číslo jednací: S147/2013/VZ-18741/2015/543/EDo

Instance I.
Věc Analýza a poradenství v oblasti centrálního nákupu
Účastníci
  1. Český rozhlas
  2. Axcode, s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb.
Rok 2013
Datum nabytí právní moci 22. 11. 2016
Související rozhodnutí S147/2013/VZ-18741/2015/543/EDo
R242/2015/VZ-46457/2016/323/LVa
Dokumenty file icon 2013_S147.pdf 470 KB

Č. j.: ÚOHS-S147/2013/VZ-18741/2015/543/EDo

 

Brno:21. července 2015

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 13.3.2013 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou:

 

  • zadavatel – Český rozhlas, IČO 45245053, se sídlem Vinohradská 12, 120 99 Praha 2,
  • navrhovatel − Axcode, s.r.o., IČO 36594172, se sídlem Mirka Nešpora 6, 080 01 Prešov, Slovenská republika,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele v zadávacím řízení na podlimitní veřejnou zakázku „Analýza a poradenství v oblasti centrálního nákupu“, zadávanou formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 27.12.2012 a bylo uveřejněno dne 28.12.2012 pod ev.č. 238984, zrušení zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 21.2.2013, rozhodl takto:

 

I.

Zadavatel – Český rozhlas, IČO 45245053, se sídlem Vinohradská 12, 120 99 Praha 2 – nedodržel postup stanovený v ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 6 odst. 1 citovaného zákona tím, že dne 19.2.2013 rozhodl o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Analýza a poradenství v oblasti centrálního nákupu“, zadávanou formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 27.12.2012 a bylo uveřejněno dne 28.12.2012 pod ev.č. 238984, aniž by transparentně popsal, jaké konkrétní důvody hodné zvláštního zřetele se v jeho průběhu vyskytly, pro které nebylo možné po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

 

II.

Jako opatření k nápravě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele – Český rozhlas, IČO 45245053, se sídlem Vinohradská 12, 120 99 Praha 2 – ze dne 19.2.2013 o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Analýza a poradenství v oblasti centrálního nákupu“, zadávanou formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 27.12.2012 a bylo uveřejněno dne 28.12.2012 pod ev.č. 238984.

 

III.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Český rozhlas, IČO 45245053, se sídlem Vinohradská 12, 120 99 Praha 2,

 

ukládá uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Český rozhlas, IČO 45245053, se sídlem Vinohradská 12, 120 99 Praha 2 (dále jen „zadavatel“), odeslal do Věstníku veřejných zakázek dne 27.12.2012 a následně uveřejnil dne 28.12.2012 pod ev. č. 238984 oznámení o zahájení podlimitního otevřeného zadávacího řízení „Analýza a poradenství v oblasti centrálního nákupu“ (dále jen „veřejná zakázka“), zrušení zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 21.2.2013.

2.             Zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky v bodě II.1.5) oznámení o zakázce tak, že předmětem plnění veřejné zakázky v rámci tohoto zadávacího řízení je poskytnutí služeb spojených s posouzením a nastavením jednotného procesu a organizace nákupu v Českém rozhlasu, jež umožní efektivně provádět výběr dodavatelů v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Zadávací řízení z pohledu rozsahu zahrnuje celý proces a organizaci nákupu v Českém rozhlase, z věcného hlediska se jedná o veškeré nákupy zajišťované Českým rozhlasem.

3.             Zadavatel uvedl v bodě II.2.1) oznámení o zakázce předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 1 000 000,- Kč bez DPH.

4.             Zadavatel uvedl v bodě IV.2.1) oznámení o zakázce, že základním hodnotícím kritériem je nejnižší nabídková cena.

5.             Lhůtu pro podání nabídek stanovil zadavatel v bodě IV.3.4) oznámení o zakázce do dne 14.1.2013 do 10.00 hodin.

6.             Zadavatel v bodě I. zadávací dokumentace nazvaném „Podrobné vymezení předmětu plnění veřejné zakázky“ podrobněji vymezil předmět veřejné zakázky takto:

„Požadovaný rozsah činností:

1) Analýza současného stavu nákupu

  • Identifikace všech nákupů zajišťovaných v rámci zadavatele, tj. materiál a služby spojené s provozem, investice, náhradní díly, opravy a údržba, služby facility managementu a veškeré další nákupy

  • Identifikace útvarů a pozic v organizační struktuře ČRo, kde jsou prováděny nákupní činnosti; posouzení vytížení pracovníků nákupními činnostmi a zhodnocení jejich nákupních kompetencí

  • Zhodnocení přístupu k řízení nákupu, plánování nákupních potřeb, tvorbě plánu nákupu a plánu výběrových řízení, schvalování nákupu

  • Analýza procesu nákupu se zaměřením na provádění zadávacích řízení, objednávání a řízení dodavatelů

  • Analýza přístupu k řízení a vyhodnocování investic, řízení dodavatelů v rámci investičního procesu
  • Posouzení stávající IS/IT podpory procesu nákupu

Požadované výstupy

  • Procesní model nákupu zadavatele do úrovně subprocesů

  • Přehled útvarů a pracovníků vykonávajících nákupní činnosti, včetně stanovení rozsahu jejich vytížení nákupními činnostmi a zhodnocení nákupních kompetencí

  • Přehled oblastí procesu nákupu a procesu řízení investic s potenciálem ke zlepšení
  • Přehled funkcionality IS/IT podpory procesu nákupu dle jednotlivých subprocesů

2) Analýza výdajů

  • Analýza veškerých výdajů vynaložených na nákup v letech 2011, 2012
  • Vytvoření struktury a naplnění plánu nákupu a plánu výběrových řízení pro rok 2013
  • Návrh doporučení k zajištění vybraných nákupních kategorií

Požadované výstupy

  • Analýza výdajů z pohledu portfolia dodavatelů, nákupních položek a nákupních kategorií, vývoje cen a potenciálních úspor ve vybraných nákupních položkách/kategoriích
  • Plán nákupu a plán výběrových řízení pro rok 2013
  • Navrhované nákupní strategie pro 10 hlavních nákupních položek/kategorií

3) Návrh budoucího stavu organizace a procesu nákupu

  • Návrh jednotného procesu nákupu napříč zadavatelem
  • Schvalování vhodných schvalovacích limitů v nákupu
  • Návrh nové organizační struktury nákupu včetně vymezení rolí, kompetencí a odpovědností
  • Případná doporučení k úpravě informačního systému nákupu

Požadované výstupy

  • Procesní model navrhovaného procesu nákupu na úrovni subprocesů
  • Vhodný návrh schvalovacích limitů dle nákupních kategorií/typů nákupu

  • Navrhovaná organizační struktura nákupu, projednaná s relevantními zástupci zadavatele

  • Návrh funkcionalit informačního systému nákupu – primárně s využitím stávajících systémů

4) Implementace nákupu

  • Aktualizace a doplnění, případně návrh interní legislativy (směrnic, případně dalších dokumentů) popisujících pravidla nákupu
  • Vytvoření popisu pracovních funkcí v oblasti nákupu
  • Vytvoření podkladů pro standardizaci přístupu k dodavatelům – standardních dokumentů nákupu
  • Zavedení pravidel pro kontrolu a reporting výdajů vynaložených na nákup – nákupní controlling a manažerský reporting
  • Návrh případných úprav informačního systému nákupu ve vazbě na navržená a implementovaná opatření

Požadované výstupy

  • Návrh vnitřního předpisu v oblasti nákupu
  • Popisy pracovních funkcí pracovníků nákupu
  • Standardní vzorové smlouvy/všeobecné obchodní podmínky
  • Zadání pro implementaci analýz a reportů nákupního controllingu a manažerského reportingu do informačního systému nákupu

Podkladem pro zpracování nabídky je:

– tato zadávací dokumentace.“

7.             Dle protokolu o otevírání obálek ze dne 14.1.2013 obdržel zadavatel celkem 8 nabídek, mimo jiné také od společnosti Axcode, s.r.o., IČO 36594172, se sídlem Mirka Nešpora 6, 080 01 Prešov, Slovenská republika (dále jen „navrhovatel“) s nabídkovou cenou 159 000,- Kč. Nabídkové ceny ostatních uchazečů se pohybovaly ve výši od 375 000,- Kč do 800 000,- Kč.

8.             Z protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 29.1.2013 je patrné, že uchazeči, kteří byli požádáni o dodatečné předložení dokladů prokazujících splnění kvalifikace (mimo jiné též navrhovatel), požadované dokumenty doplnili řádně a včas, čímž požadovanou kvalifikaci splnili. Z tohoto protokolu je dále patrné, že jednání komise pokračovalo posouzením nabídek z hlediska splnění dalších požadavků zadavatele. Po prostudování podaných nabídek a informací v nich obsažených hodnotící komise došla k závěru, že nabídky jsou vzájemně neporovnatelné, a to zejména s ohledem na rozsah poskytovaných služeb a jejich nabídkovou cenu. Členové komise se shodli, že tato skutečnost byla způsobena nedostatečně jednoznačně vymezenými zadávacími podmínkami, které umožnily uchazečům takové nabídky podat. Na základě výše uvedeného bylo hodnotící komisí jednomyslně rozhodnuto, že v zadávacím řízení nelze pokračovat a bude doporučeno zadavateli zadávací řízení zrušit z důvodů hodných zvláštního zřetele.

9.             Rozhodnutím ze dne 19.2.2013, které bylo navrhovateli doručeno dne 20.2.2013, rozhodl zadavatel o zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona. V odůvodnění tohoto rozhodnutí zadavatel uvedl, že ruší zadávací řízení z důvodů hodných zvláštního zřetele, které se vyskytly v průběhu zadávacího řízení, a pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v tomto řízení pokračoval. Takovými důvody je v tomto případě skutečnost, že zadávací dokumentace obsahovala dle zadavatele ustanovení, která umožnila uchazečům podat vzájemně neporovnatelné nabídky, a to zejména s ohledem na rozsah poskytovaných služeb a jejich nabídkovou cenu. Takto nastavené zadávací podmínky neumožňují zadavateli realizovat veřejnou zakázku v požadovaném rozsahu. Protože zadavatel již nemá v této fázi zadávacího řízení jinou možnost k nápravě, rozhodl se uvedené zadávací řízení zrušit.

10.         Písemností ze dne 26.2.2013, kterou obdržel zadavatel dne 27.2.2013, podal navrhovatel námitky proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení.

11.         Vzhledem k tomu, že zadavatel svým rozhodnutím ze dne 8.3.2013, které bylo navrhovateli doručeno dne 9.3.2013, nevyhověl námitkám, podal navrhovatel písemností ze dne 13.3.2013 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“), který byl doručen Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 13.3.2013. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 13.3.2013.

OBSAH NÁVRHU

12.         Navrhovatel v úvodu svého návrhu navrhuje, aby Úřad jako opatření k nápravě zrušil rozhodnutí zadavatele o zrušení předmětného zadávacího řízení.

13.         Navrhovatel svůj návrh odůvodnil tím, že se domnívá, že rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení není řádně odůvodněno, neboť dle navrhovatele není zřejmé, v čem konkrétně lze spatřovat takové důvody hodné zvláštního zřetele, které se vyskytly v průběhu zadávacího řízení a pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Zadavatel dle navrhovatele v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení neuvádí, o které konkrétní ustanovení se v zadávací dokumentaci jedná, v čem konkrétně byly nabídky neporovnatelné, které zadávací podmínky a proč neumožňují zadavateli realizovat veřejnou zakázku. Dále zadavatel neuvádí, kdy konkrétně se v průběhu času tato skutečnost vyskytla. Dle navrhovatele je obecné a nekonkrétní zdůvodnění uvedené zadavatelem v jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné, a tedy v rozporu se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona.

14.         Navrhovatel má za to, že skutečnost, jaká ustanovení obsahuje zadávací dokumentace, jakožto důvod pro zrušení zadávacího řízení, byla zadavateli známa nejpozději po vypracování zadávací dokumentace, a tedy před zahájením zadávacího řízení. Proto tato skutečnost nemůže být důvodem pro zrušení zadávacího řízení dle § 84 odst. 2. písm. e) zákona, kde se vyžaduje takový důvod hodný zvláštního zřetele, který se vyskytl až v průběhu zadávacího řízení. Navrhovatel považuje tvrzení zadavatele, že „až na základě podaných nabídek zjistil, že nedostatečný popis předmětu plnění vedl k tomu, že veřejnou zakázku nelze realizovat v požadovaném rozsahu" za účelové. Dle navrhovatele zadávací dokumentace má dostatečný popis předmětu plnění a jestli zadávací dokumentace má anebo nemá dostatečný popis předmětu plnění, nezáleží na podaných nabídkách. Takový přístup, kdy se hodnotí dostatečnost popisu předmětu plnění veřejné zakázky až na základě podaných nabídek, považuje navrhovatel za porušení zásady rovného zacházení dle § 6 odst. 1 zákona.

15.         Navrhovatel je toho názoru, že zadávací řízení nelze zrušit na základě důvodu, který uvádí v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel. V § 84 odst. 2. písm. e) zákona se předpokládá objektivní důvod zrušení, který je nezávislý na vůli zadavatele. Vymezení zadávacích podmínek zadavatelem není důvodem objektivním, ani není nezávislým na vůli zadavatele. K tomuto si dovoluje navrhovatel citovat z rozhodnutí Úřadu č.j. S41/2011/VZ-8783/2011/530/SWa, bod 34, který vysvětluje používání ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona: „Je zřejmé, že ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona předpokládá skutečnosti, které jsou objektivní, a tedy nezávislé na vůli zadavatele - slovy zákona „v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval." Obdobně se v rozhodnutí Úřadu č.j. R188/2011/VZ-4675/2012/310/MMl, bod 25 uvádí: „Důvody zrušení musí být vykládány jako důvody objektivní, stojící vně zadavatele, nikoliv jako důvody subjektivního rázu, které by popřely smysl ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona." Dále se zde v bodě 31 uvádí: „To jak zadavatel vykládá ust. § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona by představovalo rozšíření zadavatelovy možnosti zrušit zadávací řízení na situace, kdy on sám na základě vlastního uvážení či na základě existence jeho vnitřních důvodů nemá zájem na pokračování zadávacího řízení. To by však znamenalo zřejmý rozpor se smyslem a konstrukcí § 84 zákona, který je postaven na objektivních a výjimečných důvodech."

16.         Navrhovatel zpochybňuje tvrzení zadavatele v napadeném rozhodnutí, kde zadavatel uvádí, že „takto nastavené zadávací podmínky neumožňují zadavateli realizovat veřejnou zakázku v požadovaném rozsahu“. Dle názoru navrhovatele rozsah veřejné zakázky je určen právě zadávací dokumentací. Rozsah služeb, jejich časové vymezení a i obchodní podmínky byly zadavatelem v zadávací dokumentaci jasně vymezeny. Na základě zadávací dokumentace podal navrhovatel svoji nabídku. Základním hodnotícím kritériem je nejnižší nabídková cena. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele uvedl, že všechny nabídky podané v rámci tohoto řízení požadavky stanovené v zadávací dokumentaci splnily, tedy lze všechny nabídky dle navrhovatele hodnotit dle nabídkové ceny. Vzájemné porovnávání nabídek z hlediska rozsahu poskytnutých služeb a jejich poměru k nabídkovým cenám, na které se zadavatel v napadeném rozhodnutí odvolává, není dle mínění navrhovatele v souladu s předem stanovenými hodnotícími kritérii a je v rozporu se zásadami dle § 6 odst. 1 zákona.

VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE K NÁVRHU

17.         Zadavatel v úvodu svého vyjádření k návrhu ze dne 20.3.2013, které Úřad obdržel téhož dne, uvedl, že je přesvědčen, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení bylo odůvodněno řádně a dostatečně. Zadavatel mimo jiné uvedl, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Takovými důvody je porušení postupu pro zadávání veřejných zakázek předepsaného zákonem, které zadavatel sám zjistil, aniž byly podány námitky (v tomto případě proti zadávacím podmínkám). Zadavatel již neměl v této fázi řízení možnost přijmout opatření k nápravě ve smyslu § 111 odst. 6 zákona. Dle § 76 odst. 3 zákona platí, že hodnotící komise může v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. Jak plyne mj. z rozhodnutí Úřadu č.j. S320/2008/VZ-716/2009/510/HOd „institutu vysvětlení nabídky je zadavatel, resp. hodnotící komise, oprávněn využít pouze za účelem vysvětlení zjištěných nejasností v podané nabídce, avšak nikoli jako prostředku umožňujícího opravu či změnu nabídky". Zadavatel tak neměl jinou možnost než přistoupit ke zrušení předmětného zadávacího řízení, když případná úprava nabídek uchazečů nebyla možná.

18.         Zadavatel dále zmínil, že v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvádí, že dospěl k závěru, že zadávací dokumentace obsahovala ustanovení, která umožnila uchazečům podat vzájemně neporovnatelné nabídky, a to zejména s ohledem na rozsah poskytovaných služeb a jejich nabídkovou cenu. Takto nastavené zadávací podmínky neumožňují zadavateli realizovat veřejnou zakázku v požadovaném rozsahu. Jak uvádí Úřad ve svém rozhodnutí č.j. S394/2007/VZ-01409/2006/530/Va „obecně nelze po zadavateli požadovat, aby pokračoval v zahájeném zadávacím řízení, pokud zjistí „chyby" v tomto řízení". Zadavatel má za to, že v daném případě je tato podmínka splněna, a proto na něm nelze spravedlivě požadovat, aby v zahájeném zadávacím řízení pokračoval.

19.         Jak zadavatel již ve svém rozhodnutí o námitkách navrhovatele uvedl, jedná se v tomto případě z pohledu zadavatele nejen o chybně formulované požadavky, ale zároveň i o chybějící ustanovení, resp. o ustanovení, která v zadávací dokumentaci pro dosažení účelu realizovaného řízení měla být. Zadavatel však absenci těchto ustanovení zjistil až po podrobnějším prostudování podaných nabídek. Zadavatel tedy nemůže jmenovat taková ustanovení ze zadávací dokumentace, jak namítá navrhovatel, a to proto, že taková ustanovení v zadávací dokumentaci nejsou. Zadavatel uvedl v rozhodnutí dále i to, že nabídky jsou neporovnatelné v rozsahu poskytovaných služeb a v důsledku toho také z pohledu jejich nabídkových cen.

20.         Zadavatel nepopírá, že ustanovení obsažená v zadávací dokumentaci byla zadavateli známa po vypracování zadávací dokumentace a tedy před zahájením zadávacího řízení. Základem zadávací dokumentace by vždy mělo být co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky provedené natolik podrobným způsobem, aby na jedné straně umožnilo sestavení nabídky a na straně druhé nebylo diskriminační. Od kvality a podrobnosti zadávací dokumentace se nutně odvíjí i kvalita podaných nabídek. Do zadávací dokumentace by měly být promítnuty veškeré požadavky na budoucí plnění. Zadavatel jednoznačně připouští, že se tak v tomto případě nestalo. Zadavatel tedy až na základě podaných nabídek zjistil, že nedostatečný popis předmětu plnění vedl k tomu, že veřejnou zakázku nelze realizovat v požadovaném rozsahu a nabídky jsou z pohledu jejich obsahu z výše uvedených důvodů neporovnatelné.

21.         Zadavatel je přesvědčen, že k porušení zásady rovného zacházení dle § 6 odst. 1 zákona nedošlo. I v případě, že by nabídka s nejnižší cenou nebyla nabídkou navrhovatele, bylo by zadávací řízení zrušeno a ani tehdy by zadavatel nepovažoval popis předmětu plnění uvedený v zadávací dokumentaci za dostatečný. Zadavatel v tomto zadávacím řízení neupřednostnil žádného z uchazečů, ke všem uchazečům přistupoval stejně a rozhodně žádného nediskriminoval ani naopak nezvýhodňoval.

22.         Zadavatel souhlasí s tvrzením navrhovatele, že rozsah veřejné zakázky je určen právě zadávací dokumentací, avšak nesouhlasí s tím, že rozsah služeb, jejich časové vymezení a obchodní podmínky byly v zadávací dokumentaci jasně vymezeny. Zadavatel k porovnání dle předem stanoveného hodnotícího kritéria (výše nabídkové ceny) vůbec nepřistoupil a to z důvodu výše popsaných.

23.         Na závěr považuje zadavatel za nutné zmínit, že pokud by v důsledku ne zcela jednoznačného vymezení předmětu zadávacího řízení v rámci realizace veřejné zakázky získal plnění, které nepožadoval a které by neupotřebil, nelze na něm spravedlivě požadovat, aby toto plnění zaplatil a nechal vybraného uchazeče jej realizovat. Pokud by tak učinil, došlo by na jeho straně k porušení této zásady i k neúčelnému čerpání veřejných prostředků.  V této  souvislosti odkazuje zadavatel např. na rozhodnutí úřadu č.j. ÚOHS-S302/2012/VZ-19924/2012/513/EDo, které bylo potvrzeno i rozhodnutím předsedy Úřadu č.j. R324/2012/VZ-24169/310/JRa, a podotýká, že přestože okolnosti zrušení zadávacího řízení, o kterém pojednává citované rozhodnutí Úřadu, se od tohoto liší, považuje zadavatel výklad o hospodárnosti veřejných zdrojů za jednoznačný a plně se s ním ztotožňuje. Pokud by zadavatel přidělil veřejnou zakázku s vědomím, že účel zakázky nebude z výše uvedených důvodů naplněn v potřebném rozsahu, vynakládal by jemu svěřené finanční prostředky bezúčelně a neefektivně. Na zadavateli tak v tomto okamžiku nelze spravedlivě požadovat, aby s ohledem na formální dodržení zákona nechal vybraného uchazeče realizovat předmět plnění veřejné zakázky, když tento v tuto chvíli již nepožaduje a je pro něj i zbytečným. Pokud by tomu tak být mělo, musel by zadavatel přistoupit k porušení zásady hospodárnosti, která jako jedna ze základních zásad zadávacího řízení stojí nad zásadou formálnosti zadávacího řízení.

24.         Zadavatel uzavřel, že je přesvědčen o správnosti svého postupu při rozhodování o zrušení zadávacího řízení i při rozhodování o námitkách navrhovatele, úkony zadavatele byly plně v souladu se zákonem a zadavatel se nedopustil diskriminace žádného z uchazečů. Zadavatel také považuje za nutné zdůraznit skutečnost uvedenou již v rozhodnutí o námitkách navrhovatele, že již nemá v úmyslu zadávací řízení se stejným předmětem plnění vyhlašovat znovu. Dané zadávací řízení nelze považovat za „první pokus", který by zadavatel měl v úmyslu opakovat v případě, že by tento nevyšel přesně podle zadavatelových představ, tj. že by nebyl vybrán uchazeč, kterého by si zadavatel přál. Zadavatel tedy ruší zadávací řízení z důvodů uvedených v § 84 odst. 2 písm. e) zákona a nikoliv proto, že by zadavatel nechtěl, aby veřejnou zakázku realizoval právě navrhovatel. Zadavatel nijak nepopírá, že v zadávacím řízení pochybil, a proto chtěl prostřednictvím zrušení zadávacího řízení napravit své pochybení při vymezení zadávacích podmínek, a tím zároveň zabránit nehospodárnému vynakládání veřejných prostředků, když si je vědom své povinnosti dodržovat zásadu hospodárnosti vynakládání finančních prostředků prostřednictvím veřejných zakázek.

25.         S ohledem na výše uvedené zadavatel považuje návrh navrhovatele za nedůvodný, a proto navrhuje, aby byl zamítnut.

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ

26.         Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

  • zadavatel,
  • navrhovatel.

27.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení pod č. j. ÚOHS-S147/2013/VZ-5359/2013/513/EDo dne 27.3.2013. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č. j. ÚOHS-S147/2013/VZ-5366/2013/513/EDo ze dne 27.3.2013 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

28.         Dne 11.4.2013 se na Úřad po předchozí písemné žádosti o nahlížení do spisu ze dne 4.4.2013 dostavili za navrhovatele RNDr. Slavomír Hrinko a Mgr. Slavomír Hrinko k nahlédnutí do správního spisu.

Doplnění návrhu ze dne 14.4.2013

29.         Dne 15.4.2013 obdržel Úřad doplnění návrhu navrhovatele ze dne 14.4.2013, v němž navrhovatel navrhl, aby Úřad jako opatření k nápravě zrušil nejen rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, ale také aby Úřad zrušil rozhodnutí hodnotící komise zadavatele o tom, že v zadávacím řízení nelze pokračovat.

30.         Navrhovatel odůvodnil svůj návrh tak, že po nahlédnutí do dokumentace veřejné zakázky ve spisu k tomuto správnímu řízení zjistil, že hodnotící komise dokončila posouzení kvalifikace uchazečů. Kvalifikaci splnil více než jeden uchazeč. Mezi uchazeči, kteří splnili kvalifikaci, je i navrhovatel. Hodnotící komise vyzvala navrhovatele o písemné zdůvodnění mimořádně nízké ceny, na které navrhovatel odpověděl. Rozhodnutí hodnotící komise o tom, že cena navrhovatele je mimořádně nízká dle § 77 odst. 1 zákona, nebylo dle navrhovatele hodnotící komisí odůvodněno. Toto odůvodnění chybí v žádosti navrhovateli o písemné zdůvodnění mimořádně nízké ceny.

31.         V protokolu z 3. jednání hodnotící komise tato konstatovala neporovnatelnost nabídek, kteréžto tvrzení není navrhovateli jasné, když jediným hodnotícím kritériem zakázky byla výše nabídkové ceny, a zadávací dokumentace obsahovala jednoznačná ustanovení o obchodních podmínkách, rozsahu a povaze zadávaných prací, včetně konkrétních výstupů požadovaných zadavatelem. Navrhovatel poukázal, že postup hodnotící komise při posouzení a hodnocení nabídek je jasně vymezen zákonem. Hodnotící komise nemůže tento postup svévolně měnit a činit úkony, které nejsou v souladu s tímto postupem. V souladu se zákonem měla hodnotící komise posoudit nabídky uchazečů dle § 76 zákona, dále posoudit nabídky uchazečů z hlediska mimořádně nízké ceny dle § 77 zákona a následně provést hodnocení nabídek dle § 79 zákona podle nejnižší nabídkové ceny. Dle navrhovatele nic nebránilo hodnotící komisi tímto způsobem postupovat. Hodnotící komise v souladu § 74 odst. 1 zákona činí úkony ve vztahu k dodavatelům jménem zadavatele. Rozhodnutí komise o nepokračování v zadávacím řízení je bezesporu úkonem, který činí komise ve vztahu k dodavatelům. Zákon jasně vymezuje rozsah pravomocí a úkonů, které činí hodnotící komise. Právo hodnotící komise rozhodnout o nepokračování v zadávacím řízení mezi nimi není. Proto je rozhodnutí hodnotící komise o nepokračování v zadávacím řízení dle navrhovatele neplatné.

32.         Navrhovatel dále zmínil, že rozhodnutí hodnotící komise o nepokračování v zadávacím řízení nebylo řádně odůvodněno, nelze zjistit, v čem konkrétně spatřuje hodnotící komise neporovnatelnost nabídek. Takové rozhodnutí je nepřezkoumatelné a tedy odporující zásadě transparentnosti. Navrhovatel zopakoval svůj názor, že rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení není také řádně odůvodněno a jenom opakuje nespecifikované a obecné důvody pro zrušení, které již uvádí ve svém rozhodnutí hodnotící komise. V dokumentaci veřejné zakázky není uveden žádný záznam o tom, že by zadavatel jakýmkoliv způsobem skutečně zkoumal, jestli jsou dány důvody pro zrušení zadávacího řízení. Navrhovatel tak dovozuje, že zadavatel zrušil zadávací řízení na základě neplatného rozhodnutí hodnotící komise, které je v rozporu se zásadou transparentnosti. Vzhledem k tomu, že hodnotící komise porušila dle navrhovatele zákon, měl zadavatel v souladu s § 79 odst. 5 zákona nechat provést nové posouzení a hodnocení nabídek.

33.         Navrhovatel uzavřel, že jestliže by hodnotící komise skutečně zjistila, že nabídky uchazečů jsou vzájemně neporovnatelné, pak by to dle jeho mínění zjistila při posouzení těchto nabídek, které probíhalo v průběhu 2. jednání hodnotící komise, a ne až v průběhu 3. jednání, kdy obdržela odpověď navrhovatele o písemném zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny a i odpovědi dalších uchazečů. Postup hodnotící komise budí dle navrhovatele podezření, že hodnotící komise se rozhodla nepokračovat v zadávacím řízení, protože z odpovědí uchazečů zjistila, že není reálně možné vyřadit nabídky „nepreferovaných" uchazečů. Tomu dle navrhovatele odpovídá i chybějící odůvodnění rozhodnutí hodnotící komise nepokračovat v zadávacím řízení a chybějící odůvodnění zadavatele v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.

Další průběh správního řízení

34.         Úřad rozhodnutím č.j. ÚOHS-S147/2013/VZ-24916/2013/513/EDo ze dne 19. prosince 2013 zamítl návrh navrhovatele podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odstavce 1 nebo 2 zákona. Proti výše uvedenému rozhodnutí podal navrhovatel dne 2.1.2014 rozklad ze dne 31.12.2013 k předsedovi Úřadu.

35.         Druhostupňovým rozhodnutím č.j. ÚOHS-R9/2014/VZ-6735/2015/323/RBu ze dne 13. března 2015 předseda Úřadu prvostupňové rozhodnutí č.j. ÚOHS-S147/2013/VZ-24916/2013/513/EDo ze dne 19. prosince 2013 zrušil a věc vrátil k novému projednání. Jako důvod zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání uvedl předseda Úřadu skutečnost, že se Úřad dostatečně přezkoumatelně nevyjádřil k důvodům zrušení zadávacího řízení, jež uvedl zadavatel ve svém rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.

36.         Pod č.j. ÚOHS-S147/2013/VZ-7609/2015/543/EDo dne 24.3.2015 Úřad oznámil účastníkům řízení, že ve správním řízení vedeném Úřadem ve věci přezkoumávání úkonů zadavatele pod sp.zn. S147/2013/VZ/EDo se pokračuje. Usnesením č.j. ÚOHS-S147/2013/VZ-7614/2015/543/EDo z téhož dne stanovil Úřad všem účastníkům řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

37.         Dne 30.3.2015 obdržel Úřad vyjádření zadavatele, v němž zadavatel uvedl, že je i nadále přesvědčen, že při svém jednání postupoval správně a v souladu se zákonem a že se plně ztotožňuje se závěry učiněnými v rozhodnutí Úřadu č.j. ÚOHS-S147/2013/VZ-24916/2013/513/EDo ze dne 19. prosince 2013.

38.         Dne 9.4.2015 obdržel Úřad doplnění vyjádření zadavatele ze dne 7.4.2015, v němž zadavatel sdělil, že předmětnou veřejnou zakázku po jejím zrušení opětovně nevyhlašoval a ani nemá v úmyslu zadávací řízení se stejným předmětem plnění vyhlašovat.

39.         Usnesením č.j. ÚOHS-S147/2013/VZ-8628/2015/543/EDo ze dne 15.4.2015 stanovil Úřad všem účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

ZÁVĚRY ÚŘADU

Relevantní ustanovení zákona

40.         Dle § 6 odst. 1 zákona zadavatel je povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

41.         Dle § 44 odst. 1 zákona zadávací dokumentace je soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

42.         Dle § 74 odst. 1 zákona pro posouzení a hodnocení nabídek v otevřeném řízení, užším řízení, soutěžním dialogu a ve zjednodušeném podlimitním řízení a pro předběžné hodnocení nabídek v jednacím řízení s uveřejněním ustanoví veřejný zadavatel hodnotící komisi. Činí-li hodnotící komise ve vztahu k dodavatelům úkony podle tohoto zákona, platí, že tyto úkony činí jménem zadavatele.

43.         Dle § 76 odst. 1 zákona hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d).

44.         Dle § 79 odst. 1 zákona hodnocení nabídek provede hodnotící komise podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6.

45.         Dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona zadavatel může bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pouze pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

46.         Dle § 84 odst. 8 zákona zadavatel je povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu.

47.         Dle § 111 odst. 6 zákona zjistí-li zadavatel v průběhu zadávacího řízení, že některým úkonem porušil zákon, přijme opatření k jeho nápravě i v případě, když proti takovému úkonu námitky neobdržel.

K výroku I. rozhodnutí

48.         Úřad přezkoumal na základě ustanovení § 112 a následujících zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména zadávací dokumentace, vyjádření předložených zadavatelem a navrhovatelem, a na základě vlastního zjištění rozhodl, že zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem, když dne 19.2.2013 rozhodl o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, aniž by transparentně popsal, jaké konkrétní důvody hodné zvláštního zřetele se v jeho průběhu vyskytly, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

49.         Úřad k problematice zrušení zadávacího řízení nejprve obecně konstatuje, že zákon rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně se zadávací řízení ruší podle § 84 odst. 1 zákona, fakultativně za podmínek stanovených § 84 v odst. 2 až 5 zákona.

50.         Pokud jde o ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona, ve kterém je uvedena možnost zrušit zadávací řízení z důvodů hodných zvláštního zřetele, odkazuje Úřad např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp.zn. 2 Afs 64/2009 ze dne 27.1.2010, ve kterém bylo judikováno, že „jakékoliv zrušení zadávacího řízení v případě veřejné zakázky ale musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli) veřejného zadavatele, která by mohla vyústit v korupci či nepřípustnou veřejnou odplatu, a tedy přesně v duchu výkladu provedeného krajským soudem. Proto je třeba ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona o veřejných zakázkách a zejména slovní spojení důvody zvláštního zřetele hodné vykládat jako důvody objektivní, stojící vně veřejného zadavatele, nikoliv jako důvody subjektivního rázu, které by popřely smysl jmenovaného zákona.“

51.         Je tedy zřejmé, že ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona předpokládá skutečnosti, které jsou objektivní, a tedy nezávislé na vůli zadavatele – slovy zákona „v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval“. Zadavatel by tak měl při posouzení oprávněnosti zrušení veřejné zakázky podle výše uvedeného ustanovení zákona zhodnotit, zda důvody pro zrušení veřejné zakázky splňují dvě podmínky vyplývající z citovaného ustanovení zákona, a  to podmínku, že se důvody vyskytly „v průběhu“ zadávacího řízení, a že se jedná o důvody „zvláštního zřetele hodné“. Současně by zadavatel ke zrušení zadávacího řízení měl přistoupit ve lhůtě „bez zbytečného odkladu“. Jako důvody oprávněné jsou soudní judikaturou uváděny příklady, kdy např. zadavateli byla na veřejnou zakázku přislíbena dotace a před ukončením zadávacího řízení je zřejmé, že zadavatel tuto dotaci neobdrží, nebo pokud je na majetek zadavatele v průběhu zadávacího řízení prohlášen konkurs, nebo zadavatel vstoupí do likvidace, nebo v důsledku živelné pohromy nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby dokončil zadávací řízení na plnění, které již s ohledem na živelnou událost objektivně nemůže požadovat, atd. (uvedené vyplývá např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp.zn. 2 Afs 64/2009 ze dne 27.1.2010).

52.         Úřad při posuzování výše uvedených aspektů ve vztahu k souvislostem šetřeného případu zohlednil, zda byly při zrušení předmětného zadávacího řízení zadavatele kumulativně naplněny podmínky stanovené v § 84 odst. 2 písm. e) zákona, a došel k závěru, že jejich naplnění v přezkoumávaném případě nelze prokázat z důvodu netransparentnosti odůvodnění zrušení zadávacího řízení zadavatelem, k čemuž Úřad uvádí následující.

53.         Úřad úvodem předesílá, že zákon v žádném ze svých ustanovení zadavateli výslovně neukládá povinnost uvést ve svém rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení důvod tohoto zrušení, povinnost uveřejnit a uvést tento důvod vyplývá z ustanovení z 84 odst. 8 zákona, podle kterého je zadavatel povinen odeslat oznámení o zrušení zadávacího řízení do dvou pracovních dnů od přijetí tohoto rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům o veřejnou zakázku s uvedením důvodu. Za základ pro skutková zjištění při právním posuzování zákonnosti zrušení zadávacího řízení přezkoumává Úřad samotné důvody, které zadavatel formuloval právě ve svém oznámení o zrušení zadávacího řízení, které zadavatel dne 20.2.2013 odeslal uchazečům o veřejnou zakázku. Nicméně za oznámení o zrušení zadávacího řízení lze považovat uchazečům odeslané a doručené rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 19.2.2013. Zadavatel je povinen při formulaci důvodů, pro které zrušil zadávací řízení, dodržovat zásady uvedené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona; tyto důvody musí být přitom vyjádřeny v oznámení (resp. v tomto případě  v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 19.2.2013, které zadavatel poslal coby oznámení) jednoznačně, srozumitelně a tím i přezkoumatelně, aby se s nimi mohli seznámit zájemci či uchazeči. Pozdější a jiné odůvodnění zrušení zadávacího řízení je právně irelevantní (k této otázce také rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS‑R78/2013/VZ-10472/2013/310/PMo ze dne 6.6.2013).

54.         Úřad konstatuje, že zadavatel je s ohledem na zásadu transparentnosti povinen formulovat důvody, pro které zrušil zadávací řízení, a to určitě (jednoznačně), srozumitelně, a tím i přezkoumatelně tak, aby nevzniklo žádných pochybností o tom, jaké konkrétní důvody vedly zadavatele ke zrušení zadávacího řízení. Zadavatel je povinen uvést všechny okolnosti, kterými odůvodňuje zrušení zadávacího řízení, právě v oznámení o zrušení zadávacího řízení, resp. v daném případě v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 19.2.2013.

55.         K tomu, aby Úřad mohl posuzovat, zda u důvodů zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona uvedených zadavatelem skutečně lze konstatovat, že naplňují výše uvedený judikatorní závěr (rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 2 Afs 64/2009–109 ze dne 27.1.2010), tedy zda je lze považovat za „důvody zvláštního zřetele hodné“, Úřad musí nejprve zhodnotit, zda odůvodnění zadavatele je natolik konkrétní čili jednoznačné a srozumitelné, aby v něm bylo možno identifikovat konkrétní okolnosti a důvody zrušení zadávacího řízení. Odůvodnění zrušení zadávacího řízení je zcela určité, tedy i přezkoumatelné, jsou-li zadavatelem konstatovány v oznámení o zrušení zadávacího řízení (v daném případě v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 19.2.2013) okolnosti vedoucí ke zrušení zadávacího řízení natolik konkrétně, aby bylo možné ve správním řízení přezkoumat, zda skutečně nastaly.

56.         Na základě výše uvedeného v daném případě Úřad konstatuje, že důvody uvedené zadavatelem v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 19.2.2013, v nichž se zadavatel odvolává na „skutečnost, že zadávací dokumentace obsahovala dle zadavatele ustanovení, která umožnila uchazečům podat vzájemně neporovnatelné nabídky, a to zejména s ohledem na rozsah poskytovaných služeb a jejich nabídkovou cenu“ a dále doplňuje, že „takto nastavené zadávací podmínky neumožňují zadavateli realizovat veřejnou zakázku v požadovaném rozsahu“, jsou natolik obecného charakteru, že Úřad nemůže přezkoumat správnost takto formulovaného závěru zrušení zadávacího řízení.

57.         Z odůvodnění zrušení zadávacího řízení zadavatelem tak není patrno, které konkrétní důvody vedly zadavatele ke zrušení zadávacího řízení, jež by Úřad mohl věcně posoudit. Úřad v odůvodnění zadavatele zejména postrádá uvedení konkrétních ustanovení obsažených v zadávací dokumentaci, která dle zadavatele „umožnila uchazečům podat vzájemně neporovnatelné nabídky“, popřípadě i podrobnější srovnání rozsahu konkrétních poskytovaných služeb, které byly součástí nabídek uchazečů a z nichž zadavatel dovozuje neporovnatelnost obdržených nabídek. Pouhý odkaz na lišící se nabídkovou cenu v nabídkách uchazečů, byť je cenový rozptyl v jejich nabídkách značný, v daném kontextu pro transparentnost odůvodnění zrušení zadávacího řízení nepostačuje. Rovněž i formulaci zadavatele ohledně nastavení zadávacích podmínek, jež mu „neumožňují realizovat veřejnou zakázku v požadovaném rozsahu“, měl zadavatel blíže konkretizovat ve smyslu podrobnějšího uvedení těch určitých zadávacích podmínek, které zadavatel shledává chybně či nevhodně nastavenými a proč konkrétně k takovému závěru zadavatel došel.

58.         Aby mohl Úřad posoudit oprávněnost postupu zadavatele při zrušení zadávací řízení, zkoumá Úřad v prvé řadě, zda zadavatel zrušil zadávací řízení z jím vymezených důvodů, které skutečně nastaly (k této otázce také rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. ÚOHS-R126/2012/VZ-19098/2012/310/MŠe ze dne 11.10.2012). Předpokladem toho, aby Úřad mohl zjišťovat, zda tyto okolnosti skutečně nastaly, je jednoznačnost a určitost vyjádření důvodů zrušení zadávacího řízení zadavatelem. Nevyjádřil-li tyto důvody zadavatel dostatečně konkrétně a jednoznačně, pak ani není možné zkoumat, zda tyto okolnosti, v nichž spatřuje zadavatel důvod pro zrušení zadávacího řízení, skutečně nastaly a zda mohly nebo nemohly býti „důvody zvláštního zřetele hodné“.

59.         V návaznosti na výše uvedené Úřad konstatuje, že důvody uvedené zadavatelem v jeho rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 19.2.2013 nejsou formulovány v souladu se zásadou transparentnosti vyjádřenou v § 6 odst. 1 zákona, neboť nejsou specifikovány určitě, jednoznačně, srozumitelně, a tím i přezkoumatelně. Odůvodnění zrušení zadávacího řízení zadavatelem je tak příliš obecné, tudíž nedostatečné, postrádá uvedení konkrétních skutečností, na základě nichž by Úřad mohl přezkoumat, zda dané důvody mohou být považovány za „důvody zvláštního zřetele hodné“, jejichž výskyt v průběhu zadávacího řízení je podmínkou zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona. Úřad dodává, že zadavatel podmínkám ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona nedostál, neboť výskyt „důvodů zvláštního zřetele hodných“ vzhledem k netransparentnímu odůvodnění zrušení zadávacího řízení zadavatelem nelze prokázat.

60.         Úřad uvedeným závěrem nezpochybňuje právo zadavatele na zrušení zadávacího řízení, je-li stiženo takovou vadou, pro kterou není možné v zadávacím řízení pokračovat. Zadavatel však musí v případě, kdy se rozhodl zadávací řízení zrušit, zájemcům či uchazečům jasně, srozumitelně, dostatečně konkrétně, tudíž transparentně sdělit, jaké konkrétní části zadávací dokumentace obsahují takovou nejasnost a vadu s tím, že tyto mají natolik zásadní charakter, že vedou k závěru o nutnosti zrušení celého zadávacího řízení, poněvadž jinak nelze tyto nedostatky odstranit či zhojit, resp. při následném řízení o přezkoumání úkonů zadavatele by došlo k uložení nápravného opatření nebo pokuty za správní delikt.

61.         K tvrzením zadavatele uvedeným blíže v bodě 23 tohoto rozhodnutí, tj. že zrušení zadávacího řízení bylo oprávněné, neboť by při pokračování v něm získal plnění, které nepožadoval a neupotřebil, resp. je pro zadavatele zbytečné, Úřad dodává, že v případě zrušení zadávacího řízení jsou posuzovány důvody uvedené zadavatelem v rozhodnutí o takovém úkonu. Z rozhodnutí se však nepodává, že důvodem by bylo, že plnění již zadavatel nepotřebuje či že ho nepožadoval, nýbrž že nastavil blíže neoznačenou část zadávací dokumentace tak, že umožnila uchazečům podat vzájemně neporovnatelné nabídky, zejména s ohledem na rozsah poskytovaných služeb a jejich cenu. Z rozhodnutí se naopak podává, že zadavatel plnění požadoval, ale v jiném rozsahu, než mu zřejmě bylo nabídnuto uchazeči. Ostatně i z vyjádření zadavatele (srov. mj. bod 20 rozhodnutí) vyplývá, že zadavatel spatřuje své pochybení v tom, že měl jinak popsat v zadávací dokumentaci předmět plnění, aby byl realizován v plném rozsahu, tzn. že popis zřejmě neumožnil realizaci předmětu plnění tak, jak zadavatel chtěl, v plném rozsahu. Tato tvrzení o nepotřebnosti předmětu plnění však zadavatel uplatňuje jako odůvodnění zrušení veřejné zakázky až následně, tzn. nejsou obsažena v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, kde je uvedeno to, že v důsledku chyby zadavatele, která se projevuje v neporovnatelnosti nabídek, by zadavatel neobdržel plnění v potřebném (ale zřejmě menším) rozsahu. Z rozhodnutí se nepodává, že by tento (zřejmě menší) rozsah nepotřeboval, ale naopak že měl nadefinovat předmět plnění tak, aby byl realizován v celém zadavatelem „požadovaném“ (rozuměj zadavatelem zamýšleném) rozsahu.

62.         K námitce zadavatele (viz bod 19 rozhodnutí), že nemohl více v odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení specifikovat, která ustanovení zadávací dokumentace umožnila neporovnatelnost nabídek, Úřad konstatuje, že tato je nesprávná a ryze účelová, poněvadž zadavatel mohl a měl uchazečům v předmětném rozhodnutí vyložit, co absentovalo ve vymezení předmětu plnění a jak se toto konkrétně projevilo v neporovnatelnosti nabídek co do rozsahu poskytovaných služeb a nabídnuté ceny. Nabídkové ceny byly sice ve výši 440 tisíc Kč, 375 tisíc Kč, 685 tisíc Kč, 460 tisíc Kč, 800 tisíc Kč, 159 tisíc Kč, 748 tisíc Kč, 390 tisíc Kč, avšak Úřad z tohoto nemohl usoudit na skutečnost, zda šlo o ceny rozdílné v důsledku tržního prostředí, kdy každý uchazeč naceňuje plnění za cenu, za kterou ji on dokáže zrealizovat, či zda rozdílnost cen byla důsledkem chyby zadavatele. Každý uchazeč v nabídce potvrdil, že vymezený předmět plnění za tuto cenu zrealizuje. Pokud při posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel identifikoval konkrétní chyby v zadávací dokumentaci, jež měly vliv na neporovnatelnost nabídek, měl je v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvést. Navíc v rozhodnutí o námitkách ze dne 8.3.2013 (str. 3) zadavatel uvádí, že část vymezení předmětu plnění absentovala, ale některé formuloval chybně, ale ani tyto v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení neoznačil.

63.         Úřad akcentuje, že základním účelem odvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení není primárně to, že dohledový orgán musí z uvedených důvodů seznat, zda tento úkon (zrušení zadávacího řízení) byl oprávněný, ale že se uchazeč či zájemce dozví, z jakých jasných, srozumitelných a jednoznačných důvodů k tomu zadavatel přistoupil, čímž fakticky dojde ke znehodnocení práce spojené s přípravou nabídky. Pokud není formulováno jednoznačně, určitě, a tím i srozumitelně, jak ve svém rozhodnutí sp.zn. R9/2014/VZ uvádí předseda Úřadu, nemůže uchazeč (zájemce) vědět, zda nedochází toliko k účelovému (protizákonnému) rušení zadávacího řízení. Uchazeč (zájemce) má právo vědět, jaká konkrétní, v zadávací dokumentaci zachycená a zadavatelem způsobená (u této konkrétní věci, kde zadavatel tvrdí, že prostřednictvím nesprávné a zčásti i absentující formulace v zadávacích podmínkách neporovnatelnost nabídek způsobil) vada se projevila v nabídkách tak, že ji nelze odstranit jinak než zrušením celého zadávacího řízení. Jen tak si může uchazeč (zájemce) a následně i dohledový orgán učinit úsudek o tom, zda byly splněny všechny podmínky pro zrušení zadávacího řízení dle uplatněného důvodu, jak uvádí ve svém rozhodnutí předseda Úřadu.

64.         Úřad dále uvádí, že postup zadavatele mohl mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, jelikož předmětný nezákonný postup zadavatele (již ze své podstaty) ovlivňuje výběr nejvhodnější nabídky, a to s ohledem na to, že po zrušení zadávacího řízení nemůže být žádná nabídka vybrána jako nejvhodnější.

65.         Na základě výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 84 odst. 2 písm. e) zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona tím, že dne 19.2.2013 rozhodl o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, aniž by transparentně popsal, jaké konkrétní důvody hodné zvláštního zřetele se v jeho průběhu vyskytly, pro které nebylo možné po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

66.         Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

67.         K doplnění návrhu navrhovatele ze dne 14.4.2013 Úřad pro úplnost dodává, že hodnotící komise ustavená zadavatelem podle § 74 odst. 1 zákona provedla dle § 76 odst. 1 zákona posouzení nabídek uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách, jak je zaneseno do protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 29.1.2013. V rámci posouzení těchto nabídek dospěla hodnotící komise k závěru, že nabídky jsou neporovnatelné s ohledem na rozsah poskytovaných služeb a jejich nabídkovou cenu, a proto se jednomyslně usnesla (slovy protokolu „bylo hodnotící komisí jednomyslně rozhodnuto“), že v zadávacím řízení nelze pokračovat a bude doporučeno zadavateli řízení zrušit z důvodů hodných zvláštního zřetele. Na základě tohoto závěru učiněného hodnotící komisí po posouzení nabídek zadavatel následně rozhodl o zrušení zadávacího řízení svým rozhodnutím ze dne 19.2.2013. Jinými slovy lze říci, že hodnotící komise „nerozhodla“ o nepokračování či zrušení zadávacího řízení. Hodnotící komise posoudila nabídky uchazečů a doporučila zadavateli v zadávacím řízení nepokračovat z důvodů výše specifikovaných v protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 29.1.2013, které vzal zadavatel v potaz a následně sám rozhodl o zrušení předmětného zadávacího řízení. Účinky úkonu zadavatele spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení tak vůči uchazečům nastaly až vydáním rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 19.2.2013, resp. jeho doručením těmto uchazečům.

Uložení nápravného opatření

68.         Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

69.         Úřad v průběhu správního řízení zjistil, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 84 odst. 2 písm. e) zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona tím, že dne 19.2.2013 rozhodl o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, aniž by transparentně popsal, jaké konkrétní důvody hodné zvláštního zřetele se v jeho průběhu vyskytly, pro které nebylo možné po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

70.         Úřad dále uvádí, že při rozhodování podle § 118 odst. 1 zákona je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že zadavatel pochybil při zrušení zadávacího řízení, Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele ze dne 19.2.2013 o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku a vrátil tak zadávací řízení do fáze posouzení obdržených nabídek. Pokud zadavatel i nadále setrvá na nutnosti zrušení předmětného zadávacího řízení, je povinen postupovat v souladu se závěry tohoto rozhodnutí a v souladu se zásadou transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona.

71.         Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Náklady řízení

72.         Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.

73.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím zrušil úkony zadavatele související se zrušením předmětného zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2013000147.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

 otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1. Český rozhlas, Vinohradská 12, 120 99 Praha 2

2. Axcode, s.r.o., Mirka Nešpora 6, 080 01 Prešov, Slovenská republika

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.gov.cz