číslo jednací: S0605/2016/VZ-44240/2016/541/MSc

• Instance: I.
• Věc: Implementace moderních technologií do výuky odborných předmětů na Střední škole technické v Mostě - dodávky moderních technologií do výuky odborných předmětů III
• Účastníci:
  1. Střední škola technická Most, příspěvková organizace
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 1 písm. a) zákona
• Rok: 2016
• Datum nabytí právní moci: 19. 11. 2016

Č. j.: ÚOHS-S0605/2016/VZ-44240/2016/541/MSc

1. listopadu 2016

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 16. 9. 2016 z moci úřední, jehož účastníkem je

• zadavatel – Střední škola technická, Most, příspěvková organizace, IČO 00125423, se sídlem Dělnická 21, 434 01 Most,

ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona zadavatelem při zadávání části 1. „Brusky a ostatní manipulační technika“ a části 5. „Nářadí“ veřejné zakázky „Implementace moderních technologií do výuky odborných předmětů na Střední škole technické v Mostě - dodávky moderních technologií do výuky odborných předmětů III“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 27. 5. 2014,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Střední škola technická, Most, příspěvková organizace, IČO 00125423, se sídlem Dělnická 21, 434 01 Most – se při zadávání části 1. „Brusky a ostatní manipulační technika“ veřejné zakázky „Implementace moderních technologií do výuky odborných předmětů na Střední škole technické v Mostě - dodávky moderních technologií do výuky odborných předmětů III“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 27. 5. 2014, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při posouzení nabídek nepostupoval v souladu s § 76 odst. 1 a 6 citovaného zákona v návaznosti na zásadu transparentnosti dle § 6 odst. 1 citovaného zákona, když posoudil nabídku vybraného uchazeče – Ing. Petr Boukal, IČO 14827093, se sídlem Partyzánská 108, 436 03 Litvínov – jako splňující požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách a tuto nabídku nevyřadil a následně jmenovaného vybraného uchazeče nevyloučil z účasti v zadávacím řízení, ačkoliv nabídka jmenovaného vybraného uchazeče nesplňovala požadavek zadavatele stanovený v bodě 4 „Vymezení předmětu plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídek ze dne 27. 5. 2014 ve znění dodatečných informací č. 3 k veřejné zakázce ze dne 6. 6. 2014, a to, že předpokládanou hodnotu (nabídkovou cenu) jednotlivých částí veřejné zakázky nelze překročit, čímž se stal postup zadavatele netransparentním a podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, přičemž zadavatel se jmenovaným vybraným uchazečem uzavřel dne 5. 9. 2014 kupní smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku.

II.

Zadavatel – Střední škola technická, Most, příspěvková organizace, IČO 00125423, se sídlem Dělnická 21, 434 01 Most – se při zadávání části 5. „Nářadí“ veřejné zakázky „Implementace moderních technologií do výuky odborných předmětů na Střední škole technické v Mostě - dodávky moderních technologií do výuky odborných předmětů III“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 27. 5. 2014, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při posouzení nabídek nepostupoval v souladu s § 76 odst. 1 a 6 citovaného zákona v návaznosti na zásadu transparentnosti dle § 6 odst. 1 citovaného zákona, když posoudil nabídku vybraného uchazeče – PEDDY Group s.r.o., IČO 28683927, se sídlem Chudeřínská 91, 436 01 Litvínov – Chudeřín – jako splňující požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách a tuto nabídku nevyřadil a následně jmenovaného vybraného uchazeče nevyloučil z účasti v zadávacím řízení, ačkoliv nabídka jmenovaného vybraného uchazeče nesplňovala požadavek zadavatele stanovený v bodě 4 „Vymezení předmětu plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídek ze dne 27. 5. 2014 ve znění dodatečných informací č. 3 k veřejné zakázce ze dne 6. 6. 2014, a to, že předpokládanou hodnotu (nabídkovou cenu) jednotlivých částí veřejné zakázky nelze překročit, čímž se stal postup zadavatele netransparentním a podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, přičemž zadavatel se jmenovaným vybraným uchazečem uzavřel dne 5. 9. 2014 kupní smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku.

III.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Střední škola technická, Most, příspěvková organizace, IČO 00125423, se sídlem Dělnická 21, 434 01 Most – podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá:

pokuta ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 15. 8. 2016 podnět k přezkoumání postupu zadavatele – Střední škola technická, Most, příspěvková organizace, IČO 00125423, se sídlem Dělnická 21, 434 01 Most (dále jen „zadavatel“) – v části 1. „Brusky a ostatní manipulační technika“ a v části 5. „Nářadí“ veřejné zakázky „Implementace moderních technologií do výuky odborných předmětů na Střední škole technické v Mostě - dodávky moderních technologií do výuky odborných předmětů III“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 27. 5. 2014 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Na základě obdrženého podnětu si Úřad od zadavatele vyžádal dokumentaci o veřejné zakázce, přičemž z obdržené dokumentace Úřad zjistil tyto skutečnosti.

I.               PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

3. Z bodu 4. „Vymezení předmětu plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky ze dne 27. 5. 2014 (dále jen „výzva k podání nabídky“) vyplývá, že zadavatel rozdělil veřejnou zakázku dle § 98 zákona na 11 částí, a to na:

• část 1. „Brusky a ostatní manipulační technika“ (dále jen „část 1. veřejné zakázky“),
• část 2. „Nástroje a závitníky“,
• část 3. „Měřidla“,
• část 4. „Multimetry a pájky“,
• část 5. „Nářadí“ (dále jen „část 5. veřejné zakázky“),
• část 6. „Svařovací zdroj“,
• část 7. „Mikroskopy a figuríny“,
• část 8. „Maketa a kostra koně“,
• část 9. „Stavebnice a zdroje“,
• část 10 „Kriminalistický kufr a řezy zbraní“,
• část 11 „Sportovní pomůcky“.

4. V bodě 4. „Vymezení předmětu plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky zadavatel mimo jiné rovněž stanovil předpokládanou hodnotu části 1. veřejné zakázky na 183 337,- Kč a předpokládanou hodnotu části 5. veřejné zakázky na 598 134,- Kč.

5. Z bodu 10. „Způsob hodnocení nabídek“ výzvy k podání nabídky vyplývá, že zadavatel jako základní hodnotící kritérium stanovil nejnižší nabídkovou cenu.

6. V dodatečných informacích č. 3 k veřejné zakázce ze dne 6. 6. 2014 zadavatel mimo jiné na dotaz dodavatele: „…Vámi předpokládaná cena je podmínkou, kterou nelze překročit? Ptám se, protože Vámi předpokládaná cena je na hranici s nákupem zařízení…“ uvedl, že „předpokládaná hodnota jednotlivých částí zakázek je uvedena bez DPH. Předpokládaná hodnota je podmínkou, kterou nelze překročit. Finanční prostředky jsou součástí rozpočtu projektu hrazeného z dotací ROP, který nelze měnit.“

7. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 17. 6. 2014 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek na část 1. veřejné zakázky nabídky dvou uchazečů, a to uchazeče Ing. Petra Boukala, IČO 14827093, se sídlem Partyzánská 108, 436 03 Litvínov (dále jen „vybraný uchazeč pro část 1 veřejné zakázky“), jehož celková nabídková cena činila 199 254,- Kč bez DPH, a uchazeče PEDDY Group s.r.o., IČO 28683927, se sídlem Chudeřínská 91, 436 01 Litvínov – Chudeřín (dále jen „vybraný uchazeč pro část 5 veřejné zakázky“), jehož celková nabídková cena činila 206 514,- Kč bez DPH.

8. Z citovaného protokolu o otevírání obálek s nabídkami dále vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek na část 5. veřejné zakázky taktéž nabídky dvou uchazečů, a to vybraného uchazeče pro část 1 veřejné zakázky, jehož celková nabídková cena činila 706 036,- Kč bez DPH, a vybraného uchazeče pro část 5 veřejné zakázky, jehož celková nabídková cena činila 641 100,08 Kč bez DPH.

9. Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 17. 6. 2014 je mimo jiné uvedeno, že hodnotící komise posoudila nabídky uchazečů dle § 76 odst. 1 zákona a neshledala žádné pochybení. Tamtéž je uvedeno, že v části 1. veřejné zakázky byla jako nejvhodnější posouzena nabídka vybraného uchazeče pro část 1 veřejné zakázky s nabídkovou cenou 199 254,- Kč bez DPH a v části 5. veřejné zakázky byla jako nejvhodnější hodnotící komisí posouzena nabídka vybraného uchazeče pro část 5 veřejné zakázky s nabídkovou cenou 641 100,08 Kč bez DPH.

10. Dne 10. 7. 2014 rozhodl zadavatel v souladu s doporučením hodnotící komise o výběru nejvhodnějších nabídek.

11. Dne 5. 9. 2014 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem pro část 1 veřejné zakázky kupní smlouvu na dodání předmětu plnění části 1. veřejné zakázky.

12. Dne 5. 9. 2014 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem pro část 5 veřejné zakázky kupní smlouvu na dodání předmětu plnění části 5. veřejné zakázky.

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

13. Úřad na základě posouzení dokumentace o šetřené veřejné zakázce získal pochybnosti, zda se zadavatel při posouzení nabídek nedopustil spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, když v rozporu s § 76 odst. 1 a 6 zákona v návaznosti na zásadu transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona nevyřadil nabídku vybraného uchazeče pro část 1 veřejné zakázky a nabídku vybraného uchazeče pro část 5 veřejné zakázky a jmenované vybrané uchazeče následně nevyloučil z účasti v zadávacím řízení, přestože nabídky těchto vybraných uchazečů nesplňovaly požadavek zadavatele uvedený v bodě 4 „Vymezení předmětu plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídek ve znění dodatečných informací č. 3 k veřejné zakázce ze dne 6. 6. 2014, a to, že předpokládanou hodnotu jednotlivých částí veřejné zakázky nelze překročit. Vzhledem k výše uvedeným pochybnostem Úřad zahájil správní řízení z moci úřední.

14. Účastníkem správního řízení je podle ustanovení § 116 zákona zadavatel.

15. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli přípisem č. j. ÚOHS-S0605/2016/VZ-38097/2016/541/MSc ze dne 15. 9. 2016, ve kterém ho zároveň seznámil se zjištěnými skutečnostmi, jež se týkaly jeho postupu při zadávání předmětných částí veřejné zakázky. Oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno dne 16. 9. 2016, a tímto dnem bylo, podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 113 zákona, zahájeno správní řízení z moci úřední ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatelem.

16. Usnesením č. j. ÚOHS-S0605/2016/VZ-38429/2016/541/MSc ze dne 19. 9. 2016 stanovil Úřad zadavateli lhůtu, v níž byl oprávněn navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy a v níž mohl vyjádřit v řízení své stanovisko.

III.           Vyjádření zadavatele ze dne 26. 9. 2016

17. Dne 26. 9. 2016 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, ve kterém zadavatel uvádí, že předpokládanou hodnotu jednotlivých částí veřejné zakázky stanovil v souladu s pravidly příslušného dotačního titulu, nikde ve výzvě k podání nabídky však nestanovil, že předpokládaná hodnota je maximální možnou nabídkovou cenou, při jejímž překročení bude uchazeč vyloučen. Dle zadavatele byli v dodatečných informacích č. 3 dodavatelé informování o tom, že „předpokládanou hodnotu zakázky musí zadavatel zveřejnit, je to podmínka (dotačního titulu), kterou nelze překročit (nerespektovat) s tím, že finanční prostředky na tuto zakázku jsou součástí rozpočtu projektu hrazeného z dotací ROP, který nelze měnit (nedostaneme větší dotaci)“. Dle výkladu zadavatele se ani v těchto dodatečných informacích nepíše, že nabídkové ceny jednotlivých uchazečů nesmí překročit předpokládanou hodnotu jednotlivých částí zakázky, jinak by byly jejich nabídky na tuto část veřejné zakázky vyřazeny a uchazeči by museli být následně vyloučeni ze zadávacího řízení na příslušnou část veřejné zakázky. Zadavatel uvádí, že „ve snaze podat informace ve zhuštěné podobě byly dodatečné informace č. 3 možná trochu neobratně formulovány, ale pokud by zadavatel skutečně chtěl těmito dodatečnými informacemi změnit zadávací podmínky, uvedené ve výzvě, byl by současně povinen přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání nabídek, což však neprovedl“. Zadavatel poznamenává, že z nabídek uchazečů na předmětné části veřejné zakázky je zřejmé, že tito uchazeči pochopily uvedené dodatečné informace správně tak, že nabídkové ceny nejsou limitovány předpokládanou hodnotou jednotlivých částí veřejné zakázky.

18. Zadavatel je přesvědčen, že hodnotící komise posoudila nabídky v souladu s § 76 odst. 1 zákona. Zadavatel dále navrhuje jako důkaz ověřit, jak předmětné dodatečné informace chápali všichni uchazeči o veřejnou zakázku.

19. Usnesením č. j. ÚOHS-S0605/2016/VZ-40521/2016/541/MSc ze dne 4. 10. 2016 stanovil Úřad zadavateli lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

20. Ve stanovené lhůtě ani později neobdržel Úřad od zadavatele žádné vyjádření k podkladům rozhodnutí.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

21. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření účastníka řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel se při zadávání části 1. a části 5. veřejné zakázky dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při posouzení nabídek nepostupoval v souladu s § 76 odst. 1 a 6 zákona v návaznosti na zásadu transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, když posoudil nabídky vybraných uchazečů v příslušných částech veřejné zakázky jako splňující požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách a tyto nabídky nevyřadil a následně předmětné vybrané uchazeče nevyloučil z účasti v zadávacím řízení, ačkoliv nabídka těchto vybraných uchazečů nesplňovala požadavek zadavatele stanovený v bodě 4 „Vymezení předmětu plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky ve znění dodatečných informací č. 3 k veřejné zakázce ze dne 6. 6. 2014, a to, že předpokládanou hodnotu (nabídkovou cenu) jednotlivých částí veřejné zakázky nelze překročit, čímž se stal postup zadavatele netransparentním a podstatně ovlivnil výběr nejvhodnějších nabídek, přičemž zadavatel se uvedenými vybranými uchazeči uzavřel dne 5. 9. 2014 kupní smlouvu na předmětnou část veřejné zakázky.

22. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

23. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

24. Podle § 13 odst. 1 zákona se předpokládanou hodnotou veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při stanovení předpokládané hodnoty je vždy rozhodná cena bez daně z přidané hodnoty.

25. Podle § 17 písm. l) zákona se pro účely tohoto zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky.

26. Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

27. Podle § 74 odst. 1 zákona pro posouzení a hodnocení nabídek v otevřeném řízení, užším řízení, soutěžním dialogu a ve zjednodušeném podlimitním řízení a pro předběžné hodnocení nabídek v jednacím řízení s uveřejněním ustanoví veřejný zadavatel hodnotící komisi. Činí-li hodnotící komise ve vztahu k dodavatelům úkony podle tohoto zákona, platí, že tyto úkony činí jménem zadavatele.

28. Podle § 76 odst. 1 zákona hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d) zákona. Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny. Jestliže nedošlo k vyřazení všech variant nabídky, nepovažuje se nabídka za vyřazenou. Ke zjevným početním chybám v nabídce, zjištěným při posouzení nabídek, které nemají vliv na nabídkovou cenu, hodnotící komise nepřihlíží. V případě veřejné zakázky na stavební práce, jejíž zadávací dokumentace obsahuje příslušnou dokumentaci podle § 44 odst. 4 písm. a) zákona, posoudí hodnotící komise nabídky v podrobnostech soupisu stavebních prací, dodávek a služeb a výkazu výměr.

29. Podle § 76 odst. 6 zákona uchazeče, jehož nabídka byla při posouzení nabídek hodnotící komisí vyřazena, vyloučí zadavatel bezodkladně z účasti v zadávacím řízení. To neplatí, pokud zadavatel postupuje podle § 79 odst. 5 zákona. Vyloučení uchazeče, včetně důvodů vyloučení, zadavatel uchazeči bezodkladně písemně oznámí. Pokud si to veřejný zadavatel v zadávacích podmínkách vyhradil, může ve zjednodušeném podlimitním řízení rozhodnutí o vyloučení uchazeče oznámit jeho uveřejněním na profilu zadavatele; v takovém případě se rozhodnutí o vyloučení uchazeče považuje za doručené okamžikem uveřejnění na profilu zadavatele.

Posouzení věci

30. K posouzení nabídek ve smyslu ustanovení § 76 odst. 1 zákona Úřad předně v obecné rovině uvádí, že hodnotící komise v této fázi zadávacího řízení provádí podrobné zkoumání formálního i obsahového souladu nabídky se zadávacími podmínkami a zákonnými požadavky. Pokud hodnotící komise při posuzování nabídek zjistí, že nabídka nesplňuje zákonné požadavky, případně požadavky zadavatele stanovené v zadávacích podmínkách, takovou nabídku dle § 76 odst. 1 zákona vyřadí a zadavatel následně na to uchazeče, jehož nabídka byla vyřazena, bezodkladně vyloučí z účasti v zadávacím řízení dle § 76 odst. 6 zákona.

31. Proces kontroly a posuzování nabídek, jakož i celé zadávací řízení, je přitom vysoce formalizovaným procesem, jehož cílem je především zajistit hospodárné nakládání s veřejnými prostředky, a to zejména prostřednictvím dodržování zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. V této souvislosti lze odkázat na závěr Nejvyššího správního soudu v rozsudku č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010, kde soud mimo jiné konstatoval, že „zatímco soukromý subjekt si může vybírat ty, s nimiž hodlá obchodovat, podle své libovůle, zadavatel veřejné zakázky je striktně vázán zákonem o veřejných zakázkách a zejména pasážemi o zadávacím řízení, neboť prostředky, které jsou v takovém případě vynakládány, jsou prostředky veřejné. (…) zadávací řízení je vysoce formalizovaný proces, zatímco kontraktace soukromých subjektů navzájem je výrazně volnější“.

32. Stěžejním předpokladem pro dodržení výše zmíněného „formalizovaného“ procesu, resp. postupu v souladu se zákonem, je pak dodržení základních zásad zadávacího řízení, které jsou zakotveny v ustanovení § 6 odst. 1 zákona. V kontextu šetřeného případu vystupuje do popředí především zásada transparentnosti.

33. Výkladem zásady transparentnosti se zabýval Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010, přičemž konstatoval, že „podmínkou dodržení zásady transparentnosti je tedy průběh zadávacího řízení takovým způsobem, který se navenek jeví jako férový a řádný“. Požadavek transparentnosti tak dle citovaného soudu není splněn, „pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele“.

34. V šetřeném případě zadavatel ve výzvě k podání nabídky stanovil předpokládanou hodnotu části 1. veřejné zakázky na 183 337,- Kč a předpokládanou hodnotu části 5. veřejné zakázky na 598 134,- Kč.

35. V rámci dodatečných informací č. 3 ze dne 6. 6. 2014 zadavatel na dotaz dodavatele – GM electronic, spol. s r.o., IČO 00549274, se sídlem Křižíkova 147/77, 186 00 Praha 8 – zda stanovená předpokládaná hodnota je podmínkou, kterou nelze překročit, odpověděl: „Předpokládaná hodnota jednotlivých částí zakázek je uvedena bez DPH. Předpokládaná hodnota je podmínkou, kterou nelze překročit. Finanční prostředky jsou součástí rozpočtu projektu hrazeného z dotací ROP, který nelze měnit.“.

36. Úřad poznamenává, že uvedené dodatečné informace jsou nepochybně součástí zadávacích podmínek ve smyslu ustanovení § 17 písm. l) zákona, neboť obsahují konkrétní požadavek zadavatele. Úřad má za to, že z předmětných dodatečných informací jednoznačně vyplývá požadavek zadavatele, že stanovená předpokládaná hodnota jednotlivých částí veřejné zakázky je podmínkou, kterou nemohou uchazeči o veřejnou zakázku překročit. Na jasný dotaz dodavatele, zda stanovená předpokládaná cena (hodnota) je podmínkou, kterou nelze překročit, totiž zadavatel jasně odpověděl, že „předpokládaná hodnota je podmínkou, kterou nelze překročit“. Dle názoru Úřadu nelze uvedené sdělení zadavatele ani jinak rozumně interpretovat.

37. V této souvislosti Úřad uvádí, že předpokládanou hodnotou veřejné zakázky (ve smyslu § 13 odst. 1 zákona) je zadavatelem očekávaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, přičemž v obecné rovině platí, že nabídkové ceny obsažené v nabídkách jednotlivých uchazečů mohou být jak vyšší, tak nižší než zadavatelem stanovená předpokládaná hodnota. V šetřeném případě však zadavatel dodatečnými informacemi č. 3 stanovil předpokládanou hodnotu jednotlivých částí veřejné zakázky ve vztahu k dodavatelům za nepřekročitelnou podmínku. Z citovaných dodatečných informací je přitom zřejmé, že tato podmínka se týká nabídkových cen na jednotlivé části veřejné zakázky, které tak nemohou přesáhnout příslušnou zadavatelem stanovenou předpokládanou hodnotu. Úřad má za to, že vztah citované podmínky k nabídkovým cenám jednoznačně vyplývá z kontextu dodatečných informací č. 3, zejména pak z dotazu položeného dodavatelem: „Vámi předpokládaná cena je podmínkou, kterou nelze překročit? Ptám se, protože Vámi předpokládaná cena je na hranici s nákupem zařízení.“, na který zadavatel uvedl, že „předpokládaná hodnota je podmínkou, kterou nelze překročit“. Z odpovědi zadavatele s ohledem k dotazu dodavatele tedy jednoznačně vyplývá, že výše nabídkových cen nesměla přesáhnout zadavatelem stanovenou předpokládanou hodnotu jednotlivých částí veřejné zakázky. Úřad podotýká, že požadavek zadavatele týkající se nepřekročitelnosti předpokládané hodnoty veřejné zakázky by neměl bez návaznosti k nabídkovým cenám ve vztahu k jednotlivým dodavatelům žádný smysl, neboť předpokládaná hodnota veřejné zakázky je zadavatelem pevně stanovený údaj, jenž mohou dodavatelé (uchazeči) překročit právě svými nabídkovými cenami.

38. K argumentaci zadavatele uvedené v jeho vyjádření ze dne 26. 9. 2016, že v citované části dodatečných informací č. 3 zadavatel dodavatele informoval, že předpokládanou hodnotu musí zveřejnit, neboť je to nepřekročitelná podmínka dotačního titulu a současně jsou tyto finanční prostředky součástí schváleného rozpočtu, který nelze měnit (navyšovat), přičemž zadavatel dle svého tvrzení ve snaze podat informace ve „zhuštěné podobě“ předmětné dodatečné informace „možná trochu neobratně formuloval“, Úřad uvádí, že takovýto výklad z předmětných dodatečných informací nevyplývá. Měl-li zadavatel v úmyslu dodavatele informovat o nyní tvrzených skutečnostech, měl tak učinit transparentním a srozumitelným způsobem, neboť jak je uvedeno výše, zadávací řízení je vysoce formalizovaným procesem, ve kterém za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

39. Úřad rovněž poznamenává, že na výše uvedený výklad zadavatele nelze přistoupit ani s ohledem na kontext předmětného dotazu, neboť dodavatelem byla položena otázka, zda je předpokládaná hodnota nepřekročitelnou podmínkou, nikoliv otázka, zda je zadavatel povinen přepokládanou hodnotu zveřejnit, či zda lze měnit rozpočet příslušného dotačního projektu. Úřad tedy konstatuje, že výklad dovozený zadavatelem z dodatečných informací č. 3 ze dne 6. 6. 2014 nevyplývá, přičemž tuto interpretaci dodatečných informací by ani nebylo možno považovat za souladnou se zásadou transparentnosti.

40. Úřad tedy konstatuje, že má za jednoznačně prokázané, že zadavatel prostřednictvím dodatečných informací č. 3 vymezil, že předpokládaná hodnota jednotlivých částí veřejné zakázky nesmí být dodavateli, tj. jejich nabídkovými cenami, překročena.

41. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek v šetřené veřejné zakázce obdržel mimo jiné na část 1. veřejné zakázky nabídku vybraného uchazeče pro část 1 veřejné zakázky s nabídkovou cenou 199 254,- Kč bez DPH a na část 5. veřejné zakázky nabídku vybraného uchazeče pro část 5 veřejné zakázky s nabídkovou cenou 641 100,08 Kč bez DPH. Jedná se tak o nabídky s nabídkovými cenami přesahujícími stanovenou předpokládanou hodnotu pro příslušnou část veřejné zakázky.

42. Přestože zadavatel již ode dne otevírání obálek s nabídkami disponoval informací, že nabídky vybraného uchazeče pro část 1 veřejné zakázky a vybraného uchazeče pro část 5 veřejné zakázky nesplňují jím stanovené zadávací podmínky, resp. nabídková cena těchto uchazečů překročila předpokládanou hodnotu příslušné části veřejné zakázky, ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 17. 6. 2014 vyplývá, že hodnotící komise posoudila nabídky uchazečů dle § 76 odst. 1 zákona a neshledala žádné pochybení. Dne 10. 7. 2014 následně zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnějších nabídek, přičemž vybrány byly nabídky uvedených vybraných uchazečů, a dne 5. 9. 2014 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem pro část 1 veřejné zakázky i s vybraným uchazečem pro část 5 veřejné zakázky kupní smlouvu na dodání předmětu plnění příslušné části veřejné zakázky.

43. Úřad v návaznosti na uvedené konstatuje, že nabídka vybraného uchazeče pro část 1 veřejné zakázky nesplnila požadavek vyplývající z dodatečných informací č. 3 ze dne 6. 6. 2014, že nabídková cena nesmí překročit předpokládanou hodnotu stanovenou pro část 1. veřejné zakázky. Obdobně nabídka vybraného uchazeče pro část 5 veřejné zakázky nesplnila požadavek vyplývající z citovaných dodatečných informací, že nabídková cena nesmí překročit předpokládanou hodnotu stanovenou pro část 5. veřejné zakázky. Tím, že zadavatel (resp. hodnotící komise) posoudil nabídky uvedených vybraných uchazečů v příslušných částech veřejné zakázky jako splňující požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách, ačkoliv tomu tak nebylo, postupoval v rozporu s § 76 odst. 1 zákona.

44. S ohledem na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nepostupoval v souladu s § 76 odst. 1 a odst. 6 zákona, neboť nevyřadil nabídky vybraných uchazečů a následně je nevyloučil z účasti v zadávacím řízení. Úřad dále konstatuje, že důsledkem toho, že zadavatel v daném případě posoudil nabídky vybraných uchazečů za splňující podmínky uvedené v zadávacích podmínkách, se stal postup zadavatele nečitelným, neboť tento postup zadavatele byl ve zřejmém rozporu s jím stanovenými zadávacími podmínkami. Úřad tedy uzavírá, že předmětný postup zadavatele tak nelze považovat za slučitelný se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona.

45. Výše uvedený nezákonný postup zadavatele podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, neboť zadavatel měl posoudit nabídku vybraného uchazeče pro část 1 veřejné zakázky a nabídku vybraného uchazeče pro část 5 veřejné zakázky jako nesouladnou se zadávacími podmínkami. Zadavatel měl vyřadit nabídky těchto uchazečů, resp. vyřadit nabídky všech uchazečů na předmětné části veřejné zakázky, a následně je vyloučit z účasti v zadávacím řízení na danou část veřejné zakázky. V důsledku takového postupu zadavatel měl následně zrušit zadávací řízení na uvedené části veřejné zakázky.

46. K argumentaci zadavatele, že v rámci předmětných dodatečných informací č. 3 zadavatel nezměnil zadávací podmínky, neboť současně neprodloužil lhůtu pro podání nabídek, Úřad uvádí, že předmětem tohoto správního řízení je posouzení postupu zadavatele v souvislosti s posouzením nabídek uvedených vybraných uchazečů, nikoliv posouzení postupu zadavatele z hlediska prodloužení lhůty pro podání nabídek v souvislosti s úpravou zadávacích podmínek. Vydané rozhodnutí se zabývá postupem zadavatele v rozsahu, v němž byl skutkově popsán v oznámení o zahájení správního řízení. Argumentace zadavatele, která má vést k průtahům v řízení a která věcně nesměřuje k pochybení zadavatele, které je vymezeno v oznámení o zahájení správního řízení, tak není rozhodná.

47. K návrhu zadavatele na ověření toho, jak uchazeči o veřejnou zakázku pochopili předmětné dodatečné informace, Úřad uvádí, že provedení tohoto důkazu nepovažoval za nezbytné, neboť, jak je uvedeno výše, je Úřad přesvědčen o jednoznačnosti výkladu dodatečných informací č. 3 ze dne 6. 6. 2014. Jednoznačnost výkladu těchto dodatečných informací navíc potvrzuje skutečnost, že dodavatel – GM electronic, spol. s r.o., IČO 00549274, se sídlem Křižíkova 147/77, 186 00 Praha 8 – který vznesl předmětný dotaz, jenž byl zadavatelem zodpovězen v rámci dodatečných informací č. 3 nabídku na žádnou část veřejné zakázky nepodal. Úřad pouze nad rámec dodává, že je zde zřejmý i vliv na potenciální dodavatele, kteří se mohli s obsahem předmětných dodatečných informací seznámit na profilu zadavatele a na základě tohoto se rozhodli nepodat svoji nabídku na předmětné části veřejné zakázky. Nicméně Úřad na tomto místě uvádí, že dle jeho názoru došlo k porušení zákona a v předchozích odstavcích odůvodnění tohoto rozhodnutí vyložil, v čem spatřuje přímo existenci podstatného vlivu na výběr nejvhodnější nabídky.

48. Na základě výše uvedeného a vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem pro část 1 veřejné zakázky dne 5. 9. 2014 kupní smlouvu na předmět plnění části 1. veřejné zakázky, tak byla naplněna skutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. Z tohoto důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Obdobně vzhledem k tomu, že zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem pro část 5 veřejné zakázky dne 5. 9. 2014 kupní smlouvu na předmět plnění části 5. veřejné zakázky, tak byla naplněna skutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona i v této části veřejné zakázky a Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K uložení sankce

49. Podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

50. Ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel při zadávání části 1. „Brusky a ostatní manipulační technika“ veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při posouzení nabídek nepostupoval v souladu s § 76 odst. 1 a 6 zákona v návaznosti na zásadu transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, když posoudil nabídku vybraného uchazeče pro část 1 veřejné zakázky jako splňující požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách a tuto nabídku nevyřadil a následně jmenovaného vybraného uchazeče nevyloučil z účasti v zadávacím řízení, ačkoliv nabídka jmenovaného vybraného uchazeče nesplňovala požadavek zadavatele stanovený v bodě 4 „Vymezení předmětu plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky ve znění dodatečných informací č. 3 k veřejné zakázce ze dne 6. 6. 2014, a to, že předpokládanou hodnotu jednotlivých částí veřejné zakázky nelze překročit, čímž se stal postup zadavatele netransparentním a podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, přičemž zadavatel se jmenovaným vybraným uchazečem uzavřel dne 5. 9. 2014 kupní smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku.

51. Ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad dále konstatoval, že se zadavatel při zadávání části 5. „Nářadí“ veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při posouzení nabídek nepostupoval v souladu s § 76 odst. 1 a 6 zákona v návaznosti na zásadu transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, když posoudil nabídku vybraného uchazeče pro část 5 veřejné zakázky jako splňující požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách a tuto nabídku nevyřadil a následně jmenovaného vybraného uchazeče nevyloučil z účasti v zadávacím řízení, ačkoliv nabídka jmenovaného vybraného uchazeče nesplňovala požadavek zadavatele stanovený v bodě 4 „Vymezení předmětu plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky ve znění dodatečných informací č. 3 k veřejné zakázce ze dne 6. 6. 2014, a to, že předpokládanou hodnotu jednotlivých částí veřejné zakázky nelze překročit, čímž se stal postup zadavatele netransparentním a podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, přičemž zadavatel se jmenovaným vybraným uchazečem uzavřel dne 5. 9. 2014 kupní smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku.

52. Výše specifikovanými postupy zadavatel naplnil skutkovou podstatu správních deliktů podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

53. Podle § 121 odst. 3 zákona (účinného v době zahájení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku) odpovědnost zadavatele za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

54. Podle § 121 odst. 3 zákona (účinného ode dne 6. 3. 2015) odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. Obdobně upravuje zánik odpovědnosti zadavatele za správní delikt i ustanovení § 270 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

55. V návaznosti na čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod Úřad konstatuje, že v případě správního trestání je nutné zohlednit příznivější právní úpravu pro zadavatele. Z tohoto důvodu Úřad vycházel při posuzování odpovědnosti zadavatele za správní delikt z ustanovení zákona ve znění zákona č. 40/2015 Sb., tedy z právní úpravy příznivější.

56. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o možném spáchání správních deliktů dozvěděl z podkladů doručených dne 15. 8. 2016 Úřadu stěžovatelem v rámci podaného podnětu k přezkoumání postupu zadavatele v předmětné veřejné zakázce. V daném případě došlo ke spáchání správních deliktů shodně dne 5. 9. 2014, kdy zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem na část 1 a s vybraným uchazečem na část 5 veřejné zakázky kupní smlouvy. Správní řízení bylo zahájeno dne 16. 9. 2016. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za tyto správní delikty nezanikla.

57. Za správní delikt se podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona uloží pokuta 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odstavce 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

58. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008–67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007–135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

59. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné samostatně posuzovat jednotlivé sazby za uvedené správní delikty.

60. V souladu s výše citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který správní delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

61. V daném případě se zadavatel dopustil při zadávání šetřené části 1 veřejné zakázky a šetřené části 5 veřejné zakázky správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, za které lze v souladu s § 120 odst. 2 písm. a) zákona uložit pokutu do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

62. Cena části 1 veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, činí dle kupní smlouvy uzavřené dne 5. 9. 2014 s vybraným uchazečem pro část 1 veřejné zakázky částku ve výši 241 097 Kč s DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona částku ve výši 24 109,7 Kč.

63. Cena části 5 veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, činí dle kupní smlouvy uzavřené dne 5. 9. 2014 s vybraným uchazečem pro část 5 veřejné zakázky částku ve výši 775 731,1 Kč s DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona částku ve výši 77 573,1 Kč.

64. V daném případě je nutné uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných správních deliktů a k druhému přihlédnout v rámci přitěžujících okolností. Z výše uvedeného je zřejmé, že za správní delikt spáchaný při zadávání šetřené části 5 veřejné zakázky lze uložit pokutu ve vyšší maximální výši. Úřad tudíž uloží pokutu za správní delikt, jehož se zadavatel dopustil jednáním popsaným ve výroku II. tohoto rozhodnutí a spáchání dalšího správního deliktu, jehož se zadavatel dopustil jednáním popsaným ve výroku I. tohoto rozhodnutí, proto Úřad vzal v úvahu jako přitěžující okolnost při úvaze o určení výše pokuty uložené zadavateli ve spojitosti se spácháním správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

65. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Po zvážení všech okolností šetřeného případu a přihlédnutí k výše uvedenému uvádí Úřad následující.

66. Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

67. Při posouzení závažnosti správního deliktu vzal Úřad v úvahu skutečnost, že podle výkladové praxe Úřadu dosahuje nejzávažnějšího stupně intenzity porušení zákona zadavatelem spočívající v úplné ignoraci ustanovení zákona, neboť tento postup vylučuje soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivně vynakládaných veřejných prostředků a prostředkem k realizaci základních atributů zákona uvedených v § 6 odst. 1 zákona. V posuzovaném případě se nejednalo o správní delikt svým charakterem nejzávažnější, neboť zadavatel zahájil předmětné zadávací řízení dle zákona a porušení zákonem stanoveného postupu se dopustil až ve fázi posouzení nabídek. Jelikož však zadavatel svým jednáním do jisté míry popřel smysl jím stanoveného požadavku na nepřekročitelnost předpokládané hodnoty, tedy jím stanovených zadávacích podmínek, jedná se o správní delikt, závažného charakteru, neboť v důsledku nezákonného jednání zadavatele mohlo být narušeno konkurenční prostředí.

68. Úřad při zvažování výše pokuty přihlédl i k následkům spáchání správního deliktu. V daném případě spáchaný správní delikt způsobil situaci, kdy byl pro plnění veřejné zakázky vybrán uchazeč, který nesplnil zadavatelem stanovené zadávací podmínky a jehož nabídka měla být vyřazena a tento uchazeč, tj. vybraný uchazeč pro část 5 veřejné zakázky, měl být vyloučen ze zadávacího řízení. Zadavatel tedy uzavřel smlouvu na předmětnou část veřejné zakázky s uchazečem, se kterým smlouva podle zákona uzavřena být neměla. S přihlédnutím k následkům spáchání správního deliktu a k nutnosti naplnění sankčních účinků, zejména předcházení budoucího porušování zákona, nelze zcela minimalizovat výši sankčního postihu.

69. Při stanovení výše pokuty vzal Úřad jako polehčující okolnost v úvahu skutečnost, že postup zadavatele byl veden jeho snahou získat předmět plnění příslušné části veřejné zakázky a vybraný uchazeč pro část 5 veřejné zakázky nabídl nejnižší nabídkovou cenu. Úřad zároveň k této polehčující okolnosti podotýká, že ji nelze považovat za okolnost, která by „zhojila“ zjištěné porušení zákona zadavatelem. Úřad však k této okolnosti přihlédl při posuzování způsobu spáchání správního deliktu a při zvažování výše sankce.

70. Jako přitěžující okolnost vzal Úřad v úvahu spáchání dalšího správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

71. Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mj. dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

72. Úřad současně stanovil výši sankčního postihu tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků za spáchání správního deliktu, neboť uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání.

73. S ohledem na výše uvedený charakter správního deliktu se Úřad rozhodl uložit pokutu ve výši 30 000,- Kč, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. Úřad posoudil stanovenou výši pokuty za dostačující a naplňující současně preventivní i represivní charakter uložení sankce.

74. Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z výroční zprávy o činnosti zadavatele za rok 2015, dostupné na internetových stránkách zadavatele (http://www.sstmost.cz/cs/vyrocni-zprava/), vyplývá, že zadavatel v roce 2014 vykázal vyrovnané hospodaření, přičemž dosáhl celkových výnosů ve výši 100 644 005 Kč. Úřad tedy konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační, ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou).

75. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

76. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.                                                                               

místopředseda

Obdrží:

Střední škola technická, Most, příspěvková organizace, Dělnická 21, 434 01 Most

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy