číslo jednací: S0161/2016/VZ-10586/2016/532/ZČa

• Instance: I.
• Věc: Tvorba systému a rozvoj lidských zdrojů ve společnosti Dachdecker
• Účastníci:
  1. DACHDECKER spol. s r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 1 písm. a) zákona
• Rok: 2016
• Datum nabytí právní moci: 24. 3. 2016

Č. j.: ÚOHS-S0161/2016/VZ-10586/2016/532/ZČa

15. března 2016

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, jehož se dopustil účastník řízení

• zadavatel – DACHDECKER spol. s r.o., IČO 18248292, se sídlemBergmannova 96, 356 04 Dolní Rychnov,

při zadávání veřejné zakázky „Tvorba systému a rozvoj lidských zdrojů ve společnosti Dachdecker“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 18.9.2013,

vydává podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Zadavatel – DACHDECKER spol. s r.o., IČO 18248292, se sídlem Bergmannova 96, 356 04 Dolní Rychnov – sedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Tvorba systému a rozvoj lidských zdrojů ve společnosti Dachdecker“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 18.9.2013, nepostupoval v souladu s § 40 odst. 3 citovaného zákona, neboť dne 7.10.2013 uveřejněním pozměněné zadávací dokumentace provedl změnu zadávacích podmínek uvedených v bodu 6.2 „Další požadavky“ zadávací dokumentace, když původní požadavek ve znění „Uchazeč ve své nabídce je povinen předložit kopii pojistné smlouvy na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou třetí osobě v minimální výši 2,000.000 Kč“ zmírnil tak, že nově tento požadavek zněl „Uchazeč, se kterým má být podepsána smlouva o dílo, předloží před podpisem smlouvy kopii pojistné smlouvy na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou třetí osobě v minimální výši 2,000.000,- Kč“, tzn. provedl změnu zadávacích podmínek, která může rozšířit okruh možných dodavatelů, aniž by prodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání nabídek, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel již uzavřel dne 10.12.2013 smlouvu na veřejnou zakázku.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve  výroku I. tohoto příkazu se podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zadavateli – DACHDECKER spol. s r.o., IČO 18248292, se sídlem Bergmannova 96, 356 04 Dolní Rychnov – ukládá

pokuta ve výši 10 000 Kč (deset tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

ODŮVODNĚNÍ

1. Zadavatel – DACHDECKER spol. s r.o., IČO 18248292, se sídlem Bergmannova 96, 356 04 Dolní Rychnov (dále jen „zadavatel“) uveřejnil dne 18.9.2013 zadávací dokumentaci, která byla zároveň výzvou k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení na veřejnou zakázku „Tvorba systému a rozvoj lidských zdrojů ve společnosti Dachdecker“ (dále jen „veřejná zakázka“), čímž bylo zahájeno předmětné zadávací řízení.

2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, obdržel dne 15.2.2016 podnět k přezkoumání postupu zadavatele ve věci předmětné veřejné zakázky. V souvislosti s obdrženým podnětem si Úřad vyžádal od zadavatele jeho vyjádření k podnětu, dokumentaci o veřejné zakázce a rozhodnutí o poskytnutí dotace na veřejnou zakázku. Po přezkoumání předložených podkladů, jež jsou součástí spisu v této věci pod sp. zn. S0161/2016/VZ dospěl Úřad k závěru, že zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

3. Úřad konstatuje, že jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

K postavení zadavatele

4. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen „zákon“) se za zadavatele veřejné zakázky pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.

5. S ohledem na povahu zadavatele (společnost s ručením omezeným) se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel naplňuje definici zadavatele podle zákona, přičemž k zodpovězení této otázky je nutno vycházet z § 2 odst. 3 zákona.

6. Podle § 2 odst. 3 zákona je dotovaným zadavatelem právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté na veřejnou zakázku z těchto zdrojů přesahují 200 000 000 Kč; peněžní prostředky jsou poskytovány z veřejných zdrojů i v případě, pokud jsou poskytovány prostřednictvím jiné osoby.

7. Podle § 2 odst. 5 zákona postupuje dotovaný zadavatel při zadávání veřejné zakázky podle ustanovení tohoto zákona platných pro veřejného zadavatele; tím není dotčeno ustanovení § 2 odst. 7 zákona. Dotovaný zadavatel nepostupuje podle ustanovení tohoto zákona v případě zadávání veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

8. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že předmětná veřejná zakázka byla zadávána v rámci realizace projektu „Tvorba systému a rozvoj lidských zdrojů ve společnosti Dachdecker“, registrační číslo projektu CZ.1.04/1.1.02/94.00994, a je financována z veřejných zdrojů.

9. Z „Rozhodnutí o poskytnutí dotace č. OPLZZ/1.1/94/1/00994“ ze dne 4.7.2013 vyplývá, že zadavateli byla poskytnuta dotace v maximální výši 3 357 200 Kč z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost na realizaci projektu „Tvorba systému a rozvoj lidských zdrojů ve společnosti Dachdecker“, registrační číslo projektu CZ.1.04/1.1.02/94.00994, přičemž celkové způsobilé výdaje daného projektu budou financovány z veřejných zdrojů (85 % z Evropského sociálního fondu a 15 % z ostatních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu na část národního spolufinancování).

10. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel byl při zadávání předmětné veřejné zakázky dotovaným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 3 zákona, neboť předmětná veřejná zakázka byla hrazena z více než 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů.

11. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Úřad konstatuje, že zadavatel je dotovaným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 3 zákona a tudíž je povinen postupovat při zadávaní veřejných zakázek podle zákona.

K výroku I. příkazu

12. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

13. Podle § 17 písm. l) zákona se zadávacími podmínkami pro účely tohoto zákona rozumí veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky.

14. Podle § 39 odst. 1 zákona musejí být veškeré lhůty určené veřejným zadavatelem stanoveny s ohledem na předmět veřejné zakázky.

15. Podle § 39 odst. 3 písm. b) bodu 2. zákona lhůty pro podání nabídek nesmí být u podlimitních veřejných zakázek kratší než 15 dnů v užším řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení.

16. Podle § 40 odst. 3 zákona provede-li veřejný zadavatel úpravy zadávacích podmínek, je povinen současně přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání žádostí o účast v zadávacím řízení nebo lhůtu pro podání nabídek, a to podle povahy provedené úpravy. V případě takové změny zadávacích podmínek, která může rozšířit okruh možných dodavatelů, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání žádosti o účast nebo pro podání nabídek.

17. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel se dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

18. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odstavce 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

19. Předmět plnění veřejné zakázky byl dle bodu 1.2 původní zadávací dokumentace ze dne 17.9.2013, která byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 18.9.2013 (dále jen „původní zadávací dokumentace), vymezen jako „dodávka následujících služeb, jak je podrobně popsáno v této zadávací dokumentaci, které se skládají z a) odborného vzdělání zaměstnanců společnosti, b) přípravy a vyškolení interních lektorů a koučů, c) vytvoření a zavedení podnikového systému řízení lidských zdrojů ve společnosti.“ Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí dle bodu 1.4 zadávací dokumentace 2 140 000,- Kč bez DPH. V bodu 10.1 původní zadávací dokumentace zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek do 7.10.2013 do 9:00 hod.

20. V bodu 6.2 „Další požadavky“ původní zadávací dokumentace zadavatel stanovil svůj požadavek ve znění: „Uchazeč ve své nabídce je povinen předložit kopii pojistné smlouvy na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou třetí osobě v minimální výši 2,000.000 Kč.“

21. Dne 2.10.2013 zadavatel na svém profilu sdělil, že mu byla doručena žádost o dodatečné informace č. 1 k zadávacím podmínkám, jejímž obsahem byl dotaz, zda má mít smlouva o dílo nějaké přílohy, neboť informace o přílohách jsou v zadávací dokumentaci zmatené. Zadavatel zároveň v tomto sdělení prodloužil lhůtu pro podání nabídek do 16.10.2013 do 12:30 hod. Dne 5.10.2013 na základě výše uvedené žádosti zadavatel na svém profilu uveřejnil dodatečné informace č. 1 k zadávacím podmínkám, ve kterých sdělil, že pro zjednodušení administrativy zpracoval vzorovou tabulku cenové kalkulace, která bude přílohou smlouvy a omezil části nabídky uchazeče, které jsou součástí smlouvy o dílo. Zadavatel zároveň opětovně informoval o prodloužení lhůty pro podání nabídek do 16.10.2013 a uvedl, že lhůtu pro podání nabídek prodloužil i přesto, že nedošlo ke změně předmětu veřejné zakázky, ani ke změně jejího rozsahu, či úpravě jiných podmínek.

22. Dne 7.10.2013 zadavatel na svém profilu uveřejnil pod názvem „upřesnění ZD dle dodatečných informací č. 1“ upravenou zadávací dokumentaci ze dne 4.10.2013 (dále jen „upravená zadávací dokumentace“). Z upravené zadávací dokumentace mimo úprav provedených dodatečnými informacemi č. 1 k zadávacím podmínkám ovšem vyplývá, že zadavatel zároveň změnil požadavek stanovený v bodu 6.2 „Další požadavky“ původní zadávací dokumentace, a to tak, že nově tento požadavek zněl: „Uchazeč, se kterým má být podepsána smlouva o dílo, předloží před podpisem smlouvy kopii pojistné smlouvy na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou třetí osobě v minimální výši 2,000.000,- Kč.“

23. Úřad poznamenává, že dne 14.10.2013 zadavatel na svém profilu uveřejnil dodatečné informace č. 2 k zadávacím podmínkám a dne 17.10.2013 znovu uveřejnil pod názvem „upřesnění ZD dle dodatečných informací č. 2“ upravenou zadávací dokumentaci ze dne 10.10.2013. Úřad uvádí, že zadavatel těmito dodatečnými informacemi č. 2 zároveň opětovně prodloužil lhůtu pro podání nabídek, a to do 24.10.2013 do 9:30 hod. Úřad nicméně sděluje, že předmětné dodatečné informace včetně opětovně upravené zadávací dokumentace se již žádným způsobem nevztahovaly k bodu 6.2 „Další požadavky“ zadávací dokumentace a bod 6.2 zadávací dokumentace byl změněn výhradně uveřejněním zadávací dokumentace ze dne 4.10.2013 a v tomto znění zůstal i v zadávací dokumentaci ze dne 10.10.2013.

24. Dne 10.12.2013 uzavřel zadavatel na plnění předmětu veřejné zakázky smlouvu o dílo s vybraným uchazečem – GNOSTIKA CONSULTING, s.r.o., IČO 24821039, se sídlem Revoluční 1082/8, 110 00 Praha 1 (dále jen „vybraný uchazeč“).

25. Úřad ve věci obecně uvádí, že ve smyslu § 39 odst. 1 zákona musejí být veškeré lhůty určené veřejným zadavatelem stanoveny s ohledem na předmět veřejné zakázky, přičemž podle § 39 odst. 3 písm. b) bodu 2. zákona lhůty pro podání nabídek nesmí být u podlimitních veřejných zakázek kratší než 15 dnů ve zjednodušeném podlimitním řízení. Úřad na tomto místě konstatuje, že v šetřeném případě zadavatel původní lhůtu pro podání nabídek stanovil v délce 19 dnů (od 18.9.2013 do 7.10.2013), resp. v průběhu 19. dne měli uchazeči podávat své nabídky, přičemž Úřad obecně uvádí, že zadavatelé jsou ze zákona oprávněni a zároveň i povinni lhůtu pro podání nabídek vymezit s ohledem na předmět veřejné zakázky. Úřad dodává, že pokud zadavatel určil lhůtu delší, než je minimální zákonná lhůta, je to zdůvodněno určitými důvody zadavatele (předmět, rozsah, složitost plnění veřejné zakázky atd.), tzn. pokud to vyžadují okolnosti, je zadavatel oprávněn a zároveň i povinen určit lhůtu pro podání nabídek podle § 39 odst. 3 písm. b) bodu 2. zákona delší, než je minimální lhůta stanovená zákonem. Zároveň platí, že pokud zadavatel stanovil delší lhůtu pro podání nabídek a následně provedl změnu zadávacích podmínek, která je způsobilá rozšířit okruh možných dodavatelů, musí nově stanovená lhůta opět činit minimálně délku původně stanovené lhůty, což zřetelně vyjadřuje i ustanovení § 40 odst. 3 zákona.

26. Úřad ve věci dále uvádí, že z § 40 odst. 3 zákona plyne, že jestliže veřejný zadavatel provede úpravy zadávacích podmínek, je povinen současně přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání žádostí o účast nebo lhůtu pro podání nabídek, a to podle povahy provedené úpravy. Zadavatel je tedy současně povinen vždy zkoumat povahu provedené úpravy a podle toho přiměřeně provést prodloužení lhůty pro podání žádostí o účast nebo lhůty pro podání nabídek. Z textace tohoto ustanovení vyplývá, že příslušná lhůta by měla být prodloužena vždy, byť i v případě marginální úpravy zadávacích podmínek. Z předmětného ustanovení dále plyne, že jestliže veřejný zadavatel dojde k závěru, že jím provedená změna zadávacích podmínek je způsobilá rozšířit okruh možných dodavatelů (oproti stavu před změnou zadávacích podmínek), je povinen prodloužit dotčenou lhůtu tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání žádosti o účast nebo pro podání nabídek. Příkladem Úřad uvádí, že jestliže tedy délka dotčené lhůty činila například 15 dnů a veřejný zadavatel po 12 dnech od zahájení zadávacího řízení změní zadávací podmínky tak, že tato změna je způsobilá rozšířit okruh potenciálních dodavatelů, je povinen prodloužit dotčenou lhůtu tak, aby po prodloužení činila opět alespoň 15 dnů (tedy alespoň o 12 dnů za předpokladu, že dotčenou lhůtu prodlouží ve stejný den, kdy dojde k příslušné změně zadávacích podmínek). V případě, že veřejný zadavatel stanovil původní lhůtu delší, než mu předepisuje zákon (například 19 dnů v případě podlimitní veřejné zakázky zadávané formou zjednodušeného podlimitního řízení), je povinen v případě změny zadávacích podmínek způsobilé rozšířit okruh potenciálních dodavatelů prodloužit dotčenou lhůtu tak, aby po prodloužení činila opět alespoň celou původní délku dotčené lhůty (v tomto případě tedy 19 dnů).

27. V souvislosti s problematikou změn zadávací dokumentace Úřad odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 Afs 131/2007 ze dne 12. 5. 2008, v němž soud zdůraznil, že změna v zadávací dokumentaci, která by nebyla pouhým upřesněním, je přípustná, avšak tuto změnu je nutné uskutečnit takovým způsobem, který by byl v souladu se zásadami, na kterých zadávací řízení stojí. Má-li zadavatel dostát zásadě nediskriminace účastníků, je povinen při změně zadávací dokumentace buď vyhlásit řízení nové, nebo oznámit změnu zadávací dokumentace takovým způsobem, aby nebyli diskriminováni žádní potenciální dodavatelé, tedy oznámit změnu zadávací dokumentace stejnou formou, jakou ji sám vyhlásil, a to za dodržení stejných podmínek, zejména zákonem stanovených lhůt. Pro úplnost Úřad uvádí, že se uvedený rozsudek vztahoval k předchozí právní úpravě, tj. k zákonu č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, přičemž však lze přihlédnout i k závěrům v tomto rozsudku soudem vysloveným, nicméně je na místě zdůraznit i skutečnost, že novelou zákona č. 55/2012 Sb. (myšleno zákona č. 137/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pozn. Úřadu) bylo zákonodárcem do zákona vloženo ustanovení § 40 odst. 3, které do značné míry reflektuje právě tehdejší rozhodovací praxi jak soudů, tak Úřadu. Z citovaného ustanovení je evidentní, že zákonodárce již pracuje jak s možností vyjasnění zadávacích podmínek, tak i jejich případnou změnou (úpravou), což jednoznačně deklaruje text předmětného ustanovení „Provede-li veřejný zadavatel úpravy zadávacích podmínek, je povinen (…)“.

28. Ve vztahu k šetřenému případu Úřad tudíž konstatuje, že zadavatel provedl úpravu zadávacích podmínek, když požadavek stanovený v bodu 6.2 „Další požadavky“ původní zadávací dokumentace ve znění: „Uchazeč ve své nabídce je povinen předložit kopii pojistné smlouvy na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou třetí osobě v minimální výši 2,000.000 Kč,“ změnil tak, že nově tento požadavek zněl: „Uchazeč, se kterým má být podepsána smlouva o dílo, předloží před podpisem smlouvy kopii pojistné smlouvy na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou třetí osobě v minimální výši 2,000.000,- Kč.“

29. K povaze předmětné změny zadávacích podmínek Úřad v šetřeném případě sděluje, že provedenou změnou zadavatel zmírnil svůj původní požadavek na uchazeče o šetřenou veřejnou zakázku, neboť upustil od původního požadavku, který zněl na předložení výše specifikované pojistné smlouvy již v jednotlivých nabídkách uchazečů oproti novému požadavku, který zněl na předložení výše specifikované pojistné smlouvy až před podpisem smlouvy pouze pro vybraného uchazeče, čímž zadavatel umožnil rozšíření počtu potenciálních dodavatelů, neboť na základě této změny se do zadávacího řízení mohli přihlásit i dodavatelé, kteří se kvůli původně nastaveným „náročnějším“ požadavkům zadavatele (na doložení předmětné pojistné smlouvy již ve svých nabídkách) nechtěli zadávacího řízení zúčastnit, přičemž tito mohli zadavateli nabídnout výhodnější podmínky. Výše popsaná změna tudíž představuje takovou změnu zadávacích podmínek, která je způsobilá rozšířit okruh možných dodavatelů.

30. Ve zde posuzovaném případě zadavatel tedy provedl výše popsanou změnu zadávacích podmínek, která může rozšířit okruh možných dodavatelů, aniž by zároveň prodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby od okamžiku změny (upravená zadávací dokumentace byla na profilu zadavatele zveřejněna dne 7.10.2013) činila celou původní délku lhůty pro podání nabídek, která od 18.9.2013 do 7.10.2013, činila 19 dnů.

31. Úřad uvádí, že zadavatel v bodě 10.1 upravené zadávací dokumentace ze dne 4.10.2013  uveřejněné dne 7.10.2013 (upravena v souvislosti s dodatečnými informacemi č. 1 k zadávacím podmínkám) stanovil novou lhůtu pro podání nabídek do 16.10.2013 do 12:30 hod. Následně zadavatel v bodě 10.1 upravené zadávací dokumentace ze dne 10.10.2013 uveřejněné dne 14.10.2013 (upravena v souvislosti a dodatečnými informacemi č. 2 k zadávacím podmínkám) stanovil opětovně novou lhůtu pro podání nabídek do 24.10.2013 do 12:30 hod. Lze tedy konstatovat, že od změny zadávacích podmínek spočívající v úpravě bodu 6.2 zadávací dokumentace, která byla provedena dne 7.10.2013 uveřejněním upravené zadávací dokumentaci ze dne 4.10.2013, byla lhůta pro podání nabídek zadavatelem dvakrát prodloužena, a to do 16.10.2013 a následně do 24.10.2013. Jak již bylo uvedeno výše, původní lhůta pro podání nabídek činila 19 dní a zadavatel byl tedy povinen po předmětné změně zadávacích podmínek spočívající v úpravě dobu 6.2 zadávací dokumentace, prodloužit lhůtu opětovně o 19 dní. Úřad však uvádí, že od 7.10.2013 (předmětná změna zadávacích podmínek) do 24.10.2013 (lhůta pro podání nabídek po jejím posledním prodloužení), činila lhůta pro podání nabídek 17 dní a nedosahovala tudíž délky 19 dní, a nečinila tedy celou původní délku lhůty pro podání nabídek.

32. Úřad v šetřeném případě zdůrazňuje, že zadavatel je při změně zadávací dokumentace povinen postupovat tak, aby žádný potenciální dodavatel nebyl změnou zadávacích podmínek diskriminován. V šetřeném případě zadavatel předmětnou změnou požadavku uvedeného v bodu 6.2 „Další požadavky“ původní zadávací dokumentace modifikoval zadávací podmínky, přičemž touto změnou mohl rozšířit okruh potenciálních dodavatelů, neboť zadávací podmínky zmírnil, resp. původně stanovený požadavek na předložení pojistné smlouvy nově směřoval pouze vůči vybranému uchazeči a nikoliv vůči všem uchazečům, přičemž takové zmírnění může mít bezpochyby vliv na okruh uchazečů, kteří budou mít zájem se zadávacího řízení zúčastnit. Z tohoto důvodu bylo tedy povinností zadavatele současně s provedenou změnou prodloužit lhůtu pro podání nabídek, a to o celou původně stanovenou lhůtu ve smyslu § 40 odst. 3 zákona tak, aby dodavatelé mající zájem o danou veřejnou zakázku měli dostatek času připravit své nabídky.

33. Úřad podotýká, že zadavatel na předmětnou změnu zadávací dokumentace potenciální dodavatele v šetřené veřejné zakázce v podstatě vůbec neupozornil, když ji výslovně neuvedl v žádných dodatečných informacích k zadávacím podmínkám, ani na ni nijak jinak nepoukázal, z čehož vyplývá, že aby se potenciální dodavatelé s touto změnou mohli seznámit, museli znovu prostudovat celou nově uveřejněnou zadávací dokumentaci, což podtrhuje povinnost zadavatele prodloužit lhůtu pro podání nabídek o její celou původní délku, neboť je logicky nezbytné dát dodavatelům prostor k seznámení se s novými zadávacími podmínkami. 

34. Vycházeje z výše uvedeného Úřad uzavírá, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 40 odst. 3 zákona, neboť provedl změnu zadávacích podmínek uvedených v bodu 6.2 „Další požadavky“ zadávací dokumentace, když původní požadavek ve znění „Uchazeč ve své nabídce je povinen předložit kopii pojistné smlouvy na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou třetí osobě v minimální výši 2,000.000 Kč“ zmírnil tak, že nově tento požadavek zněl „Uchazeč, se kterým má být podepsána smlouva o dílo, předloží před podpisem smlouvy kopii pojistné smlouvy na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou třetí osobě v minimální výši 2,000.000,- Kč“, tzn. provedl změnu zadávacích podmínek, která může rozšířit okruh možných dodavatelů, aniž by prodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání nabídek.

35. Úřad konstatuje, že tento nezákonný postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by uchazeči mohli od okamžiku změny zadávacích podmínek počítat s lhůtou pro podání nabídek v délce minimálně původně stanovené lhůty pro podání nabídek, mohlo se do dané soutěže přihlásit více dodavatelů. Úřad k případnému vlivu na výběr nejvhodnější nabídky dále připomíná, že lhůta pro podání nabídky by měla dodavatelům zaručovat dostatečný časový prostor, aby se o veřejné zakázce nejen dozvěděli, ale také aby mohli zpracovat svoji nabídku tak, aby co nejlépe odpovídala všem požadavkům zadavatele. Za nepřípustný je potom nutno označit takový postup, kdy zadavatel před uplynutím lhůty pro podání nabídek změní zadávací podmínky způsobem, majícím vliv na rozhodování dodavatelů o podání nabídky, aniž by dodavatelům poskytl dostatek času na přípravu nabídky, v šetřeném případě dle charakteru změny ve smyslu § 40 odst. 3 zákonao celou původní délku lhůty pro podání nabídky, jak je zřejmé z předestřené argumentace Úřadu. Vzhledem ke skutečnosti, že postupem zadavatele došlo ke změně zadávacích podmínek, která mohla rozšířit okruh potenciálních dodavatelů, je evidentní, že potenciálním dodavatelům, kteří by měli zájem podat nabídku do předmětného zadávacího řízení až po zmírnění požadavku zadavatele vymezeného v bodu 6.2 „Další požadavky“ zadávací dokumentace, nebyla poskytnuta lhůta pro zpracování nabídek v původně stanovené délce. Úprava zadávacích podmínek může mít přitom nepochybně vliv na rozhodování dodavatelů o podání nabídky, neboť právě nastavení zadávacích podmínek a požadavky zadavatele jsou stěžejním podkladem pro rozhodnutí dodavatelů o podání nabídky. Pokud tedy zadavatel v šetřeném případě v návaznosti na provedenou změnu neprodloužil lhůtu pro podání nabídek tak,aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání nabídek, mohl mít tento jeho postup vliv na rozhodnutí dodavatelů o podání nabídky, neboť ti nemuseli mít dostatek času na přípravu svých nabídek.

36. Jak již uvedl předseda Úřadu ve svém rozhodnutí sp. zn. R128/2014, zákon nevyžaduje prokázání vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Jak rovněž konstatoval Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 58/2010-159 ze dne 20.3.2012 „Pro naplnění skutkové podstaty deliktu je přitom takováto možnost zcela postačující a soudu tedy nezbývá než uzavřít s tím, že žalobce nevyvrátil, že by existovala možnost, že by v případě řádného zadání veřejné zakázky byla podána nabídka další, přičemž nelze vyloučit alespoň potenciální možnost, že by se taková nabídka stala nabídkou vítěznou…K tomu je třeba poukázat na to, že se jedná toliko o možnost (hypotézu), kterou není možné jakkoli prokazovat“. Zadavatel svým jednáním tak naplnil všechny znaky skutkové podstaty správního deliktu. Obdobně pak v rozhodnutí sp. zn. R406/2013 předseda Úřadu konstatoval, že „v tomto kontextu je třeba poukázat na znění ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, dle něhož postačuje pouhá možnost podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, což vyplývá z formulace tohoto ustanovení zákona, cit.: „…nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku“. V rozhodnutí č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ-1837/2009/310/ASc ze dne 12.2.2009 již předseda konstatoval, že „Skutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo „podstatně“ se vztahuje jak na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost ovlivnění (mohl ovlivnit) výběru nabídky. …k uložení pokuty Úřadem postačí pouze potenciální možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Úřad tedy není nucen zkoumat, zda k ovlivnění skutečně došlo či nedošlo, neboť z hlediska ustanovení § 120 zákona stačí pouhá možnost tohoto ovlivnění“. Je tedy zřejmé, že není nezbytné prokázat, že ke skutečnému podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky fakticky došlo, ale postačí „pouhá“ eventualita, resp. potencialita, podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 7.10.2011 č. j. 62 Af 41/2010-72, dovodil, že „pro spáchání správního deliktu podle tohoto ustanovení [Pozn. Úřadu: § 120 odst. 1 písm. a)] (a pro uložení pokuty podle § 120 odst. 2 ZVZ) musí být prokázáno, že zadavatel porušil ZVZ, přitom k porušení ZVZ ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem. Tento kvalifikovaný způsob porušení ZVZ (závažnější, „nebezpečnější“ porušení ZVZ) je dán tehdy, pokud kromě samotného nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a zároveň pokud samotné nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ buď podstatně ovlivnilo, nebo mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky“.

37. Krajský soud v Brně pak v rozsudku č. j. 31 Af 23/2012-40 ze dne 26.9.2012 k materiální stránce deliktu uvedl, že „z dikce „podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit“ vyplývá, že může jít o poruchový nebo i ohrožovací správní delikt. Zákonodárce tedy (za běžných okolností) spatřuje společenskou škodlivost již v tom, že mohlo dojít, nikoli nutně muselo, k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Není tedy pravdou, že nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu…. již pouhá existence takové možnosti je společensky škodlivá, a došlo tedy k naplnění materiálního znaku (společenské škodlivosti) správního deliktu uvedeného v ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách“.

38. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že tímto postupem zadavatel naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona a Úřad tudíž rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu

39. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání předmětné veřejné zakázky, nepostupoval v souladu s § 40 odst. 3 citovaného zákona, neboť dne 7.10.2013 uveřejněním pozměněné zadávací dokumentace provedl změnu zadávacích podmínek uvedených v bodu 6.2 „Další požadavky“ zadávací dokumentace, když původní požadavek ve znění „Uchazeč ve své nabídce je povinen předložit kopii pojistné smlouvy na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou třetí osobě v minimální výši 2,000.000 Kč“ zmírnil tak, že nově tento požadavek zněl „Uchazeč, se kterým má být podepsána smlouva o dílo, předloží před podpisem smlouvy kopii pojistné smlouvy na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou třetí osobě v minimální výši 2,000.000,- Kč“, tzn. provedl změnu zadávacích podmínek, která může rozšířit okruh možných dodavatelů, aniž by prodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání nabídek, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel již uzavřel dne 10.12.2013 smlouvu na veřejnou zakázku.

40. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

41. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

42. Podle § 121 odst. 3 zákona ve znění účinném v době spáchání správního deliktu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

43. K uvedenému Úřad dodává, že předmětné ustanovení bylo s účinností ode dne 6.3.2015 novelizováno, přičemž podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době vydání tohoto příkazu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil správní řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

44. Úřad v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a posoudil odpovědnost zadavatele za spáchání správního deliktu podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době vydání tohoto příkazu), neboť dospěl k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení umožňoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s větším časovým odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl.

45. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona proto Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona ve znění pozdějších předpisů. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 15.2.2016, přičemž správní řízení ve věci spáchání správního deliktu je zahájeno doručením tohoto příkazu. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 10.12.2013, kdy zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Vzhledem k uvedeným skutečnostem Úřad konstatuje, že k uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zánik odpovědnosti zadavatele nedošlo.

46. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona za správní delikt se uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

47. V daném případě cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, činí dle čl. V. smlouvy uzavřené dne 10.12.2013, částku ve výši 1 742 000 Kč s DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona částku ve výši 174 200 Kč.

48. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

49. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6.12.2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná a nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. Ve stejném rozsudku je dále uvedeno, že „úvaha Úřadu musí vést k hodnocení individuální povahy protiprávního jednání, přičemž zvažované okolnosti je třeba rozlišovat na přitěžující a polehčující a vždy je posuzovat z hlediska konkrétního dopadu na danou věc.“

50. Požadavky na odůvodnění výše pokuty byly rovněž uvedeny v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 51/2007-68 ze dne 27.3.2008, kde soud konstatoval, že „řádné odůvodnění ukládané sankce v případě správního trestání je základním předpokladem pro přezkoumatelnost úvahy, kterou byl správní orgán při svém rozhodování veden. Zohledněním všech hledisek, jež lze v konkrétní věci považovat za relevantní, pak určuje míru zákonnosti stanoveného postihu.“

51. S požadavky soudu na řádné odůvodnění pokuty, obsaženými ve výše citovaném rozsudku, se Úřad vypořádává následujícím způsobem.

52. Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

53. Při posuzování závažnosti správního deliktu vzal Úřad v úvahu celkový kontext šetřeného případu a akcentuje skutečnost, že účelem zadávacího řízení podle zákona je zejména zabezpečení volné a efektivní soutěže o předmět veřejné zakázky a tím také dosažení efektivního nakládání s prostředky z veřejných rozpočtů.

54. Úřad uvádí, že nelze vyloučit, že zadavatel tím, že při změně zadávacích podmínek uvedených v bodu 6.2 „Další požadavky“ zadávací dokumentace neprodloužil v návaznosti na provedenou změnu lhůtu pro podání nabídek, a to tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání nabídek, nemusel poskytnout dodavatelům dostatečný časový prostor pro zpracování a podání kvalifikované nabídky, a nelze rovněž ani vyloučit, že by byly podány nabídky dalších dodavatelů. Jednání zadavatele tak bylo způsobilé omezit hospodářskou soutěž a konkurenční prostředí mezi dodavateli, což jsou předpoklady, jejichž zajištěním zákon dosahuje svého hlavního účelu, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky.

55. Co se týče způsobu spáchání správního deliktu, zohlednil Úřad dvě skutečnosti. A to jednak skutečnost, že celkově byla lhůta prodloužena o 17 dní, tudíž k tomu, aby zadavatel provedl prodloužení lhůty v souladu se zákonem, chyběly pouhé dva dny, což Úřad zohlednil jako polehčující okolnost. Nicméně za přitěžující okolnost Úřad považuje skutečnost, že zadavatel předmětnou změnu zadávacích podmínek spočívající v úpravě bodu 6.2 zadávací dokumentace dodavatelům žádným způsobem výslovně nesdělil, resp. dodavatelé předmětnou změnu mohli zjistit až opětovným studiem celé nově uveřejněné zadávací dokumentace, což může působit velice zmatečně, když ostatní změny zadavatel výslovně sdělil v uveřejněných dodatečných informacích.

56. Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl k době spáchání správního deliktu, neboť jak Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015 judikoval, „je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“ V šetřeném případě uplynula od spáchání správního deliktu již poměrně dlouhá doba, a to více než 2 roky, přičemž Úřad tuto skutečnost zohlednil a posoudil jako polehčující okolnost.

57. Úřad současně k výše popsaným polehčujícím okolnostem podotýká, že tyto nelze považovat za okolnosti, které by „zhojily“ uvedené porušení zákona zadavatelem. Úřad však k těmto okolnostem přihlédl při zvažování výše pokuty.

58. Po pečlivém posouzení šetřeného případu ve všech vzájemných souvislostech, neshledal Úřad další polehčující či přitěžující okolnosti, které by měly vliv na uloženou výši pokuty.

59. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele. Z výkazu zisku a ztrát zadavatele ke dni 31.12.2014 mimo jiné vyplývá, že výsledek hospodaření činil částku ve výši 987 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, kterými zadavatel disponuje, považovat za likvidační.

60. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

61. Úřad nad rámec uvedeného doplňuje, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Kromě toho může zadavatel využít jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav.

62. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke spáchání správního deliktu přistoupil k uložení pokuty, neboť veřejná zakázka již byla zadána a nápravy tak nelze dosáhnout. Z uvedeného důvodu přistoupil Úřad k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku II. tohoto příkazu.

63. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

POUČENÍ

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží

DACHDECKER spol. s r.o., Bergmannova 96, 356 04 Dolní Rychnov

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy