číslo jednací: S0063/2016/VZ-04366/2016/521/MŽi

• Instance: I.
• Věc: Obnova ulice Pohraniční stráže s cyklotrasou
• Účastníci:
  1. obec Velká Hleďsebe
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 2 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. - pokuta
• Rok: 2016
• Datum nabytí právní moci: 16. 2. 2016

Č. j.: ÚOHS-S0063/2016/VZ-04366/2016/521/MŽi

4. února 2016

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, jehož se dopustil zadavatel

• obec Velká Hleďsebe, IČO 00572756, se sídlem Plzeňská 32, 353 01 Velká Hleďsebe,

při zadávání veřejné zakázky „Obnova ulice Pohraniční stráže s cyklotrasou“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 9. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 9. 2014 pod ev. č. zakázky 494853, přičemž oznámení o zadání zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 21. 1. 2015,

vydává podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Zadavatel – obec Velká Hleďsebe, IČO 00572756, se sídlem Plzeňská 32, 353 01 Velká Hleďsebe – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Obnova ulice Pohraniční stráže s cyklotrasou“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 9. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 9. 2014 pod ev. č. zakázky 494853, postupoval v rozporu s ust. § 40 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, neboť provedl prostřednictvím dodatečných informací č. 1 ze dne 15. 10. 2014 úpravu zadávacích podmínek, když uvedl, že rozvaděč veřejného osvětlení bude v plastovém provedení a bude vybaven vlastním měřením, soumrakovým spínačem a časovými hodinami, tedy informace, které nebyly obsahem původních zadávacích podmínek, a současně přiměřeně neprodloužil lhůtu pro podání nabídek, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 19. 1. 2015 s uchazečem Vodohospodářské stavby, společnost s ručením omezeným, IČO 40233308, se sídlem Křižíkova 2393, 415 01 Teplice, smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se zadavateli – obec Velká Hleďsebe, IČO 00572756, se sídlem Plzeňská 32, 353 01 Velká Hleďsebe – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 4 000,- Kč (čtyři tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

ODŮVODNĚNÍ

1. Zadavatel – obec Velká Hleďsebe, IČO 00572756, se sídlem Plzeňská 32, 353 01 Velká Hleďsebe (dále jen „zadavatel“) – který je veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), uveřejnil podle zákona ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 9. 2014 pod ev. č. zakázky 494853 oznámení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Obnova ulice Pohraniční stráže s cyklotrasou“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Předmět veřejné zakázky vymezil zadavatel v části B. „Vymezení předmětu veřejné zakázky a předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace následovně: „Předmětem podlimitní veřejné zakázky na stavební práce je obnova komunikace v ulici Pohraniční stráže společně s cyklotrasou, včetně obnovy a přendání veřejného osvětlení a trolejového vedení.“ Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena na 6 348 612,- Kč bez DPH.

3. Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zadavatel v části E. „Otevírání obálek s nabídkami, posouzení a hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace stanovil v bodě 3. „Hodnocení nabídek“ nejnižší nabídkovou cenu.

4. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 10. 11. 2014 vyplývá, že zadavatel obdržel celkem čtyři nabídky, přičemž hodnotící komise vyhodnotila jako nejvhodnější nabídku uchazeče Vodohospodářské stavby, společnost s ručením omezeným, IČO 40233308, se sídlem Křižíkova 2393, 415 01 Teplice (dále jen „vybraný uchazeč“). Zadavatel se ztotožnil se závěry hodnotící komise a dne 19. 1. 2015 uzavřel s vybraným uchazečem na předmět plnění veřejné zakázky smlouvu o dílo č. VH2015001SOD s celkovou cenou 4 887 313,88 Kč bez DPH, tj. 5 913 649,79,- Kč včetně DPH (dále jen „smlouva o dílo“).

5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona k výkonu dohledu nad postupy zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky, přičemž v rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele vyjádření k podnětu a dále dokumentaci o předmětné veřejné zakázce.

6. Po přezkoumání předložených podkladů, jež jsou součástí spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0063/2016/VZ, Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

7. Podle § 17 písm. l) zákona se rozumí zadávacími podmínkami veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky.

8. Podle § 40 odst. 3 zákona provede-li veřejný zadavatel úpravy zadávacích podmínek, je povinen současně přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání žádostí o účast v zadávacím řízení nebo lhůtu pro podání nabídek, a to podle povahy provedené úpravy. V případě takové změny zadávacích podmínek, která může rozšířit okruh možných dodavatelů, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání žádosti o účast nebo pro podání nabídek.

9. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

10. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d).

K postupu zadavatele

11. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že zadávací dokumentace veřejné zakázky spolu s požadavky zadavatele uvedenými v oznámení zadávacího řízení či výzvě k podání nabídek, příp. jinými dokumenty obsahujícími vymezení předmětu veřejné zakázky, tvoří zadávací podmínky, které poskytují potenciálním uchazečům o veřejnou zakázku stěžejní informace, na jejichž základě tito uchazeči zvažují svoji účast v zadávacím řízení a na jejichž základě následně zpracovávají své nabídky. V této souvislosti Úřad pro úplnost odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 33/2007 ze dne 20. 3. 2008, v němž uvedený soud judikoval, že „[z]adávací dokumentací se tedy rozumí souhrn všech konkrétních požadavků zadavatele na zpracování nabídky. Z těchto požadavků pak následně, nad rámec kritérií obsažených v oznámení zadávacího řízení, vyplynou i podrobná pravidla pro určení, která nabídka je pro zadavatele nejvýhodnější a která se tak stane nabídkou vítěznou. Základem zadávací dokumentace je tedy co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky, provedené natolik podrobným, srozumitelným a co do významu jednotlivých údajů jednoznačným způsobem, který umožní samotné sestavení nabídky, její následné transparentní hodnocení zadavatelem a poté i následné objektivní přezkoumání toho, zda zadavatel hodnotil nabídky takovým způsobem, jakým měl.“. Zákon pak dává v ust. § 40 odst. 3 zákona zadavateli možnost provést úpravy v zadávacích podmínkách, tuto možnost však podmiňuje přiměřeným prodloužením lhůty pro podání žádostí o účast v zadávacím řízení nebo pro podání nabídek dle povahy provedené úpravy (a to až o celou její původní délku, může-li provedená změna rozšířit okruh možných uchazečů o veřejnou zakázku). Zákon tedy v případě úpravy zadávacích podmínek neposkytuje zadavateli prostor pro úvahu o tom, zda má prodloužit lhůtu pro podání nabídek, ale toliko pro úvahu o kolik má být lhůta prodloužena, přičemž toto prodloužení musí vždy reflektovat tu kterou konkrétní úpravu zadávacích podmínek.

12. Z  části „Technický popis“ (str. 5) technické zprávy označené „B.3.1 TECHNICKÁ ZPRÁVA SO 431 Veřejné osvětlení podél silnice III/2114“ ze srpna 2014 (dále jen „technická zpráva k veřejnému osvětlení“), která je součástí přílohy č. 3 „Projektová dokumentace pro provádění stavby – textová část“ zadávací dokumentace (dále jen příloha č. 3 zadávací dokumentace), vyplývá, že v rámci rekonstrukce veřejného osvětlení bude provedena výměna stávajícího rozvaděče veřejného osvětlení, „ze kterého se provedou nové vývody pro rekonstruovanou soustavu veřejného osvětlení.“

13. V části soupisu prací k objektu „SO 431 – SO 431 Veřejné osvětlení“, který je součástí přílohy č. 2 „Soupis prací s výkazem výměr“ zadávací dokumentace (dále jen „příloha č. 2 zadávací dokumentace“), je ve sloupci popis u položky č. 40 uvedeno „rozvaděč veřejného osvětlení – typový“.

14. Zadavatel dne 15. 10. 2014 odeslal uchazečům dodatečné informace č. 1 z téhož dne (dále jen „dodatečné informace č. 1“), v nichž k dotazu na typ a výzbroj nového rozvaděče veřejného osvětlení uvedl, že se „jedná o (...) rozvaděč veřejného osvětlení v plastovém provedení“, přičemž „[r]ozvaděč bude vybaven vlastním měřením a dále pak soumrakovým spínačem, časovými hodinami (...)“.

15. Ve svém vyjádření označeném „Doplnění informací k veřejné zakázce: ‚Obnova ulice Pohraniční stráže s cyklotrasou‘“ ze dne 15. 1. 2016, jež zadavatel zaslal Úřadu v rámci šetření podnětu, zadavatel uvedl, že „[r]ozvaděč veřejného osvětlení byl v dodatečných informacích popsán jako typový (výbava dle standardů obce), tak aby jeho výbava nebyla atypická oproti ostatním napájecím místům veřejného osvětlení“.

16. Z výše uvedeného lze shrnout, že z původních zadávacích podmínek veřejné zakázky nevyplývá požadavek zadavatele, aby rozvaděč veřejného osvětlení byl v plastovém provedení, že by měl být vybaven vlastním měřením a ani požadovaný způsob ovládaní veřejného osvětlení (tj. požadavek na vybavení rozvaděče veřejného osvětlení soumrakovým spínačem a časovými hodinami). Z veřejných zdrojů[1] pak jednoznačně vyplývá, že technické paramenty a provedení rozvaděčů veřejného osvětlení jsou variabilní a jejich finální provedení je možno přizpůsobit konkrétním požadavkům odběratele. Nelze tedy dospět k závěru, že uvedené požadavky zadavatele jsou natolik obvyklé a neměnné, že si je potenciální uchazeč mohl dovodit.

17. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel upravil zadávací podmínky, když v dodatečných informacích č. 1. uvedl, že rozvaděč veřejného osvětlení bude v plastovém provedení a bude vybaven vlastním měřením, soumrakovým spínačem a časovými hodinami. S ohledem na znění § 40 odst. 3 zákona tak byl zadavatel povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek.

18. Úřad se proto dále zabýval otázkou, zda se v šetřeném případě jednalo o takovou změnu zadávacích podmínek, která mohla rozšířit okruh možných dodavatelů, a v jejímž důsledku by zadavatel tedy musel prodloužit lhůtu pro podání nabídek o celou její původní délku, a dospěl k závěru, že se jednalo o úpravu zadávacích podmínek, v jejímž důsledku nemohlo dojít k rozšíření okruhu možných dodavatelů, neboť požadavek zadavatele na dodání nového rozvaděče veřejného osvětlení byl obsažen již v původních zadávacích podmínkách, přičemž prostřednictvím dodatečných informací č. 1 zadavatel pouze doplnil požadované parametry zařízení. Zadavatel byl tedy povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek přiměřeně (viz k tomu bod 11. odůvodnění tohoto příkazu), což však zadavatel neučinil.

19. Tento postup zadavatele, kdy provedl prostřednictvím dodatečných informací č. 1 úpravu zadávacích podmínek, když doplnil požadované paramenty rozvaděče veřejného osvětlení, a současně přiměřeně neprodloužil lhůtu pro podání nabídek, mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť smyslem povinnosti zadavatele přiměřeně prodloužit po úpravě zadávacích podmínek lhůtu pro podání nabídek je zajistit (potenciálním) dodavatelům čas pro zapracování dané úpravy zadávacích podmínek do nabídky, tj. v šetřeném případě zejména čas pro úpravu nacenění rozvaděče veřejného osvětlení s konkrétními, zadavatelem požadovanými parametry. Nelze vyloučit situaci, že by potenciální dodavatel mohl rezignovat na podání nabídky z toho důvodu, že v časovém rozmezí mezi uveřejněním dodatečných informací č. 1 a lhůtou pro podání nabídek (tj. v časovém úseku 4 pracovních dní a 11 hodin) nebyl schopen od výrobce zajistit nacenění nově specifikovaného rozvaděče veřejného osvětlení (viz k tomu bod 16. odůvodnění tohoto příkazu) a toto následně zapracovat do své nabídky, ačkoliv pokud by zadavatel přiměřeně prodloužil lhůtu pro podání nabídek, tak by byl schopen nabídku podat. Pokud by tedy zadavatel přiměřeně prodloužil lhůtu pro podání nabídek, není vyloučeno, že by obdržel nabídky od více uchazečů, z nichž některý by mohl nabídnout nižší nabídkovou cenu než vybraný uchazeč.

K vydání příkazu

20. Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

21. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že zadavatel v šetřeném případě postupoval v rozporu s ust. § 40 odst. 3 zákona, neboť provedl prostřednictvím dodatečných informací č. 1 úpravu zadávacích podmínek, když uvedl, že rozvaděč veřejného osvětlení bude v plastovém provedení a bude vybaven vlastním měřením, soumrakovým spínačem a časovými hodinami, tedy informace, které nebyly obsahem původních zadávacích podmínek, aniž by současně přiměřeně prodloužil lhůtu pro podání nabídek, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 19. 1. 2015 s vybraným uchazečem smlouvu o dílo. Tímto postupem zadavatel naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

22. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

Uložení pokuty

23. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

24. Podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době spáchání správního deliktu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. Úřad dodává, že předmětné ustanovení bylo s účinností ode dne 6. 3. 2015 novelizováno, přičemž podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době vydání tohoto příkazu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil správní řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

25. Úřad v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v ust. čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době vydání tohoto příkazu), neboť došel k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení, resp. spáchání správního deliktu umožňoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s větším časovým odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona (ve znění ke dni vydání tohoto příkazu). V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 8. 12. 2015, přičemž správní řízení ve věci spáchání správního deliktu je zahájeno doručením tohoto příkazu. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 19. 1. 2015, kdy zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu o dílo. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

26. V šetřeném případě se zadavatel dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, přičemž za jeho spáchání lze podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona zadavateli uložit pokutu do 10 % ceny zakázky, která byla ve smlouvě o dílo ve znění dodatku č. 1 ke Smlouvě o dílo ze dne 19. 1. 2015 na zhotovení stavebního díla Obnova ulice Pohraniční stráže ze dne 19. 8. 2015 sjednána na 4 797 373,60,- Kč bez DPH, tedy 5 804 822,39 Kč s DPH. Horní hranice možné pokuty za spáchání správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona činí po zaokrouhlení částku ve výši 58 048,- Kč.

27. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

28. Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

29. Úřad při stanovení výše pokuty vzal v první řadě v úvahu závažnost správního deliktu, za který ukládá sankci, a jeho následky. Podle výkladové praxe Úřadu dosahuje nejzávažnějšího stupně intenzity porušení zákona postup zadavatele spočívající v úplné ignoraci ustanovení zákona, neboť tento postup vylučuje soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků a prostředkem k  realizaci základních atributů zákona uvedených v § 6 zákona, tedy zásady rovného zacházení, zásady zákazu diskriminace a zásady transparentnosti. Úřad konstatuje, že typově se v případě porušení § 40 odst. 3 zákona jedná o delikt spíše závažnějšího charakteru, neboť jednání zadavatele v rozporu s tímto ustanovením je způsobilé narušit základní princip zadávání veřejných zakázek, tj. zachování soutěžního prostředí, které má umožnit z co možná nejširšího okruhu podaných nabídek vybrat pro zadavatele tu nejvhodnější.

30. Úřad dále zvažoval případné polehčující a přitěžující okolnostmi šetřeného případu, přičemž ve prospěch zadavatele posoudil Úřad při stanovení výše pokuty tu skutečnost, že zadavatel zadával podlimitní veřejnou zakázku (a to s předpokládanou hodnotou významně se přibližující veřejné zakázce malého rozsahu) v otevřeném řízení, tedy jedním z nejtransparentnějších druhů zadávacího řízení, což svědčí o snaze zadavatele zachovat při svém postupu co nejvyšší míru transparentnosti a co nejširší možnou hospodářskou soutěž o předmět veřejné zakázky, přičemž zadavatel obdržel celkem čtyři nabídky (viz bod 4. odůvodnění tohoto příkazu), z čehož lze dovodit, že určitá míra hospodářské soutěže o veřejnou zakázku byla zachována.

31. Úřad při určení výměry pokuty ve prospěch zadavatele zohlednil také tu skutečnost, že se předmětná úprava zadávacích podmínek vztahovala pouze k jedné položce ve výkazu výměr (tj. k položce 40, rozvaděči veřejného osvětlení), jejíž cena se pohybuje v řádu desítek tisíc korun (např. vybraný uchazeč ocenil předmětnou položku na 20 000,- Kč), přičemž zadavatel požadoval pro plnění předmětu veřejné zakázky pouze právě jeden kus rozvaděče veřejného osvětlení a celková změna se tedy netýkala položky tvořící majoritní část ceny za plnění předmětu veřejné zakázky.

32. Žádnou přitěžující okolnost Úřad neshledal.

33. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu zadavatele. Z návrhu rozpočtu obce Velká Hleďsebe na rok 2016[2] vyplývá, že zadavatel pro rok 2016 plánuje hospodařit s příjmy ve výši 30 932 400,- Kč, přičemž ze schváleného rozpočtu obce Velká Hleďsebe na rok 2015[3] vyplývá, že zadavatel v roce 2015 hospodařil s příjmy ve výši 35 741 174,- Kč. S ohledem na právě uvedené má Úřad za to, že pokutu uloženou ve výši 4 000,- Kč nelze považovat nejen za likvidační (viz výše), ale ani za jeho ekonomickou podstatu nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou).

34. V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele správního deliktu, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená sankce projevit (výlučně jen) ve sféře zadavatele, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení sankce. Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.

35. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a stanovenou pokutu ve výši 4 000 Kč vzhledem k souvislostem případu posoudil jako přiměřenou.

36. S ohledem na výše uvedené bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

37. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.

POUČENÍ

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží

obec Velká Hleďsebe, Plzeňská 32, 353 01 Velká Hleďsebe

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] např. http://www.dck.cz/podpora/katalog/Jednotlive_listy/DCK_rozvadece_RVO.pdf, http://www.elplasthk.cz/cz/ produkty/0/rozvadece-verejneho-osvetleni-rvo.html, http://www.datmolux.cz/cz/rozvadece-verejneho-osvetleni

[2] dostupný na http://www.velkahledsebe.cz/e_download.php?file=data/uredni_deska/obsah902_3.pdf&original=n% C3%A1vrh+rozpo%C4%8Dtu+-+rok+2016+k+vyv%C4%9B%C5%A1en%C3%AD.pdf

[3] dostupný na http://www.velkahledsebe.cz/urad-obce/uredni-deska/zapis-6-zasedani-zo-04032015-840.html ?ftresult=rozpo%C4%8Det+2015