číslo jednací: S0210/2016/VZ-13771/2016/551/OPa

• Instance: I.
• Věc: Rozšíření ČOV Pelhřimov
• Účastníci:
  1. Město Pelhřimov
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb.
• Rok: 2016
• Datum nabytí právní moci: 13. 4. 2016

Č. j.: ÚOHS-S0210/2016/VZ-13771/2016/551/OPa

1. dubna 2016

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, jichž se měl dopustit účastník řízení

• zadavatel – Město Pelhřimov, IČO 002 48 801, se sídlem Masarykovo náměstí 1, 393 01 Pelhřimov,

v případě veřejné zakázky „Rozšíření ČOV Pelhřimov“, zadávané v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 26. 6. 2013 pod evidenčním číslem zakázky 60059216,

vydává podle ustanovení § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Zadavatel – Město Pelhřimov, IČO 002 48 801, se sídlem Masarykovo náměstí 1, 393 01 Pelhřimov – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 3 citovaného zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. b) citovaného zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky „Rozšíření ČOV Pelhřimov“, zadávané v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 26. 6. 2013 pod evidenčním číslem zakázky 60059216, uskutečněné v kalendářním roce 2013, a to  do 31. 3. 2014, když doba plnění smlouvy uzavřené s vybraným uchazečem –sdružením „Sdružení rozšíření ČOV v Pelhřimově“, jehož účastníky byli vedoucí účastník Metrostav a.s., IČO 000 14 915, se sídlem Koželužská 2246, 180 00 Praha 8, účastník AGOS stavební a.s. Pelhřimov, IČO 466 79 626, se sídlem Tomáše ze Štítného 634, 393 56 Pelhřimov, účastník VHZ-DIS, spol. s r.o., IČO 469 61 445, se sídlem Mírová 25, 618 00 Brno, a účastník Held & Francke CZ s.r.o., IČO 260 68 338, se sídlem Husova tř. 685/17, 370 05 České Budějovice, přesahovala 1 rok, přičemž zadavatel cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky uskutečněné v kalendářním roce 2013 na profilu zadavatele uveřejnil až dne 31. 3. 2016.

II.

Zadavatel – Město Pelhřimov, IČO 002 48 801, se sídlem Masarykovo náměstí 1, 393 01 Pelhřimov – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 3 citovaného zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. b) citovaného zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky „Rozšíření ČOV Pelhřimov“, zadávané v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 26. 6. 2013 pod evidenčním číslem zakázky 60059216, uskutečněné v kalendářním roce 2014, a to  do 31. 3. 2015, když doba plnění smlouvy uzavřené s vybraným uchazečem –sdružením „Sdružení rozšíření ČOV v Pelhřimově“, jehož účastníky byli vedoucí účastník Metrostav a.s., IČO 000 14 915, se sídlem Koželužská 2246, 180 00 Praha 8, účastník AGOS stavební a.s. Pelhřimov, IČO 466 79 626, se sídlem Tomáše ze Štítného 634, 393 56 Pelhřimov, účastník VHZ-DIS, spol. s r.o., IČO 469 61 445, se sídlem Mírová 25, 618 00 Brno, a účastník Held & Francke CZ s.r.o., IČO 260 68 338, se sídlem Husova tř. 685/17, 370 05 České Budějovice, přesahovala 1 rok, přičemž zadavatel cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky uskutečněné v kalendářním roce 2014 na profilu zadavatele uveřejnil až dne 31. 3. 2016.

III.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. se zadavateli – Město Pelhřimov, IČO 002 48 801, se sídlem Masarykovo náměstí 1, 393 01 Pelhřimov – podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ukládá

pokuta ve výši 1 500 Kč (jeden tisíc pět set korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

ODŮVODNĚNÍ

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), příslušný k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh a k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel podnět týkající se, mimo jiné, postupu zadavatele – Město Pelhřimov, IČO 002 48 801, se sídlem Masarykovo náměstí 1, 393 01 Pelhřimov (dále jen „zadavatel“) – v případě veřejné zakázky „Rozšíření ČOV Pelhřimov“, zadávané v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 26. 6. 2013 pod evidenčním číslem zakázky 60059216 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Úřad z údajů dostupných na platném profilu zadavatele (http://www.e-zakazky.cz/Profil-Zadavatele/73671d4c-f892-430d-8118-f1964c96a819), jenž je ode dne 4. 5. 2012 registrován pod ev. č. 60050239 ve Věstníku veřejných zakázek (dále jen „profil zadavatele“), a z údajů dostupných ve Věstníku veřejných zakázek zjistil následující skutečnosti, které jsou součástí spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0210/2016/VZ.

3. Podle bodu II.1.4) Oznámení o zadání zakázky „Stručný popis zakázky nebo nákupu(ů)“ byla předmětem veřejné zakázky rekonstrukce a intenzifikace stávající čistírny odpadních vod, kdy měla být kapacita čistírny navýšena na bilanční kapacitu 36 000 EO (průměrná roční), resp. návrhovou 43 000 EO (maximální týdenní zatížení ČOV). Rekonstrukce čistírny měla probíhat za jejího provozu.

4. Z bodu V.4) Oznámení o zadání zakázky „Údaje o hodnotě zakázky“ vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla 258 000 000 Kč bez DPH.

5. Dále z údajů uveřejněných v rámci formuláře „Oznámení o zadání zakázky“ vyplývá, že byla veřejná zakázka zadána dodavateli „Sdružení rozšíření ČOV v Pelhřimově“, jehož účastníky byli vedoucí účastník Metrostav a.s., IČO 000 14 915, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha 8 – Libeň[1], účastník AGOS stavební a.s. Pelhřimov, IČO 466 79 626, se sídlem Tomáše ze Štítného 634, 393 56 Pelhřimov, účastník VHZ-DIS, spol. s r.o., IČO 469 61 445, se sídlem Mírová 25, 618 00 Brno, a účastník Held & Francke CZ s.r.o., IČO 260 68 338, se sídlem Husova tř. 685/17, 370 05 České Budějovice[2] (dále jen „vybraný uchazeč“), se kterým zadavatel dne 12. 6. 2013 uzavřel smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s celkovou cenou ve výši 226 815 393,83 Kč bez DPH.

6. Z bodu 3.1 smlouvy vyplývá, že se jejím podpisem zhotovitel (vybraný uchazeč) zavázal dílo provést ve lhůtě 600 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti smlouvy podle jejího bodu 20.1 (tj. od uzavření smlouvy o poskytnutí podpory mezi zadavatelem a Státním fondem životního prostředí). Dílo mělo být přitom provedeno jako celek, a to podle časového harmonogramu, který tvoří přílohu č. 1 smlouvy.

7. Podle bodu 5.3 smlouvy jsou zdanitelným plněním práce skutečně provedené v příslušném kalendářním měsíci a za datum uskutečnění dílčího zdanitelného plnění se považuje poslední den kalendářního měsíce. Daňové doklady mají být propláceny zhotoviteli celkem až do výše součtu 90 % z celkové ceny díla (nabídkové ceny vybraného uchazeče), přičemž po dosažení tohoto limitu bude objednatel (zadavatel) zhotoviteli zadržovat veškeré zbývající platby jako zádržné.

8. Podle bodu 5.4 smlouvy předá zhotovitel objednateli po ukončení každého kalendářního měsíce daňový doklad v příslušném počtu vyhotovení, jehož přílohou má být soupis skutečně provedených prací.

9. Lhůta splatnosti daňových dokladů byla v bodu 5.6 smlouvy sjednána v délce 90 kalendářních dnů ode dne řádného předání faktury zhotovitelem objednateli, přičemž se daňový doklad považuje za řádně a včas zaplacený, bude-li poslední den této lhůty účtovaná částka ve výši odsouhlasené objednatelem odepsána z účtu ve prospěch účtu zhotovitele.

10. Úřad dopisem ze dne 18. 3. 2016, č. j. ÚOHS-P0537/2016/VZ-11306/2016/551/OPa, požádal zadavatele o sdělení, kolik bylo za plnění předmětu veřejné zakázky zaplaceno v letech 2013, 2014 a 2015, kdy bylo plnění veřejné zakázky ukončeno a kdy bylo za provedení tohoto díla zaplaceno, a to včetně uvolněného zádržného. Současně s tím Úřad zadavatele požádal o předložení kopie proplacených faktur a výpisů z účtu, z nichž by se tyto skutečnosti daly ověřit.

11. V podání ze dne 24. 3. 2016 zadavatel Úřadu sdělil, že zakázka byla ukončena kolaudačním souhlasem ze dne 22. 2. 2016 s tím, že k této informaci zadavatel doložil souhrn proplacených faktur a výpisů z účtu poskytovatele platebních služeb zadavatele, a to konkrétně daňového dokladu evidenční č. 61350206, 61350241, 61350274, 61350313, 61350314 a 61350364 za plnění uskutečněné v roce 2013, daňového dokladu evidenční č. 61450026, 61450040, 61450104, 61450149, 61450196, 61450253, 61450303, 61450340, 61450389, 61450448, 61450461, 61450513, 61450536, 61450562 a 61450563 za plnění uskutečněné v roce 2014 a daňového dokladu evidenční č. 61550014, 61550015, 61550063, 61550066, 61550093 61550094, 61550136, 61550137 a 61550173 za plnění předmětu veřejné zakázky uskutečněné v roce 2015. Veškeré zadavateli předložené faktury jím byly proplaceny. 

12. Přitom v rámci kontroly údajů uveřejněných na profilu zadavatele bylo Úřadem zjištěno, že na něm zadavatel cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázkyuskutečněné v kalendářním roce 2013, 2014 a 2015 uveřejnil dne 31. 3. 2016, a to jak s, tak i bez DPH.

13. Úřad s ohledem na výše uvedené konstatuje, že jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

K výrokům I. a II. tohoto příkazu

14. Podle § 17 písm. w) zákona se profilem zadavatele pro účely tohoto zákona rozumí elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.

15. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

16. Podle § 147a odst. 1 zákona uveřejní veřejný zadavatel na profilu zadavatele

a) smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků,

b) výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky,

c) seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky.

17. Podle § 147a odst. 3 zákona výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky podle odstavce 1 písm. b) zákona uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 90 dnů od splnění smlouvy. U smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do  31.  března následujícího kalendářního roku cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky v předchozím kalendářním roce. Povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky se nevztahuje na

a) veřejné zakázky malého rozsahu,

b) veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. d) zákona.

18. Podle § 147a odst. 8 zákona strukturu údajů pro uveřejnění výše skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a podrobnosti uveřejnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku a uveřejnění seznamu subdodavatelů stanoví prováděcí právní předpis.

19. Podle § 9 odst. 5 vyhlášky č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele, v rozhodném znění (dále jen „vyhláška“), základní vybrané informace o veřejné zakázce uveřejněné na profilu zadavatele mají podobu strukturovaných dat, jejichž popis je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce.

20. Podle odstavce 1. písm. i) přílohy č. 5 k vyhlášce „Rozsah a technický popis struktury dat pro zpřístupnění základních informací o veřejné zakázce uveřejněné na profilu zadavatele, četnost předávání informací a aktualizace“ má být cena uhrazená za plnění veřejné zakázky v předchozím kalendářním roce na profilu zadavatele uvedena jak bez DPH, tak i s DPH.

21. Úřad v obecné rovině uvádí, že uveřejňovací povinnosti týkající se profilu zadavatele (§ 147a) byly do zákona nově zakotveny jeho tzv. transparentní novelou, tj. zákonem č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. 4. 2012, a to jednak s cílem posílit princip transparentnosti průběhu a výsledku zadávání veřejných zakázek a dále s cílem umožnit veřejný dohled nad hospodárností při nakládání s veřejnými prostředky.

22. Princip publicity výše skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky upravený v § 147a odst. 1 písm. b) zákona má pak sloužit především k tomu, aby měla široká veřejnost možnost se seznámit s konečnou cenou veřejné zakázky, kdy cena plnění uvedená v uzavřené smlouvě na veřejnou zakázku nemusí být cenou konečnou a při ukončení plnění předmětu veřejné zakázky se může od nabídkové ceny, na kterou byla smlouva s vybraným uchazečem uzavřena, v řadě případů i podstatně lišit (typicky v důsledku dodatečných stavebních prací či služeb). Současně tam, kde je smlouva uzavírána na delší časové období přesahující jeden kalendářní rok, má tato povinnost zajistit, aby měla široká veřejnost přehled o ceně uhrazené za plnění uskutečněná v jednotlivých letech, což má svůj význam především u rámcových smluv ve smyslu § 89 a násl. zákona a dále např. v případě veřejných zakázek na stavební práce.

23. Pro naplnění požadavků § 147a odst. 1 a 3 zákona je přitom nezbytné kumulativní splnění několika podmínek, a to jednak podmínky samotného uveřejnění výše skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky (případně ceny uhrazené za plnění veřejné zakázky v předchozím kalendářním roce), dále podmínky uveřejnění této ceny na místě k tomu určeném, tedy na profilu zadavatele, a to ve struktuře údajů podle vyhlášky (tj. uveřejnění ceny jak bez, tak i s DPH), a v poslední řadě její uveřejnění ve lhůtě do 90 dnů od splnění smlouvy, resp. nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku. Pokud zadavatel nesplní veškeré uvedené podmínky, tak nedodrží povinnost stanovenou v § 147a odst. 3 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. b) zákona.

24. Z dikce zákona jasně vyplývá, že je zadavatel povinen na svém profilu uveřejnit cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky uskutečněné v předchozím kalendářním roce, pokud celková doba plnění smlouvy (předmětu veřejné zakázky) přesahuje 1 rok, tedy 365 kalendářních dnů, což bezpochyby platí i na právě šetřený případ (viz body 6 a 11 odůvodnění tohoto příkazu).

25. Jelikož se dále na zadavatele, resp. jím zadávanou veřejnou zakázku, nevztahují výjimky z uveřejňovací povinnosti stanovené v § 147a odst. 3 písm. a) a b) zákona, byl povinen cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky za roky 2013 a 2014 na profilu zadavatele uveřejnit, a to ve lhůtě vždy do 31. 3. následujícího kalendářního roku, tj. do 31. 3. 2014 a 31. 3. 2015, k čemuž však prokazatelně nedošlo. 

26. Z údajů dostupných na profilu zadavatele totiž vyplývá, že na něm zadavatel uveřejnil cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky uskutečněné v roce 2013 a 2014 až dne 31. 3. 2016, tj. 731., resp. 366., den po marném uplynutí zákonné lhůty k uveřejnění.

27. Úřad přitom považuje za nutné zdůraznit, že zákonodárce stanovením určité lhůty ve vztahu k povinnosti podle § 147a odst. 1 písm. b) zákona (zde do 31. března následujícího kalendářního roku) vyjádřil zájem zejména na uveřejnění včasném, kdy i nedodržení zákonem stanovené lhůty, jak tomu je v obou shora uvedených případech, má za následek porušení zákona.

28. Vzhledem k výše uvedenému tedy Úřad uzavírá, že neuveřejněním ceny uhrazené za plnění předmětné veřejné zakázky uskutečněné v roce 2013 a 2014 na profilu zadavatele v zákonem stanovené lhůtě zadavatel postupoval v rozporu s § 147a odst. 3 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. b) zákona, a proto Úřad nemohl postupovat jinak, než konstatovat, že se zadavatel dopustil spáchání správních deliktů podle §  120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto příkazu.

K výroku III. tohoto příkazu – uložení sankce

29. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

30. Správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se zadavatel dopustil tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 3 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. b) zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele cenu uhrazenou za plnění předmětné veřejné zakázky uskutečněné v kalendářním roce 2013 v zákonné lhůtě do 31. 3. 2014 a za plnění předmětné veřejné zakázky uskutečněné v kalendářním roce 2014 v zákonné lhůtě do 31. 3. 2015, když doba plnění smlouvy uzavřené s vybraným uchazečempřesahovala 1 rok, přičemž zadavatel cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky uskutečněné v kalendářním roce 2013 a 2014 na svém profilu uveřejnil až dne 31. 3. 2016.

31. Podle § 121 odst. 3 zákona, ve znění zákona č. 40/2015 Sb., který je nutno na posuzovaný případ aplikovat, neboť je pro pachatele správního deliktu příznivější, odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

32. Úřad v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v ust. čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod zejména z toho důvodu, že zákon účinný v době vzniku dané povinnosti zadavatele umožňoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s větším časovým odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl. V návaznosti na to tedy Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. Úřad obdržel podnět týkající se předmětné veřejné zakázky dne 23. 11. 2015, přičemž správní řízení ve věci spáchání správních deliktů je zahájeno doručením tohoto příkazu. Ke spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 1. 4. 2014 a deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu dne 1. 4. 2015, tedy vždy dne následujícího po dni, kdy došlo k marnému uplynutí lhůty k uveřejnění ceny uhrazené za plnění veřejné zakázky uskutečněné v předchozím kalendářním roce na profilu zadavatele. Z uvedeného tedy vyplývá, že k uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení nedošlo, přičemž v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikty nezanikla.

33. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu pak Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009-62, nebo v rozsudku ze dne 31. 10. 2008, č. j. 5 Afs  9/2008-328), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li výklad za pomoci analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008-67, a ze dne 31. 5. 2007, č. j. 8 As 17/2007-135). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

34. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné posuzovat jednotlivé správní delikty uvedené ve výrocích I. a II. tohoto příkazu samostatně.

35. V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký delikt je v šetřeném případě závažnější, tj. za který z nich je možno uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

36. V daném případě se zadavatel dopustil dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

37. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

38. Platí, že v případě, že je u sbíhajících se správních deliktů stanovena shodná horní sazba výše pokuty [jako v tomto případě ve vztahu ke správním deliktům podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona uvedeným ve výroku I. a II. tohoto příkazu], nelze ukládat sankci za závažnější z těchto správních deliktů, ale je nutné s ohledem na použití zásady absorpce uložit pokutu pouze za jeden z nich.

39. Úřad tedy přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu a ke správnímu deliktu uvedenému ve výroku II. tohoto příkazu přihlédl s ohledem na použití zásady absorpce v rámci přitěžujících okolností. Důvodem pro toto rozhodnutí Úřadu je skutečnost, že prodleva s uveřejněním ceny uhrazené za plnění předmětné veřejné zakázky uskutečněné v roce 2013, která činila 731 dnů od marného uplynutí zákonem stanovené lhůty, je v porovnání s prodlevou v uveřejnění ceny uhrazené v roce 2014 na profilu zadavatele delší, a tedy v očích Úřadu i nejzávažnější.

40. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, přičemž zákon demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Při zvažování závažnosti správního deliktu pak Úřad zohlednil následující skutečnosti.

41. Ke způsobu spáchání správního deliktu Úřad uvádí, že pro zadavatele z § 147a odst. 1 a 3 zákona explicitně vyplývá povinnost uveřejnit na profilu zadavatele nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky v předcházejícím kalendářním roce, pokud doba plnění smlouvy přesahuje 1 rok. Zadavatel tuto svou povinnost v šetřeném případě nesplnil, když cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky uskutečněné v kalendářním roce 2013 na svém profilu uveřejnil opožděně, tj. po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty, přičemž odpovědnost za nesplnění této uveřejňovací povinnosti je odpovědností objektivní, tedy odpovědností bez ohledu na zavinění.

42. Následkem tohoto jednání zadavatele bylo jednak ohrožení zájmu společnosti na seznámení veřejnosti s cenou za plnění veřejné zakázky uhrazenou za období kalendářního roku 2013 v k tomu zákonem určené lhůtě, tedy zda zadavatel za plnění předmětu veřejné zakázky již určitou část zaplatil a případně kolik, jakož i obecně ohrožení zájmu společnosti na ochraně principu veřejné publicity informací o průběhu a výsledku zadávání dané veřejné zakázky, tj. toho, jak vlastní plnění smlouvy uzavřené s vybraným uchazečem probíhá. Na této skutečnosti přitom nemění z povahy věci nic to, že neuveřejnění ceny uhrazené za plnění veřejné zakázky nemělo vliv na samotný výběr dodavatele předmětné veřejné zakázky, neboť zadavatel svým jednáním neomezil samotnou hospodářskou soutěž, ale omezil až následnou kontrolu jejího průběhu a výsledku (viz body 21 a 22 odůvodnění tohoto příkazu).

43. Úřad zohlednil jako polehčující okolnost skutečnost, že zadavatel cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky uskutečněné v roce 2013 do vydání tohoto příkazu na svém profilu uveřejnil, byť s výrazným zpožděním. Dle názoru Úřadu se tak jedná o méně závažný delikt, než kdyby tento údaj nebyl uveřejněn vůbec.

44. Jako přitěžující okolnost Úřad naopak zohlednil, že k uveřejnění uhrazené ceny došlo v daném případě s dvouletým odstupem od chvíle, kdy zadavateli marně uplynula zákonem stanovená lhůta pro splnění této jeho uveřejňovací povinnosti.

45. Jak je uvedeno v bodu 39 odůvodnění tohoto příkazu, ke správnímu deliktu uvedenému ve výroku II. tohoto příkazu Úřad přihlédl též jako k přitěžující okolnosti.

46. Úřad při stanovení výše pokuty v souvislosti se závěry uvedenými v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. 62 Af 123/2013, zohlednil rovněž skutečnost, že od spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu uplynuly již 2 roky, neboť jak Krajský soud v cit. rozsudku dovodil, „je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo“.

47. Při určení výše pokuty Úřad přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Na základě schváleného rozpočtu zadavatele, Města Pelhřimova, na rok 2016, který je zveřejněn na jeho internetových stránkách (http://www.mupe.cz/rozpocet-mesta/ds-1095/archiv=0&p1=65), Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k objemu finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační či jakkoliv „nespravedlivou“.

48. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval právě preventivní charakter uložení sankce a stanovenou pokutu vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Úřad uložil pokutu ve výši 1 500 Kč, která naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.

49. Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

50. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

POUČENÍ

Proti tomuto příkazu je podle § 150 odst. 3 správního řádu možno podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7,Černá Pole,604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží

Město Pelhřimov, Masarykovo náměstí 1, 393 01 Pelhřimov

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

Tč. se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha 8 – Libeň.

[2] Tč. HABAU CZ s.r.o., se sídlem Žižkova tř. 1321/1, 370 01 České Budějovice.