číslo jednací: S0485/2014/VZ-33740/2014/552/SPo

• Instance: I.
• Věc: Expertní pomoc konečným příjemcům podpory v rámci vybraných výzev Integrovaného operačního programu a Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost
• Účastníci:
  1. Česká republika - Ministerstvo vnitra
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 1 písm. a) zákona
• Rok: 2014
• Datum nabytí právní moci: 22. 12. 2015

Č. j.: ÚOHS-S0485/2014/VZ-33740/2014/552/SPo

4. 12. 2015

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 18. 7. 2013 z moci úřední, jehož účastníkem je

• zadavatel – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 000 07 064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha - Holešovice,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zadavatelem při zadávání veřejné zakázky „Expertní pomoc konečným příjemcům podpory v rámci vybraných výzev Integrovaného operačního programu a Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost“ v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zakázce“ byl v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněn dne 15. 3. 2010 pod evidenčním číslem zakázky 60042739, na kterou byla dne 4. 6. 2010 uzavřena rámcová smlouva o poskytování služeb se společností NAVIGA 4, s.r.o., IČO 267 56 102, se sídlem Pobřežní 249/46, 186 00 Praha 8 - Karlín,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel - Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 000 07 064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha - Holešovice, se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že nedodržel postup stanovený v § 50 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, v návaznosti na § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, když v „Oznámení o zakázce“ stanovil požadavek na prokázání kvalifikačního předpokladu podle § 55 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, přísněji než v zadávací dokumentaci, a to jednak ve vztahu k požadavku na předložení pojistné smlouvy, když v „Oznámení o zakázce“ bylo požadováno předložení pojistné smlouvy s minimální výši pojistného plnění 20 mil. Kč, přičemž v zadávací dokumentaci byla požadována pojistná smlouva s minimální výši pojistného plnění 10 mil. Kč, a jednak ve vztahu k požadavku na předložení údaje o obratu dodavatele dosaženého v předmětné oblasti veřejné zakázky za poslední tři uzavřená účetní období, když v „Oznámení o zakázce“ byla požadovaná výše obratu minimálně 20.000.000,- Kč, a v zadávací dokumentaci byla požadovaná výše obratu minimálně 15.000.000,- Kč, přičemž tím mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a na veřejnou zakázku byla dne 4. 6. 2010 uzavřena rámcová smlouva o poskytování služeb s dodavatelem NAVIGA 4, s.r.o., IČO 267 56 102, se sídlem Pobřežní 249/46, 186 00 Praha 8 - Karlín.

II.

Zadavatel – Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 000 07 064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha - Holešovice, se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že nedodržel postup stanovený v § 39 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ve spojení s § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, když „Dodatečnými informacemi k zadávacím podmínkám“ ze dne 1. 4. 2010 provedl úpravu zadávacích podmínek  tím, že změnil požadavky na technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., v rozhodném znění, tedy požadavek na seznam významných služeb poskytnutých uchazečem v posledních třech letech, aniž by prodloužil lhůtu pro podání nabídek na alespoň zákonem stanovenou lhůtu minimální, přičemž tím mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a na veřejnou zakázku byla dne 4. 6. 2010 uzavřena rámcová smlouva o poskytování služeb s dodavatelem NAVIGA 4, s.r.o., IČO 267 56 102, se sídlem Pobřežní 249/46, 186 00 Praha 8 - Karlín.

III.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. a II. se zadavateli - Česká republika -Ministerstvo vnitra, IČO 000 07 064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha - Holešovice - podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ukládá

pokuta ve výši 200.000,- Kč (dvě stě tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

ODŮVODNĚNÍ

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, příslušný k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh a k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel podnět týkající se postupu zadavatele - Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 000 07 064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha - Holešovice (dále jen „zadavatel“) – při zadávání veřejné zakázky „Expertní pomoc konečným příjemcům podpory v rámci vybraných výzev Integrovaného operačního programu a Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost“ v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zakázce“ byl v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněn dne 15. 3. 2010 pod evidenčním číslem zakázky 60042739 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Pisatel podnětu namítal, že zadavatel specifikoval požadavek na prokázání splnění ekonomických a finančních předpokladů odlišně v „Oznámení o zakázce“ a odlišně v zadávací dokumentaci, přičemž podle údajů uveřejněných v „Oznámení o zakázce“ mohl splnění daného kvalifikačního předpokladu prokázat jiný (menší) okruh dodavatelů, než podle stejných kvalifikačních předpokladů uvedených v zadávací dokumentaci. V podnětu byl dále napadán postup zadavatele, který dodatečnými informacemi měnil zadávací podmínky, aniž by prodloužil lhůtu pro podání nabídek.

3. Úřad si na základě skutečností uvedených v podnětu vyžádal od zadavatele dokumentaci o předmětné veřejné zakázce a vyjádření zadavatele k obsahu podnětu, přičemž z obdržené dokumentace zadavatele zjistil následující skutečnosti.

4. Předmět veřejné zakázky byl v bodě 2.2 zadávací dokumentaci zadavatelem definován jako služby spočívající v poradenství a pracovní koordinaci činností, které jsou příjemci v rámci vybraných výzevIntegrovaného operačního programu (dále jen „IOP“) a Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (dále jen „OP LZZ“) povinni zajistit po schválení projektů (zejména pak v rámci jejich realizace a při zajištění monitoringu a reportingu po ukončení projektů a zajišťování udržitelnosti projektů). Tyto služby měly být poskytovány příjemcům v rámci vybraných výzev IOP a OP LZZ, zejména pak při vyplňování monitorovacích etapových/průběžných, mimořádných a závěrečných zpráv a žádostí o platbu a hlášení o pokroku, sledování plnění monitorovacích ukazatelů a dalších činnostech v rámci realizace projektů, jejich monitoringu a zajištění udržitelnosti.

Součástí předmětu plnění byl sběr dat týkající se sledování skutečného stavu realizace projektů pro účely Odboru strukturálních fondů Ministerstva vnitra ČR (dále jen „OSF“).

Zadavatel dále předmět zakázky upřesnil tak, že dodavatel měl poskytovat poradenské a pracovní koordinační služby příjemcům dotace zejména při:

• kontrole pracovní koordinace činností projektů a jednotlivých aktivit projektů a všech zapojených subjektů – realizátorů jednotlivých aktivit, služeb a dodávek v rámci projektu;
• zpracování průběžných/etapových, mimořádných a závěrečných monitorovacích zpráv a příloh;
• zpracování hlášení o pokroku;
• zpracování žádosti o platbu a příloh;
• zajištění publicity projektů;
• finančním řízení projektů – kontrola účetních dokladů, jejich věcné správnosti a provázanosti s žádostí o platbu včetně soupisky všech faktur, kontrola způsobilosti výdajů projektů;
• sledování naplňování harmonogramu projektů včetně termínu podávání žádosti o platbu;
• předcházení a řešení vzniku rizik týkajících se administrace a monitoringu projektů;
• vypracování a předložení informativních zpráv o změnách projektů pro zprostředkující subjekt;
• sledování plnění monitorovacích indikátorů projektů – sledování monitorovacích ukazatelů projektů, řešení nadstandartních situací, kontrola dodržování monitorovacích ukazatelů;
• kontrole plnění závazků vyplývajících z realizace projektu v provozní fázi a udržitelnosti projektů – činnosti vedoucí k zajištění naplňování udržitelnosti projektů zpracování zpráv o udržitelnosti projektů.

Zadavatel dále uvedl, že předmětem zakázky a služeb poskytovaných v rámci výše uvedených oblastí nebude samotné zpracování relevantních dokumentů (např. žádosti o platbu), ale pouze poradenství vedoucí k bezchybně vyplněným dokumentům.

5. Předmětné zadávací řízení bylo zahájeno uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení (ev. č. formuláře 6004273902001) v Informačním systému o veřejných zakázkách dne 15. 3. 2010. Příslušný formulář byl zadavatelem odeslán k uveřejnění prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 5. 3. 2010.

6. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem v bodě IV.3.4) Oznámení o zakázce a v bodě 10. zadávací dokumentace stanovena do 21. 5. 2010 do 10.00 hod, tj. v délce 67 dní.

7. Zadavatel v „Oznámení o zakázce“ v bodě III.2.2.) Ekonomická a finanční způsobilost uvedl, že tyto předpoklady splňuje dodavatel, který předloží mj. pojistnou smlouvu (případně pojistný certifikát), jejímž předmětem bude pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě. Zadavatel dále stanovil, že minimální výše pojistného plnění má činit 20 mil. Kč na jednu pojistnou událost.

8. Zadavatel dále ve stejném bodě „Oznámení o zakázce“ požadoval předložení údaje o obratu dodavatele dosaženého v předmětné oblasti veřejné zakázky (poradenství při přípravě a realizaci projektu spolufinancovaných z fondů EU), za poslední tři uzavřená účetní období a to ve výši minimálně 20.000.000,- Kč za tato tři uzavřená účetní období.

9. V zadávací dokumentaci v kapitole 6. písm. C) Ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady zadavatel uvedl, že tyto předpoklady splňuje dodavatel, který mj. předloží pojistnou smlouvu (případně pojistný certifikát), jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě s tím, že minimální výše pojistného plnění měla činit 10 mil. Kč na jednu pojistnou událost.

10. Ve stejném bodě zadávací dokumentace zadavatel požadoval předložení údaje obratu dodavatele dosaženého v předmětné oblasti veřejné zakázky (poradenství při přípravě a realizaci projektu spolufinancovaných z fondů EU), za poslední tři uzavřená účetní období a to ve výši minimálně 15.000.000,- Kč za tato tři uzavřená účetní období.

11. V „Oznámení o zakázce“ v bodě III.2.3) Technická způsobilost zadavatel dále uvedl, že bude požadovat seznam významných služeb poskytnutých uchazečem v posledních 3 letech (2007, 2008, 2009) s uvedením jejich rozsahu a doby poskytnutí, a to takových, které souvisejí s předmětem veřejné zakázky, přičemž v podrobnostech odkázal na zadávací dokumentaci. Zadavatel dále v tomtéž bodě oznámení uvedl, že požadavky na rozsah a minimální úroveň prokazovaných technických kvalifikačních předpokladů jsou uvedeny v zadávací dokumentaci.

12. V zadávací dokumentaci v kapitole 6. písm. D) Technické kvalifikační předpoklady zadavatel požadoval:

1. seznam minimálně deseti významných služeb obdobného charakteru jako je předmět veřejné zakázky (poradenské služby poskytované konečným příjemcům dotace při realizaci, provozu a udržitelnosti projektu), z toho pak:

a) nejméně pět služeb poskytnutých nebo poskytovaných zadavatelům podle § 2 zákona,

b) nejméně tři služby poskytnuté nebo poskytované v rámci operačních programů spolufinancovaných ze strukturálních či předvstupních fondů EU,

c) nejméně jedna služba poskytovaná nebo poskytnutá u projektu s celkovými náklady minimálně 50 mil. Kč.

Splnění výše uvedených požadavků bylo možné kombinovat.

2. seznam minimálně deseti významných služeb poskytnutých při přípravě žádostí o dotaci v rámci operačních programů spolufinancovaných z Evropského sociálního fondu (ESF), z toho pak:

a) nejméně pět služeb poskytovaných zadavatelům podle § 2 zákona,

b) nejméně pět služeb poskytnutých při přípravě žádostí o dotace v oblasti rozvoje lidských zdrojů,

c) nejméně tři služby poskytnuté u projektu s celkovými náklady ve výši nejméně 25 mil. Kč (vč. DPH).

Splnění výše uvedených požadavků bylo možné kombinovat.

3. minimálně pět významných služeb poskytnutých při přípravě žádostí o dotaci v rámci operačních programů spolufinancovaných z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) a/nebo Fondu soudržnosti (zpracování samotných žádostí o dotaci, zpracování studií proveditelnosti, CBA analýz), z toho pak:

a) minimálně pět služeb poskytnutých zadavatelům podle § 2 zákona,

b) minimálně dvě služby poskytnuté v rámci operačních programů spolufinancovaných z ERDF a/nebo Fondu soudržnosti,

c) minimálně dvě služby poskytnuté u projektu s výší nákladů nejméně 50 mil. Kč (vč. DPH).

Splnění výše uvedených požadavků bylo možné kombinovat.

13. V zadávací dokumentaci v bodě 9.2) Dílčí hodnotící kritéria zadavatel dále uvedl, že nabídky budou posuzovány podle dílčích hodnotících kritérií, kterými jsou:

• Výše nabídkové ceny za jednu hodinu poskytované služby (bez DPH) – váha 60 %
• Odborný přístup dodavatele k poskytování poradenství – váha 40 %

14. Ve vztahu k dílčímu kritériu „Odborný přístup dodavatele k poskytování poradenství“ zadavatel dále uvedl, že nabídky budou posuzovány podle dílčích hodnotících subkritérií, kterými jsou:

• Kvalita metodologie a metodiky poskytování poradenství příjemcům dotace      50 %
• Kvalita přístupu k poskytování služeb pro OSF                                                        50 %

15. V rámci subkritéria „Kvalita metodologie a metodiky poskytování poradenství příjemcům dotace“ měl uchazeč popsat, jakým způsobem přistoupí k poskytování služeb popsaných v rámci předmětu veřejné zakázky, tedy k poskytování poradenské a pracovní koordinační služby příjemcům dotace zejména při:

• Kontrole koordinace činností projektů a jednotlivých aktivit a všech zapojených subjektů – realizátorů jednotlivých aktivit, služeb a dodávek v rámci projektů.
• Zpracování průběžných/etapových, mimořádných a závěrečných monitorovacích zpráv a příloh.
• Zpracování hlášení o pokroku.
• Zpracování žádostí o platbu a příloh.
• Zajištění publicity projektů – plán publicity, kontrola samostatně vytvořených propagačních materiálů, doporučení opatření na zajištění publicity.
• Finančním řízení projektů – kontrola účetních dokladů, jejich věcné správnosti a provázanosti s žádosti o platbu včetně soupisky všech faktur, kontrola způsobilosti výdajů projektů.
• Sledování naplňování harmonogramu projektů včetně termínů podávání žádosti o platbu.
• Předcházení a řešení vzniku rizik týkajících se administrace a monitoringu projektů.
• Vypracování a předložení informativních zpráv o změnách v projektu pro zprostředkující subjekt.
• Sledování plnění monitorovacích indikátorů projektů – sledování monitorovacích ukazatelů projektů, řešení nestandardních situací, kontrola dodržování monitorovacích ukazatelů.
• Kontrole plnění závazků vyplývajících z realizace projektů v provozní fázi a udržitelnosti projektů – činnosti vedoucí k zajištění naplňování udržitelnosti projektů zpracování zpráv o udržitelnosti projektů.

Hodnotící komise měla posuzovat zejména:

• Propracovanost návrhu se zohledněním specifik pravidel programů IOP a OP LZZ relevantních pro konečné příjemce zahrnuté jako cílová skupina v rámci veřejné zakázky.
• Praktickou využitelnost poradenství pro potřeby konečných příjemců.
• Komplexnost metodiky pro postižení všech částí plnění – poskytování služeb.
• Uchazečem nabízený způsob komunikace s příjemci dotace.
• Analýzu rizik ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.
• Vzájemnou provázanost a návaznost jednotlivých aktivit zakázky.
• Vhodnost použitých metod k realizaci jednotlivých částí zakázky.
• Kvalitu a propracovanost návrhu upozorňování konečných příjemců na termíny jejich povinností.
• Formu a metodu komunikace s příjemcem poradenství (uchazeč uvede např. svou časovou dostupnost, formu kontaktu, četnost atd.)

16. Zadavatel dodatečnými informacemi ze dne 1. 4. 2010 provedl změny v zadávací dokumentaci, a to následujícím způsobem:

Ke splnění technických kvalifikačních předpokladů stanovených v kapitole 6. písm. D) zadávací dokumentace zadavatel požadoval předložit seznam významných služeb poskytnutých uchazečem v posledních 3 letech (2007, 2008, 2009) s uvedením jejich rozsahu a doby poskytnutí, a to takových, které souvisejí s předmětem veřejné zakázky, z toho:

1) minimálně deset významných služeb obdobného charakteru jako je předmět veřejné zakázky (poradenské služby poskytované konečným příjemcům dotace při realizaci, provozu a udržitelnosti projektu), z toho pak:

a) nejméně pět služeb poskytnutých nebo poskytovaných zadavatelům podle § 2 zákona,

b) nejméně šest služeb poskytnutých nebo poskytovaných v rámci operačních programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů či předvstupních fondů Evropské unie,

c) nejméně tři služby poskytované nebo poskytnuté u projektu s celkovými náklady minimálně 50 mil. Kč (vč. DPH).

Splnění výše uvedených požadavků bylo možné kombinovat.

2) minimálně deset významných služeb poskytnutých při přípravě žádostí o dotaci v rámci operačních programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Evropské unie, např. Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, (zpravování samotných žádosti o dotaci, zpracování studií, proveditelnosti, CBA analýz), z toho pak:

a) minimálně pět služeb poskytnutých zadavatelům podle § 2 zákona,

b) minimálně čtyři služby poskytnuté u projektu s výší nákladů nejméně 50 mil. Kč (vč. DPH).

Splnění výše uvedených požadavků bylo možné kombinovat.

17. Ve vztahu k dílčím hodnotícím kritériím zadavatel změnil zadávací dokumentaci v bodě 9.2 „Dílčí hodnotící kritéria“ tak, že z dílčího hodnotícího kritéria „Odborný přístup dodavatele k poskytování poradenství“ a subkritéria „Kvalita metodologie a metodiky poskytování poradenství příjemcům dotace“ bylo vypuštěno jedno z hledisek pro hodnocení nabídek, a to „Propracovanost návrhu se zohledněním specifik pravidel programů IOP a OP LZZ“.

18. Z dokumentace o veřejné zakázce dále vyplývá, že lhůta pro podání nabídek nebyla s ohledem na výše provedené změny zadávací dokumentace zadavatelem prodloužena, čili nabídka měla být dodavateli doručena nejpozději ke dni 21. 5. 2010 (délka zbývající lhůty pro podání nabídek od provedené změny činila 50 dnů).

19. Zadávací dokumentaci si vyžádalo celkem 7 dodavatelů. Ve lhůtě pro podání nabídek zadavatel obdržel nabídku jediného uchazeče. Dne 1. 6. 2010 proběhlo posouzení nabídky a zadavatel poté dne 4. 6. 2010 na základě doporučení hodnotící komise uzavřel s uchazečem NAVIGA 4, s.r.o., IČO 267 56 102, se sídlem Pobřežní 249/46, 186 00 Praha 8 - Karlín (dále jen „vybraný uchazeč“) rámcovou smlouvu o poskytování služeb.

20. Na základě posouzení obsahu podnětu a dokumentace o veřejné zakázce zaslané zadavatelem získal Úřad pochybnosti o tom, zda zadavatel neporušil zákon tím, že při zadávání veřejné zakázky „Expertní pomoc konečným příjemcům podpory v rámci vybraných výzev Integrovaného operačního programu a Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost“ nedodržel postup stanovený v § 50 odst. 2 zákona v návaznosti na § 6 zákona, když v „Oznámení o zakázce“ stanovil požadavek na prokázání kvalifikačního předpokladu podle § 55 odst. 1 písm. a) a c) zákona přísněji, než v zadávací dokumentaci, a to jednak ve vztahu k požadavku na předložení pojistné smlouvy, když v „Oznámení o zakázce“ bylo požadováno předložení pojistné smlouvy s minimální výši pojistného plnění 20 mil. Kč, přičemž v zadávací dokumentaci byla požadována pojistná smlouva s minimální výši pojistného plnění 10 mil. Kč, a jednak ve vztahu k požadavku na předložení údaje o obratu dodavatele dosaženého v předmětné oblasti veřejné zakázky za poslední tři uzavřená účetní období, když v „Oznámení o zakázce“ byla požadovaná výše obratu minimálně 20 mil. Kč, přičemž v zadávací dokumentaci byla požadovaná výše obratu minimálně 15 mil. Kč, a zároveň také tím, že nedodržel postup stanovený v § 39 odst. 3 ve spojení s § 6 zákona, když dodatečnými informacemi k zadávacím podmínkám ze dne 1. 4. 2010 provedl úpravu zadávacích podmínek, tím, že změnil požadavky na technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona, tedy požadavek na seznam významných služeb poskytnutých uchazečem v posledních třech letech, aniž by prodloužil lhůtu pro podání nabídek na alespoň zákonem stanovenou lhůtu minimální, přičemž tím mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a na veřejnou zakázku byla dne 4. 6. 2010 uzavřena rámcová smlouva o poskytování služeb s vybraným uchazečem.

21. Z uvedených důvodů zahájil Úřad správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S485/2014/VZ.

II. Řízení před správním orgánem

22. Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zadavatel.

23. Zahájení správního řízení ve věci možného spáchání správního deliktu oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S485/2014/VZ-12562/2014/532/SPo ze dne 17. 7. 2014, ve kterém seznámil Úřad zadavatele se zjištěnými skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí. Současně Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S485/2014/VZ-1514/2014/552/SPo z téhož dne stanovil účastníkovi řízení lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy či činit jiné návrhy a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

24. Dnem 18. 7. 2014, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 113 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zahájeno správní řízení.

25. Ke zjištěním Úřadu uvedeným v oznámení o zahájení správního řízení se zadavatel vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 1. 8. 2014 doručeném Úřadu dne 7. 8. 2014.

Vyjádření zadavatele ze dne 1. 8. 2014

26. Ve vztahu k rozporu mezi „Oznámením o zakázce“ uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek (dle zákona účinného v okamžiku zahájení zadávacího řízení v Informačním systému o veřejných zakázkách, pozn. Úřadu) a zadávací dokumentací zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že ke zmírnění požadavku na kvalifikaci došlo na základě připomínek Centra pro regionální rozvoj. Vinou administrativního nedopatření byla však změna provedena pouze v zadávací dokumentaci, zatímco do Věstníku veřejných zakázek byl odeslán již připravený formulář „Oznámení o zakázce“, který obsahoval původní požadavky zadavatele.

27. Zadavatel je však toho názoru, že uvedený postup nemohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, jelikož kompletní zadávací dokumentace k předmětné veřejné zakázce byla uveřejněna na třech veřejně přístupných internetových stránkách zadavatele. Jednou z těchto webových stránek byla stránka pro webovou prezentaci Evropského sociálního fondu, která je dle zadavatele klíčová pro přístup relevantních dodavatelů k informacím o veřejných zakázkách. Zadavatel dále uvádí, že dodavatelé orientující se na poskytování služeb souvisejících s operačním programem Lidské zdroje a zaměstnanost (dále jen „OP LZZ“) používají tyto stránky jako základní nástroj pro zjišťování informací o nově zahájených zadávacích řízeních.

28. S ohledem na uvedené skutečnosti je zadavatel názoru, že úplné znění zadávací dokumentace bylo dostupné všem relevantním dodavatelům, a že žádný z dodavatelů splňujících veškeré podmínky zadavatele nebyl z účasti v zadávacím řízení odrazen kvůli požadavkům zadavatele uvedeným v „Oznámení o zakázce“. Zadavatel dále uvedl, že při vyhodnocování celé situace vycházel „z podobného případu, kterým se Úřad zabýval v rozhodnutí S143/09 a v navazujícím rozhodnutí R131/09, kde bylo správní řízení zastaveno právě z důvodu, že pochybení zadavatele nemohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky tak, jak je tomu i v tomto případě.“

29. Ve vztahu k neprodloužení lhůty pro podání nabídek při změně zadávacích podmínek zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že dodatečnými informacemi ze dne 1. 4. 2010 provedl úpravy zadávací dokumentace, kterými dle zadavatele snížil množství a rozsah požadovaných významných služeb poskytnutých uchazečem v posledních třech letech, a také provedl úpravu subkritéria „Kvalita a metodologie a metodiky poskytování poradenství příjemců dotace“.

30. Zadavatel dále ve svém vyjádření uvádí, že v případě technických kvalifikačních předpokladů v „Oznámení o zakázce“ pouze obecně uvedl, že požaduje předložení seznamu významných služeb poskytnutých uchazečem v posledních třech letech. U požadavku na rozsah a minimální úroveň těchto referenčních služeb pouze odkázal na jejich bližší vymezení v zadávací dokumentaci. Zadavatel dále sděluje, že obdobně postupoval i v případě hodnotících kritérií, kdy v „Oznámení o zakázce“ uvedl pouze základní hodnotící kritérium s tím, že dílčí hodnotící kritéria a jejich popis uvedl v zadávací dokumentaci, přičemž ke změně došlo v rámci jednoho z dílčích hodnotících kritérií. Dle zadavatele je z uvedeného patrné, že se popsané úpravy zadávací dokumentace nemohly dotknout informací uvedených v „Oznámení o zakázce“ uveřejněném v Informačním systému o veřejných zakázkách a tedy podle jeho názoru nebyly naplněny podmínky § 40 odst. 6 zákona.

31. Dle názoru zadavatele nebyl zvolený postup v rozporu z § 40 odst. 6 zákona, protože provedené úpravy se dle zadavatele nemohly dotknout informací uvedených v „Oznámení o zakázce“ uveřejněném v Informačním systému o veřejných zakázkách. Podle názoru zadavatele tedy nebyly naplněny podmínky § 40 odst. 6 zákona k povinnému prodloužení lhůty pro podání nabídek, protože ta je dle zadavatele předepsána pouze v případech, kdy tomu napovídá povaha provedené úpravy. Zadavatel však sděluje, že úprava byla provedena v zadávací dokumentaci, na kterou „Oznámení o zakázce“ stejně odkazovalo. Zároveň je dle zadavatele potřebné zdůraznit, že zadavatel zaslal dodatečné informace a upravenou zadávací dokumentaci všem dodavatelům, kteří jej požádali o její poskytnutí tak, aby zcela naplnil zásady transparentnosti a rovného zacházení. Zároveň byly informace a upravená zadávací dokumentace uveřejněny na všech internetových stránkách zadavatele, na nichž byla uveřejněna původní zadávací dokumentace.

32. Zadavatel je dále názoru, že absence prodloužení lhůty pro podání nabídek ve smyslu § 40 odst. 6 zákona rozhodně nemělo vliv na množství podaných nabídek. Zbývající lhůta pro podání nabídek v délce 50 dnů byla dle názoru zadavatele, s přihlédnutím k povaze provedených změn, lhůtou dostatečnou k tomu, aby potenciální uchazeči řádně zpracovali nabídku. Zadavatel sděluje, že všichni relevantní dodavatelé byli o provedených změnách informováni, přičemž žádný z těchto dodavatelů nepodal námitky z důvodu nedostatečné lhůty pro zpracování nabídky, což podle něho svědčí ve prospěch jeho tvrzení, že jeho postup neměl žádný vliv na průběh a výsledek zadávacího řízení.

33. Závěrem zadavatel také uvedl, že mu již ze strany poskytovatele finanční podpory byla uložena sankce ve výši 5.490.225,- Kč, přičemž tato finanční korekce znamenala významní zásah do rozpočtu zadavatele a jako taková zcela splnila dle názoru zadavatele preventivní a výchovní funkci trestu a tedy případné uložení sankce ze strany Úřadu by tedy již v daném případě nebylo účelné.

III. Závěry správního orgánu

34. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, případ ve všech vzájemných souvislostech, přičemž po zhodnocení všech podkladů, včetně obsahu dokumentace o veřejné zakázce a rámcové smlouvy o poskytování služeb ze dne 4. 6. 2010, a na základě vlastního zjištění shledal, že se zadavatel dopustil správních deliktů dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, za což mu v souladu s ustanovením § 120 odst. 2 písm. a) zákona uložil pokutu ve výši 200.000,- Kč (dvě stě tisíc korun českých). Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

35. Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

36. Podle § 50 odst. 2 zákona stanoví veřejný zadavatel požadavky na prokázání splnění kvalifikace v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení. Podrobná specifikace těchto požadavků může být uvedena v kvalifikační či zadávací dokumentaci. Kvalifikační dokumentaci je veřejný zadavatel povinen zpřístupnit na své internetové adrese nebo jiným vhodným způsobem; ustanovení § 48 zákona se použije přiměřeně.

37. Podle § 51 odst. 1 zákona je veřejný zadavatel povinen požadovat prokázání splnění kvalifikace dodavatele, nestanoví-li tento zákon jinak.

38. Podle § 51 odst. 2 zákona je prokázání splnění kvalifikace podle požadavků veřejného zadavatele stanovených v souladu s tímto zákonem předpokladem posouzení a hodnocení nabídky uchazeče v otevřeném řízení, hodnocení předběžné nabídky zájemce v dynamickém nákupním systému, vyzvání zájemce k podání nabídky v užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním, účasti zájemce v soutěžním dialogu a předpokladem uzavření smlouvy ve zjednodušeném podlimitním řízení.

39. Podle § 55 odst. 1 zákona může veřejný zadavatel k prokázání splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů dodavatele požadovat předložení jednoho či více z těchto dokladů:

a) pojistnou smlouvu, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě,

b) poslední zpracovanou rozvahu podle zvláštních právních předpisů nebo určitou část takové rozvahy, nebo

c) údaj o celkovém obratu dodavatele zjištěný podle zvláštních právních předpisů, popřípadě obrat dosažený dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky, a to nejvýše za poslední 3 účetní období; jestliže dodavatel vznikl později nebo prokazatelně zahájil činnost vztahující se k předmětu veřejné zakázky později, postačí, předloží-li údaje o svém obratu za všechna účetní období od svého vzniku nebo od zahájení příslušné činnosti.

40. V bodě III.2.2.) Oznámení o zakázce zadavatel požadoval prokázání ekonomického a finančního předpokladu dle § 55 odst. 1 zákona mj. předložím pojistné smlouvy (případně pojistného certifikátu), jejímž předmětem bude pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě s minimální výši pojistného plnění 20 mil. Kč na jednu pojistnou událost. Současně zadavatel stanovil, že uchazeč musí předložit údaje o obratu dodavatele dosaženého v předmětné oblasti veřejné zakázky (poradenství při přípravě a realizaci projektu spolufinancovaných z fondů EU) a to ve výši minimálně 20.000.000,- Kč za tři poslední uzavřená účetní období.

41. V kapitole 6. písm. C) zadávací dokumentace zadavatel však uvedl, že tyto předpoklady splňuje dodavatel, který mj. předloží pojistnou smlouvu (případně pojistný certifikát), jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě s tím, že minimální výše pojistného plnění měla činit oproti údaji v „Oznámení o zakázce“ pouze 10 mil. Kč na jednu pojistnou událost.

42. Ve vztahu k požadavku zadavatele na předložení údaje o obratu dodavatele dosaženého v předmětné oblasti veřejné zakázky za poslední tři účetní období stanovil zadavatel ve stejném bodě zadávací dokumentace také mírnější požadavek, a to obrat ve výši minimálně 15.000.000,- Kč za poslední tři uzavřená účetní období.

43. Úřad nejdříve v obecné rovině uvádí, že prostřednictvím prokázání splnění ekonomických a finančních předpokladů je v zadávacích řízeních prokazována dodavatelova kvalifikace. Smyslem ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů je prověření ekonomické a finanční stability dodavatele. Zároveň prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů dává veřejnému zadavateli do značné míry jistotu, že vybraný dodavatel je ekonomicky a finančně způsobilý pro plnění předmětu veřejné zakázky. Účelem těchto kvalifikačních předpokladů je eliminovat z konečného výběru ty dodavatele, jejichž ekonomická a finanční situace by se stala zcela závislou na realizaci konkrétní veřejné zakázky. Tím je minimalizováno zadavatelovo riziko, že dojde ke zmaření primárního účelu zadávacího řízení, kterým je řádná a efektivní realizace plnění, jež je veřejnou zakázkou. Zadavatelem uplatněné požadavky na splnění ekonomických a finančních předpokladů tedy mají zajistit, aby se o přidělení veřejné zakázky účinně ucházeli pouze ti dodavatelé, kteří jsou schopni po stránce ekonomické a finanční tuto zakázku v případě jejich úspěchu v zadávacím řízení při přidělení veřejné zakázky též plnit.

44. Z ustanovení § 50 odst. 2 zákona plyne, že zadavatel je povinen stanovit požadavky na prokázání splnění kvalifikace v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení. Tyto požadavky pak může v zadávací dokumentaci dále podrobně specifikovat. Povinnosti zveřejnění těchto údajů v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení se zadavatel nemůže zprostit; nemůže tedy tyto údaje zveřejnit jinou formou a na jiném místě, aniž by byly obsaženy v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení. Teprve pokud by byly požadavky zadavatele uveřejněné v oznámení či výzvě o zadávacím řízení takového charakteru, že je třeba je podrobněji specifikovat, může za tímto účelem zadavatel dále, tj. nad rámec toho, co již uvedl v oznámení o zahájení zadávacího řízení, specifikovat kvalifikační předpoklady buď v tzv. kvalifikační dokumentaci, jestliže se zadavatel rozhodne pro její vyhotovení, nebo v zadávací dokumentaci.

45. Zadavatel tedy musí v oznámení či výzvě určit, zda bude požadovat prokázání splnění jednoho nebo více kvalifikačních předpokladů, o jaké předpoklady se bude jednat a jakým způsobem má být splnění předpokladů prokázáno. Seznam požadavků zadavatele, uvedený v oznámení či výzvě zadávacího řízení, je seznamem úplným a není možné ho později (např. právě v zadávací dokumentaci) rozšiřovat o další požadavky, zužovat, či jakkoliv měnit, a to ani kdyby zadavatel dospěl k závěru, že je jich k plnění veřejné zakázky třeba. V zadávací dokumentaci je pak zadavatel oprávněn požadavky stanovené v oznámení toliko podrobněji specifikovat.

46. Jestliže pak zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval předložení pojistné smlouvy s minimální výši pojistného plnění 10.000.000,- Kč a předložení údaje o obratu dodavatele ve výši minimálně 15.000.000,- Kč za poslední tři účetní období, je zřejmé, že se požadavek stanovený v „Oznámení o zakázce“ odlišuje od požadavku zadavatele stanoveného v zadávací dokumentaci. Podle názoru Úřadu se přitom nejedná o podrobnější specifikaci požadavku stanoveného v zadávací dokumentaci, nýbrž o stanovení požadavku odlišného (zmírňujícího nároku na dodavatele a tedy rozšiřujícího okruh potenciálních dodavatelů). Zadávací dokumentace tak v daném případě klade na uchazeče kvantitativně jiné požadavky, než které vyplývaly z  „Oznámení o zakázce“.

47. Ve vztahu k argumentu zadavatele, že uvedený postup nemohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, jelikož kompletní zadávací dokumentace k předmětné veřejné zakázce byla uveřejněna na třech veřejně přístupných internetových stránkách zadavatele, Úřad nejprve v obecní rovině uvádí následující. Ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona výslovně předpokládá kromě spáchání deliktu porušovacího (kdy k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky dojde) rovněž spáchání deliktu ohrožovacího. Skutkovou podstatu ohrožovacího deliktu tvoří pouze určité protiprávní jednání bez výslovně určeného následku, který je dán již samotným faktem protiprávního jednání a kde navíc ke škodlivému následku nemusí vůbec dojít. Úřad je toho názoru, že uveřejnění zadávací dokumentace na internetových stránkách zadavatele v žádném případě nezaručuje „informovanost“ všech možných relevantních dodavatelů o předmětné veřejné zakázce, resp. v žádném případě nelze vyloučit existenci takových potenciálních dodavatelů, kteří k vyhledávání informací o zahájených zadávacích řízení využívají zejména Informační systém o veřejných zakázkách. V takovém případě jsou informace uvedené v „Oznámení o zakázce“ prvotními informacemi, na jejichž základě relevantní dodavatelé zvažují svoji účast v předmětném zadávacím řízení. Dle názoru Úřadu tedy existuje reálná možnost, že přísnější požadavky zadavatele na prokázání ekonomických a finančních předpokladů uvedené v „Oznámení o zakázce“ mohly ovlivnit okruh dodavatelů, kteří o účasti ve veřejné zakázce pouze uvažovali, a také nelze vyloučit, že tyto přísnější požadavky zadavatele mohly některého potenciálního dodavatele od podání nabídky odradit, ačkoli by jinak mohl podat výhodnější nabídku než vybraný uchazeč. Na základě uvedeného se Úřad neztotožňuje s právní argumentaci zadavatele, že předmětným postupem zadavatele nemohlo dojít k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky a má zato, že podmínky pro aplikaci § 120 odst. 1 písm. a) zákona byly naplněny.

48. Úřad dále v souvislosti s argumentací zadavatele, že „Oznámení o zakázce“ obsahovalo odkaz na zadávací dokumentaci, která poté byla přístupná všem relevantním dodavatelům, konstatuje, že ani odkazem na zadávací dokumentaci („Oznámení o zakázce“ bod III.2.2) Ekonomické a finanční způsobilost) nelze odůvodnit odlišnost údajů v oznámení zadávacího řízení a v zadávací dokumentaci. Potenciální uchazeč se o záměru zadavatele zadat veřejnou zakázku a podmínkách své účasti dozvídá primárně právě ze zveřejněného oznámení, nelze předpokládat, že se na základě zadavatelem uvedeného odkazu bude domnívat, že zadávací dokumentace obsahuje odlišné (mírnější) požadavky než ty, které jsou uvedeny v oznámení zadávacího řízení. Pokud potenciální uchazeč z oznámení zjistil, že zadavatel požaduje předložení pojistné smlouvy s minimální výši pojistného plnění 20.000.000,- Kč a předložení údaje o obratu za poslední tři účetní období v minimální výši 20.000.000,- Kč, kterou by nebyl schopen doložit, nelze mít za to, že by si i přesto vyžádal zadávací dokumentaci s tím, že tato může obsahovat jiný, pro něj splnitelný požadavek. Úřad opětovně zdůrazňuje, že zákon ve výše citovaném § 50 odst. 2  stanoví, že „podrobná specifikace“ požadavků na prokázání splnění kvalifikace může být uvedena v kvalifikační či zadávací dokumentaci, to však neopravňuje zadavatele k uvedení specifikace odlišné.

49. Zadavatel se dále ve svém vyjádření ze dne 1. 8. 2013 odvolává na rozhodnutí Úřadu v obdobném případě, a to na rozhodnutí č. j. ÚOHS-R131/2009/VZ-2962/2010/310-ASc ze dne 2. 3. 2010, kterým bylo zrušeno prvostupňové rozhodnutí č. j. ÚOHS-S143/2009/VZ-9103/2009/540/VKU ze dne 18. 8. 2009 z důvodu, že dle předsedy Úřadu nebyla splněna podmínka možného podstatného vlivu na výběr nejvhodnější nabídky. Úřad v této souvislosti uvádí, že při rozhodování o možném podstatném vlivu na výběr nejvhodnější nabídky je vždy nutné posuzovat všechny okolnosti daného případu komplexně a z hlediska vzájemných souvislostí s přihlédnutím k podstatným okolnostem případu. Na základě uvedeného je Úřad toho názoru, že oba případy vykazují rozdíly ve skutkových okolnostech, a to minimálně v tom, že v případě posuzovaném ve výše citovaném rozhodnutí proběhla, s ohledem na množství vyžádaných zadávacích dokumentací a podaných nabídek, dostatečná hospodářská soutěž mezi dodavateli a byla značně nepravděpodobná existence dalších potenciálních dodavatelů, kteří by o předmětnou veřejnou zakázku s ohledem na rozsah předmětu plnění mohli projevit zájem, a dále také v tom, že zadavatel v uvedeném případě podnikl kroky k nápravě svého pochybení a všem uchazečům, kteří projevili zájem o účast v zadávacím řízení, poskytl bez rozdílu upřesňující informace. V šetřeném případě je však Úřad toho názoru, že k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky nejenom že mohlo dojít, ale s ohledem na skutečnost, že byla podána pouze jedna nabídka, pravděpodobně i došlo, přičemž ze strany zadavatele nedošlo k žádným pokusům o nápravu předmětného pochybení. Úřad dále pro úplnost uvádí, že v případě posuzovaném v citovaném rozhodnutí se protiprávní jednání zadavatele vztahovalo pouze k požadavku na splnění jednoho kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona, kdežto zadavatel v šetřeném případě stanovil v rozporu s § 50 odst. 2 zákona požadavky dva, tj. požadavek na předložení pojistné smlouvy a požadavek na předložení údaje o obratu dodavatele dosažené v předmětné oblasti veřejné zakázky za poslední tři uzavřená účetní období.

50. V souvislosti s výše uvedeným Úřad dále uvádí, že si je vědom skutečnosti, že si zadávací dokumentaci vyzvedlo celkem 7 dodavatelů. Současně je však nutné konstatovat, že přísnější požadavky zadavatele na kvalifikaci mohly způsobit, že o zadávací dokumentaci nepožádali ti dodavatelé, kteří by byli schopni předmětné kvalifikační předpoklady „v mírnější verzi“ doložit, avšak na základě přísnějších požadavků stanovených v „Oznámení o zakázce“ nabídku nepodali. V souvislosti s uvedeným nelze také vyloučit, že tito uchazeči o předmětnou veřejnou zakázku, či jiní potenciální dodavatelé by byli schopni podat výhodnější nabídku, než byla nabídka vybraného uchazeče, v důsledku čehož mohla být vybrána jiná nabídka. Opačná situace, a to kdyby v „Oznámení o zakázce“ byly uvedeny mírnější požadavky, než v zadávací dokumentaci, by dle názoru Úřadu nemusela ovlivnit počet uchazečů o veřejnou zakázku v takové míře, jelikož přísnější požadavek zadavatele v zadávací dokumentaci by se týkal až okruhu dodavatelů, kteří by si zadávací dokumentaci vyzvedli. Nicméně za situace, kdy v šetřeném případě přísnější požadavek v „Oznámení o zakázce“ oslovoval užší okruh dodavatelů než požadavek v zadávací dokumentaci, mohla mít tato skutečnost vliv na počet dodavatelů, kteří si vyžádali zadávací dokumentaci.

51. Vzhledem k tomu, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 50 odst. 2 zákona tím, že v daném případě nestanovil svůj skutečný požadavek na prokázání splnění kvalifikace v oznámení zadávacího řízení, neboť v „Oznámení o zakázce“ stanovil přísnější požadavek než v zadávací dokumentaci, porušil zadavatel zásady transparentnosti a zákazu diskriminace uvedené v § 6 zákona, neboť v „Oznámení o zakázce“ neuvedl transparentním způsobem požadavky na prokázání kvalifikačního předpokladu podle § 55 odst. 1 písm. a) a c) zákona, čímž diskriminoval možné zájemce o účast v zadávacím řízení veřejné zakázky, přičemž toto diskriminační zacházení s možnými zájemci, kteří by byli schopni prokázat splnění příslušných kvalifikačních předpokladů způsobem, který nebyl uveden v „Oznámení o zakázce“, mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, protože mohlo omezit okruh možných uchazečů o plnění veřejné zakázky.

52. Úřad v souvislosti s výše uvedeným má tedy za to, že zadavatel při vytváření zadávací dokumentace postupoval v rozporu s § 50 odst. 2 zákona v návaznosti na § 6 zákona, když v „Oznámení o zakázce“ stanovil požadavek na prokázání kvalifikačního předpokladu podle § 55 odst. 1 písm. a) a c) zákona přísněji než v zadávací dokumentaci, a to jednak ve vztahu k požadavku na předložení pojistné smlouvy, když v „Oznámení o zakázce“ bylo požadováno předložení pojistné smlouvy s minimální výši pojistného plnění 20 mil. Kč, přičemž v zadávací dokumentaci byla požadována pojistná smlouva s minimální výši pojistného plnění 10 mil. Kč, a jednak ve vztahu k požadavku na předložení údaje o obratu dodavatele dosaženého v předmětné oblasti veřejné zakázky za poslední tři uzavřená účetní období, když v „Oznámení o zakázce“ byla požadovaná výše obratu minimálně 20 mil. Kč, přičemž v zadávací dokumentaci byla požadovaná výše obratu minimálně 15 mil. Kč, přičemž tím mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a na veřejnou zakázku byla dne 4. 6. 2010 uzavřena rámcová smlouva. Z uvedeného důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

53. Podle § 6 zákona, je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

54. Podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona zahajuje zadávací řízení zadavatel uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení.

55. Podle § 39 odst. 3 písm. a) bod 1 zákona nesmí být lhůta pro podání nabídek u nadlimitních veřejných zakázek v otevřeném řízení kratší než 52 dny.

56. Podle § 39 odst. 5 zákona začínají lhůty běžet dnem následujícím po dni odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení nebo výzvy k podání nabídek.

57. Podle § 40 odst. 1 zákona pokud veřejný zadavatel uveřejnil předběžné oznámení podle § 86 zákona a pokud bylo toto předběžné oznámení odesláno k uveřejnění či bylo odesláno oznámení o uveřejnění předběžného oznámení na profilu veřejného zadavatele k uveřejnění ve lhůtě ne kratší než 52 dny a ne delší než 12 měsíců před odesláním oznámení zadávacího řízení, může veřejný zadavatel při splnění podmínek pro uveřejňování podle § 146 odst. 2 věty druhé zkrátit lhůtu pro podání nabídek u nadlimitních veřejných zakázek na 36 dnů v otevřeném řízení či užším řízení, a pokud z objektivních důvodů nelze stanovit tuto lhůtu, až na 22 dny v otevřeném řízení či užším řízení.

58. Podle § 40 odst. 2 zákona pokud je oznámení zadávacího řízení odesláno elektronickými prostředky (§ 149 zákona), je veřejný zadavatel oprávněn zkrátit o

• 7 dnů lhůty podle § 39 odst. 2 písm. a) bod 1, § 39 odst. 3 písm. a) bod 1 a podle § 40 odst. 1,
• 5 dnů lhůtu podle § 39 odst. 2 písm. a) bod 2 zákona.

59. Podle § 40 odst. 3 zákona pokud veřejný zadavatel umožní neomezený a přímý dálkový přístup k zadávací dokumentaci v plném rozsahu již ode dne uveřejnění oznámení otevřeného řízení nebo užšího řízení, ve kterém je uvedena internetová adresa, kde je možno získat přístup k zadávací dokumentaci, může veřejný zadavatel zkrátit lhůtu pro podání nabídek o 5 dnů.

60. Podle § 44 odst. 1 zákona se zadávací dokumentací rozumí soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel.

61. Podle § 49 odst. 1 zákona je dodavatel oprávněn po zadavateli požadovat písemně dodatečné informace k zadávacím podmínkám.

62. Podle § 49 odst. 2 zákona pak platí, že zadavatel doručí dodatečné informace k zadávacím podmínkám, případně související dokumenty, nejpozději do 6 dnů ode dne doručení žádosti dodavatele podle odstavce 1, a jde-li o zadávací řízení, ve kterém jsou lhůty stanoveny podle § 39 odst. 3 písm. a) bodu 3, § 39 odst. 3 písm. b) bodu 2 nebo 3 nebo podle § 41 odst. 5 zákona, nejpozději do 3 dnů ode dne doručení žádosti podle odstavce 1. Dodatečné informace, včetně přesného znění žádosti, doručí zadavatel současně všem dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí zadávací dokumentace nebo kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta. Zadavatel uveřejní dodatečné informace, včetně přesného znění žádosti, též způsobem, jakým poskytl neomezený a přímý dálkový přístup k zadávací dokumentaci.

63. Úřad předně uvádí, že otázka změny zadávací dokumentace v průběhu lhůty pro podání nabídek nebyla v zákoně ve znění účinném ke dni zahájení předmětného zadávacího řízení výslovně upravena. Ustanovení § 40 odst. 6 zákona, které stanoví, že provede-li veřejný zadavatel úpravy v uveřejněném vyhlášení podle § 147 odst. 8 zákona, je povinen současně přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání žádostí o účast v zadávacím řízení nebo lhůtu pro podání nabídek, a to podle povahy provedené úpravy, na šetřený případ nedopadá, neboť v uveřejněném vyhlášení nebyly uvedeny údaje, kterých se provedené změny zadávací dokumentace týkaly.

64. I přes absenci výslovné právní úpravy však tato sporná otázka byla v době zahájení předmětného zadávacího řízení již vyřešena, a to rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2008, č. j. 5 Afs 131/2007-131, ve kterém bylo judikováno následující: „Nejvyšší správní soud vycházeje z judikatury ESD, dospěl k závěru o přípustnosti možné změny v zadávací dokumentaci, tedy takové změny, která by nebyla pouhým upřesněním, tak jak má na mysli ustanovení § 52 zákona. Tuto změnu je však nutné uskutečnit takovým způsobem, který by byl v souladu se zásadami, na kterých zadávací řízení stojí. Má-li zadavatel dostát zásadě nediskriminace účastníků, je povinen při změně zadávací dokumentace buď vyhlásit řízení nové, nebo oznámit změnu zadávací dokumentace takovým způsobem, aby nebyli diskriminováni žádní potenciální dodavatelé, tedy oznámit změnu zadávací dokumentace (tedy celé veřejné zakázky) stejnou formou, jakou ji sám vyhlásil, a to za dodržení stejných podmínek, zejména zákonem stanovených lhůt. Tuto změnu je zadavatel povinen oznámit všem subjektům, o nichž je mu známo, že zvažují podání nabídky, přičemž relevantním dokladem tohoto zájmu je právě vyžádání dokumentace.“. Přestože se citovaný rozsudek vztahuje k zadávacímu řízení realizovanému za účinnosti zákona č. 40/2004 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, má uvedený názor v rámci uplatnění zásad transparentnosti a zákazu diskriminace obecnou platnost i ve vztahu k zákonu nyní aplikovanému.

65. V šetřeném případě bylo zadávací řízení zahájeno dne 15. 3. 2010 uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení. Lhůta pro podání nabídek byla v bodě IV.3.4) Oznámení o zakázce stanovena do 21. 5. 2010 do 10:00 hod., tj. v délce 67 dní.

66. Zadavatel dodatečnými informacemi k zadávacím podmínkám ze dne 1. 4. 2010 provedl změnu v technických kvalifikačních předpokladech (kapitola 6. písm. D) zadávací dokumentace), přičemž požadavky zadavatele na prokázání kvalifikace jsou při rozhodování dodavatele o tom, zda podá nabídku, jedním z rozhodujících údajů. Pokud dodavatel usoudí, že požadavkům zadavatele není schopen dostát, soutěže o veřejnou zakázku se nezúčastní. Úřad proto na základě uvedeného konstatuje, že uvedenou změnu zadávací dokumentace nelze považovat za pouhé vyjasnění, upřesnění či konkretizaci údajů již obsažených v zadávací dokumentaci, nýbrž za jejich faktickou změnu. Úřad je toho názoru, že zadavatelem provedená změna zadávacích podmínek mohla zapříčinit změnu v postoji potenciálních dodavatelů ve vztahu k účasti v zadávacím řízení, tzn., že provedená změna zadávacích podmínek mohla ovlivnit okruh zájemců o předmětnou veřejnou zakázku a tedy, že se jednalo o změnu podstatnou.

67. Úřad dále pro úplnost uvádí, že ze strany zadavatele došlo také ke změně v dílčích hodnotících kritériích (kapitola 9, čl. 9.2 zadávací dokumentace). Ve vztahu ke změně hodnocení Úřad obecně uvádí, že zadavatel je povinen stanovit dílčí kritéria hodnocení v souladu s požadavkem transparentnosti tak, aby dodavatelé, kteří se rozhodnou pro účast v soutěži o veřejnou zakázku, byli reálně schopni předložit konkrétní nabídky a mohli předem vytvořit o způsobu hodnocení včetně obsahu jednotlivých kritérií dostatečnou představu a tomu přizpůsobit koncipování své nabídky. S ohledem na skutečnost, že ze strany zadavatele došlo k vypuštění pouze jednoho z devíti hledisek stanovených pro hodnocení nabídek v rámci subkritéria „Kvalita metodologie a metodiky poskytování poradenství příjemcům dotace“ (viz bod 17. odůvodnění tohoto rozhodnutí), je Úřad toho názoru, že předmětná změna neměla potenciál ovlivnit postoj potenciálních dodavatelů ve vztahu k jejich účasti v zadávacím řízení a tedy, že se nejednalo o změnu podstatnou.

68. Z výše citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu, č. j. 5 Afs 131/2007-131 vyplývá, že změna zadávací dokumentace je přípustná za splnění dvou podmínek. Zadavatel je povinen vyhlásit zadávací řízení nové, popř. oznámit změnu zadávací dokumentace všem dodavatelům, o nichž je mu známo, že zvažují podání nabídky a současně musí prodloužit lhůtu pro podání nabídek takovým způsobem, aby po změně nebyla kratší než zákonem stanovená lhůta minimální. Zadavatel naplnil první podmínku, když o změně zadávací dokumentace informoval všechny dodavatele, kteří požádali o poskytnutí zadávací dokumentace. Nedostál však druhému požadavku, jelikož v souvislosti s úpravou zadávacích podmínek neprodloužil lhůtu pro podání nabídek. Podle § 39 odst. 3 zákona nesmí být lhůta pro podání nabídek u nadlimitní veřejné zakázky v otevřeném řízení kratší než 52 dnů, přičemž se na předmětný případ nevztahuje možnost zkrácení lhůt podle § 40 zákona. Zadavatel dodatečnými informacemi k zadávacím podmínkám provedl změnu zadávací dokumentace, aniž by v této souvislosti prodloužil lhůtu pro podání nabídek stanovenou do 21. 5. 2010. Minimální délka lhůty pro podání nabídek nebyla dodržena, neboť lhůta pro podání nabídek činila ode dne odeslání dodatečných informací k zadávacím podmínkám 50 dní. Důsledkem popsaného postupu zadavatele bylo, že případní další uchazeči neměli stejný prostor pro zpracování nabídky a tedy, že jim nebyl poskytnut dostatečný časový prostor pro zvážení možné účasti v zadávacím řízení na základě úpravy zadávacích podmínek a tedy i pro případné zpracování a podání kvalifikované nabídky, přičemž v takovém případě nelze vyloučit ani podání výhodnější nabídky, než jako zadavateli podal vybraný uchazeč. Uzavřením smlouvy za situace, kdy zadavatel výše popsaným způsobem nedodržel postup stanovený zákonem, tak byla naplněna skutková podstata správního deliktu ve smyslu § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

69. Ze zásady rovného zacházení stanovené v § 6 zákona vyplývá, že všichni uchazeči musí mít při vypracování svých nabídek stejné příležitosti. Jak uvedl Nejvyšší správní soud ve výše citovaném rozsudku č. j. 5 Afs 131/2007-131, zásada rovného zacházení implikuje povinnost transparentnosti, aby mohlo být ověřeno, zda je tato zásada dodržována. Jejím cílem je v zásadě vyloučit existenci rizika upřednostňování a svévole zadavatele. Implikuje, že všechny podmínky a pravidla zadávacího řízení jsou jasně, přesně a jednoznačně stanoveny ve vyhlášení zakázky nebo v zadávací dokumentaci.

70. Zadavatel v šetřeném případě nedodržel zásadu rovného zacházení a zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 zákona, když Dodatečnými informacemi k zadávacím podmínkám ze dne 1. 4. 2010 provedl úpravu zadávacích podmínek, aniž by prodloužil lhůtu pro podání nabídek v souladu s § 39 odst. 3 zákona. Tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť zadavatel neposkytl potenciálním uchazečům časový prostor pro zvážení možné účasti v zadávacím řízení na základě úpravy zadávacích podmínek, a tedy i pro případné zpracování a podání kvalifikované nabídky, která by mohla konkurovat nabídce podané vybraným uchazečem. Úřad k uvedenému doplňuje, že zákonná konstrukce správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona v sobě zahrnuje prvek jisté pravděpodobnosti, kdy za správní delikt označuje nejen jednání, jehož důsledkem je skutečně prokazatelné ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, ale i jednání, které zakládá pouze potenciální možnost takového ovlivnění.

71. Vzhledem k tomu, že smlouva byla již uzavřena a vzhledem k tomu, že se zadavatel dopustil porušení zákona, rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí

72. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený zákonem pro zadávání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

73. Zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky naplnil skutkovou podstatu správního deliktu, a to jednak tím, že nedodržel postup stanovený v  § 50 odst. 2 zákona v návaznosti na § 6 zákona, tím, že v „Oznámení o zakázce“ stanovil požadavek na prokázání kvalifikačních předpokladů podle § 55 odst. 1 písm. a) a c) zákona přísněji než v zadávací dokumentaci, a zároveň také tím, že nedodržel postup stanovený v  § 39 odst. 3 zákona ve spojení s § 6 zákona, když dodatečnými informacemi k zadávacím podmínkám ze dne 1. 4. 2010 provedl úpravu zadávacích podmínek tak, že změnil požadavek na technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona, aniž by prodloužil lhůtu pro podání nabídek na zákonem stanovenou lhůtu minimální, přičemž tím mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a uzavřel rámcovou smlouvu o poskytování služeb.

74. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

75. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v ustavení § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 5. 9. 2013. Ke spáchání správních deliktů došlo dne 4. 6. 2010, kdy zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem rámcovou smlouvu o poskytnutí služeb. Správní řízení bylo zahájeno dne 18. 7. 2014. Z výše uvedeného vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

76. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše pokuty je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci výše pokut (poema maior absorbet minorem, tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti několikrát dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008-67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007-135 ze dne 31. 5. 2007.) Pro ukládání trestů za správní delikty se musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

77. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné posuzovat jednotlivé správní delikty uvedené ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí samostatně.

78. V souladu s výše citovanou zásadou absorpce v rámci správně-právního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestaného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký delikt je v šetřeném případě závažnější, tj. za který z nich je možno uložit přísnější sankci. Horní hranice sankce je ve vztahu k oběma posuzovaným deliktům totožná, neboť v obou případech se jedná o stejnou skutkovou podstatu vymezenou § 120 odst. 1 písm. a) zákona a pro účely určení výše sankce se tedy shodně aplikuje § 120 odst. 2 písm. a) zákona. V případě, že je u sbíhajících se správních deliktů stanovena sankce shodná (jako v tomto případě), pak platí, že správní orgán uloží jedinou sankci ve výměře podle některého z nich (při aplikaci zásady absorpce přitom Úřad zohlední, že účastník řízení se dopustil dalšího správního deliktu).

79. Úřad tedy přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí a ke správnímu deliktu uvedenému ve výroku II. tohoto rozhodnutí s ohledem na použití zásady absorpce přihlédl v rámci přitěžujících okolností. Důvodem tohoto rozhodnutí je skutečnost, že v očích Úřadu je jednání spočívající v nedodržení ustanovení § 50 odst. 2 v návaznosti na § 6 zákona závažnější, jelikož se zadavatel tímto jednáním dopustil omezení soutěžního prostředí již v prvotní fázi zadávacího řízení. Přísnější stanovení požadavků na prokázání kvalifikačních předpokladů podle § 55 odst. 1 písm. a) zákona v „Oznámení o zakázce“ oproti zadávací dokumentaci mohlo odradit potenciální dodavatele od podání nabídky, a tedy nelze vyloučit, že v případě, kdy by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl obdržet i nabídky jiných dodavatelů, kteří by mohli předložit ekonomicky výhodnější nabídky než vybraný uchazeč. Úřad tedy ukládá pokutu za spáchání správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona spáchaného tím, že zadavatel nedodržel postup stanovený v  § 50 odst. 2 zákona v návaznosti na § 6 zákona, tím, že v „Oznámení o zakázce“ stanovil požadavek na prokázání kvalifikačních předpokladů podle § 55 odst. 1 písm. a) zákona přísněji než v zadávací dokumentaci.

80. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky, nebo do 10.000.000,- Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

81. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadávání se zadavatel dopustil správních deliktů, je 12.000.000,- Kč bez DPH. Vzhledem k tomu, že při uzavření smlouvy činila sazba DPH 20 %, byla cena veřejné zakázky v době spáchání deliktu 14.400.000,- Kč vč. DPH. Horní hranice možné pokuty (5 % ceny veřejné zakázky) tedy činí 720.000,- Kč.

82. Podle § 120 odst. 3 zákona se sazba pokuty podle § 120 odst. 2 zákona zvyšuje na dvojnásobek, jestliže se zadavatel dopustí některého ze správních deliktů podle § 120 odst. 1 zákona opakovaně. Správní delikt je spáchán opakovaně, pokud před uplynutím 5 let ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za správní delikt nabylo právní moci, byl znovu spáchán týž správní delikt.

83. Úřad na základě svého pravomocného rozhodnutí č. j. ÚOHS-S48/2009/VZ-5029/2009/520/ABr ze dne 13. 7. 2009, které bylo potvrzeno druhostupňovým rozhodnutím č. j. ÚOHS-R114/2009/VZ-1922/2010/310-EKu ze dne 8. 2. 2010, přičemž obě rozhodnutí nabyla právní moci dne 12. 2. 2010, uložil zadavateli pokutu ve výši 100.000,- Kč za správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, který zadavatel spáchal dne 30. 12. 2008. Vzhledem k tomu, že od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí ke spáchání nyní projednávaného správního deliktu neuplynulo více jak 5 let, zvyšuje se tak v souladu s § 120 odst. 3 zákona sazba pokuty na dvojnásobek. V daném případě tedy horní hranice možné pokuty činní 10 % ceny veřejné zakázky, tj. částku 1.440.000,- Kč.

84. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Při zvažování závažnosti správního deliktu Úřad zohlednil následující skutečnosti.

85. Co se týče způsobu spáchání správního deliktu, resp. okolností za kterých byl správní delikt spáchán, Úřad v tomto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel v „Oznámení o zakázce“ stanovil požadavek na prokázání kvalifikačních předpokladů podle § 55 odst. 1 písm. a) zákona přísněji než v zadávací dokumentaci a tímto způsoben nedodržel postup stanovený v § 50 odst. 2 v návaznosti na § 6 zákona.

86. Co se týče následku správního deliktu, Úřad konstatuje, že nezákonným postupem zadavatele mohlo dojít k poškození uchazečů, kterým bylo protiprávně znemožněno usilovat o získání předmětné veřejné zakázky tím, že nebyli v „Oznámení o zakázce“ řádně a úplně informování o požadavcích zadavatele na prokázání splnění kvalifikace.

87. Co se týče stupně závažnosti správního deliktu, Úřad konstatuje, že postup zadavatele uvedený ve výroku I. rozhodnutí nepochybně mohl podstatným způsobem ovlivnit výsledek zadávacího řízení, neboť reálně vedl k omezení okruhu potenciálních dodavatelů, přičemž v takovém případě nelze vyloučit ani možnost podání výhodnější nabídky než jakou v zadávacím řízení podal vybraný uchazeč. Úřad proto okolnosti a následky spáchání správního deliktu zadavatelem posoudil vzhledem k potenciálu možnosti ovlivnění výsledku zadávacího řízení jako závažné.

88. Úřad též při stanovení výše pokuty přihlédl k polehčující okolnosti spočívající v tom, že jednáním zadavatele nebyla soutěž o veřejnou zakázku zcela vyloučena, ale toliko omezena. Jako polehčující okolnost vnímá Úřad i tu skutečnost, že k předmětnému pochybení ze strany zadavatele nedošlo v úmyslu vyhnout se postupu požadovaného zákonem, nýbrž, jak vyplývá z vyjádření zadavatele, v důsledku administrativního pochybení.

89. Úřad považuje za přitěžující okolnost skutečnost, že se efekt nezákonnosti jednání zadavatele projevil již při samotném zahájení zadávacího řízení, kdy se rozhoduje nejširší spektrum dodavatelů o účasti v zadávacím řízení, a tudíž způsobené omezení soutěže mělo dopad již v rámci prvotního procesu selekce mezi potenciálními dodavateli.

90. Při ukládání sankce za správní delikt vymezený ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad zohlednil dále jako přitěžující skutečnost, že se zadavatel v rámci zadávání předmětné veřejné zakázky dopustil i jiného správního deliktu, a to tím, že nedodržel postup stanovený v § 39 odst. 3 zákona ve spojení s § 6 zákona, když dodatečnými informacemi k zadávacím podmínkám ze dne 1. 4. 2010 provedl úpravu zadávacích podmínek tak, že změnil požadavek na technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona, aniž by prodloužil lhůtu pro podání nabídek na zákonem stanovenou lhůtu minimální, přičemž tím mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a uzavřel rámcovou smlouvu o poskytování služeb. Úřad v uvedené souvislosti však zároveň konstatuje, že zbývající lhůta činila 50 dnů oproti 52 dnům požadovaných zákonem, z čehož vyplývá, že časový prostor daný potenciálním dodavatelům pro zvážení možné účasti v zadávacím řízení na základě úpravy zadávacích podmínek a tedy i pro případné zpracování a podání kvalifikované nabídky byl pouze o dva dny kratší oproti požadavku zákona.

91. Úřad při stanovení výše pokuty v souvislosti se závěry uvedenými v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. 62 Af 123/2013, zohlednil rovněž skutečnost, že od spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí uplynulo přibližně 5 let, neboť jak Krajský soud v cit. rozsudku dovodil, „je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo“.

92. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad preferoval při stanovení pokuty preventivní charakter sankce, a proto zadavateli uložil pokutu u dolní hranice zákonné sazby. Je však současně třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu.

93. Ve vztahu k argumentaci zadavatele, že „mu již ze strany poskytovatele finanční podpory byla uložena sankce ve výši 5.490.225,- Kč“ Úřad odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 23/2012 ze dne 28. 11. 2012, ve kterém Nejvyšší správní soud uvedl, že „žádost o zohlednění okolnosti, že pokud bude stěžovateli udělena v dané věci správní pokuta, tak bude krácena dotace (případně vymáhána sankce) za porušení rozpočtových pravidel, je ze své podstaty zcela nepřijatelná a pro rozhodování nepodstatná. Nelze požadovat ani po správním orgánu, ani po soudu, aby „přehlédly“ porušení zákona z důvodu, že stěžovatel ponese ještě jiné důsledky svého protiprávního jednání.“. Pro úplnost dále Úřad uvádí, Z uvedeného je tedy zřejmé, že tento argument nemohl být a ani nebyl relevantní při rozhodování Úřadu o výši udělené pokuty.

94. Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

95. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu  pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1927/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží

Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 963/3, 170 00 Praha 7

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy