číslo jednací: S0895/2014/VZ-22836/2016/543/JWe
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Zajištění dopravní obslužnosti na trase Plzeň-Vejprnice-Tlučná |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 31 odst. 1 zákona o veřejných službách v přepravě cestujících |
| Rok | 2014 |
| Datum nabytí právní moci | 19. 12. 2016 |
| Související rozhodnutí | S0895/2014/VZ-22836/2016/543/JWe R0176,0179/2016/VZ-49377/2016/322/KBe |
| Dokumenty |
|
Č. j.: ÚOHS-S0895/2014/VZ-22836/2016/543/JWe |
|
Brno: 27. května 2016 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 25 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve správním řízení zahájeném dne 27. 10. 2014 na návrh ze dne 24. 10. 2014, jehož účastníky jsou
- objednatelé –
- obec Vejprnice, IČO 00258474, se sídlem Mírová 17, 330 27 Vejprnice,
- obec Tlučná, IČO 00258385, se sídlem Hlavní 25, 330 26 Tlučná,
ve správním řízení zastoupení na základě plných mocí ze dne 30. 10. 2014 JUDr. Tatianou Jiráskovou, advokátkou, ev. č. ČAK 11196, AK Svejkovský, Kabelková a spol., se sídlem Kamenická 1, 301 12 Plzeň,
-
navrhovatel – Plzeňské městské dopravní podniky, a. s., IČO 25220683, se sídlem Denisovo nábřeží 920/12, 301 00 Plzeň-Východní Předměstí, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 26. 3. 2015 JUDr. Tomášem Tomšíčkem, advokátem, ev. č. ČAK 10451, se sídlem Vlastina 602/23, 323 00 Plzeň,
ve věci přezkoumání úkonů objednatelů učiněných v nabídkovém řízení „Zajištění dopravní obslužnosti na trase Plzeň-Vejprnice-Tlučná“, jehož oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 8. 2014 pod evidenčním číslem 494155 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 152-273917, rozhodl takto:
I.
Objednatelé – obec Vejprnice, IČO 00258474, se sídlem Mírová 17, 330 27 Vejprnice, a obec Tlučná, IČO 00258385, se sídlem Hlavní 25, 330 26 Tlučná – nedodrželi postup stanovený v § 10 odst. 3 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, v návaznosti na § 45 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v dokumentaci nabídkového řízení „Zajištění dopravní obslužnosti na trase Plzeň-Vejprnice-Tlučná“, jehož oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 8. 2014 pod evidenčním číslem 494155 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 152-273917, požadovali, aby dopravce měl po celou dobu plnění smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících k zajištění dopravní obslužnosti na trase Plzeň-Vejprnice-Tlučná pro účely plnění této smlouvy k dispozici 8 základních vozidel splňujících standardy kvality a bezpečnosti dle přílohy č. 2 jmenované smlouvy, jako například požadované stáří či vnější design, přičemž 2 z těchto základních vozidel uvedených charakteristik požadovali nad rámec potřeb pro plnění předmětu předmětného nabídkového řízení, za účelem zajištění neočekávaných situací, přestože tyto neočekávané situace bylo dle podmínek předmětného nabídkového řízení možno řešit použitím zálohových vozidel, čímž stanovili technické podmínky tak, že vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
II.
Návrh navrhovatele – Plzeňské městské dopravní podniky, a. s., IČO 25220683, se sídlem Denisovo nábřeží 920/12, 301 00 Plzeň-Východní Předměstí – ze dne 24. 10. 2014 se podle § 31 odst. 2 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve zbývající části bodu III. návrhu a v bodu IV. návrhu zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 31 odst. 1 citovaného zákona.
III.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu objednatelů – obec Vejprnice, IČO 00258474, se sídlem Mírová 17, 330 27 Vejprnice a obec Tlučná, IČO 00258385, se sídlem Hlavní 25, 330 26 Tlučná – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 31 odst. 1 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ruší nabídkové řízení „Zajištění dopravní obslužnosti na trase Plzeň-Vejprnice-Tlučná“, jehož oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 8. 2014 pod evidenčním číslem 494155 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 152-273917.
IV.
Podle § 32 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, v návaznosti na § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se objednatelům – obec Vejprnice, IČO 00258474, se sídlem Mírová 17, 330 27 Vejprnice a obec Tlučná, IČO 00258385, se sídlem Hlavní 25, 330 26 Tlučná – ukládá:
uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. NABÍDKOVÉ ŘÍZENÍ
1. Objednatelé – obec Vejprnice, IČO 00258474, se sídlem Mírová 17, 330 27 Vejprnice a obec Tlučná, IČO 00258385, se sídlem Hlavní 25, 330 26 Tlučná, ve správním řízení zastoupení na základě plných mocí ze dne 30. 10. 2014 JUDr. Tatianou Jiráskovou, advokátkou, ev. č. ČAK 11196, AK Svejkovský, Kabelková a spol., se sídlem Kamenická 1, 301 12 Plzeň (dále jen „objednatelé“) – zahájili podle zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů (dále jen „zákon“), nabídkové řízení „Zajištění dopravní obslužnosti na trase Plzeň-Vejprnice-Tlučná“, jehož oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 8. 2014 pod evidenčním číslem 494155 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 152-273917 (dále jen „nabídkové řízení“).
2. V bodě 4. „Vymezení předmětu nabídkového řízení“ dokumentace nabídkového řízení je v části 4.1 uvedeno: „Předmětem nabídkového řízení je poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou za účelem zajištění dopravní obslužnosti na trase Plzeň-Vejprnice-Tlučná, a to na linkách vymezených v příloze č. 1 návrhu Smlouvy obsaženého v příloze č. 4 této dokumentace a v délce trvání 10 let (dále jen „veřejné služby“).“
3. Přílohou č. 1 výše uvedeného návrhu smlouvy je jízdní řád platný od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015 na trase Plzeň-Vejprnice-Tlučná s uvedením přesných časů odjezdů a příjezdů jednotlivých spojů s tím, že odjezdy a příjezdy budou v Plzni na zastávce „Plzeň, CAN“.
4. V bodě 7. 3 „Další podmínky pro prokázání splnění kvalifikace“, v části 7.3.1 „Prokazování splnění části kvalifikace prostřednictvím subdodavatele“ dokumentace nabídkového řízení je mimo jiné uvedeno: „Dopravce je povinen vlastními silami, tj. bez využití subdodavatelů, realizovat minimálně 70% veškerého objemu služeb, jež jsou předmětem tohoto Nabídkového řízení.“ Stejně tak je v části III „Provoz veřejné linkové dopravy“ návrhu Smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících k zajištění dopravní obslužnosti na trase Plzeň-Vejprnice-Tlučná (dále jen „návrh smlouvy“) v bodě 8 uvedeno: „Dopravce je povinen vlastními silami, tj. bez využití subdodavatelů, realizovat minimálně 70% veškerého objemu služeb, jež jsou předmětem této smlouvy.“
5. V bodě 8. „Způsob hodnocení nabídek – nabídková cena“ dokumentace nabídkového řízení je mimo jiné uvedeno, že objednatelé stanovili pro výběr nejvhodnější nabídky hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost a jako dílčí hodnotící kritéria stanovili nabídkovou cenu – výši kompenzace v CZK s vahou 70 %, počet vozidel s klimatizací v ks s vahou 15 % a počet vozidel na alternativní pohon v ks s vahou 15 %.
6. V části III „Provoz veřejné linkové dopravy“ návrhu smlouvy je v bodě 2 uvedeno: „Dopravce se zavazuje, že po celou dobu plnění této smlouvy bude mít pro účely plnění této smlouvy k dispozici 8 základních vozidel splňujících Standardy kvality a bezpečnosti dle Přílohy č. 2 této smlouvy (dále jen „základní vozidla“) coby vozidel provozujících veřejné služby na linkách dle této smlouvy, a dále dostatečný počet zálohových vozidel splňujících Standardy kvality a bezpečnosti dle Přílohy č. 2 této smlouvy (dále jen „zálohová vozidla“).“
7. V příloze č. 2 „Standardy kvality a bezpečnosti“ k návrhu smlouvy jsou pro základní vozidla stanoveny mimo jiné požadavky na jejich stáří (uvedení do provozu po 1. 1. 2011), vnější design (mimo jiné symboly a názvy objednatelů předepsané velikosti), minimální celkovou kapacitu vozidel, označení prostoru pro přepravu osob se sníženou schopností pohybu a orientace, pro přepravu dětského kočárku a pro přepravu invalidního vozíku. Pro zálohová vozidla je zde na rozdíl od základních vozidel požadováno, aby od jejich prvního uvedení do provozu neuplynulo více než 14 let, není požadován vnější design jako u základních vozidel, stejně jako označení prostoru pro přepravu osob se sníženou schopností pohybu a orientace, pro přepravu dětského kočárku a pro přepravu invalidního vozíku a rovněž pro ně není stanoveno žádné omezení týkající se minimální celkové kapacity.
8. V odpovědi na žádost o dodatečné informace č. 1 ze dne 16. 9. 2014 objednatelé na dotaz č. 1: „Zadavatel v čl. III. 2 smlouvy, která je přílohou zadávací dokumentace požaduje, aby se Dopravce zavázal, že po celou dobu plnění této smlouvy bude mít pro účely plnění této smlouvy k dispozici 8 základních vozidel splňujících Standardy kvality a bezpečnosti dle Přílohy č. 2 této smlouvy ( dále jen „základní vozidla“) coby vozidel provozujících veřejné služby na linkách dle této smlouvy. Dle našich výpočtů ale k zajištění dopravní obslužnosti na uvedené trase postačuje 4 základních vozidel, v této souvislosti prosíme o informaci, zda je možno dopravní obslužnost zajistit 5 základními vozidly nebo zda zadavatel trvá na počtu 8 základních vozidel.“ uvedli: „Dle zadavatele je minimální oběh vozidel při dodržení všech sociálních předpisů, nutných časů mezi spoji na odbavení cestujících následujícího spoje 5 vozidel a 6 řidičů, a to pouze za předpokladu zcela ideálního stavu. Ideální stav však bude pravděpodobně narušován dopravní situací, a proto za minimální počet základních vozidel považuje zadavatel 6 autobusů, tj. minimální denní výprava v pracovní dny. S přihlédnutím k tomu, že je nutné také počítat s pravidelnými servisními prohlídkami, krátkodobými odstaveními autobusů z důvodu oprav a dopravních nehod, s minutovými posuny v časech jízdních řádů či s uzavírkami a časovým prostorem na výměnu řidičů v rámci jednoho vozidla, požaduje zadavatel pro plnění smlouvy 8 základních vozidel splňujících předepsané standardy tak, aby k nasazení záložních vozidel vzhledem k nastaveným standardům kvality a bezpečnosti docházelo jen zcela výjimečně. Zadavatel pouze připomíná, že smlouvou není vyloučeno použít "nevyužitá" základní vozidla k jiným výkonům dopravce mimo rámec této smlouvy (nepravidelná doprava, výluková činnost pro ČD či jiné železniční dopravce atd.).“
9. V odpovědi na žádost o dodatečné informace č. 3 ze dne 22. 9. 2014 objednatelé na dotaz č. 6: „Uchazeč žádá o informaci, zda Zadavatel skutečně požaduje, aby dopravce měl k dispozici 8 základních vozidel splňujících požadavky Smlouvy, ačkoliv počet vozidel nutných k zajištění provozu podle jízdních řádů stanovených Zadavatelem (Příloha č. 1 Smlouvy) je nižší. V případě, že Zadavatel nezmění požadavek na celkový počet základních vozidel určených k plnění Smlouvy, žádá Uchazeč o informaci, zda základní vozidla určená k plnění Smlouvy a doložená objednateli mohou být dopravcem v průběhu platnosti Smlouvy nasazena i na jiné výkony než podle Smlouvy (v jiné oblasti, na výkony objednané jiným objednatelem). Obdobně uchazeč žádá o informaci, zda záložní vozidla určená k plnění Smlouvy a doložená zadavateli mohou být dopravcem v průběhu platnosti Smlouvy nasazena i na jiné výkony než podle Smlouvy (v jiné oblasti, na výkony objednané jiným objednatelem).“ odpověděli: „Dle zadavatele je minimální oběh vozidel při dodržení všech sociálních předpisů, nutných časů mezi spoji na odbavení cestujících následujícího spoje 5 vozidel a 6 řidičů, a to pouze za předpokladu zcela ideálního stavu. Ideální stav však bude pravděpodobně narušován dopravní situací, a proto za minimální počet základních vozidel považuje zadavatel 6 autobusů, tj. minimální denní výprava v pracovní dny. S přihlédnutím k tomu, že je nutné také počítat s pravidelnými servisními prohlídkami, krátkodobými odstaveními autobusů z důvodu oprav a dopravních nehod, s minutovými posuny v časech jízdních řádů či s uzavírkami a časovým prostorem na výměnu řidičů v rámci jednoho vozidla a s přihlédnutím k tomu, že smlouva počítá s možností navýšení dopravního výkonu, požaduje zadavatel pro plnění smlouvy 8 základních vozidel splňujících předepsané standardy tak, aby k nasazení záložních vozidel vzhledem k nastaveným standardům kvality a bezpečnosti docházelo jen zcela výjimečně. Smlouva nevylučuje použití základních nebo záložních vozidel k jiným výkonům dopravce mimo rámec této smlouvy.“
10. V odpovědi na žádost o dodatečné informace č. 6 ze dne 25. 9. 2014 objednatelé na dotaz č. 25: „V souladu s čl. III odst. 2 Návrhu smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících k zajištění dopravní obslužnosti na trase Plzeň - Vejprnice - Tlučná zadavatel požaduje, aby měl dopravce po celou dobu plnění k dispozici 8 základních vozidel splňujících Standardy kvality a bezpečnosti a zároveň dostatečný počet zálohových vozidel splňujících Standardy kvality a bezpečnosti. K zajištění potřeb zadavatele tak, jak jsou nastíněny v dokumentaci nabídkového řízení a v Návrhu smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících k zajištění dopravní obslužnosti na trase Plzeň - Vejprnice - Tlučná by však postačilo, aby dopravce disponoval 5-ti vozidly, případně, za současné efektivní úpravy jízdních řádů, 4-mi vozidly. Problém nedostatku vozidel ze strany dopravce je navíc zajištěn povinností dopravce mít k dispozici dostatečný počet zálohových vozidel splňujících rovněž Standardy kvality a bezpečnosti. Prosíme o zdůvodnění, z jakého důvodu požaduje zadavatel, aby měl dopravce k dispozici právě 8 základních vozidel splňujících standardy kvality a bezpečnosti.“ uvedli: „Dle zadavatele je minimální oběh vozidel při dodržení všech sociálních předpisů, nutných časů mezi spoji na odbavení cestujících následujícího spoje 5 vozidel a 6 řidičů, a to pouze za předpokladu zcela ideálního stavu. Ideální stav však bude pravděpodobně narušován dopravní situací, a proto za minimální počet základních vozidel považuje zadavatel 6 autobusů, tj. minimální denní výprava v pracovní dny. S přihlédnutím k tomu, že je nutné také počítat s pravidelnými servisními prohlídkami, krátkodobými odstaveními autobusů z důvodu oprav a dopravních nehod, s minutovými posuny v časech jízdních řádů či s uzavírkami a časovým prostorem na výměnu řidičů v rámci jednoho vozidla a s přihlédnutím k tomu, že smlouva počítá s možností navýšení dopravního výkonu, požaduje zadavatel pro plnění smlouvy 8 základních vozidel splňujících předepsané standardy tak, aby k nasazení záložních vozidel vzhledem k nastaveným standardům kvality a bezpečnosti docházelo jen zcela výjimečně. Smlouva nevylučuje použití základních nebo záložních vozidel k jiným výkonům dopravce mimo rámec této smlouvy.“
11. V odpovědi na žádost o dodatečné informace č. 3 ze dne 22. 9. 2014 objednatelé na dotaz č. 9: „Rozumí uchazeč správně, že podle čl. V. odst. 6 Smlouvy o veřejných službách je nutné započítat do nabídkové ceny náklady na vjezdy na autobusová nádraží? Pokud je odpověď ano, žádáme Zadavatele o poskytnutí informace o účtovaných cenách spojených s vjezdem na CAN Plzeň a případně na jiná nádraží či zastávky. Z podkladů poskytnutých Zadavatelem (Smlouva o veřejných službách v přepravě cestujících uzavřená s dopravcem ČSAD autobusy Plzeň a.s. pro období let 2012 až 2014 a příloha č. 5 Smlouvy Výchozí finanční model) přitom není zřejmé, v jaké nákladové položce má Uchazeč uvést náklady spojené s vjezdy na autobusová nádraží. Pokud mají být tyto náklady uvedeny v nákladové položce řádek 9 Úhrada za použití infrastruktury, dojde pravděpodobně k výraznému navýšení této nákladové položky ve srovnání se stávajícím smluvním vztahem s dopravcem ČSAD autobusy Plzeň (podle výkazu skutečných nákladů a výnosů tyto náklady činily za období 12/2012 až 11/2013 pouze 0,01 Kč/km). Uchazeč dále žádá o informaci, zda nese nákladové riziko změny nákladů spojených s poplatky za umožnění vjezdu na autobusová nádraží v průběhu platnosti smlouvy Zadavatel nebo Dopravce.“ odpověděli: „Ano, do nabídkové ceny je nutné zahrnout veškeré náklady spojené s předmětem nabídkového řízení, tj. i náklady spojené s užíváním označníků zastávek či poplatky za užívání Centrálního autobusového nádraží v Plzni (CAN). Dle sdělení provozovatele CAN činí aktuální cena za vjezd či odjezd spoje u linek do 50 km 100,- Kč + DPH 21%. Ano, dopravce nese riziko změny cen za užití označníků zastávek i CAN.“
12. Z protokolu o otevírání obálek ze dne 30. 9. 2014 vyplývá, že ve lhůtě pro podání nabídek obdrželi objednatelé 4 nabídky. Po otevření obálek hodnotící komise zkontrolovala náležitosti nabídek podle § 71 odst. 9 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), a vzhledem k tomu, že všechny nabídky splnily zákonné požadavky, žádnou nabídku nevyřadila.
13. Přípisem ze dne 3. 10. 2014 podala námitky proti dokumentaci nabídkového řízení společnost Plzeňské městské dopravní podniky, a. s., IČO 25220683, se sídlem Denisovo nábřeží 920/12, 301 00 Plzeň-Východní Předměstí, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 26. 3. 2015 JUDr. Tomášem Tomšíčkem, advokátem, ev. č. ČAK 10451, se sídlem Vlastina 602/23, 323 00 Plzeň (dále jen „navrhovatel“). Námitky byly objednatelům doručeny dne 6. 10. 2014 a objednatelé těmto námitkám po přezkoumání nevyhověli, což oznámili navrhovateli zasláním svého rozhodnutí ze dne 16. 10. 2014. Rozhodnutí o námitkách obdržel navrhovatel dne 17. 10. 2014.
14. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 20. 10. 2014 vyplývá, že hodnotící komise provedla hodnocení všech čtyř předložených nabídek a jako první v pořadí vybrala nabídku dopravce ČSAD autobusy Plzeň a. s., IČO 48362611, se sídlem V Malé Doubravce 27, 312 00 Plzeň (dále „vybraný uchazeč“ či „stávající dopravce“).
15. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí objednatelů o námitkách ze dne 16. 10. 2014 za učiněné v souladu se zákonem a ZVZ, podal dne 27. 10. 2014 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů objednatelů (dále jen „návrh“) ze dne 24. 10. 2014 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).
16. Úřad obdržel návrh dne 27. 10. 2014 a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů objednatelů. Objednatelé obdrželi stejnopis návrhu rovněž dne 27. 10. 2014.
II. OBSAH NÁVRHU
17. Navrhovatel po stručném shrnutí průběhu nabídkového řízení v bodu II. svého návrhu uvádí, že i přesto, že objednatelé nevyhověli jeho námitkám proti dokumentaci nabídkového řízení, je nadále přesvědčen o tom, že objednatelé porušili zákon a ZVZ, zejména ustanovení § 6 ZVZ.
18. V bodu III. návrhu je uvedeno, že objednatelé v dokumentaci nabídkového řízení uvedli, namísto rámcových časů odjezdů z obcí, přímo jízdní doby a kilometráž podle jízdních řádů stávajícího dopravce, jemuž tak zajistili výhodnější postavení, neboť může využít znalost místních podmínek, kterou ostatní uchazeči nemají. Celkové nastavení jízdních řádů tak kopíruje dosavadní zavedenou praxi, která vyhovuje právě stávajícímu dopravci, a nemožnost jejich změny tak znevýhodňuje ostatní dopravce. Podle názoru navrhovatele se tak jedná o skrytou diskriminaci, kdy podmínky zakázky neplní jakoukoliv rozumnou funkci a pouze brání konkurenčnímu prostředí mezi dodavateli, neboť a priori znemožňují účast dodavatelům, kteří by předmět veřejné zakázky mohli úspěšně realizovat. Podle názoru navrhovatele je nabídkové řízení koncipováno tak, že zvýhodňuje jednoho konkrétního dopravce, čímž dochází k porušování pravidel férové hospodářské soutěže a zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace.
19. K podpoře tohoto svého názoru navrhovatel dále v této části návrhu uvádí, že objednatelé požadují do nabídkové ceny zahrnout i poplatky za užívání Centrálního autobusového nádraží v Plzni (dále jen „CAN“), kdy je za vjezd či odjezd spoje účtován poplatek 100,- Kč + DPH s tím, že dopravce ponese riziko změny těchto poplatků. Provozovatelem CAN byl v minulosti právě vybraný uchazeč a v současné době je vlastníkem budovy CAN společnost BENT HOLDING, a. s., IČO 63487799, se sídlem třída Tomáše Bati 3910, 760 01 Zlín, tedy právnická osoba tvořící s vybraným uchazečem koncern, což vyplývá ze zprávy nezávislého auditora o ověření výroční správy vybraného uchazeče (tato zpráva byla přílohou návrhu, pozn. Úřadu). Podle názoru navrhovatele je tak evidentní, že tento uchazeč má zajištěnu určitou výhodu oproti ostatním dopravcům, co se týká výše poplatků za užívání CAN, kterou mohl zohlednit v kalkulaci nabídkové ceny. Přitom, jak je rovněž uvedeno v návrhu, k řádnému plnění předmětu nabídkového řízení není vůbec zapotřebí, aby vozidla dopravce na CAN vůbec zajížděla.
20. Navrhovatel se rovněž domnívá, že požadavek objednatelů, aby měl dopravce po celou dobu plnění smlouvy k dispozici 8 základních vozidel splňujících definované standardy kvality a bezpečnosti a zároveň dostatečný počet zálohových vozidel, je nepřiměřený a zvýhodňuje stávajícího dopravce. Navrhovatel má za to, že k řádnému plnění předmětu nabídkového řízení postačuje 5 základních vozidel, případně, za podmínky efektivní úpravy jízdních řádů, 4 vozidla. Nadhodnocený počet základních vozidel tak opět diskriminuje uchazeče, kteří tímto počtem vozidel nedisponují, ačkoliv jsou schopni požadované služby dopravní obslužnosti zajistit.
21. V bodu IV. návrhu je uvedeno, že podle názoru navrhovatele objednatelé nepřípustně omezili okruh dodavatelů v důsledku nejasného požadavku na omezení subdodavatelského systému. V dokumentaci nabídkového řízení objednatelé uvedli, že dopravce je povinen bez využití subdodavatelů realizovat minimálně 70 % veškerého objemu služeb, které jsou předmětem nabídkového řízení, ačkoliv si objednatelé mohou podle § 44 odst. 6 ZVZ v dokumentaci vyhradit pouze to, že určitá věcně vymezená část předmětu plnění nesmí být realizována subdodavatelem. Navrhovatel požadoval od objednatelů věcné vymezení části předmětu plnění, která nesmí být realizována subdodavatelem, aby mu byl jasný požadavek objednatelů v případě, že by se rozhodl část objemu služeb realizovat prostřednictvím subdodavatele. V odpovědi objednatelů na tento požadavek je uvedeno, že v nabídkovém řízení podle zákona se § 44 odst. 6 ZVZ neaplikuje, přičemž s tímto názorem objednatelů navrhovatel nesouhlasí s odkazem na § 10 odst. 2 zákona (z kontextu vyplývá, že navrhovatel měl na mysli § 10 odst. 3 zákona, pozn. Úřadu), podle kterého se pro obsah dokumentace nabídkového řízení použijí příslušná ustanovení ZVZ o zadávací dokumentaci, tedy i § 44 ZVZ, nazvaný „zadávací dokumentace“, který definuje požadavky na zpracování dokumentace. Z výše uvedeného navrhovatel dovozuje, že objednatelé porušili zákon, když špatně omezili subdodavatelský systém a tuto limitaci neuvedli ani v oznámení o zahájení nabídkového řízení.
22. Nad rámec podaných námitek zadavatel v bodu V. návrhu upozorňuje na to, že objednatelé jako jedno z hodnotících kritérií stanovili vybavení vozidel alternativním palivem s tím, že v rámci dodatečných informací uvedli, že dieselový pohon splňující normu EURO VI nebude považován za alternativní druh pohonu nebo paliva, přestože emisní limity těchto vozidel jsou srovnatelné s emisními limity vozidel CNG či LNG, což navrhovatel považuje za bezdůvodné znevýhodnění některých vozidel, a proto tento postup objednatelů považuje za diskriminační. Dále zde navrhovatel upozorňuje na to, že současný provozovatel linky byl vybrán v roce 2012 v souladu s § 22 zákona na dva roky, které však marně uběhly, aniž by objednatelé zahájili včas řádné nabídkové řízení podle zákona, a že objednatelé následně v rozporu se zákonem a čl. 5 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. 10. 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70 (dále jen „Nařízení č. 1370/2007“) uzavřeli se stávajícím dopravcem dodatek č. 3 ke smlouvě z roku 2012, kterým byla prodloužena doba trvání daného smluvního vztahu a na který je podle názoru navrhovatele nutno nahlížet jako na neplatný.
23. Vzhledem k tomu, že objednatelé podle názoru navrhovatele nepostupovali podle § 6 ZVZ a § 10 odst. 3 zákona v návaznosti na § 44 odst. 6 ZVZ, domáhá se navrhovatel v závěru svého návrhu zrušení nabídkového řízení podle § 31 odst. 1 zákona, neboť jiným způsobem není podle jeho názoru možno dosáhnout nápravy.
Vyjádření objednatelů k návrhu ze dne 3. 11. 2014
24. Objednatelé ve svém vyjádření ze dne 3. 11. 2014 k údajnému porušení zákonných principů veřejného zadávání uvádějí, že navrhovatel sice tvrdí, že byly porušeny zásady uvedené v § 6, avšak podle názoru objednatelů toto ustanovení porušit nemohli, neboť zákon na toto ustanovení ZVZ neodkazuje. Dále zde uvádějí, že je pro ně samozřejmostí, že v nabídkovém řízení postupovali v souladu s pravidly dobré správy, a tedy i transparentně a nediskriminačně.
25. K argumentům týkajícím se možného zvýhodnění stávajícího dopravce objednatelé uvádějí, že vymezení předmětu nabídkového řízení z hlediska obsahu a rozsahu závisí pouze na objednateli a jeho potřebách. Objednatelé tak v souladu s § 10 odst. 3 zákona (podle kterého objednatel v dokumentaci vymezí veřejné služby v přepravě cestujících tak, aby tvořily ucelené technické a provozní soubory) pro stanovení rozsahu předmětu nabídkového řízení zvolili soubor linek s konkrétními jízdními řády. Objednatelé neměli důvod odchylovat se od stávajících jízdních řádů s ohledem na zvolenou trasu, obsluhu daných zastávek a časový průběh spojů. Stanovení pouze rámcových časů odjezdů, jak požaduje navrhovatel, by mohlo přinést jiné plnění, než jaké objednatelé potřebují. Dále zde objednatelé uvádějí, že navrhovatel ani neuvádí žádné konkrétní důvody, pro které by dodržení předložených jízdních řádů mělo činit dopravcům problémy, ani návrhy na případné zásahy do těchto jízdních řádů. V této souvislosti objednatelé uvádějí, že navrhovatel zajišťoval na předmětných linkách č. 1 a 3 přepravní služby od 1. 9. 1999 do 31. 3. 2012 za výrazně vyšší kompenzaci za 1 km, než je maximální výše kompenzace v šetřeném nabídkovém řízení. Objednatelé tak nevylučují, že důvodem, proč navrhovatel nepodal nabídku, může být jeho neochota dodržet maximální nabídkovou cenu, a nikoliv údajná diskriminace plynoucí z konkrétních jízdních řádů.
26. K problematice týkající se výchozí zastávky spojů na CAN objednatelé uvádějí, že odtud linky vyjížděly i v době, kdy ji pro objednatele obsluhoval navrhovatel. CAN byl jako výchozí zastávka zvolen proto, že se jedná o významný přestupní uzel s potřebným zázemím pro cestující i řidiče a je zde umožněno i odstavení autobusů mezi spoji. V případě použití jiných autobusových zastávek by dopravci museli kalkulovat s cenou za užívání označníků, které jsou ve vlastnictví města Plzně, a spravuje je navrhovatel. Vedení linek do jiného místa v centru Plzně by znamenalo nárůst objednávaných kilometrů výkonů, a tím i zvýšení finanční náročnosti poptávané služby. Navrhovatelem tvrzenou výhodu stávajícího dopravce ve vztahu k poplatkům za používání CAN považují objednatelé za pouhou spekulaci.
27. K otázce počtu základních vozidel požadovaných v dokumentaci nabídkového řízení objednatelé uvádějí, že jejich počet byl stanoven v souladu s minimálním oběhem vozidel při dodržení sociálních předpisů a nutných časů mezi spoji na odbavení cestujících následujícího spoje. Zohledňuje ne vždy ideální dopravní situaci, pravidelné servisní prohlídky, krátkodobé odstávky autobusů z důvodů oprav a dopravních nehod, posuny v jízdních řádech, uzavírky a prostor na výměnu řidičů. Požadovaný počet základních vozidel vychází i z toho, že smlouva počítá s možností navýšení dopravního výkonu při zachování stejného počtu základních vozidel.
28. K otázce omezení plnění předmětu nabídkového řízení subdodavateli objednatelé ve svém vyjádření uvádějí, že v tomto řízení postupují podle zákona a Nařízení č. 1370/2007. V souladu se ZVZ se postupuje pouze tam, kde na něj zákon odkazuje. Z § 10 odst. 3 zákona je podle názoru objednatelů zřejmé, že ZVZ se použije pouze pro obsah zadávací dokumentace, tedy v rozsahu § 44 odst. 3 písm. a) až i) ZVZ. Tento postup uvádí i Ministerstvo dopravy v „Metodické pomůcce k zákonu č. 194/2010 Sb. – Uplatňování legislativních norem v oblasti výběru dopravce pro zabezpečení dopravní obslužnosti veřejnými službami v přepravě cestujících“ (dále jen „Metodická pomůcka“), která je veřejně přístupná na jeho internetových stránkách a je i součástí správního spisu.
29. K výše uvedenému objednatelé ve svém vyjádření dále uvádějí, že skutečnost, že se ustanovení § 44 odst. 6 ZVZ v nabídkovém řízení neaplikuje, vyplývá podle názoru objednatelů i z přímo použitelného Nařízení č. 1370/2007, podle kterého je cílem použití subdodávek umožnění účasti většího okruhu dopravců na veřejných službách s tím, že podle tohoto nařízení je provozovatel pověřený řízením a provozováním veřejných služeb v přepravě cestujících povinen převážnou část veřejných služeb poskytovat sám. Z výše uvedeného objednatelé dovozují, že stanovením podílu 70 % veškerého objemu požadovaných služeb, které musí dopravce provádět bez subdodavatelů, vyhověli požadavku uvedenému v Nařízení č. 1370/2007.
30. V závěru svého vyjádření objednatelé uvádějí, že podle jejich názoru navrhovatel vůbec neměl zájem na uzavření smlouvy na předmět nabídkového řízení a nebyl tak osobou oprávněnou podávat námitky, protože nesplňuje podmínky uvedené v § 110 odst. 1 ZVZ. Podle názoru objednatelů navrhovateli nemohla žádná z podmínek nabídkového řízení bránit v podání nabídky, neboť zná podrobně trasu, na které má být veřejná služba v dopravě prováděna, disponuje věcným i personálním vybavením pro plnění smlouvy bez využití subdodavatelů a splnění kvalifikačních předpokladů by mu nečinilo problém. Objednatelé z toho dovozují, že pokud navrhovatel nepodal nabídku v šetřeném řízení, učinil tak z důvodů, které jsou na jeho straně, a nikoliv na straně objednatelů. Z tohoto důvodu tak navrhovateli nehrozí újma, za kterou by odpovídali objednatelé, není tak osobou oprávněnou podat námitky a rovněž tedy není osobou oprávněnou podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 26 zákona. Z uvedených důvodů objednatelé navrhují, aby Úřad návrh zamítl jako návrh podaný neoprávněnou osobou, případně aby jej po provedeném řízení zamítl.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
31. Podle § 26 zákona o veřejných službách ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů objednatelů dnem 27. 10. 2014, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.
32. Účastníky řízení podle § 29 zákona jsou
-
objednatelé,
-
navrhovatel.
33. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení přípisem č. j. ÚOHS-S895/2014/VZ-23564/2014/543/JWe ze dne 6. 11. 2014. Současně Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S895/2014/VZ-23566/2014/543/JWe ze dne 6. 11. 2014 stanovil účastníkům správního řízení lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a ve které byli oprávněni vyjádřit svá stanoviska v řízení.
34. Dne 18. 11. 2014 vydal Úřad rozhodnutí o předběžném opatření č. j. ÚOHS-S895/2014/VZ-24406/2014/543/JWe, kterým nařídil na návrh navrhovatele ze dne 24. 10. 2014 předběžné opatření, jímž byl objednatelům uložen zákaz uzavřít smlouvu v nabídkovém řízení, neboť po předběžném posouzení dokumentace nabídkového řízení získal Úřad pochybnost, zda objednatelé postupovali v souladu se zákonem a ZVZ. Týmž rozhodnutím Úřad zamítl návrh navrhovatele na uložení předběžného opatření spočívajícího v pozastavení nabídkového řízení, neboť pozastavení nabídkového řízení neshledal v tomto případě jako účelné.
35. Následně Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S895/2014/VZ-24538/2014/543/JWe ze dne 19. 11. 2014 stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí.
36. Ve lhůtách stanovených usneseními Úřadu č. j. ÚOHS-S895/2014/VZ-23566/2014/543/JWe ze dne 6. 11. 2014 a č. j. ÚOHS-S895/2014/VZ-24538/2014/543/JWe ze dne 19. 11. 2014 žádný z účastníků řízení nenavrhl nové důkazy a neučinil žádný návrh, nevyjádřil své stanovisko v řízení a nevyjádřil se k podkladům rozhodnutí.
37. Dne 8. 12. 2014 Úřad obdržel doplnění vyjádření objednatelů k návrhu z téhož dne, v němž objednatelé uvádějí s odvoláním na vyjádření Odboru veřejné dopravy Ministerstva dopravy ČR ze dne 5. 12. 2014, že v nabídkovém řízení podle zákona lze explicitně připustit a stanovit maximální procentuální míru subdodávek, a to i bez věcného vymezení služeb, na které se mohou subdodávky vztahovat.
Rozhodnutí Úřadu ze dne 19. 12. 2014
38. Úřad vydal dne 19. 12. 2014 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S895/2014/VZ-27479/2014/543/JWe (dále též „původní rozhodnutí“), kterým ve výroku I. rozhodl, že objednatelé v nabídkovém řízení nedodrželi postup stanovený v § 10 odst. 3 zákona v návaznosti na § 44 odst. 6 ZVZ tím, že v dokumentaci nabídkového řízení vymezili procentuálně, a nikoliv věcně část plnění předmětu nabídkového řízení, která nesmí být plněna subdodavatelem, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Výrokem II. původního rozhodnutí jako opatření k nápravě nezákonného postupu objednatelů Úřad podle § 31 odst. 1 zákona zrušil nabídkové řízení a ve výroku III. původního rozhodnutí uložil objednatelům podle § 32 zákona v návaznosti na § 119 odst. 2 ZVZ a podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.
39. Proti původnímu rozhodnutí podali objednatelé dne 29. 12. 2014 rozklad.
Rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 16. 3. 2016
40. Předseda Úřadu po projednání rozkladu rozhodnutím č. j. ÚOHS-R456/2014/VZ-10304/2016/321/EDy ze dne 16. 3. 2016 (dále též „druhostupňové rozhodnutí“) zrušil podle § 152 odst. 5 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 správního řádu, původní rozhodnutí a věc vrátil Úřadu k novému projednání. Předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí dospěl k následujícímu závěru.
41. K otázce způsobu vymezení podílu subdodávek na objemu služeb, které jsou předmětem nabídkového řízení, předseda Úřadu ve svém rozhodnutí uvedl, že pro posouzení zákonnosti postupu objednatelů spočívajícího v procentuálním, a nikoliv věcném vymezení části plnění předmětu nabídkového řízení, která nesmí být plněna subdodavatelem, je rozhodná nejen vnitrostátní, ale i právní úprava vyplývající z mezinárodních dohod, jimiž je Česká republika vázána. Stěžejní v této konkrétní věci je proto určení vztahu mezi právními předpisy upravujícími nyní přezkoumávanou problematiku. V daném případě se jedná o určení vzájemných právních vztahů při aplikaci Nařízení č. 1370/2007, zákona a ZVZ.
42. Nařízení č. 1370/2007 je přímo aplikovatelným právním předpisem, má tedy aplikační přednost před zákonem. Pokud některé otázky nejsou upraveny v zákoně a vyplývají přímo z Nařízení č. 1370/2007, aplikuje se přímo Nařízení č. 1370/2007. Zákon je pak třeba vykládat eurokonformně. Vztah zákona a ZVZ není ovládán zásadou subsidiarity, ale je postaven na principu delegace. V nabídkovém řízení podle zákona se proto ustanovení ZVZ použijí pouze v případě, odkazuje-li na ně příslušné ustanovení zákona a současně nemá-li před takovým ustanovením aplikační přednost přímo použitelný právní předpis Evropské unie.
43. Způsob zadávání veřejných služeb by měl být předvídatelný a transparentní. V souladu s čl. 5 odst. 3 Nařízení č. 1370/2007 musí být postup přijatý pro nabídkové řízení otevřený všem provozovatelům, spravedlivý a musí dodržovat zásady transparentnosti a zákazu diskriminace. Pravidla pro využití subdodávek na plnění předmětu nabídkového řízení jsou striktně vymezena v čl. 4 odst. 7 Nařízení č. 1370/2007.
44. Samotný zákon podmínky pro subdodávky (pravidla pro využití subdodávek) neobsahuje. Nařízení č. 1370/2007 (jak vyplývá z jazykového výkladu) pak na rozdíl od ZVZ umožňuje objednateli zcela vyloučit plnění předmětu nabídkového řízení prostřednictvím subdodavatele. Naproti tomu ZVZ (§ 44 odst. 6 ZVZ) nabízí pouze možnost specifikace částí zakázky, jež hodlá dodavatel zadat subdodavatelům nebo naopak opravňuje zadavatele v zadávací dokumentaci vymezit část zakázky, která nesmí být subdodavatelem plněna. Neumožňuje však zadavateli zcela vyloučit možnost plnit veřejnou zakázku prostřednictvím subdodavatele. Nařízení č. 1370/2007 zároveň stanoví v čl. 4 odst. 7 v souvislosti s možností subdodávek v nabídkovém řízení zásadní podmínku a to, že provozovatel veřejných služeb, s nímž je uzavřena smlouva o veřejných službách, musí převážnou část veřejných služeb zajišťovat sám.
45. Zákon v § 10 odst. 3 odkazuje na použití ZVZ pouze pro vymezení obsahu dokumentace nabídkového řízení a jazykovým výkladem lze tedy dovodit, že na obsah dokumentace v nabídkovém řízení se použijí ustanovení ZVZ čistě upravující obsah zadávací dokumentace, přičemž minimální obsah zadávací dokumentace je stanoven v § 44 odst. 3 ZVZ.
46. Ustanovení § 44 odst. 6 ZVZ je třeba vykládat nejen ve smyslu § 10 odst. 3 zákona, tedy pouze z hlediska obsahu dokumentace nabídkového řízení, ale rovněž za využití aplikační přednosti Nařízení č. 1370/2007, konkrétně čl. 4 odst. 7 tohoto nařízení. Podle rozhodnutí předsedy Úřadu je možné užít v souladu s § 10 odst. 3 zákona pouze větu první § 44 odst. 6 ZVZ, neboť tato upravuje obsah zadávací dokumentace, a proto se použije i na nabídkové řízení. Větu druhou a třetí § 44 odst. 6 ZVZ nelze aplikovat, neboť se netýká výhradně obsahu zadávací dokumentace, ale stanovuje zadavateli i notifikační povinnosti ohledně obsahu soutěženého vztahu a stanovuje, v jakém rozsahu nebude vítězný uchazeč smět plnit předmět závazku prostřednictvím subdodavatele, což je nepřípustným rozšířením delegačního principu, resp. účinku § 10 odst. 3 zákona a rovněž by bylo v přímém rozporu s právní úpravou obsaženou v čl. 4 odst. 7 Nařízení č. 1370/2007. To jako jediný požadavek pro možnost a případně míru použití subdodávek stanoví transparentnost a podmínku, že dopravce je povinen poskytovat převážnou část veřejných služeb v přepravě cestujících sám.
47. Vzhledem k tomu, že Nařízení č. 1370/2007 má aplikační přednost před zákonem a ZVZ a pravidla ohledně zadavatelovy regulace využití subdodávek zákon nijak neupravuje, avšak tato pravidla vyplývají přímo z Nařízení č. 1370/2007, aplikuje se přímo toto nařízení. Možnost aplikace pravidel ohledně zadavatelovy regulace využití subdodávek dle ZVZ je proto vyloučena.
48. Má-li tedy být podle Nařízení č. 1370/2007 v dokumentaci nabídkového řízení transparentně vymezena míra použití subdodávek a splněna podmínka, že převážnou část veřejných služeb v přepravě cestujících bude dopravce provozovat sám, pak předseda Úřadu dovodil, že takovému požadavku objednatelé dostáli i v šetřeném případě, kdy je míra objemu služeb (jež jsou předmětem nabídkového řízení), kterou je dopravce povinen realizovat bez využití subdodavatelů, stanovena procentuálně.
49. S ohledem na výše uvedené dospěl předseda Úřadu k závěru, že napadené rozhodnutí je v důsledku nesprávného právního posouzení v rozporu s právními předpisy. Postup objednatelů spočívající v procentuálním vymezení míry použití subdodávek, resp. v procentuálním stanovení objemu služeb předmětu nabídkového řízení, které je povinen dopravce realizovat sám, byl v tomto přezkoumávaném případě v souladu s právními předpisy upravujícími veřejné služby v dopravě cestujících.
50. Dále předseda Úřadu v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že navrhovatel svým návrhem rozporoval i další podmínky stanovené v dokumentaci nabídkového řízení objednateli, avšak těmito dalšími námitkami návrhu navrhovatele se Úřad v původním rozhodnutí nezabýval, a proto nyní není možné posoudit, zda jiné pochybení objednatelů v nabídkovém řízení mohlo opodstatnit zrušení nabídkového řízení, coby nápravného opatření ve smyslu § 31 odst. 1 zákona.
51. Jelikož se v řízení o rozkladu předseda Úřadu nemohl zabývat dalšími možnými pochybeními postupu objednatelů v nabídkovém řízení a tím, zda tato pochybení mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, přičemž rozhodnutí Úřadu o pochybení objednatelů ve výroku I. původního rozhodnutí shledal nezákonným, přistoupil ke zrušení původního rozhodnutí v celém rozsahu a vrácení věci Úřadu k novému projednání. Při novém projednání věci je Úřad vázán právními názory vyslovenými v druhostupňovém rozhodnutí.
Nové projednání věci Úřadem
52. Oznámením č. j. ÚOHS-S895/2014/VZ-12307/2016/543/JWe ze dne 24. 3. 2016 oznámil Úřad účastníkům správního řízení, že poté, co bylo rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R456/2014/VZ-10304/2016/321/EDy ze dne 16. 3. 2016 zrušeno rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S895/2014/VZ-27479/2014/543/JWe ze dne 19. 12. 2014 a věc mu byla vrácena k novému projednání, se ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S895/2014/VZ/543/JWe ve věci přezkoumání úkonů objednatelů pokračuje.
53. Usnesením č. j. ÚOHS-S895/2014/VZ-12310/2016/543/JWe ze dne 24. 3. 2016 Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž byli oprávněni navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Na základě žádosti navrhovatele, kterou Úřad obdržel dne 1. 4. 2016, prodloužil Úřad účastníkům řízení výše zmíněnou lhůtu usnesením č. j. ÚOHS-S895/2014/VZ-13889/2016/543/JWe ze dne 4. 4. 2016.
54. Dne 11. 4. 2016 umožnil Úřad nahlédnout do správního spisu JUDr. Pavlu Čuprovi, Ph.D., kterému byla za tímto účelem dne 7. 4. 2016 udělena substituční plná moc právním zástupcem navrhovatele.
55. Usnesením č. j. ÚOHS-S895/2014/VZ-18113/2016/543/JWe ze dne 27. 4. 2016 Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
56. Dále Úřad umožnil dne 2. 5. 2016 nahlédnout do správního spisu Mgr. Jaroslavu Mezníkovi, kterému byla za tímto účelem dne 28. 4. 2016 udělena substituční plná moc právním zástupcem objednatelů.
57. Na základě žádosti objednatelů, kterou Úřad obdržel dne 2. 5. 2016, prodloužil Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S895/2014/VZ-18812/2016/543/JWe ze dne 3. 5. 2016 účastníkům řízení lhůtu stanovenou usnesením Úřadu č. j. ÚOHS-S895/2014/VZ-18113/2016/543/JWe ze dne 27. 4. 2016. V této lhůtě se k podkladům řízení vyjádřili objednatelé dne 11. 5. 2016.
Vyjádření navrhovatele ze dne 15. 4. 2016
58. Navrhovatel v části I. vyjádření ze dne 15. 4. 2016 uvedl, že na autobusové lince Plzeň-Vejprnice-Tlučná zajišťoval autobusovou dopravu do 31. 3. 2012, kdy byla smlouva o zajišťování služeb veřejné přepravy pro objednatele dohodou ukončena. S ohledem na tuto skutečnost navrhovatel mohl kvalifikovaně zhodnotit potřebu a rozsah takové obslužnosti a doložit diskriminační charakter požadavků objednatelů na zajištění této dopravní obslužnosti dle podmínek předmětného nabídkového řízení.
59. Navrhovatel v této části svého vyjádření dále uvádí, že do 31. 3. 2012 byla předmětná linka zajišťována celkem třemi vozy v ranní dopravní špičce a čtyřmi vozy v odpolední dopravní špičce. O víkendech a státních svátcích byl na lince nasazen jeden vůz. Výchozí zastávkou sice byla zastávka v areálu CAN, vjezd na CAN však v této době nebyl zpoplatněn.
60. Dále navrhovatel uvádí, že s účinností od 1. 4. 2012, od kdy provozuje předmětnou linku vybraný uchazeč, došlo mimo jiné k úpravě tarifních podmínek a došlo k časovému posunu jednotlivých spojů a délky některých jízdních dob. Tyto úpravy byly podle názoru navrhovatele výsledkem spolupráce objednatelů a vybraného uchazeče, neboť každý dopravce si tvoří své jízdní řády podle vlastní provozní zkušenosti a potřeb. Výsledkem úprav byla změna u více než poloviny sledovaných odjezdů.
61. V další části návrhu se navrhovatel zaměřuje na uzavření smlouvy mezi objednateli a stávajícím dopravcem, která byla účinná od 1. 4. 2012.
62. Dále se navrhovatel ve svém vyjádření zabývá otázkou jízdních řádů, které jsou přílohou č. 1 návrhu smlouvy v dokumentaci nabídkového řízení. V této souvislosti navrhovatel uvádí, že soutěžená linka byla v době zahájení nabídkového řízení více než dva roky provozována vybraným uchazečem, který si proti stavu do 31. 3. 2012 upravil jízdní řády po dohodě s objednateli ke své potřebě, jak vyplývá z rozdílů jízdních řádů linky do 31. 3. 2012 a od 1. 4. 2012. Z porovnání jízdních řádů linky do 1. 4. 2012 a jízdních řádů uvedených v příloze č. 1 návrhu smlouvy podle názoru navrhovatele vyplývá, že se do jízdních řádů pro rok 2015 (pro nabídkové řízení) promítají změny, které byly dány provozní potřebou stávajícího dopravce, a vzhledem k odlišnostem od původních jízdních řádů platných do 31. 3. 2012 nelze hovořit o tom, že nejde o zásadní změny. Navrhovatel po provedeném porovnání jízdních řádů linky, která je předmětem nabídkového řízení, konstatuje, že jízdní řády platné před 31. 3. 2012 se rozsahem i časy provozu výrazně neshodují s jízdními řády, které jsou stanovené v příloze č. 1 návrhu smlouvy.
63. V případě podrobného zkoumání přílohy č. 1 k návrhu smlouvy v dokumentaci nabídkového řízení lze podle názoru navrhovatele dojít k závěru, že jízdní řád pro soutěženou linku vychází z jízdního řádu stávajícího dopravce, který byl platný v době přípravy nabídkového řízení, s tím, že 75 % spojů provozovaných v době zahájení nabídkového řízení se shoduje se spoji uvedenými v příloze č. 1 návrhu smlouvy. Rovněž způsob zpracování jízdního řádu (přílohy č. 1 návrhu smlouvy), jeho poznámky a další značky v jízdním řádu vykazují znaky jednoznačné shody s jízdním řádem linky současného dopravce, přičemž se jedná zejména o způsob přípravy jízdního řádu, kdy se datumové poznámky shodují s poznámkami užívanými stávajícím dopravcem. Stejně tak konstrukce jízdního řádu samotného plně odpovídá aplikaci stávajícího dopravce, neboť nerozlišuje spoje jedoucí v pracovních dnech a o víkendu a odděluje je, přičemž logičtější podle názoru navrhovatele je ustanovit jeden spoj (pokud má shodný jízdní řád) a ponechat ho v celotýdenní platnosti. V této souvislosti považuje navrhovatel za diskriminační, že objednatel na jedné straně tvrdí, že stanovuje jízdní řád kvalifikovaně a podle svých potřeb, přičemž však užívá obdobných postupů jako stávající dopravce. V této souvislosti navrhovatel upozorňuje na to, že objednatelé uvádějí u některých spojů různé jízdní doby při shodných obsluhovaných zastávkách, stejně jako je tomu u nyní platných jízdních řádů stávajícího dopravce. Objednatelé rovněž uvádějí v nových jízdních řádech další shodné údaje, jako např. tarifní čísla a kilometráž, ačkoliv tarifní číslo nemuselo být v návrhu jízdních řádů nutně užito, stejně jako mohlo být užito jiné zaokrouhlování kilometráže. V této souvislosti navrhovatel uvádí, že nelze přijmout argument objednatelů, že jízdní řády jsou stanoveny tak, aby bylo zajištěno požadované plnění, neboť je zřejmé, že všechny jízdní řády, které jsou přílohou návrhu smlouvy v nabídkovém řízení, byly kompletně sestaveny stávajícím dopravcem, přičemž tato skutečnost přináší stávajícímu dopravci výhodu ve znalosti oběhů vozidel, která je zapotřebí vlastnit pro provoz na lince.
64. Z výše uvedeného podle názoru navrhovatele vyplývá postup, jakým objednatelé v době od 1. 4. 2012 do zahájení předmětného nabídkového řízení upravovali jízdní řády ve shodě a k potřebě stávajícího provozovatele, z nichž následně vygenerovali jízdní řády pro potřeby nabídkového řízení, s nimiž souvisí další neodůvodněné požadavky v podmínkách nabídkového řízení, zejména požadavek na počet základních vozidel a vymezení zastávky CAN jako zastávky výchozí.
65. V části II. vyjádření ze dne 15. 4. 2016 navrhovatel ve věci konkrétně stanovené výchozí zastávky v areálu CAN uvedl, že tato zastávka je spolu se zastávkou CAN Husova (mimo areál CAN) součástí širšího uzlu mezi zastávkami CAN Skvrňanská (tramvajová zastávka mimo areál CAN) a CAN Tylova (též mimo areál CAN). Kromě vlastního areálu CAN, který je na pozemku soukromého subjektu spřízněného se stávajícím dopravcem, nejsou tyto zastávky zpoplatněny a jsou veřejně přístupné. Vlastní areál CAN je v rámci tohoto širšího dopravního uzlu jedinou zpoplatněnou zastávkou, přičemž podle názoru navrhovatele „(…) jeho zeměpisná poloha jasně ukazuje, že pro cestující přinese větší užitek odbavení v jedné ze dvojice zastávek CAN Husova nebo CAN Tylova.“ V ulici Husova, jak uvádí navrhovatel, je v rámci zastávky zřízen veřejně přístupný zastávkový záliv, ve kterém je možné zřídit místo pro odstav vozů. Vzhledem ke vzájemné vzdálenosti jednotlivých výše uvedených zastávek (vzdálenost zastávek CAN a CAN Husova je podle údaje navrhovatele 100 metrů) a v některých ohledech výhodnější v návaznosti ostatních výše uvedených zastávek na linky městské hromadné dopravy by objednatelům mělo být podle názoru navrhovatele lhostejné, zda je na území města Plzně využit terminál CAN či některá z okolních zastávek. Dále zde navrhovatel doplňuje, že u nočních linek je zachováno odbavování na zastávce CAN Husova a že tedy sami objednatelé vyžadují využití této zastávky.
66. V návaznosti na výše uvedené navrhovatel považuje za lichý argument objednatelů, že užití označníků zastávek CAN Husova a CAN Tylova by mohlo být taktéž zpoplatněno, neboť žádný dopravce, jehož linka je vedena zastávkami, které spravuje navrhovatel, nehradí a ani dříve nehradil poplatek za využití zastávek, které jsou na území města Plzně. Tento argument by mohl být uplatněn i u dalších zastávek na trase, neboť každá ze zastávek je již osazena označníkem, přičemž dopravce je povinen zajistit údržbu tohoto označníku a dalšího vybavení zastávky, pokud je jeho majitelem, nebo přispívat na jeho údržbu.
67. K této otázce navrhovatel doplňuje, že v dodatečné informaci č. 3, dotazu č. 9 byla zveřejněna informace, že jeden vjezd na CAN je zpoplatněn částkou 100 Kč bez DPH. Při rozúčtování této částky na jeden uskutečněný km vychází průměrný náklad na tuto položku cca 5 Kč/km. Z dostupných kalkulací v současné době provozované linky, která je předmětem šetřeného nabídkového řízení, provedených stávajícím dopravcem, vyplývá, že tento dopravce tento náklad v uvedené výši nekalkuloval a nevykazoval jej ve vztahu k objednatelům, neboť kalkulace skutečných nákladů uvádí v relevantní položce částku ve výši 0,01 Kč/km. Podle názoru navrhovatele se tak lze domnívat, že uvedený dopravce částku odpovídající poplatku za vjezd na CAN nezahrnul ani v kalkulaci předložené v nabídkovém řízení.
68. V části III. vyjádření ze dne 15. 4. 2016 navrhovatel ve věci diskriminačního charakteru požadavku objednatelů na počet osmi základních vozidel uvedl, že tento jeho názor vychází z výše uvedeného přesného stanovení jízdních řádů, neboť přináší stávajícímu dopravci výhodu ve znalosti oběhů vozidel, které je potřeba vlastnit pro provoz na lince. Dále zde navrhovatel uvádí, že objednatelé požadují pořízení osmi základních vozidel, přičemž tato investice neúměrně a nezdůvodnitelně zatěžuje zájemce o získání předmětné služby, neboť pravidelné využití v rámci předložených jízdních řádů i dle vyjádření objednatelů v dodatečné informaci č. 3, dotazu č. 6, bude nalezeno pouze pro pět autobusů. Podle názoru navrhovatelů ani zhoršená dopravní situace nevyvolá navýšení počtu základních vozidel a pro ostatní účely mohou být užita záložní vozidla.
69. Navrhovatel dále uvádí, že objednatelé avizují celkový roční objem dopravy v rámci nabídkového řízení na úrovni 260 000 km, což znamená, že každé požadované základní vozidlo ujede za dobu předpokládaného plnění zakázky, tedy za 10 let, v průměru 325 000 km. Kilometrická životnost požadovaných autobusů je navrhovatelem uváděna šestinásobná, přičemž navrhovatel rovněž uvádí, že po deseti letech provozu již dochází k překročení povoleného průměrného stáří vozového parku podle § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 63/2011 Sb., o stanovení minimálních hodnot a ukazatelů standardů kvality a bezpečnosti a o způsobu jejich prokazování v souvislosti s poskytováním veřejných služeb v přepravě cestujících. Podle názoru navrhovatele je z tohoto hlediska neekonomické a diskriminační požadovat, aby dopravce disponoval osmi vozidly, neboť nízké kilometrické využití osmi vozidel pro plnění předmětné služby se bude promítat do vyšší ceny služeb, neboť dopravci budou alokovat veškeré náklady spojené s odepisováním vozů do kalkulace nabídkové ceny. Tento stav nenastane logicky za podmínky, kdy dopravce již nevyužívá daný počet vozidel pro jiné aktivity, jež přímo navazují na jízdní řády vymezené objednateli v dokumentaci nabídkového řízení.
70. V návaznosti na výše uvedené navrhovatel ve svém vyjádření dále uvádí, že o stávajícím dopravci, z jehož jízdních řádů jsou odvozeny jízdní řády pro potřeby nabídkového řízení, je známo, že využívá vozy, které jsou označené jako soutěžená linka, na linkách městské hromadné dopravy v Plzni (na komerční lince pro obchodní řetězec TESCO), případně i na dalších linkách zvláštní linkové dopravy (jízdní řády jsou neveřejné, ale tyto spoje začínají nebo končí na CAN). Za skutečnost hodnou zvláštního zřetele považuje navrhovatel fakt, že v ranní přepravní špičce k 18. 9. 2015 přijelo na CAN celkem 77 autobusů stávajícího dopravce, avšak odjelo jich pouze 69. Na CAN tak zůstává po 7:00 hod. celkem osm autobusů, které je možno použít pro provoz na soutěžené lince. V průběhu následující hodiny pak tento počet narůstá na 49 autobusů, přičemž většina z nich odjíždí z CAN až odpoledne, což navrhovatel dokládá počtem příjezdů na CAN dle jízdního řádu stávajícího provozovatele platného k 18. 9. 2014.
71. Navrhovatel dále konstatuje, že pouze stávající provozovatel využije objednateli požadovaný počet základních vozidel k aktivitám, na které bude tato vozidla směrovat po dobu, kdy pro ně nebude mít na linkách objednatelů využití. Tomu nasvědčuje jeden ze spojů uvedený v příloze jeho vyjádření, který není možné právě z důvodu nevhodně nastavených jízdních řádů vykonat jedním ze čtyř vypravených autobusů tak, jak tomu bylo v ostatních, navrhovatelem dříve užívaných, variantách jízdních řádů. U tohoto spoje nelze podle názoru navrhovatele než učinit závěr, že záměr objednatelů byl uskutečnit tento spoj a dopravce nutit k využití návaznosti na jiné spoje, neboť jiné využití pro tento vůz již v rámci soutěžené linky po zbytek dne není. Podle názoru navrhovatele by však postačilo, aby došlo k úpravě jízdního řádu (buď odjezdu z CAN, nebo předchozího odjezdu z Vejprnic) o 3 minuty, a v takovém případě by pro zajištění dopravy na lince postačily jen čtyři vozy.
72. Navrhovatel v závěru této části svého vyjádření poukazuje na skutečnost, že objednatelé přesně vědí, kolik řidičů je zapotřebí k provozování poptávaných linek, neboť v odpovědi na dotaz č. 6 uvádí, že je zapotřebí 6 řidičů. Podle názoru navrhovatele se přesný počet řidičů váže mimo legislativních předpisů také na kolektivní smlouvu dopravce a jeho praxi, přičemž navrhovatel nevidí důvod, proč by soubor linek se stanovenými jízdními řády nemohl být obsloužen pouze pěti řidiči. Není tedy zřejmé, jak objednatelé k počtu řidičů dospěli.
73. V části IV. vyjádření ze dne 15. 4. 2014 navrhovatel uvádí podrobné argumenty týkající se údajně diskriminačního charakteru dílčího hodnotícího kritéria spočívajícího v hodnocení počtu vozidel s alternativním pohonem.
74. Obsahem části V. vyjádření navrhovatele ze dne 15. 4. 2016 je jeho návrh, aby Úřad s ohledem na shora uvedené souvislosti, z nichž vyplývá, že zadávací podmínky nabídkového řízení byly v hlavních provázaných aspektech (stanovení jízdních řádů, počtu základních vozidel a výchozí zastávky v areálu CAN) stanoveny ve prospěch konkrétního dopravce, zrušil nabídkové řízení podle § 31 odst. 1 zákona, neboť nápravy není možné dosáhnout jinak.
Vyjádření objednatelů ze dne 11. 5. 2016
75. V první části svého vyjádření ze dne 11. 5. 2016 objednatelé k tvrzení navrhovatele, že od 1. 4. 2012 upravovali jízdní řády k potřebě stávajícího dopravce, uvádějí, že úpravy jízdních řádů probíhají od počátku zavedení soutěžené linky několikrát ročně a probíhat budou i v budoucnosti, a to z různých důvodů v závislosti na potřebách obyvatel a návštěvníků předmětných obcí. V souvislosti s tím objednatelé dodávají, že ke změnám jízdních řádů docházelo i v době, kdy provoz soutěžené linky zajišťoval navrhovatel, což dokládají návrhem navrhovatele na změnu jízdních řádů z let 2003 a 2009 a zápisem z jednání dne 17. 1. 2006.
76. Objednatelé dále ve svém vyjádření uvádějí, že z předložených důkazů rovněž vyplývá, že výchozí zastávkou soutěžené linky bylo vždy CAN, a dále doplňují, že noční linky mají z části odlišné zastávky a byly proto vyčleněny do zvláštní linky.
77. K námitce, že objednatelé jako podklad pro nabídkové řízení použili přesné jízdní řády vycházející z jízdních řádů používaných v době před zahájením nabídkového řízení, objednatelé ve svém vyjádření konstatují, že tato skutečnost není diskriminující. Jízdní řád použitý v nabídkovém řízení vycházel ze stávajícího jízdního řádu, který odpovídal aktuálním potřebám a jeho struktura vychází z „Vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy“. Ponechání některých náležitostí jízdního řádu ve shodě se stávajícím jízdním řádem slouží zájemcům o podání nabídky jako pomůcka pro lepší porovnání a seznámení se s předmětem plnění. Objednatelé pro úplnost dodávají, že nedisponují softwarem pro zpracování jízdních řádů, a proto požádali stávajícího dopravce o grafické zpracování jízdních řádů podle jejich zadání s cílem maximální unifikace s platnými jízdními řády. Objednatelé jsou přesvědčeni, že vymezení předmětu nabídkového řízení pomocí konkrétních jízdních řádů spolu se stanovením předpokládaného ročního rozsahu kilometrů a vymezením počtu autobusů je nejvhodnějším způsobem pro získání vzájemně srovnatelných nabídek. Objednatelé v této souvislosti konstatují, že žádný z dopravců, kteří předložili nabídky, tento způsob vymezení předmětu nabídkového řízení nezpochybnil.
78. Objednatelé v další části svého vyjádření uvádějí, že požadavek na využití stanovišť na CAN má kromě historicky zažité zvyklosti pro cestující také přínos v kratších přestupních vazbách na další regionální, dálkové a mezinárodní linky veřejné přepravy (ze stejného stanoviště vyjíždí i regionální linka Přehýšov-Nýřany, jejíž trasa vede přes Vejprnice a Tlučnou). Argumenty navrhovatele týkající se zvýhodnění stávajícího dopravce považují objednatelé za spekulativní a účelové, neboť pozemky, na kterých stojí CAN, jsou z větší části ve vlastnictví města Plzeň, které je jediným akcionářem navrhovatele. Pokud jsou některé pozemky pod CAN ve vlastnictví společnosti BENT HOLDING, a.s., nemají objednatelé žádné informace o vztahu této společnosti s jakýmkoliv dopravcem. K argumentu navrhovatele týkajícímu se využití zastávky CAN Husova objednatelé připomínají, že libovolný dopravce nemůže u této zastávky zřídit odstavení vozů, přičemž stávající zálivy jsou plně využity linkami MHD Plzeň. Správcem komunikace v Husově ulici je Správa veřejného statku města Plzně, jejímž jediným vlastníkem je město Plzeň. Při použití stejné logiky, jakou používá navrhovatel, by při využití výchozí zastávky CAN Husova mohlo vzniknout podezření na zvýhodnění navrhovatele oproti jiným dopravcům. Dle sdělení provozovatele CAN je v rámci poplatků za vjezd/výjezd na CAN zahrnuto i bezplatné parkování a odstavení autobusů před, po a mezi spoji včetně nočního odstavení, čímž nevznikají řádné vícenáklady spojené s přejezdy. Nelze tedy podle názoru objednatelů hovořit o žádné diskriminaci nebo zvýhodnění některého z dopravců.
79. V další části svého vyjádření se objednatelé vyjadřují ke svému požadavku na osm základních vozidel s tím, že již byl několikrát vysvětlen a že objednatelé vycházeli při stanovení počtu řidičů mimo jiné z vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě v platném znění tak, aby řidiči dodržovali ustanovení týkající se doby řízení, doby bezpečnostních přestávek a doby odpočinku. Pro úplnost objednatelé připomínají, že dopravcům je ve smlouvě umožněno použití základních vozidel pro jiné přepravní výkony a nic tedy nebrání navrhovateli ve využití aktuálně nenasazených vozidel soutěžené linky pro jiné účely a jiné objednatele.
80. V následující části vyjádření ze dne 11. 5. 2016 objednatelé komentují názory navrhovatele, které se týkají hodnocení počtu vozidel s alternativním pohonem.
81. V závěru svého vyjádření objednatelé s odkazem na výše uvedené a argumenty již přednesené v původním správním řízení navrhují, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
82. Úřad přezkoumal na základě § 25 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace nabídkového řízení, návrhu, vyjádření objednatelů, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že objednatelé nedodrželi postup stanovený v § 10 odst. 3 zákona v návaznosti na § 45 odst. 3 ZVZ tím, že v dokumentaci nabídkového řízení požadovali, aby dopravce měl po celou dobu plnění smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících k zajištění dopravní obslužnosti na trase Plzeň-Vejprnice-Tlučná pro účely plnění této smlouvy k dispozici 8 základních vozidel splňujících standardy kvality a bezpečnosti dle přílohy č. 2 smlouvy, jako například požadované stáří či vnější design, přičemž 2 z těchto základních vozidel uvedených charakteristik požadovali nad rámec potřeb pro plnění předmětu předmětného nabídkového řízení, za účelem zajištění neočekávaných situací, přestože tyto neočekávané situace bylo dle podmínek předmětného nabídkového řízení možno řešit použitím zálohových vozidel, čímž stanovili technické podmínky tak, že vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Dále Úřad rozhodl tak, že se návrh navrhovatele ve zbývající části bodu III. návrhu a v bodu IV. návrhu zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 31 odst. 1 zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona a ZVZ
83. Podle § 8 odst. 1 zákona mohou pro zajištění dopravní obslužnosti stát, kraje a obce poskytovat veřejné služby v přepravě cestujících samy, nebo uzavírat smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících s dopravci, kteří jsou provozovateli dopravy podle jiných právních předpisů.
84. Podle § 10 odst. 3 zákona se pro obsah dokumentace nabídkového řízení použijí příslušná ustanovení zákona o veřejných zakázkách o zadávací dokumentaci obdobně s tím, že objednatel v dokumentaci vymezí veřejné služby v přepravě cestujících tak, aby
a) tvořily ucelené technické a provozní soubory a v případě veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní nebo regionální nenarušovaly síťový charakter drážní dopravy a
b) byly dopravně provázané s jinými veřejnými službami v přepravě cestujících.
85. Podle § 13 odst. 2 zákona se pro oznámení o výběru dopravce použijí ustanovení o oznámení o výběru nejvhodnější nabídky zákona o veřejných zakázkách obdobně. Pro podání námitek, způsob jejich vyřízení a zákaz uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících se použijí příslušná ustanovení zákona o veřejných zakázkách obdobně. Pro uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících se použijí ustanovení zákona o veřejných zakázkách o uzavření smlouvy obdobně.
86. Podle § 26 zákona se řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu zahajuje na písemný návrh osoby, která podala námitky podle § 13 odst. 2 nebo § 19 odst. 3 zákona nebo z moci úřední.
87. Podle § 44 odst. 1 ZVZ je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.
88. Podle § 44 odst. 3 ZVZ musí zadávací dokumentace obsahovat alespoň
a) obchodní podmínky, včetně platebních podmínek, případně též objektivních podmínek, za nichž je možno překročit výši nabídkové ceny,
b) technické podmínky (§ 45 ZVZ) nebo zvláštní technické podmínky (§ 46a ZVZ), je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky,
c) požadavky na opatření k ochraně utajovaných informací (§ 46b ZVZ), je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky,
d) požadavky na zabezpečení dodávek (§ 46c ZVZ), je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky,
e) požadavky na varianty nabídek podle § 70 ZVZ, pokud je zadavatel připustil,
f) požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny,
g) podmínky a požadavky na zpracování nabídky,
h) způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií,
i) požadavek na podání nabídky pouze v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje, pokud tak zadavatel stanovil, a
j) jiné požadavky zadavatele na plnění veřejné zakázky.
89. Podle § 44 odst. 6 ZVZ může zadavatel v zadávací dokumentaci požadovat, aby uchazeč ve své nabídce specifikoval části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelům, a aby uvedl identifikační údaje každého subdodavatele. Zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit požadavek, že určitá věcně vymezená část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem; v takovém případě je zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení uvést, že má v úmyslu si tento požadavek vyhradit. Zadavatel však nesmí zcela vyloučit možnost plnit veřejnou zakázku prostřednictvím subdodavatele.
90. Podle § 45 odst. 1 ZVZ se technickými podmínkami v případě veřejných zakázek na dodávky nebo služby rozumí vymezení charakteristik a požadavků na dodávky nebo služby stanovené objektivně a jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel využití požadovaného plnění zamýšlený zadavatelem.
91. Podle § 45 odst. 3 ZVZ nesmí být technické podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Odůvodňuje-li to předmět veřejné zakázky, zohlední zadavatel při stanovení technických podmínek požadavky přístupnosti osob se zdravotním postižením nebo dostupnosti pro všechny uživatele.
92. Podle § 110 odst. 1 ZVZ může při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, zadavateli podat zdůvodněné námitky.
Relevantní ustanovení dalších právních předpisů
93. Podle čl. 4 odst. 7 Nařízení č. 1370/2007 musí být dokumentace nabídkového řízení a smlouvy o veřejných službách transparentní, pokud jde o možnost a případně míru použití subdodávek. Pokud se subdodávky použijí, je provozovatel pověřený řízením a provozováním veřejných služeb v přepravě cestujících podle tohoto nařízení povinen poskytovat převážnou část veřejných služeb v přepravě cestujících sám. Smlouva o veřejných službách, která současně pokrývá návrh, budování a provozování veřejných služeb v přepravě cestujících, může povolit plné využívání subdodávek při provozování těchto služeb. Smlouva o veřejných službách stanoví v souladu s vnitrostátním právem a právem Společenství podmínky, které platí pro subdodávky.
94. Podle čl. 5 odst. 3 Nařízení č. 1370/2007 musí každý příslušný orgán, který se obrátí na třetí osobu jinou, než je vnitřní provozovatel, uzavřít smlouvy o veřejných službách na základě nabídkového řízení, s výjimkou případů uvedených v odstavcích 4, 5 a 6. Postup přijatý pro nabídkové řízení musí být otevřený všem provozovatelům, spravedlivý a musí dodržovat zásady transparentnosti a zákazu diskriminace. Po předložení nabídek a případném předběžném výběru může dojít za dodržení uvedených zásad k vyjednáváním, jejichž účelem je upřesnit, jak nejlépe splnit specifické nebo komplexní požadavky.
K oprávněnosti navrhovatele k podání návrhu
95. Úřad se předně vyjadřuje k otázce oprávněnosti navrhovatele k podání návrhu na přezkoumání postupu objednatelů, neboť objednatelé ve svém vyjádření ze dne 3. 11. 2014 zpochybňují oprávněnost navrhovatele k podání návrhu s tím, že nebyl osobou oprávněnou podat námitky, neboť mu v důsledku domnělého porušení zákona úkonem objednatelů nehrozí ani nevznikla újma na jeho právech, protože podle jejich názoru vůbec neměl zájem na uzavření smlouvy. Argumentace objednatelů podporující tento jejich názor je podrobněji uvedena v bodě 30 tohoto odůvodnění rozhodnutí.
96. K výše uvedenému názoru objednatelů Úřad uvádí, že navrhovatel jak v námitkách proti dokumentaci nabídkového řízení ze dne 3. 10. 2014, tak v návrhu jasně deklaruje, že zájem o uzavření smlouvy na plnění předmětu nabídkového řízení měl. Tento jeho zájem podle názoru Úřadu dokládá i fakt, že před podáním námitek zaslal objednatelům i žádost o dodatečné informace, která se týkala předmětného nabídkového řízení (žádost o dodatečnou informaci č. 6).
97. Úřad v této souvislosti konstatuje, že názor objednatelů, že navrhovateli nemohla žádná z podmínek nabídkového řízení bránit v podání nabídky, nelze považovat za zjištění objektivní skutečnosti, kterou by měl vzít Úřad do úvahy, ale je pouhou spekulací, neboť objednatelé nemohou svými výše uvedenými obecnými úvahami skutečný zájem navrhovatele o uzavření smlouvy na předmět nabídkového řízení nezpochybnitelně vyvrátit.
98. V této souvislosti Úřad rovněž konstatuje, že podle výpisu z obchodního rejstříku, který je volně přístupný na internetu, je předmětem činnosti navrhovatele mimo jiné i silniční motorová doprava – osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče. Úřad rovněž upozorňuje na to, že objednatelé ve svém vyjádření k návrhu ze dne 3. 11. 2014 uvádějí, že navrhovatel v minulých letech zajišťoval přepravu cestujících na lince, která je předmětem plnění v šetřeném případě. Na základě výše uvedeného tedy lze oprávněně předpokládat, že navrhovatel o plnění předmětu nabídkového řízení zájem měl.
99. Z výše uvedeného důvodu Úřad vzhledem k tomu, že navrhovatel svůj zájem o uzavření smlouvy na plnění předmětu nabídkového řízení nejen deklaroval ve svých námitkách a návrhu, ale zasláním žádosti o dodatečné informace i reálně projevil, konstatuje, že navrhovatel byl osobou oprávněnou k podání námitek ve smyslu § 110 odst. 1 ZVZ v návaznosti § 13 odst. 2 zákona, a tedy i osobou oprávněnou k podání návrhu podle § 26 zákona, neboť měl zájem na uzavření smlouvy a postupem objednatelů mu tak mohla vzniknout i újma na jeho právech.
K podmínkám nabídkového řízení
100. Z vymezení předmětu nabídkového řízení vyplývá, že jeho účelem je poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících na vymezených linkách na trase Plzeň-Vejprnice-Tlučná (blíže viz bod 2 odůvodnění tohoto rozhodnutí). V souladu s § 10 odst. 3 zákona se pro obsah dokumentace nabídkového řízení použijí příslušná ustanovení ZVZ o zadávací dokumentaci obdobně s tím, že objednatelé v dokumentaci vymezí veřejné služby v přepravě cestujících mimo jiné tak, aby byly dopravně provázané s jinými veřejnými službami v přepravě cestujících. Podle § 44 odst. 1 ZVZ je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, přičemž podle § 45 odst. 1 ZVZ se technickými podmínkami v případě veřejných zakázek na služby rozumí vymezení charakteristik a požadavků na služby stanovené objektivně a jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel využití požadovaného plnění zamýšlený zadavatelem. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá podle § 44 odst. 1 ZVZ zadavatel. Z výše uvedeného pro šetřené nabídkové řízení vyplývá, že bylo povinností objednatelů zpracovat dokumentaci nabídkového řízení tak, aby obsahovala všechny údaje a požadavky, včetně technických podmínek, potřebné pro zpracování nabídek s tím, že obsah těchto údajů a požadavků je limitován vlastním účelem nabídkového řízení, kterým je v šetřeném případě poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících, což je obsaženo i v návrhu smlouvy v části I. „Předmět a účel smlouvy“ pod bodem 2., kde je uvedeno: „Předmětem této smlouvy je závazek dopravce provozovat veřejnou linkovou dopravu k zajištění dopravní obslužnosti na trase Plzeň- Vejprnice- Tlučná a závazek objednatele poskytovat dopravci za poskytnuté veřejné služby kompenzaci ve výši a za podmínek stanovených touto smlouvou.“
101. Úřad na tomto místě v obecné rovině uvádí, že objednatelé mají při formulaci technických podmínek povinnost dodržovat předvídatelný a transparentní způsob zadávání veřejných služeb v souladu s čl. 5 odst. 3 Nařízení č. 1370/2007, podle kterého musí být postup přijatý pro nabídkové řízení otevřený všem provozovatelům, spravedlivý a musí dodržovat zásady transparentnosti a zákazu diskriminace. Vymezením technických podmínek nesmí objednatelé bezdůvodně zvýhodnit či znevýhodnit některé dopravce, přičemž neodůvodněně přísné nastavení technických podmínek může vést k neoprávněnému zvýhodnění určitého dopravce. Stanovení neodůvodněně přísných technických podmínek by pak mohlo být považováno za jednání, které brání hospodářské soutěži, a to jak ve vztahu ke konkrétnímu nabídkovému řízení, tak obecně, neboť z této soutěže vylučuje, bez zjevného důvodu, dopravce, kteří nejsou z různých důvodů schopni dostát takto stanoveným požadavkům, jejichž splnění však v konkrétním případě není nutné pro naplnění předmětu a účelu nabídkového řízení.
102. Úřad dále uvádí, že je nutné vždy vycházet ze smyslu a účelu právní úpravy nabídkových řízení, která je obsažena jak v zákoně, tak i v Nařízení č. 1370/2007, kdy primárním účelem obou uvedených obecně závazných předpisů je zajištění nejvyšší možné průhlednosti průběhu nabídkového řízení a zajištění fair prostředí, pokud jde o použití veřejných prostředků tak, aby byly tyto prostředky využívány hospodárně. Tím, že mezi jednotlivými dopravci o získání možnosti plnit předmět nabídkového řízení probíhá vzájemná soutěž, jsou tito nuceni nabídnout objednatelům co možná nejvýhodnější cenu, za co možná nejlepší kvalitu nabízeného plnění. Předpokladem pro existenci hospodářské soutěže mezi dopravci je pak konkurenční prostředí, ve kterém mají rovné podmínky a soutěž není cíleně deformována ze strany objednatelů nebo některých dopravců.
103. S ohledem na výše uvedené se Úřad při novém přezkoumávání postupu objednatelů v šetřeném nabídkovém řízení zaměřil v rámci obsahu návrhu na oprávněnost a přiměřenost požadavků objednatelů týkajících se jízdních řádů uvedených v příloze č. 1 k návrhu smlouvy (dále jen „požadované jízdní řády“), stanovení výchozí a konečné zastávky poptávané linky „Plzeň, CAN“, požadovaného počtu základních vozidel určených k plnění předmětu nabídkového řízení, včetně technických podmínek stanovených ve standardech kvality a bezpečnosti uvedených v příloze č. 2 návrhu smlouvy, které jsou napadány v bodu III. návrhu, a na způsob omezení subdodavatelského systému v dokumentaci nabídkového řízení, kterým se navrhovatel zabývá v bodu IV. návrhu.
K části bodu III. návrhu, týkajícímu se požadavku objednatelů na počet základních vozidel
104. K otázce požadavku objednatelů na osm základních vozidel splňujících definované standardy kvality a bezpečnosti a zároveň dostatečný počet zálohových vozidel navrhovatel ve svém návrhu uvedl, že tento počet je nepřiměřený a zvýhodňuje stávajícího dopravce, neboť k řádnému plnění předmětu nabídkového řízení postačuje pět, případně i čtyři základní vozidla (viz bod 20 odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomuto názoru se objednatelé vyjádřili dne 3. 11. 2014 s tím, že počet základních vozidel byl stanoven v souladu s minimálním oběhem vozidel a z dalších provozních důvodů specifikovaných v bodu 27 odůvodnění tohoto rozhodnutí.
105. Ve svém vyjádření ze dne 15. 4. 2016 navrhovatel k této problematice uvádí, že pořízení osmi základních vozidel představuje investici neúměrně a nezdůvodnitelně zatěžující zájemce o získání předmětné zakázky, neboť pravidelné využití v rámci předložených jízdních řádů i podle vyjádření objednatelů v rámci dodatečné informace č. 3, dotazu č. 6, bude nalezeno pouze pro pět autobusů. Podle názoru navrhovatele je neekonomické a diskriminační požadovat, aby dopravce disponoval osmi vozidly, neboť nízké kilometrické využití osmi vozidel pro plnění předmětné zakázky se bude promítat do vyšší ceny služeb v případě, že dopravce nebude mít plné náhradní využití pro základní vozidla, která právě nebudou využita na soutěžené lince. Takové využití pro tato vozidla však má v současné době podle názoru navrhovatele stávající dopravce a je tak tímto požadavkem objednatelů zvýhodněn (podrobněji viz body 68 až 72 odůvodnění tohoto rozhodnutí).
106. Úřad k této části návrhu konstatuje, že objednatelé v návrhu smlouvy uvedli požadavek na osm základních vozidel a dostatečný počet zálohových vozidel (viz bod 6 odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž požadavky na tato vozidla upřesnili v příloze č. 2 ke smlouvě (viz bod 7 odůvodnění tohoto rozhodnutí) s tím, že na zálohová vozidla jsou kladeny výrazně nižší požadavky ohledně jejich stáří, vnějšího designu, označení prostorů pro přepravu a celkovou kapacitu než na vozidla základní.
107. V odpovědi na žádosti o dodatečné informace č. 1 ze dne 16. 9. 2014 a č. 25 ze dne 25. 9. 2014 je uvedeno, že objednatelé považují za minimální počet pět základních vozidel v případě ideálního stavu, avšak s ohledem na možné narušení dopravní situace považují za minimální počet šest základních vozidel. Z důvodů uvedených v bodu 7 odůvodnění tohoto rozhodnutí požadují objednatelé osm základních vozidel, aby byla záložní vozidla využita jen výjimečně. Smlouva podle objednatelů nevylučuje použití základních nebo záložních vozidel k jiným výkonům dopravce mimo rámec návrhu smlouvy.
108. Úřad po prověření údajů uvedených v příloze č. 2 ke smlouvě konstatuje, že svým obsahem odpovídají definici technických podmínek pro plnění veřejné zakázky ve smyslu § 45 ZVZ, které jsou podle § 44 odst. 1 písm. b) ZVZ součástí zadávací dokumentace veřejné zakázky. Vzhledem k tomu že podle § 10 odst. 3 zákona se pro obsah dokumentace nabídkového řízení použijí příslušná ustanovení ZVZ o zadávací dokumentaci obdobně, konstatuje Úřad, že zásady uvedené v § 45 ZVZ jsou závazné i pro objednatele v šetřeném nabídkovém řízení.
109. Úřad dále konstatuje, že podle § 45 odst. 1 ZVZ musí být technické podmínky stanovené objektivně a jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel využití požadovaného plnění.
110. V šetřeném případě je účelem využití požadovaného plnění poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou za účelem zajištění dopravní obslužnosti na trase Plzeň-Vejprnice-Tlučná, jak je uvedeno v dokumentaci nabídkového řízení (viz bod 2 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Technické podmínky tedy musí být stanoveny tak, aby zajišťovaly požadované plnění, avšak zároveň musí být v souladu s § 45 odst. 3 ZVZ stanoveny tak, aby nevytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže.
111. Z dokumentace nabídkového řízení vyplývá, že požadované plnění mohou zajišťovat jak základní vozidla, tak i vozidla zálohová, neboť v technických podmínkách stanovených objednateli v příloze č. 2 ke smlouvě je u obou kategorií vozidel mimo jiné uvedeno, že dopravce je povinen k plnění smlouvy používat vozidla spadající do kategorie „autobus“, tj. kategorie M3, případně M2, způsobilá k plnění smlouvy dle příslušných právních předpisů. Z uvedeného je zřejmé, že hromadnou přepravu osob tedy mohou úspěšně zajišťovat obě uvedené kategorie vozidel.
112. Z dokumentace nabídkového řízení, konkrétně z odpovědí objednatelů na dotazy týkající se počtu základních vozidel, vyplývá, že objednatelé považují za minimální počet základních vozidel pět až šest autobusů, a že další dva autobusy této kategorie považují v podstatě za rezervní, jejichž nasazení předpokládají v případě výpadku některého vozidla momentálně zajišťujícího vlastní přepravní výkon a nasazení zálohových autobusů předpokládají pouze výjimečně.
113. K tomu Úřad konstatuje, že nároky na základní vozidla, uvedená v příloze č. 2 ke smlouvě jsou značně specifické, přičemž zejména požadované stáří vozidel a jejich vnější grafická úprava zahrnující symboly objednatelů nemají žádný vliv na vlastní plnění předmětu nabídkového řízení, avšak mohou pro některé dopravce představovat překážku, která jim může zabránit v účasti v nabídkovém řízení. Takový požadavek objednatelů již překračuje meze dané zákonem, neboť objednatelé fakticky požadují od uchazečů pořízení dvou vozidel, která nejsou nezbytná k plnění předmětu nabídkového řízení a jejichž běžné využití by tedy vybraný dopravce musel zajišťovat sám s rizikem, že se mu jejich trvalý provoz pro jiného objednatele zajistit nepodaří. Problematické je to zejména ve vztahu ke skutečnosti, že objednatelé požadují, aby uchazeči disponovali navíc dvěma vozidly splňujícími tyto požadavky, která nebudou běžně (i podle názoru objednatelů) využívána k plnění předmětu nabídkového řízení. Úřad tedy s ohledem na výše uvedené konstatuje, že není žádný objektivní důvod k tomu, aby objednatelé trvali na tom, aby dopravce měl k dispozici navíc dvě základní vozidla, která nebudou běžně využívána, když případy, ve kterých by měla být podle zdůvodnění objednatelů nasazena (pravidelné servisní prohlídky, krátkodobá odstavení z důvodu oprav a dopravních nehod, či uzavírky) je možno snadno řešit pomocí zálohových vozidel.
114. V této souvislosti nelze podle názoru Úřadu pominout ani skutečnost, že předpokládaný objem poptávaných služeb bezdůvodně dostatečně nevytěžuje všechna základní vozidla s ohledem na předpokládanou kilometrickou životnost požadovaných základních vozidel, což může rovněž způsobit bezdůvodné zvýšení nákladů dopravce plnícího předmět nabídkového řízení, aniž by měl zaručeny příjmy, které by tento nárůst nákladů mohly kompenzovat.
115. Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že není vyloučeno, že objektivně nezdůvodněný požadavek objednatelů na osm základních vozidel, když objednatelé zároveň požadují i připravenost vybraného dopravce nasadit v případě potřeby i další zálohová vozidla, mohl odradit některé dopravce, kteří by byli schopni plnit předmět nabídkového řízení s nižším, leč dostatečným počtem základních vozidel, od podání nabídky. Zároveň nelze vyloučit, že nabídka takového dopravce by mohla být ekonomicky výhodnější než nabídky podané v šetřeném řízení. Způsob stanovení technických podmínek, který objednatelé zvolili v nabídkovém řízení a který je v rozporu s postupem uvedeným v § 10 odst. 3 zákona v návaznosti na § 45 odst. 3 ZVZ, tak mohl mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky.
116. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že objednatelé nedodrželi postup stanovený v § 10 odst. 3 zákona v návaznosti na § 45 odst. 3 ZVZ tím, že v dokumentaci nabídkového řízení požadovali, aby dopravce měl po celou dobu plnění smlouvy k dispozici 8 základních vozidel splňujících standardy kvality a bezpečnosti dle přílohy č. 2 smlouvy, jako například požadované stáří či vnější design, přičemž 2 z těchto základních vozidel uvedených charakteristik požadovali nad rámec potřeb pro plnění předmětu předmětného nabídkového řízení, za účelem zajištění neočekávaných situací, přestože tyto neočekávané situace bylo dle podmínek nabídkového řízení možno řešit použitím zálohových vozidel, čímž stanovili technické podmínky tak, že vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K ostatním částem bodu III. návrhu a části IV. návrhu
117. K otázce požadovaných jízdních řádů Úřad v prvé řadě konstatuje, že navrhovatel ve svém návrhu napadá tento požadavek objednatelů v podstatě pouze obecně s odkazem na to, že namísto rámcových časů odjezdů z obcí objednatelé požadují i nadále dodržování jízdních řádů stávajícího dopravce, což mu vzhledem ke znalosti místních podmínek dává konkurenční výhodu a jedná se tak o skrytou diskriminaci, kdy podmínky požadované služby neplní jakoukoliv rozumnou funkci a pouze brání konkurenčnímu prostředí mezi dodavateli, neboť a priori znemožňují účast dodavatelům, kteří by předmět služby mohli úspěšně realizovat (blíže viz bod 18 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Výše uvedenou argumentaci navrhovatel dále rozvádí ve svém vyjádření ze dne 15. 4. 2016 (viz body 62 až 64 odůvodnění tohoto rozhodnutí) s tím, že vychází z vlastních zkušeností získaných v době do 31. 3. 2012, kdy soutěženou linku sám provozoval se třemi vozy v ranní dopravní špičce a čtyřmi vozy v odpolední dopravní špičce. Z toho, že poté, kdy začal soutěženou linku provozovat stávající dopravce, došlo k podstatným změnám jízdních řádů, navrhovatel dovozuje, že tyto změny byly dány provozní potřebou stávajícího dopravce.
118. K této části návrhu Úřad konstatuje, že z výše uvedeného v prvé řadě vyplývá, že nejen stávající dopravce, ale i minimálně navrhovatel má dostatečnou znalost místních podmínek k tomu, aby byl schopen zpracovat nabídku v předmětném řízení, neboť soutěženou linku sám v minulosti provozoval. V této souvislosti vzal Úřad na vědomí, že stávající jízdní řády se odlišují od jízdních řádů z doby, kdy soutěženou linku provozoval navrhovatel. Podle názoru Úřadu však nelze tuto změnu jízdních řádů jednoznačně interpretovat tak, že tyto změny byly dány pouze provozní potřebou stávajícího dopravce, jak činí ve svém vyjádření ze dne 15. 4. 2016 navrhovatel, ale tato změna musela být provedena po dohodě s objednateli, kteří při tvorbě jízdních řádů zohledňují časové potřeby cestujících i návaznosti jednotlivých spojů na další dopravní spoje. V této souvislosti Úřad upozorňuje na vyjádření objednatelů k návrhu ze dne 3. 11. 2014, ve kterém uvádějí, že v nabídkovém řízení neměli důvod odchylovat se od stávajících jízdních řádů s ohledem na zvolenou trasu, obsluhu daných zastávek a časový průběh spojů.
119. Úřad na tomto místě zdůrazňuje, že podle § 44 odst. 1 ZVZ, v návaznosti na § 10 odst. 3 zákona, lze dovodit, že za správnost a úplnost dokumentace nabídkového řízení odpovídají objednatelé, přičemž tato dokumentace musí být zpracována tak, aby vymezila předmět veřejné služby v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Podle § 10 odst. 3 písm. b) zákona musí být veřejné služby v přepravě cestujících navíc vymezeny tak, aby byly dopravně provázané s jinými veřejnými službami v přepravě cestujících.
120. Za situace, kdy soutěžená linka byla v době zahájení nabídkového řízení provozována, jednotlivé spoje byly v souladu s požadavky objednatelů a byla zajištěna návaznost jejích spojů na další přepravní služby, považuje Úřad za oprávněné, že objednatelé v dokumentaci nabídkového řízení požadovali, aby nový dopravce zajišťoval dopravní obslužnost podle stávajících, objednatelům zcela vyhovujících jízdních řádů, neboť základním požadavkem každého nabídkového řízení je uspokojení potřeb objednatelů, a nikoliv snaha o vyhovění požadavkům dopravců, usilujících o uzavření smlouvy na plnění předmětu nabídkového řízení. Vymezení předmětu plnění veřejné služby závisí výlučně na uvážení objednatelů, kteří jsou jako jediní schopni nejlépe definovat svoje potřeby a žádná jiná osoba (včetně dopravců) není oprávněna předmět veřejné služby posuzovat či se snažit o jeho změnu, neboť za jeho jednoznačné, správné a úplné vymezení nesou odpovědnost pouze objednatelé, jak bylo Úřadem dovozeno výše. Omezujícím požadavkem pro objednatele je v této souvislosti zákaz zvýhodnění některého dopravce, omezení hospodářské soutěže a porušení některé ze zásad uvedených v čl. 5 odst. 3 Nařízení č. 1370/2007 (viz bod 43 odůvodnění tohoto rozhodnutí).
121. V šetřeném nabídkovém řízení objednatelé poptávali poskytování služeb v dopravě cestujících a v souladu se zákonem i ZVZ stanovili v dokumentaci nabídkového řízení, kterou měli všichni uchazeči k dispozici, rozsah těchto služeb formou poskytnutí konkrétního jízdního řádu, který plně vyhovoval jejich potřebám a je tedy na uchazečích, aby tyto oprávněné požadavky objednatelů ve svých nabídkách splnili.
122. Úřad v této souvislosti konstatuje, že není podstatné, že poté, kdy začal linku provozovat stávající dopravce, došlo ke změně jízdních řádů proti předcházejícímu období, ve kterém tyto služby poskytoval navrhovatel, neboť jistě není možno předpokládat, že jízdní řád platný v určitém období již nebude nikdy měněn. Jízdní řády nejen autobusů, ale i vlaků jsou pravidelně ročně upravovány a tyto změny vždy vycházejí z momentálních potřeb v poskytování služeb v přepravě cestujících s tím, že dochází ke vzájemné koordinaci v rámci jednotlivých druhů dopravy (městská, příměstská, meziměstská atd.) i jednotlivých druhů dopravních prostředků.
123. Stejně tak nelze považovat za zvýhodnění stávajícího dopravce skutečnost, že požadované jízdní řády jsou zpracovány tak, že způsob jejich zpracování a další značky v jízdním řádu vykazují znaky jednoznačné shody s jízdním řádem linky současného dopravce, přičemž se jedná zejména o způsob přípravy jízdního řádu, kdy se datumové poznámky shodují s poznámkami užívanými stávajícím dopravcem, a jeho celkovou konstrukci včetně tarifních čísel a zaokrouhlování kilometráže, jak namítá navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 15. 4. 2016 (viz bod 62 odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomu Úřad konstatuje, že uvedené námitky se týkají pouze okrajových záležitostí a zcela pomíjejí základní účel požadovaných jízdních řádů, kterým je představa objednatelů o trasách jednotlivých spojů a časech jejich odjezdů a příjezdů. Z tohoto hlediska jsou uvedené námitky navrhovatele nepodstatné, neboť jejich případné respektování by nic podstatného nezměnilo ani na počtu požadovaných spojů ani na časech jejich odjezdů, a tedy ani na celkové nabídkové ceně jednotlivých uchazečů. Jedná se v podstatě o „kosmetické úpravy“, které by konvenovaly navrhovateli, avšak nemusely by vyhovovat některému z ostatních uchazečů, který by pak mohl vznést námitky proti jízdním řádům zpracovaným podle metodiky navrhovatele.
124. Tuto část odůvodnění rozhodnutí tak Úřad uzavírá s tím, že objednatelé postupovali v souladu se zákonem i ZVZ, když zahrnuli do dokumentace nabídkového řízení jízdní řády s konkrétními časy příjezdů a odjezdů jako formu stanovení rozsahu poptávaných služeb v přepravě cestujících, a proto v této části návrh zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
125. K otázce požadavku objednatelů na konkrétně stanovenou výchozí zastávku v areálu CAN navrhovatel ve svém návrhu uvedl, že objednatelé požadují do nabídkové ceny zahrnout i poplatky za užívání CAN, kdy je za vjezd spoje účtován poplatek 100 Kč bez DPH s tím, že dopravce ponese riziko změny těchto poplatků. Navrhovatel dále uvedl, že vlastníkem budovy CAN je právnická osoba tvořící se stávajícím dopravcem koncern, z čehož dovodil, že tento dopravce má určitou výhodu, co se týká výše poplatků za užívání CAN, kterou mohl zohlednit v kalkulaci nabídkové ceny, přičemž ke splnění předmětu nabídkového řízení není nutno zastávku CAN vůbec využívat (blíže viz bod 19 odůvodnění tohoto rozhodnutí).
126. Objednatelé se k této otázce vyjádřili dne 3. 11. 2014 s tím, že CAN bylo jako výchozí zastávka zvoleno proto, že se jedná o významný přestupní uzel s potřebným zázemím a je zde umožněno i odstavení autobusů mezi spoji, že v případě využití jiných zastávek by dopravci museli kalkulovat s cenou za údržbu označníků a údajnou výhodu stávajícího dopravce považují za pouhou spekulaci (blíže viz bod 26 odůvodnění tohoto rozhodnutí).
127. Ve svém vyjádření ze dne 15. 4. 2016 navrhovatel k této problematice uvádí, že okolní zastávky nikdy nebyly a nejsou zpoplatněny, nejsou příliš vzdáleny od vlastního terminálu CAN a rovněž jedna z nich umožňuje odstavení autobusu. Jednu z těchto zastávek dokonce objednatelé požadují využívat v případě nočních spojů na soutěžené lince (blíže viz body 64 a 65 odůvodnění tohoto rozhodnutí).
128. K této části návrhu Úřad opětovně konstatuje s odvoláním na § 10 odst. 3 zákona a § 44 odst. 1 ZVZ, že stanovení zadávacích podmínek nabídkového řízení, tedy i jednotlivých zastávek na celé trase soutěžené linky, je výhradně v pravomoci objednatelů s omezeními, které Úřad uvedl v bodu 120 odůvodnění tohoto rozhodnutí. Jestliže objednatelé považovali za podstatné z důvodů, které uvedli ve svém vyjádření k návrhu ze dne 3. 11. 2014, aby jednotlivé spoje měly jako výchozí zastávku CAN a sdělí všem uchazečům výši poplatku, který je za vjezd do areálu CAN jeho provozovateli účtován, splnili své povinnosti vyplývající ze zákona pro obsah dokumentace nabídkového řízení s tím, že dodrželi zásady uvedené v čl. 5 odst. 3 Nařízení č. 1370/2007. Úřad v této souvislosti nevylučuje, že i názor navrhovatele má své racionální jádro a že je možné využívat při provozu soutěžené linky zastávky v okolí terminálu CAN uváděné navrhovatelem, přičemž v některých případech může být využití těchto zastávek pro některé cestující výhodnější. Tento názor navrhovatele však není pro objednatele závazný a nejsou povinni podle něj dokumentaci nabídkového řízení upravit, neboť, Úřad opakuje, základním požadavkem každého nabídkového řízení je uspokojení potřeb objednatelů, a nikoliv snaha o vyhovění požadavkům dopravců.
129. Navrhovatelem uváděnou určitou výhodu stávajícího dopravce, který je majetkově propojen s vlastníkem areálu CAN, týkající se výše poplatku za vjezd, nemůže Úřad v průběhu šetřeného nabídkového řízení posoudit, neboť nelze bez důkazů konstatovat, že samo toto majetkové propojení zakládá porušení soutěžního prostředí, a navrhovatel žádná fakta dokládající porušování soutěžního prostředí (např. rozdílnou výši poplatků za vjezd pro různé dopravce, omezování vjezdu či využití areálu CAN různým dopravcům) ve svém návrhu nedoložil. Samo zpoplatnění vjezdu do areálu CAN nelze považovat za podmínku omezující uchazeče v podání nabídky či zvýhodňující některého možného dopravce, neboť je na uchazečích, aby ve svých nabídkách respektovali zákonný požadavek objednatelů na obsluhu jím stanovených zastávek a poplatek za využití CAN, jehož výši objednatelé všem uchazečům sdělili, vzali v úvahu při kalkulaci nabídkové ceny. Vzhledem ke skutečnosti, že objednatelé stanovili v tomto ohledu všem dopravcům stejné podmínky, které jednoznačně finančně vyjádřili, nelze v daném případě dojít k závěru, že by postup objednatelů zvýhodňoval některého z potenciálních dopravců.
130. V této souvislosti a nad rámec odůvodnění tohoto rozhodnutí však Úřad konstatuje, že objednatelé v dodatečných informacích č. 3 na dotaz č. 9, který zněl: „Rozumí uchazeč správně, že podle čl. V. odst. 6 Smlouvy o veřejných službách je nutné započítat do nabídkové ceny náklady na vjezdy na autobusová nádraží? Pokud je odpověď ano, žádáme Zadavatele o poskytnutí informace o účtovaných cenách spojených s vjezdem na CAN Plzeň a případně na jiná nádraží či zastávky. Z podkladů poskytnutých Zadavatelem (Smlouva o veřejných službách v přepravě cestujících uzavřená s dopravcem ČSAD autobusy Plzeň a.s. pro období let 2012 až 2014 a příloha č. 5 Smlouvy Výchozí finanční model) přitom není zřejmé, v jaké nákladové položce má Uchazeč uvést náklady spojené s vjezdy na autobusová nádraží. Pokud mají být tyto náklady uvedeny v nákladové položce řádek 9 Úhrada za použití infrastruktury, dojde pravděpodobně k výraznému navýšení této nákladové položky ve srovnání se stávajícím smluvním vztahem s dopravcem ČSAD autobusy Plzeň (podle výkazu skutečných nákladů a výnosů tyto náklady činily za období 12/2012 až 11/2013 pouze 0,01 Kč/km). Uchazeč dále žádá o informaci, zda nese nákladové riziko změny nákladů spojených s poplatky za umožnění vjezdu na autobusová nádraží v průběhu platnosti smlouvy Zadavatel nebo Dopravce.“ potvrdili, že do nabídkové ceny je nutné zahrnout veškeré náklady spojené s předmětem nabídkového řízení, tedy poplatky spojené s užíváním označníků či poplatky na vjezd na CAN. V příloze č. 5 smlouvy, označené jako „Výchozí finanční model“, je mimo jiné řádek s textem „Úhrada za použití infrastruktury“, přičemž ve sloupcích mají být uvedeny údaje v tis. Kč za rok a na jeden km. Nahlédnutím do nabídek Úřad zjistil, že jednotliví uchazeči na tomto řádku uvedli jako roční náklad částky v rozsahu 0 až 2 360 tis. Kč. Úřad tak má určité pochybnosti o vzájemné porovnatelnosti nabídek, které byly objednatelům předloženy, když z dokumentace nabídkového řízení vyplývá, že samotné zpoplatnění vjezdu na CAN by se v uvedené položce finančního modelu mělo projevit ve výši cca 5 Kč na jeden km výkonu (vjezd na CAN je zpoplatněn 100 Kč, délka trasy jednoho spoje je 11 až 13 km, přičemž na CAN končí po 22 až 26 km). Avšak vzhledem k tomu, že Úřad výrokem III. nabídkové řízení zrušil, podrobněji se touto otázkou nezabýval, avšak považuje za vhodné na tuto skutečnost upozornit s tím, že v novém nabídkovém řízení by objednatelé měli upřesnit pravidla pro vyplnění finančního modelu tak, aby jednotlivé nabídkové ceny byly porovnatelné nejen v celkových částkách, ale i v dílčích položkách.
131. K názoru navrhovatele, že ostatní zastávky v blízkém okolí CAN nebyly a nejsou zpoplatněny a úvahy objednatelů o jejich možném zpoplatnění jsou liché, Úřad konstatuje, že sám navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 15. 4. 2016 uvedl, že v době, kdy sám provozoval předmětnou linku, byla výchozí zastávka v areálu CAN a vjezd v té době nebyl zpoplatněn (viz bod 58 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad, vycházeje z tohoto sdělení navrhovatele, konstatuje, že stejně tak může dojít ke zpoplatnění označníků zastávek v okolí CAN v budoucnosti a názor objednatelů tedy není možno jednoznačně odmítnout.
132. Tuto část odůvodnění rozhodnutí tak Úřad uzavírá s tím, že objednatelé nepochybili, když v dokumentaci nabídkového řízení jednoznačně požadovali jako výchozí zastávku spojů soutěžené linky CAN, neboť poplatek za použití této zastávky mají povinnost do svých nabídek dle zadávacích podmínek zakomponovat všichni dopravci a žádný z nich by tedy nebyl v rámci hodnocení nabídkových cen zvýhodněn. Na základě výše uvedeného proto Úřad rozhodl o zamítnutí návrhu v této části, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
133. K bodu IV. návrhu, která se týkala otázky stanovení objemu služeb, které může dopravce zajišťovat pomocí subdodavatelů (viz bod 21 odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad konstatuje, že touto otázkou se podrobně zabýval předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-R456/2014/VZ-10304/2016/321/EDy ze dne 16. 3. 2016, kdy dospěl k závěru, že rozhodnutí Úřadu o uvedeném namítaném pochybení objednatelů ve výroku I. původního rozhodnutí je nezákonné, zrušil původní rozhodnutí Úřadu v celém rozsahu a vrátil věc Úřadu k novému projednání.
134. Vzhledem ke skutečnosti, že Úřad je při svém rozhodování vázán právním názorem předsedy Úřadu, přičemž předseda Úřadu dospěl k závěru, že postup objednatelů spočívající v procentuálním vymezení míry použití subdodávek, resp. v procentuálním stanovení objemu služeb předmětu nabídkového řízení, které je povinen dopravce realizovat sám, byl v šetřeném nabídkovém řízení v souladu s právními předpisy upravujícími veřejné služby v dopravě cestujících (blíže k odůvodnění uvedeného závěru předsedy Úřadu viz body 41 až 48 odůvodnění tohoto rozhodnutí), uzavírá Úřad tuto část odůvodnění rozhodnutí s tím, že objednatelé postupovali v souladu s právními předpisy upravujícími veřejné služby v dopravě cestujících, když vymezili míru použití subdodávek procentuálně, a nikoliv věcně podle § 11 odst. 6 ZVZ, a proto Úřad v bodu IV. návrh zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 31 odst. 1 zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
135. Závěrem Úřad na tomto místě pro úplnost uvádí, že na jeho žádost o upřesnění návrhu navrhovatel dopisem ze dne 21. 11. 2014 potvrdil, že informace uvedené v bodu V. návrhu jsou podnětem k zahájení správního řízení z moci úřední s tím, že v rámci návrhu slouží jako dokreslující informace k průběhu nabídkového řízení. Na základě tohoto sdělení navrhovatele Úřad řešil otázky uvedené v bodu 22 odůvodnění tohoto rozhodnutí odděleně mimo předmětné správní řízení. Navrhovatel se přesto ve svém vyjádření ze dne 15. 4. 2016 k oznámení o pokračování správního řízení č. j. ÚOHS-S895/2014/VZ-12307/2016/543/JWe ze dne 24. 3. 2016, k usnesení č. j. ÚOHS-S895/2014/VZ-12310/2016/543/JWe z téhož dne a k usnesení č. j. ÚOHS-S895/2014/VZ-13889/2016/543/JWe ze dne 4. 4. 2016 opětovně zabývá výše uvedenými informacemi, přestože nejsou předmětem tohoto správního řízení. Z tohoto důvodu Úřad konstatuje, že se argumenty navrhovatele uvedenými v jeho vyjádření ze dne 15. 4. 2016 a týkajícími se informací uvedených v části V. návrhu v předmětném správním řízení nezabýval, a proto je ani blíže neuváděl v části odůvodnění tohoto rozhodnutí, která se týká vyjádření navrhovatele ze dne 15. 4. 2016.
V. K ULOŽENÍ NÁPRAVNÉHO OPATŘENÍ
136. Podle § 31 odst. 1 zákona, nedodrží-li objednatel postup stanovený tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropských společenství, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících přímým zadáním, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad uloží nápravné opatření tím, že zruší nabídkové řízení nebo jednotlivý úkon objednatele.
137. Při rozhodování podle § 31 odst. 1 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu.
138. S ohledem na skutečnost, že objednatelé v šetřeném případě porušili § 10 odst. 3 zákona v návaznosti na § 45 odst. 3 ZVZ tím, že v dokumentaci nabídkového řízení požadovali, aby dopravce měl po celou dobu plnění smlouvy k dispozici 8 základních vozidel splňujících standardy kvality a bezpečnosti dle přílohy č. 2 smlouvy, jako například požadované stáří či vnější design, přičemž 2 z těchto základních vozidel uvedených charakteristik požadovali nad rámec potřeb pro plnění předmětu předmětného nabídkového řízení, za účelem zajištění neočekávaných situací, přestože tyto neočekávané situace bylo dle podmínek nabídkového řízení možno řešit použitím zálohových vozidel, stanovili technické podmínky tak, že vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Tím zatížili celé nabídkové řízení od samého počátku vadou, kterou nelze zhojit jinak, a proto Úřad zrušil nabídkové řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
VI. K ULOŽENÍ ÚHRADY NÁKLADŮ ŘÍZENÍ
139. Podle § 32 zákona nesou Úřad i účastníci řízení své náklady řízení. Pro náklady řízení se použijí dále ustanovení zákona o veřejných zakázkách.
140. Podle § 118 odst. 1 ZVZ nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
141. Podle § 119 odst. 2 ZVZ je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 ZVZ též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady správního řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis, vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 ZVZ o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000 Kč.
142. Vzhledem k tomu, že Úřad v šetřeném případě rozhodl o zrušení nabídkového řízení podle § 31 odst. 1 zákona, přičemž toto opatření je totožné s opatřením uvedeným v § 118 odst. 1 ZVZ, vztahuje se na povinnost úhrady nákladů řízení v šetřeném případě ustanovení § 119 odst. 2 ZVZ.
143. S ohledem na výše uvedené Úřad uložil objednatelům povinnost uhradit náklady řízení tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2014000895.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží:
1. JUDr. Tatiana Jirásková, advokátka, AK Svejkovský, Kabelková a spol., Kamenická 1, 301 12 Plzeň
2. JUDr. Tomáš Tomšíček, advokát, Vlastina 602/23, 323 00 Plzeň
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy


