číslo jednací: S0232/2016/VZ-21393/2016/541/PDz

• Instance: I.
• Věc: Zařízení laboratoře anatomie dřeva do pavilonu FLD – II.
• Účastníci:
  1. Česká zemědělská univerzita v Praze
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 2 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. - pokuta
• Rok: 2016
• Datum nabytí právní moci: 3. 6. 2016

Č. j.: ÚOHS-S0232/2016/VZ-21393/2016/541/PDz

17. května 2016

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 11. 4. 2016, jehož účastníkem je

• zadavatel – Česká zemědělská univerzita v Praze, IČO 60460709, se sídlem Kamýcká 129, 165 00 Praha – Suchdol,

ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona ve veřejné zakázce „Zařízení laboratoře anatomie dřeva do pavilonu FLD – II.“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 8. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 8. 2015 pod ev. č. 519573, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 7. 8. 2015 pod ev. č. 2015/S 151-278340,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká zemědělská univerzita v Praze, IČO 60460709, se sídlem Kamýcká 129, 165 00 Praha – Suchdol – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Zařízení laboratoře anatomie dřeva do pavilonu FLD – II.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 8. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 8. 2015 pod ev. č. 519573, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 7. 8. 2015 pod ev. č. 2015/S 151-278340, nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 citovaného zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 citovaného zákona, když v rozporu se zásadou transparentnosti uvedl v bodě II.1.5) „Stručný popis zakázky nebo nákupu(ů)“ oznámení o zakázce jako předmět plnění veřejné zakázky pořízení nových přesných laboratorních a měřících zařízení do pavilonu FLD, konkrétně vybavení do tropické a subtropické laboratoře, stolního tvrdoměru vč. doplňkového příslušenství a laboratorního přístroje pro měření tlakového spádu s příslušenstvím, avšak v bodě 2. „Základní informace k předmětu veřejné“ zadávací dokumentace uvedl jiný předmět plnění veřejné zakázky, a to dodávku mikrotomu, tudíž dodavatel, který se seznámil s předmětem poptávaného plnění v oznámení o zakázce, obdržel informaci o zcela jiném předmětu plnění, než který byl skutečně v rámci veřejné zakázky poptáván, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 24. 9. 2015 smlouvu s vybraným uchazečem – HOSPIMED, spol. s r.o., IČO 00676853, se sídlem Malešická 2251/51, 130 00 Praha 3.

II.

Zadavatel – Česká zemědělská univerzita v Praze, IČO 60460709, se sídlem Kamýcká 129, 165 00 Praha – Suchdol – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Zařízení laboratoře anatomie dřeva do pavilonu FLD – II.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 8. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 8. 2015 pod ev. č. 519573, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 7. 8. 2015 pod ev. č. 2015/S 151-278340, nedodržel postup stanovený v § 47 citovaného zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 citovaného zákona, když v rozporu se zásadou transparentnosti v bodě II.1.6) „Společný slovník pro veřejné zakázky (CPV)“ oznámení o zakázce klasifikoval dodávku, jež byla předmětem plnění veřejné zakázky, podle referenční klasifikace kódem č. 38410000-2 pro měřící nástroje, přestože tento kód neodpovídá předmětu plnění veřejné zakázky – dodávka mikrotomu, neboť předmět plnění veřejné zakázky slouží k výrobě mikroskopických řezů ze dřeva a nikoliv k měření, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 24. 9. 2015 smlouvu s vybraným uchazečem – HOSPIMED, spol. s r.o., IČO 00676853, se sídlem Malešická 2251/51, 130 00 Praha 3.

III.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Česká zemědělská univerzita v Praze, IČO 60460709, se sídlem Kamýcká 129, 165 00 Praha – Suchdol – podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá:

pokuta ve výši 5 000,- Kč (pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

ODŮVODNĚNÍ

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 10. 3. 2016 podnět k přezkoumání postupu zadavatele – Česká zemědělská univerzita v Praze, IČO 60460709, se sídlem Kamýcká 129, 165 00 Praha – Suchdol (dále jen „zadavatel“) – ve veřejné zakázce „Zařízení laboratoře anatomie dřeva do pavilonu FLD – II.“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 8. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 8. 2015 pod ev. č. 519573, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 7. 8. 2015 pod ev. č. 2015/S 151-278340 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Na základě obdrženého podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele dokumentaci o předmětné veřejné zakázce a vyjádření zadavatele k podnětu, přičemž z obdržené dokumentace Úřad zjistil následující skutečnosti.

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

3. Zadavatel zahájil zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku dne 3. 8. 2015 odesláním oznámení do Věstníku veřejných zakázek, které bylo uveřejněno dne 4. 8. 2015 pod ev. č. 519573, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 7. 8. 2015 pod ev. č. 2015/S 151-278340.

4. Z bodu II.1.5) „Stručný popis zakázky nebo nákupu(ů)“ oznámení o zakázce vyplývá, že „předmětem plnění je pořízení nových přesných laboratorních a měřících zařízení do pavilonu FLD. Předmětem veřejné zakázky (její příslušné části) je nákup:

Ad a. Předmětem plnění této části VZ je dodávka vybavení do tropické a subtropické laboratoře.

Ad b. Předmětem plnění této části veřejné zakázky je dodávka stolního tvrdoměru vč. doplňkového příslušenství.

Ad c. Předmětem plnění této části veřejné zakázky je dodávka laboratorního přístroje pro měření tlakového spádu s příslušenstvím.“.

5. Z bodu II.1.6) „Společný slovník pro veřejné zakázky (CPV)“ oznámení o zakázce vyplývá, že zadavatel klasifikoval dodávku, jež byla předmětem plnění veřejné zakázky, podle referenční klasifikace kódem č. 38410000-2 pro měřící nástroje.

6. Z bodu 1.2 „Klasifikace“ zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel klasifikoval dodávku, jež byla předmětem plnění veřejné zakázky, podle referenční klasifikace kódem č. 38410000-2 pro měřící nástroje.

7. Z bodu 1.3 „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 55 000,- Kč bez DPH.

8. Z bodu 2. „Základní informace k předmětu veřejné“ zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem veřejné zakázky byla dodávka mikrotomu.

9. Z přílohy č. 4 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem plnění veřejné zakázky byla dodávka mikrotomu dle blíže uvedené specifikace. Tamtéž zadavatel uvedl mimo jiné následující:

„Použití přístroje:

• výroba mikroskopických řezů ze dřeva.

Obecné požadavky:

• schopnost řezat tvrdé materiály (dřevo, překližky apod.),
• možnost výroby mikroskopických řezů i vývrtů a mikrovývrtů.“

10. Z profilu zadavatele dostupného na adrese https://zakazky.czu.cz/contract_display_365.html vyplývá, že zadávací dokumentace byla zadavatelem zveřejněna dne 3. 8. 2015.

11. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami podanými v listinné podobě ze dne 26. 8. 2015 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek nabídku jednoho uchazeče, a to uchazeče HOSPIMED, spol. s r.o., IČO 00676853, se sídlem Malešická 2251/51, 130 00 Praha 3 (dále jen „vybraný uchazeč“).

12. Z rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 2. 9. 2015 vyplývá, že zadavatel vybral jako nejvhodnější nabídku nabídku vybraného uchazeče.

13. Dne 24. 9. 2015 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem kupní smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky s celkovou cenou plnění ve výši 113 080,- Kč bez DPH, resp. 136 826,80 Kč vč. DPH.

14. Z bodu 2.1 kupní smlouvy vyplývá, že „prodávající se zavazuje odevzdat kupujícímu mikrotom vč. příslušenství typ GSL1 (dále jen „zboží“), a to v rozsahu a za podmínek stanovených touto smlouvou, a převést na kupujícího vlastnické právo k tomuto zboží. Přesná specifikace zboží je uvedena v Příloze č. 1 této smlouvy, která tvoří její nedílnou součást. Součástí závazku prodávajícího je rovněž provedení služeb souvisejících s odevzdáním zboží, a to tak, jak jsou definovány v odst. 2.3 tohoto článku (dále jen „související služby“).“.

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

15. Vzhledem k tomu, že Úřad na základě posouzení dokumentace k šetřené veřejné zakázce získal pochybnosti, zda zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky postupoval v souladu s 

· § 44 odst. 1 zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když uvedl v bodě II.1.5) „Stručný popis zakázky nebo nákupu(ů)“ oznámení o zakázce odlišný popis předmětu plnění veřejné zakázky než v bodě 2. „Základní informace k předmětu veřejné“ zadávací dokumentace, a

· § 47 zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když v bodě II.1.6) „Společný slovník pro veřejné zakázky (CPV)“ oznámení o zakázce klasifikoval dodávku, jež byla předmětem plnění veřejné zakázky, podle referenční klasifikace kódem č. 38410000-2 pro měřící nástroje, přestože tento kód neodpovídá předmětu plnění veřejné zakázky,

resp. zda se nedopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, zahájil správní řízení z moci úřední.

16. Účastníkem správního řízení je podle ustanovení § 116 zákona zadavatel.

17. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli přípisem č. j. ÚOHS-S0232/2016/VZ-15142/2016/541/PDz ze dne 11. 4. 2016, ve kterém ho zároveň seznámil se zjištěnými skutečnostmi, jež se týkaly jeho postupu při zadávání předmětné veřejné zakázky. Oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno téhož dne, a tímto dnem bylo podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), v návaznosti na § 113 zákona, zahájeno správní řízení z moci úřední ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatelem.

18. Usnesením č. j. ÚOHS-S0232/2016/VZ-15492/2016/541/PDz ze dne 12. 4. 2016 určil Úřad zadavateli lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko v řízení.

Vyjádření zadavatele ze dne 22. 4. 2016

19. Dne 22. 4. 2016 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, v němž zadavatel odkazuje na své předchozí vyjádření ze dne 23. 3. 2016 učiněné v rámci šetření podnětu. V uvedeném vyjádření zadavatel konstatoval, že v oznámení o zakázce uvedl zcela zjevně nesprávný popis předmětu plnění veřejné zakázky. Z tohoto popisu je dle zadavatele jednoznačně zřejmé, že se jednalo o administrativní pochybení, kdy v textu oznámení o zakázce nebyl upraven popis předmětu plnění jiné veřejné zakázky. Z CPV kódů a dalších údajů uvedených v oznámení o zakázce pak bylo podle zadavatele zřejmé, že se jednalo o dodávku mikrotomu. Zadavatel rovněž uvedl, že zadával tuto veřejnou zakázku v otevřeném řízení i přesto, že její předpokládaná hodnota činila 55 000,- Kč bez DPH a jednalo se tedy o veřejnou zakázku malého rozsahu, kdy zadavatel nemusí postupovat dle zákona a je pouze povinen dodržet základní zásady postupu zadavatele. Zadavatel konstatuje, že se pro tento postup rozhodl zejména s ohledem na co nejotevřenější soutěž a dodržování základních zásad stanovených v § 6 odst. 1 zákona.

20. Ve svém vyjádření ze dne 22. 4. 2016 zadavatel dodává, že předmětná veřejná zakázka byla zadávána již potřetí, neboť v předchozích dvou zadávacích řízení, byť byl předmět plnění veřejné zakázky v oznámení o zakázce správně klasifikován, zadavatel neobdržel žádnou nabídku.

21. Klasifikaci předmětu plnění CPV kódem č. 38410000-2 pro měřící přístroje zadavatel dle svého názoru stanovil v souladu s § 47 zákona, neboť vybral nejvhodnější CPV kód týkající se předmětu plnění veřejné zakázky, když číselník CPV nemá přímo samostatný kód pro mikrotom. Zadavatel konstatuje, že cílem uvedení klasifikace veřejné zakázky dle CPV je především možnost snadné identifikace veřejné zakázky již při zahájení zadávacího řízení, a to pro účely posouzení dodavatele, zda daná veřejná zakázka spadá do jeho zájmové oblasti a zda jde tedy o případ, kterým se má dále zabývat a zpracovat nabídku. Zadavatel uvádí, že při výběru CPV kódu mimo jiné vycházel i z okruhu potenciálních dodavatelů tak, aby v žádném případě nemohlo dojít k omezení hospodářské soutěže.

22. Na základě shora uvedených skutečností zadavatel zastává názor, že veřejná zakázka byla zadána v souladu se zákonem a zejména se základními principy dle § 6 odst. 1 zákona.

23. Usnesením č. j. ÚOHS-S0232/2016/VZ-17892/2016/541/PDz ze dne 26. 4. 2016 určil Úřad zadavateli lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Ve stanovené lhůtě ani později se zadavatel k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

24. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, informací uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek, vyjádření zadavatele a na základě vlastního zjištění dospěl k závěru, že se zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když v rozporu se zásadou transparentnosti uvedl v bodě II.1.5) „Stručný popis zakázky nebo nákupu(ů)“ oznámení o zakázce jako předmět plnění veřejné zakázky pořízení nových přesných laboratorních a měřících zařízení do pavilonu FLD, konkrétně vybavení do tropické a subtropické laboratoře, stolního tvrdoměru vč. doplňkového příslušenství a laboratorního přístroje pro měření tlakového spádu s příslušenstvím, avšak v bodě 2. „Základní informace k předmětu veřejné“ zadávací dokumentace uvedl jiný předmět plnění veřejné zakázky, a to dodávku mikrotomu, tudíž dodavatel, který se seznámil s předmětem poptávaného plnění v oznámení o zakázce, obdržel informaci o zcela jiném předmětu plnění, než který byl skutečně v rámci veřejné zakázky poptáván, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 24. 9. 2015 smlouvu s vybraným uchazečem.

25. Zadavatel se při zadávání šetřené veřejné zakázky dopustil rovněž správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 47 zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když v rozporu se zásadou transparentnosti v bodě II.1.6) „Společný slovník pro veřejné zakázky (CPV)“ oznámení o zakázce klasifikoval dodávku, jež byla předmětem plnění veřejné zakázky, podle referenční klasifikace kódem č. 38410000-2 pro měřící nástroje, přestože tento kód neodpovídá předmětu plnění veřejné zakázky – dodávka mikrotomu, neboť předmět plnění veřejné zakázky slouží k výrobě mikroskopických řezů ze dřeva a nikoliv k měření, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 24. 9. 2015 smlouvu s vybraným uchazečem.

26. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K právnímu postavení zadavatele

27. Před zkoumáním samotného postupu zadavatele v zadávacím řízení se Úřad nejprve zabýval posouzením otázky právního postavení České zemědělské univerzity v Praze jako zadavatele podle § 2 zákona.

28. Podle § 2 odst. 1 zákona se za zadavatele veřejné zakázky považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.

29. Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejným zadavatelem

a) Česká republika,

b) státní příspěvková organizace,

c) územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,

d) jiná právnická osoba, pokud

1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

30. Z  § 101 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“), ve spojení s přílohou č. 1 citovaného zákona vyplývá, že Česká zemědělská univerzita v Praze je veřejnou vysokou školou podle citovaného zákona. Z ustanovení § 2 odst. 2 zákona o vysokých školách vyplývá, že vysoká škola je právnickou osobou.

31. Podle ust. § 1 zákona o vysokých školách jsou vysoké školy jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti tím, že:

a) uchovávají a rozhojňují dosažené poznání a podle svého typu a zaměření pěstují činnost vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost,

b) umožňují v souladu s demokratickými principy přístup k vysokoškolskému vzdělání, získání odpovídající profesní kvalifikace a přípravu pro výzkumnou práci a další náročné odborné činnosti,

c) poskytují další formy vzdělávání a umožňují získávat, rozšiřovat, prohlubovat nebo obnovovat znalosti z různých oblastí poznání a kultury a podílejí se tak na celoživotním vzdělávání,

d) hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách, při pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění, při utváření občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život v ní,

e) přispívají k rozvoji na národní a regionální úrovni a spolupracují s různými stupni státní správy a samosprávy, s podnikovou a kulturní sférou,

f) rozvíjejí mezinárodní a zvláště evropskou spolupráci jako podstatný rozměr svých činností, podporují společné projekty s obdobnými institucemi v zahraničí, vzájemné uznávání studia a diplomů, výměnu akademických pracovníků a studentů.

32. Podle § 18 odst. 2 písm. a) zákona o vysokých školách je příjmem rozpočtu veřejné vysoké školy zejména příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost.

33. Z čl. 4 odst. 2 „Postavení ČZU“ Statutu zadavatele dostupného na webové adrese http://www.czu.cz/cs/?r=5483 vyplývá, že zadavatel vykonává vzdělávací a vědeckou, vývojovou nebo další tvůrčí činnost.

34. Jak vyplývá z Výroční zprávy zadavatele o hospodaření za rok 2014, která je dostupná na jeho internetových stránkách http://www.czu.cz/cs/?r=2934, zadavatel obdržel za rok 2014 příspěvky a dotace ze státního rozpočtu v celkové výši 1 498 946 000,- Kč. Celkové náklady na hlavní činnost zadavatele pro rok 2014, které činily 1 685 942 000,- Kč, byly tedy financovány z více než 80 % veřejnými prostředky poskytnutými zadavateli z veřejných zdrojů.

35. Úřad nemá pochybnosti, že by se financování České zemědělské univerzity v Praze v roce 2015 výrazně změnilo a prostředky pocházející z veřejných zdrojů by nepřesáhly 50 %. Uvedené ostatně vyplývá ze samotné výroční zprávy, ve které je k financování prostřednictvím dotací uvedeno, že jsou stěžejní pro zajištění provozu školu.

36. Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel je právnickou osobou, která byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem.

37. Vzhledem k výše uvedenému Úřad uzavřel, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) zákona.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

38. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

39. Podle § 26 odst. 5 zákona zahájí-li veřejný zadavatel zadávání podlimitní veřejné zakázky postupem platným pro zadávání nadlimitní veřejné zakázky, postupuje podle ustanovení platných pro zadávání nadlimitní veřejné zakázky. Zahájí-li veřejný zadavatel zadávání veřejné zakázky malého rozsahu (§ 12 odst. 3 zákona) postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, postupuje podle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky.

40. Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

41. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

42. Podle § 147 odst. 6 zákona jde-li o nadlimitní veřejné zakázky, nesmí být vyhlášení uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek nebo na profilu zadavatele dříve, než jsou odeslána k uveřejnění v Úředním věstníku. Ve Věstníku veřejných zakázek rovněž nesmí být uveřejněny jakékoliv údaje odlišné od údajů, které jsou obsaženy ve vyhlášeních odeslaných k uveřejnění v Úředním věstníku, nebo uveřejněných na profilu zadavatele. Vyhlášení uveřejněná ve Věstníku veřejných zakázek nebo na profilu zadavatele musí obsahovat datum jejich odeslání k uveřejnění v Úředním věstníku nebo datum jejich uveřejnění na profilu zadavatele.

43. Podle § 147 odst. 8 zákona může zadavatel při respektování zásad uvedených v § 6 odst. 1 zákona provést úpravy v uveřejněném vyhlášení; v takovém případě je povinen provedené úpravy uveřejnit podle odstavců 1 až 3 citovaného ustanovení zákona a oznámit provedení úpravy s odůvodněním do 5 dnů ode dne jejího odeslání k uveřejnění všem známým zájemcům či uchazečům.

44. Podle § 6 odst. 1 vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele (dále jen „vyhláška č. 133/2012 Sb.“) zadavatel nebo vybraný uchazeč, který požaduje úpravu uveřejněného vyhlášení v souladu s § 147 odst. 8 zákona, postupuje obdobně podle § 3 citované vyhlášky tak, že znovu vyplní příslušný formulář a změní v něm údaje, které požaduje upravit.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

45. Z bodu II.1.5) „Stručný popis zakázky nebo nákupu(ů)“ oznámení o zakázce vyplývá, že „předmětem plnění je pořízení nových přesných laboratorních a měřících zařízení do pavilonu FLD. Předmětem veřejné zakázky (její příslušné části) je nákup:

Ad a. Předmětem plnění této části VZ je dodávka vybavení do tropické a subtropické laboratoře.

Ad b. Předmětem plnění této části veřejné zakázky je dodávka stolního tvrdoměru vč. doplňkového příslušenství.

Ad c. Předmětem plnění této části veřejné zakázky je dodávka laboratorního přístroje pro měření tlakového spádu s příslušenstvím.“.

46. Z bodu 1.3 „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 55 000,- Kč bez DPH.

47. Z bodu 2. „Základní informace k předmětu veřejné“ zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem veřejné zakázky byla dodávka mikrotomu.

48. Z profilu zadavatele dostupného na adrese https://zakazky.czu.cz/contract_display_365.html vyplývá, že zadávací dokumentace byla zadavatelem zveřejněna dne 3. 8. 2015.

49. Z bodu 2.1 kupní smlouvy vyplývá, že „prodávající se zavazuje odevzdat kupujícímu mikrotom vč. příslušenství typ GSL1 (dále jen „zboží“), a to v rozsahu a za podmínek stanovených touto smlouvou, a převést na kupujícího vlastnické právo k tomuto zboží. Přesná specifikace zboží je uvedena v Příloze č. 1 této smlouvy, která tvoří její nedílnou součást. Součástí závazku prodávajícího je rovněž provedení služeb souvisejících s odevzdáním zboží, a to tak, jak jsou definovány v odst. 2.3 tohoto článku (dále jen „související služby“).“.

Závěry Úřadu

50. Úřad konstatuje, že oznámení o zakázce, jehož minimální podobu a minimální informace, které má nést, vymezuje zákon, resp. prováděcí právní předpis, přičemž mezi tyto informace patří i popis předmětu plnění, je prvotním dokumentem, z něhož potenciální uchazeči o veřejnou zakázku získávají prvotní informace o zakázce, a na jehož základě již může docházet k rozhodování, zda je možné se o předmětnou veřejnou zakázku ucházet. Zadávací dokumentace je pak stěžejním dokumentem, na jehož základě dodavatelé zpracovávají své nabídky, což vyplývá ze samotného znění ustanovení § 44 odst. 1 zákona, které definuje zadávací dokumentaci jako soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Požadavky zadavatele musí být v zadávací dokumentaci vymezeny objektivně, tj. takovým způsobem, který bude vnímán a chápán všemi dotčenými subjekty, jak zadavatelem, tak dodavateli, stejným způsobem, a jednoznačně, tj. nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či rozdílný výklad.

51. Z uvedené charakteristiky oznámení o zakázce a zadávací dokumentace, jakož i z jednotlivých ustanovení zákona (viz např. § 147 odst. 6 a § 147 odst. 8 zákona), vyplývá, že informace uvedené zadavatelem v oznámení o zakázce musí být shodné s informacemi uvedenými zadavatelem v zadávací dokumentaci.

52. Úřad v této souvislosti odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 60/2011-142 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém se Krajský soud zabývá rozporem mezi oznámením o zakázce a zadávací dokumentací a uvádí:  „Seznam požadavků zadavatele, uvedený v oznámení či výzvě zadávacího řízení, je seznamem úplným a není možné ho později (např. právě v zadávací dokumentaci) rozšiřovat o další požadavky, a to ani kdyby zadavatel dospěl k závěru, že je jich k plnění veřejné zakázky třeba. V zadávací dokumentaci je pak zadavatel oprávněn požadavky stanovené v oznámení toliko podrobněji specifikovat.“ Z výše citovaného rozsudku Krajského soudu dále jednoznačně vyplývá, že požadavky uvedené v oznámení či výzvě o zahájení mohou být podrobněji specifikovány nad rámec toho, co již zadavatel uvedl v oznámení o zahájení v kvalifikační popř. zadávací dokumentaci, nikoliv však měněny. Tato specifikace tak nesmí být v rozporu s požadavky uvedenými v oznámení o zakázce.

53. Jak vyplývá ze shora popsaných skutkových zjištění, v šetřeném případě zadavatel uvedl v oznámení o zakázce a v zadávací dokumentaci zjevně rozdílné informace týkající se popisu předmětu plnění veřejné zakázky. Uvedením rozdílného popisu předmětu plnění v oznámení o zakázce a v zadávací dokumentaci mohlo dojít k významnému omezení okruhu potenciálních uchazečů, neboť popis předmětu plnění uvedený v zadávací dokumentaci obsahoval informace o dodávce zcela jiného zboží než toho, které bylo poptáváno podle informací uvedených v oznámení o zakázce. Předmět plnění uvedený v oznámení o zakázce tak mohl dodavatele odradit od účasti v předmětném zadávacím řízení, resp. dodavatel, který se seznámil s předmětem poptávaného plnění v oznámení o zakázce, obdržel informaci o zcela jiném předmětu plnění, než který byl skutečně v rámci veřejné zakázky poptáván.

54. Úřad dodává, že zadavatel je povinen při jakémkoli svém úkonu (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 57/2011 ze dne 1. 11. 2012 či rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008 – 152 ze dne 5. 6. 2008), tedy i při vymezení popisu předmětu plnění v rámci oznámení o zakázce a v zadávací dokumentaci, respektovat zásady zakotvené v § 6 odst. 1 zákona, tj. zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, přičemž ve vztahu k šetřenému případu shledává Úřad za nezbytné vyjádřit se především k dodržování zásady transparentnosti. Účelem této zásady je zajištění toho, aby zadávání veřejné zakázky proběhlo právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů. Porušením této zásady je pak jakékoliv jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Ca 166/2005 ze dne 14. 5. 2007, rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 45/2010 ze dne 15. 9. 2010 či rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 47/2010 – 53 ze dne 15. 2. 2012).

55. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud oznámení o zakázce uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek (a případně i v Úředním věstníku Evropské unie) a zadávací dokumentace na předmětnou veřejnou zakázku obsahují odlišné informace ohledně předmětu plnění veřejné zakázky (na straně uchazečů může vzniknout interpretační nejistota ohledně informací uvedených zadavatelem v oznámení o zakázce a v zadávací dokumentaci, případně informace uvedené v oznámení o zakázce mohou potenciální dodavatele ovlivnit od vyžádání si zadávací dokumentace a následného podání nabídky). S ohledem na uvedené musí zadavatel zpracovat oznámení o zakázce i zadávací dokumentaci dostatečně kvalitně a s náležitou pečlivostí, aby bylo z obou uvedených dokumentů všem uchazečům zřejmé, jaké plnění zadavatel v rámci předmětného zadávacího řízení poptává, aniž by si informace uvedené v těchto dokumentech odporovaly.

56. Pokud tedy zadavatel požadoval v oznámení o zakázce dle popisu předmětu plnění veřejné zakázky, ať již v důsledku administrativního pochybení či z jiného důvodu, dodávku zcela jiného zboží než v zadávací dokumentaci, učinil zadávací řízení nečitelným a nepřehledným, tedy netransparentním, a tím porušil jednu ze základních zásad zadávacího řízení.

57. S ohledem na tvrzení zadavatele, že se v případě jím uvedeného nesprávného popisu předmětu plnění v oznámení o zakázce jednalo pouze o jeho administrativní pochybení, Úřad konstatuje, že zjistil-li zadavatel nesrovnalosti v informacích jím uvedených v oznámení o zakázce, byl podle ustanovení § 147 odst. 8 zákona povinen tyto nesprávné informace v oznámení o zakázce upravit a takto provedené úpravy uveřejnit podle § 147 odst. 1 až 3 zákona, to znamená, že podle § 6 vyhlášky č. 133/2012 Sb. měl vyplnit příslušný formulář a provést změnu údajů, které se odlišovaly od údajů uvedených v zadávací dokumentaci, konkrétně popis předmětu plnění veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že tak zadavatel v šetřeném případě neučinil, staly se zadávací podmínky stanovené zadavatelem v důsledku nedostatečně precizního postupu zadavatele nejednoznačnými a netransparentními, a tedy v rozporu s § 44 odst. 1 a § 6 odst. 1 zákona. Nelze přitom vyloučit, že pokud by potenciální uchazeči o veřejnou zakázku disponovali správnými informacemi pro zpracování nabídky, zúčastnili by se zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku a mohli by nabídnout zadavateli výhodnější podmínky než vybraný uchazeč.

58. Uvedené pochybení zadavatele nemůže nikterak zhojit ani argument zadavatele, že předmětnou veřejnou zakázku zadával již potřetí, přičemž v předchozích dvou zadávacích řízeních vymezil popis předmětu plnění veřejné zakázky v oznámení o zakázce správně a ani tak neobdržel žádnou nabídku, neboť není vyloučeno, že nesprávně vymezený popis předmětu plnění v oznámení o zakázce mohl odradit od dalšího seznámení se se zadávací dokumentací, resp. od účasti v tomto zadávacím řízení, některé další potenciální dodavatele, kteří se o existenci předchozích zadávacích řízení nedozvěděli, případně se jich nezúčastnili např. pro nedostatek kapacit.

59. Úřad při posouzení postupu zadavatele nemůže zohlednit ani argument zadavatele, že předmětnou veřejnou zakázku zadával v otevřeném řízení, ačkoliv její předpokládaná hodnota činila pouze 55 000,- Kč bez DPH a jednalo se tedy o veřejnou zakázku malého rozsahu, neboť zadavatel se v souladu s § 26 odst. 5 zákona dobrovolně podřídil přísnějšímu režimu zákona a veřejnou zakázku zadával v otevřeném řízení, tudíž byl povinen veškerý svůj postup v zadávacím řízení učinit v souladu s příslušnými zákonem stanovenými požadavky.

60. Úřad se taktéž neztotožňuje s názorem zadavatele, že z CPV kódů a dalších údajů uvedených v oznámení o zakázce bylo zřejmé, že se v daném případě jednalo o dodávku mikrotomu, neboť zadavatel klasifikoval dodávku, jež byla předmětem plnění veřejné zakázky, podle referenční klasifikace CPV kódem č. 38410000-2 pro měřící nástroje, přičemž z uvedeného nikterak nevyplývá, že zadavatel v rámci předmětného plnění poptával právě dodávku mikrotomu. Pro úplnost Úřad uvádí, že k problematice zadavatelem zvolené referenční klasifikace předmětu plnění se blíže vyjadřuje v rámci odůvodnění výroku II. tohoto rozhodnutí.

61. Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že zadavatel mohl uvedením rozdílných informací ohledně předmětu plnění veřejné zakázky v oznámení o zakázce a v zadávací dokumentaci omezit okruh potenciálních uchazečů, neboť nelze vyloučit, že někteří dodavatelé po seznámení se s oznámením o zakázce dospěli k závěru, že předmět plnění vymezený v oznámení o zakázce nespadá do jejich zájmové sféry, avšak předmět plnění vymezený v zadávací dokumentaci by do jejich zájmové sféry spadal a do zadávacího řízení s takto vymezeným předmětem plnění by již měli zájem podat svoji nabídku, přičemž tito dodavatelé mohli podat výhodnější nabídku než vybraný uchazeč. Na základě toho Úřad konstatuje, že výše uvedeným postupem zadavatele mohlo dojít k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky.

62. Jak již uvedl předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-R128/2014/VZ-19203/2014/321/MMl ze dne 12. 9. 2014, zákon nevyžaduje prokázání vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Jak rovněž konstatoval Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 58/2010-159 ze dne 20. 3. 2012 „Pro naplnění skutkové podstaty deliktu je přitom takováto možnost zcela postačující a soudu tedy nezbývá než uzavřít s tím, že žalobce nevyvrátil, že by existovala možnost, že by v případě řádného zadání veřejné zakázky byla podána nabídka další, přičemž nelze vyloučit alespoň potenciální možnost, že by se taková nabídka stala nabídkou vítěznou…K tomu je třeba poukázat na to, že se jedná toliko o možnost (hypotézu), kterou není možné jakkoli prokazovat.“. Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 41/2010-72 ze dne 7. 10. 2011, dovodil, že „pro spáchání správního deliktu podle tohoto ustanovení [Pozn. Úřadu: § 120 odst. 1 písm. a)] (a pro uložení pokuty podle § 120 odst. 2 ZVZ) musí být prokázáno, že zadavatel porušil ZVZ, přitom k porušení ZVZ ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem. Tento kvalifikovaný způsob porušení ZVZ (závažnější, „nebezpečnější“ porušení ZVZ) je dán tehdy, pokud kromě samotného nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a zároveň pokud samotné nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ buď podstatně ovlivnilo, nebo mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky“.

63. Krajský soud v Brně pak v rozsudku č. j. 31 Af 23/2012-40 ze dne 26. 9. 2012 k materiální stránce deliktu uvedl, že „z dikce „podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit“ vyplývá, že může jít o poruchový nebo i ohrožovací správní delikt. Zákonodárce tedy (za běžných okolností) spatřuje společenskou škodlivost již v tom, že mohlo dojít, nikoli nutně muselo, k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Není tedy pravdou, že nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu….již pouhá existence takové možnosti je společensky škodlivá, a došlo tedy k naplnění materiálního znaku (společenské škodlivosti) správního deliktu uvedeného v ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách“.

64. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když v rozporu se zásadou transparentnosti uvedl v bodě II.1.5) „Stručný popis zakázky nebo nákupu(ů)“ oznámení o zakázce jako předmět plnění veřejné zakázky pořízení nových přesných laboratorních a měřících zařízení do pavilonu FLD, konkrétně vybavení do tropické a subtropické laboratoře, stolního tvrdoměru vč. doplňkového příslušenství a laboratorního přístroje pro měření tlakového spádu s příslušenstvím, avšak v bodě 2. „Základní informace k předmětu veřejné“ zadávací dokumentace uvedl jiný předmět plnění veřejné zakázky, a to dodávku mikrotomu, tudíž dodavatel, který se seznámil s předmětem poptávaného plnění v oznámení o zakázce, obdržel informaci o zcela jiném předmětu plnění, než který byl skutečně v rámci veřejné zakázky poptáván, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 24. 9. 2015 smlouvu s vybraným uchazečem. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

65. Podle § 47 zákona je zadavatel povinen při vymezení předmětu veřejné zakázky v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení použít klasifikaci zboží, služeb a stavebních prací podle referenční klasifikace platné pro veřejné zakázky na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie.

66. Z bodu II.1.6) „Společný slovník pro veřejné zakázky (CPV)“ oznámení o zakázce vyplývá, že zadavatel klasifikoval dodávku, jež byla předmětem plnění veřejné zakázky, podle referenční klasifikace kódem č. 38410000-2 pro měřící nástroje.

67. Z bodu 1.2 „Klasifikace“ zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel klasifikoval dodávku, jež byla předmětem plnění veřejné zakázky, podle referenční klasifikace kódem č. 38410000-2 pro měřící nástroje.

68. Z přílohy č. 4 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem plnění veřejné zakázky byla dodávka mikrotomu dle blíže uvedené specifikace. Tamtéž zadavatel uvedl mimo jiné následující:

„Použití přístroje:

výroba mikroskopických řezů ze dřeva.

Obecné požadavky:

schopnost řezat tvrdé materiály (dřevo, překližky apod.),

možnost výroby mikroskopických řezů i vývrtů a mikrovývrtů.“

69. Úřad v obecné rovině konstatuje, že smyslem referenční klasifikace je nejen popis předmětu plnění veřejné zakázky, ale i sjednocení klasifikace, která umožňuje dodavatelům z různých zemí se snadněji orientovat v zadávacích řízeních uveřejněných nejen ve Věstníku veřejných zakázek, ale především v Úředním věstníku Evropské unie. Cílem uvedení klasifikace předmětu plnění veřejné zakázky dle CPV kódů je identifikace veřejné zakázky dodavatelem, který tak má na jejím základě možnost posoudit, zda daná veřejná zakázka spadá do jeho zájmové oblasti a zda má zpracovat nabídku. Vzhledem k tomu, že je tato klasifikace základním údajem pro vyhledávání relevantních veřejných zakázek, měl by přidělený CPV kód maximálně odpovídat předmětu plnění veřejné zakázky, neboť chybná klasifikace předmětu plnění veřejné zakázky tak může mít za následek diskriminaci potenciálních uchazečů, kteří byli uvedeni v omyl právě chybným CPV kódem, přičemž u zahraničních dodavatelů je jediným srozumitelným a rozlišujícím vodítkem v databázi veřejných zakázek právě tento CPV kód.

70. Úřad v návaznosti na uvedené odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 98/2012-171 ze dne 26. 9. 2013, kde se Nejvyšší správní soud touto tématikou zabýval a uvedl, že „vzhledem k tomu, že předmět každé veřejné zakázky je do jisté míry specifický, lze souhlasit se závěrem krajského soudu, že pro vymezení předmětu veřejné zakázky představuje jednotná klasifikace pouze pomocný a podpůrný nástroj. Jedná se však zároveň o nástroj, jehož využití je povinné a který plní zásadní roli, protože podporuje transparentnost zadávání veřejných zakázek. Jednotná klasifikace umožňuje vytvořit informační systém pro zadávání veřejných zakázek a snížit riziko chyby při překladu oznámení. V důsledku toho usnadňuje vyhledávání podnikatelských příležitostí a zjednodušuje vypracování statistik o veřejných zakázkách. Úřad ostatně v napadeném rozhodnutí uvedl, že „u zahraničních dodavatelů je jediným srozumitelným a rozlišujícím vodítkem v databázi veřejných zakázek právě tento CPV kód.“ Proto je nutné dbát na označení veřejné zakázky CPV kódem natolik výstižným způsobem, jak je to jen možné, tj. popsáním výstižných znaků zakázky. Rovněž podle Soudního dvora Evropské unie je účelem pravidel pro uveřejňování veřejných zakázek informovat všechny potenciální uchazeče ze všech členských států o podstatných prvcích zakázky (viz např. rozsudek Soudního dvora ze dne 26. září 2000 ke směrnici Rady 93/37/EHS. Komise Evropských společenství proti Francouzské republice, věc C-225/98. Sbírka soudních rozhodnutí 2000 I-07445. Bod 35). Tomu napomáhá velký rozsah i stromová struktura CPV klasifikace… V případě, že míra přesnosti kódu je nedostatečná, musí veřejní zadavatelé uvést oddíl, skupinu, třídu nebo kategorii, která lépe vystihuje předmět jejich nákupu – obecnější kód, který lze podle členění CPV klasifikace rozpoznat. K dalšímu upřesnění pak slouží pomocné uvádění dalších CPV kódů. Vadný není postup, který opomíjí některý z nepodstatných prvků zakázky. Za diskriminační pro uchazeče je však třeba považovat takový postup, který rezignuje na označení podstatného, zpravidla převažujícího, znaku veřejné zakázky.“.

71. V šetřeném případě zadavatel v bodě 2. „Základní informace k předmětu veřejné“ zadávací dokumentace uvedl, že předmětem veřejné zakázky je dodávka mikrotomu, přičemž v bodě II.1.6) „Společný slovník pro veřejné zakázky (CPV)“ oznámení o zakázce tuto veřejnou zakázku označil CPV kódem č. 38410000-2 pro měřící nástroje.

72. V Úředním věstníku Evropské unie bylo oznámení o zakázce uveřejněno dne 7. 8. 2015 pod ev. č. 2015/S 151-278340 pod názvem „Zařízení laboratoře anatomie dřeva do pavilonu FLD – II.“ a s přiděleným CPV kódem č. 38410000 – měřící nástroje.

73. Z přílohy č. 4 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatelem požadovaný přístroj slouží k výrobě mikroskopických řezů ze dřeva, přičemž musí být schopen řezat tvrdé materiály a vyrábět mikroskopické řezy, vývrty a mikrovývrty. Z uvedeného je tedy zřejmé, že zadavatelem požadovaný přístroj, který tvoří předmět plnění veřejné zakázky, neslouží primárně k měření a klasifikace zvolená zadavatelem pomocí CPV kódu č. 38410000-2 pro měřící nástroje je tak pro tento přístroj nepřiléhavá.

74. Úřad uvádí, že referenční klasifikace obsahuje dostatečně široký výčet položek pro náležitou specifikaci předmětu plnění šetřené veřejné zakázky zadavatelem, přičemž nelze konstatovat, že zadavatelem zvolený CPV kód č. 38410000-2 – měřící nástroje, dostatečně charakterizuje předmět plnění veřejné zakázky spočívající v dodávce mikrotomu. Úřad konstatuje, že ačkoliv referenční klasifikace neobsahuje speciální CPV kód přímo pro mikrotom, bezpochyby bylo nutné použít CPV kód lépe vystihující povahu poptávaného předmětu plnění, případně obecnější kategorii referenční klasifikace, pod kterou lze předmět plnění veřejné zakázky podřadit. Pro úplnost Úřad uvádí, že zadavatel mohl v šetřeném případě ke klasifikaci veřejné zakázky využít např. CPV kód č. 38000000-5 – Laboratorní, optické a přesné přístroje a zařízení (mimo skel). S ohledem na uvedené tak nelze souhlasit s názorem zadavatele, že nejvhodnější CPV kód charakterizující předmět plnění veřejné zakázky je kód označující měřící nástroje, neboť předmět plnění veřejné zakázky slouží k výrobě mikroskopických řezů ze dřeva a nikoliv k měření.

75. Úřad v návaznosti na výše uvedené konstatuje, že zadavatel tím, že klasifikoval dodávku, jež byla předmětem plnění veřejné zakázky, podle referenční klasifikace kódem č. 38410000-2 pro měřící nástroje, přestože tento kód neodpovídá zadavatelem poptávanému předmětu plnění veřejné zakázky, porušil ustanovení § 47 zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, přičemž dané porušení zákona mohlo mít za následek ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, neboť dodavatelé, kteří např. vyhledávají veřejné zakázky v systému za pomocí CPV kódů, se z důvodu uvedení nepřesného vymezení CPV kódu zadavatelem o zadávání šetřené veřejné zakázky nedozvěděli, resp. získali nepřesné informace o předmětu plnění veřejné zakázky, a z toho důvodu nemuseli podat nabídku do zadávacího řízení.

76. Úřad pro úplnost uvádí, že zadavatel zadával veřejnou zakázku dle § 26 odst. 5 zákona dobrovolně v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo za účelem zveřejnění zasláno taktéž do Úředního věstníku Evropské unie, čili informace o této veřejné zakázce byly směřovány taktéž pro dodavatele z ostatních států Evropské unie.

77. Úřad souhlasí s tvrzením zadavatele, že cílem uvedení referenční klasifikace veřejné zakázky dle CPV kódu je především možnost snadné identifikace veřejné zakázky již při zahájení zadávacího řízení. K uvedenému Úřad dodává, že CPV kód je např. pro zahraniční dodavatele, kteří se o vyhlášení zadávacího řízení dozví z Úředního věstníku Evropské unie, jednou ze stěžejních informací vypovídajících o předmětu plnění veřejné zakázky. S ohledem na výše uvedené měl tedy zadavatel vyvinout maximální úsilí k identifikaci šetřené veřejné zakázky prostřednictvím CPV kódu, který nejlépe vystihuje předmět plnění veřejné zakázky. Zadavatel však danou veřejnou zakázku identifikoval pomocí CPV kódu č. 38410000-2 – měřící nástroje, jehož popis neodpovídá skutečné povaze poptávaného předmětu plnění. Nelze přitom vyloučit, že nesprávně citovaný CPV kód mohl některého z potenciálních uchazečů odradit od podání nabídky, přičemž tento uchazeč mohl zadavateli předložit v rámci nabídky výhodnější podmínky, než vybraný uchazeč.

78. Úřad konstatuje, že používání CPV kódů je nejen povinné, ale zároveň vede k dodržování zásady transparentnosti při zadávání veřejných zakázek (k zásadě transparentnosti v zadávacím řízení viz bod 54. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a to tím, že použitím přiléhavého kódu, který obsahuje číselné označení a slovní popis, umožní vyhledávání veřejných zakázek podle oblasti zájmu, zpracovávání statistik, a zejména snadnou identifikaci veřejné zakázky všem uchazečům a to v celoevropském měřítku, když právě číselný kód odstraňuje jazykovou bariéru a umožňuje jediný způsob identifikace vyhledávané veřejné zakázky pro zahraniční uchazeče. Nelze tedy vyloučit možnost, že v případě, kdy by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, obdržel by jiné (výhodnější) nabídky a mohl by vybrat vhodnější nabídku.

79. K otázce potenciality vlivu nezákonného postupu zadavatele na výběr nejvhodnější nabídky jako znaku skutkové podstaty správního deliktu Úřad na tomto místě odkazuje na závěry již výše uvedené v bodech 62. a 63. odůvodnění tohoto rozhodnutí, které jsou přiléhavé rovněž v tomto případě.

80. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 47 zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když v rozporu se zásadou transparentnosti v bodě II.1.6) „Společný slovník pro veřejné zakázky (CPV)“ oznámení o zakázce klasifikoval dodávku, jež byla předmětem plnění veřejné zakázky, podle referenční klasifikace kódem č. 38410000-2 pro měřící nástroje, přestože tento kód neodpovídá předmětu plnění veřejné zakázky – dodávka mikrotomu, neboť předmět plnění veřejné zakázky slouží k výrobě mikroskopických řezů ze dřeva a nikoliv k měření, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 24. 9. 2015 smlouvu s vybraným uchazečem. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K uložení sankce – výrok III. tohoto rozhodnutí

81. V šetřeném případě se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v

• § 44 odst. 1 zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když v rozporu se zásadou transparentnosti uvedl v bodě II.1.5) „Stručný popis zakázky nebo nákupu(ů)“ oznámení o zakázce jako předmět plnění veřejné zakázky pořízení nových přesných laboratorních a měřících zařízení do pavilonu FLD, konkrétně vybavení do tropické a subtropické laboratoře, stolního tvrdoměru vč. doplňkového příslušenství a laboratorního přístroje pro měření tlakového spádu s příslušenstvím, avšak v bodě 2. „Základní informace k předmětu veřejné“ zadávací dokumentace uvedl jiný předmět plnění veřejné zakázky, a to dodávku mikrotomu, tudíž dodavatel, který se seznámil s předmětem poptávaného plnění v oznámení o zakázce, obdržel informaci o zcela jiném předmětu plnění, než který byl skutečně v rámci veřejné zakázky poptáván, a
• § 47 zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když v rozporu se zásadou transparentnosti v bodě II.1.6) „Společný slovník pro veřejné zakázky (CPV)“ oznámení o zakázce klasifikoval dodávku, jež byla předmětem plnění veřejné zakázky, podle referenční klasifikace kódem č. 38410000-2 pro měřící nástroje, přestože tento kód neodpovídá předmětu plnění veřejné zakázky – dodávka mikrotomu, neboť předmět plnění veřejné zakázky slouží k výrobě mikroskopických řezů ze dřeva a nikoliv k měření,

přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 24. 9. 2015 smlouvu s vybraným uchazečem.

82. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

83. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o možném spáchání správních deliktů dozvěděl z podkladů doručených Úřadu dne 10. 3. 2016 stěžovatelem v rámci podaného podnětu k přezkoumání postupu zadavatele ve veřejné zakázce. Ke spáchání správních deliktů došlo uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem dne 24. 9. 2015. Správní řízení bylo zahájeno dne 11. 4. 2016. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za tyto správní delikty nezanikla.

84. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku sp. zn. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku sp. zn. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a sp. zn. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

85. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

86. V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

87. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d) citovaného ustanovení zákona.

88. V daném případě se zadavatel dopustil dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, za něž lze v souladu s citovaným ustanovením § 120 odst. 2 písm. a) zákona uložit pokutu do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

89. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu, či za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí dle čl. IV „Cena a platební podmínky“ kupní smlouvy celkem 136 826,80 Kč vč. DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % ceny zakázky) tedy činí částku ve výši 13 683,- Kč.

90. Vzhledem k tomu, že se jedná o stejné správní delikty, pro které je stanovena stejná horní sazba výše pokuty, nelze podle tohoto hlediska ukládat sankci za závažnější ze spáchaných deliktů. V daném případě je však nutné s ohledem na použití zásady absorpce uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných správních deliktů a k dalším přihlédnout v rámci přitěžujících okolností.

91. Úřad tedy přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí a ke správnímu deliktu uvedenému ve výroku II. tohoto rozhodnutí s ohledem na použití zásady absorpce přihlédl v rámci přitěžujících okolností.

92. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnosti správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán).

93. Při zvažování závažnosti správního deliktu Úřad zohlednil následující skutečnosti.

94. Co se týče závažnosti správního deliktu, Úřad konstatuje, že zadavatel svým jednáním narušil soutěžní prostředí a nedodržel zásadu transparentnosti, což patří mezi zásadní porušení zákona, neboť je tak vyloučen jeden ze základních principů zadávání veřejných zakázek, kterým je otevřená soutěž o veřejnou zakázku, do které se může přihlásit jakýkoliv dodavatel, a která je základním předpokladem dosažení hospodárného vynakládání veřejných prostředků, přičemž v daném případě tak nelze vyloučit, že postupem zadavatele mohlo dojít k nehospodárnému využití veřejných prostředků. Následkem postupu zadavatele taktéž mohlo být negativně ovlivněno konkurenční prostředí v daném tržním odvětví.

95. Jako polehčující okolnost Úřad zohlednil přiznání pochybení zadavatelem, což umožnilo řádný a bezproblémový průběh šetření dané věci Úřadem. Současně s tím posoudil Úřad jako polehčující okolnost skutečnost, že zadavatel zadával předmětnou veřejnou zakázku již ve dvou předchozích zadávacích řízeních, v nichž neobdržel žádnou nabídku ani při řádně vymezeném popisu předmětu plnění v oznámení o zakázce, což může svědčit o nižší intenzitě míry vlivu nezákonného postupu zadavatele na výběr nejvhodnější nabídky, ačkoliv ke spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona postačuje existence pouhé potenciality vlivu nezákonného postupu zadavatele na výběr nejvhodnější nabídky, která byla v šetřeném případě Úřadem dovozena.

96. Úřad při stanovení výše pokuty shledal jako přitěžující okolnost, že se zadavatel dopustil rovněž spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

97. Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad si je vědom, že výše uvedené funkce nelze plně oddělit, přesto však po uvážení všech okolností případu a po uvážení všech argumentů zohlednil v šetřeném případě zejména preventivní charakter uložení sankce.

98. Úřad současně stanovil výši sankčního postihu tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků za spáchání správního deliktu, neboť uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání.

99. S ohledem na výše uvedené se Úřad rozhodl uložit pokutu ve výši 5 000,- Kč tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. Vzhledem k výši horní hranice zákonné sazby, Úřad posoudil stanovenou výši pokuty za dostačující a naplňující současně preventivní i represivní charakter uložení sankce.

100. Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z výroční zprávy zadavatele o hospodaření za rok 2014 dostupné na oficiálních webových stránkách zadavatele na  adrese http://www.czu.cz/cs/?r=2934 vyplývá, že zadavatel dosáhl za rok 2014 výnosů v celkové výši 2 052 156 000,- Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační, ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou).

101. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěným správním deliktům zadavatele přistoupil k uložení pokuty, přičemž s ohledem na výše uvedené důvody uložil pokutu ve výši uvedené ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

102. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží:

Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, 165 00 Praha – Suchdol

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy