůtě pro podání námitek podle § 110 odst. 4 zákona a zákazu uzavření smlouvy podle § 82 odst. 1 zákona, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel smlouvy na jednotlivé části veřejné zakázky.

89. Zadavatel tak výše uvedenými postupy naplnil skutkovou podstatu správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

90. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

91. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

92. Ve výrocích IV. a V. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v § 49 odst. 3 zákona v návaznosti na § 48 odst. 1 zákona, když na profilu zadavatele neuveřejnil dodatečné informace k zadávacím podmínkám „VŘ 1 – Dodávka chemikálií“ k částem č. 2 a č. 3 veřejné zakázky.

93. Ve výrocích VI., VII. a VIII. tohoto rozhodnutí pak Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v ustanovení § 83 odst. 1 zákona ve spojení s § 146 odst. 1 písm. a) zákona, když neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na části č. 1, č. 2 a č. 3 veřejné zakázky k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě do  15 dnů od uzavření smluv na části č. 1, č. 2 a č. 3 veřejné zakázky.

94. Zadavatel tak výše uvedenými postupy naplnil skutkovou podstatu správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

95. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

96. Podle § 120 odst. 1 písm. f) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nepořídí nebo neuchová dokumentaci podle § 109 zákona nebo § 155 zákona.

97. Ve výrocích IX., X. a XI. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správních deliktůpodle § 120 odst. 1 písm. f) zákona tím, že nepořídil o částech č. 1, č. 2 a č. 3 veřejné zakázky písemnou zprávu podle § 85 odst. 1 zákona.

98. Zadavatel tak výše uvedenými postupy naplnil skutkovou podstatu správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. f) zákona.

99. Jak již Úřad uvedl výše, podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

100. Podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době spáchání správního deliktu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. Úřad dodává, že předmětné ustanovení bylo s účinností ode dne 6. 3. 2015 novelizováno, přičemž podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době zahájení tohoto správního řízení odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil správní řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

101. Úřad v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době zahájení správního řízení), neboť došel k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení umožňoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s větším časovým odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona proto Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona (ve znění účinném ke dni zahájení správního řízení).

102. V šetřeném případě se Úřad o spáchání všech správních deliktů dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 3. 3. 2015.

103. Deliktní jednání zadavatele specifikované ve výroku I. tohoto rozhodnutí nastalo uzavřením kupní smlouvy dne 12. 2. 2014. Deliktní jednání zadavatele specifikovaná ve výrocích II. a III. tohoto rozhodnutí nastala uzavřením kupních smluv dne 10. 2. 2014.

104. Ke spáchání správních deliktů specifikovaných ve výrocích IV. a V. tohoto rozhodnutí došlo dnem odeslání dodatečných informací k zadávacím podmínkám „VŘ 1 – Dodávka chemikálií“ k částem č. 2 a č. 3 veřejné zakázky a současně jejich neuveřejněním na profilu zadavatele, tj. dne 13. 12. 2013.

105. Deliktní jednání zadavatele specifikovaná ve výrocích VI., VII. a VIII. tohoto rozhodnutí započala dnem následujícím po marném uplynutí lhůty k odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění podle § 83 odst. 1 zákona ve Věstníku veřejných zakázek, přičemž v části č. 1 veřejné zakázky lhůta marně uplynula dne 27. 2. 2014 a v částech č. 2 a č. 3 veřejné zakázky lhůta marně uplynula dne 25. 2. 2014.

106. Deliktní jednání zadavatele specifikovaná ve výrocích IX., X. a XI. tohoto rozhodnutí nastala po ukončení zadávacího řízení, tedy od uzavření smluv, tj. v části č. 1 veřejné zakázky dne 12. 2. 2014 a v částech č. 2 a č. 3 veřejné zakázky dne 10. 2. 2014.

107. Správní řízení ve věci spáchání správních deliktů bylo zahájeno dne 30. 9. 2015. Z uvedeného vyplývá, že odpovědnost zadavatele za správní delikty nezanikla.

108. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. až XI. tohoto rozhodnutí Úřad dále uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již několikráte dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č.j. 1 As 28/2009 ze dne 18.6.2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008 ze dne 31.10.2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 ze dne 16.4.2008 a č.j. 8 As 17/2007 ze dne 31.5.2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

109. V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu. Zbylé delikty zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který delikt je v šetřeném případě možno uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

110. V daném případě se zadavatel dopustil tří správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona (viz výroky I., II. a III. tohoto rozhodnutí), za které lze v souladu s § 120 odst. 2 písm. a) zákona uložit pokutu do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

111. Jak vyplývá z kupní smlouvy na část č. 1 veřejné zakázky uzavřené s vybraným uchazečem BioTech, cena části č. 1 veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí celkem 148 519,03 Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % ceny zakázky) činí v rámci části č. 1 veřejné zakázky částku ve výši 14 851,90 Kč.

112. Z kupní smlouvy na část č. 2 veřejné zakázky uzavřené s vybraným uchazečem SIGMA-ALDRICH spol. s r.o. vyplývá, že cena části č. 2 veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí celkem 157 683,50 Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % ceny zakázky) činí v rámci části č. 2 veřejné zakázky částku ve výši 15 768,35 Kč.

113. Z kupní smlouvy na část č. 3 veřejné zakázky uzavřené s vybraným uchazečem SIGMA-ALDRICH spol. s r.o. vyplývá, že cena části č. 3 veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí celkem 112 639,50 Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % ceny zakázky) činí v rámci části č. 3 veřejné zakázky částku ve výši 11 263,95 Kč.

114. Z výše uvedeného je zřejmé, že správní delikty podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, které jsou specifikované ve výrocích I., II. a III. tohoto rozhodnutí, nevykazují stejný stupeň závažnosti. Nejzávažnějším správním deliktem je zde delikt spáchaný v části č. 2 veřejné zakázky, neboť horní hranice možné pokuty, kterou lze zadavateli za spáchání tohoto správního deliktu uložit, je z výše uvedených nejvyšší a činí částku 15 768,35 Kč.

115. Dále se v daném případě zadavatel dopustil pěti správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona (viz výroky IV. až VIII. tohoto rozhodnutí) a tří správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. f) zákona (viz výroky IX., X. a XI. tohoto rozhodnutí), za které lze v souladu s § 120 odst. 2 písm. b) zákona uložit pokutu do 20 000 000 Kč.

116. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatelem spáchané správní delikty podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona (viz výroky IV. až VIII. tohoto rozhodnutí) a podle § 120 odst. 1 písm. f) zákona (viz výroky IX., X. a XI. tohoto rozhodnutí) jsou stejně závažné, neboť horní hranice možné pokuty, kterou lze zadavateli za spáchání předmětných správních deliktů uložit, je 20 000 000 Kč.

117. V předmětném případě je nutné uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných správních deliktů a k dalším přihlédnout v rámci přitěžujících okolností. Úřad tedy přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu, jehož se zadavatel dopustil jednáním popsaným ve výroku IV. tohoto rozhodnutí (neuveřejněním dodatečných informací k zadávacím podmínkám „VŘ 1 – Dodávka chemikálií“ k části č. 2 veřejné zakázky na profilu zadavatele), neboť tento byl ze stejně závažných správních deliktů spáchán jakožto první v pořadí, a to ještě v průběhu zadávacího řízení, a vztahoval se k části č. 2 veřejné zakázky, jejíž plnění bylo co do finančního ohodnocení nejvyšší. Spáchání správních deliktů, kterých se zadavatel dopustil jednáním popsaným ve výrocích I., II., III., V., VI., VII., VIII., IX., X., XI. tohoto rozhodnutí, vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnost při úvaze o určení výše pokuty uložené zadavateli ve spojitosti se spácháním správního deliktu uvedeného ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

118. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

119. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6. 12. 2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná a nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. Ve stejném rozsudku je dále uvedeno, že „úvaha Úřadu musí vést k hodnocení individuální povahy protiprávního jednání, přičemž zvažované okolnosti je třeba rozlišovat na přitěžující a polehčující a vždy je posuzovat z hlediska konkrétního dopadu na danou věc.“

120. Požadavky na odůvodnění výše pokuty byly rovněž uvedeny v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 51/2007-68 ze dne 27. 3. 2008, kde soud konstatoval, že „řádné odůvodnění ukládané sankce v případě správního trestání je základním předpokladem pro přezkoumatelnost úvahy, kterou byl správní orgán při svém rozhodování veden. Zohledněním všech hledisek, jež lze v konkrétní věci považovat za relevantní, pak určuje míru zákonnosti stanoveného postihu.“

121. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení § 121 odst. 2 zákona rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Při zvažování závažnosti správního deliktu Úřad zohlednil následující skutečnosti.

122. Ke způsobu, respektive okolnostem, za kterých byl správní delikt spáchán, Úřad uvádí, že v šetřeném případě je především nutné zdůraznit, že zadavatel nesplnil povinnost uveřejnění dodatečných informací podle § 49 odst. 3 zákona v návaznosti na § 48 odst. 1 zákona, když na svém profilu neuveřejnil dodatečné informace k zadávacím podmínkám „VŘ 1 – Dodávka chemikálií“ k části č. 2 veřejné zakázky (viz výrok IV. tohoto rozhodnutí). Tato okolnost má pro posouzení závažnosti jednání zadavatele zásadní vliv a celé jednání zadavatele je nutné posuzovat v celém kontextu, nikoliv izolovaně. Neuveřejnění dodatečných informací nelze posuzovat pouze v kontextu, že nebyla splněna povinnost administrativního charakteru, ale je nutné ji posuzovat tak, že neuveřejněním dodatečných informací došlo taktéž k vyloučení důležitého kontrolního mechanismu v procesu zadávání veřejných zakázek, tj. možnosti veřejné kontroly postupu zadavatele.

123. Co se týče stupně závažnosti správního deliktu, Úřad obecně uvádí, že „uveřejňovací delikty“ nepředstavují ve většině případů nejzávažnější porušení zákona. Úřad však v souvislosti s šetřeným případem konstatuje, že se zadavatel s ohledem na okolnosti a důsledky porušení zákona nesplněním povinnosti uveřejnění dodatečných informací k zadávacím podmínkám „VŘ 1 – Dodávka chemikálií“ k části č. 2 veřejné zakázky podle § 49 odst. 3 zákona v návaznosti na § 48 odst. 1 zákona, dopustil správního deliktu, jehož stupeň závažnosti není nepatrný.

124. Následkem neuveřejnění dodatečných informací k zadávacím podmínkám „VŘ 1 – Dodávka chemikálií“ k části č. 2 veřejné zakázky na profilu zadavatele totiž bylo, že zadavatel zcela vyloučil důležitý kontrolní mechanismus v procesu zadávání veřejných zakázek, kterým je možnost veřejné kontroly postupu zadavatele. Důsledkem nezákonného jednání zadavatele tudíž byla mimo jiné absence možnosti kontroly ze strany široké veřejnosti.

125. Jako přitěžující okolnost vzal Úřad v úvahu spáchání dalších správních deliktů, a to podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona (výroky I., II. a III. tohoto rozhodnutí), podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona (výroky V., VI., VII., a VIII. tohoto rozhodnutí) a podle § 120 odst. 1 písm. f) zákona (výroky IX., X. a XI. tohoto rozhodnutí).

126. Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z „Výroční zprávy za rok 2013“ (dostupné na adrese https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=19810092&subjektId=571486&spis=619864) mimo jiného vyplývá, že zadavatel ve sledovaném období hospodařil s finančními prostředky v řádu milionů Kč. S ohledem na uvedenou skutečnost nelze považovat uloženou pokutu za likvidační, popř. v tomto smyslu nespravedlivou.

127. V této souvislosti Úřad dále poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má plnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Vzhledem k nutnosti naplnění sankčních účinků má Úřad za to, že nelze zcela minimalizovat výši sankčního postihu. Úřad při stanovení výše pokuty dále zohlednil skutečnost, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku č. j. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam.

128. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty dospěl k závěru, že výše pokuty v hodnotě 40 000 Kč (tj. při samé spodní hranici zákonné sazby), jakkoliv se může jevit jako relativně nízká v poměru k maximálně možné výši pokuty, kterou by Úřad mohl uložit, naplňuje vzhledem k okolnostem případu obě shora uvedené funkce právní odpovědnosti. Úřad nad rámec právě řečeného dodává, že při uvažování o výši uložené pokuty jsou Úřadem zohledňovány ty okolnosti, jež vyplývají přímo ze zákona, případně okolnosti, které tvoří základní postuláty, na nichž je zákon vystavěn. Úřad je tudíž v rámci své činnosti při přezkumu zadávání veřejných zakázek vázán zákonem, a tedy přezkoumává postupy zadavatelů (a případně za zjištěné pochybení ukládá pokutu) v intencích zákona. Skutečnost, že zadavatel již v důsledku jeho nesprávného postupu při zadávání šetřené veřejné zakázky vrátil příslušnou dotaci, tak nemůže mít na nutnosti uložit zadavateli pokutu za spáchané správní delikty podle zákona ze strany Úřadu žádný vliv. Úřad nicméně podotýká, že výše uložené pokuty v žádném případě nedosahuje zákonem připuštěné maximální výše, je naopak třeba konstatovat, že uložená pokuta se pohybuje při spodní hranici zákonné sazby a plní tak výrazně preventivní funkci.

129. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad stanovenou výši pokuty vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující.

130. Vzhledem k tomu, že zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky porušil zákon, rozhodl Úřad tak, jak vyplývá z výroku XII. tohoto rozhodnutí, neboť nápravy protiprávního stavu nelze dosáhnout jinak.

131. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží

JUDr. Ing. Zdeněk Kapitán, Ph.D., Purkyňova 1929/79, 612 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy