číslo jednací: S282/2007/VZ-2095/2014/514/JNv

Instance I.
Věc PL Jihlava - rekonstrukce pavilonu č. 3
Účastníci
  1. Psychiatrická léčebna Jihlava
  2. Horácká stavební, s. r. o.
  3. PSJ holding, a. s.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 120 odst. 2 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. - pokuta
Rok 2007
Datum nabytí právní moci 23. 12. 2015
Související rozhodnutí S282/2007/VZ-2095/2014/514/JNv
R50/2014/VZ-45673/2015/323/MOd
Dokumenty file icon 2007_S282.pdf 423 KB

Č. j.:ÚOHS-S282/2007/VZ-2095/2014/514/JNv

 

30. ledna 2014

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, zahájeném dne 22. 10. 2007 na návrh ze dne 18. 10. 2007, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Psychiatrická léčebna Jihlava, IČO 00600601, Brněnská 54, 586 24 Jihlava,
  • navrhovatel – Horácká stavební, s. r. o., IČO 46962875, Humpolecká 13/1, 586 01 Jihlava,
  • vybraný uchazeč – PSJ holding, a. s., IČO 25337220, Jiráskova 32, 586 04 Jihlava,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „PL Jihlava - rekonstrukce pavilonu č. 3“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 21. 8. 2007 pod ev. č. 60010427, a

 

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem při zadávání výše uvedené veřejné zakázky,

rozhodl takto:

 

 I.

Správní řízení se ve věci návrhu navrhovatele – Horácká stavební, s. r. o., IČO 46962875, Humpolecká 13/1, 586 01 Jihlava – ze dne 18. 10. 2007 podle § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť žádost se stala zjevně bezpředmětnou.

 

II.

  Zadavatel – Psychiatrická léčebna Jihlava, IČO 00600601, Brněnská 54, 586 24 Jihlava – se při zadávání veřejné zakázky „PL Jihlava - rekonstrukce pavilonu č. 3“ dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení v ustanovení § 44 odst. 3 písm. f) citovaného zákona, v návaznosti na § 6 citovaného zákona, když v rozporu se zásadou transparentnosti stanovil v čl. 8 zadávací dokumentace způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií:

  • záruka za dílo jako celek s váhou 15 %,
  • sankce za nedodržení termínu dokončení díla s váhou 5 %,

  tak, že za nabídnuté hodnoty u těchto hodnotících kritérií, které bude hodnotící komise považovat za zjevně nepřiměřené, obdrží nabídka v rámci těchto hodnotících kritérií nulové bodové hodnocení, přestože se jedná o hodnotící kritéria, jejichž hodnoty nemohou být jako zjevně nepřiměřené posouzeny, neboť jejich hodnota nejde k tíži zadavatele a neohrožuje realizaci předmětu plnění, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel dne 29. 11. 2007 uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky.

 

III.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Psychiatrická léčebna Jihlava, IČO 00600601, Brněnská 54, 586 24 Jihlava – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

 

pokuta ve výši 40 000 Kč (čtyřicet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

ODŮVODNĚNÍ

I.Zadávací řízení

1.Psychiatrická léčebna Jihlava, IČO 00600601, Brněnská 54, 586 24 Jihlava (dále jen „zadavatel“), uveřejnila podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 21. 8. 2007 pod evidenčním číslem 60010427 oznámení otevřeného zadávacího řízení za účelem zadání veřejné zakázky „PL Jihlava – rekonstrukce pavilonu č. 3“ (dále jen „veřejná zakázka“).

  1. Zadavatel v bodu IV. 2. 1. „Kritéria pro zadání zakázky“ oznámení o zakázce uvedl, že dílčími kritérii hodnocení jsou:
  • cena veřejné zakázky bez DPH s váhou 80 %,
  • záruka za dílo jako celek s váhou 15 %,
  • sankce za nedodržení termínu dokončení díla s váhou 5 %.
  1. V čl. 8 zadávací dokumentace „Způsob hodnocení nabídek“ zadavatel uvedl, že „považuje-li hodnotící komise hodnotu jiného dílčího kritéria, než je cena, za zjevně nepřiměřenou, nabídce v rámci tohoto kritéria přiřadí 0 bodů“.
  2. Z protokolu o otevírání nabídek ze dne 13. 9. 2007 je zřejmé, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel dvanáct nabídek.
  3. Z protokolu ze dne 20. 9. 2007 vyplývá, že po posouzení prokázání splnění kvalifikace byla vyřazena z další účasti v zadávacím řízení nabídka uchazeče JMA stavební, spol. s r. o., IČO 18198627, Pávovská 15b, 586 01, Jihlava, neboť nesplnila profesní předpoklady. Zadavatel oznámil vyloučení jmenovanému uchazeči dopisem ze dne 25. 9. 2007.
  4. V protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 25. 9. 2007 i ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek z téhož dne je uvedeno, že komise posoudila nepřiměřenost hodnot jednotlivých dílčích kritérií a došla k závěru, že nabídka č. 8 uchazeče Horácká stavební, s. r. o. IČO 46962875, Humpolecká 13/1, 586 01 Jihlava, (dále jen „Horácká stavební, s. r. o.“ nebo „navrhovatel“ nebo „žalobce“), obsahuje v porovnání s ostatními nabídkami i s ohledem k charakteru předmětu zadání veřejné zakázky zjevně nepřiměřenou hodnotu v kritériu č. 2 – záruka za dílo jako celek – 144 měsíců. U ostatních nabídek se pohybuje záruka za dílo v rozmezí od 60 do 96 měsíců. Vzhledem ke znění posledního odstavce bodu 8. „Textové části – zadávacích podmínek“ přiděluje hodnotící komise za toto kritérium 0 bodů.
  5. V protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 25. 9. 2007 je rovněž uvedeno, že komise jednala také o nepřiměřenosti kritéria č. 3 („sankce za nedodržení termínu dokončení díla“) nabídky uchazeče Horácká stavební, s. r. o. Rozhodnutím většiny členů komise byla přiměřenost tohoto kritéria uznána.
  6. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 25. 9. 2007 vyplývá, že nejvhodnější nabídku podal uchazeč PSJ holding, a. s., IČO 25337220, Jiráskova 32, 586 04 Jihlava (dále jen „PSJ holding, a. s.“ nebo „vybraný uchazeč“). Zadavatel se s provedeným posouzením a hodnocením nabídek ztotožnil a dopisem ze dne 25. 9. 2007 oznámil uchazečům své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.
  7. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 25. 9. 2007 vyplývá následující pořadí uchazečů na prvních třech místech
  • PSJ holding, a. s., s celkovým počtem bodů 94, 88,
  • PKS INPOS a. s., IČO 46980059, Brněnská 126/38, 591 39 Žďár nad Sázavou (dále jen „PKS INPOS a. s.“), s celkovým počtem bodů 93, 92,
  • STARKON JIHLAVA CZ a. s., IČO 26227525, Úzká 1, 586 01 Jihlava (dále jen „STARKON JIHLAVA CZ a. s.“), s celkovým počtem bodů 92, 44.
  1. Jak vyplývá ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 25. 9. 2007, nabídka uchazeče Horácká stavební, s. r. o., obdržela celkem 82, 84 bodů, přičemž v kritériu č. 2 „záruka za dílo jako celek“ s váhou 15 % obdržela 0 bodů.
  2. Proti rozhodnutí zadavatele ze dne 25. 9. 2007 o výběru nejvhodnější nabídky, které uchazeč Horácká stavební, s. r. o., obdržel dne 27. 9. 2007, podal jmenovaný uchazeč dopisem ze dne 9. 10. 2007 námitky, které zadavatel obdržel dne 10. 10. 2007, a kterým po přezkoumání jejich oprávněnosti nevyhověl rozhodnutím ze dne 12. 10. 2007. Uchazeč Horácká stavební, s. r. o., obdržel rozhodnutí o námitkách dne 12. 10. 2007. Vzhledem k tomu, že uchazeč Horácká stavební, s. r. o., nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dopisem ze dne 18. 10. 2007 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

Obsah návrhu ze dne 18. 10. 2007

  1. V návrhu ze dne 18. 10. 2007 uchazeč Horácká stavební, s. r. o., uvedl, že přílohou obdrženého rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky je „Tabulka“, ze které vyplývá, že jeho nabídka byla v kritériu „délka záruky za jakost stavebních prací“ hodnocena počtem bodů nula, což ovlivnilo jeho celkové bodové ohodnocení a pořadí v soutěži. Porušení zákona jmenovaný uchazeč spatřuje v porušení zásad transparentnosti a rovného zacházení s uchazeči ve smyslu § 6 zákona a vzhledem k tomu, že hodnocení nabídek provedené v rozporu se způsobem závazně stanoveným v zadávací dokumentace mělo za následek zhoršení jeho umístění v soutěži (9. pořadí z 12 nabídek), vznikla, resp. hrozí mu újma nejméně ve smyslu ztráty obchodní příležitosti a ušlého zisku.
  2. Porušení zásady transparentnosti a rovného zacházení s uchazeči, spatřuje uchazeč Horácká stavební, s. r. o., zejména v ohodnocení své nabídky v dílčím kritériu „záruka za dílo jako celek“ počtem bodů nula. V části 8. „Způsob hodnocení nabídek“ zadávacích podmínek je uvedeno, že „považuje-li hodnotící komise hodnotu jiného dílčího kritéria než je cena za zjevně nepřiměřenou, nabídce v rámci tohoto kritéria přiřadí 0 bodů“. Jmenovaný uchazeč nabídl délku záruční doby za dílo jako celek 144 měsíců. Vzhledem k tomu, že zadavatel přiřadil za toto dílčí kritérium bodové ohodnocení „0“, musel dojít k závěru, že se jedná o délku záruky zjevně nepřiměřenou. Zadavatel až v rozhodnutí o námitkách mimo jiné uvedl, že zjevnou nepřiměřenost posoudil porovnáním s ostatními nabídnutými hodnotami záruky pouze uchazečů v tomto zadávacím řízení. Pokud zadavatel nestanovil v zadávacích podmínkách výslovně jinak, pak případnou zjevnou nepřiměřenost byl povinen posuzovat vůči stavu v místě a čase obvyklým na trhu stavebních prací.
  3. Podle názoru uchazeče Horácká stavební, s. r. o., zadavatel porušil zákon, když hodnotil dílčí kritérium v rozporu se zadávacími podmínkami a následně měnil kritérium irelevantním výkladem, kterým v podstatě závazně stanovené podmínky dodatečně doplňoval.
  4. Uchazeč Horácká stavební, s. r. o., dále sděluje, že v současné době se délka záruky za stavební díla běžně pohybuje kolem 10 let. Tato uvedená hodnota má své opodstatnění jak v předpokládané době životnosti staveb (100 let), tak v situaci na trhu stavebních prací ovlivněném změnou konkurenčního prostředí po vstupu České republiky do Evropské unie. Např. z oficiálního stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj k otázce státních dotací na opravy nepanelových domů jasně vyplývá, že minimální délka záruky na související stavební práce by měla činit nejméně 10 let.
  5. Jmenovaný uchazeč dále dodává, že nelze opominout rozdíl mezi významem výrazu „nepřiměřenost“ a „zjevná nepřiměřenost“. Vzhledem k tomu, že zadávací dokumentace nedefinuje výraz zjevná nepřiměřenost, nelze postupovat jinak, než přiřadit tomuto výrazu význam, jaký je mu obvykle připisován v obchodním styku, tj. výrazné vybočení zcela mimo rozsah obvyklých hodnot, které je objektivně schopno vyvolat důvodné pochybnosti o své reálnosti, platnosti s přihlédnutím k předmětu úkonu a všem okolnostem, za kterých byl učiněn. Závěr zadavatele o zjevné nepřiměřenosti jím nabídnuté záruky je nesprávný a neopodstatněný. Z jeho postupu by totiž vyplýval závěr, že záruka za jakost stavebního díla jako celku (přičemž např. běžná délka záruky jakosti střešní krytiny činí 30 let a vybavovacího předmětu 2 roky) v délce 96 měsíců je zcela přiměřená a záruka za totéž v délce 144 měsíců je zjevně nepřiměřená.
  6. Způsob hodnocení nabídek musí být jednoznačný, srozumitelný, přezkoumatelný a předem daný tak, aby byla dodržena i zásada předvídatelnosti rozhodnutí. Zadavatel vymezil zcela nesmyslně minimální délku záruční doby na hodnotu pomíjející současný obvyklý stav. Pokud neměl zájem o získání nadstandardní hodnoty délky záruky a mínil v řízení aplikovat vlastní názory na její přiměřenou délku, pak bylo jeho povinností určit požadovanou délku záruční doby jako obchodní podmínku ve smlouvě o dílo, jejíž návrh je součástí každé nabídky.
  7. V rámci rozhodnutí o nevyhovění námitkám zadavatel poněkud od věci argumentuje svými kompetencemi v rámci stanovení hodnotících kritérií nabídek a souhlasným vyjádřením jeho zřizovatele. K tomu uchazeč Horácká stavební, s. r. o., pouze uvádí, že nikomu nemůže být přiznáno více práv, než mu dává zákon a s existencí zákonného práva souvisí odpovědnost za jeho řádný výkon. Argumentace zadavatele ho této odpovědnosti nemůže zprostit.
  8. Dále uchazeč Horácká stavební, s. r. o., v návrhu ze dne 18. 10. 2007 uvedl, že zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci způsob hodnocení nabídek takto: „Hodnocená nabídka obdrží bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvhodnější nabídky k hodnocené nabídce.“ Tuto větu lze nesporně označit jako závazný způsob pro výpočet bodového hodnocení, přičemž výsledný počet bodů získaný předepsaným výpočtem určuje pořadí uchazeče v hodnocení nabídek. Z tabulky, která je součástí rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, je metodou kontrolního výpočtu zjevné, že závazný postup pro výpočet bodů zadavatel nedodržel. V rozhodnutí o námitkách k uvedenému zadavatel uvedl, že při výpočtu poměru (resp. podílu), popř. při vyjádření matematického vztahu zlomkem je nepodstatné, která hodnota se uvede do čitatele a jmenovatele zlomku. Toto samozřejmě není možné a opět nelze závazně stanovené pravidlo výpočtu dodatečně měnit účelovým výkladem, navíc v rozporu s elementárními matematickými pravidly.
  9. Závěrem svého návrhu ze dne 18. 10. 2007 uchazeč Horácká stavební, s. r. o., navrhl, aby Úřad v rámci přezkoumání úkonů zadavatele ve smyslu § 118 zákona uložil provedení nápravy tím, že napadené rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky zruší a pokud takové zrušení jednotlivého úkonu nebude postačovat k nápravě, aby zrušil zadání dotčené veřejné zakázky.
  10. Uchazeč Horácká stavební, s. r. o., současně navrhl, aby Úřad vydal ve smyslu § 117 zákona předběžné opatření, kterým by zadavateli zakázal uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na dobu do pravomocného rozhodnutí Úřadu v přezkumném řízení.
  11. Uchazeč Horácká stavební, s. r. o., složil dne 19. 10. 2007 na účet Úřadu kauci ve výši 336 112 Kč.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 18. 10. 2007

  1. Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 18. 10. 2007 a dokumentaci o zadávání veřejné zakázky obdržel Úřad dne 26. 10. 2007.
  2. Zadavatel se ke skutečnostem uvedeným v návrhu ze dne 18. 10. 2007 vyjádřil dopisem ze dne 23. 10. 2007, ve kterém uvedl, že uchazeč Horácká stavební, s. r. o., se odvolává na údaje zjištěné z rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a přílohy, které mu byly zaslány. Jmenovaný uchazeč mohl zjistit podrobnější informace ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, do které má možnost nahlédnout do doby uzavření smlouvy a pořídit si z ní výpis nebo opis. Toto jmenovaný uchazeč neučinil, což však mohlo některé záležitosti vysvětlit.
  3. Zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že pokud hodnotící komise hodnotu jiného dílčího kritéria, než je cena, považuje za zjevně nepřiměřenou, bude v rámci tohoto kritéria přiřazeno této nabídce 0 bodů. V případě neuvedení této podmínky v zadávací dokumentaci by docházelo při hodnocení nabídek k neobjektivnímu hodnocení. Tento postup nelze považovat za postup v rozporu se zákonem, hodnocení dílčího kritéria bylo provedeno i zcela v souladu se zadávací dokumentací. Uchazeč Horácká stavební, s. r. o., se snaží podsunout, že zadavatel způsob hodnocení měnil irelevantním výkladem, což se však nezakládá na pravdě.
  4. Přiměřenost dílčího kritéria poskytnutí záruční doby zvažovala hodnotící komise pečlivě při hodnocení nabídek. Vycházela z obvyklých údajů uváděných uchazeči při jiných veřejných zakázkách na stavební práce obdobného typu, kde byla záruka za dílo uvedena jako kritérium. V neposlední řadě přihlédla k délce záruční doby jako celku u ostatních deseti nabídek, které se pohybovaly v rozmezí 60 – 96 měsíců. Tento údaj je nejbližší k vyjádření obvyklého stavu v daném místě a čase vzhledem ke specifičnosti stavební zakázky v návaznosti na poměr technologie a ostatních prací. Za daného stavu se 12ti letá záruční lhůta jevila jako zjevně nepřiměřená, neboť podstatně vybočovala z rozsahu obvyklých hodnot v daném místě a čase a vyvolávala důvodné pochybnosti o reálnosti nabídky uchazeče Horácká stavební, s. r. o., jakožto uchazeče o danou veřejnou zakázku.
  5. Argument uchazeče Horácká stavební, s. r. o., uvedený jako stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj k minimální délce záruční doby při přidělování státních dotací na zateplení nepanelových domů není v daném případě adekvátní, neboť se jedná o jiný druh stavebních prací. Předmětem plnění šetřené veřejné zakázky je rekonstrukce pavilonu psychiatrické léčebny, sestávající se z více stavebních a zejména technologických objektů, které podstatně ovlivňují délku záruky stavebního díla jako celku. Jedná se především o strojovnu včetně čerpadel, vzduchotechnická zařízení, ohřívače vody, ventilátory, zdravotní techniku, výměníkovou stanici, zařízení pro měření a regulaci, apod. Dodavatelé těchto technologických zařízení dokonce poskytují záruku na své výrobky v délce pouze 24 měsíců.
  6. Dále se zadavatel vyjádřil k namítanému nedodržení postupu stanoveného zadávací dokumentací pro výpočet bodového hodnocení dílčích kritérií s uvedením jejich váhy. Zadavatel uvedl, že v zadávací dokumentaci je stanoveno, že hodnocená nabídka obdrží bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvhodnější nabídky k hodnocené nabídce. Pro případ, že nejvhodnější nabídka v daném kritériu (např. cena) je nejnižší, provede se poměr nabídky nejvhodnější k nabídce hodnocené. Pro případ, že nejvhodnější nabídka v daném kritériu (např. délka záruky) je nejvyšší, provede se poměr obrácených hodnot nabídky nejvhodnější k nabídce hodnocené. Jedná se tedy vždy o poměr hodnoty nejvhodnější nabídky k nabídce hodnocené. K uvedenému způsobu hodnocení neměl připomínky v rámci požadavku na dodatečné informace podle § 49 zákona v průběhu zadávacího řízení ani uchazeč Horácká stavební, s. r. o., ani žádný jiný přihlášený uchazeč.
  7. Závěrem svého vyjádření zadavatel uvedl, že jeho postup neovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, že dodržel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, jeho jednáním nedošlo k porušení základních zásad a podmínek zákona a předpisů souvisejících. Vzhledem k tomu zadavatel navrhuje, aby jeho rozhodnutí bylo potvrzeno jako věcně správné a v souladu se zákonem.
  8. K návrhu na vydání předběžného opatření zadavatel uvedl, že vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, zdůvodnění a vzhledem k tomu, že dodržel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, není třeba vydávat předběžné opatření a zadavatel může ve smyslu § 111 odst. 5 zákona uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem po uplynutí lhůty 45 dnů ode dne doručení námitek.

II.Průběh správního řízení

  1. Úřad obdržel návrh dne 22. 10. 2007, a tímto dnem bylo podle § 113 odst. 1 zákona zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Stejnopis návrhu ze dne 18. 10. 2007 byl zadavateli doručen dne 19. 10. 2007.
  2. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:
  • zadavatel,
  • navrhovatel,
  • vybraný uchazeč.

  33.Rozhodnutím o předběžném opatření č. j. S282/2007/VZ-20143/2007/520-KV ze  dne 2. 11. 2007 Úřad zamítl návrh na vydání předběžného opatření.

  1. Úřad ve svém rozhodnutí č. j. S282/2007/VZ-21446/2007/520-KV ze dne 26. 11. 2007 konstatoval, že zadavatel neporušil zákon a správní řízení podle § 118 zákona zastavil. Uvedené rozhodnutí napadl navrhovatel rozkladem. Předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl rozhodnutím č. j. R233/2007/02-10653/2008/310-Hr ze dne 28. 5. 2008.
  2. Zadavatel uzavřel dne 29. 11. 2007 s vybraným uchazečem smlouvu o dílo na plnění veřejné zakázky s celkovou cenou díla 32 987 621 Kč bez DPH (39 033 859 Kč včetně DPH).
  3. Druhostupňové rozhodnutí předsedy Úřadu (dále jen „žalovaný“) bylo napadeno žalobcem Horácká stavební, s. r. o., správní žalobou před Krajským soudem v Brně. Žalobou se žalobce domáhal, aby Krajský soud v Brně zrušil rozhodnutí žalovaného č. j. R233/2007/02-10653/2008/310-Hr ze dne 28. 5. 2008 i rozhodnutí Úřadu č. j. S282/2007/VZ-21446/2007/520-KV ze dne 26. 11. 2007.
  4. Rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 55/2008-63 ze dne 28. 4. 2009 bylo druhostupňové rozhodnutí Úřadu č. j. R233/2007/02-10653/2008/310-Hr ze dne 28. 5. 2008 zrušeno a vráceno Úřadu k dalšímu řízení. Proti rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 55/2008-63 ze dne 28. 4. 2009 podal Úřad kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který však svým rozsudkem č. j. 5 Afs 75/2009-1006 ze dne 6. 11. 2009 kasační stížnost zamítl. Předseda Úřadu rozhodnutím č. j. R233/2007/VZ-4015/2010/310/JSl ze dne 20. 4. 2010 zrušil rozhodnutí č. j. S282/2007/VZ-21446/2007/520-KV ze dne 26. 11. 2007 a vrátil případ k novému projednání Úřadu.

Druhostupňové rozhodnutí č. j. R233/2007/02-10653/2008/310-Hr ze dne 28. 5. 2008

  1. Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve svém rozhodnutí mj. k prokázání odbornosti členů hodnotící komise konstatoval, že podle ustanovení § 74 odst. 3 zákona musí mít hodnotící komise nejméně jednu třetinu členů s příslušnou odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, pokud je potřeba takové odbornosti odůvodněna předmětem zakázky. Zákon blíže nespecifikuje, jakým způsobem či jakými doklady má být odbornost členů hodnotící komise doložena, když pouze konstatuje, že charakter této odborné způsobilosti se má odvíjet od předmětu veřejné zakázky. Je tedy zřejmé, že výklad tohoto nejasného právního pojmu náleží zadavateli a v každém jednotlivém případě zadání veřejné zakázky bude odlišný. Náleží proto zcela do pravomoci zadavatele stanovit konkrétní úroveň odbornosti členů hodnotící komise a způsob jejího prokazování tak, aby jejich odbornost odpovídala předmětu veřejné zakázky.
  2. Zadavatel v šetřeném případě posoudil odbornost jednotlivých členů hodnotící komise jako adekvátní k předmětu veřejné zakázky a Úřad se po přezkoumání všech rozhodných skutečností a v rámci vlastního správního uvážení se závěry zadavatele ztotožnil.
  3. V uvedeném rozhodnutí předseda Úřadu rovněž uvedl, že ani výklad podávaný navrhovatelem v tomto bodě však nelze označit a priori za nesprávný. Pokud by podobně přísný výklad odborné způsobilosti zaujal zadavatel při jmenování členů hodnotící komise, byl by takový postup zcela v souladu se zákonnou pravomocí zadavatele podle § 74 odst. 1 zákona jmenovat členy hodnotící komise. V šetřeném případě však zadavatel přistoupil k výkladu nejasného právního pojmu „odborná způsobilost“ odlišně, než nabízí navrhovatel, a proto je nutno výklad navrhovatele odmítnout jako neodůvodněně restriktivní. V konfrontaci s právním názorem zadavatele se pak Úřad k názoru navrhovatele nepřiklonil v rámci vlastního legálního a legitimního správního uvážení a s tímto postupem se předseda Úřadu ztotožnil. Námitky navrhovatele jsou proto nedůvodné.
  4. K hodnocení nabídek v kritériu záruka za dílo jako celek předseda Úřadu uvedl, že zadavatel v zadávacích podmínkách stanovil způsob hodnocení nabídek a současně uvedl, že „považuje-li hodnotící komise hodnotu jiného dílčího kritéria, než je cena, za zjevně nepřiměřenou, nabídce v rámci tohoto kritéria přiřadí 0 bodů“. Podle takto stanoveného způsobu hodnocení pak hodnotící komise postupovala, přičemž Úřadu nepřísluší závěry odborné hodnotící komise přezkoumávat. Námitce navrhovatele, že Úřad v napadeném rozhodnutí vyložil, jak mělo být bodové ohodnocení logicky provedeno, aniž by tento postup byl stanoven v zadávací dokumentaci, však nelze přisvědčit, neboť Úřad neprovedl výklad, jak mělo být hodnocení provedeno, ale pouze shrnul a popsal způsob, jakým toto bodové hodnocení provedla hodnotící komise. Všichni uchazeči, kteří podali nabídky, a to včetně navrhovatele, pochopili, jakým způsobem bude hodnocení dílčích kritérií probíhat (jaké hodnoty v každém kritériu budou hodnoceny nejlépe), neboť žádný z nich, a to ani navrhovatel, nepodal proti způsobu hodnocení uvedenému v zadávacích podmínkách veřejné zakázky námitky v době, kdy se se zadávacími podmínkami seznámil.

Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 55/2008-63 ze dne 28. 4. 2009

  1. Rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 55/2008-63 ze dne 28. 4. 2009 bylo zrušeno rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. R233/2007/02-10653/2008/310-Hr ze dne 28. 5. 2008 i prvostupňové rozhodnutí č. j. S282/2007/VZ-21446/2007/520-KV ze dne 26. 11. 2007.
  2. Krajský soud v uvedeném rozsudku konstatoval, že zadavatel svým postupem, kdy nespecifikoval termín „zjevná nepřiměřenost“ hodnoty jiného hodnotícího kritéria než je cena, porušil zákon, neboť zadávací podmínky nebyly v tomto směru dostatečně jasné a rozhodnutí zadavatele bylo fakticky zpětně nekontrolovatelné. Zadavatel podle soudu dále neuvedl, zda bude zadavatel posuzovat zjevnou nepřiměřenost ve vztahu k jiným nabídkám nebo např. ve vztahu k podmínkám, které jsou při srovnatelných podmínkách plnění obvyklé. Krajský soud rovněž konstatoval, že chtějí-li zadavatelé aplikovat „nepřiměřenou hodnotu“ při hodnocení dílčích kritérií kromě nabídkové ceny (je upraveno institutem mimořádně nízké nabídkové ceny – viz § 77 zákona), měli by v zadávací dokumentaci stanovit, jak budou posuzovat případnou nepřiměřenost hodnot, resp. k jakým ukazatelům, případně obvyklým hodnotám např. nabízeným na trhu, nebo v jakých souvislostech, či v poměru k čemu budou příp. nepřiměřenost nabízených hodnot v rámci hodnocení dílčích kritérií, posuzovat.

Z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 75/2009-1006 ze dne 6. 11. 2009

  1. Závěry Krajského soudu v Brně vyslovené v rozsudku č. j. 62 Ca 55/2008-63 ze dne 28. 4. 2009, byly moderovány rozsudkem Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 Afs 75/2009 ze dne 6. 11. 2009 (dále jen „rozsudek 5 Afs 75/2009“) tím způsobem, že zadavatel může v zadávací dokumentaci v dílčím kritériu, vyjma kritéria ceny, stanovit, že některou hodnotu považuje za zjevně nepřiměřenou. Přestože se podle Nejvyššího správního soudu jedná o tzv. neurčitý pojem, nelze ho apriorně považovat za nejasný a nejednoznačný. Jednak ho dříve účinná vyhláška (vyhláška č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti, zrušená k 1. 7. 2006, kdy vstoupil v účinnost zákon) k zákonu o veřejných zakázkách používala, jednak je jeho vnitřní obsah určován odkazem na určitou veřejnou zakázku, která má být zadána, a také vlastním obsahem plnění konkrétní veřejné zakázky. Obdobný neurčitý právní pojem „mimořádně nízká nabídková cena“ je podle Nejvyššího správního soudu obsažen v § 77 zákona. Postup zadavatele, kdy stanovil, že v případě zjevné nepřiměřenosti dílčího kritéria bude přiděleno v tomto parametru hodnocení 0, nelze bez dalšího automaticky označit za diskriminační a vedoucí k netransparentnímu hodnocení nabídky. Posouzení zjevné nepřiměřenosti může spočívat v jednotlivém konkrétním případě zejména na povaze předmětu plnění, daném čase a místních podmínkách, především ale na ekonomické stránce nabídky vymezující zjevně nepřiměřené náklady nebo třeba nesplnitelné technické a technologické postupy. V intencích přezkumné činnosti Úřadu je posoudit pouze odůvodnění verdiktu odborné komise spočívající v tom, proč některé kritérium považovala za zjevně nepřiměřené a přiřadila mu hodnocení 0. V souladu se shora označeným judikátem Nejvyššího správního soudu je nepřípustné přezkoumávání vlastních úvah hodnotící komise Úřadem.
  2. V uvedeném rozsudku 5 Afs 75/2009 Nejvyšší správní soud dále konstatoval, že „mechanismus vylučování nabídek, jejichž hodnoty kritérií se ukáží jako zjevně nepřiměřené, není sám o sobě diskriminační, neboť je objektivní. Jinak se však bude posuzovat situace, když se na základě nezákonných dohod skupina podnikatelů, obvykle těch, kteří působí na místním trhu dané veřejné zakázky, dohodne na vytvoření homogenních nabídek kalkulací s minimálními rozdíly a nabídky konkurentů, kteří se takové dohody neúčastní, se tak stanou zjevně nepřiměřenými, aniž by se jejich předkladatelé mohli bránit či prokázat proveditelnost nabízeného řešení. Může tak být poškozována transparentnost a zdravá hospodářská soutěž, neboť má-li být vyloučena diskriminace, musí mít neúspěšní uchazeči možnost vysvětlit svá stanoviska. Postup vylučování uchazečů bez kontradiktorního ověření, tj. možnosti prokázat, že tyto nabídky jsou hodnověrné a vážné, může představovat nepřímou diskriminaci tím, že v praxi znevýhodní hospodářské subjekty např. i u jiných členských států, které vzhledem k tomu, že na základě odlišných struktur nákladů nebo technologií mohou využívat značné úspory z rozsahu nebo chtějí snížit své zisky, aby mohly účinněji proniknout na dotčený trh, jsou schopny učinit konkurenceschopnou a zároveň vážnou a hodnověrnou nabídku, kterou by však hodnotící komise nezohlednila … aby byla dodržena zásada transparentnosti a neporušena zásada nediskriminace musí hodnotící komise v každém případě své rozhodnutí o přidělení nulového počtu bodů za zjevně nepřiměřené kritérium nabídky přezkoumatelným způsobem odůvodnit.“
  3. Nejvyšší správní soud ve výše uvedeném rozsudku také uvedl, že „smyslem možnosti vyloučit zjevně nepřiměřenou nabídku je chránit zadavatele před situací, kdy uchazeč ve své nabídce uvede údaje, jejichž dodržení není reálné, což by během realizace předmětu plnění veřejné zakázky vedlo ke změně těchto údajů hodnocených v rámci dílčích hodnotících kritérií, a to v rozporu s původně stanovenými podmínkami zadání. Jedná se tedy zejména o stanovení zjevně nepřiměřených nákladů, dodací lhůty nebo lhůty pro dokončení, jejichž dodržení není v praxi uskutečnitelné. Nelze dodržet např. ani technologické lhůty, a je to odborně prokazatelné. Nemělo by se tak jednat o zjevně nepřiměřenou dobu záručního servisu či smluvní pokuty. Tato kritéria, resp. jejich hodnoty, jdou k tíži uchazeče (zvyšují mu náklady), avšak jejich i zjevně nepřiměřená hodnota by ve většině případů realizaci předmětu plnění veřejné zakázky neměla nijak ohrozit, naopak vyšší hodnoty jsou pro zadavatele přínosem navíc. Posouzení těchto kritérií jako zjevně nepřiměřených, se jeví jako účelové a jde proti smyslu použití daného omezení“.

Další řízení před Úřadem

  1. S ohledem na závěry učiněné v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 55/2008-63 ze dne 28. 4. 2009 a rozsudku 5 Afs 75/2009 zrušil předseda Úřadu rozhodnutím č. j. ÚOHS-R233/2007/VZ-4015/2010/310/JSl ze dne 20. 4. 2010 rozhodnutí Úřadu č. j. S282/2007/VZ-21446/2007/520-KV ze dne 26. 11. 2007 a věc vrátil Úřadu k novému projednání. Úřad vydal po opětovném projednání případu rozhodnutí č. j. ÚOHS-S282/2007/VZ-10742/2011/520/EMa ze dne 1. 8. 2011. Proti tomuto rozhodnutí podal zadavatel dne  17. 8. 2011 rozklad a předseda druhostupňovým rozhodnutí č. j. ÚOHS-R190/2011/VZ-3834/2012/310/ASc ze dne 20. 3. 2012 výše uvedené rozhodnutí zrušil a věc opětovně vrátil Úřadu k novému projednání.

Druhostupňové rozhodnutí č. j. R190/2011/VZ-3834/2012/310/ASc ze dne 20. 3. 2012

  1. Předseda Úřadu ve svém rozhodnutí především zkoumal, zda Úřad respektoval právní názor vyslovený v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R233/2007/VZ-4015/2010/310/JSl ze dne 20. 4. 2010, kterým byl Úřad zavázán znovu posoudit zákonnost zadávací dokumentace, přezkoumatelnost zprávy o posouzení a hodnocení nabídek a soulad zadávacího řízení se základními zásadami transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace tak, aby bylo nově vydané rozhodnutí v těchto otázkách zákonné a přezkoumatelné. Předseda Úřad uvádí, že prvostupňovému rozhodnutí v zásadě nelze vytýkat, že se zaměřilo na vymezení způsobu hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií „záruka za dílo jako celek“ a „sankce za nedodržení termínu dokončení díla“ v zadávací dokumentaci, a to v návaznosti na vyhrazenou možnost komise přidělit nabídnutým hodnotám, budou-li hodnotící komisí shledány jako nepřiměřené, nulový počet bodů. Úřad konstatoval rozpor zadávací dokumentace s § 44 odst. 3 písm. f) zákona, neboť ve světle rozsudku 5 Afs 75/2009 dospěl k závěru, že uvažovat o zjevné nepřiměřenosti v souvislosti s kritériem, které jde svou podstatou k tíži uchazeče, nikoli k tíži zadavatele, je v rozporu s hlavním smyslem institutu „zjevně nepřiměřených hodnot“.
  2. Předseda Úřadu dále uvádí, že Úřad sice v odůvodnění rozhodnutí zmiňuje, že základní podmínkou pro dodržení zásady transparentnosti zadávacího procesu, která by měla být stanovena v zadávací dokumentaci, je dát uchazečům možnost obhájit nabízené hodnoty, tj. použít „kontradiktorní řízení“, nicméně vzhledem k tomu, že Úřad tuto povinnost zmínil pouze v obecné rovině, „ustrnul na půli cesty“ a omezil se pouze na konstatování nedostatků zadávacích podmínek ve smyslu § 44 odst. 3 písm. f) zákona, které promítl do výroku rozhodnutí. Dodržení zásad transparentnosti a zákazu diskriminace uchazečů při procesu přidělování počtu bodů nabídkám a při jejich následném hodnocení tak, jak je zakotvuje § 6 zákona, se však Úřad věnoval pouze stručně a nijak svá zjištění nereflektoval ve výroku rozhodnutí. Předseda Úřadu k tomu dále na pravou míru uvádí, že Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku dospěl k závěru, že vzhledem k zásadě transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení je ve většině případů vhodné, ne-li nutné, použít kontradiktorní ověření zdůvodnění zjevně nepřiměřené hodnoty hodnotící komisí, avšak v citovaném rozsudku výslovně neuvedl, že kontradiktorní ověření nabízených hodnot musí být zakotveno v zadávací dokumentaci.
  3. Předseda Úřadu tedy dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí správně posoudilo zákonnost zadávacích podmínek, ale nijak se nesoustředilo na obsah zprávy o posouzení a hodnocení nabídek (na její přezkoumatelnost, potažmo nezákonnost), na ne-existenci kontradiktorního řízení s navrhovatelem ohledně jím nabízené „zjevně nepřiměřené hodnoty“ v kritériu „záruka za dílo jako celek“ a dále nepostavilo najisto další spornou otázku, a to zda uvedení termínu „zjevná nepřiměřenost“ v zadávací dokumentaci bylo sto způsobit její nejasnost potažmo nezákonnost, a proto dospěl k závěru, že obsah napadeného rozhodnutí nekoresponduje se závazným právním názorem vysloveným v rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 20. 4. 2010, č. j. ÚOHS-R233/2007/VZ-4015/2010/310/JSl.

Opětovné projednání věci před Úřadem

  1. Úřad účastníkům řízení zaslal dopisem č. j. ÚOHS-S282/2007/VZ-10542/2012/540/MKr ze dne 15. 8. 2012 oznámení o pokračování správního řízení a zároveň jim dopisem č. j. ÚOHS-S282/2007/VZ-10543/2012/540/MKr z téhož dne stanovil lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a oprávněni vyjádřit v řízení své stanovisko a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
  2. Úřad získal pochybnosti o tom, zda zadavatel dodržel postup stanovený v § 80 odst. 1 zákona v návaznosti na § 6 zákona, když ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním, z jakého důvodu považoval zadavatel hodnotu uvedenou v hodnotícím kritériu „záruka za dílo jako celek“ ve výši 144 měsíců za zjevně nepřiměřenou, aniž by k ověření této hodnoty použil kontradiktorní ověření, a proto účastníkům řízení zaslal dopisem č. j. ÚOHS-S282/07/VZ-18212/2012/514/MKr ze dne 1. 10. 2012 seznámení s novými skutečnostmi ve správním řízení. Usnesením č. j. ÚOHS-S282/07/VZ-18214/2012/514/MKr ze dne 1. 10. 2012 zároveň stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a oprávněni vyjádřit v řízení své stanovisko a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
  3. Dne 9. 10. 2012 obdržel Úřad vyjádření zadavatele, v němž sděluje, že odkazuje na veškerá stanoviska a návrhy, které byly z jeho strany dosud učiněny.
  4. Přípisem ze dne 24. 10. 2012 požádal zadavatel o pořízení kopií zadávací dokumentace. Dne 8. 11. 2012 předal Úřad zadavateli kopie dokumentace o veřejné zakázce.

Vyjádření zadavatele ze dne 15. 11. 2012

  1. Dne 19. 11. 2012 obdržel Úřad vyjádření zadavatele, v němž zadavatel k porušení § 80 odst. 1 zákona uvádí, že hodnotící komise byla přesvědčena o správnosti svého hodnocení a pokud tedy nevyvstaly pochyby či nejasnosti, nepovažovala komise za nutné požadovat po uchazeči vysvětlení jeho nabídky, neboť další zkoumání by nevedlo ke změně jejího stanoviska. Zadavatel dále sděluje, že správnost tohoto postupu byla následně potvrzena Úřadem, když původně konstatoval, že na straně zadavatele nebylo shledáno porušení zákazu nebo nesplnění povinnosti, které jsou stanoveny zákonem. Zadavatel tedy důvodně a oprávněně vycházel z přesvědčení, že rozhodnutí Úřadu je výsledkem jeho důkladné obeznámenosti s problematikou a s aktuální judikaturou.
  2. Zadavatel zdůrazňuje, že po něm nelze spravedlivě požadovat jiný postup, neboť při uzavření smlouvy vycházel z přesvědčení, že jej rozhodnutí Úřadu opravňuje k uzavření smlouvy s vybraným uchazečem a toto své oprávnění nabyl v dobré víře. Zadavatel znovu opakuje, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti předešel, resp. zabránil, a proto ve smyslu § 121 odst. 1 zákona za správní delikt neodpovídá. Zadavatel závěrem navrhuje, aby rozhodnutí o uložení pokuty bylo zrušeno a řízení zastaveno, případně aby Úřad uložil pokutu ve výši 1000 Kč či nižší, když již samotné řízení o uložení pokuty má dostatečně represivní i preventivní účinek.

Závěry Úřadu

  1. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření předložených účastníky správního řízení, druhostupňového rozhodnutí R190/2011/VZ-3834/2012/310/ASc ze dne 20. 3. 2012 a na základě vlastního zjištění konstatuje, že se zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení v ustanovení § 44 odst. 3 písm. f) citovaného zákona, v návaznosti na § 6 citovaného zákona, když v rozporu se zásadou transparentnosti stanovil v čl. 8 zadávací dokumentace způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií:
  • záruka za dílo jako celek s váhou 15 %,
  • sankce za nedodržení termínu dokončení díla s váhou 5 %,

tak, že za nabídnuté hodnoty u těchto hodnotících kritérií, které bude hodnotící komise považovat za zjevně nepřiměřené, obdrží nabídka v rámci těchto hodnotících kritérií nulové bodové hodnocení, přestože se jedná o hodnotící kritéria, jejichž hodnoty nemohou být jako zjevně nepřiměřené posouzeny, neboť jejich hodnota nejde k tíži zadavatele a neohrožuje realizaci předmětu plnění, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel dne 29. 11. 2007 uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K bodu I. výroku – zastavení řízení

  58.Podle § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže žádost se stala zjevně bezpředmětnou.

  59.Úřad v šetřené věci uvádí, že správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele bylo zahájeno dne 18. 10. 2007 na základě návrhu navrhovatele, ve kterém se navrhovatel domáhal, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, popřípadě zrušil zadávací řízení.

  60.Z doručené dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel dne 29. 11. 2007 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu o dílo na realizaci předmětné veřejné zakázky.

  61.Vzhledem k výše uvedené skutečnosti se stal návrh navrhovatele ze dne 18. 10. 2007 na přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání šetřené veřejné zakázky zjevně bezpředmětný, a nastala tedy skutečnost, která je důvodem pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.

  62.S ohledem na skutečnost, že zadavatel již uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu o dílo na realizaci šetřené veřejné zakázky, rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K bodu II. výroku – stanovení způsobu hodnocení nabídek

  1. Jak je uvedeno v § 6 zákona zadavatel je povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
  2. Podle § 44 odst. 3 písm. f) zákona musí zadávací dokumentace obsahovat alespoň způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.
  3. V čl. 8 zadávací dokumentace „Způsob hodnocení nabídek“ zadavatel uvedl, že „považuje-li hodnotící komise hodnotu jiného dílčího kritéria, než je cena, za zjevně nepřiměřenou, nabídce v rámci tohoto kritéria přiřadí 0 bodů“.
  4. V protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 25. 9. 2007 i ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek z téhož dne je uvedeno, že komise posoudila nepřiměřenost hodnot jednotlivých dílčích kritérií a došla k závěru, že nabídka č. 8 uchazeče Horácká stavební, s. r. o., obsahuje v porovnání s ostatními nabídkami i s ohledem k charakteru předmětu plnění veřejné zakázky zjevně nepřiměřenou hodnotu v kritériu č. 2 – záruka za dílo jako celek – 144 měsíců. U ostatních nabídek se pohybuje záruka za dílo v rozmezí od 60 do 96 měsíců. Vzhledem ke znění posledního odstavce bodu 8. „Textové části – zadávacích podmínek“ přiděluje hodnotící komise za toto kritérium 0 bodů.
  5. Nabídka uchazeče Horácká stavební, s. r. o., obdržela celkem 82, 84 bodů, přičemž v kritériu č. 2 „záruka za dílo jako celek“ s váhou 15 % obdržela 0 bodů. Uchazeči na prvních třech místech v pořadí obdrželi 94, 88 bodů, 93, 92 bodů a 92, 44 bodů. Pokud by hodnotící komise nepřiřadila v dílčím hodnotícím kritériu „záruka za dílo jako celek“ nabídce uchazeče Horácká stavební, s. r. o., 0 bodů, obdržela by tato nabídka celkem 97, 84 bodů.
  6. Ve světle výše uvedeného, zejména s přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z rozsudku 5 Afs 75/2009, lze pro šetřený případ konstatovat, že zadavatel nepostupoval při stanovení způsobu hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících kritérií v souladu se zákonem ani aktuální judikaturou. Zadavatel stanovil základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky ekonomickou výhodnost nabídek, přičemž dílčími hodnotícími kritérii stanovil cenu veřejné zakázky bez DPH (s váhou 80 %), záruku za dílo jako celek (s váhou 15 %) a sankci za nedodržení termínu dokončení díla (s váhou 5 %).
  7. V čl. 8 „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „považuje-li hodnotící komise hodnotu jiného dílčího kritéria, než je cena, za zjevně nepřiměřenou, nabídce v rámci tohoto kritéria přiřadí 0 bodů“. V šetřeném případě se tedy jednalo o dílčí hodnotící kritéria „záruka za dílo jako celek“ a „sankce za nedodržení termínu dokončení díla“.  Z rozsudku 5 Afs 75/2009 lze podle Úřadu dovodit, že zadavatel může v zadávacích podmínkách např. stanovit, že pokud hodnotící komise bude považovat některou z hodnot v číselně vyjádřitelném dílčím hodnotícím kritériu za nepřiměřenou povaze závazku, který v kritériu vyjadřuje, přidělí takové nabídce 0 bodů. Lze přitom připustit, že zadavatel v zadávací dokumentaci explicitně neuvede vůči jakým hodnotám, okolnostem, podmínkám apod. bude zjevnou nepřiměřenost nabízených hodnot posuzovat, neboť z výše uvedeného rozsudku vyplývá, že zjevná nepřiměřenost dané hodnoty, byť se jedná o neurčitý právní pojem, je určována odkazem na konkrétní veřejnou zakázku která má být zadána, a také vlastním obsahem plnění konkrétní veřejné zakázky. Avšak posuzování dílčích kritérií, jejichž potenciální nepřiměřená hodnota neohrožuje průběh realizace veřejné zakázky (např. smluvní pokuty, záruky), resp. jedná se o hodnoty, které jsou pro zadavatele přínosem, tj. jdou k tíži uchazeče, se jeví jako účelové a odporující smyslu použití daného omezení. Rovněž je v rámci posuzování nepřiměřených hodnot vhodné umožnit uchazečům vyjádřit se k nepřiměřenosti hodnot, resp. zadavatel by měl, pokud hodlá označit některou z hodnot za zjevně nepřiměřenou, použít kontradiktorní ověření.
  8. Jak tedy vyplývá z uvedeného rozsudku 5 Afs 75/2009, v případě hodnot, které jdou k tíži uchazeče a jejich vyšší hodnota je naopak přínosná pro zadavatele, jako je v šetřeném případě délka záruky a hodnota smluvní sankce, je posouzení těchto kritérií jako zjevně nepřiměřených účelové a jde proti smyslu použití daného omezení.
  9. Institut „zjevně nepřiměřených“ hodnot lze podle uvedeného judikátu použít např. v případě dílčího hodnotícího kritéria „harmonogram“ a jeho subkritérií, neboť smyslem možnosti vyloučit zjevně nepřiměřenou nabídku je chránit zadavatele před situací, kdy uchazeč ve své nabídce uvede údaje, jejichž dodržení není reálné, což by během realizace předmětu plnění veřejné zakázky vedlo ke změně těchto údajů hodnocených v rámci dílčích hodnotících kritérií, a to v rozporu s původně stanovenými podmínkami zadání. Jedná se tedy zejména o stanovení zjevně nepřiměřených nákladů, dodací lhůty nebo lhůty pro dokončení, jejichž dodržení není v praxi uskutečnitelné. Nelze dodržet např. ani technologické lhůty, a je to odborně prokazatelné.
  10. Jak uvádí soud v uvedeném rozsudku 5 Afs 75/2009 „posouzení zjevné nepřiměřenosti může spočívat v jednotlivém konkrétním případě zejména na povaze předmětu plnění, daném čase a místních podmínkách, především ale na ekonomické stránce nabídky vymezující zjevně nepřiměřené náklady nebo třeba nesplnitelné technické a technologické postupy“.
  11. S ohledem na shora uvedené je podle Úřadu nutné konstatovat, že v případě dílčích hodnotících kritérií „záruka za dílo jako celek“ a „sankce za nedodržení termínu dokončení díla“ není možné institutu „zjevně nepřiměřených“ hodnot využít, neboť hodnoty těchto kritérií jdou vždy k tíži uchazečů, nikoliv zadavatele a využití institutu „zjevně nepřiměřených“ hodnot u těchto kritérií se nejeví být souladné s účelem tohoto institutu, tedy předejití situaci, kdy by za hodnoty nabízené v rámci dílčích hodnotících kritérií nebylo možné veřejnou zakázku realizovat. Posuzování nabízených hodnot v rámci kritérií „záruka za dílo jako celek“ a „sankce za nedodržení termínu dokončení díla“ jako zjevně nepřiměřených lze ve světle závěrů rozsudku 5 Afs 75/2009považovat za účelové a jdoucí proti smyslu použití daného omezení. Jedná se spíše o „zajišťovací instrumenty“, jejichž hodnoty neohrožují realizaci předmětu plnění veřejné zakázky. Pakliže Nejvyšší správní soud shledal posuzování výše uvedených kritérií jako nesouladné s účelem institutu posuzování zjevné nepřiměřenosti nabízených hodnot, lze podle Úřadu následně dovodit, že vadou trpí samé zadávací podmínky umožňující aplikaci tohoto postupu na posuzování zjevné nepřiměřenosti hodnot záruk a smluvních sankcí.
  12. V souvislosti se stanoveným způsobem hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií v šetřeném zadávacím řízení nelze podle Úřadu konstatovat, že by uvedená dílčí hodnotící kritéria („záruka za dílo jako celek“ a „sankce za nedodržení termínu dokončení díla“) vyjadřovala ekonomickou výhodnost nabídky, resp. u těchto kritérií nelze nalézt přímý vliv na realizaci předmětu veřejné zakázky. Důsledkem nevhodné kombinace způsobu hodnocení a výše uvedených hodnotících kritérií může být takový výběr nejvhodnější nabídky, který nereflektuje zásadu optimálního vynakládání veřejných prostředků, tj. taková kombinace kritérií a způsobu hodnocení nezaručuje, že dojde k výběru nabídky, kterým zadavatel získá co největší užitnou hodnotu za vynaložené finanční prostředky. 
  13. Postup zadavatele tak mohl mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky, který lze ovšem spatřovat již v chybně stanovených zadávacích podmínkách, resp. způsobu hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií, neboť stanovení způsobu hodnocení nabídek ovlivňuje zpracování nabídek, a v konečném důsledku může ovlivnit i výběr nejvhodnější nabídky. Uvedený způsob hodnocení podle § 44 odst. 3 písm. f) zákona v čl. 8 zadávací dokumentace nelze považovat za souladný se zásadou transparentnosti uvedenou v § 6 zákona, neboť účelem této zásady je mj. vyloučení rizika svévole ze strany zadavatele. Tato zásada implikuje, že veškeré zadávací podmínky musí být jednoznačně stanoveny v souladu se zákonem, resp. souladné s jeho smyslem a účelem, mezi což patří mj. zachování transparentní hospodářské soutěže a efektivní vynakládání veřejných prostředků. Předmětnou zadávací podmínku (aplikovanou na hodnocení nabídek) však nelze považovat za souladnou se zákonem, tj. za transparentní, neboť zadavatel by na základě ní mohl udělit nula bodů uchazeči, který by mu nabídnul zjevně výhodnější podmínky než uchazeči jiní, neohrožující však realizaci předmětu plnění.
  14. Úřad k šetřenému případu shrnuje, že způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií musí zadávací dokumentace obsahovat obligatorně (viz § 44 odst. 3 písm. f) zákona, přičemž zadávací dokumentace je stěžejním pramenem pro zpracování nabídek uchazečů a v tomto kontextu má tedy stanovení způsobu hodnocení nabídek zadavatelem vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Ačkoliv v šetřeném případě zadavatel přidělil v zadávací dokumentaci jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím váhy, zároveň stanovil takový způsob hodnocení (přidělování nulového počtu bodů „zjevně nepřiměřeným“ hodnotám v kritériích, které nejdou k tíži zadavatele a neohrožují realizaci předmětu plnění veřejné zakázky), který jde proti smyslu použití daného omezení. Podle Úřadu totiž nelze vyloučit, že pokud by zadávací dokumentace obsahovala hodnocení nabídek v souladu se zákonem, nabídky uchazečů by byly zpracovány odlišně než nabídky podané v šetřeném zadávacím řízení, stejně jako by mohlo být odlišné i výsledné hodnocení.
  15. Vázán právními závěry druhostupňového rozhodnutí č. j. R190/2011/VZ-3834/2012/310/ASc ze dne 20. 2. 2012 Úřad k náležitostem zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 25. 9. 2007, neexistenci kontradiktorního řízení s navrhovatelem a k otázce, zda uvedení termínu „zjevná nepřiměřenost nabídky“ v zadávací dokumentaci bylo sto způsobit její nejasnost, potažmo nezákonnost, uvádí následující.
  16. Ze závěru rozsudku 5 Afs 75/2009 lze dovodit, že zadavatel může v zadávacích podmínkách stanovit, že pokud bude považovat některou z hodnot v číselně vyjádřitelném hodnotitelném kritériu za nepřiměřenou povaze závazku, které toto kritérium vyjadřuje, přidělí této nabídce 0 bodů. Avšak posuzování dílčích kritérií, jejichž hodnota jde k tíži uchazeče, se jeví jako účelové a odporující smyslu daného omezení (viz bod 69 odůvodnění tohoto rozhodnutí). V čl. 8 zadávací dokumentace týkající se hodnocení nabídek, je uvedeno, že: „považuje-li hodnotící komise hodnotu jiného dílčího kritéria, než je cena, za zjevně nepřiměřenou, nabídce v rámci tohoto kritéria přiřadí 0 bodů.“ Úřad uvádí, že tato podmínka, resp. uvedení termínu „zjevná nepřiměřenost nabídky“ v zadávací dokumentaci obecně nezakládá nejasnost (nezákonnost) zadávací dokumentace jak vyplývá z výše uvedeného rozsudku, avšak pokud se vztahuje k hodnotícím kritériím, které nejdou k tíži zadavatele, jako v uvedeném případě, způsobí taková podmínka, resp. stanovený způsob hodnocení nabídek porušení postupu podle § 44 odst. 3 písm. f) zákona v návaznosti na § 6 zákona, jak vyplývá z bodu 75 odůvodnění tohoto rozhodnutí.
  17. Co se týče obsahu zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 25. 9. 2007 Úřad uvádí, že tato ve vztahu k posouzení a hodnocení nabídky navrhovatele v kritériu č. 2 „záruka za dílo jako celek“ obsahuje konstatování hodnotící komise, že tato hodnota je zjevně nepřiměřená, proto hodnotící komise přiděluje za toto kritérium 0 bodů (viz bod 66 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad dále zjistil z tabulky zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, že navrhovatel uvedl v kritériu č. 3 „sankce za nedodržení termínu dokončení díla“ hodnotu 850 000 Kč/den. Ostatní uchazeči uváděli v tomto kritériu hodnoty v rozmezí 6 541 Kč/den až 420 000 Kč/den. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 25. 9. 2007 i z protokolu o jednání hodnotící komise z téhož dne však nevyplývá, jakým způsobem hodnotící komise dospěla k závěru, že  hodnota v kritériu č. 3 „sankce za nedodržení termínu dokončení díla“ je přiměřená a hodnota v kritériu č. 2 „záruka za dílo jako celek“ je považována za zjevně nepřiměřenou. Výše uvedený závěr hodnotící komise obsažený ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 25. 9. 2007 zachycující hodnocení nabídky navrhovatele v kritériu č. 2 tak reflektuje nezákonně vymezený způsob hodnocení nabídek. Vzhledem k tomu, jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí, se zadavatel dopustil správního deliktu při vymezení způsobu hodnocení nabídek v zadávací dokumentaci, následné postupy zadavatele v předmětném správním řízení považuje Úřad za následky spáchání tohoto správního deliktu, ke kterým přihlédne při výměře pokuty. Zadavatelem stanovený způsob hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících kritérií vedl k situaci, kdy nabídka navrhovatele obdržela 0 bodů v dílčím hodnotícím kritériu „záruka za dílo jako celek“. Pokud by zadavatel v daném kritériu nepřidělil navrhovateli 0 bodů, obdržela by nabídka navrhovatele 97, 84 bodů a umístila by se na prvním místě v pořadí nabídek.
  18. Co se týče neexistence kontradiktorního řízení s navrhovatelem ohledně jím nabízené „zjevně nepřiměřené hodnoty“ v kritériu č. 2 „záruka za dílo jako celek“ Úřad rovněž odkazuje na závěry rozsudku 5 Afs 75/2009. Nejvyšší správní soud dovodil, že v případě hodnotících kritérií „délka záruky“ a „smluvní sankce“ je posouzení těchto kritérií jako zjevně nepřiměřených účelové a jde proti smyslu použití daného omezení. Úřad tak uvádí, že jestliže posouzení těchto hodnot jako zjevně nepřiměřených jde proti smyslu daného omezení, neboť jsou pro zadavatele přínosem a neohrožují realizaci veřejné zakázky, resp. u těchto hodnot není posouzení „zjevné nepřiměřenosti“ účelné, nelze tak na tyto hodnoty aplikovat institut kontradiktorního ověření. Jak již Úřad uvedl, pojem „zjevná nepřiměřenost“ sám o sobě nemůže způsobit nejasnost, resp. netransparentnost zadávací dokumentace, neměl by se však vztahovat k hodnotám, které nejdou k tíži zadavatele. Zákon i aktuální judikatura kladou velký důraz na přezkoumatelné odůvodnění přidělení nulového počtu bodů v jiném dílčím hodnotícím kritériu než je cena, resp. v této souvislosti lze konstatovat, že podmínkou pro zachování transparentnosti zadávacího řízení je kontradiktorní ověření nepřiměřených hodnot. V rozsudku 5 Afs 75/2009 je kontradiktorní ověření doporučeno jako opatření k eliminaci nepřímé diskriminace uchazečů a pro zajištění transparentnosti zadávacího řízení má i podle Úřadu kontradiktorní ověření zjevně nepřiměřených hodnot zásadní význam, a to především v situaci, kdy zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil žádné limity hodnot dílčích hodnotících kritérií a umožnil tak uchazečům stanovit hodnoty dílčích hodnotících kritérií podle svého uvážení.
  19. Úřad závěrem uvádí, že zadavatel nepostupoval transparentním způsobem, když v. čl. 8 zadávací dokumentace stanovil způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií „záruka za dílo jako celek“ a „sankce za nedodržení termínu dokončení díla“ tak, že za nabídnuté hodnoty u těchto hodnotících kritérií, které bude hodnotící komise považovat za zjevně nepřiměřené, obdrží nabídka v rámci těchto hodnotících kritérií nulové bodové hodnocení, přestože se jedná o hodnotící kritéria, jejichž hodnoty nemohou být jako zjevně nepřiměřené posouzeny, neboť jejich hodnota nejde k tíži zadavatele a neohrožuje realizaci předmětu plnění. Tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel smlouvu na realizaci veřejné zakázky. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K uložení sankce

  1. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu s uchazečem podle § 82 zákona.
  2. V případě předmětné veřejné zakázky se zadavatel správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona dopustil tím, že zadávací dokumentace neobsahovala způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií „záruka za dílo jako celek „ a „sankce za nedodržení termínu dokončení díla“ v souladu se zákonem.
  3. Postup zadavatele mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť zadávací dokumentace je stěžejním pramenem pro zpracování nabídek uchazečů, přičemž nelze vyloučit, že pokud by zadávací dokumentace obsahovala způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií „záruka za dílo jako celek“ a „sankce za nedodržení termínu dokončení díla“ v souladu se zákonem, nabídky uchazečů by mohly být zpracovány odlišně než nabídky podané v šetřeném zadávací řízení a rovněž pokud by zadavatel v kritériu „záruka za dílo jako celek“ neposoudil nabídku navrhovatele jako „zjevně nepřiměřenou“ umístila by se tato na prvním místě v pořadí nabídek.
  4. Před uložením pokuty Úřad ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona, tedy, že odpovědnost právnické osoby za spáchání správního deliktu zaniká, jestliže o něm Úřad nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. V daném případě došlo k protiprávnímu jednání zadavatele uzavřením smlouvy na plnění veřejné zakázky dne 29. 11. 2007. Předmětná lhůta je tak zachována.
  5. Za správní delikt se podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se uloží pokuta do 5 % ceny zakázky nebo do 10 000 000 Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).
  6. Zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem dne 29. 11. 2007 smlouvu o dílo na plnění veřejné zakázky s celkovou cenou díla 32 987 621 Kč bez DPH (39 033 859 Kč včetně DPH).
  7. Zadavatel se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. Jak je uvedeno v § 120 odst. 2 písm. a) zákona, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), za správní delikt se uloží pokuta do 5 % ceny zakázky, nebo do 10 000 000 Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta. Cena veřejné zakázky, při které se zadavatel dopustil správního deliktu, je 39 033 859 Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (5 %) tedy činí částku ve výši 1 951 693 Kč.
  8. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
  9. Z hlediska stupně závažnosti správního deliktu vzal Úřad v úvahu celkový kontext šetřeného případu. Nelze tedy konstatovat, že by se zadavatel dopustil nedodržení zákona zadáním předmětné veřejné zakázky zcela mimo režim zákona, resp., že by zadavatel úplně vyloučil soutěžní prostředí. Podle výkladové praxe Úřadu dosahuje nejzávažnějšího stupně intenzity porušení zákona právě postup zadavatele spočívající v úplné ignoraci ustanovení zákona, neboť tento postup vylučuje soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků a prostředkem k  realizaci základních atributů zákona uvedených v § 6 zákona, tedy zásady stejného zacházení, zákazu diskriminace a transparentnosti. V posuzovaném případě se tedy nejednalo o správní delikt svým charakterem nejzávažnější.
  10. Ve vztahu ke způsobu spáchání správního deliktu Úřad uvádí, že pod toto kritérium lze podřadit skutečnost, že zadavatel nesprávně stanovil samotné zadávací podmínky, resp. dvě kritéria pro hodnocení nabídek, u nichž si vyhradil možnost posoudit tyto hodnoty nabízené uchazeči jako zjevně nepřiměřené s následným přiřazením nula bodů, ačkoliv právě jejich vyšší hodnoty neohrožují realizaci předmětu veřejné zakázky a jsou pro zadavatele naopak přínosem. Výše uvedeným postupem zadavatele tak byla naplněna skutková podstata správního deliktu, jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí.
  11. Úřad však musí při zvažování výše pokuty přihlížet i k následkům spáchání správního deliktu. Spáchání správního deliktu mělo v daném případě za následek nejen ovlivnění zpracování nabídek uchazeči, neboť vadou trpěly již zadávací podmínky, ale i ovlivnění výsledného hodnocení (jak vyplývá ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 25. 9. 2007), neboť zadavatel přiřadil uchazeči Horácká stavební, s. r. o., v hodnotícím kritériu „záruka za dílo jako celek“ nulový počet bodů, čímž způsobil, že tento obdržel podstatně nižší počet bodů. S přihlédnutím k následkům spáchání správního deliktu a k nutnosti naplnění sankčních účinků, zejména předcházení budoucího porušování zákona, nelze zcela minimalizovat výši sankčního postihu.
  12. Ve prospěch zadavatele vzal Úřad v úvahu okolnosti, za nichž byl správní delikt spáchán, tj. skutečnost, že zadavatel uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky na základě prvostupňového rozhodnutí Úřadu, kdy byl přesvědčen o správnosti svého postupu. Prvostupňové rozhodnutí bylo následně potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu a podaný rozklad byl zamítnut. Jako polehčující okolnost je podle Úřadu nutné vzít v potaz i tu skutečnost, že problematika použití institutu „zjevně nepřiměřených“ hodnot není v zákoně výslovně řešena a vyslovil se k ní až soud (viz odůvodnění tohoto rozhodnutí) a rovněž i skutečnost, že ačkoliv se zadavatel dopustil porušení zákona, nevyloučil zcela soutěžní prostředí. Úřad zároveň k těmto polehčujícím okolnostem uvádí, že je nelze považovat za okolnosti, které by zcela „zhojily“ uvedené porušení zákona. Úřad však k těmto okolnostem přihlédl při posuzování způsobu spáchání správního deliktu a při zvažování o výši sankce.
  13. Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu rovněž i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Podle roční zprávy (zveřejněné na webových stránkách zadavatele http://www.plj.cz/data/1368512538_rozbor_hospodareni_2012.pdf dosáhl zadavatel za rok 2012 kladného výsledku hospodaření celkem ve výši 1 742 tis. Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.
  14. Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená zadavateli za zjištěné porušení zákona má obecně plnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem o veřejných zakázkách a funkci preventivní, která směřuje k předcházení jeho porušování, resp. k jednání, které je s ním v souladu. Po zvážení všech okolností šetřeného případu a uvážení všech argumentů pro i proti zadavateli, Úřad při určení výměry uložené pokuty posoudil  její výši stanovenou v hodnotě 40 000 Kč vzhledem k souvislostem případu a ve vztahu k výše uvedenému, a to zejména s ohledem na okolnosti, za nichž byl správní delikt spáchán, jako dostačující. Úřad má za to, že stanovená výše pokuty dostatečně naplňuje obě výše uvedené funkce právní odpovědnosti.
  15. Pro úplnost Úřad uvádí, že pokuta, jakkoliv se může jevit jako relativně nízká, je schopna podle Úřadu naplnit „výchovnou“, resp. preventivní funkci spočívající v předcházení porušování zákona.
  16. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty.
  17. Pokuta uložená zadavateli ve výroku III. tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

1.Psychiatrická léčebna Jihlava, Brněnská 54, 586 24 Jihlava

2.Horácká stavební s. r. o., Humpolecká 13/1, 586 01 Jihlava

3.PSJ holding, a. s., Jiráskova 32, 586 04 Jihlava

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.gov.cz