číslo jednací: S0070/2016/VZ-05003/2016/523/LKa

• Instance: I.
• Věc: Evaluace Most Significant Change děti a žáci se SVP
• Účastníci:
  1. Česká republika - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 1 písm. a) zákona
• Rok: 2016
• Datum nabytí právní moci: 18. 2. 2016

Č. j.: ÚOHS-S0070/2016/VZ-05003/2016/523/LKa

9. února 2016

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, jehož se dopustil zadavatel

• Česká republika - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO 00022985, se sídlem Karmelitská 529/5, 118 12 Praha 1, 

při zadávání veřejné zakázky „Evaluace Most Significant Change děti a žáci se SVP“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 9. 10. 2014 uveřejněné na profilu zadavatele dne 20. 10. 2014, na kterou byla dne 9. 1. 2015 s vybraným uchazečem – společníky společnosti „HaskoningDHV – IREAS“, jimiž jsou společnost HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o., IČO 45797170, se sídlem Sokolovská 100/94, 186 00 Praha 8 a společnost IREAS centrum, s.r.o., IČO 27590011, se sídlem Mařákova 292/9, 160 00 Praha 6, uzavřena smlouva,

vydává podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Zadavatel – Česká republika - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO 00022985, se sídlem Karmelitská 529/5, 118 12 Praha 1 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Evaluace Most Significant Change děti a žáci se SVP“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 9. 10. 2014 uveřejněné na profilu zadavatele dne 20. 10. 2014 v rozporu s § 49 odst. 2 a odst. 3 citovaného zákona neodeslal dodatečné informace k zadávacím podmínkám nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne 28. 10. 2014, kdy mu byla od dodavatele – společnosti Q PRO 7 a.s., IČO 24781258, se sídlem Roháčova 188/37, 130 00 Praha, doručena žádost o dodatečné informace podle § 49 odst. 1 citovaného zákona, všem dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí zadávací dokumentace nebo kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 9. 1. 2015 s vybraným uchazečem – společníky společnosti „HaskoningDHV – IREAS“, jimiž jsou společnost HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o., IČO 45797170, se sídlem Sokolovská 100/94, 186 00 Praha 8 a společnost IREAS centrum, s.r.o., IČO 27590011, se sídlem Mařákova 292/9, 160 00 Praha 6, smlouvu na veřejnou zakázku.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se zadavateli – Česká republika - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO 00022985, se sídlem Karmelitská 529/5, 118 12 Praha 1 – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 2 000,- Kč (dva tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

ODŮVODNĚNÍ

1. Dne 20. 10. 2014 zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) zadavatel – Česká republika - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO 00022985, se sídlem Karmelitská 529/5, 118 12 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – odesláním výzvy k podání nabídky ze dne 9. 10. 2014 zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Evaluace Most Significant Change děti a žáci se SVP“, přičemž tato výzva byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 20. 10. 2014 (dále jen „veřejná zakázka“). Předpokládaná hodnota byla v souladu s bodem 5. výzvy k podání nabídky ze dne 9. 10. 2014 stanovena na 1 000 000,- Kč bez DPH. Zadavatel má v případě zadávání veřejné zakázky postavení veřejného zadavatele podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona, neboť ministerstvo je ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, organizační složkou státu.

2. Dle ust. § 26 odst. 5 zákona zahájí-li veřejný zadavatel zadávání veřejné zakázky malého rozsahu (§ 12 odst. 3 zákona) postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, postupuje podle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky.

3. Zadavatel ve výzvě k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení na veřejnou zakázku na služby ze dne 9. 10. 2014 uvádí: „Jedná se o podlimitní veřejnou zakázku zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení podle ustanovení § 38 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů“.

4. Předmětem veřejné zakázky je podle bodu 1. výzvy k podání nabídky „evaluace, v rámci které proběhne získání reprezentativních dat, na jejichž základě budou vyhodnoceny především dopady (impact) projektů GP a IPo v oblasti podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Tato zjištění pak poskytnou Řídicímu orgánu a Zprostředkujícím subjektům zpětnou vazbu k efektivnější realizaci intervencí v relevantních oblastech resortu školství, mládeže a tělovýchovy. Evaluační zpráva poskytne relevantní data, která budou použitelná pro strategické rozhodování a budou podkladem pro případné návrhy strukturálních změn v resortu školství. Hodnocení bude probíhat napříč projekty GP a IPO v PO 1 Počáteční vzdělávání v oblasti podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Evaluace se zaměří na zodpovězení zadaných evaluačních úkolů a evaluačních otázek. Dílčím cílem evaluace je využití inovativních metod hodnocení v obtížně evaluovatelné oblasti, jakou jsou intervence zaměřené na podporu specifických cílových skupin, např. právě děti a žáci se SVP. Hodnocení dopadů intervencí specifických pro oblasti podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků včetně dětí a žáků se SVP vyžaduje využívání i metod, které v kontextu České republiky nejsou příliš známé nebo používané. Tato evaluace umožní využití minimálně jedné z těchto inovativních metod, tj. metody největší změny (Most Significant Change). Tato pilotáž poslouží také ke zhodnocení využitelnosti metody v evaluacích v dalším programovém období. Evaluace navazuje na výsledky ze studie Hodnocení vlivu intervencí OP VK na inkluzívní vzdělávání III. hrazené z prostředků OP VK, především na otázky 1.1 (změna sociálního klimatu ve třídách z hlediska postojů a chování žáků k začleňování žáků se SVP) a 1.5 (přínos opatření OPVK v oblasti podpory 1.2 pro začleňování žáků se SVP a pro sociální klima kolektivu z pohledu žáků, učitelů, rodičů) z evaluačního úkolu 1 a rozvíjí tyto otázky v širším kontextu OP VK“.

5. Na plnění veřejné zakázky uzavřel zadavatel dne 9. 1. 2015 s vybraným uchazečem – společníky společnosti „HaskoningDHV – IREAS“, jimiž jsou společnost HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o., IČO 45797170, se sídlem Sokolovská 100/94, 186 00 Praha 8 a společnost IREAS centrum, s.r.o., IČO 27590011, se sídlem Mařákova 292/9, 160 00 Praha 6 (dále jen „vybraný uchazeč“) – smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž konečná hodnota činí 588 060,- Kč včetně DPH.

6. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky. V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele vyjádření k podnětu a dále dokumentaci o předmětné veřejné zakázce.

7. Po přezkoumání předložených podkladů, jež tvoří obsah spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S00xx/2016/VZ, Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nepostupoval při zadávání veřejné zakázky v souladu se zákonem, přičemž k tomuto závěru uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

8. Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

K poskytování dodatečných informací k zadávacím podmínkám

9. Podle § 39 odst. 3 písm. b) bodu 2. zákona [pozn. Úřadu: v posuzovaném případě byly lhůty stanoveny s odkazem na toto ustanovení zákona] lhůta pro podání nabídek nesmí být u podlimitních veřejných zakázek kratší než 15 dnů v užším řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení.

10. Podle § 49 odst. 1 zákona je dodavatel oprávněn po zadavateli požadovat písemně dodatečné informace k zadávacím podmínkám. Písemná žádost musí být zadavateli doručena nejpozději 6 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek; jde-li o zadávací řízení, ve kterém jsou lhůty stanoveny podle § 39 odst. 3 písm. b) bodu 2, nejpozději 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek.

11. Podle § 49 odst. 2 zákona odešle zadavatel dodatečné informace k zadávacím podmínkám, případně související dokumenty, nejpozději do 4 pracovních dnů po doručení žádosti podle odstavce 1, a jde-li o zadávací řízení, ve kterém jsou lhůty stanoveny podle § 39 odst. 3 písm. b) bodu 2 zákona, nejpozději do 3 pracovních dnů po doručení žádosti podle § 49 odstavce 1.

12. Podle § 49 odst. 3 zákona odešle zadavatel dodatečné informace, včetně přesného znění požadavku podle odstavce 1, současně všem dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí zadávací dokumentace nebo kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta. V případě dodatečných informací k požadavkům na kvalifikaci v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním a v soutěžním dialogu má zadavatel tuto povinnost pouze vůči dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí kvalifikační dokumentace nebo kterým byla kvalifikační dokumentace poskytnuta. Zadavatel vždy uveřejní dodatečné informace včetně přesného znění žádosti stejným způsobem, jakým uveřejnil textovou část zadávací dokumentace nebo kvalifikační dokumentaci.

13. Jak plyne z výše citovaného ustanovení § 49 odst. 1 zákona, každý dodavatel je oprávněn po zadavateli požadovat písemně dodatečné informace k zadávacím podmínkám. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavateli byla do datové schránky dne 28. 10. 2014 doručena žádost dodavatele – společnosti Q PRO 7 a.s., IČO 24781258, se sídlem Roháčova 188/37, 130 00 Praha, o dodatečné informace. Podle bodu 16. výzvy k podání nabídky byla lhůta pro podání nabídek stanovena do 10. 11. 2014. S ohledem na to, že zadavateli byla žádost o poskytnutí dodatečných informací doručena ve lhůtě delší než 5 pracovních dnů před koncem lhůty pro podání nabídek [v posuzovaném případě byla lhůta stanovena podle § 39 odst. 3 písm. b) bodu 2 zákona], byl zadavatel povinen odeslat dodatečné informace k zadávacím podmínkám nejpozději do 3 pracovních dnů po doručení této žádosti.

14. K uvedenému pak Úřad konstatuje, že z dokumentace o veřejné zakázce neplyne, že by zadavatel odpověď na žádost o dodatečné informace zaslal dodavatelům, kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta. Zadavatel přistoupil „pouze“ k uveřejnění dodatečných informací na profilu zadavatele, tj. uveřejnil je stejným způsobem, jakým uveřejnil textovou část zadávací dokumentace.

15. S ohledem na znění § 49 odst. 2 zákona byl zadavatel povinen odeslat dodatečné informace k výše uvedené žádosti ve lhůtě do 3 pracovních dnů po doručení žádosti, v šetřeném případě tedy nejpozději do 31. 10. 2014, a to v souladu s ust. § 49 odst. 3 zákona současně všem dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí zadávací dokumentace nebo kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta. Zadavatel v souladu s ust. § 38 odst. 1 zákona vyzval tyto zájemce k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace:

• Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání, IČO 00216208, se sídlem Myslíkova 7, 110 00 Praha1,
• HOPE GROUP s.r.o., IČO 25342282, se sídlem Palackého třída 1643/10, 612 00 Brno,

• ppm factum research s. r. o., IČO 47121793, se sídlem Bucharova 1281/2, 158 00 Praha 13,

• HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o., IČO 45797170, se sídlem Sokolovská 100/94, 186 00 Praha 8,
• SC & C spol. s r.o., IČO 45280541, se sídlem Americká 21, 120 00 Praha 2.

Lze tedy v tuto chvíli uzavřít, že minimálně právě uvedené dodavatele je třeba pokládat za dodavatele, kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta (a kterým tak měly být dodatečné informace bez dalšího v zákonné lhůtě odeslány).

16. Vzhledem k tomu, že zadavatel výše uvedenou povinnost nesplnil, porušil tím právo dodavatelů na informování v zákonem předvídané lhůtě, když neodeslal dodatečné informace ve lhůtě stanovené zákonem všem dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí zadávací dokumentace nebo kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta.

17. Pokud jde o okamžik, ve kterém je zadavatel povinen dodatečné informace odeslat, ust. § 49 odst. 3 zákona předpokládá, že dodatečné informace musí být zaslány současně všem dodavatelům. Jinak řešeno, každý z dodavatelů, který projevil zájem o podání nabídky v zadávacím řízení tím, že požádal o poskytnutí zadávací dokumentace, nebo kterému byla zadávací dokumentace poskytnuta, má nárok na to, aby mu byly bez jakékoli jeho (další) iniciativy zaslány dodatečné informace k zadávacím podmínkám. Zákonodárce tuto povinnost záměrně konstruuje tímto způsobem, neboť pouze takto nebude žádný z dodavatelů zvýhodněn tím, že by měl dodatečné informace k zadávacím podmínkám k dispozici dříve, než jiný dodavatel. Není proto vyloučeno, že neposkytnutí odpovědi na dodatečné informace současně všem dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí zadávací dokumentace nebo kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta, mohlo mít vliv na obsah podaných nabídek, neboť dodavatelé museli aktivně dodatečné informace vyhledávat na profilu zadavatele, přičemž je možno pochybovat o tom, že by dodavatelé, kterým svědčí právo být informován o dodatečných informacích bez dalšího, profil zadavatele za účelem ověřování, zda nedošlo k vydání takových dodatečných informací, pravidelně kontrolovali (není tak vyloučeno, že některý z dodavatelů měl na zapracování dodatečných informací do své nabídky méně času, než by měl za situace, kdy by zadavatel své zákonné povinnosti dostál). Z výše uvedeného vyplývá, že neposkytnutí příslušných informací zadavatelem mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky na plnění předmětné veřejné zakázky.

18. Úřad považuje ve smyslu ust. § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené má za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky v rozporu s § 49 odst. 2 a odst. 3 zákona neodeslal dodatečné informace k zadávacím podmínkám nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne 28. 10. 2014, kdy mu byla od dodavatele – společnosti Q PRO 7 a.s., IČO 24781258, se sídlem Roháčova 188/37, 130 00 Praha, doručena žádost o dodatečné informace podle § 49 odst. 1 zákona, všem dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí zadávací dokumentace nebo kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 9. 1. 2015 s vybraným uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku, a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K uložení pokuty

19. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

20. Podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

21. V šetřeném případě se zadavatel dopustil správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu.

22. Podle ust. § 121 odst. 3 zákona (ve znění účinném v době spáchání správního deliktu) odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

23. Podle ust. čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Ústavní pravidlo zakotvené v ust. čl. 40 odst. 6 Listiny, které stanoví, že trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán a pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější, zakládá výjimku z jinak obecného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Tato výjimka se dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu aplikuje rovněž v řízeních o sankci za správní delikty.

24. V tomto případě došlo před vydáním tohoto příkazu s účinností ke dni 6. 3. 2015 ke změně ustanovení § 121 odst. 3 zákona, který nově uvádí, že „odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán“. Úřad proto v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v ust. čl. 40 odst. 6 Listiny a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době vydání tohoto příkazu), neboť došel k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení, resp. v době spáchání správního deliktu, umožnoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s delším odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl.

25. V návaznosti na citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v ust. § 121 odst. 3 zákona (ve znění účinném ke dni vydání tohoto příkazu). V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 15. 1. 2016. Dle § 49 odst. 2 zákona byl zadavatel povinen odeslat dodatečné informace k zadávacím podmínkám ve lhůtě do 3 pracovních dnů po doručení žádosti podle § 49 odst. 1 zákona. V šetřeném případě tedy nejpozději do 31. 10. 2014, a to v souladu s ust. § 49 odst. 3 zákona současně všem dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí zadávací dokumentace nebo kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta. Vzhledem k tomu, že zadavatel tak neučinil, došlo k porušení povinnosti stanovené zákonem dne 1. 11. 2014. Smlouva na plnění veřejné zakázky pak byla uzavřena dne 9. 1. 2015 a k tomuto datu tedy došlo k naplnění skutkové podstaty správního deliktu. Z uvedeného proto plyne, že ke spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 9. 1. 2015. Správní řízení je v souladu s ust. § 150 odst. 1 správního řádu ve spojení s ust. § 46 odst. 1 správního řádu zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedených údajů tak vyplývá, že odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

26. Podle ust. § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

27. V daném případě se zadavatel dopustil správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona, za nějž lze v souladu s citovaným ust. § 120 odst. 2 písm. a) zákona uložit pokutu do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit. Ze smlouvy uzavřené mezi zadavatelem a vybraným uchazečem dne 9. 1. 2015 plyne, že konečná hodnota veřejné zakázky činí dle bodu IV. smlouvy 588 060,- Kč včetně DPH, tedy maximální hranice výše pokuty činí po zaokrouhlení částku ve výši 58 806,- Kč.

28. Podle ust. § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

29. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

30. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost správního deliktu“, Úřad dále uvádí, že stupeň společenské škodlivosti správního deliktu (tedy závažnosti) je dán především konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty deliktu. Při posuzování závažnosti správního deliktu není hlavním kritériem pouze skutková podstata správního deliktu, ale také intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je dále nutno hodnotit nejen jaké následky byly správním deliktem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

31. V posuzovaném případě je objektem správního deliktu zájem, aby bylo zachováno právo dodavatelů, kteří požádali o poskytnutí zadávací dokumentace nebo kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta, na informování v zákonem předvídané lhůtě, a to bez požadavku na jejich (další) vlastní aktivitu.

32. Úřad ve prospěch zadavatele zohlednil tu skutečnost, že v šetřeném případě zadavatel dobrovolně postupoval v režimu zákona, když zahájil zadávací řízení na veřejnou zakázku s předpokládanou hodnotou ve výši 1 000 000 Kč bez DPH, tedy zakázku, která je podle své předpokládané hodnoty zakázkou malého rozsahu (§ 12 odst. 3 zákona), postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky (viz bod 2. odůvodnění tohoto příkazu). Tato skutečnost však nemůže znamenat, že by zadavatel za porušení zákona neodpovídal, neboť v návaznosti na své rozhodnutí zadávat zakázku malého rozsahu v zadávacím řízení má zadavatel následně povinnost dodržet postup podle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky (§ 26 odst. 5 zákona).

33. Při stanovení výše pokuty se Úřad dále zabýval obsahem žádosti o dodatečné informace, jímž byl dotaz dodavatele, zda formulace týkající se jak zhotovitele (dodavatele), tak členů realizačního týmu „‚nebyli a nejsou v pracovně-právním vztahu k objednateli', znamená, že nebyli nikdy v pracovně-právním vztahu, nebo existuje pro tuto skutečnost lhůta, po jejímž uplynutí, již není osoba považována za osobu stojící ve střetu zájmů?“, stejně jako obsahem odpovědi zadavatele, podle které dané vyjádření znamená, že „předmětné osoby nebyly nikdy v pracovně-právním vztahu.“ Úřad tyto okolnosti hodnotí jako polehčující, neboť podaná dodatečná informace (o které se případně dodavatelé, kterým byla poskytnuta zadávací dokumentace, mohli dozvědět později než za situace, kdy by zadavatel dodržel své zákonné povinnosti), pouze objasňuje skutečnosti již obsažené v zadávací dokumentaci.

34. Úřad dále zohlednil dobu mezi uveřejněním odpovědi na žádost o dodatečné informace na profilu zadavatele (31. 10. 2014) neodeslané všem dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí zadávací dokumentace nebo kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta, a lhůtou pro podání nabídek, jež skončila dne 10. 11. 2014. Lze konstatovat, že odpověď na dodatečné informace byla na profilu zadavatele uveřejněna přibližně v polovině lhůty pro podání nabídek, tj. dodavatelé měli – i s ohledem na charakter dodatečné informace – dostatečnou dobu pro případné reakce (a to i za situace, že by se o dodatečné informaci dozvěděli s určitým zpožděním).

35. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu zadavatele.

36. V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

37. V tomto smyslu Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele správního deliktu, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená sankce projevit (výlučně jen) ve sféře zadavatele, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení sankce.

38. Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.

39. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a stanovenou pokutu ve výši 2 000,- Kč (tj. hluboko při spodní hranici maximální zákonné výše) vzhledem k souvislostem případu posoudil jako přiměřenou. S ohledem na výše uvedené bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

40. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.

POUČENÍ

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží

Česká republika - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Karmelitská 529/5, 118 12 Praha 1 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy