číslo jednací: S0876/2015/VZ-04101/2016/542/JVo

• Instance: I.
• Věc: Ostraha budov Ministerstva pro místní rozvoj
• Účastníci:
  1. Česká republika - Ministerstvo pro místní rozvoj
  2. BEST Security s. r. o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 118 odst. 1 zák. 137/2006 Sb. – zrušení zadávacího řízení
• Rok: 2015
• Datum nabytí právní moci: 20. 2. 2016

Č. j.: ÚOHS-S0876/2015/VZ-04101/2016/542/JVo

3. února 2016

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 3. 12. 2015, na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou:

• zadavatel – Česká republika - Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1,
• navrhovatel – BEST Security s. r. o., IČO 24782297, se sídlem Primátorská 296/38, 180 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 1. 12. 2015 Advokátní kanceláří Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, s. r. o., IČO 24784681, se sídlem Sokolovská 5/49, 186 00 Praha 8, jež zmocnila advokáta JUDr. Ondřeje Moravce, ČAK 12388, se sídlem Resslova 1253/17a, 500 02 Hradec Králové,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „Ostraha budov Ministerstva pro místní rozvoj“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 9. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 9. 2015, pod ev. č. 512875, ve znění oprav uveřejněných dne 20. 11. 2015 a 7. 12. 2015, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 2. 10. 2015 pod ev. č. 2015/S 191-345944, ve znění opravy uveřejněné dne 25. 11. 2015 pod ev. č. 2015/S 228-415157,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika - Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1 – nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. h) v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když ve veřejné zakázce „Ostraha budov Ministerstva pro místní rozvoj“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 9. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 9. 2015, pod ev. č. 512875, ve znění oprav uveřejněných dne 20. 11. 2015 a 7. 12. 2015, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 2. 10. 2015 pod ev. č. 2015/S 191-345944, ve znění opravy uveřejněné dne 25. 11. 2015 pod ev. č. 2015/S 228-415157, v článku 12. 3. „Způsob hodnocení“ u dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita zpracování Operativního návrhu výkonu strážní služby pro modelovou situaci“ neuvedl, na základě jakých kritérií (podle čeho) bude v předložených operativních návrzích na řešení modelové situace posuzovat, zda se v rámci jednotlivých subkritérií jedná o nutné úkony prováděné při podezření na narušení objektu a zabezpečené oblasti a při nálezu nebezpečných předmětů v bezprostřední blízkosti zabezpečené oblasti, čímž současně nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika - Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku„Ostraha budov Ministerstva pro místní rozvoj“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 9. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 9. 2015, pod ev. č. 512875, ve znění oprav uveřejněných dne 20. 11. 2015 a 7. 12. 2015, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 2. 10. 2015 pod ev. č. 2015/S 191-345944, ve znění opravy uveřejněné dne 25. 11. 2015 pod ev. č. 2015/S 228-415157.

III.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Česká republika - Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1 – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.   

ODŮVODNĚNÍ

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Česká republika - Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zadávací řízení veřejné zakázky „Ostraha budov Ministerstva pro místní rozvoj“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 9. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 9. 2015, pod ev. č. 512875, ve znění oprav uveřejněných dne 20. 11. 2015 a 7. 12. 2015, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 2. 10. 2015 pod ev. č. 2015/S 191-345944, ve znění opravy uveřejněné dne 25. 11. 2015 pod ev. č. 2015/S 228-415157 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Z bodu II.1.5) oznámení o zakázce vyplývá, že předmětem plnění veřejné zakázky je realizace služeb spočívající ve fyzické ostraze budov zadavatele a CzechTourism po dobu 48 měsíců, přičemž z bodu II. 2. oznámení o zakázce vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena ve výši 59 000 000,- Kč bez DPH.

3. Z bodu IV. 3. 4. oznámení o zakázce vyplývá, že zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek do 24. 11. 2015 v 10:00 hodin, kterou v průběhu zadávacího řízení prodloužil do 6. 1. 2016 v 10:00 hodin.

4. Zadavatel v bodu 12. „hodnotící kritéria nabídek“ zadávací dokumentace stanovil základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky ekonomickou výhodnost nabídky, které bylo tvořeno dílčími hodnotícími kritérii – „nabídková cena včetně DPH“ s váhou 60 % a „kvalita zpracování Operativního návrhu výkonu strážní služby pro modelovou situaci“ s váhou 40 %.

5. Dne 13. 11. 2015 podal uchazeč – BEST Security s. r. o., IČO 24782297, se sídlem Primátorská 296/38, 180 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 1. 12. 2015 Advokátní kanceláří Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, s. r. o., IČO 24784681, se sídlem Sokolovská 5/49, 186 00 Praha 8, jež zmocnila advokáta JUDr. Ondřeje Moravce, ČAK 12388, se sídlem Resslova 1253/17a, 500 02 Hradec Králové (dále jen „navrhovatel“) námitky proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, které byly doručeny zadavateli téhož dne. Zadavatel rozhodnutím ze dne 24. 11. 2015, které bylo navrhovateli doručeno dne 25. 11. 2015, podaným námitkám ze dne 13. 11. 2015 nevyhověl.

6. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval vyřízení námitek za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 3. 12. 2015 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 3. 12. 2015.

Obsah návrhu

7. Navrhovatel ve svém návrhu nejprve provedl rekapitulaci podaných námitek, přičemž konstatoval, že zadavatel stanovil nezákonným způsobem hodnotící kritéria, když v rámci hlavního hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost nabídky jako dílčí hodnotící kritérium použil kritérium „Kvalita zpracování Operativního návrhu výkonu strážní služby pro modelovou situaci“. Zadavatel stanovil tři subkritéria, jež měl v úmyslu použít pro hodnocení uvedeného dílčího hodnotícího kritéria, přičemž ve dvou ze tří případů se jednalo o subkritéria, která jsou subjektivní povahy, neboť jejich hodnocení není závislé na porovnání hodnot exaktně stanovených veličin, nýbrž na subjektivní úvaze hodnotitelů. Zadavatel měl v úmyslu hodnotit tímto způsobem úkony prováděné v případě podezření na narušení objektu a zabezpečené oblasti a způsob jejich provedení a úkony prováděné v případě nálezu nebezpečných předmětů a způsob jejich provedení.

8. Navrhovatel uvedl, že takto vymezený způsob hodnocení se zcela vymyká jakékoli vnější kontrole a není zřejmé zejména to, podle jakých měřítek hodnotitelé vyhodnotí, které úkony popsané ve vzorovém řešení mají povahu nutných úkonů, neboť neexistuje žádný profesní standard, podle něhož by jednotlivé operativní návrhy mohly být porovnávány.

9. Navrhovatel má za to, že ani doplňující vysvětlení zadavatele nic nemění na skutečnosti, že zadavatel nestanovil předem (v zadávací dokumentaci) natolik určitá a jednoznačná hodnotící kritéria, aby podle nich bylo následně možné provést transparentní hodnocení nabídek.

10. Navrhovatel v této souvislosti citoval z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 86/2008-222 ze dne 25. 3. 2009 následující: „Zadávací dokumentace musí být jednoznačná, jelikož musí být zcela patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky "soutěžit". Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Nemůže tedy obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky na zpracování nabídky a následně hodnotící kritéria nejsou zcela srozumitelná a jednoznačná, tj. pokud objektivně připouštějí rozdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistota.“

11. Navrhovatel v návrhu poukázal na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R317/20017/VZ-16947/2015/321/Bry ze dne 8. 7. 2015, ze kterého vyplývá, že: „…hodnocení nabídek je v rámci zadávání veřejné zakázky nejzásadnějším okamžikem celého procesu, neboť má přímý vliv na to, která nabídka bude vybrána jako nejvhodnější. Je tak třeba, aby zadavatel naprosto přesným způsobem stanovil a popsal a) co bude hodnotit, tedy předmět hodnocení, b) jakou metodou bude hodnotit a c) jak bude zvolenou metodu aplikovat na předmět hodnocení. K vymezení toho, co bude hodnotit, musí zadavatel dostatečně jasně a srozumitelně stanovit jaké parametry budou podrobeny hodnocení, což uchazeči dává informaci o tom, co má v rámci své nabídky zadavateli předložit. Z hlediska toho, jak bude nabídky hodnotit, je zadavatel povinen stanovit metodu hodnocení, podle níž bude postupovat. Zadavatel tak musí určit, zda bude jednotlivým parametrům v nabídkách přiřazovat body a v jakém rozsahu, případně zda zvolí jiný způsob hodnocení, který však musí být dostatečně přesně popsán. Výše popsané kroky jsou důležité pro to, aby pak zadavatel mohl přistoupit k samotnému hodnocení nabídek, které spočívá v tom, že zadavatel předem zvoleným parametrům přiřazuje metodou hodnocení jednotlivé hodnoty. Je však nutné zdůraznit, že pro to, aby zadavatel mohl zvolenou metodu hodnocení aplikovat na předmět hodnocení, je třeba současně naprosto přesně stanovit, jak mají uchazeči splnit jednotlivé parametry tak, aby mohli obdržet co nejvyšší hodnocení. Z hlediska uchazečů o veřejnou zakázku je v rámci hodnocení zásadní, aby věděli, jak mají koncipovat svoji nabídku pro to, aby tato nejen splňovala všechny podmínky stanovené zadávacími podmínkami, ale pro to, aby mohla být v rámci hodnocení nabídek označena jako nejvhodnější.“

12. Navrhovatel je přesvědčen o tom, že zadávací dokumentace zpracovaná zadavatelem výše uvedené požadavky nesplňuje. Navrhovatel má za to, že zdrojem nejasností je zejména zadavatelem použité adjektivum nutný (uchazeči mají v Operativním návrhu předložit seznam veškerých nutných úkonů), neboť není zřejmé, podle jakých měřítek má být ona nutnost posuzována. Vysvětlení zadavatele obsažené v rozhodnutí o námitkách tyto pochybnosti ještě prohlubuje, neboť zadavatel fakticky vylučuje aplikaci profesních standardů, čímž se přezkum redukuje na to, zda učinění těchto úkonů vyžaduje zákon. Nutnými úkony ovšem, z tohoto úhlu pohledu, úkony kroky, které se z hlediska zabezpečení jeví být vhodnými, ovšem zákon jejich provedení nevyžaduje.

13. Navrhovatel dále uvedl, že v daném případě není hodnotící kritérium vůbec schopné plnit svůj účel, neboť zadavatel bude schopen vytřídit toliko nabídky, které neobsahují seznam všech úkonů vyžadovaných pro daný účel zákonem. Návrhy, které takový seznam obsahují, musejí být nutně hodnoceny shodně, neboť není možno říci, že některý z návrhu je více v souladu se zákonem než jiný. Navrhovatel nepředpokládá, že právě toto je záměrem zadavatele. Namítá však, že za této situace není ze zadávací dokumentace zjistitelné, jak (podle čeho) bude posuzována nutnost úkonů popisovaných v jednotlivých operativních návrzích, neboť to, co se některému z uchazečů může jevit jako nutné, může uchazeč jiný pokládat za sice možné vhodné a rozumné, leč nikoli nutné. Dle navrhovatele je požadavkem zadavatele popsat a zařadit právě ty úkony, které jsou nutné, a nikoli úkony jiné. Názory na hodnocení nabídek se mohou rozcházet nejen mezi uchazeči, ale i mezi odborníky v daném oboru či mezi hodnotiteli. Každý z odborníků může preferovat, a to na základě svých osobních profesních zkušeností jiné řešení konkrétní modelové situace a nejsou známa žádná kritéria, podle nichž by bylo možno říci, které z navrhovaných řešení je pro danou situaci vhodnější a které je méně vhodné. Uvedené konstatování přitom dle navrhovatele neplatí pouze pro posouzení nutnosti navržených úkonů, ale též pro posouzení, zda identifikované úkony na sebe logicky navazují.

14. Navrhovatel je proto přesvědčen, že takto koncipované dílčí hodnotící kritérium a priori znemožňuje provést transparentní a přezkoumatelné hodnocení nabídek hodnotící komisí, čímž vytváří nepřiměřený prostor pro libovůli zadavatele při výběru nejvhodnější nabídky.

15. S ohledem na shora uvedené navrhovatel navrhl, aby Úřad v souladu s ustanovením § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách zrušil zadávací řízení.

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

16. Úřad obdržel návrh dne 3. 12. 2015 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

17. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou

• zadavatel,
• navrhovatel.

18. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS- S0876/2015/VZ-43185/2015/542/JVo ze dne 8. 12. 2015.

Vyjádření zadavatele k návrhu

19. Dne 14. 12. 2015 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu, ve kterém uvedl, že využil možnost danou ustanovením § 78 odst. 1 zákona a zvolil za základní hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídky. Ve vztahu k dílčímu hodnotícímu kritériu uvedeného v čl. 12. 2. zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že vymezil, co musí dodavatel v rámci jeho nabídky předložit, jaký musí mít operativní návrh minimální obsah, jaké skutečnosti musí být při vypracování operativního návrhu zohledněny a jaké postupy musí být v rámci předloženého operativního návrhu řešeny. Zadavatel dále uvedl, že jasně a srozumitelně vymezil, co bude v rámci dílčího hodnotícího kritéria „kvalita zpracování operativního návrhu výkonu strážní služby pro modelovou situaci“ hodnoceno. Zadávací dokumentace dále v čl. 12. 3. obsahuje popis způsobu hodnocení operativního návrhu, z něhož jsou jasné preference zadavatele a dodavatelům je tak předem známo, jaké vlastnosti musí operativní návrh mít, aby byl způsobilý v rámci předmětného kritéria uspět.

20. K tvrzení navrhovatele uvedenému v návrhu, že ze zadávací dokumentace není zřejmé, podle jakých měřítek má být posuzována „nutnost“ úkonů, jež je dodavatel povinen popsat v rámci řešení při podezření na narušení objektu a zabezpečené oblasti resp. při řešení nálezu nebezpečných předmětů v bezprostřední blízkosti zabezpečené oblasti vyplývající z čl. 12.3 bod 2. a 3. zadávací dokumentace, zadavatel uvedl, že v článku 12. 2. zadávací dokumentace popsal předmět hodnocení nabídky resp. operativního návrhu, přičemž odkazem na zákon č. 412/2005 Sb. a vyhlášku NBÚ č. 528/2005 Sb. dostatečně jasně a srozumitelně vymezil skutečnosti rozhodné pro zpracování relevantní nabídky. Dle zadavatele tak dodavatelé byli tedy informováni o tom, co bude obsahem hodnocení a co mají v rámci nabídky resp. operativního návrhu předložit.

21. Zadavatel současně poukázal na skutečnost, že v žádném případě nevybízí, aby při zpracování operativního návrhu dodavatelé vycházeli z jiných pravidel či standardů, než které jsou uvedeny v čl. 12. 2. zadávací dokumentace. Tvrzení navrhovatele uvedené v návrhu, že není zjistitelné jak (podle čeho) bude posuzována nutnost úkonů popisovaných v jednotlivých operativních návrzích, je tak naprosto bezpředmětná.

22. K tvrzení navrhovatele, že z důvodu možnosti vzniku situace, kdy některé nabídky budou hodnoceny shodně, není takto vymezené hodnotící kritérium schopné plnit svůj účel, zadavatel uvedl, že veškeré požadavky na zpracování nabídky resp. operativního návrhu vymezil v zadávací dokumentaci, kterou uveřejněním na profilu zadavatele učinil přístupnou neomezenému počtu dodavatelů. Dle zadavatele lze důvodně očekávat, že soutěže o veřejnou zakázku se zúčastní vícero dodavatelů, což v sobě zahrnuje možnost, že požadavky na zpracování operativního návrhu budou zcela naplněny více dodavateli. V takovém případě je zadavatel povinen přiřadit stejné bodové hodnocení, přičemž ani ze zákona nevyplývá povinnost přiřadit při hodnocení jednotlivým nabídkám pouze rozdílné bodové hodnoty.

23. Zadavatel zdůraznil, že při hodnocení nabídek musí postupovat přesně tak, jak je v zadávací dokumentaci stanoveno. O hodnocení nabídek pak musí být sepsána zpráva obsahující popis průběhu hodnocení, která je součástí písemné zprávy o posouzení a hodnocení nabídek. Tento postup zajišťuje dodržení zásady transparentnosti, a tvrzení navrhovatele upozorňující na nepřezkoumatelnost postupu zadavatele je tak neodůvodněné.

24. Zadavatel konstatoval, že je jeho výsostnou a nezpochybnitelnou kompetencí stanovit způsob hodnocení nabídek. Zadavatel dále uvedl, že všichni dodavatelé byli se způsobem hodnocení dopředu seznámeni a měli tak dostatek informací a času zpracovat svoje nabídky, aby uspěli v rámci jednotlivých hodnotících kritérií. Nelze tedy souhlasit ani s tvrzením navrhovatele o libovůli zadavatele, jelikož zadavatel musí vždy postupovat v souladu s pravidly, která byla jasně a srozumitelně stanovena v zadávací dokumentaci. Zadavatel uvedl, že v zadávací dokumentaci popsal způsob hodnocení nabídek, čímž dostál svým povinnostem a uchazečům tak vytvořil jasnou představu o tom, co bude hodnoceno, jak bude hodnoceno, a jaké jsou jeho preference.

25. Zadavatel na závěr uvedl, že se nedopustil porušení jakéhokoli ustanovení zákona při zadání veřejné zakázky a považuje tvrzení navrhovatele za ryze účelová, přičemž ve snaze zabránit v pokračování zadávacího řízení a výběru nejvhodnější nabídky, navrhovatel uvádí skutečnosti, které se nezakládají na pravdě. K tomuto tvrzení vede dle zadavatele skutečnost, že navrhovatel žádným způsobem neprojevil úmysl zúčastnit se zadávacího řízení, jelikož se neúčastnil prohlídky místa plnění a ani zadavatele nijak nekontaktoval ve věci přílohy č. 11 zadávací dokumentace (plán budovy), která obsahuje podrobnosti nutné pro vypracování relevantního operativního návrhu.

26. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, zadavatel navrhl, aby Úřad návrh navrhovatele na zrušení zadávacího řízení zamítl.

Další průběh správního řízení

27. Usnesením č. j. ÚOHS-S0876/2015/VZ-45614/2015/542/JVo ze dne 21. 12. 2015 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel v šetřeném zadávacím řízení provede v průběhu správního řízení.

28. Dne 23. 12. 2015 obdržel Úřad žádost navrhovatele na vydání předběžného opatření ze dne 21. 12. 2015. Navrhovatel v uvedené žádosti navrhl, aby Úřad vydal předběžné opatření, kterým pozastaví zadávací řízení do doby nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu o návrhu navrhovatele.

29. Dne 29. 12. 2015 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0876/2015/VZ-46439/2015/542/JVo, kterým zamítl návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření spočívající v pozastavení zadávacího řízení, a současně nařídil Úřad zadavateli z moci úřední předběžné opatření ve formě zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Uvedené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 29. 12. 2015.

30. Úřad dne 15. 1. 2016 vydal usnesení č. j. ÚOHS-S0876/2015/VZ-01669/2016/542/JVo, v němž stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž byli oprávněni vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.

31. Dne 21. 1. 2016 obdržel Úřad žádost navrhovatele z téhož dne, ve které navrhovatel požádal o prodloužení lhůty, ve které se může vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

32. Dne 22. 1. 2016 vydal Úřad usnesení č. j. ÚOHS-S0876/2015/VZ-01669/2016/542/JVo, kterým prodloužil na základě žádosti navrhovatele ze dne 21. 1. 2016 lhůtu stanovenou usnesením ÚOHS-S0876/2015/VZ-02718/2016/542/JVo, v níž byli účastníci řízení oprávněni vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.

33. Dne 22. 1. 2016 obdržel Úřad podání zadavatele, ve kterém uvedl, že k podkladům pro rozhodnutí se již vyjádřil v rámci svého vyjádření ze dne 10. 12. 2015, které bylo Úřadu doručeno dne 14. 12. 2015.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

34. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce a na základě vlastního zjištění dospěl k závěru, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. h) v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když ve veřejné zakázce v článku 12. 3. „Způsob hodnocení“ u dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita zpracování Operativního návrhu výkonu strážní služby pro modelovou situaci“ neuvedl na základě jakých kritérií (podle čeho) bude v předložených operativních návrzích na řešení modelové situace posuzovat, zda se v rámci jednotlivých subkritérií jedná o nutné úkony prováděné při podezření na narušení objektu a zabezpečené oblasti a při nálezu nebezpečných předmětů v bezprostřední blízkosti zabezpečené oblasti, čímž současně nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Ke svému rozhodnutí uvádí úřad následující skutečnosti.

35. Relevantní ustanovení zákona

36. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

37. Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

38. Podle § 44 odst. 3 písm. h) zákona musí zadávací dokumentace obsahovat alespoň způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.

39. Podle § 78 odst. 1 zákona je základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky (dále jen "základní hodnotící kritérium")

a) ekonomická výhodnost nabídky, nebo

b) nejnižší nabídková cena.

40. Podle § 78 odst. 3 zákona zadavatel zvolí základní hodnotící kritérium podle druhu a složitosti veřejné zakázky a uvede je v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení.

41. Podle § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením a osob se ztíženým přístupem na trh práce, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení. Dílčími hodnotícími kritérii mohou být také organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, pokud mají významný dopad na její plnění. Dílčím hodnotícím kritériem nemohou být smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, nebo platební podmínky.

42. Podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 412/2005 Sb.“), se zabezpečené oblasti podle nejvyššího stupně utajení utajované informace, která se v nich ukládá, a objekty se podle nejvyššího stupně utajení utajované informace, která se v nich zpracovává, zařazují do kategorie tajné.

43. Podle § 27 zákona č. 412/2005 Sb. opatřeními fyzické bezpečnosti jsou ostraha, režimová opatření a technické prostředky.

44. Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona č. 412/2005 Sb. se ostraha nepřetržitě zajišťuje u objektu, ve kterém se nachází zabezpečená oblast kategorie tajné, nejméně 1 osobou u objektu a 1 další osobou, které poplachové hlášení technických prostředků umožní rychlý zásah, je-li provádění ochrany utajovaných informací narušeno.

45. Podle § 29 zákona č. 412/2005 Sb. režimová opatření stanoví oprávnění osob a dopravních prostředků pro vstup a vjezd do objektu, oprávnění osob pro vstup do zabezpečené oblasti a jednací oblasti a způsob kontroly těchto oprávnění a dále způsob manipulace s klíči a identifikačními prostředky, které se používají pro systémy zabezpečení vstupů podle § 30 odst. 1 písm. b), a způsob manipulace s technickými prostředky a jejich používání. Režimová opatření stanoví též oprávnění při výstupu osob a výjezdu dopravních prostředků z objektu a pro jejich kontrolu, podmínky a způsob kontroly pohybu osob v objektu, zabezpečené oblasti a jednací oblasti a způsob kontroly a vynášení utajovaných informací z objektu, zabezpečené oblasti a jednací oblasti.

46. Podle § 30 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb. jsou technickými prostředky zejména mechanické zábranné prostředky, elektrická zámková zařízení a systémy pro kontrolu vstupů, zařízení elektrické zabezpečovací signalizace, speciální televizní systémy, tísňové systémy, zařízení elektrické požární signalizace, zařízení sloužící k vyhledávání nebezpečných látek nebo předmětů, zařízení fyzického ničení nosičů informací, zařízení proti pasivnímu a aktivnímu odposlechu utajované informace.

47. Ve smyslu článku 3 odst. 3. 3. přílohy č. 1 vyhlášky č. 528/2005 Sb., o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 528/2005 Sb.“), je typu 2 objekt lehké stavební konstrukce. Průlezné otvory musí být zabezpečeny mechanickými zábrannými prostředky nebo technickými prostředky EZS minimálně s instalací SS92=1. Tato podmínka neplatí, pokud spodní okraj průlezného otvoru splňuje následující požadavky:

a) nachází se alespoň 5,5 m nad terénem,

b) nelze k němu jednoduše proniknout ze střechy nebo za pomoci hromosvodů, okapů, parapetů, jiných stavebních prvků, terénních nerovností, stromů či jiných staveb.

48. Ve smyslu článku 5 odst. 5. 1. 3. přílohy č. 1 vyhlášky č. 528/2005 Sb. se stanovuje ostraha typu 3, kde ostrahu typu 3 zabezpečují zaměstnanci orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, o jejichž objekt jde, příslušníci ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů anebo zaměstnanci bezpečnostní ochranné služby. Intervaly obchůzek jsou závislé na vnitřním provozu a míře předpokládaného rizika. V průběhu výkonu ostrahy, včetně doby obchůzky, musí být na stanovišti stálé ostrahy neustále přítomna nejméně jedna osoba určená pro výkon ostrahy.

Obecně k problematice vymezení hodnotících kritérií

49. Úřad nejprve ve vztahu k problematice koncipování zadávacích podmínek v souladu se zákonem odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 86/2008-222 ze dne 25. 3. 2009, ve kterém je uvedeno zejména následující: „Nejvyšší správní soud se přitom plně ztotožňuje s názorem krajského soudu, že zadávací dokumentace musí být jednoznačná, jelikož musí být zcela patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky „soutěžit“. Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Nemůže tedy obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky na zpracování nabídky a následně hodnotící kritéria nejsou zcela srozumitelná a jednoznačná, tj. pokud objektivně připouštějí rozdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistota.“

50. Problematikou zadávacích podmínek se rovněž zabýval Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 62 Ca 33/2007-175 ze dne 20. 3. 2008, ve kterém je mimo jiné uvedeno, že „Základem zadávací dokumentace je tedy co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky, provedené natolik podrobným, srozumitelným a co do významu jednotlivých údajů jednoznačným způsobem, který umožní samotné sestavení nabídky, její následné transparentní hodnocení zadavatelem a poté i následné objektivní přezkoumání toho, zda zadavatel hodnotil nabídky takovým způsobem, jakým měl. Pokud mohou být předmětem hodnocení (…) toliko nabídky, které odpovídají zadávací dokumentaci, pokud každá nabídka vyhovující požadavkům stanoveným v zadávací dokumentaci je nabídkou vhodnou a pokud má zadávací dokumentace rozhodující význam i pro konečnou podobu smlouvy o realizaci veřejné zakázky (…), pak na přesnost, srozumitelnost a jednoznačnost údajů obsažených v zadávací dokumentaci je třeba klást klíčový důraz.“

51. Úřad ve vztahu k problematice transparentnosti zadávací dokumentace dále odkazuje i na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 77/2008-45 ze dne 4. 11. 2010, ve kterém je uvedeno především následující: „Požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace plyne z obecné zásady transparentnosti zakotvené v § 6 ZVZ. Tato zásada spolu se zásadou zákazu diskriminace a zásadou stejného zacházení se všemi uchazeči musí být zadavatelem dodržována v rámci celého zadávacího řízení. Úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla.“

52. V souvislosti s použitím subjektivních kvalitativních hodnotících kritérií Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 23/2012 ze dne 26. 9. 2012, ve kterém soud jednoznačně stanovil povinnost zadavatele při hodnocení nabídek za použití kvalitativních hodnotících kritérií, když uvedl: „Je povinností zadavatele, aby u kvalitativních kritérií uvedl postup a způsob, jakým budou jednotlivé nabídky hodnoceny a porovnány. Stejně tak u kvalitativních kritérií je nutné určit, pokud to nevyplývá přímo z podstaty věci, v jakých jednotkách budou měřeny“.

53. S ohledem na výše uvedené nemůže obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky zadavatele na zpracování nabídky a následně kritéria pro jejich hodnocení nevyplývají jasně, přesně, srozumitelně a jednoznačně, tj. která v těchto ohledech objektivně připouští rozdílný výklad. Pokud objektivně existuje více možných výkladů týkajících se otázky, co konkrétně a jakým způsobem bude v nabídkách hodnoceno, pak nemůže taková interpretační nejistota stíhat žádného z dodavatelů, ale zadavatele samotného.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

54. Z bodu 12. 2. „Dílčí hodnotící kritérium Kvalita zpracování Operativního návrhu výkonu strážní služby pro modelovou situaci“ (dále jen „Kvalita zpracování operativního návrhu“) zadávací dokumentace pro veřejnou zakázku vyplývá, že v rámci tohoto hodnotícího kritéria zadavatel požadoval předložení zpracovaného operativního návrhu dle zadání v příloze č. 10 této zadávací dokumentace, přičemž předložený návrh musí obsahovat: osnovu návrhu; navrhované nástroje a způsoby zajištění ostrahy objektu zadavatele ve vztahu k modelové situaci a alokaci jednotlivých pracovníků ostrahy ve vztahu k modelové situaci (dále jen „operativní návrh“). Zadavatel dále stanovil, že dodavatelem předložený operativní návrh musí zohlednit následující skutečnosti běžného provozu:

• objektem zadavatele je souvislý soubor budov na adrese Staroměstské nám. č. p. 934/5, 932/6, 930/7, Pařížská ul. č. p. 934/2, 935/4 a 936/6, kde hranici objektu tvoří plášť budov vymezený jejich půdorysem;
• objekt zadavatele je objektem kategorie tajné ve smyslu ustanovení § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, v platném znění, typu 2 dle ustanovení čl. 3 odst. 3.3. přílohy č. 1 vyhlášky Národního bezpečnostního úřadu č. 528/2005 Sb., o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků, v platném znění;
• v objektu zadavatele se nachází zabezpečené oblasti, nejvyšší kategorie tajné, viz výše;
• stanovuje se ostraha typu 3 dle čl. 5 odst. 5.1.3. přílohy č. 1 vyhlášky Národního bezpečnostního úřadu č. 528/2005 Sb., o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků, v platném znění;
• ostraha objektu musí být zajištěna nepřetržitě alespoň jednou osobou u objektu a alespoň jednou další osobou, které poplachové hlášení technických prostředků umožní rychlý zásah, je-li provádění ochrany utajovaných informací narušeno.

55. Z bodu 12. 2. zadávací dokumentace dále vyplývá, že dodavatelem předložený operativní návrh bude řešit následující postupy – doba reakce a provedení zásahu ostrahy v případě přijetí poplašného nebo nouzového signálu z objektu nebo zabezpečené oblasti ve vztahu k modelové situaci; úkony prováděné v případě podezření na narušení objektu a zabezpečené oblasti a způsob jejich provedení ve vztahu k modelové situaci a úkony prováděné v případě nálezu nebezpečných předmětů při kontrole objektu a způsob jejich provedení ve vztahu k modelové situaci. Dodavatelem předložený operativní návrh musí zohlednit všechny skutečnosti detailně specifikované v příloze č. 10 zadávací dokumentace, které stanovují odchylky od běžného stavu v budově a zapracovat je do operativního návrhu tak, aby nedošlo k narušení běžného provozu budovy, ale ani ke zvýšení bezpečnostních rizik.

56. V příloze č. 10 zadávací dokumentace stanovil zadavatel zadání modelové situace, jehož cílem bylo vypracování operativního návrhu dle uvedeného zadání: „Dne 13. 5. 2015 od 14.00 do 18.00 hodin se koná v bezprostředním okolí objektu řádně ohlášená demonstrace ekologických organizací bojujících proti dlouhodobým plánům státu týkajících se těžby nerostného bohatství a s tím souvisejícím ohrožením životního prostředí. Akce je povolena orgány Magistrátu hlavního města Prahy, bezpečnost zajišťují složky Policie České republiky a Městské policie hlavního města Prahy... Souběh několika krizových situací v objektu a v jeho bezprostředním okolí svou povahou neumožňuje zachování běžného modelu ostrahy budovy a je potřeba učinit příslušná opatření k ochraně osob, majetku a dalších oprávněných zájmů provozovatele objektu, včetně zajištění fungování všech pracovišť.“ Zadavatel specifikoval vzniklé krizové situace následující způsobem:

„1) Ohlášené demonstrace se účastní radikální a extremistické skupiny. V bezprostředním prostoru vstupu do objektu tyto skupiny vyvolají chaos a v 15.15 hodin se několika osobám podaří překonat fyzickou ostrahu u turniketů a vniknout do objektu.

2) Následně je v 15.25 hodin při mimořádně prováděné kontrole za účelem zajištění narušitelů pracovníkem ostrahy zjištěn unikající dým a následně požár v místnostech ve 2. patře objektu, které jsou zabezpečenou oblastí.

3) V 15.50 hodin je pracovnicí sekretariátu nahlášen ostraze nález neidentifikovatelného předmětu v bezprostřední blízkosti vstupu do prostor sekretariátu, které jsou zabezpečenou oblastí.“

57. Zadavatel v bodu 12. 3. zadávací dokumentace stanovil v souvislosti s hodnocením nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria Kvalita zpracování operativního návrhu s váhou 60 %, že zpracovaný operativní návrh bude posuzován dle následujících subkritérii:

1. doba reakce a provedení zásahu ostrahy v případě přijetí poplašného nebo nouzového signálu z objektu nebo zabezpečené oblasti. Nejlépe bude hodnocen operativní návrh s nejkratší dobou reakce a provedení zásahu; doba reakce musí odrážet skutečné možnosti dodavatele, přičemž tato reakční doba nesmí být kratší než 5 minut a delší než 15 minut. Tyto skutečnosti budou v rámci dílčího hodnotícího kritéria Kvalita zpracování operativní návrhu hodnoceny s vahou 20 %.

2. úkony prováděné v případě podezření na narušení objektu a zabezpečené oblasti a způsob jejich provedení. Nejlépe bude hodnocen operativní návrh, který identifikuje a popíše veškeré nutné úkony při podezření na narušení objektu a zabezpečené oblasti; identifikované úkony budou popsány způsobem zabraňujícím odlišný výklad, budou na sebe logicky navazovat a budou obsahovat relevantní odkazy na platné právní předpisy upravující jejich použití. Tyto skutečnosti budou v rámci dílčího hodnotícího kritéria Kvalita zpracování operativního návrhu hodnoceny s vahou 40 %.

3. úkony prováděné v případě nálezu nebezpečných předmětů při kontrole objektu a způsob jejich provedení. Nejlépe bude hodnocen operativní návrh, který identifikuje a popíše veškeré nutné úkony při nálezu nebezpečných předmětů (v bezprostřední blízkosti zabezpečené oblasti); identifikované úkony budou popsány způsobem zabraňujícím odlišný výklad, budou na sebe logicky navazovat a budou obsahovat relevantní odkazy na platné právní předpisy upravující jejich použití. Tyto skutečnosti budou v rámci dílčího hodnotícího kritéria Kvalita zpracování operativního návrhu hodnoceny s vahou 40 %.

Odůvodnění výroku I. rozhodnutí

58. Úřad v obecné části vztahující se k problematice vymezení hodnotících kritérií (viz bod 49. a následující tohoto rozhodnutí) dovodil, že pro dodržení základních zásad zadávacího řízení uvedených v § 6 zákona je v souvislosti s vymezením hodnotících kritérií nezbytné, aby uchazečům o veřejnou zakázku bylo již v době přípravy nabídky známo, co bude předmětem hodnocení a jakým způsobem bude hodnocení probíhat. V návaznosti na tyto požadavky Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nebyly základní zásady zadávacího řízení dodrženy, neboť v případě subjektivního kvalitativního hodnotícího kritéria Kvalita zpracování operativního návrhu zadavatel v rámci subkritéria č. 2 – úkony prováděné v případě podezření na narušení objektu a zabezpečené oblasti a způsob jejich provedení a subkritéria č. 3 – úkony prováděné v případě nálezu nebezpečných předmětů při kontrole objektu a způsob jejich provedení sice stanovil požadavky na identifikované úkony prováděné v rámci výkonu strážní služby, avšak nikterak blíže nespecifikoval, podle čeho bude posuzovat, zda se jedná o nutný úkon, který musí být v případě popsaných mimořádných událostí učiněn.

59. Posouzení splnění dodržení zákonné zásady transparentnosti při koncipování požadavku zadavatele na identifikaci a popis veškerých úkonů, které je v rámci výkonu strážní služby při podezření na narušení objektu a zabezpečené oblasti a při nálezu nebezpečného předmětu nutné učinit, představuje v šetřeném případě klíčovou otázku. V souvislosti s posouzením dané otázky považuje Úřad za vhodné zopakovat stanovisko navrhovatele, který uvedl, že zdrojem nejasností je zejména použité adjektivum „nutný“, neboť není zřejmé, podle jakých měřítek má být ona nutnost úkonů posuzována a současně Úřad pro úplnost uvádí stanovisko zadavatele, který uvedl, že v čl. 12. 2. zadávací dokumentace popsal předmět hodnocení nabídky, resp. operativního návrhu, přičemž konkrétně odkazem na zákon č. 412/2005 Sb. a vyhlášku Národního bezpečnostního úřadu č. 528/2005 Sb. dostatečně jasně a srozumitelně vymezil skutečnosti rozhodné pro zpracování relevantní nabídky.

60. V souvislosti s požadavky na vypracování návrhu (viz bod 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad uvádí, že ze zadávací dokumentace úkony prováděné v případě podezření na narušení objektu a zabezpečené oblasti a při nálezu nebezpečného předmětu nevyplývají, a současně Úřad konstatuje, že úkony prováděné v souvislosti s výše uvedenými „mimořádnými“ situacemi nevyplývají ani ze zákona č. 412/2005 Sb. a vyhlášky č. 528/2005 Sb. K tomu Úřad uvádí následující.

61. Zadavatel v článku 12. 2. zadávací dokumentace odkazem na § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 412/2005 Sb. deklaroval, že objekt zadavatele je zařazen do kategorie tajné, přičemž z § 28 odst. 1 písm. b) zákona č. 412/2005 vyplývá, že ostraha u objektu, ve kterém se nachází zabezpečená oblast kategorie tajné, se zajišťuje nejméně 1 osobou u objektu a 1 další osobou, které poplachové hlášení technických prostředků umožní rychlý zásah, je-li provádění ochrany utajovaných informací narušeno. Zákon č. 412/2005 Sb. stanuje některé požadavky, které mají přímý dopad na práci ostrahy např. formou režimových opatření (§ 29 zákona č. 412/2005 Sb.) nebo stanovuje technické prostředky fyzické bezpečnosti (§ 30 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb.), avšak z uvedeného zákona nevyplývají nutné úkony, které jsou zaměstnanci bezpečnostní ochranné služby povinni učinit při podezření na narušení objektu a zabezpečené oblasti a při nálezu nebezpečného předmětu. Uvedené úkony nevyplývají ani ze zadavatelem uváděné vyhlášky č. 528/2005 Sb.

62. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti Úřad nepřisvědčil argumentaci zadavatele, že odkazem na zákon č. 412/2005 Sb. a vyhlášku č. 528/2005 Sb. dostatečně jasně a srozumitelně vymezil skutečnosti rozhodné pro zpracování relevantní nabídky, resp. operativního návrhu, který je předmětem hodnocení v rámci dílčího hodnotícího kritéria. Z výše uvedených právních předpisů vyplývají některé povinnosti zaměstnanců bezpečnostní ochranné služby, např. z článku 5 odst. 5. 1. 3. přílohy č. 1 vyhlášky č. 528/2005 Sb. vyplývá povinnost v průběhu výkonu ostrahy, včetně doby obchůzky, zajistit na stanovišti stálé ostrahy neustále přítomnost nejméně jedné osoby určené pro výkon ostrahy, nicméně uvedené právní předpisy neposkytují přehled úkonů, které jsou pracovníci ostrahy povinni učinit v případě vzniku mimořádné události spojené s možným narušením bezpečnosti nebo s nálezem nebezpečného předmětu.

63. Za situace, kdy je cílem zadavatele hodnotit nabídky rovněž podle toho, jakým způsobem dodavatelé identifikují a popíší veškeré nutné úkony při podezření na narušení objektu a zabezpečené oblasti a v případě nálezu nebezpečných předmětů, je pro dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení nezbytné, aby součástí zadávacích podmínek bylo přesné určení metodiky, na základě které budou rozlišovány úkony na nutné (nezbytné) a ostatní. V šetřeném případě, kdy zadavatel nedefinoval v zadávací dokumentaci obsahovou náplň jednotlivých posuzovaných úkonů ve vztahu k modelové situaci, nedefinoval konkrétně výsledek, kterého má být provedením daných úkonů dosaženo a současně ani neuvedl další svoje preference (např. minimalizace rizik spojených s ohrožením zaměstnanců, minimalizace škod na majetku zadavatele apod.) Úřad konstatuje, že zadavatel nestanovil dílčí hodnotící kritérium Kvalita zpracování operativního návrhu v souladu se zásadou transparentnosti. S ohledem na výše uvedené skutečnosti a s ohledem na znění zadávací dokumentace je zřejmé, že uchazečům se nedostalo toliko potřebné informace, jakým způsobem (podle jakých kritérií a hledisek) koncipovat svoji nabídku a jak bude zadavatel posuzovat nutné úkony při vzniku výše uvedených mimořádných situací.

64. Úřad dále uvádí, že ve vztahu k vymezení hodnotícího kritéria Kvalita zpracování operativního návrhu není u dílčích posuzovaných skutečností ve vztahu k nutným úkonům při podezření na narušení objektu a zabezpečené oblasti a při nálezu nebezpečného předmětu zřejmé, jakým způsobem bude posuzován předložený operativní návrh, který bude obsahovat i další úkony, které ovšem nebude zadavatel považovat za nutné. Ze znění zadávacích podmínek není možné určit, zda by byl nejvíce body hodnocen operativní návrh, který by obsahoval nad rámec „nutných“ úkonů i další, které byly do nabídky zařazeny dodavatelem právě proto, že nebylo možné stanovit, které z požadovaných úkonů jsou nutné a které nikoliv. Takto zpracovaný návrh by sice obsahoval veškeré „nutné“ úkony, avšak na úkor jeho celkové proveditelnosti, neboť současně by zde mohlo být množství redundantních úkonů. V této souvislosti je nutné poukázat rovněž na skutečnost, že zadavatel v rámci dílčího hodnotícího kritéria Kvalita zpracování operativního návrhu uvedl, že bude hodnotit předložené operativní návrhy mimo jiné podle doby reakce a provedení zásahu (viz subkritérium č. 1), přičemž zadavatel preferuje nejkratší dobu reakce. Ze zadávací dokumentace nelze dovodit, zda zadavatel bude preferovat řešení s minimem nutných úkonů provedených v kratším čase nebo upřednostní řešení, které bude obsahovat větší množství úkonů, avšak na úkor delšího času na jejich provedení. Ze zadávací dokumentace nelze rovněž určit, jakým způsobem bude zadavatel „penalizovat“ případnou absenci některých nutných úkonů, neboť lze očekávat, že takto koncipované operativní návrhy budou naopak lépe ohodnoceny v subkritériu č. 1, které zohledňuje dobu jejich provedení.

65. Skutečnost, že hodnotící kritérium Kvalita zpracování operativního návrhu nebylo koncipováno v souladu se zásadou transparentnosti lze demonstrovat rovněž na následujícím příkladu. V souladu s modelovou situací (viz bod 56 odůvodnění tohoto rozhodnutí) došlo k průniku nepovolaných osob do objektu (v této souvislosti nelze vyloučit, že došlo ke spáchání trestného činu). S ohledem na ustanovení § 76 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, může zaměstnanec bezpečnostní ochranné služby uvedené osobě omezit osobní svobodu (zadržet ji) a následně ji musí ihned předat vyšetřovateli nebo policejnímu orgánu, případně nelze-li takovou osobu ihned předat, je třeba některému z výše uvedených orgánů omezení osobní svobody bez odkladu oznámit. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, je zřejmé, že pracovník bezpečnostní ochranné služby může při splnění zákonných podmínek omezit osobní svobodu (provést zadržení) osoby, která vnikla do objektu zadavatele, avšak jedná se o fakultativní možnost. Ve vztahu ke způsobu hodnocení operativního návrhu z hlediska nutných úkonů při podezření na narušení objektu a zabezpečené oblasti tak není možné určit, zda případné zadržení nepovolané osoby je úkonem nutným (dojde k zabránění dalšího protizákonného jednání) nebo zda zadavatel považuje za nutný úkon pouze přivolání Policie České republiky k provedení zásahu. Z důvodů absence způsobu identifikace nutných úkonů jsou uchazeči odkázáni na své dosavadní pracovní postupy a zkušenosti s očekáváním, zda identifikované úkony v rámci těchto pracovních postupů bude považovat zadavatel za nutné či nikoli.

66. Za situace, kdy uchazeči nemají zcela jasnou představu, jaké konkrétní úkony povedou k naplnění požadavků zadavatele a které jim umožní získání plného počtu bodů, nelze takto koncipované hodnotící kritérium považovat za souladné se zákonem. V šetřeném případě zadavatel způsobil netransparentnost dílčího hodnotícího kritéria Kvalita zpracování operativního návrhu tím, že požadoval v rámci zpracování předmětného návrhu identifikovat a popsat nutné úkony a způsob jejich provedení v případě podezření na narušení objektu a zabezpečené oblasti a při nálezu nebezpečných předmětů (v bezprostřední blízkosti zabezpečené oblasti) bez toho, aniž by specifikoval podle jakého kritéria nebo způsobu mají být nutné úkony určeny, resp. transparentním způsobem nedefinoval, jaké úkony bude v rámci jednotlivých subkritérií preferovat, a jakým způsobem bude při hodnocení nabídek (operativního návrhu) přidělovat bodové hodnocení.

67. K argumentu zadavatele, že návrh navrhovatele ze dne 3. 12. 2015 trpí vadou spočívající v nesprávném označení zadavatele, Úřad uvádí, že navrhovatel v souladu s § 114 odst. 3 zákona označil ve svém návrhu zadavatele: „Ministerstvo pro místní rozvoj, IČ 66002222, se sídlem Staroměstské nám. 6, Praha 1, PSČ 110 15“, přičemž uvedené označení zadavatele včetně adresy odpovídá názvu zadavatele, které je uvedeno v Registru ekonomických subjektů ČSÚ a současně odpovídá označení zadavatele uvedené v Oznámení o zakázce, které bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 29. 9. 2015 pod ev. č. 512875. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že návrh navrhovatele ze dne 3. 12. 2015 netrpí vadou spočívající v nesprávném označení zadavatele.

68. Vzhledem k tomu, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. h) v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když ve veřejné zakázce v článku 12. 3. „Způsob hodnocení“ u dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita zpracování operativního návrhu“ neuvedl na základě jakých kritérií (podle čeho) bude v předložených operativních návrzích na řešení modelové situace posuzovat, zda se v rámci jednotlivých subkritérií jedná o nutné úkony prováděné při podezření na narušení objektu a zabezpečené oblasti a při nálezu nebezpečných předmětů v bezprostřední blízkosti zabezpečené oblasti, čímž současně nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, jelikož takto nastavené zadávací podmínky mohou od podání nabídky odradit potenciální dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K uložení nápravného opatření

69. Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh, nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

70. Při rozhodování podle § 118 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. S ohledem na skutečnost, že zadavatel v šetřeném případě stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem (viz bod 68. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nelze nápravu zjednat jiným způsobem, než zrušit celé zadávací řízení veřejné zakázky, neboť v případě, že již zadávací podmínky jsou nastavené v rozporu se zákonem, není možné uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení jednotlivých úkonů zadavatele.

71. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem a tento nezákonný postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, rozhodl Úřad o zrušení veřejné zakázky, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

72. Pro úplnost Úřad uvádí, že § 84 odst. 7 zákona stanoví, že zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí; tato povinnost neplatí pouze pro jednací řízení bez uveřejnění a řízení na základě rámcové smlouvy. Dále je zadavatel podle § 84 odst. 8 zákona povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu. Podle § 84 odst. 9 zákona, pokud zruší zadávací řízení Úřad, užijí se § 84 odst. 7 a 8 zákona obdobně, přičemž lhůty počínají běžet ode dne, kdy se zadavatel dozví o nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu.

K uložení nákladů řízení

73. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 zákona také rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady správního řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis, vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 odst. 1 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo soutěže o návrh nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,‑ Kč.

74. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím zrušil zadávací řízení, uložil zadavateli povinnost uhradit náklady řízení tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2015000876.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 117c zákona podává v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží

1. Česká republika -Ministerstvo pro místní rozvoj, Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1

2. Advokátní kancelář Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, s. r. o., Sokolovská 5/49, 186 00 Praha 8

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy