číslo jednací: S0138/2016/VZ-12955/2016/512/LVa

• Instance: I.
• Věc: Pořizování licencí k produktům Microsoft
• Účastníci:
  1. Česká republika – Ministerstvo vnitra
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 1 písm. d) zákona č. 137/2006 Sb.
• Rok: 2016
• Datum nabytí právní moci: 8. 4. 2016

Č. j.: ÚOHS-S0138/2016/VZ-12955/2016/512/LVa

30. 3. 2016

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. d) citovaného zákona, jehož se dopustil účastník řízení

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha,

při zadávání veřejné zakázky „Ministerstvo životního prostředí“ (minitendr ev. č. zadavatele MV-3635/OKB-2016), zadávané na základě Rámcové smlouvy uzavřené dne 1. 12. 2014 na veřejnou zakázku „Pořizování licencí k produktům Microsoft“, jejíž oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 27. 8. 2014 a uveřejněno téhož dne pod ev. č. 483369 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 165-294440 a jejíž oznámení o zadání bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 8. 12. 2014 a uveřejněno téhož dne a v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno dne 11. 12. 2014 pod ev. č. 2014/S 239-420633, na základě výzvy k podání nabídky ze dne 7. 1. 2016,

vydává dle ustanovení § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 110 odst. 6 citovaného zákona, uzavřel dne 28. 1. 2016 s vybraným uchazečem – SoftwareONE Czech Republic s.r.o., IČO 24207519, se sídlem Želetavská 1448/7, Michle, 140 00 Praha 4 – smlouvu na veřejnou zakázku „Ministerstvo životního prostředí“ (minitendr ev. č. zadavatele MV-3635/OKB-2016), zadávané na základě Rámcové smlouvy uzavřené dne 1. 12. 2014 na veřejnou zakázku „Pořizování licencí k produktům Microsoft“, jejíž oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 27. 8. 2014 a uveřejněno téhož dne pod ev. č. 483369 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 165-294440 a jejíž oznámení o zadání bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 8. 12. 2014 a uveřejněno téhož dne a v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno dne 11. 12. 2014 pod ev. č. 2014/S 239-420633, na základě výzvy k podání nabídky ze dne 7. 1. 2016, do doby doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách uchazeče – exe, a. s., IČO (SR) 17321450, se sídlem Slávičie údolie 6, 81102 Bratislava, Slovensko – ze dne 21. 1. 2016 proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 12. 1. 2016, když rozhodnutí zadavatele o nevyhovění výše uvedeným námitkám bylo uchazeči doručeno dne 29. 1. 2016, přičemž zadavatel nevyužil výjimky zakotvené v ustanovení § 82 odst. 3 písm. b) citovaného zákona.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve  výroku I. tohoto příkazu se podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavateli – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 17034 Praha – ukládá

pokuta ve výši 5.000,-Kč (pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto příkazu.

ODŮVODNĚNÍ

1. Dne 7. 1. 2016 odeslal zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 17034 Praha (dále jen „zadavatel“) – výzvu k podání nabídky na veřejnou zakázku „Ministerstvo životního prostředí“ (minitendr ev. č. zadavatele MV-3635/OKB-2016) zadávanou na základě Rámcové smlouvy uzavřené dne 1. 12. 2014 na veřejnou zakázku „Pořizování licencí k produktům Microsoft“, jejíž oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 27. 8. 2014 a uveřejněno týž den pod ev. č. 483369 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 165-294440 a jejíž oznámení o zadání bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 8. 12. 2014 a uveřejněno týž den a v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno dne 11. 12. 2014 pod ev. č. 2014/S 239-420633 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 11. 2. 2016 návrh navrhovatele – exe, a.s., IČO (SR) 17321450, se sídlem Slávičie údolie 6, 81102 Bratislava, Slovenská republika (dále jen navrhovatel) – na přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky a na uložení opatření k nápravě (konkrétně zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 12. 1. 2016), a dále na nařízení předběžného opatření ve formě zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, čímž bylo téhož dne zahájeno správní řízení vedené pod spisovou značkou S0074/2016.

3. V rámci správního řízení vedeného pod spisovou značkou S0074/2016 si Úřad od zadavatele vyžádal vyjádření a dokumentaci o veřejné zakázce, přičemž z vyjádření zadavatele zjistil, že dne 28. 1. 2016 již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku s vybraným uchazečem – SoftwareONE Czech Republic s.r.o., IČO 24207519, se sídlem Želetavská 1448/7, Michle, 140 00 Praha 4 (dále jen „vybraný uchazeč“) – přičemž uzavřenou smlouvu zadavatel ke svému vyjádření také doložil.

4. V návaznosti na tuto skutečnost (uzavření smlouvy) bylo správní řízení vedené pod spisovou značkou S0074/2016 dne 7. 3. 2016 zastaveno dle § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), neboť návrh navrhovatele se uzavřením smlouvy stal zjevně bezpředmětným.

5. Ačkoli návrh navrhovatele směřující ke zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky se v důsledku uzavření smlouvy na veřejnou zakázku stal zjevně bezpředmětným, Úřad z obdržené dokumentace k veřejné zakázce a z vyjádření zadavatele získal pochybnost o tom, zda zadavatel postupoval při uzavírání smlouvy na veřejnou zakázku v souladu se zákonem.

K postavení zadavatele

6. Pro řádné prošetření případu považuje Úřad za rozhodné nejprve určení konkrétní kategorie zadavatele veřejné zakázky, jež naplňuje předepsané zákonné znaky, a která na šetřený případ dopadá, proto uvádí následující skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

7. Podle ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) zákona je veřejným zadavatelem Česká republika.

8. Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, jsou organizačními složkami státu ministerstva a jiné správní úřady (čl. 79 odst. 1 Ústavy) státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis anebo tento zákon (§ 51); obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu.

Právní posouzení

9. Úřad se na prvním místě zabýval otázkou, zda Ministerstvo vnitra naplňuje zákonné znaky veřejného zadavatele.

10. Z ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) zákona plyne, že veřejným zadavatelem je Česká republika, resp. podle § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, i její organizační složky – tj. ministerstva.

11. Ze shora uvedeného vyplývá, že Ministerstvo vnitra je organizační složkou státu. Úřad proto konstatuje, že má vzhledem k výše citované skutečnosti za prokázané, že došlo k naplnění podmínky uvedené v ustanovení §2 odst. 2 písm. a) zákona, a pohlíží proto na Ministerstvo vnitra jako na veřejného zadavatele.

K výroku I. příkazu

12. Úřad konstatuje, že jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 správního řádu, lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

Relevantní ustanovení zákona

13. Podle § 82 odst. 1 zákona zadavatel nesmí před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky podle § 110 odst. 4 zákona uzavřít smlouvu s uchazečem, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější podle § 81 zákona.

14. Podle ustanovení § 82 odst. 3 písm. b) zákona v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy veřejným zadavatelem, může zadavatel uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem před uplynutím lhůty podle § 82 odstavce 1 zákona. V takovém případě se § 110 odst. 6 nepoužije.

15. Podle ustanovení § 110 odst. 4 zákona námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení musí stěžovatel doručit zadavateli do 15 dnů a v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky podle § 81 zákona nebo rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení.

16. Podle ustanovení § 110 odst. 6 zákona před uplynutím lhůty pro podání námitek podle § 110 odstavců 3 až 5 zákona a do doby doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách nesmí zadavatel uzavřít smlouvu.

17. Podle ustanovení § 111 odst. 1 zákona zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoli, s uvedením důvodu. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy.

18. Podle § 111 odst. 2 zákona pokud zadavatel námitkám nevyhoví, uvědomí stěžovatele v písemném rozhodnutí o možnosti podat ve lhůtě podle § 114 odst. 4 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu a doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli.

19. Ustanovení § 111 odst. 5 zákona mimo jiné stanoví, že pokud zadavatel podaným námitkám ve lhůtě podle § 111 odst. 1 nevyhověl, nesmí zadavatel před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, a je-li tento návrh podán včas, ve lhůtě 45 dnů ode dne doručení námitek uzavřít smlouvu.

20. Podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. d) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že uzavře smlouvu na veřejnou zakázku v rozporu s § 82 odst. 1 zákona, § 110 odst. 6 zákona, § 11 odst. 5 zákona anebo v rozporu s předběžným opatřením dle § 117 odst. 1 zákona.

Právní posouzení

21. Úřad konstatuje, že v šetřeném případě byly naplněny podmínky pro použití ustanovení § 82 odst. 3 písm. b) zákona, dle kterého může veřejný zadavatel, který zadává veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy, uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem dříve, než uplyne lhůta podle § 82 odstavce 1 zákona. Pokud tak zadavatel učiní (využije možnost uzavřít smlouvu před uplynutím lhůty pro podávání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky), nepoužije se na něj ani ustanovení § 110 odst. 6. Výše uvedené tedy znamená, že pokud by zadavatel výjimky stanovené § 82 odst. 3 písm. b) zákona využil (tedy uzavřel smlouvu před uplynutím lhůty pro podávání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky), nebude pro něj platit ani pravidlo, že před uplynutím lhůty pro podání námitek a do doby doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách nesmí uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

22. Ustanovení § 82 odst. 1 zákona stanoví, že zadavatel nesmí před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky (dle § 110 odst. 4 zákona) uzavřít smlouvu s uchazečem, jehož nabídka byla vybrána jako nejvýhodnější.

23. Zákonodárce tedy v určitém případě (pokud je zadávána zakázka na základě rámcové smlouvy) umožňuje veřejnému zadavateli za účelem uspíšení celého procesu jednodušší a rychlejší postup, přičemž je na zadavateli, zda tuto výjimku využije (zda smlouvu na veřejnou zakázku uzavře opravdu již během lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky). Úřad však konstatuje, že pokud zadavatel této výjimky nevyužije, ustanovení zákona výjimkou suspendována se na jeho postup použijí. Tento závěr ostatně plyne z rozhodnutí Úřadu č.j. ÚOHS-S625/2013/VZ-10148/2014/524/ZKu (dostupné na adrese https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti) ve kterém konstatoval, že „(…) podmínkou pro to, aby postup zadavatele byl v souladu s ust. § 82 odst. 3 zákona, je uzavření smlouvy s vybraným uchazečem ve lhůtě pro podání námitek proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky dle ust. § 110 odst. 4 zákona (…)“, přičemž Úřad v citovaném rozhodní pokračoval tak, že „[v]zhledem k tomu, že zadavatel nevyužil výjimky v ust. § 82 odst. 3 zákona a neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku ve lhůtě pro podání námitek dle ust. § 110 odst. 4 zákona (…), měl povinnost dodržet ust. § 110 odst. 6 zákona, které mj. stanoví, že zadavatel nesmí uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku do doby doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách.“ Uvedené závěry byly potvrzeny rozhodnutím předsedy Úřadu z 14. 7. 2015, sp. zn. R244, 247/2014/VZ, a proto je nutné je respektovat.

24. Výše popsaná situace představuje výjimku z pravidla stanoveného § 82 odst. 1 zákona, které stanoví, že zadavatel nesmí před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky (dle § 110 odst. 4 zákona) uzavřít smlouvu s uchazečem, jehož nabídka byla vybrána jako nejvýhodnější.

25. Úřad proto výše uvedené právní závěry aplikuje na skutkové okolnosti projednávaného případu, přičemž naznal, že zadavatel měl možnost uvedenou výjimku využít, pokud by uzavřel smlouvu s uchazečem, jehož nabídka byla vybrána jako nejvýhodnější, do 27. 1. 2016. Lhůta daná ustanovením § 110 odst. 4 pro doručení případných námitek proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky v šetřeném případě končila dnem 27. 1. 2016 (tedy 15 dní od doručení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky zadavateli, přičemž k doručení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky došlo 12. 1. 2016).

26. Zadavatel v oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 12. 1. 2016 uvedl, že hodlá postupovat podle ustanovení § 82 odst. 3 zákona a uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku před uplynutím lhůty pro podání námitek. Zadavatel však smlouvu na veřejnou zakázku uzavřel s vybraným uchazečem až dne 28. 1. 2016, tedy jeden den po uplynutí lhůty pro podání námitek dle ustanovení § 110 odst. 4 zákona.

27. Vzhledem k tomu, že zadavatel nevyužil výjimky dané ustanovením § 110 odst. 4 zákona (uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku do 27. 1. 2016), měl povinnost dodržet ustanovení § 110 odst. 6 zákona, které mj. stanoví, že zadavatel nesmí uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku do doby doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách. Navrhovateli bylo však rozhodnutí zadavatele o námitkách doručeno až dne 29. 1. 2016, přičemž zadavatel již 28. 1. 2016 uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku s vybraným uchazečem.

28. Dále Úřad uvádí, že zadavatel o námitkách proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky rozhodl tak, že jim nevyhověl, nesměl proto dle § 111 odst. 5 zákona před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (přičemž tato lhůta činí dle § 114 odst. 4 zákona 10 kalendářních dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl, v šetřeném případě 10 dnů od 29. 1. 2016, tedy do 8. 2. 2016), a je-li tento návrh podán včas, ve lhůtě 45 dnů ode dne doručení námitek (45 dní od 21. 1. 2016, tedy do 6. 3. 2016) uzavřít smlouvu.

29. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. d) zákona tím, že v rozporu s ustanovením § 110 odst. 6 zákona uzavřel dne 28. 1. 2016 s vybraným uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku do doby doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách uchazeče – exe, a. s., IČO (SR) 17321450, se sídlem Slávičie údolie 6, 81102 Bratislava, Slovenská republika– ze dne 21. 1. 2016 proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 12. 1. 2016, když rozhodnutí zadavatele o nevyhovění výše uvedeným námitkám bylo uchazeči doručeno dne 29. 1. 2016, přičemž zadavatel nevyužil výjimky zakotvené v ustanovení § 82 odst. 3 písm. b) zákona. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu

30. V šetřeném případě se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. d) zákona tím, že v rozporu s ustanovením § 110 odst. 6 zákona uzavřel dne 28. 1. 2016 s vybraným uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku do doby doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách uchazeče – exe, a. s., IČO (SR) 17321450, se sídlem Slávičie údolie 6, 81102 Bratislava, Slovensko – ze dne 21. 1. 2016 proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 12. 1. 2016, když rozhodnutí zadavatele o nevyhovění výše uvedeným námitkám bylo uchazeči doručeno dne 29. 1. 2016, přičemž zadavatel nevyužil výjimky zakotvené v ustanovení § 82 odst. 3 písm. b) zákona.

31. Podle § 121 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

32. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl z vyjádření zadavatele a dokumentace k veřejné zakázce, které bylo Úřadu doručeno dne 22. 2. 2016. Ke spáchání správního deliktu došlo uzavřením smlouvy dne 28. 1. 2016. Z výše uvedeného je zřejmé, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

33. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

34. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu, a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, v šetřeném případě činí 18.070,80 EUR bez DPH (tedy dle kurzu ČNB ke dni uzavření smlouvy, tj. 28. 1. 2016, 488.273,02 Kč bez DPH), tj. 21.865,67 EUR vč. DPH (tedy dle kurzu ČNB ke dni uzavření smlouvy, tj. 28. 1. 2016, 590.810,40 Kč s DPH). Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí částku ve výši 59.081,- Kč.

35. Podle § 121 odst. 2 zákona při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

36. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

37. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost správního deliktu“, Úřad dále uvádí, že stupeň společenské škodlivosti správního deliktu (tedy závažnosti) je dán především konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty deliktu. Při posuzování závažnosti správního deliktu není hlavním kritériem pouze skutková podstata správního deliktu, ale také intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je dále nutno hodnotit nejen jaké následky byly správním deliktem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

38. V posuzovaném případě je objektem správního deliktu zájem, aby byla uchazeči, který podal námitky, kterým zadavatel nevyhověl, zachována efektivní možnost přezkumu postupu zadavatele Úřadem. Svým postupem (uzavřením smlouvy ještě před doručením rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky) tak zadavatel neúspěšnému uchazeči tuto možnost odepřel. Jelikož se však jednalo o veřejnou zakázku uzavíranou na základě rámcové smlouvy, zákonodárce zadavateli umožnil výjimku, či jinak řečeno rychlejší postup spočívající v možnosti uzavřít smlouvu již před koncem lhůty pro doručení námitek, což má za následek omezenou možnost přezkumu úkonů zadavatele ze strany Úřadu. Zákonodárce tím pádem pro případy rámcových smluv vědomě (za dodržení určitých podmínek) omezil možnost přezkumu úkonů zadavatele za účelem urychlení zadávacího řízení. V šetřeném případě však zadavatel uvedené výjimky nevyužil, když smlouvu uzavřel až po skončení lhůty k podání námitek.

39. Vzhledem k tomu, že zadavateli bylo zákonodárcem umožněno uzavřít smlouvu již během lhůty pro doručení námitek, ale tuto možnost zadavatel nevyužil a vědomě se svou nečinností (případně pozdějším konáním) připravil o využití pro něj výhodnějšího režimu, který zákon umožňuje, Úřad došel k závěru, že škodlivost správního deliktu dosahuje poměrně nízkého stupně závažnosti.

40. Úřad v postupu zadavatele neshledal žádnou přitěžující okolnost, kterou by při stanovení výše pokuty zohlednil. Úřad naopak shledal v postupu zadavatele jednu polehčující okolnost pro stanovení výše pokuty, a sice že zadavateli bylo zákonem umožněno využití výjimky ve formě možnosti dřívějšího uzavření smlouvy a pro zadavatele příznivější (omezenější) možnost případného přezkumu jeho úkonů Úřadem, avšak tuto možnost zadavatel nevyužil, neboť uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem o pouhý jeden den později, než by pro něj znamenalo využití výjimky uvedené v § 82 odst. 3 zákona, přičemž právě tento krátký časový okamžik, který znemožnil zadavateli využití mírnějšího režimu představuje pro Úřad polehčující okolnost.

41. Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z webových stránek zadavatele je zřejmé, že zadavatel v roce 2015 hospodařil s rozpočtovými příjmy přesahujícími 7.000.000.000,- Kč, tj. hospodařil s příjmy, kterou jsou o 5 řádů vyšší, než je uložená pokuta. Úřad v této souvislosti konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační či „nespravedlivou“.

42. Úřad nad rámec uvedeného doplňuje, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Kromě toho může zadavatel, nemůže-li uhradit pokutu z rozpočtových zdrojů, využít jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav.

43. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

44. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad stanovil výměru pokuty při spodní hranici zákonné sazby, a to ve výši 5.000,- Kč. Vzhledem k souvislostem případu považuje Úřad uloženou sankci za dostačující, poněvadž naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

45. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

POUČENÍ

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Michal Kobza

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží:

Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy