číslo jednací: S0125/2016/VZ-08392/2016/522/JKr

• Instance: I.
• Věc: Senice na Hané - revitalizace veřejného prostranství
• Účastníci:
  1. Obec Senice na Hané
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 1 písm. a) zákona
• Rok: 2016
• Datum nabytí právní moci: 12. 3. 2016

Č. j.: ÚOHS-S0125/2016/VZ-08392/2016/522/JKr

3. března 2016

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož se dopustil zadavatel

• Obec Senice na Hané, IČO 00299421, se sídlem Jos. Vodičky 243, 783 45 Senice na Hané,

v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Senice na Hané - revitalizace veřejného prostranství“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek a k prokázání splnění kvalifikace odeslané zájemcům 4. 5. 2015 a uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne, přičemž oznámení o zadání zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 3. 7. 2015 pod evidenčním číslem 517369,

vydává podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Zadavatel – Obec Senice na Hané, IČO 00299421, se sídlem Jos. Vodičky 243, 783 45 Senice na Hané – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Senice na Hané - revitalizace veřejného prostranství“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek a k prokázání splnění kvalifikace odeslané zájemcům 4. 5. 2015 a uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne, přičemž oznámení o zadání zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 3. 7. 2015 pod evidenčním číslem 517369, nedodržel zásadu zákazu diskriminace zakotvenou v  § 6 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s § 56 odst. 5 písm. b) citovaného zákona, když v bodě 3.6. výzvy k podání nabídek a k prokázání splnění kvalifikace stanovil způsob prokázání splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. d) citovaného zákona tak, že požadoval, aby uchazeči předložili „[s]mlouvu odlišného subjektu“, tedy smlouvu se třetí osobou, ze které bude vyplývat, že uchazeči mají zajištěnou ekologickou likvidaci odpadů vzniklých na stavbě, čímž diskriminoval ty dodavatele, kteří by byli schopni ekologickou likvidaci odpadů provést sami, tedy aniž by k jejímu zajištění potřebovali mít uzavřenou smlouvu s jinou osobou – ať jde již o samostatného dodavatele podávajícího svoji vlastní nabídku, nebo o více dodavatelů podávajících společnou nabídku ve smyslu § 69 odst. 4 citovaného zákona a prokazujících splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. d) citovaného zákona společně, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 30. 6. 2015 s vybraným uchazečem NOSTA, s.r.o., IČO 47671416, se sídlem Svatopluka Čecha 2088/13, 741 01 Nový Jičín, smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se zadavateli – Obec Senice na Hané, IČO 00299421, se sídlem Jos. Vodičky 243, 783 45 Senice na Hané – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

ODŮVODNĚNÍ

1. Zadavatel – Obec Senice na Hané, IČO 00299421, se sídlem Jos. Vodičky 243, 783 45 Senice na Hané (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon[1]“) odesláním výzvy k podání nabídek a k prokázání splnění kvalifikace zájemcům dne 4. 5. 2015 a uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne (dále jen „Výzva“) zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Senice na Hané - revitalizace veřejného prostranství“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činila 7.254.950,-Kč bez DPH.

3. Z bodu 1.1. Výzvy plyne, že předmětem veřejné zakázky jsou stavební práce, které spočívají zejména v úpravě komunikačních ploch stávající místní komunikace včetně připojení na stávající inženýrské sítě obce, dále v úpravě přístupového chodníku ke stávajícím rodinným domům, v provedení parkovacích stání podél řešené úpravy vozovky a v úpravě stávajících vjezdů k rodinným domům.

4. V bodě 3.6. Výzvy „Technické kvalifikační předpoklady podle § 56 zákona odstavec 3 písmeno d)“ zadavatel uvedl mimo jiné: „Zájemce splňuje technický předpoklad, pokud předloží: Smlouvu odlišného subjektu, ze kterého bude vyplývat, že uchazeč má zajištěnou ekologickou likvidaci odpadů vzniklých na stavbě.“

5. Z Protokolu o jednání komise pro otevírání obálek a posouzení kvalifikace a obsahu nabídek ze dne 21. 5. 2015 vyplývá, že zadavatel obdržel v šetřeném zadávacím řízení celkem 7 nabídek.

6. Ze Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek po ukončení elektronické aukce ze dne 4. 6. 2015 vyplývá, že jako nejvhodnější nabídka byla hodnotící komisí vyhodnocena nabídka uchazeče NOSTA, s.r.o., IČO 47671416, se sídlem Svatopluka Čecha 2088/13, 741 01 Nový Jičín (dále jen „vybraný uchazeč“).

7. Z Oznámení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 10. 6. 2015 vyplývá, že zadavatel jako nejvhodnější nabídku na veřejnou zakázku vybral nabídku vybraného uchazeče.

8. Dne 30. 6. 2015 zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění veřejné zakázky. Cena veřejné zakázky byla v čl. IV.1 smlouvy sjednána ve výši 6.150.000,- Kč bez DPH, resp. 7.441.500,- Kč včetně DPH.

9. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona k výkonu dohledu nad postupy zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky. V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele vyjádření k podnětu a dále dokumentaci o předmětné veřejné zakázce.

10. Po přezkoumání předložených podkladů, jež tvoří obsah spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0125/2016/VZ, Úřad dospěl k závěru, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem, k čemuž Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K právnímu postavení zadavatele

11. Úřad nejprve posoudil otázku právního postavení zadavatele jako zadavatele podle § 2 zákona a uzavřel, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona, neboť je územním samosprávným celkem podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

K požadavku zadavatele na způsob prokázání technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 3 písm. d) zákona

12. Dle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

13. Podle § 56 odst. 3 písm. d) zákona k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce může veřejný zadavatel požadovat opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky.

14. Podle § 56 odst. 5 zákona ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům je veřejný zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení a) stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů, b) uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů a c) vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.

15. Podle § 51 odst. 5 zákona má-li být předmět veřejné zakázky plněn několika dodavateli společně a za tímto účelem podávají či hodlají podat společnou nabídku, je každý z dodavatelů povinen prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 50 odst. 1 písm. a) a profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) v plném rozsahu. Splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) a d) musí prokázat všichni dodavatelé společně. V případě prokazování splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prostřednictvím subdodavatele se odstavec 4 použije obdobně.

16. Podle § 51 odst. 6 zákona v případě, že má být předmět veřejné zakázky plněn podle odstavce 5 společně několika dodavateli, jsou veřejnému zadavateli povinni předložit současně s doklady prokazujícími splnění kvalifikačních předpokladů smlouvu, ve které je obsažen závazek, že všichni tito dodavatelé budou vůči veřejnému zadavateli a třetím osobám z jakýchkoliv právních vztahů vzniklých v souvislosti s veřejnou zakázkou zavázáni společně a nerozdílně, a to po celou dobu plnění veřejné zakázky i po dobu trvání jiných závazků vyplývajících z veřejné zakázky. Požadavek na závazek podle věty první, aby dodavatelé byli zavázáni společně a nerozdílně, platí, pokud zvláštní právní předpis nebo zadavatel nestanoví jinak. Pokud se v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním či soutěžním dialogu dodavatelé spojují pro účely podání společné nabídky až po prokázání splnění kvalifikace, předloží smlouvu podle tohoto odstavce nejpozději s podáním společné nabídky.

17. Podle § 69 odst. 4 zákona se společnou nabídkou se rozumí nabídka, kterou podalo za podmínek stanovených v § 51 odst. 6 více dodavatelů společně. V takovém případě se dodavatelé podávající společnou nabídku považují za jednoho uchazeče.

18. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

19. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel v bodě 3.6. Výzvy stanovil způsob prokázání splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. d) zákona tak, že požadoval, aby uchazeči předložili smlouvu odlišného subjektu, tedy smlouvu se třetí osobou, ze které bude vyplývat, že uchazeči mají zajištěnou ekologickou likvidaci odpadů vzniklých na stavbě.

20. Úřad je názoru, že zadavatelem stanovený způsob prokázání splnění předmětného kvalifikačního předpokladu omezuje soutěž o veřejnou zakázku na ty dodavatele, kteří zajišťují ekologickou likvidaci odpadů vzniklých při svojí stavební činnosti jinou osobou na základě smlouvy, resp. hodlají tímto způsobem zajistit ekologickou likvidaci odpadů při plnění veřejné zakázky. Zadavatelem stanovený způsob prokázání splnění předmětného kvalifikačního předpokladu nereflektuje tu skutečnost, že naplněním účelu sledovaného předmětným kvalifikačním předpokladem, tak jak jej vymezil zadavatel, tj. aby byla zajištěna ekologická likvidace odpadů vzniklých na stavbě, není výlučně stav, kdy dodavatel má smluvně zajištěnu ekologickou likvidaci odpadů jinou osobou. Smyslem daného kvalifikačního ustanovení, jak jej stanovil zadavatel, resp. obecně jak je vymezen v § 56 odst. 3 písm. d) zákona, je zajistit určitou kvalitu provedených stavebních prací co do požadavků vztahujících se k ochraně životního prostředí. Úřad neshledává důvody pro to, aby samotná ekologická likvidace odpadu nemohla být reálně zajištěna i bez pomoci „jiné osoby“ v rámci vlastních kapacit konkrétního dodavatele.

21. V této souvislosti Úřad předně uvádí, že zadavatel svůj požadavek na ekologickou likvidaci nijak dále nespecifikoval, a to například co do náležitostí konkrétní smlouvy s „jinou osobou“, resp. například co do nutnosti předložení konkrétního certifikátu této „jiné osoby“, který by prokazoval schopnost ekologicky likvidovat určité druhy odpadů apod. Jinými slovy řečeno, zadavatel považuje schopnost provést ekologickou likvidaci odpadu za prokázanou samotným faktem, že jí bude vykonávat právě subjekt odlišný od konkrétního dodavatele. Takovéto omezení způsobu prokázání technického kvalifikačního předpokladu nicméně nelze považovat za souladné se zákonem. Úřad má za to, že nelze obecně presumovat zajištění ekologické likvidace z pouhého faktu, že tuto likvidaci bude zajištovat subjekt odlišný od dodavatele. Obdobně pak nelze uvažovat v tom smyslu, že lze bez dalšího dovodit, že tuto likvidaci (která jak Úřad opětovně akcentuje, není blíže vázána na další podmínky) nemůže toliko „z povahy věci“ zajistit sám původce odpadu, tedy konkrétní dodavatel.

22. Nadto je dále nutné poukázat například na situaci, kdy je předmět veřejné zakázky plněn několika dodavateli společně, a za tímto účelem podávají společnou nabídku ve smyslu § 69 odst. 4 zákona. V této souvislosti pak dodavatelé podávající společnou nabídku podle § 51 odst. 5 zákona musí prokázat splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. d) zákona, tj. technických kvalifikačních předpokladů, společně. Z posledně odkazovaného ustanovení tedy vyplývá, že k tomu, aby dodavatelé podávající společnou nabídku prokázali splnění předmětného technického kvalifikačního předpokladu, by mělo postačovat, aby ekologickou likvidaci odpadů byl schopen provést sám některý z dodavatelů podávajících společnou nabídku, přičemž tento dodavatel se nemusí podílet na plnění spočívajícím v provedení samotných stavebních prací. Z formulace, kterou použil zadavatel v rámci vymezení způsobu prokázání technického kvalifikačního – smlouva odlišného subjektu – lze nicméně dovodit, že zadavatel i tento způsob zapovídá, když trvá na smluvním vztahu s třetí osobou, čímž prakticky vyloučil aplikaci ustanovení § 51 odst. 5 zákona ve spojení s § 50 odst. 1 písm. d) zákona.

23. Vzhledem k výše uvedenému Úřad došel k závěru, že zadavatelem stanovený způsob prokázání splnění předmětného kvalifikačního požadavku ve smyslu § 56 odst. 5 písm. b) zákona je stanoven v rozporu se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, neboť diskriminoval dodavatele, kteří byli schopni tuto činnost provést sami, tedy aniž by k jejímu zajištění potřebovali mít uzavřenou smlouvu s jinou osobou – ať jde již o samostatného dodavatele podávajícího svoji nabídku, nebo o více dodavatelů podávajících společnou nabídku a prokazujících splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. d) zákona společně – a proto zadavatelem požadovanou smlouvou s jinou osobou nedisponovali. Zadavatelem stanovený způsob prokázání splnění předmětného kvalifikačního požadavku de facto nutí dodavatele, aby si smluvně zajistili ekologickou likvidaci odpadu jinou osobou, ačkoli jsou schopni tuto činnost zajistit sami vlastními silami.

24. Předmětný diskriminační požadavek zadavatele tak byl způsobilý významně omezit okruh uchazečů o zakázku, v důsledku čehož mohl zadavatel reálně obdržet méně nabídek než v případě, pokud by stanovil zadávací podmínky v souladu se zákonem, přičemž nelze vyloučit, že v těchto případných dalších nabídkách mohly být obsaženy výhodnější podmínky plnění. Předmětný požadavek proto mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

25. Úřad má na základě výše uvedeného za prokázané, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel zásadu zákazu diskriminace zakotvenou v  § 6 odst. 1 zákona ve spojení s § 56 odst. 5 písm. b) zákona, když v bodě 3.6 Výzvy stanovil způsob prokázání splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. d) zákona tak, že požadoval, aby uchazeči předložili smlouvu odlišného subjektu, tedy smlouvu se třetí osobou, ze které bude vyplývat, že uchazeči mají zajištěnou ekologickou likvidaci odpadů vzniklých na stavbě, čímž diskriminoval ty dodavatele, kteří byli schopni tuto činnost provést sami, tedy aniž by k jejímu zajištění potřebovali mít uzavřenou smlouvu s jinou osobou – ať jde již o samostatného dodavatele podávajícího svoji nabídku, nebo o více dodavatelů podávajících společnou nabídku a prokazujících splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. d) zákona společně, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 30. 6. 2015 s vybraným uchazečem smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky. Tímto postupem zadavatel naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

26. Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

27. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K uložení pokuty

28. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

29. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

30. Z obsahu tohoto příkazu vyplývá, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

31. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

32. V návaznosti na citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 21. 1. 2016. K uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky s vybraným uchazečem došlo dne 30. 6. 2015, kdy zároveň došlo ke spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu. Správní řízení je v souladu s § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 46 odst. 1 správního řádu zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedených údajů tak vyplývá, že odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

33. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d).

34. V daném případě se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, za nějž lze v souladu s citovaným ustanovením § 120 odst. 2 písm. a) zákona uložit pokutu do 10 % ceny zakázky. Vzhledem k tomu, že cena veřejné zakázky byla v čl. IV. 1 smlouvy sjednána ve výši 7.441.500,- Kč včetně DPH, činí horní hranice možné pokuty po zaokrouhlení částku ve výši 744.150,- Kč.

35. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

36. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

37. Úřad konstatuje, že v šetřeném případě se jedná o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, přičemž co se týče stupně jeho závažnosti, představuje diskriminační nastavení zadávacích podmínek zásah do okruhu potenciálních dodavatelů, v důsledku čehož mohl zadavatel reálně obdržet méně nabídek než v případě, pokud by stanovil zadávací podmínky v souladu se zákonem, přičemž nelze vyloučit, že v těchto případných dalších nabídkách mohly být obsaženy výhodnější podmínky plnění. Zadavatelovo jednání tak bylo reálně způsobilé narušit základní princip zadávání veřejných zakázek, tj. zachování soutěžního prostředí, které má umožnit z co možná nejširšího okruhu podaných nabídek vybrat pro zadavatele tu nejvhodnější, a které je rovněž základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků. V této souvislosti lez uzavřít, že typově se v případě diskriminačního nastavení zadávacích podmínek jedná o delikt spíše závažnějšího charakteru.

38. Jako polehčující okolnost v této souvislosti Úřad při stanovení výše pokuty hodnotí skutečnost, že jednáním zadavatele nebyla soutěž o veřejnou zakázku zcela vyloučena, ale toliko omezena. O uvedeném svědčí skutečnost, že zadavatel obdržel v šetřeném zadávacím řízení celkem sedm nabídek (viz bod 5. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad dále zohlednil ve prospěch zadavatele tu skutečnost, že v oblasti zakázek na stavební práce je zjevně obvyklejší situace, kdy dodavatel zabývající se stavební činností zajišťuje likvidaci odpadů právě prostřednictvím jiné osoby, v důsledku čehož lze připustit, že samotné omezení soutěžního prostředí, byť k němu postupem zadavatele nepochybně došlo, nedosáhlo v šetřeném případě vysoké intenzity.

39. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu zadavatele. Z údajů o příjmech zadavatele obsažených v rozpočtu zadavatele na rok 2015 a v rozpočtovém výhledu zadavatele na léta 2014–2018, vyplývá, že se příjmy zadavatele za jednotlivé roky pohybují v řádu desítek milionů korun. S ohledem na právě uvedené má Úřad za to, že pokutu uloženou ve výši 30 000,- Kč nelze považovat nejen za likvidační (viz výše), ale ani za jeho ekonomickou podstatu nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou).

40. V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním.

41. V tomto smyslu Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele správního deliktu, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená sankce projevit (výlučně jen) ve sféře zadavatele, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení sankce.

42. Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační či „nespravedlivou“.

43. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a stanovenou pokutu ve výši 30 000 Kč (tj. stále pod úrovní jedné dvacetiny zákonné sazby) vzhledem k souvislostem případu posoudil jako přiměřenou.

44. S ohledem na výše uvedené bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

45. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.

POUČENÍ

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží

Obec Senice na Hané, Jos. Vodičky 243, 783 45 Senice na Hané

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Pokud je v tomto příkazu uveden odkaz na zákon, jedná se vždy, není-li uvedeno jinak, o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení.