číslo jednací: S0124/2016/VZ-18245/2016/522/PKř

Instance	I.
Věc	Nákup a implementace nástroje pro správu procesního modelu a správu rizik VZP ČR – II.
Účastníci	Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky Goldona s.r.o.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb.
Rok	2016
Datum nabytí právní moci	14. 5. 2016
Dokumenty	2016_S0124.pdf 609 KB

Č. j.: ÚOHS-S0124/2016/VZ-18245/2016/522/PKř

27. dubna 2016

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 2. 3. 2016 na návrh ze dne 1. 3. 2016, jehož účastníky jsou

zadavatel – Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 41197518, se sídlem Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3,
navrhovatel – Goldona s.r.o., IČO 24741922, se sídlem Ovocný trh 1096/8, 110 00 Praha 1,
vybraný uchazeč – LBMS, s.r.o., IČO 49704001, se sídlem Sokolovská 192/79, 180 00 Praha 8,

ve věci veřejné zakázky „Nákup a implementace nástroje pro správu procesního modelu a správu rizik VZP ČR – II.“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném odesláním výzvy k podání nabídek ze dne 24. 7. 2015, která byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 29. 7. 2015,

rozhodl takto:

Zadavatel – Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 41197518, se sídlem Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3 – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Nákup a implementace nástroje pro správu procesního modelu a správu rizik VZP ČR – II.“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném odesláním výzvy k podání nabídek ze dne 24. 7. 2015, která byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 29. 7. 2015, postup stanovený v § 79 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 odst. 1 citovaného zákona, když v rámci subkritéria 3 „Provázanost jednotlivých nástrojů a prostředí“ dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita nabízeného plnění“ nabídku navrhovatele – Goldona s.r.o., IČO 24741922, se sídlem Ovocný trh 1096/8, 110 00 Praha 1 – ohodnotil nižším počtem bodů s odůvodněním, že hodnotící komise „[j]ako méně výhodné vyhodnotila nutnost vytvořit integraci nástrojů firmy Axon iVY AG s předpřipraveným customizovaným řešením pro správu rizik od jiného výrobce, a tato integrace bude zajištěna (vytvořena) dodavatelem“, aniž by zhodnotil reálné dopady navrhovatelova řešení na provázanost jednotlivých nástrojů a prostředí, resp. aniž by měl a uvedl relevantní podklad pro závěr, že řešení nabízené uvedeným navrhovatelem ve vztahu k provázanosti jednotlivých nástrojů a prostředí je méně výhodné, čímž postupoval v rozporu se zásadou transparentnosti, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Návrh navrhovatele – Goldona s.r.o., IČO 24741922, se sídlem Ovocný trh 1096/8, 110 00 Praha 1 – ze dne 1. 3. 2016 ve věci veřejné zakázky „Nákup a implementace nástroje pro správu procesního modelu a správu rizik VZP ČR – II.“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném odesláním výzvy k podání nabídek ze dne 24. 7. 2015, která byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 29. 7. 2015, se podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v části směřující k možnému nesplnění zadávacích podmínek vybraným uchazečem – LBMS, s.r.o., IČO 49704001, se sídlem Sokolovská 192/79, 180 00 Praha 8 – zamítá, neboť návrh v této časti nebyl podán oprávněnou osobou, jelikož návrh ve věci možného nesplnění zadávacích podmínek vybraným uchazečem byl uvedeným navrhovatelem podán v rozporu s § 110 odst. 7 citovaného zákona, když navrhovatel nepodal ve věci možného nesplnění zadávacích podmínek uvedeným vybraným uchazečem řádně a včas námitky.

III.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 41197518, se sídlem Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkony zadavatele učiněné při zadávání veřejné zakázky „Nákup a implementace nástroje pro správu procesního modelu a správu rizik VZP ČR – II.“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném odesláním výzvy k podání nabídek ze dne 24. 7. 2015, která byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 29. 7. 2015, související s hodnocením nabídek, zaznamenané zejména ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 10. 12. 2015, a všechny následné úkony zadavatele, včetně rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 20. 1. 2016, učiněné zadavatelem v předmětném zadávacím řízení.

IV.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 41197518, se sídlem Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3 – ukládá:

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

ODŮVODNĚNÍ

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 41197518, se sídlem Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3 (dále jen „zadavatel“ nebo „VZP ČR“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), odesláním výzvy k podání nabídek ze dne 24. 7. 2015, jež byla na profilu zadavatele https://www.tenderarena.cz/profil/detail.jsf?identifikator=vzp (dále jen „profil zadavatele“) uveřejněna dne 29. 7. 2015, zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Nákup a implementace nástroje pro správu procesního modelu a správu rizik VZP ČR – II.“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Z Výzvy k podání nabídek ze dne 24. 7. 2015 je zřejmé, že „[p]ředmětem veřejné zakázky je dodávka Integrovaného SW řešení pro správu procesního modelu a správu rizik, jeho implementace do prostředí IS VZP ČR, zaškolení, poskytování související údržby a podpory v českém jazyce. […],“ přičemž podrobnější informace k předmětné veřejné zakázce zadavatel uvedl v zadávací dokumentaci uveřejněné na profilu zadavatele. Konec lhůty pro podání nabídek zadavatel stanovil na 25. 8. 2015 do 10:00 hod.

3. Z Protokolu o otevírání obálek s nabídkami podanými v listinné podobě ze dne 25. 8. 2015 (dále jen „Protokol o otevírání obálek“) vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel 4 nabídky.

4. Ze Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 10. 12. 2015 (dále jen „zpráva o posouzení a hodnocení nabídek“) vyplývá, že hodnotící komise vyhodnotila nabídku uchazeče LBMS, s.r.o., IČO 49704001, se sídlem Sokolovská 192/79, 180 00 Praha 8 (dále jen „vybraný uchazeč“) s celkovým počtem 96,00 bodů jako nejvýhodnější podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, přičemž nabídka uchazeče Goldona s.r.o., IČO 24741922, se sídlem Ovocný trh 1096/8, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“) se s celkovým počtem 93,75 bodů umístila jako druhá v pořadí nabídek.

5. Dne 20. 1. 2016 zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky (dále jen „rozhodnutí o výběru“), když jako nejvhodnější vybral nabídku vybraného uchazeče.

6. Dopisem ze dne 3. 2. 2016, který byl zadavateli doručen dne 4. 2. 2016, podal navrhovatel zadavateli námitky směřující proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky (dále jen „námitky“), přičemž zadavatel podaným námitkám nevyhověl rozhodnutím ze dne 15. 2. 2016 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“). Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno dne 21. 2. 2016.

7. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele ze dne 15. 2. 2016 o jeho námitkách ze dne 3. 2. 2016 za učiněné v souladu se zákonem, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 2. 3. 2016 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“), a s tím spojený návrh na vydání předběžného opatření dle ust. § 117 odst. 1 písm. a) zákona.

II. OBSAH NÁVRHU

8. Navrhovatel v návrhu brojí proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a rozhodnutí o nevyhovění námitkám, jelikož je i nadále přesvědčen, že zadavatel v rámci hodnocení nabídek nedodržel zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

9. Úvodem návrhu navrhovatel rekapituluje své námitky podané zadavateli dne 3. 2. 2016. Dle názoru navrhovatele zadavatel v rámci hodnocení subkritéria 3 chybně vyhodnotil odpověď navrhovatele ze dne 5. 11. 2015 k bodu 1.1 Žádosti o písemné vysvětlení nabídky zaslané zadavatelem dne 2. 11. 2015. V této žádosti se zadavatel dotazoval, proč není modul Xpert.ivy Risk Manager součástí nabídky produktů značky Xpert.ivy přímo od výrobce SW, tj. společnosti Axon.iVY AG. Navrhovatel ve své odpovědi zadavateli vysvětlil, že se nejedná o samostatný nástroj, ale „[…] o součást Xpert.ivy BPM Suite […]“, tedy nástroj, který byl předmětem nabídky navrhovatele. V navazující části textu odpovědi pak navrhovatel upřesnil, že Xpert.ivy Risk Manager je označován jako „předpřipravené oborové řešení určené ke customizaci a nasazení u zákazníka". Nicméně hodnotící komise zadavatele tuto odpověď navrhovatele použila k odpovědi na zcela jinou otázku a chybně tuto odpověď interpretovala tak, že je nutné „[…] vytvářet integraci nástrojů firmy Axon.iVY AG s předpřipraveným customizovaným řešením od jiného výrobce". Dle navrhovatele je však Xpert.ivy Risk Manager integrován s prostředím Xpert.ivy BPM Suite a žádný produkt jiného výrobce než společnosti Axon.iVY AG není navrhovatelem nabízen. Pokud by se tedy zadavatel ve své žádosti o vysvětlení nabídky dotázal na míru integrace Xpert.ivy Risk Manageru s prostředím Xpert.ivy BPM Suite, tak by navrhovatel zadavatele ubezpečil, že jsou vzájemně úzce integrovány včetně automatizace spolupráce jednotlivých nástrojů, jak je popsáno v nabídce navrhovatele.

10. Navrhovatel je toho názoru, že pokud by zadavatel hodnotil nabídku navrhovatele skutečně podle kritérií (subkritérií), která jsou uvedena v zadávací dokumentaci a v úvodu části hodnocení podle subkritéria 3 v dokumentu Podrobný popis hodnocení jednotlivých nabídek, který je přílohou Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, pak by musel konstatovat, že:

integrace SW nástroje na správu a modelování procesů a SW nástroje na řízení rizik byl jedním z povinných požadavků (MUST) uvedených v zadávací dokumentaci v příloze č. 1 Technická specifikace, které navrhovatel zcela splňuje,
navrhovatelem nabízené řešení umožňuje zobrazovat menu v českém jazyce a podporuje českou znakovou sadu v uživatelsky editovaných polích,
navrhovatel nabízí zadavateli integrované řešení pro správu procesního modelu a správu rizik od jediného výrobce, které bude plně „on-site" (tzn. nebude provozováno mimo vlastní infrastrukturu VZP), je v souladu s přílohou č. 2 zadávací dokumentace, bude umožňovat autentizovat uživatele v reálném čase prostřednictvím IdM VZP ČR a navíc umožňuje přizpůsobení tohoto řešení specifickým potřebám zákazníka (customizace).

11. Navrhovatel uvádí, že při hodnocení nabídek uchazečů hodnotící komise zadavatele neměla možnost fyzického testování nástrojů a nemohla tak posuzovat míru integrace jednotlivých nástrojů, proto musela vycházet jen z popisu řešení v nabídce a z kritérií, která si pro hodnocení stanovila. Z těchto důvodů a při zachování rovnosti při hodnocení nabídek uchazečů nemohla být v subkritériu 3 nabídka navrhovatele hodnocena na úrovni 50 % přidělených bodů, ale musela by být hodnocena minimálně stejně, jak byl hodnocen jiný uchazeč nabízející integrované řešení od jednoho výrobce. Vzhledem k tomu, že nabídka navrhovatele na rozdíl od ostatních nabídek takto hodnocena nebyla, byla v rámci hodnocení v rozporu s § 6 odst. 1 zákona diskriminována.

12. Pro úplnost navrhovatel v této souvislosti považuje za nutné uvést, že vytváření „předpřipravených oborových řešení", které je možné upravit podle potřeb zákazníka, je běžnou praxí i u jiných výrobců a dodavatelů SW (např. řešení společnosti SAP). Proto navrhovatel považuje snížení hodnocení v subkritériu 3 z důvodu, že nabízené řešení je takto označeno, za zcela diskriminační.

13. Navrhovatel závěrem odkazuje na ustanovení § 76 odst. 3 zákona, dle kterého hodnotící komise může v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky, a uvádí, že v případě nabídky navrhovatele sice došlo k realizaci postupu podle výše uvedeného ustanovení, nicméně hodnotící komise si vysvětlení navrhovatele z neznámých důvodů nesprávně vyložila, resp. zaměnila odpovědi na dvě odlišné otázky. Hodnotící komise měla v případě, že odpovědi navrhovatele považovala za nesrozumitelné, vyzvat k odstranění nejasnosti. Pokud by hodnotící komise takto postupovala, byla by v rámci řízení o veřejné zakázce vybrána s největší pravděpodobností zakázka navrhovatele. Pokud by hodnotící komise odpovědi navrhovatele využila za účelem hodnocení nabídek tak, jak byly navrhovatelem přiřazeny k jednotlivým dotazům, nemohla by hodnotící komise dospět k tak zásadnímu snížení bodovému ohodnocení subkritéria 3.

14. Dle navrhovatele tak v souladu s výše uvedeným nelze vyloučit, že zadavatel porušil § 6 odst. 1 zákona, jelikož subkritérium 3 neuplatňoval dostatečně objektivně, spravedlivě a věcně správně.

15. V další části návrhu se navrhovatel vyjadřuje k jednotlivým argumentům zadavatele uvedených v rozhodnutí o námitkách.

16. Navrhovatel nesouhlasí s odůvodněním zadavatele, že potřeba „vytvářet integraci nástrojů firmy Axon.iVY AG s předpřipraveným customizovaným řešením pro správu rizik od jiného výrobce" je uvedena v kapitole 2.1.14 nabídky navrhovatele. V kapitole 2.1.14 a přesněji v kapitole 2.3.10 nabídky navrhovatel jasně uvádí, jak jsou nástroj na správu procesů a nástroj na správu rizik automatizovaně integrovány, přičemž v kapitole 2.3.9.1 nabídky demonstruje workflow proces „identifikace rizika", který je zmiňován v popisu integrace obou nástrojů a který je definován přímo v prostředí Axon.iVY BPM Suite. Jedná se tedy o existující řešení (nikoli řešení, které je potřeba „vytvářet“, jak je uvedeno v odůvodnění od zadavatele), které je navíc možno upravit dle požadavků zadavatele (customizovat). Nicméně zadavatel není nucen využít možnost customizace a může řešení za účelem naplnění předmětu veřejné zakázky využívat v jeho základní konfiguraci, tedy bez customizací.

17. Navrhovatel je toho názoru, že zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách chybně vyhodnotil obsah kapitoly 3 nabídky navrhovatele. V kapitole 3 nabídky navrhovatel plnil požadavek zadavatele dle kapitoly 10.2 zadávací dokumentace, když uvedl části zakázky, které bude plnit prostřednictvím subdodavatele s uvedením procentuálního podílu z celkového plnění předmětu této veřejné zakázky. Dle navrhovatele je zcela na jeho volbě, které části dodávky svěří subdodavateli, neboť i za tu část dodávky, kterou svěří subdodavateli, odpovídá, jako by ji dodával on sám. Z pouhého rozdělení dodávky na části dodávané různými subjekty tedy nelze usuzovat, zda bude dodávané řešení „integrovanější“ nebo „provázanější“, případně zda spolupráce jednotlivých nástrojů bude „automatizovanější“, což bylo předmětem hodnocení subkritéria 3. Dále z tohoto rozdělení dodávky nelze odvozovat, zda bude potřeba „vytvářet integraci nástrojů firmy Axon.iVY AG s předpřipraveným customizovaným řešením pro správu rizik od jiného výrobce“, jak je uvedeno v rozhodnutí o námitkách.

18. Navrhovatel se domnívá, že snížení bodového hodnocení jen z důvodu, že dodavatel pro nějakou část svého řešení použil subdodavatele, je diskriminační a v rozporu s obsahem zadávací dokumentace, jelikož zadavatel použití subdodavatele žádným způsobem neomezil.

19. V této souvislosti navrhovatel upozorňuje, že dle článku 2.4 smlouvy o smlouvě budoucí, která je přílohou kapitoly 5 nabídky, subdodavatel pro realizaci veřejné zakázky „poskytne zejména odborný personál, který se bude podílet na následujících částech řešení: […]“. Dle této smlouvy o smlouvě budoucí předmětem subdodávky není tedy dodávka díla nebo poskytnutí licencí k SW aplikaci nebo jinému dílu, proto nelze subdodávku interpretovat jako „dodávku nástroje“ nebo „customizovaného řešení“ jiného výrobce, jak je uvedeno v odůvodnění zadavatele.

20. Na základě vysvětlení předmětu smlouvy o smlouvě budoucí mezi navrhovatelem a subdodavatelem pak navrhovatel musí zcela odmítnout i tvrzení zadavatele v rozhodnutí o námitkách, že „[d]odávku SW nástroje pro správu rizik Xpert.ivy Risk Manager společnost Goldona s.r.o. nabízí prostřednictvím subdodavatele společnosti UBK, s.r.o.“, jelikož v těch částech nabídky, v nichž měl navrhovatel specifikovat subdodavatele, a ani v jiných částech nabídky navrhovatele není uvedeno, že by dodávku nástroje Xpert.ivy Risk Manager navrhovatel nabízel prostřednictvím subdodavatele společnosti UBK, s.r.o. Toto tvrzení zadavatele navrhovatel považuje za zcela nepravdivé, nepodložené a účelové, jelikož jediným SW produktem, který je v rámci celkové dodávky i subdodávky použit, je nástroj Xpert.ivy BPM Suite (nově nazvaný Axon.iVY BPM Suite) a jeho moduly, jak jsou uvedeny v nabídce navrhovatele. Tento SW produkt včetně řešení Xpert.ivy Risk Manager je nabízen navrhovatelem.

21. Navrhovatel rovněž považuje za nepravdivé tvrzení zadavatele v rozhodnutí o námitkách, že integrační workflow a synchronizace „budou teprve vytvářeny“, neboť navrhovatel v kapitolách 2.3.9 a 2.3.10 nabídky přímo popisuje jednotlivá workflow a způsob synchronizace rizik, přičemž v podkapitolách 2.3.9.1 až 2.3.9.3 nabídky jsou vloženy ukázky jednotlivých workflow a uvedena možnost provedení uživatelských úprav těchto existujících workflow. V této části odpovědi zadavatel chybně interpretoval označení „uživatelské úpravy (customizace)“, které označuje situaci, kdy je existující řešení možné modifikovat na základě uživatelských požadavků. V případě, že by řešení neexistovalo, pak by se nejednalo o „uživatelské úpravy“, ale o „vývoj“ nebo „dodávku" nového řešení. Pokud si tedy zadavatel nebyl jist, zda workflow popisovaná v textu a zobrazená na obrázcích v nabídce skutečně existují, mohl se dotázat navrhovatele nebo si vyžádat provedení prezentace řešení, aby si toto tvrzení navrhovatele o existenci workflow uvedených v nabídce mohl ověřit.

22. Navrhovatel uvádí, že v subkritériu 3 mu bylo sníženo bodové ohodnocení s odůvodněním, že „[j]ako méně výhodné vyhodnotila nutnost vytvořit integraci nástrojů firmy Axon.iVY AG s předpřipraveným customizovaným řešením pro správu rizik od jiného výrobce a tato integrace bude zajištěna (vytvořena) dodavatelem“, ačkoliv navrhovatel ve své nabídce nabízí existující integrované řešení od jediného dodavatele (Axon.iVY AG), v jehož prostředí jsou realizována veškerá workflow, synchronizace a další komponenty nástroje na správu procesů a nástroje pro správu rizik, přičemž integrace je zde nejvyšší možná, protože předpřipravené řešení, tzn. jednotlivá workflow integrující správu procesů a správu rizik, jsou integrální součástí Xpert.ivy BPM Suite, konkrétně integrální součástí modulu Xpert.ivy Engine.

23. Navrhovatel připouští, že zadavatel v článku 2.3 zadávací dokumentace skutečně uvádí, že „[j]ako výhodnější bude hodnoceno takové integrované SW řešení, které umožňuje provázanější automatickou spolupráci jednotlivých nástrojů a prostředí integrovaného SW řešení“, avšak ve zdůvodnění přidělení bodového hodnocení nabídky navrhovatele v rámci subkritéria 3 zadavatel jako jediný důvod uvádí, že „[j]ako méně výhodné vyhodnotila nutnost vytvořit integraci nástrojů Axon.iVY AG s předpřipraveným customizovaným řešením pro správu rizik od jiného výrobce, a tato integrace bude zajištěna (vytvořena) dodavatelem.“ Zadavatel ve zdůvodnění neuvádí žádné jiné výhrady, ani neuvádí, v čem konkrétně je řešení navrhovatele méně nebo hůře „provázané“, nebo v čem je „automatizace jednotlivých nástrojů“ nabízeného řešení menší nebo horší, resp. neuvádí, proč popsanému způsobu integrace ve svém hodnocení přidělil významně nižší počet bodů, co je dle navrhovatele neakceptovatelné.

24. Navrhovatel dále namítá, že samotný fakt, zda je nabízené řešení označeno jako „samostatný“ nebo „nesamostatný“ produkt, či jako „předpřipravené“ řešení nějaké společnosti, neříká nic o kvalitě nebo obsahu tohoto řešení, a s odkazem na ust. § 76 odst. 1 zákona upozorňuje, že zadavatel je povinen se zabývat obsahem nabízeného řešení a je povinen hodnotit funkce nabízeného řešení, tedy zda splňuje požadavky, které si zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil. Dle navrhovatele zadavatel v případě řešení nabízeného navrhovatelem takto nepostupoval a vycházel pouze z domněnky, že je-li něco označeno jako „předpřipravené řešení vyvíjené (vytvářené) jednotlivými partnery“, tak je toto řešení horší než jiné řešení, neboť žádný věcný argument, který by posuzoval nabízené funkcionality, není v hodnocení zadavatele uveden. Kromě toho zadavatel v zadávací dokumentaci nevyloučil možnost dodat „předpřipravené řešení" nebo řešení, které je možné upravovat na základě uživatelských požadavků (customizací), ale naopak provedení uživatelských úprav (tj. customizací) požadoval nebo je předpokládal. Přesto takto označené řešení zadavatel hodnotil nižším bodovým hodnocením než konkurenční řešení, které takto označeno není, ale customizace obsahovat musí také.

25. Navrhovatel rovněž namítá, že zadavatel rozdílnou aplikací subkritéria 3 na nabídku navrhovatele a jiných uchazečů diskriminoval navrhovatele. V této souvislosti navrhovatel poukazuje na to, že u nabídek dalších uchazečů byla skutečně hodnocena provázanost a automatická spolupráce mezi nástrojem pro správu procesního modelu a nástrojem pro správu rizik, ale u nabídky navrhovatele byla hodnocena integrace mezi předpřipraveným customizovaným řešením (tedy Xpert.ivy Risk Manager) a nástroji Axon.iVY AG (tedy pravděpodobně nástrojem Xpert.ivy Engine). Hodnotící komise i přes písemné vysvětlení nabídky, v němž navrhovatel uvedl, že Xpert.ivy Risk Manager je součástí Xpert.ivy BPM Suite, a to konkrétně nástroje Xpert.ivy Engine, tedy integrace je maximální, tuto integraci vyhodnotila „méně výhodně". Ve smyslu hodnocení ostatních nabídek však měla být hodnocena integrace mezi nástroji pro správu procesního modelu (tedy Xpert.ivy Modeller a Xpert.ivy Server) a nástrojem pro správu rizik (tedy Xpert.ivy Risk manager a Xpert.ivy Engine). V souvislosti s hodnocením subkritéria 3 navrhovatel dále namítá, že hodnotící komise ve svém hodnocení subkritéria 3 nezmínila, jaké nástroje nebo komponenty jednotliví uchazeči, s výjimkou nabídky vybraného uchazeče, nabízejí. Z uvedeného dle navrhovatele vyplývá, že hodnotící komise nesplnila v rámci subkritéria 3 při hodnocení nabídky navrhovatele i ostatních uchazečů povinnost rovného zacházení s uchazeči.

26. Navrhovatel v další částí návrhu upozorňuje na skutečnost, že nabídka vybraného uchazeče pravděpodobně nesplňuje podmínky stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci na předmět plnění veřejné zakázky, přičemž samotné hodnocení nabídky vybraného uchazeče vyvolává mnohé pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem.

27. V souvislosti s hodnocením nabídky vybraného uchazeče navrhovatel rovněž namítá, že zadavatel aplikoval hodnocení dle subkritéria 3 zcela odlišně u vybraného uchazeče a u navrhovatele, aniž by svůj postup řádně odůvodnil tak, aby bylo transparentní, proč nabídka navrhovatele byla dle subkritéria 3 hodnocena nižším bodovým ohodnocením než nabídka vybraného uchazeče. Dle navrhovatele zadavatel tímto postupem současně porušil zásadu zákazu diskriminace, resp. rovného zacházení, neboť jeho postup přímo zvýhodňuje vybraného uchazeče, přičemž zadavatel toto zvýhodnění v rozhodnutí o námitkách nebyl schopen řádně objektivně odůvodnit.

28. Na základě výše uvedeného navrhovatel navrhuje, aby Úřad uložil zadavateli podle § 118 odst. 1 zákona nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, nebo pokud by již byla uzavřena smlouva, aby zadavateli uložil zákaz plnění smlouvy.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

29. Úřad obdržel návrh dne 2. 3. 2016 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, předmětné správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno.

30. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou

zadavatel,
navrhovatel,
vybraný uchazeč.

31. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení přípisem č. j. ÚOHS-S0124/2016/VZ-08401/2016/522/PKř ze dne 3. 3. 2015.

32. Dne 14. 3. 2016 obdržel Úřad vyjádření zadavatele a dokumentaci o veřejné zakázce.

Vyjádření zadavatele ze dne 10. 3. 2016

33. Zadavatel se k návrhu navrhovatele vyjádřil přípisem ze dne 10. 3. 2016, ve kterém uvedl, že s tvrzeními navrhovatele uvedenými v návrhu nesouhlasí a k jednotlivým bodům návrhu navrhovatele uvedl následující skutečnosti:

Navrhovatel namítá, že nenabízí žádný produkt jiného výrobce než společnosti Axon.iVY AG

34. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením, že navrhovatel nenabízí žádný produkt jiného výrobce než společnosti Axon.iVY AG. Zadavatel v žádosti o písemné vysvětlení nabídky žádal o objasnění bodu 1.1 Specifikace plnění v nabídce navrhovatele, neboť podle dostupných informací modul „Xpert.ivy Risk Manager – SW nástroj pro správu rizik pro 10 uživatelů“ není součástí nabídky produktů značky Xpert.ivy. Navrhovatel v písemném vysvětlení doslovně uvedl, že „[n]ástroj Xpert.ivy Risk Manager nelze nalézt jako samostatný nástroj na stránkách výrobce SW, firmy Axon.iVY AG, neboť se jedná o součást Xpert.ivy BPM Suite, resp. dodávaného integrovaného software. Nástroj Xpert.ivy Risk Manager je jedno z předpřipravených oborových řešení učených ke customizaci a nasazení u zákazníků. Předpřipravená řešení se zabývají specifickými oblastmi použití a mohou být vyvinuta (vytvořena) jednotlivými partnery společnosti Axon.iVY AG a nabízena zákazníkům vždy ve spojení s nástrojem Xpert.ivy Engine.“ Uvedené vysvětlení vedlo zadavatele k závěru, že předpřipravené oborové řešení Xpert.ivy Risk Manager není produktem společnosti Axon.iVY AG.

35. Dle zadavatele z výše uvedeného vyplývá, že navrhovatel sice použije produkty nástroje Xpert.ivy BPM Suite od společnosti Axon.iVY AG, avšak vyvinuté, tedy autorsky vytvořené řešení Xpert.ivy Risk Manager, jako SW nástroj pro správu rizik pro 10 uživatelů, bylo či bude zhotoveno partnerem společnosti Axon.iVY AG, přičemž navrhovatel tento názor zadavatele nijak nerozporoval.

Navrhovatel namítá, že při zachování rovnosti při hodnocení nabídek uchazečů nabídka navrhovatele nemohla být v subkritériu 3 hodnocena na úrovni 50 % přidělených bodů

36. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením, že nabídka navrhovatele nemohla být v subkritériu 3 hodnocena na úrovni 50 % přidělených bodů, neboť zadavatel v zadávací dokumentaci uvádí, že jako výhodnější bude hodnoceno takové integrované SW řešení, které umožňuje provázanější automatickou spolupráci jednotlivých nástrojů a prostředí integrovaného SW řešení. Hodnotící komise posoudila provázanost automatické spolupráce nástroje pro správu procesního modelu a customizovaného předpřipraveného oborového řešení nástroje pro správu rizik v rámci integrovaného SW řešení, přičemž jako méně výhodné vyhodnotila potřebu dotvářet integraci nástrojů firmy Axon.iVY AG s předpřipraveným customizovaným řešením pro správu rizik od jiného výrobce formou workflow v rámci uživatelských úprav (customizace), a s ohledem na výše uvedené se rozhodla udělit nabídce navrhovatele 5 bodů v rámci subkritéria 3.

37. V této souvislosti zadavatel uvádí, že neposuzoval míru integrace jednotlivých nástrojů na základě jejich fyzického testování, ale expertní IT odborníci zadavatele ji posuzovali především podle popisu v jednotlivých nabídkách a následných vysvětleních. Poptávané nástroje a prostředí, které jsou součástí standardizovaného SW balíku od jednoho z renomovaných výrobců, hodnotil zadavatel obecně výhodněji v rámci subkritéria 3 než nástroje a prostředí od různých výrobců. Standardizovaný balík SW nástrojů a prostředí renomovaného výrobce s mnohaletou podporou a rozvojem garantuje vyšší míru provázanější automatické spolupráce jednotlivých SW nástrojů.

Navrhovatel namítá, že vytváření „předpřipravených oborových řešení“, které je možné upravit podle potřeb zákazníka, je běžnou praxí i u jiných výrobců a dodavatelů SW

38. Zadavatel k tomuto tvrzení navrhovatele uvádí, že v rámci hodnocení subkritéria 3 nebyla samotná customizace předmětem posuzování a ani nebyla příčinou snížení bodového hodnocení.

Navrhovatel namítá, že hodnotící komise si vysvětlení nabídky navrhovatele nesprávně vyložila, resp. zaměnila odpovědi na dvě odlišné otázky

39. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením, že by si hodnotící komise vysvětlení nabídky navrhovatele nesprávně vyložila, resp. zaměnila odpovědi na dvě odlišné otázky, neboť potřeba „vytvářet integraci nástrojů firmy Axon.iVY AG s předpřipraveným customizovaným řešením pro správu rizik“ je uvedena v nabídce, když v nabídce navrhovatel uvádí, že SW nástroj pro správu procesního modelu a pro modelování procesů je velmi úzce integrován s nástrojem pro správu rizik, a to především prostřednictvím procesů workflow. Navrhovatel předpokládá, že nastavení jednotlivých workflow a synchronizace práce s riziky v modelovacím nástroji a nástroji pro správu rizik bude předmětem uživatelských úprav (customizace). V nabídce jsou dále uvedeny a popsány konkrétní části plnění zakázky, které mohou být realizovány subdodavatelsky prostřednictvím společnosti UBK, s.r.o., přičemž je zde výslovně uvedeno, že se jedná o analýzu požadavků na zákaznické úpravy SW nástroje pro správu rizik, včetně implementace požadovaných zákaznických úprav (customizací) a včetně implementace integrace SW nástroje pro správu rizik se SW nástrojem na správu procesního modelu. Zároveň navrhovatel ve svém písemném vysvětlení objasnil, že k úpravě (customizaci) použije produkty nástroje Xpert.ivy BPM Suite od společnosti Axon.iVY AG, avšak vyvinuté, tedy autorsky vytvořené řešení Xpert.ivy Risk Manager, bylo či bude zhotoveno partnerem společnosti Axon.iVY AG.

40. Zadavatel dále uvádí, že nejen důkladně prostudoval nabídku, ale také písemné vysvětlení navrhovatele, a konstatuje, že celkové nabídce zcela porozuměl a neměl žádné další nejasnosti. Zadavatel dodává, že nabídku i písemné vysvětlení navrhovatele ve svém hodnocení plně využil za účelem hodnocení kvality nabízeného plnění v rámci kvalitativního subkritéria 3, přičemž své hodnocení zadavatel opírá o nabídku navrhovatele, v níž je uvedeno, že SW nástroj pro správu procesního modelu a pro modelování procesů je velmi úzce integrován s nástrojem pro správu rizik, a to především prostřednictvím procesů workflow (dále k tomu viz předchozí obsah vyjádření zadavatele).

Navrhovatel namítá, že z pouhého rozdělení dodávky na části dodávané různými subjekty nelze usuzovat, zda bude dodávané řešení „integrovanější“ nebo „provázanější“

41. Zadavatel k námitce navrhovatele uvádí, že subkritériem 3 byla hodnocena provázanost jednotlivých nástrojů a prostředí, kdy jako výhodnější bylo hodnoceno takové integrované SW řešení, které umožňuje provázanější automatickou spolupráci jednotlivých nástrojů a prostředí integrovaného SW řešení. Poptávané nástroje a prostředí, které jsou součástí standardizovaného SW balíku od jednoho z renomovaných výrobců, hodnotí zadavatel jako výhodnější v rámci subkritéria 3 než nástroje a prostředí od různých výrobců. Standardizovaný balík SW nástrojů a prostředí renomovaného výrobce s mnohaletou podporou a rozvojem garantuje vyšší míru provázanější automatické spolupráce jednotlivých SW nástrojů.

42. V této souvislosti zadavatel uvádí příklad chytrého telefonu a počítače s operačními systémy od různých výrobců, které sice bude možno vzájemně propojit (integrovat), nicméně nelze jednoznačně stanovit časovou a technickou náročnost nezbytnou k dané integraci, jakož i vyloučit možnou chybovost při integraci a časovou prodlevu při komunikaci těchto nástrojů, přičemž provázanější automatickou spolupráci bude mít chytrý telefon a počítač s operačními systémy od téhož výrobce. Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel požadoval poskytnutí kompletního řešení, v rámci hodnocení preferoval garantovanou vnitřní provázanost.

Navrhovatel namítá, že v odůvodnění rozhodnutí o námitkách jsou zjevné chyby a nepravdivé informace

43. Zadavatel k tvrzení navrhovatele uvádí, že potřeba „dotvářet“ integraci nástrojů firmy Axon.iVY AG s předpřipraveným customizovaným řešením pro správu rizik vyplývá z nabídky navrhovatele, když v kapitole 2.1.14 nabídky je uvedeno:

SW nástroj pro správu procesního modelu a pro modelování procesů je velmi úzce integrován s nástrojem pro správu rizik, a to především prostřednictvím procesů workflow,
nastavení jednotlivých workflow a synchronizace práce s riziky v modelovacím nástroji a nástroji na správu rizik bude předmětem uživatelských úprav (customizace).

44. V nabídce je rovněž výslovně uvedeno, že analýza požadavků na zákaznické úpravy SW nástroje pro správu rizik, včetně implementace požadovaných zákaznických úprav (customizací) a včetně implementace integrace SW nástroje pro správu rizik se SW nástrojem na správu procesního modelu mohou být realizovány subdodavatelsky.

Navrhovatel namítá, že pro hodnocení nabídek hodnotící komise vybrala jen určitá kritéria uvedená v zadávací dokumentaci

45. Zadavatel k námitce navrhovatele uvádí, že požadavky zadavatele na jednotlivé části integrovaného SW řešení pro správu procesního modelu a správu rizik jsou rozděleny do dvou typů: povinné (MUST) a nepovinné (NICE TO HAVE). Požadavky typu MUST musí jednotlivé části integrovaného SW řešení bezpodmínečně splnit, v opačném případě bude nabídka z veřejné soutěže vyřazena. Požadavky typu NICE TO HAVE jsou nadstandardní a jsou bodovány (v rámci subkritéria 1) za účelem odlišení možností a vybavenosti jednotlivých nabízených řešení pro plnění poptávaného účelu i budoucího možného rozvoje řízení procesů a rizik ve VZP ČR.

46. Zadavatel koncipoval zadávací dokumentaci tak, aby mohl nabídky posuzovat nejen z hlediska ceny, ale i z hlediska kvality, přičemž kvalitu nabízeného plnění zadavatel hodnotil v rámci jednotlivých subkritérií 1 – 3. V rámci tohoto hodnocení se již neposuzovaly povinné požadavky typu MUST. Nepovinné požadavky typu NICE TO HAVE se posuzovaly v rámci subkritéria 1. Nelze tedy tyto požadavky slučovat a hodnotit nabídky v rámci kvalitativního subkritéria 3 z pohledu požadavků typu MUST ani NICE TO HAVE.

Navrhovatel namítá, že nabídka vybraného uchazeče nesplňuje zadávací podmínky

47. Zadavatel se k tvrzením navrhovatele, která se týkají nabídky vybraného uchazeče, přímo nevyjadřuje, v příloze svého vyjádření však přikládá vyjádření vybraného uchazeče, které zadavateli vybraný uchazeč na základě jeho žádosti poskytl a na které tímto odkazuje.

Navrhovatel namítá, že zadavatel aplikoval hodnocení dle subkritéria 3 zcela odlišně u vybraného uchazeče a navrhovatele

48. Zadavatel k námitce navrhovatele uvádí, že v rámci subkritéria 3 hodnotil všechny nabídky způsobem popsaným v zadávacích podmínkách, každé nabídce bylo přiřazeno tomu odpovídající bodové ohodnocení v rozmezí 0 – 10 bodů a toto bylo řádně odůvodněno. V zadávací dokumentaci zadavatel výslovně uvedl, že jako výhodnější bude hodnoceno takové integrované SW řešení, které umožňuje provázanější automatickou spolupráci jednotlivých nástrojů a prostředí integrovaného SW řešení. Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel požadoval poskytnutí kompletního řešení, v rámci hodnocení preferoval garantovanou vnitřní provázanost jednotlivých nástrojů a prostředí. Nabídka vybraného uchazeče byla jedinou, která obsahovala nástroje pro správu procesního modelu a správu rizik v rámci integrovaného SW řešení, které již jsou součástí standardizovaného integrovaného SW balíku jednoho výrobce, a proto tato nabídka získala v rámci tohoto subkritéria nejvyšší počet bodů.

49. Z hlediska odůvodnění je pak třeba přihlédnout nejen k textu uvedenému u příslušné hodnocené nabídky, ale i komplexně k hodnocení tohoto kritéria v rámci všech nabídek. Zadavatel je tedy přesvědčen, že při hodnocení všech nabídek v rámci všech hodnotících kritérií, resp. subkritérií, postupoval objektivně, nediskriminačně a věcně správně, a zcela v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky.

Vyjádření vybraného uchazeče ze dne 17. 3. 2016

50. Dle vybraného uchazeče předložený návrh na přezkoumání úkonů zadavatele obsahuje nepravdivá a zavádějící tvrzení navrhovatele ve vztahu k řešení QPR Suite, které bylo nabídnuto vybraným uchazečem. Vzhledem ke skutečnosti, že návrh navrhovatele polemizuje s řešením navrženým vybraným uchazečem a kritizuje jednotlivé aspekty tohoto řešení, považuje vybraný uchazeč za nutné se jednotlivými zpochybněnými aspekty svého řešení podrobně zabývat, přičemž předkládá důkazy, ze kterých je patrné, že námitky navrhovatele nejsou relevantní. Vybraný uchazeč je přesvědčen, že těmito důkazy zcela obhájí to, proč je jeho řešení ve srovnání s řešením navrhovatele pro zadavatele vhodnější.

51. V další části svého vyjádření předkládá vybraný uchazeč konkrétní protiargumenty ve vztahu k argumentům navrhovatele ohledně nesplnění zadávacích podmínek ze strany vybraného uchazeče.

52. Vybranému uchazeči dále není zřejmé, z čeho navrhovatel usuzuje, že řízení bylo diskriminační, netransparentní či byla porušena zásada rovného zacházení. Porušení těchto zásad sice navrhovatel ve svém podání deklaruje, jinak je ale jeho podání pouze polemikou s vybraným řešením, s tím, že je zjevné, že navrhovatel vychází buď z neúplných informací, nebo tyto informace úmyslně vytrhuje z kontextu a nepravdivě interpretuje.

53. Závěrem vybraný uchazeč uvádí, že cena nabízeného nástroje je jedním z aspektů výběru, technická funkčnost a míra připravenosti pro konkrétní užití je ale dalším zásadním aspektem. Vybraný uchazeč je přesvědčen, že v kontextu všech posuzovaných aspektů rozhodl zadavatel v souladu se zadávací dokumentací veřejné zakázky, s tím, že vybral pro sebe nejlepší řešení, a navrhuje, aby byl návrh navrhovatele v souladu s ustanovením § 118 odst. 5 jako nedůvodný zamítnut.

Další průběh správního řízení

54. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0124/2016/VZ-11205/2016/522/PKř ze dne 18. 3. 2016 Úřad na návrh navrhovatele nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku dle ust. § 117 odst. 1 písm. a) zákona.

55. Usnesením č. j. ÚOHS-S0124/2016/VZ-11276/2016/522/PKř ze dne 18. 3. 2016 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání dokumentace o veřejné zakázce podle § 17 písm. v) zákona, pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

56. Usnesením č. j. ÚOHS-S0124/2016/VZ-13973/2016/522/PKř ze dne 4. 4. 2016 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutím.

Vyjádření navrhovatele ze dne 11. 4. 2016

57. Navrhovatel v souvislosti s vyjádřením vybraného uchazeče uvádí, že tvrzení vybraného uchazeče, jež mají vyvrátit tvrzení navrhovatele v návrhu, nelze považovat za důkazy, neboť jsou pouhými tvrzeními nebo marketingovými materiály vybraného uchazeče (některé pouze v anglickém jazyce), která jednostranně, vysoce subjektivně a účelově hájí řešení navržené vybraným uchazečem a s tím související přidělení veřejné zakázky právě vybranému uchazeči, ačkoli ve většině případů tato tvrzení a důkazy naopak potvrzují tvrzení navrhovatele, které uvedl v návrhu.

58. K vyjádření zadavatele navrhovatel uvádí, že zadavatel se vůbec nevyjádřil k věcným námitkám, které se týkají nabídky vybraného uchazeče, ačkoli v rámci výběrového řízení měl nabídku vybraného uchazeče nestranně vyhodnotit. Dle vyjádření zadavatele se navrhovatel může domnívat, že věcné argumenty navrhovatele zadavatel není schopen odborně posoudit. Pokud však zadavatel není schopen argumenty navrhovatele vůči nabídce vybraného uchazeče odborně posoudit, tak nemohly být objektivně a nestranně posouzeny všechny nabídky v rámci tohoto veřejného výběrového řízení. Zadavatel nechává vyjádření k věcným námitkám na vybraném uchazeči, jako kdyby zadavatel sám nabídky nehodnotil. Tím je narušen princip nestrannosti, neboť vybraný uchazeč není nezaujatou stranou, naopak má zásadní subjektivní zájem na získání předmětné veřejné zakázky. Navíc vyjádření vybraného uchazeče, které mělo být přílohou vyjádření zadavatele, nebylo ve spisu poskytnuto a navrhovatel se tak s tímto stanoviskem nebo stanovisky vybraného uchazeče nemohl seznámit a vyjádřit se k nim a byl tím zkrácen na svých právech jako účastníka řízení.

59. Navrhovatel rovněž uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci neomezil možnost vyvíjet, tedy dodat autorsky vytvářené řešení, proto dle názoru navrhovatele není možné, aby za tento způsob řešení byl jeden z uchazečů krácen na bodovém hodnocení a jiný uchazeč krácen nebyl. Z dokumentů dostupných ve spisu vyplývá, že i řešení integrace nabízené vybraným uchazečem předpokládalo vývoj (dokonce programování) komponent zajišťující integraci [konkrétně „dynamická (pravidelně automaticky aktualizovaná) sestava“ a „naprogramovaná automatická procedura upozorňující v reálném čase dané pracovníky na přidání, zrušení nebo změnu názvů rizik v obou nástrojích“]. Řešení integrace popsané vybraným uchazečem by nebylo zhotoveno společností QPR, tedy výrobcem dodávaného SW, ale jeho partnerem. Přesto zadavatel řešení integrace navrhovatelem hodnotil výrazně hůře než řešení vybraného uchazeče.

60. Navrhovatel trvá na tom, že řešení Xpert.ivy Risk Manager je existující řešení, které je možné bez úprav nasadit u zákazníka, toto řešení obsahuje integraci se SW nástrojem pro správu procesního modelu a pro modelování procesů, přičemž integrační workflow také existují a jsou v nabídce popsána. Provedení uživatelských úprav navrhovatel považuje za přidanou hodnotu svého řešení, kterou má zadavatel, resp. zákazník možnost, nikoli povinnost využít. Veškeré dodávky prostřednictvím subdodavatele, tj. analýza, implementace integrace, se týkají zákaznických úprav existujícího řešení. „Dodávkou SW nástroje pro správu rizik pro 10 uživatelů“ je míněna jeho instalace u zákazníka a označení „SW nástroj pro správu rizik pro 10 uživatelů“ bylo označení požadované zadavatelem, které se navrhovatel pouze snažil doslovně vyplnit. Zadavatel ve svém hodnocení nabídky navrhovatele, na rozdíl od hodnocení nabídky vybraného uchazeče, neměl žádnou věcnou připomínku ani konkrétní námitku k v nabídce popsané integraci mezi SW nástrojem pro správu procesního modelu a pro modelování procesů a SW nástrojem pro správu rizik. Zadavatel ani v žádosti o písemné vysvětlení nabídky neuvedl jakoukoli pochybnost o míře integrace. Přesto z odpovědi navrhovatele zadavatel vyvodil závěry, na které se neptal a zdůvodňuje je nejasným, nekonkrétním a nepřezkoumatelným vyjádřením, že vytvořit integraci nástrojů Axon.iVY AG s předpřipraveným customizovaným řešením (tato integrace již však existuje) je „méně výhodné“. Věcné odůvodnění zadavatele ohledně této jeho domněnky zcela absentuje.

61. Navrhovatel upozorňuje na zcela zjevně nepravdivé vyjádření zadavatele týkající se provázanosti a automatické spolupráce jednotlivých nástrojů a prostředí integrovaného SW řešení u nabídky vybraného uchazeče. Navrhovatel poukazuje na to, že z obsahu protokolu o posouzení nabídek zcela jednoznačně vyplývá, že výběrová komise měla pochybnosti o splnění požadavku na integraci mezi SW nástrojem pro správu procesního modelu a pro modelování procesů a mezi SW nástrojem pro správu rizik a na splnění tohoto požadavku se vybraného uchazeče dotazovala, přičemž z odpovědi vybraného uchazeče vyplývá, že minimálně část integrace, a to konkrétně, že „SW nástroj pro správu procesního modelu a pro modelování procesů musí v reálném čase automaticky upozorňovat SW nástroj pro správu rizik o změně v množství a názvu rizik“, neexistuje a bude ze strany vybraného uchazeče teprve naprogramována v rámci implementace. Zadavatel sám pak u nabídky vybraného uchazeče „jako méně výhodné vyhodnotil kontrolu změn v množstvích a názvech rizik mezi oběma nástroji formou dynamické sestavy v QPR Metrics“. Přes tyto nedostatky v posuzované integraci obdržela nabídka vybraného uchazeče 9 bodů z 10 oproti nabídce integrace od navrhovatele, ke které zadavatel neměl žádné věcné a konkrétní připomínky.

62. Závěrem svého vyjádření navrhovatel uvádí, že navrhovateli zpřístupněný správní spis obsahující podklady řízení nebyl kompletní a postrádal dle názoru navrhovatele zásadní části, když z přehledu dokumentace, se kterým se navrhovatel seznámil, je zřejmé, že mezi zadavatelem a vybraným uchazečem probíhala nestandardní a neformální e-mailová komunikace, s jejímž obsahem se nemohl navrhovatel seznámit, protože nebyla součástí správního spisu, který poskytl Úřad navrhovateli k nahlédnutí. Ta skutečnost vede navrhovatele k domněnce, že zadavatel a vybraný uchazeč mohli úzce spolupracovat a případně koordinovat svá stanoviska, což by znamenalo, že zadavatel se nechoval nestranně. Obsah této komunikace je pro navrhovatele zásadní, aby mohl ověřit, zda vybraný uchazeč nebyl ve vztahu k zadavateli zvýhodněn, popř. zda případně nedošlo k protiprávnímu jednání.

63. Z výše uvedených důvodů je navrhovatel přesvědčen, že shromáždil dostatečné důkazy o tom, že zadavatel nepostupoval nestranně, nabídka navrhovatele byla vůči nabídce vybraného uchazeče zadavatelem diskriminována a nebyla nestranně posouzena. Proto navrhovatel nadále trvá na svém původním návrhu, aby zadávací řízení bylo zrušeno.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

64. Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce a vyjádření účastníků řízení, konstatuje, že zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. K tomu Úřad uvádí následující skutečnosti.

K otázce postavení VZP ČR jakožto veřejného zadavatele

65. Před zkoumáním samotného postupu zadavatele v zadávacím řízení se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel naplňuje definici veřejného zadavatele podle zákona.

66. Dle § 2 odst. 2 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud

1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

67. Za veřejného zadavatele je tedy považována taková právnická osoba, která uspokojuje potřeby veřejného zájmu, nemající průmyslovou nebo obchodní povahu, a současně její činnost může ovlivňovat stát či jiná osoba naplňující znaky veřejného zadavatele pomocí financování, ovládání nebo jmenování nadpoloviční většiny členů orgánů této právnické osoby, přičemž k naplnění definice veřejného zadavatele pak stačí naplnění podmínky uvedené v bodu 1. výše citovaného ustanovení zákona a alespoň jedné z podmínek uvedených v bodu 2. výše citovaného ustanovení.

68. VZP ČR byla zřízena zákonem č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o VZP ČR“), s účinností od 1. 1. 1992.

69. Z § 2 odst. 1 zákona o VZP ČR je zřejmé, že VZP ČR provádí veřejné zdravotní pojištění, pokud toto pojištění neprovádějí resortní, oborové a podnikové zdravotní pojišťovny. VZP ČR dále zajišťuje výběr pojistného na veřejné zdravotní pojištění a úhradu zdravotní péče z prostředků zdravotního pojištění a další činnosti, které jí umožňuje zákon, zejména vede registr pojištěnců veřejného zdravotního pojištění, je správcem zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění.

70. Dle § 2 odst. 2 zákona o VZP ČR je VZP ČR právnickou osobou, v právních vztazích vystupuje svým jménem, může nabývat práv a povinností a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

71. Vzhledem ke skutečnosti, že provádění veřejného zdravotního pojištění lze zcela jednoznačně označit za uspokojování potřeb veřejného zájmu, jelikož zdravotní pojištění slouží k úhradě zdravotní péče a zdraví samo o sobě patří k prioritním hodnotám nejen jednotlivce, ale i rodiny a celé společnosti, a je základním předpokladem jejich sociální a ekonomické úspěšnosti a podmínkou jejich kvality života, lze konstatovat, že VZP ČR je právnickou osobou, která byla založena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu nemajících průmyslovou nebo obchodní povahu, čímž je naplněna první zákonná podmínka ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) bod 1. zákona.

72. Dle § 20 odst. 2 věty první zákona o VZP ČR Správní radu VZP ČR tvoří 10 členů jmenovaných vládou a 20 členů volených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu podle principu poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně Parlamentu.

73. Dle § 21 odst. 3 zákona o VZP ČR Dozorčí radu tvoří 3 členové, které na návrh ministra financí, ministra práce a sociálních věcí a ministra zdravotnictví jmenuje a odvolává vláda, a rovněž 10 členů volených a odvolávaných Poslaneckou sněmovnou Parlamentu.

74. K naplnění druhé podmínky ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) bod 2. zákona Úřad uvádí, že na základě výše uvedeného nemůže být pochyb o tom, že stát jmenuje či volí více než polovinu členů v zadavatelově správním a dozorčím orgánu, přičemž považuje za nadbytečné zabývat se zbývajícími podmínkami uvedenými v § 2 odst. 2 písm. d) bod 2. zákona.

75. S ohledem na vše výše uvedené Úřad konstatuje, že VZP ČR je právnickou osobou, která byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a stát jmenuje či volí více než polovinu členů v zadavatelově správním a dozorčím orgánu, a tudíž je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) zákona.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

76. Dle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

77. Dle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

78. Dle § 76 odst. 1 věty první zákona hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d).

79. Dle § 76 odst. 3 zákona může hodnotící komise v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. Hodnotící komise může rovněž požádat o doplnění dokladů podle § 68 odst. 3. V žádosti hodnotící komise uvede, v čem spatřuje nejasnosti nabídky, které má uchazeč vysvětlit, nebo které doklady má uchazeč doplnit. Hodnotící komise nabídku vyřadí, pokud uchazeč nedoručí vysvětlení či doklady ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti, nestanoví-li hodnotící komise lhůtu delší. Hodnotící komise může na žádost uchazeče tuto lhůtu prodloužit nebo může zmeškání lhůty prominout.

80. Dle § 78 odst. 1 zákona základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky (dále jen „základní hodnotící kritérium“) je dle písm. a) ekonomická výhodnost nabídky nebo dle písm. b) nejnižší nabídková cena.

81. Dle § 78 odst. 4 věty první a druhé zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky a mohou jimi být vedle nabídkové ceny zejména kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.

82. Dle § 79 odst. 1 zákona provede hodnotící komise hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6 zákona. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah.

83. Dle § 80 odst. 1 zákona hodnotící komise pořídí o posouzení a hodnocení nabídek písemnou zprávu, která obsahuje seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií, údaj o složení hodnotící komise. Neprováděla-li hodnotící komise hodnocení nabídek podle § 79 odst. 6 zákona, zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje údaje související s hodnocením nabídky.

84. Dle § 81 odst. 1 písm. a) zákona zadavatel rozhodne o výběru nejvhodnější nabídky toho uchazeče, jehož nabídka byla podle hodnotících kritérií vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější.

Skutečnosti zjištění z dokumentace o veřejné zakázce

85. Zadavatel v čl. 4.1 zadávací dokumentace stanovil, že „[p]ředmětem veřejné zakázky je dodávka Integrovaného SW řešení pro správu procesního modelu a správu rizik (dále vše též jen „Integrované SW řešení“), jeho implementace do prostředí IS VZP ČR, zaškolení, poskytování související údržby a podpory v českém jazyce.

Předmět plnění veřejné zakázky musí zahrnovat:

a) SW nástroj pro správu procesního modelu a pro modelování procesů s rozsahem užití pro 10 uživatelů;

b) SW prostředí pro publikování modelů procesů s rozsahem užití pro 500 uživatelů přístupné prostřednictvím webového prohlížeče;

c) SW nástroj pro správu rizik s rozsahem užití pro 10 uživatelů;

d) SW prostředí pro publikování rizik s rozsahem užití pro 100 uživatelů přístupné prostřednictvím webového prohlížeče;

e) implementaci integrovaného SW řešení;

f) zaškolení administrátorů a uživatelů;

g) údržbu a podporu implementovaného integrovaného SW řešení, a to po dobu 3 let, včetně 30 člověkodnů (dále též jen „MD“) na konzultace a vyžádané úpravy SW.“

86. V čl. 4.2 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „integrovaným SW řešením se rozumí plnění uvedené pod písmeny a) až d) odstavce 2 tohoto článku s vzájemným propojením jednotlivých SW nástrojů a SW prostředí a s přizpůsobením předmětného SW jednotlivě i v celku potřebám VZP ČR, tj. s provedením příslušných uživatelských úprav (dále též jen „customizace“).“

87. V čl. 4.4 zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že podrobná specifikace předmětu plnění je obsažena v Příloze č. 1 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace a v Příloze č. 4 „Závazný text smlouvy“ zadávací dokumentace.

88. Základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky zadavatel v čl. 12 „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace stanovil ekonomickou výhodnost nabídky. Dílčí hodnotící kritéria pak stanovil následovně:

89. K subkritériu 3 „Provázanost jednotlivých nástrojů a prostředí“ (dále jen „subkritérium 3“) stanovenému v zadávací dokumentaci zadavatel uvedl, že „[j]ako výhodnější bude hodnoceno takové integrované SW řešení, které umožňuje provázanější automatickou spolupráci jednotlivých nástrojů a prostředí integrovaného SW řešení (k pojmům „integrované SW řešení“, „nástroj“ a „prostředí“ blíže viz Příloha č. 1 „Technická specifikace“)“, přičemž podle míry splnění tohoto požadavku získá každá hodnocená nabídka 0 – 10 bodů.

90. V Příloze č. 1 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace (dále jen „Technická specifikace“) zadavatel k pojmu „integrované SW řešení“ blíže uvedl, že:

integrované SW řešení pro správu procesního modelu a správu rizik musí umožňovat zobrazovat menu v českém jazyce, dále musí podporovat českou znakovou sadu v uživatelsky editovatelných polích,
integrované SW řešení pro správu procesního modelu a správu rizik musí být plně on-site, tzn. ani část řešení nesmí být provozována mimo vlastní infrastrukturu VZP ČR,
integrované SW řešení musí být v souladu s Přílohou č. 2 zadávací dokumentace – Standardy a podmínky dodávek informačního systému Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR verze 5.4 a splňovat požadavky na zařazení do třídy B dle Kategorie infrastrukturní třídy,
integrované SW řešení pro správu procesního modelu a správu rizik musí umožňovat uživatele v reálném čase autentizovat prostřednictvím IdM VZP ČR a přidělit mu uživatelská práva, která mu náleží.

91. Zadavatel dále v Technické specifikaci uvedl, že požadavky na jednotlivé části integrovaného SW řešení pro správu procesního modelu a správu rizik jsou rozděleny do dvou typů: povinné (MUST) a nepovinné (NICE TO HAVE). Požadavky typu MUST musí jednotlivé části integrovaného SW řešení bezpodmínečně splnit, v opačném případě bude nabídka z veřejné soutěže vyřazena. Požadavky typu NICE TO HAVE jsou nadstandardní a jsou bodovány za účelem odlišení možností a vybavenosti jednotlivých nabízených řešení pro plnění poptávaného účelu i budoucího možného rozvoje řízení procesů a rizik ve VZP ČR. Požadavky typu NICE TO HAVE se vztahují pouze k SW nástroji pro správu procesního modelu a pro modelování procesů.

92. Navrhovatel do zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku podal nabídku ze dne 24. 8. 2015 (dále jen „nabídka navrhovatele“), v jejímž čl. 3 „Seznam subdodavatelů“ (dále jen „seznam subdodavatelů“) bylo uvedeno, že na plnění veřejné zakázky se bude podílet subdodavatel UBK, s.r.o., se sídlem Denisovo nábřeží 6, 301 00 Plzeň, IČO 26377993 (dále jen „subdodavatel“), přičemž konkrétní části plnění zakázky realizované subdodavatelem, nedohodnou-li se smluvní strany jinak, jsou následující:

a. dodávka SW nástroje pro správu rizik pro 10 uživatelů,

b. analýza požadavků na zákaznické úpravy SW nástroje pro správu rizik,

c. implementace integrovaného SW řešení pro správu rizik včetně požadovaných zákaznických úprav (customizací),

d. implementace integrace SW nástrojem pro správu rizik se SW nástrojem na správu procesního modelu a se SW nástrojem na publikování modelů procesů,

e. školení administrátorů a uživatelů SW nástroje pro správu rizik (3 dny školení celkem).

Celkový podíl subdodavatele na celkovém objemu veřejné zakázky je maximálně 25%.

93. Rovněž v Čestném prohlášení uchazeče o částech veřejné zakázky, které uchazeč zamýšlí zadat jiné osobě (dále jen „čestné prohlášení navrhovatele“), které je součástí nabídky navrhovatele, je uvedeno, že výše uvedený subdodavatel bude realizovat výše uvedené konkrétní části plnění zakázky, nedohodnou-li se smluvní strany jinak.

94. V čl. 2.4 „Smlouvy o smlouvě budoucí se subdodavatelem“ (dále jen „subdodavatelská smlouva“), která je součástí nabídky navrhovatele, je uvedeno, že subdodavatel se zavazuje, že v případě vítězství objednatele (pozn. Úřadu – navrhovatele) ve veřejné zakázce dle článku 2.1 poskytne zejména odborný personál, který se bude podílet na následujících částech řešení:

a. dodávka SW nástroje pro správu rizik pro 10 uživatelů

b. analýza požadavků na zákaznické úpravy SW nástroje pro správu rizik

c. implementace integrovaného SW řešení pro správu rizik včetně požadovaných zákaznických úprav (customizací)

d. implementace integrace SW nástrojem pro správu rizik se SW nástrojem na správu procesního modelu a se SW nástrojem na publikování modelů procesů

e. školení administrátorů a uživatelů SW nástroje pro správu rizik (3 dny školení celkem).

95. V čl. 1.1 přílohy č. 1 „Specifikace předmětu plnění“ nabídky navrhovatele (dále jen „Specifikace nabídky navrhovatele“) je uvedeno, že předmětem plnění je dodávka balíku SW nástrojů Xpert.ivy BPM Suite, který umožňuje modelování a správu procesního modelu, správu rizik a publikování procesních modelů i rizik VZP ČR. Předmětem dodávky v rámci této smlouvy budou tyto moduly a funkce nástroje Xpert.ivy BPM Suite:

a) Xpert.ivy Server – SW nástroj pro správu procesního modelu umožňující správu a sdílení procesních modelů a rizik až 10 uživatelům (dále jen „nástroj pro správu procesního modelu“);

b) Xpert.ivy Modeller - SW nástroj pro modelování procesů, popisu rizik, organizačních struktur a dalších elementů procesních modelů pro 10 uživatelů (dále jen „nástroj pro modelování procesů“);

c) Xpert.ivy Publish - SW prostředí pro publikování modelů procesů a pro publikování rizik pro 600 pojmenovaných uživatelů (500 pro potřeby modelování procesů + 100 pro potřeby řízení rizik), kteří budou k modelům přistupovat prostřednictvím webového prohlížeče;

d) Xpert.ivy Risk manager - SW nástroj pro správu rizik pro 10 uživatelů (dále jen „nástroj pro správu rizik“);

e) Xpert.ivy Designer – SW nástroj pro návrh, úpravu simulaci a testování schvalovacích workflow při správě rizik i vývoj jakýchkoli jiných nových procesních workflow;

f) Xpert.ivy Engine Standard Edition – SW nástroj pro zajištění běhu schvalovacích workflow pro 10 uživatelů pro správu rizik i jiných procesních workflow v provozním prostředí VZP třídy B dle kategorie infrastrukturní třídy.

Všechny moduly Xpert.ivy BPM Suite jsou postaveny na Webových technologiích a jsou spouštěny v prostředí webového prohlížeče. Všechny moduly Xpert.ivy BPM Suite poskytují rozhraní, prostřednictvím kterého jsou vzájemně propojeny, aby poskytovali integrované uživatelské prostředí. Prostřednictvím webových linků lze jednotlivé moduly vzájemně volat a předávat i parametry. Prostředí nástroje Xpert.ivy BPM Suite je zároveň otevřené i nástrojům 3. stran na bázi standardních rozhraní a komunikačních protokolů, což umožňuje tyto nástroje plně integrovat do prostředí VZP ČR.

SW balík i jednotlivé moduly budou v novějších verzích přejmenovány na AXON.iVY BPM Suite.

Dále předmětem dodávky v rámci této smlouvy budou tyto služby:

g) implementace integrovaného SW řešení;

h) zaškolení administrátorů a uživatelů;

i) údržba a podpora implementovaného integrovaného SW řešení, a to po dobu 3 let včetně 30 člověkodnů (MD) na konzultace a úpravy SW, schvalovacích workflow a jiných prací.

Integrované SW řešení bude zahrnovat plnění uvedené pod písmeny a) až f) přizpůsobené potřebám VZP ČR, tj. s provedením uživatelských úprav (dále též jen „customizace“).

96. V čl. 2.1 „SW nástroj pro správu procesního modelu a pro modelování procesů“ Specifikace nabídky navrhovatele je v tabulce, která zahrnuje požadavky zadavatele na SW nástroj pro správu procesního modelu a pro modelování procesů a způsob jejich naplnění, u požadavku „Integrace se SW nástrojem pro správu rizik“ uvedeno: „Ano, tento požadavek je splněn. Oba SW nástroje jsou velmi úzce integrovány. Viz 2.1.14 Integrace SW nástroje na správu a modelování procesů a nástroje na správu rizik.“

97. V čl. 2.1.14 „Integrace SW nástroje na správu a modelování procesů a nástroje na správu rizik“ Specifikace nabídky navrhovatele je uvedeno, že „SW nástroj pro správu procesního modelu a pro modelování procesů je velmi úzce integrován s nástrojem pro správu rizik. Při vytvoření nového objektu typu riziko v SW nástroji pro správu procesního modelu a pro modelování procesů může být automaticky spuštěn proces (workflow) identifikace rizika v SW nástroj pro správu rizik, který začne vykonávat jednotlivé kroky workflow vedoucí k ohodnocení a schválení nebo zamítnutí identifikovaného rizika. Pokud je riziko identifikováno prvotně v SW nástroji pro správu rizik, pak může být pro toto riziko automaticky v průběhu vykonávání schvalovacího workflow vytvořen úkol pro umístění objektu riziko do příslušného modelu procesu, ke kterému se váže. Poskytovatel předpokládá, že nastavení jednotlivých workflow a synchronizace práce s riziky v modelovacím nástroji a nástroji na správu rizik bude předmětem uživatelských úprav (customizace).

SW nástroj pro správu procesního modelu a pro modelování procesů bude prostřednictvím automatického synchronizačního workflow umožňovat automatickou kontrolu změny v množstvích a názvech rizik, které proběhly v SW nástroji pro správu rizik oproti těm, které jsou evidovány v SW nástroji pro správu procesního modelu a pro modelování procesů. V případě, že workflow identifikuje, že došlo ke změně, tak SW nástroj pro správu procesního modelu a pro modelování procesů o tom zobrazí upozornění.“

98. V čl. 2.3.9 „Nadefinovaná workflow pro práci s riziky“ Specifikace nabídky navrhovatele je uvedeno, že „[v] prostředí SW nástroje pro správu rizik Xpert.ivy Risk Manager je možné definovat a spouštět libovolné workflow a vytvářet tak libovolnou procesní aplikaci. (…) SW nastroj pro správu rizik Xpert.ivy Risk Manager obsahuje nadefinované workflow pro aktualizaci a vyhodnocování rizik a jejich atributů uživateli (…). Jednotlivá workflow jsou spouštěna automaticky dle stanovených kritérií nebo na základě určité události (čas, překročení definované hodnoty apod.) i manuálně uživatelem nebo správcem workflow individuálně podle potřeby.“

99. V čl. 2.3.9.1 „SW nástroj pro správu rizik“ Specifikace nabídky navrhovatele je uvedeno, že „Základ SW nástroje pro správu rizik obsahuje jednotlivá workflow, na základě kterých je uživatel veden při vykonávání jednotlivých procesů při správě rizik. Jednotlivá workflow je možné plně upravovat a simulovat v nástroji Xpert.ivy Designer a spouštět v rutinním provozu v nástroji Xpert.ivy Engine“, přičemž v následné tabulce, která zahrnuje požadavky zadavatele na SW nástroj pro správu rizik a způsob jejich naplnění, navrhovatel u požadavku „Integrace se SW nástrojem pro správu procesního modelu“ uvedl: „Ano, tento požadavek je splněn. SW nástroj hlídá změnu atributů rizik i vznik nových rizik a informace se promítají do nástroje pro správu procesního modelu. Viz 2.3.10 Integrace aplikace Řízení rizik a nástroje na správu procesů.“

100. V čl. 2.3.10 „Integrace aplikace Řízení rizik a nástroje na správu procesů“ Specifikace nabídky navrhovatele je uvedeno, že „SW nástroj pro správu procesního modelu a pro modelování procesů je velmi úzce integrován s nástrojem pro správu rizik…“ (obdobně též čl. 2.1.14 Specifikace nabídky navrhovatele).

101. Z Protokolu o posouzení nabídek ze dne 20. 10. 2015 (dále jen „Protokol o posouzení nabídek“) vyplývá, že hodnotící komise po posouzení nabídky navrhovatele zjistila nesrovnalosti mezi požadavky zadavatele uvedenými v Technické specifikaci a Specifikací předmětu plnění navrhovatelem.

102. Hodnotící komise proto v souladu § 76 odst. 3 zákona navrhovateli zaslala žádost o písemné vysvětlení nabídky ze dne 2. 11. 2015 (dále jen „žádost o písemné vysvětlení nabídky“) mj. s uvedením pochybnosti, že „[h]odnotící komise má pochybnosti o přesnosti údaje v bodu 1.1 Specifikace plnění, že „Předmětem dodávky v rámci této smlouvy budou tyto moduly a funkce nástroje Xpert.ivy BPM Suite: Xpert.ivy Risk Manager – SW nástroj pro správu rizik pro 10 uživatelů“, neboť podle dostupných informací není tento modul součástí nabídky produktů značky Xpert.ivy. Můžete prosím toto vysvětlit, včetně poskytnutí detailních informací o modulu Xpert.ivy Risk Manager? Můžete prosím dále objasnit vazby modulu Xpert.ivy Risk Manager na Xpert.ivy BPM Suite?“

103. Navrhovatel v písemném vysvětlení nabídky ze dne 5. 11. 2015 (dále jen „písemné vysvětlení nabídky“) k citovaným dotazům zadavatele uvedl, že „[n]ástroj Xpert.ivy Risk Manager nelze nalézt jako samostatný nástroj na stránkách výrobce SW, firmy Axon iVY AG, neboť se jedná o součást Xpert.ivy BPM Suite, resp. dodávaného integrovaného software. Nástroj Xpert.ivy Risk Manager je jedno z předpřipravených oborových řešení určených ke customizaci a nasazení u zákazníků. Předpřipravená řešení se zabývají specifickými oblastmi použití a mohou být vyvinuta (vytvořena) jednotlivými partnery společnosti Axon iVY AG a nabízena zákazníkům vždy ve spojení s nástrojem Xpert.ivy Engine. Detailní popis nástroje Xpert.ivy Risk Manager je uveden v kapitole 2.3 nabídky uchazeče. Xpert.ivy BPM Suite je balíček SW produktů a jeden z produktů v tomto balíčku (specificky Xpert.ivy Engine) tvoří prostředí, v kterém je předpřipravené oborové řešení, tj. nástroj Xpert.ivy Risk Manager provozováno. Jiný SW produkt z tohoto balíčku (konkrétně Xpert.ivy Designer) pak slouží k „upravování“ (customizaci) tohoto předpřipraveného oborového řešení, tj. modulu Xpert.ivy Risk Manager, nebo i k vývoji jiných řešení.“

104. Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek je v souvislosti s hodnocením nabídky navrhovatele v rámci subkritéria 3 uvedeno následující odůvodnění hodnocení:

„Dodavatel Goldona s.r.o. v nabídce uvádí, že všechny moduly Xpert.ivy BPM Suite jsou vzájemně propojeny. Na dodatečný dotaz hodnotící komise týkající se nástroje Xpert.ivy Risk Manager dodavatel upřesnil, že zmíněný nástroj není samostatný nástroj firmy Axon iVY AG. Nástroj Expert.ivy Risk Manager je předpřipravené oborové řešení určené ke customizaci a nasazení u zákazníků. Předpřipravená řešení jsou vyvíjena (vytvářena) jednotlivými partnery společnosti Axon iVY AG a nabízena zákazníkům vždy ve spojení s nástrojem Xpert.ivy Engine. Hodnotící komise posoudila provázanost automatické spolupráce v případě nástroje pro správu procesního modelu a customizovaného předpřipraveného oborového řešení nástroje pro správu rizik v rámci integrovaného SW řešení. Jako méně výhodné vyhodnotila nutnost vytvořit integraci nástrojů firmy Axon iVY AG s předpřipraveným customizovaným řešením pro správu rizik od jiného výrobce, a tato integrace bude zajištěna (vytvořena) dodavatelem. S ohledem na výše uvedené se hodnotící komise rozhodla udělit nabídce 5 bodů.“

105. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek pak vyplývá, že nabídka navrhovatele v rámci subkritéria 3 obdržela 5 bodů, přičemž celkový počet bodů nabídky navrhovatele po přepočtení dle výpočtového vzorce činil 93,75 bodů. Nabídka vybraného uchazeče v rámci subkritéria 3 obdržela 9 bodů, přičemž celkový počet bodů nabídky vybraného uchazeče po přepočtení dle výpočtového vzorce činil 96 bodů.

Právní posouzení

106. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že hodnocení nabídek je klíčovým prvkem v procesu výběru nejvhodnější nabídky a z tohoto důvodu je na něj kladen velký důraz nejen co se týče dodržení formálního postupu, ale také v souvislosti s objektivitou hodnocení. Hodnocení nabídek tudíž musí být zadavatelem provedeno dostatečně transparentně v rámci jednotlivých kritérií hodnocení, zadavatelem jednoznačně definovaných v zadávacích podmínkách, ale rovněž musí být průhledné a průkazné, aby jej bylo možno přezkoumat.

107. Proces hodnocení nabídek, jakož i celé zadávací řízení, je přitom vysoce formalizovaným procesem, jehož cílem je především zajistit hospodárné nakládání s veřejnými prostředky, a to zejména prostřednictvím dodržování zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. V této souvislosti lze odkázat na závěr Nejvyššího správního soudu uvedený v rozsudku č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010, kde Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že „[z]atímco soukromý subjekt si může vybírat ty, s nimiž hodlá obchodovat, podle své libovůle, zadavatel veřejné zakázky je striktně vázán zákonem o veřejných zakázkách a zejména pasážemi o zadávacím řízení, neboť prostředky, které jsou v takovém případě vynakládány, jsou prostředky veřejné. […] zadávací řízení je vysoce formalizovaný proces, zatímco kontraktace soukromých subjektů navzájem je výrazně volnější“.

108. Hlavním předpokladem pro dodržení výše zmíněného „formalizovaného“ procesu, resp. postupu v souladu se zákonem, je pak dodržení základních zásad zadávacího řízení, které jsou zakotveny v ustanovení § 6 odst. 1 zákona. V šetřeném případě se jako principiální pro posouzení souladu zadavatelova postupu se zákonem jeví dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení, která předpokládá jednak hodnocení nabídek dle předem vymezeného rámce, a jednak zpětnou přezkoumatelnost tohoto procesu, tj. dostatečné odůvodnění z pohledu zadavatele stěžejních okolností souvisejících s hodnocením konkrétní nabídky.

109. Úřad konstatuje, že zásada transparentnosti je vedle zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace, uvedenými v § 6 odst. 1 zákona, jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem bezvýhradně dodržovány v celém průběhu zadávacího řízení, přičemž otázkou zásady transparentnosti se ve své judikatorní činnosti již opakovaně zabývaly soudy a taktéž Úřad. Např. v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 bylo dovozeno, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. […] Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“

110. V návaznosti na výše uvedené Úřad doplňuje, že aby bylo hodnocení nabídek přezkoumatelné, musí zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, jakožto stěžejní dokument z hlediska přezkoumatelnosti postupu hodnotící komise, resp. zadavatele, obsahovat jednak informace o tom, jak byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci předem definovaných hodnotících kritérií, příp. subkritérií, a dále výsledek hodnocení jednotlivých nabídek, tj. takové údaje, z nichž bude vyplývat, proč právě ta konkrétní nabídka získala v daném kritériu (subkritériu) určitý počet bodů, proč jí bylo přiřazeno určité pořadí, případně jak se nabídky v jednotlivých kritériích (subkritériích) konkrétně liší. Hodnotící komise musí věnovat zvláštní pozornost popisu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění, zejména u hodnocení nabídek v rámci kritérií (subkritérií), která nejsou matematicky vyjádřitelná. Jen takovýmto způsobem pořízená zpráva, spolu s další nezbytnou dokumentací, umožní zadavateli prokázat, že posouzení a hodnocení nabídek bylo provedeno objektivně a v souladu se zákonem. V této souvislosti Úřad dodává, že v rámci posouzení tohoto odůvodnění hodnotící komise nejde o vstupování do myšlenkových pochodů jednotlivých členů, ale „pouze“ o to, aby byl proces hodnocení dostatečně přehledný, tj. aby z něj bylo možné identifikovat, zda hodnocení probíhá podle předem daných pravidel (stanovených zadávacími podmínkami). Pokud zpráva o posouzení a hodnocení nabídek takové údaje neobsahuje nebo pokud ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek vyplývá, že zadavatel se odchýlil od původně stanoveného rámce hodnocení, nezbývá než konstatovat, že hodnocení je netransparentní. Toliko pro úplnost pak Úřad dodává, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek slouží nejen zadavateli, aby mohl přezkoumat postup hodnotící komise, ale také uchazečům, pro které je základním zdrojem informací o celém procesu posuzování a hodnocení nabídek. Z těchto důvodů je také klíčovým dokumentem v případném přezkumném procesu.

111. V souvislosti s hodnocením nabídek lze rovněž odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 Afs 57/2012 ze dne 7. 2. 2013, ve kterém Nejvyšší správní soud mimo jiné dovodil, že: „[p]okud by bylo zpracované hodnocení nepřezkoumatelné, např. v důsledku neúplného zachycení úvah či jejich logické rozpornosti, které hodnotící komisi vedly k přidělení počtu bodů jednotlivým nabídkám, bylo by takové hodnocení netransparentní (neprůhledné, nezjistitelné), a tudíž neodpovídající zásadě transparentnosti (§ 6 zákona o veřejných zakázkách). Tato zásada může být porušena mimo jiné i tím, že výstup provedeného hodnocení komisí je nepřezkoumatelný.“

112. S ohledem na výše uvedené závěry vyplývající z judikatury soudů lze konstatovat, že z pohledu dodržení zásady transparentnosti obstojí jedině takové hodnocení nabídek, které bude (ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek) přezkoumatelně zachyceno tak, aby bylo možno jednoznačně seznat, jak byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií, dále jaký počet bodů získala ta která nabídka v jednotlivých kritériích, proč se umístila na určitém pořadí, resp. proč jí byl přidělen v daném kritériu právě takový počet bodů, a případně jak se nabídky v hodnocení dle jednotlivých kritérií navzájem liší, přičemž Úřad opětovně zdůrazňuje, že toto hodnocení musí být prováděno dle předem daného rámce hodnocení, který zadavatel definoval v zadávacích podmínkách. Hodnotící komise tedy musí ke každému svému konstatování uvést náležité slovní odůvodnění.

113. V této souvislosti Úřad opětovně připomíná, že ačkoliv není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, jak judikoval Nejvyšší správní soud například v rozsudku č. j. 4 Afs 75/2009 ze dne 6. 11. 2009 (dále jen „rozsudek NSS“), je povinen přezkoumat, zda k hodnocení komisí došlo zákonem stanoveným způsobem, tedy zda je hodnocení komise přezkoumatelné. Podle citovaného rozsudku NSS je úkolem Úřadu v této souvislosti dbát na to, aby byla splněna jedna ze základních zásad zadávání veřejných zakázek, a to zásada transparentnosti celého procesu zadávání veřejných zakázek. Úřad tedy není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, tedy členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit, či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením. Úřad však přezkoumává, zda k hodnocení komisí došlo zákonem stanoveným způsobem, zda k tomu došlo transparentním způsobem, tedy zda je posouzení komise přezkoumatelné.Jinými slovy pravomoci Úřadu sahají do úrovně těch činností zadavatele, které vytvářejí prostor pro fair podmínky pro účast uchazečů v soutěži, ale končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě.

114. V šetřeném případě je předmětem sporu mezi navrhovatelem na jedné straně a zadavatelem a vybraným uchazečem na straně druhé, zda hodnocení nabídky navrhovatele proběhlo ze strany zadavatele v souladu se zákonem, zejména pak, zda zadavatel ve svém postupu dodržel zásady stanovené v § 6 odst. 1 zákona. Konkrétně je stěžejní otázkou předmětného správního řízení, zda hodnocení v rámci dílčího subkritéria „Provázanost jednotlivých nástrojů a prostředí“ proběhlo v souladu s předem danými zadávacími podmínkami, resp. zda se zadavatel od tohoto rámce ve svých úvahách neodchýlil. Samotné vysvětlení, jakým způsobem má být zajištěna transparentnost v zadávacím řízení, resp. při hodnocení nabídek, pak podávají závěry vyplývající z judikatury soudů uvedené výše.

115. V návaznosti na výše uvedený popis požadavků, které je nezbytné pro účely zachování transparentnosti v postupu zadavatele v souvislosti s hodnocením nabídek dodržet, analyzoval Úřad úkony provedené zadavatelem v rámci hodnocení nabídky navrhovatele za účelem ověření, zda tyto požadavky byly splněny, přičemž v rámci přezkumu postupu zadavatele Úřad zjistil následující skutečnosti.

116. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že za účelem hodnocení nabídek v hodnotícím kritériu „Kvalita nabízeného plnění“ zadavatel stanovil tři subkritéria (viz bod 88. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž dále v rámci předmětného subkritéria 3 specifikoval, že jako výhodnější bude hodnoceno takové integrované SW řešení, které umožňuje provázanější automatickou spolupráci jednotlivých nástrojů a prostředí integrovaného SW řešení, přičemž podle míry splnění tohoto subkritéria získá každá hodnocená nabídka 0 – 10 bodů (viz bod 89. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

117. Ze slovního hodnocení nabídek, tak jak je zachyceno ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, je zřejmé, že hodnotící komise v rámci hodnocení nabídky navrhovatele dle subkritéria 3 posoudila provázanost automatické spolupráce v případě nástroje pro správu procesního modelu a customizovaného předpřipraveného oborového řešení nástroje pro správu rizik v rámci integrovaného SW řešení a jako méně výhodné vyhodnotila nutnost vytvořit integraci nástrojů firmy Axon iVY AG a předpřipraveným customizovaným řešením pro správu rizik od jiného výrobce [s tím, že tato integrace bude zajištěna (vytvořena) dodavatelem], přičemž nabídce navrhovatele v subkritériu 3 udělila 5 bodů.

118. Úřad se v rámci přezkoumání tohoto konstatování hodnotící komise, potažmo zadavatele zabýval zhodnocením a analýzou podkladů, které měl zadavatel k dispozici. V souvislosti s odůvodněním bodového hodnocení nabídky navrhovatele v rámci subkritéria 3 Úřad uvádí, že z nabídky navrhovatele vyplývá, že nástroj pro správu procesního modelu a pro modelování procesů je velmi úzce integrován s nástrojem pro správu rizik, zejména s ohledem na procesy workflow (viz bod 96. až 100. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z písemného vysvětlení nabídky vyplývá, že nástroj pro správu rizik je součástí nástroje Xpert.ivy BPM Suite, resp. navrhovatelem dodávaného integrovaného software (viz bod 103. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

119. Úřad dále uvádí, že navrhovatel opakovaně, jak v nabídce, tak v písemném vysvětlení nabídky, zadavateli podával informace, že nástroj pro správu procesního modelu a pro modelování procesů je velmi úzce integrován s nástrojem pro správu rizik, přičemž dle navrhovatele jsou procesy workflow již nadefinované. Vzhledem k tomu, že hodnotící komise se nezabývala otázkou, zda navrhovatelem nabízené řešení již integrováno je či teprve bude, přičemž z nabídky navrhovatele vyplývá, že integrace již vytvořena je, a to prostřednictvím procesů workflow, lze konstatovat, že hodnotící komise nemohla mít spolehlivý podklad pro závěr, že integraci nástrojů firmy Axon iVY AG s předpřipraveným customizovaným řešením pro správu rizik bude nutno teprve vytvořit. S ohledem na výše uvedené proto hodnotící komise nemohla mít ani spolehlivý podklad pro konstatování, že řešení nabízené navrhovatelem je ve vztahu k provázanosti jednotlivých nástrojů a prostředí pro zadavatele méně výhodné.

120. Navrhovatel ve své nabídce a rovněž v písemné vysvětlení nabídky uvádí, že nabízí řešení od jednoho výrobce, kterým je firma Axon iVY AG. Navrhovatel v odpovědi na dotaz zadavatele dále uvádí, že konkrétní modul Xpert.ivy Risky Manager, nelze nalézt na stránkách výrobce SW, firmy Axon iVY AG, jelikož jde o jedno z předpřipravených oborových řešení určených ke customizaci a nasazení u zákazníků. Uvedená odpověď navrhovatele dle Úřadu není nikterak v rozporu s dříve uvedeným, že navrhovatel nabízí řešení pouze od jednoho výrobce, tj. firmy Axon iVY AG. Navrhovatel dále v nabídce, konkrétně v seznamu subdodavatelů, uvedl, že subdodavatel bude realizovat mj. dodávku SW nástroje pro správu rizik pro 10 uživatelů, implementaci integrovaného SW řešení pro správu rizik včetně požadovaných zákaznických úprav (customizací). Ze subdodavatelské smlouvy pak konkrétně vyplývá, že subdodavatel navrhovateli poskytne zejména odborný personál, který se bude podílet mj. na dodávce SW nástroje pro správu rizik pro 10 uživatelů, implementaci integrovaného SW řešení pro správu rizik včetně požadovaných zákaznických úprav (viz bod 92. a 94. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad připouští, že údaje obsažené v nabídce navrhovatele, konkrétně v seznamu subdodavatelů a v subdodavatelské smlouvě, nejsou obsahově zcela konzistentní. V písemném vysvětlení nabídky navrhovatel zadavatele nicméně zcela jednoznačně ubezpečil, že nenabízí žádný produkt od jiného výrobce než společnosti Axon iVY AG. Hodnotící komise proto nemohla s jistotou, aniž by si uvedenou skutečnost před hodnocením nabídky navrhovatele jednoznačně vyjasnila, konstatovat, že předpřipravené customizované řešení pro správu rizik je od „jiného výrobce“, jak uvedla ve slovním odůvodnění hodnocení nabídky navrhovatele v rámci subkritéria 3.

121. Úřad s ohledem na výše uvedené dále konstatuje, že hodnotící komise se v rámci hodnocení subkritéria 3 byla – v souladu s vymezením daného subkritéria v zadávací dokumentaci – povinna zabývat konkrétním řešením navrhovatele, místo obecné proklamace, že navrhovatel nabízí řešení od různých výrobců, kteroužto skutečnost, jak Úřad výše dovodil, ani neměla postavenou na jisto. V této souvislosti bylo úkolem hodnotící komise s ohledem na předem vymezený způsob hodnocení daný zadávacími podmínkami posoudit, jaký vliv na provázanost jednotlivých nástrojů a prostředí bude mít konkrétní řešení nabízené navrhovatelem. Toto posouzení vlivu měla uvést ve slovní odůvodnění hodnocení subkritéria 3 tak, aby bylo nade vší pochybnost jasné, proč řešení nabízené navrhovatelem je ve vztahu k provázanosti jednotlivých nástrojů a prostředí pro zadavatele méně výhodné, resp. proč hodnotící komise nabídce navrhovatele přidělila 5 bodů v 10 možných.

122. V této souvislosti Úřad nepřehlédl obecnou hypotézu zadavatele, že „[s]tandardizovaný balík SW nástrojů a prostředí renomovaného výrobce s mnohaletou podporou a rozvojem garantuje vyšší míru provázanější automatické spolupráce jednotlivých SW nástrojů“, nicméně tuto domněnku nelze paušalizovat a na každý případ je nutné nahlížet zcela individuálně při zohlednění konkrétních aspektů a okolností daného případu. Obdobně pak nelze bez dalšího akceptovat ani zadavatelem uváděný simplifikující příklad s chytrým telefonem a počítačem s odlišným operačním systémem, který zadavatel uvedl ve svém vyjádření (viz bod 42. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Nelze totiž dovozovat, že zadavatelem nastíněný závěr platí bezvýhradně za každé situace a v každém případě, už jen z toho důvodu, že v každé oblasti informačních technologii existuje určitý vývoj v čase, přičemž tyto oblasti se vyvíjí zcela na sobě nezávisle. Jistěže operační systém, který vyvíjí jeden výrobce, a operační systém, který vyvíjí jiný výrobce (navíc na mobilní telefon oproti počítačovému systému), nemusí bez dalšího spolupracovat, nicméně v šetřeném případě nejde o posouzení provázanosti „operačních systému“. Navíc není nikterak vyloučeno, že i prima vista „nespolupracující“ operační systémy mohou být dobře integrovány za použití vhodných softwarových nástrojů. Dovozením úvahy zadavatele ad absurdum by v podstatě bylo nutné například předpokládat bez dalšího například situaci, kdy běžně dostupné internetové prohlížecí programy, resp. jejích konkrétní moduly by potenciálně měly mít problémy s provázaností s operačním systémem Windows, už jen z toho důvodu, že tyto programy nejsou od stejného výrobce, a to společnosti Microsoft. Jinými slovy Úřad má za to, že co snad může platit (za určitých okolností) v případě s chytrým telefonem a operačním systém na PC, nemůže bez dalšího automaticky platit i v oblasti provázanosti konkrétního, na poli IT specifického SW řešení pro správu rizik. V případě, že by tato obecná domněnka zadavatele nicméně měla v tomto konkrétním případě platit (což ostatně není vyloučeno), Úřad uvádí, že z pohledu zadavatele je nutné poukázat na konkrétní dopady, konkrétní negativní aspekty, případně jiné potíže, které takovéto řešení vyvolává. Jinými slovy řečeno, aby byl proces hodnocení dostatečně přezkoumatelný, musí zadavatel uvést dostatečné argumenty svědčící pro to, že se uvedená hypotéza vztahuje i na šetřený případ; takové argumenty však dle Úřadu s ohledem na výše uvedené v šetřeném případě absentují.

123. Úřad dále pro úplnost považuje za nutné uvést, že zadavatel nemůže brát v úvahu jiná kritéria pro hodnocení, než která stanovil v podmínkách zadání, neboť pro zachování principu transparentnosti procesu zadávání je nezbytné, aby zadavatel hodnotil nabídky podle předem stanovených kritérií, jejichž obsah je znám všem uchazečům. Stejně tak je pro zachování principu transparentnosti hodnocení nabídek nezbytné, aby k hodnocení nabídek došlo podle stanovených hodnotících kritérií, příp. podle jejich vymezených subkritérií. Zadavatel tak byl povinen v rámci subkritéria 3 hodnotit pouze a jedině provázanost jednotlivých nástrojů a prostředí.

124. V šetřeném případě nelze odhlédnout od specifikace subkritéria 3 v zadávací dokumentaci, kdy zadavatel uvedl, že „[j]ako výhodnější bude hodnoceno takové integrované SW řešení, které umožňuje provázanější automatickou spolupráci jednotlivých nástrojů a prostředí integrovaného SW řešení“. Nemůže proto obstát slovní odůvodnění bodového ohodnocení nabídky navrhovatele v subkritériu 3 spočívající v závěru hodnotící komise, že jako méně výhodné vyhodnotila nutnost vytvořit integraci nástrojů firmy Axon iVY AG a předpřipraveným customizovaným řešením pro správu rizik od jiného výrobce, a tato integrace bude zajištěna (vytvořena) dodavatelem, jelikož hodnotící komise neměla na jisto postavené, jak by se případně vytvořená integrace mezi nástroji firmy Axon iVY AG a předpřipraveným customizovaným řešením pro správu rizik projevila na provázanosti, případně jak by řešení pocházející od více výrobců ovlivnilo provázanost jednotlivých nástrojů a prostředí, a to z důvodu, že se hodnotící komise jednotlivými aspekty navrhovatelova řešení a jejich reálnými dopady na provázanost nástrojů a prostředí blíže nezabývala. Lze proto konstatovat, že hodnotící komise v rámci hodnocení nabídky navrhovatele podle subkritéria 3 nepostupovala v souladu se zákonem, jelikož nemohla mít relevantní podklad pro závěr, že navrhovatelem nabízené řešení je pro zadavatele méně výhodné.

125. Ačkoliv Úřad připouští, že řešení nabízené navrhovatelem by v konečném důsledku mohlo mít negativní dopady na provázanost jednotlivých nástrojů a prostředí, není jeho úkolem tuto hypotézu dostatečně prokazovat při své přezkumné činnosti, a vstupovat tak do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, čímž by konkrétní úvahy členů hodnotící komise Úřad fakticky nahrazoval. V rámci přezkumu postupu zadavatele se musí Úřad omezit na konstatování, zda k hodnocení nabídek hodnotící komisí došlo zákonem stanoveným způsobem a rovněž zda k tomu došlo transparentním způsobem (viz bod 113. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

126. K argumentu zadavatele, že jelikož „zadavatel požadoval poskytnutí kompletního řešení, v rámci hodnocení preferoval garantovanou vnitřní provázanost jednotlivých nástrojů a prostředí“ (viz bod 48. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad uvádí následující. Zadavatel v zadávací dokumentaci u subkritéria 3 uvedl, že jako výhodnější bude hodnoceno takové řešení, které umožní provázanější automatickou spolupráci jednotlivých nástrojů a prostředí. Vzhledem k tomu, že hodnocení nabídek probíhá na základě hodnotících kritérií specifikovaných v zadávací dokumentaci, za jejíž správnost a úplnost zodpovídá zadavatel, je zadavatel povinen ji formulovat takovým způsobem, aby byl její výklad co do požadavků zadavatele a povinností uchazečů jednoznačný a nezpochybnitelný. Dodavatelé si po prostudování zadávací dokumentaci musí umět vytvořit přehled o tom, jak bude jejich nabídka v rámci jednotlivých hodnotících kritérií, resp. subkritérií hodnocena a jaké řešení bude zadavatel preferovat, resp. hodnotit jako vhodnější. Pokud tedy zadavatel ve specifikaci subkritéria 3 neuvedl, že preferuje „garantovanou vnitřní provázanost jednotlivých nástrojů a prostředí“ (kde by navíc mohlo být samo o sobě velmi sporné, co by mohl mít zadavatel na mysli onou „garancí“), což dále zadavatel až ve svém vyjádření k návrhu doplňuje preferencí takového řešení, které je součástí standardizovaného integrovaného SW balíku jednoho výrobce (viz bod 48. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nemohl nabídce, která dle jeho názoru splňovala „garantovanou“ vnitřní provázanost, přidělit v rámci subkritéria 3 vyšší počet bodů než nabídce, která dle zadavatele „garantovanou“ vnitřní provázanost nesplňovala, jenom z toho důvodu, že v hůře hodnocené nabídce shledal absenci „standardizovaného integrovaného SW balíku“, jelikož takový požadavek (na „standardizovaný … SW balík“) nebyl součástí vymezení předmětného subkritéria. Jinými slovy Úřad konstatuje, že uvedený postup zadavatele je v rozporu se zásadou transparentnosti, jelikož ze zadávací dokumentace nevyplývá, že by hodnotící komise měla v rámci subkritéria 3 hodnotit jako „méně vyhovující“ takovou nabídku, jejíž řešení nebude součástí standardizovaného integrovaného SW balíku jednoho výrobce.

127. Vzhledem k tomu, že hodnotící komise měla povinnost hodnotit v rámci subkritéria 3 provázanost jednotlivých nástrojů a prostředí, přičemž v popisné části zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, resp. souvisejících protokolů k hodnocení nabídek, relevantní hodnocení vzájemné provázanosti absentuje, Úřad konstatuje, že hodnotící komise při hodnocení subkritéria 3 nepostupovala v souladu se zákonem, jelikož nehodnotila subkritérium 3 takovým způsobem, jak bylo vymezeno v zadávací dokumentaci, čímž došlo k porušení zásady transparentnosti. Tímto svým postupem hodnotící komise, resp. zadavatel porušil zásadu transparentnosti zadávacího řízení uvedenou v § 6 odst. 1 zákona

128. Úřad proto nemůže přisvědčit argumentu zadavatele, že „v rámci subkritéria 3 hodnotil všechny nabídky způsobem popsaným v zadávacích podmínkách, kdy každé nabídce bylo přiřazeno tomu odpovídající bodové ohodnocení v rozmezí 0 – 10 bodů a toto bylo řádně odůvodněno“, přičemž v této souvislosti odkazuje na své závěry dovozené výše.

129. Na tomto místě Úřad výslovně uvádí, že s ohledem na skutečnost, že podle zprávy o posouzení a hodnocení nabídek navrhovatel v subkritériu 3 získal 5 bodů, zatímco vybraný uchazeč 9 bodů, tedy téměř dvojnásobek, přičemž celkový bodový rozdíl mezi hodnocením nabídky navrhovatele a nabídky vybraného uchazeče činil 2,25 bodů ve prospěch nabídky vybraného uchazeče, lze konstatovat, že postup zadavatele, resp. hodnotící komise, při hodnocení tohoto subkritéria mohl mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že kdyby zadavatel při hodnocení nabídky navrhovatele postupoval v souladu se zákonem, mohla nabídka navrhovatele v subkritériu 3 obdržet vyšší počet bodů. Pro úplnost Úřad nicméně uvádí, že v tomto případě jakkoliv nepředjímá výsledek hodnocení nabídek, neboť k tomu není oprávněn, ale pouze zdůvodňuje svůj názor na možné důsledky nezákonného a netransparentního postupu zadavatele, resp. hodnotící komise, v rámci hodnocení subkritéria 3.

130. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 79 odst. 1 ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, když v rámci subkritéria 3 nabídku navrhovatele ohodnotil nižším počtem bodů s odůvodněním, že hodnotící komise „[j]ako méně výhodné vyhodnotila nutnost vytvořit integraci nástrojů firmy Axon iVY AG s předpřipraveným customizovaným řešením pro správu rizik od jiného výrobce, a tato integrace bude zajištěna (vytvořena) dodavatelem“, aniž by měl relevantní podklad pro závěr, že řešení nabízené navrhovatelem ve vztahu k provázanosti jednotlivých nástrojů a prostředí je méně výhodné, resp. když nezhodnotil reálné dopady navrhovatelova řešení na provázanost jednotlivých nástrojů a prostředí, čímž postupoval v rozporu se zásadou transparentnosti, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

131. S ohledem na skutečnost, že Úřad z předložené dokumentace zjistil, že postup zadavatele, resp. hodnotící komise uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, na základě čehož rozhodl o zrušení úkonů zadavatele souvisejících s hodnocením nabídek a všechny následné úkony učiněné zadavatelem v předmětném zadávacím řízení včetně rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 20. 1. 2016, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí, Úřad se z důvodů procesní ekonomie dalšími skutečnosti uvedenými v návrhu blíže nezabýval, neboť jakýkoliv závěr týkající se uvedených námitek nemohl mít vliv na uložené nápravné opatření ve formě zrušení provedeného hodnocení nabídek a dalších úkonů zadavatele. Uvedený závěr vyplývá rovněž např. z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2A2/99, ze kterého lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

132. Dle § 110 odst. 1 zákona při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může zadavateli podat zdůvodněné námitky kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech.

133. Dle § 110 odst. 2 zákona lze podat námitky proti všem úkonům zadavatele a stěžovatel je musí doručit zadavateli do 15 dnů a v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy.

134. Dle ustanovení § 110 odst. 7 zákona v námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonů zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona. V námitkách podle odstavců 2, 3, a 5 musí být uvedeno, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Jde-li o námitky podle odstavce 2, musí stěžovatel v námitkách uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele. Podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci.

135. Podle ust. § 111 odst. 1 zákona zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy.

136. Podle ust. § 111 odst. 2 zákona pokud zadavatel námitkám nevyhoví, uvědomí stěžovatele v písemném rozhodnutí o možnosti podat ve lhůtě podle § 114 odst. 4 zákona návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu a doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli.

137. Podle ustanovení § 114 odst. 4 návrh musí být doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 kalendářních dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl.

138. Úřad podle ustanovení § 118 odst. 5 zákona návrh zamítne, pokud

a) nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle odstavce 1 nebo 2,

b) byly zjištěny důvody pro uložení zákazu plnění smlouvy podle odstavce 2, ale zadavatel prokáže naplnění důvodů hodných zvláštního zřetele vyžadujících pokračování plnění smlouvy podle odstavce 3 nebo naplnění důvodu podle odstavce 4,

c) návrh nebyl podán oprávněnou osobou, nebo

d) návrh nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle tohoto zákona v zadávacím řízení nebo v soutěži o návrh.

Ke splnění podmínek pro podání návrhu oprávněnou osobou

139. Úřad z obsahu námitek proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 20. 1. 2016 podané navrhovatelem v předmětné veřejné zakázce zjistil, že námitky směřují proti postupu zadavatele v souvislosti s hodnocením nabídky navrhovatele (blíže viz body 9. až 14. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

140. V samotném návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele navrhovatel kromě pochybností uvedených v námitkách nicméně nově poukazuje i na skutečnost, že nabídka vybraného uchazeče pravděpodobně nesplňuje podmínky stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci na předmět plnění veřejné zakázky, přičemž hodnocení nabídky vybraného uchazeče vyvolává mnohé pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem.

141. K výše uvedenému Úřad konstatuje, že ačkoliv obě podání navrhovatele směřují proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, skutečnosti napadené v námitkách navrhovatele, na jejichž základě byl podán návrh na přezkoumání úkonů zadavatele, nejsou v celém svém obsahu totožné se skutečnostmi uvedenými v návrhu. Námitky navrhovatele napadaly postup zadavatele v souvislosti s hodnocením nabídky navrhovatele, v návrhu však navrhovatel kromě skutečností uvedených v námitkách rovněž uváděl pochybnosti, zda nabídka vybraného uchazeče splňuje podmínky stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci na předmět plnění veřejné zakázky.

142. Vzhledem k tomu, že navrhovatel podal ve věci předmětné veřejné zakázky návrh na přezkoumání úkonů zadavatele obsahově odlišný od textu námitek, když v návrhu nad rámec argumentů uvedených v námitkách uvedl pochybnosti ohledně nabídky vybraného uchazeče, aniž by tyto pochybnosti byly namítány již zadavateli, nesplnil v této částí podmínku pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele uvedenou v § 110 odst. 7 zákona ve věci možného nesplnění zadávacích podmínek vybraným uchazečem, neboť řádné podání námitek je podmínkou pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ve stejné věci.

143. Úřad konstatuje, že navrhovatel není osobou oprávněnou k podání návrhu ve věci možného nesplnění zadávacích podmínek vybraným uchazečem, protože návrh v této věci byl navrhovatelem podán v rozporu s § 110 odst. 7 zákona. Navrhovatel tedy nesplnil zákonnou podmínku, aby se stal osobou oprávněnou pro podání návrhu.

144. S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěl Úřad k závěru, že návrh ve věci možného nesplnění zadávacích podmínek vybraným uchazečem nebyl podán oprávněnou osobou, a rozhodl tedy podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona o zamítnutí návrhu, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

145. Na tomto místě Úřad považuje za nezbytné se vyjádřit k tvrzení navrhovatele, že jemu zpřístupněný spis v rámci nahlížení obsahující podklady pro vydání rozhodnutí nebyl kompletní a postrádal dle názoru navrhovatele zásadní části v souvislosti s nestandardní komunikací mezi zadavatelem a vybraným uchazečem jednak v průběhu zadávacího řízení, jednak v průběhu samotného správního řízení. Úřad k tomu uvádí, že předmětný správní spis obsahuje beze zbytku veškeré podklady pro vydání rozhodnutí ve smyslu § 50 správního řádu, a dodává, že ustanovení § 50 odst. 4 správního řádu poskytuje správnímu orgánu oprávnění hodnotit podklady, zejména důkazy, podle své úvahy, pokud zákon nestanoví jinak. S ohledem na skutečnost, že Úřad zamítl návrh navrhovatele v souvislosti s pochybnostmi ohledně nesplnění zadávacích podmínek vybraným uchazečem z důvodu, že návrh v této věci nebyl podán oprávněnou osobou, resp. že navrhovatel v této věci nepodal řádně a včas námitky, posoudil Úřad podklady ve vztahu k vybranému uchazeči jako irelevantní, přičemž tyto následně neučinil součástí spisu. Pro úplnost Úřad uvádí, že navrhovatelem namítaná údajně nestandardní komunikace mezi zadavatelem a vybraným uchazečem byla součástí dokumentace o veřejné zakázce, kterou zadavatel Úřadu zaslal v reakci na splnění povinnosti jemu uložené zákonem, konkrétně ustanovením § 114 odst. 6 zákona. Splnění této povinnosti zadavatele nicméně nelze vnímat jako podání ve smyslu § 37 správního řádu, které se stává součástí správního spisu již ze samotné povahy věci.

K uložení nápravného opatření

146. Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

147. Úřad v průběhu správního řízení zjistil, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 79 odst. 1 ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, když v rámci subkritéria 3 nabídku navrhovatele ohodnotil nižším počtem bodů s odůvodněním, že hodnotící komise „[j]ako méně výhodné vyhodnotila nutnost vytvořit integraci nástrojů firmy Axon iVY AG s předpřipraveným customizovaným řešením pro správu rizik od jiného výrobce, a tato integrace bude zajištěna (vytvořena) dodavatelem“, aniž by měl relevantní podklad pro závěr, že řešení nabízené navrhovatelem ve vztahu k provázanosti jednotlivých nástrojů a prostředí je méně výhodné, resp. že nezhodnotil reálné dopady navrhovatelova řešení na provázanost jednotlivých nástrojů a prostředí, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

148. Při rozhodování podle ust. § 118 odst. 1 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu. Vzhledem k tomu, že se zadavatel dopustil svého pochybení v průběhu zadávacího řízení, a tento postup mohl mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky, přičemž nedošlo k uzavření smlouvy, rozhodl Úřad o zrušení úkonů zadavatele souvisejících s hodnocením nabídek a všechny následné úkony učiněné zadavatelem v předmětném zadávacím řízení včetně rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 20. 1. 2016 tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

149. Pro úplnost Úřad dodává, že za situace, kdy byl shledán nezákonný postup zadavatele ve vztahu k hodnocení jedné nabídky (zde navrhovatele), nelze než jako nápravné opatření uložit zrušení úkonů souvisejících s hodnocením všech nabídek, neboť hodnocení jednotlivých nabídek je vzájemně do té míry spjato, že představuje jeden celek. Zrušení výše uvedených úkonů zadavatele je nezbytné pro nápravu nezákonného stavu. V souvislosti s výše uvedeným Úřad na tomto místě důrazně upozorňuje na to, že zadavatel musí při novém hodnocení nabídek věnovat maximální péči zejména tomu, aby s ohledem na způsob, jakým je hodnocení subkritéria 3 stanoveno v zadávací dokumentaci veřejné zakázky, ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek jasně, transparentně a přezkoumatelně popsal postup při hodnocení nabídky navrhovatele dle subkritéria 3 a řádně zdůvodnil výsledný počet bodů, které byl nabídce navrhovatele v tomto subkritériu 3 přidělen.

K nákladům řízení

150. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí právní předpis.

151. Podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, je zadavatel povinen uhradit náklady řízení o přezkoumání úkonů zadavatele paušální částkou v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 odst. 1 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000 Kč.

152. Vzhledem k tomu, že Úřad zrušil tímto rozhodnutím úkony zadavatele související s hodnocením nabídek a všechny následující úkony učiněné zadavatelem v předmětném zadávacím řízení včetně rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 20. 1. 2016 tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí, rozhodl Úřad rovněž o uložení povinnosti uhradit náklady řízení tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

153. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2016000124.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží:

1. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3

2. Goldona s.r.o., Ovocný trh 1096/8, 110 00 Praha 1

3. LBMS, s.r.o., Sokolovská 192/79, 180 00 Praha 8

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program: