číslo jednací: S0082/2016/VZ-05796/2016/511/JNv

Instance I.
Věc Rozvoj systému podnikového vzdělávání zaměstnanců firmy Allegro Group CZ, s.r.o.
Účastníci
  1. Allegro Group CZ, s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 120 odst. 1 písm. a) zákona
Rok 2016
Datum nabytí právní moci 25. 2. 2016
Dokumenty file icon 2016_S0082.pdf 414 KB

Č. j.: ÚOHS-S0082/2016/VZ-05796/2016/511/JNv

 

15. února 2016

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož se dopustil

 

  • zadavatel – Allegro Group CZ, s.r.o., IČO 24725382, se sídlem Karolinská 650/1, 186 00 Praha 8,

 

při zadávání části 2 „Měkké dovednosti a ostatní kurzy“ veřejné zakázky „Rozvoj systému podnikového vzdělávání zaměstnanců firmy Allegro Group CZ, s.r.o.“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, zahájeném dne 17. 1. 2014 odesláním výzvy k podání nabídek, ve vztahu k němuž bylo oznámení o zadání zakázky odesláno k uveřejnění dne 17. 3. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek bylo dne 18. 3. 2014 pod ev. č. zakázky 483546,

vydává podle ustanovení § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento

 

příkaz:

I.

Zadavatel - Allegro Group CZ, s.r.o., IČO 24725382, se sídlem Karolinská 650/1, 186 00 Praha 8 - se dopustil správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů tím, že při zadávání části 2 „ Měkké dovednosti a ostatní kurzy“ veřejné zakázky „Rozvoj systému podnikového vzdělávání zaměstnanců firmy Allegro Group CZ, s.r.o.“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, zahájeném dne 17. 1. 2014 odesláním výzvy k podání nabídky, ve vztahu k němuž bylo oznámení o zadání zakázky odesláno k uveřejnění dne 17. 3. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek bylo dne 18. 3. 2014 pod ev. č. zakázky 483546, nedodržel postup stanovený v ust. § 44 odst. 3 písm. h) citovaného zákona a zásadu transparentnosti stanovenou v ust. § 6 odst. 1 citovaného zákona, když vymezil netransparentně způsob hodnocení nabídek podle subkritéria „Osnovy vybraných kurzů“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita zabezpečení výuky“, a neuvedl, z jakých hledisek budou nabídky v rámci tohoto subkritéria hodnoceny, a které aspekty nabídek budou v rámci tohoto subkritéria hodnoceny kladně, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a na uvedenou část veřejné zakázky uzavřel dne 4. 3. 2014 smlouvu s vybraným uchazečem – BDO Advisory s.r.o., IČO 27244784, se sídlem Karolinská 661/4, 186 00 Praha 8.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se zadavateli - Allegro Group CZ, s.r.o., IČO 24725382, se sídlem Karolinská 650/1, 186 00 Praha 8 - podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

 

pokuta ve výši 30.000,- Kč (slovy: třicet tisíc korun českých).

 

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

 

ODŮVODNĚNÍ

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel - Allegro Group CZ, s.r.o., IČO 24725382, se sídlem Karolinská 650/1, 186 00 Praha 8 (dále jen „zadavatel“) - zahájil dne 17. 1. 2014 zjednodušené podlimitní řízení odesláním výzvy k podání nabídky za účelem zadání veřejné zakázky „Rozvoj systému podnikového vzdělávání zaměstnanců firmy Allegro Group CZ, s.r.o.“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem veřejné zakázky dle článku 3. zadávací dokumentace je zajištění komplexního vzdělávání zaměstnanců v rámci projektu s názvem „Rozvoj systému podnikového vzdělávání zaměstnanců firmy Allegro Group CZ, s.r.o.“ reg. č. CZ.1.04/1.1.02/94.00895, který je podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Veřejná zakázka je rozdělena na dvě části – část 1 „IT dovednosti“ a část 2 „Měkké dovednosti a ostatní kurzy“. Předmětem veřejné zakázky v části 2 „Měkké dovednosti a ostatní kurzy“ je realizace 22 druhů kurzů. Bližší specifikace části 2 předmětu zakázky je uvedena v příloze č. 1b) zadávací dokumentace.

3.             Předpokládaná hodnota veřejné zakázky dle článku 4 zadávací dokumentace činí v části „IT dovednosti“ částku 1.845.229,- Kč bez DPH a v části „Měkké dovednosti a ostatní kurzy“ částku 900.623,- Kč bez DPH.

4.             Hodnotící kritéria pro obě části veřejné zakázky zadavatel stanovil v článku 5 zadávací dokumentace tak, že základním hodnotícím kritériem stanovil ekonomickou výhodnost nabídky. Dílčími hodnotícími kritérii pak zadavatel stanovil dílčí hodnotící kritérium 1 „Nabídková cena“ s váhou 60 % a dílčí hodnotící kritérium 2 „Kvalita zabezpečení výuky“ s váhou 40 %. V rámci dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita zabezpečení výuky“ mají uchazeči ve své nabídce popsat kvalitu zabezpečení výuky pomocí subkritérií: 1 „Organizační zajištění kurzů“ s maximálním počtem bodů 20, 2 „Metody výuky“ s maximálním počtem bodů 40 a 3 „Osnovy vybraných kurzů“ s maximálním počtem bodů 40.

5.             Ke způsobu hodnocení nabídek zadavatel uvedl v článku 5 zadávací dokumentace, že hodnocení nabídek bude prováděno bodovací metodou v souladu s uvedenými dílčími kritérii hodnocení. Pro hodnocení nabídek bude použita bodovací stupnice v rozsahu 0 až 100 bodů. Každé jednotlivé nabídce bude přidělena bodová hodnota, která odráží úspěšnost předmětné nabídky v rámci dílčího kritéria. Bodové hodnoty přiřazené v rámci jednotlivých kritérií budou násobeny příslušnou váhou. Pro kritérium 2 „Kvalita zabezpečení výuky“, které nelze vyjádřit číselně, sestaví hodnotící komise pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné, nejvhodnější nabídce přidělí 100 bodů a každé následující nabídce přiřadí takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění dílčího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce. Přiřazené bodové ohodnocení bude hodnotící komisí vždy podrobně odůvodněno.

6.             Z protokolu o otevírání obálek ze dne 3. 2. 2014 vyplývá, že v části 2 „Měkké dovednosti a ostatní kurzy“ veřejné zakázky podali nabídku 4 uchazeči.

7.             Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek k části 2 „Měkké dovednosti a ostatní kurzy“ veřejné zakázky předané zadavateli dne 21. 2. 2014 vyplývá, že hodnotící komise jednoho uchazeče vyřadila, neboť došla k závěru, že jeho nabídka není v souladu se zadávacími podmínkami, když uchazeč nesplnil podmínku nepřekročitelnosti ceny. U zbývajících tří uchazečů provedla hodnotící komise hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií, přičemž na prvním místě v pořadí byla vyhodnocena nabídka uchazeče BDO Advisory s.r.o., IČO 27244784, se sídlem Karolinská 661/4, 186 00 Praha 8. Rozhodnutím ze dne 21. 2. 2014 zadavatel rozhodnul o vyloučení uchazeče, jehož nabídka byla vyřazena, a o výběru nejvhodnější nabídky uchazeče - BDO Advisory s.r.o., IČO 27244784, se sídlem Karolinská 661/4, 186 00 Praha 8 (dále jen „vybraný uchazeč“).

8.             Na plnění části 2 „Měkké dovednosti a ostatní kurzy“ veřejné zakázky zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem dne 4. 3. 2014 „Smlouvu na poskytování vzdělávacích služeb pro účely projektu spolufinancovaného z prostředků OP LZZ reg. č. CZ.1.04/1.1.02/94.00895 Rozvoj systému podnikového vzdělávání zaměstnanců firmy Allegro Group CZ, s.r.o.“ (dále jen „smlouva“).

9.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky.

10.         V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele dokumentaci o předmětné veřejné zakázce. Po přezkoumání relevantních podkladů, jež jsou součástí spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0082/2016/VZ, Úřad konstatuje, že jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

 

II.             ZÁVĚRY ÚŘADU

K postavení zadavatele

11.         Předně se Úřad zabýval otázkou postavení zadavatele veřejné zakázky. Z veřejně dostupných informací uveřejněných v obchodním rejstříku na www.justice.cz vyplývá, že zadavatel je právnickou osobou soukromoprávního charakteru. Zadavatel v rámci šetření podnětu vedeného pod sp. zn. P 0015/2016/VZ v souvislosti s šetřením uvedené veřejné zakázky předložil Úřadu „Rozhodnutí o poskytnutí dotace č.: OPLZZ/1.1/94/1/00895 ze dne 7. 6. 2013 vydané Ministerstvem práce a sociálních věcí v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost na projekt „Rozvoj systému podnikového vzdělávání zaměstnanců firmy Allegro Group CZ, s.r.o. CZ.1.04/1.1.02/94.00895“. Z článku 2 „Výše dotace“ tohoto rozhodnutí vyplývá, že podíl celkových veřejných výdajů na realizaci projektu (pozn. Úřadu: jehož součástí byla i předmětná veřejná zakázka) představuje 100 %. Na základě této skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky měl postavení dotovaného zadavatele podle § 2 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

Relevantní ustanovení zákona

12.         Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

13.         Podle § 44 odst. 1 zákona zadávací dokumentace je soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

14.         Podle § 44 odst. 3 písm. h) zákona zadávací dokumentace musí obsahovat alespoň způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.

15.         Podle § 78 odst. 1 zákona základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je

a) ekonomická výhodnost nabídky, nebo

b) nejnižší nabídková cena.

16.         Podle § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky.

17.         Podle § 80 odst. 1 zákona o posouzení a hodnocení nabídek pořídí hodnotící komise písemnou zprávu, která obsahuje seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií, a údaj o složení hodnotící komise.

18.         Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatel se dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

19.         Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona za správní delikt se uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d).

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o veřejné zakázce

20.         V článku 5 „Hodnotící kritéria“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita zabezpečení výuky“ bude hodnocena „úroveň organizace dodání služby směřující k zajištění kvalitního, plynulého a bezproblémového průběhu zakázky, kterou uchazeč zpracuje a předloží ve své nabídce. Jako nejvýhodnější bude hodnotící komise hodnotit tu nabídku, jejíž návrh organizačního a materiálního zajištění, komunikace a zejména poskytování zpětných vazeb zadavateli a účastníkům jednotlivých kurzů bude splňovat požadavky na kurzy předmětného typu a velikosti, bude vhodný pro účastníky kurzu a bude plně odpovídat požadovaným podmínkám na realizaci této zakázky“.  Současně zadavatel požadoval, aby uchazeč ve své nabídce popsal kvalitu zabezpečení výuky „pomocí těchto subkritérií“: 1 „Organizační zajištění kurzů“, 2 „Metody výuky“ a 3 „Osnovy vybraných kurzů“.

21.         U subkritéria 1 „Organizační zajištění kurzů“ zadavatel uvedl, co bude hodnoceno v rámci tohoto subkritéria a jaké aspekty nabídky budou hodnoceny kladně.

U subkritéria 2 „Metody výuky“ zadavatel uvedl, co bude v rámci tohoto subkritéria hodnoceno kladně.

U subkritéria 3 „Osnovy vybraných kurzů“ zadavatel uvedl, že „budou hodnoceny osnovy kurzů dle podrobného rozpracování osnov (viz odst. 6.1)“.

22.         V článku 6.1 zadávací dokumentace zadavatel stanovil jako povinnou součást nabídky „podrobné rozpracování osnov ¼ kurzů“ za současného vymezení, kterých kurzů se požadavek na podrobné rozpracování osnov týká. Zadavatel dále stanovil, že „osnova ke každému výše uvedenému kurzu bude mít rozsah max. 2 normostrany a bude odpovídat minimálně této struktuře:

  • popis a obsah kurzu,
  • výuková forma kurzu (prezentace, přednáška, praktická cvičení, interaktivní trénink, apod.),
  • specifikace podoby vzdělávacích materiálů (CD, kniha, PDF soubor, apod.),
  • cíle kurzu,
  • přínos pro cílovou skupinu.“

23.         Z protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 18. 2. 2014, jakož i ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek vyplývá, že hodnocení nabídek jednotlivých uchazečů dle subkritéria 3 „Osnovy vybraných kurzů“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria 2 „Kvalita zabezpečení výuky“ hodnotící komise provedla tak, že u všech tří uchazečů zkonstatovala splnění požadavků zadávací dokumentace na tuto část nabídky a dále uvedla, co ji vedlo k přidělení nejvyššího počtu bodů u nabídky uchazeče č. 3 a proč naopak ohodnotila nejmenším počtem bodů nabídku uchazeče č. 4.

Přidělení nejvyššího počtu bodů nabídce uchazeče č. 3 hodnotící komise odůvodnila tak, že popis obsahu kurzů „nejlépe odpovídá zaměření společnosti zadavatele“.

Ohodnocení nabídky uchazeče č. 4 nejmenším počtem bodů hodnotící komise odůvodnila tím, že „součástí nabídky na rozdíl od předchozích uchazečů není možnost využití audiovizuální techniky na kurzu, což hodnotící komise vyhodnotila jako nedostatek, zejména pokud jde o kurz měkkých dovedností, kde metoda videotréninku hraje nezastupitelnou roli“.

K výroku I.

24.         K problematice transparentnosti vymezení zadávací dokumentace Úřad uvádí nejprve obecně následující.

25.         Ve vztahu k problematice koncipování zadávacích podmínek v souladu se zákonem Úřad odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 86/2008-222 ze dne 25. 3. 2009, ve kterém se uvádí zejména následující: „Nejvyšší správní soud se přitom plně ztotožňuje s názorem krajského soudu, že zadávací dokumentace musí být jednoznačná, jelikož musí být zcela patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky „soutěžit“. Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Nemůže tedy obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky na zpracování nabídky a následně hodnotící kritéria nejsou zcela srozumitelné a jednoznačné, tj. pokud objektivně připouštějí rozdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistota.“

26.         Ve vztahu k problematice transparentnosti zadávací dokumentace lze odkázat rovněž i na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 77/2008-45 ze dne 4. 11. 2010, ve kterém se uvádí především následující: „Požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace plyne z obecné zásady transparentnosti zakotvené v § 6 ZVZ. Tato zásada spolu se zásadou zákazu diskriminace a zásadou stejného zacházení se všemi uchazeči musí být zadavatelem dodržována v rámci celého zadávacího řízení. Úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla.“

27.         V souvislosti s použitím subjektivních kvalitativních hodnotících kritérií Úřad odkazuje konečně i na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 23/2012 ze dne 26. 9. 2012, ve kterém soud jednoznačně konstatoval existenci povinnosti zadavatele při hodnocení nabídek za použití kvalitativních hodnotících kritérií takto: „Je povinností zadavatele, aby u kvalitativních kritérií uvedl postup a způsob, jakým budou jednotlivé nabídky hodnoceny a porovnány. Stejně tak u kvalitativních kritérií je nutné určit, pokud to nevyplývá přímo z podstaty věci, v jakých jednotkách budou měřeny.“

28.         S ohledem na závěry shora citovaných soudních rozhodnutí nemůže obstát taková zadávací dokumentace, z níž zcela jasně, přesně a srozumitelně nevyplývají požadavky zadavatele na zpracování nabídky a v níž není jednoznačně stanoven způsob hodnocení jednotlivých nabídek. Pokud objektivně ze zadávací dokumentace není zřejmé, co a jakým způsobem bude v nabídkách hodnoceno, event. ohledně této otázky existuje více možných výkladů, pak nemůže takováto interpretační nejistota jít k tíži žádnému z dodavatelů, ale zadavateli samotnému.

29.         Pro dodržení základních zásad zadávacího řízení uvedených v § 6 odst. 1 zákona je v souvislosti s vymezením hodnotících kritérií nezbytné, aby uchazečům o veřejnou zakázku bylo již v době přípravy nabídky známo, co bude předmětem hodnocení a jakým způsobem bude hodnocení probíhat.

30.         V šetřeném případě se zadavatel při definování subkritéria 3 „Osnovy vybraných kurzů“ omezil pouze na konstatování, že budou hodnoceny osnovy kurzů dle podrobného rozpracování osnov a odkázal na odst. 6.1, z něhož plynou požadavky na maximální rozsah osnovy vybraného kurzu (2 normostrany) a na její minimální strukturu (viz odst. 22 tohoto příkazu). Zadavatel u tohoto subkritéria však žádným způsobem nepopsal, z jakých hledisek bude vlastní obsahovou náplň osnovy vybraného kurzu posuzovat, jaké parametry osnovy vybraného kurzu bude hodnotit pozitivně a jaké vlastnosti osnovy bude naopak považovat za nedostatky. Úřad tak došel k závěru, že uchazeči v zadávací dokumentaci nenašli žádné vodítko, jaká podoba osnovy vybraného kurzu povede ke kladnému hodnocení ze strany zadavatele.

31.         Úřad má za to, že zadavatel nevyjmenoval hlediska, z jakých bude k hodnocení osnov vybraných kurzů přistupovat, a neuvedl ani, které vlastnosti osnovy vybraného kurzu považuje za žádoucí (a bude je tedy hodnotit kladně) a které nikoliv. Pro hodnocení nabídek podle kvalitativních hodnotících kritérií, která nejsou objektivně kvantifikovatelná, má slovní popis způsobu hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií zcela zásadní význam. Důvodem zákonného požadavku na přesnost a jednoznačnost vymezení způsobu hodnocení nabídek coby součásti zadávací dokumentace je omezení libovůle zadavatele při následném hodnocení nabídek a zajištění přezkoumatelnosti tohoto hodnocení.

32.         Shora popsané netransparentní vymezení způsobu hodnocení nabídek dle subkritéria 3 „Osnovy vybraných kurzů“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria 2 „Kvalita zabezpečení výuky“ mělo za následek netransparentnost samotného hodnocení, když zadavatel zohledňoval vlastnosti nabídek, o nichž to předem (v zadávací dokumentaci) nedeklaroval. Základním předpokladem pro možnost srovnávání, jak jednotlivé nabídky např. „odpovídají zaměření společnosti zadavatele“ (jak zadavatel odůvodnil hodnocení nabídky uchazeče č. 3), by bylo transparentní vymezení tohoto požadavku v zadávacích podmínkách, a to zejména tím způsobem, že by zadavatel specifikoval zaměření jeho společnosti tak, aby jednotliví uchazeči již v době tvorby nabídky věděli, jaký cíl zadavatel stanovením tohoto požadavku sleduje. Teprve na základě precizně formulovaného požadavku zadávací dokumentace by mohl zadavatel následně hodnotit nabídky z hlediska, do jaké míry „odpovídají zaměření společnosti zadavatele“. 

33.         Stejně tak zastává-li zadavatel názor o nezastupitelnosti metody videotréninku v kurzu měkkých dovedností (prezentovaný v odůvodnění hodnocení nabídky uchazeče č. 4 podle subkritéria 3 „Osnovy vybraných kurzů“), pak měl již v zadávacích podmínkách uchazečům avizovat, že určitá výuková forma kurzu je pro splnění účelu předmětu veřejné zakázky nezbytná nebo alespoň že bude hodnocena lépe než jiné výukové formy i v rámci vymezení subkritéria 3 „Osnovy vybraných kurzů“. Neučinil-li tak, nemohl zadavatel argument o nezastupitelnosti určité výukové formy použít k odůvodnění hodnocení jedné z nabídek, aniž by se tím nedopustil porušení zásady transparentnosti zadávacího řízení a zásady rovného zacházení.

34.         Na základě shora uvedeného Úřad shrnuje, že vymezení hodnocení nabídek jednotlivých uchazečů dle subkritéria 3 „Osnovy vybraných kurzů“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria 2 „Kvalita zabezpečení výuky“ v zadávací dokumentaci bylo netransparentní, což vedlo následně rovněž i k netransparentnímu hodnocení nabídek. Postupem zadavatele byli zvýhodněni ti uchazeči, jejichž nabídka obsahovala kurzy s využitím určitých výukových metod a zadavatel těmto výukovým metodám přisoudil při hodnocení nabídek rozhodující význam, což však za situace, kdy nebyly dopředu známy preference zadavatele a způsob hodnocení, nelze považovat za učiněné v souladu se zákonem.

35.         V neposlední řadě Úřad uvádí, že v šetřeném případě mohlo mít netransparentní vymezení hodnocení podle subkritéria 3 „Osnovy vybraných kurzů“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria 2 „Kvalita zabezpečení výuky“ podstatný vliv na hodnocení a následný výběr nejvhodnější nabídky. Z protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 18. 2. 2014, jakož i ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek vyplývá, že na základě hodnocení podle dílčího hodnotícího kritéria 1 „Nabídková cena“ s váhou 60 % se nabídka uchazeče, jež byla v konečné fázi vybrána jako nejvhodnější, umístila na třetím místě ze tří. Teprve na základě hodnocení podle dílčího kritéria 2 „Kvalita zabezpečení výuky“ získala nabídka vybraného uchazeče nejvyšší bodovou hodnotu. Hodnocení dle subkritéria 3 „Osnovy vybraných kurzů“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria 2 „Kvalita zabezpečení výuky“ tedy mohlo mít nepochybně podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, neboť nabídka vybraného uchazeče získala nezbytný počet bodů potřebný pro její výběr teprve až na základě hodnocení podle subjektivního dílčího kritéria 2 „Kvalita zabezpečení výuky“, resp. jeho tří subkritérií. Postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky i tím způsobem, že netransparentní vymezení hodnocení nabídky mohlo odradit od účasti v zadávacím řízení i některé další potencionální uchazeče, kteří nepodali nabídku z důvodu, že nevěděli, jakým způsobem ji koncipovat tak, aby získala co nejlepší hodnocení.

36.         V návaznosti na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel nepostupoval v souladu s § 44 odst. 3 písm. g) zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když netransparentně vymezil způsob hodnocení nabídek podle subkritéria „Osnovy vybraných kurzů“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita zabezpečení výuky“, přičemž tím mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavřel dne 4. 3. 2014 smlouvu na předmětnou zakázku s vybraným uchazečem. Zadavatel se tak dopustil správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K uložení pokuty

37.         Podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. a) zákona za správní delikt se uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000,- Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c), nebo d).

38.         Podle ustanovení § 121 odst. 3 zákona účinného v době zahájení zadávacího řízení odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

39.         Podle ustanovení § 121 odst. 3 zákona ve znění účinném od 6. března 2015 (s účinností zákona č. 40/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů) odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil správní řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. V souladu s čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod Úřad v šetřeném případě aplikoval zákonné znění po uvedené novele, neboť je pro pachatele správního deliktu příznivější.

40.         V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v ustanovení § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl z podnětu doručeného dne 18. 1. 2016. Ke spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. došlo uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku, tj. dne 4. 3. 2014. Vzhledem k uvedenému v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikty nezanikla.

41.         Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu, činí dle smlouvy na poskytování vzdělávacích služeb uzavřené dne 4. 3. 2014 částku 1.074.480,- Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) tedy představuje částku 107.448,- Kč.

42.         Podle ustanovení § 121 odst. 2 věty první zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

43.         Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán).

44.         Ke způsobu spáchání správního deliktu a jeho následkům Úřad uvádí, že v šetřeném případě k porušení zákona ze strany zadavatele došlo již na samém počátku zadávacího řízení při vymezení zadávacích podmínek, čímž zadavatel zasáhl široký okruh potencionálních dodavatelů, kteří se o své účasti a způsobu zpracování nabídky rozhodují na základě informací získaných ze zadávací dokumentace. Byť zadavatel k účasti ve zjednodušeném podlimitním řízení vyzývá pouze omezený okruh zájemců (v šetřeném případě vyzval šest zájemců), zadavatel je povinen přijmout a hodnotit nabídky všech dodavatelů, tedy i těch, kteří nebyli zadavatelem vyzváni (v šetřeném případě z vyzvaných zájemců podal nabídku pouze jeden, ostatní uchazeči podali své nabídky na základě veřejně dostupných informací). Okruh potencionálních dodavatelů, kteří mohli být zasaženi nedodržením zákonného postupu ze strany zadavatele, je tedy poměrně široký. Nedodržení zákonem stanovené povinnosti ze strany zadavatele mohlo vést potenciální dodavatele k rozhodnutí nepodat nabídku, čímž mohlo dojít ke snížení počtu uchazečů o veřejnou zakázku a k omezení hospodářské soutěže, případně dodavatelé, kteří nabídku do předmětného zadávacího řízení podali, mohli v případě přesně a určitě stanoveného způsobu hodnocení koncipovat své nabídky jinak, což mohlo vést k jinému výsledku hodnocení.

45.         Pokud jde o stupeň závažnosti správního deliktu, Úřad konstatuje, že pochybení zadavatele spočívající v netransparentním vymezení hodnocení nabídek a vedoucí k netransparentnímu  výběru nejvhodnější nabídky (jak bylo popsáno výše v bodech 32. až 35. odůvodnění tohoto rozhodnutí) je nutno považovat za poměrně závažné, kdy se postup zadavatele stává zpětně absolutně nepřezkoumatelným procesem. Úřad rovněž při posuzování stupně závažnosti spáchaného správního deliktu přihlédl k tomu, že hodnocení dle dílčího hodnotícího kritéria 2 „Kvalita zabezpečení výuky“ mělo rozhodující vliv na konečné pořadí nabídek, přičemž dle subkritéria 3 „Osnovy vybraných kurzů“ mohli uchazeči v rámci dílčího hodnotícího kritéria 2 „Kvalita zabezpečení výuky“ získat bodovou hodnotu až 40 bodů (ze 100). S ohledem na absenci transparentnosti při stanovení hodnocení dle subkritéria 3 „Osnovy vybraných kurzů“ měl zadavatel široký prostor pro vlastní uvážení, jakým způsobem bude jednotlivé nabídky hodnotit, a tudíž výsledek zadávacího řízení se může diametrálně lišit od stavu, který by mohl nastat v případě, kdyby zadavatel postupoval v souladu se zákonem a vymezil způsob hodnocení nabídek transparentním způsobem.

46.         Při určení výše pokuty se Úřad zabýval i ekonomickou situací zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako nespravedlivá.  Z rozvahy za účetní období 1. 4. 2014 do 31. 3. 2015 Úřad zjistil, že aktiva obchodní společnosti v tomto účetním období představovala částku 585.909.000,- Kč brutto. S ohledem na uvedenou skutečnost tedy není možno považovat uloženou pokutu za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu zadavatele (a v tomto smyslu za nespravedlivou).

47.         Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má naplňovat zejména dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad uloženou výši pokuty považuje za dostačující k naplnění obou základních funkcí právní odpovědnosti.

48.         Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a vzhledem ke zjištěnému naplnění skutkové podstaty správního deliktu zadavatele rozhodl o uložení pokuty tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

49.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno, zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.

 

POUČENÍ

Proti tomuto příkazu lze podle ustanovení § 150 odst. 3 správního řádu do 8 dnů ode dne jeho doručení podat odpor k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, 604 55 Brno. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

  

 

 

 

 

Obdrží

Allegro Group CZ, s.r.o., Karolinská 650/1, 186 00 Praha 8

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.gov.cz